Včelařská konference

Já bych místo termínu racionalizace používal jiný termín a sice jednostranné
zvyšování efektivity. Na první pohled logicky se propagují a provádí kroky
vedoucí co k největším výnosům a co k nejmenším nákladům. Zásahy se
sjednocuje síla včelstev, chovají se co nejsilnější včelstva, nakupují se
šlechtěné matky, upravují se úly, prostě čím dále víc se vrší pyramida
lidských zásahů do včelstev za cílem získat z nich co nejvíce medu. A pak se
objeví nějaký faktor, se kterým se při vrstvení té pyramidy vůbec
nepočítalo, tady to jsou konkrétně virová onemocnění spojená s varaózou a
mající s varaózou synergický efekt. Pyramida opatření a metodiky vedoucí co
k nejvyšším výnosům, kterou během desítek let "vystavili" včelařští
výzkumníci a zlepšovatelé se hroutí, nejlepší včelaři na špičče pyramidy,
kteří tyhle opatření využívali naplno a doteď měli nejvíc medu za nejmenších
nákladů, o včelstva přicházejí, protože těmito opatřeními se jejich včelstva
stala k varaóze a k virovým nákazám mnohem náchylnější, stejně jako o
včelstva přicházejí nejposlednější lajdáci, kteří se na léčení vykašlali.
Pokud budou úhyny na varaózu skutečně tak katastrofální, jak některé ohlasy
naznačují, u nás i v zahraničí, budou se jednotlivá opatření, ze kterých je
ta pyramida sestavena, probírat, revidovat a měnit. V základních chovech
jednotlivých linií včel a rozchovech matek na prodej se budou šlechtit a
vybírat i podle citlivosti na varaózu, čímž se logicky zhorší kvalita výběru
na ostatní vlastnosti. Ve špičkovém včelaření se budou zkoumat jednotlivé
nyní používané metody s ohledem na citlivost včelstev k varaóze, ty, které
tu citlivost zvyšují, se přestanou používat a naopak se budou vyzdvihávat
ty, které umožní dostat ze včelstev taky více medu a zároveň nebudou
zvyšovat citlivost takových včelstev k varaóze atd. Včelařští výzkumníci a
zlepšovatelé zase začnou vršit onu pyramidu opatření, které budou dopomáhat
včelařům k získání co největších výnosů za co nejmenší náklady. Pokud se
skutečně během pár dalších let prokáže, že rok 2007 nebyla náhoda a varaóza
kombinovaná s virovými nákazami bude trvalý a významný faktor, bude se tato
pyramida postupně skládat znova a za takových 10 - 20 let mohou špičkoví
včelaři, kteří budou dosahovat nejvyšších výnosů za nejmenších nákladů,
včelařit dost odlišně než současní špičkoví včelaři. Zkušenosti dnešních
špičkových včelařů mohou být z velké části úplně na nic. Dokud zase nepřijde
nějaký zatím neznámý faktor, pyramida se zase nerozsype a nebude se zase
muset předělávat. -:) Třeba Tumida -:) Tyhle věci není nic nového a v
minulosti to už proběhlo mnohokrát. Třeba když se přešlo hromadně z
zadováků na nastavky. Zkušenosti tehdejších špičkových včelařů, kteří
dokázali ze zadováků získat 40 - 80 kilo medu na úl byly najednou na nic.
Nebo když se přešlo z klátů s nerozběrným dílem na úzkovysoké stojany,
zkušenosti včelařů s vyřezáváním divokého díla z klátů byly taky najednou na
nic. Nebo když se přešlo z brtničení na chov včelstev v klátech u domu,
zkušenosti a znalosti brtníků, jak najít v lese dutý strom se včelstvem a
jak se k němu do výšky dostat a ve výšce ho vybrat taky byly najednou k
ničemu. Podobný proces zřejmě dneska probíhá v chovu drůbeže se souvislostí
s ptačí chřipkou, určité změny taky proběhly v chovu hovězího dobytka se
souvislostí s nemocí šílených krav atd...

R. Polášek

Já bych slovo racionalizace vůbec příliš nezneužíval. O Radimově příspěvku bych ještě mohl napsat, že je rozumný, racionální. Ale neustálé skloňování "Racionalizaci zdar" (naštěstí to poslední dobou polevilo) a podobně, se mi moc racionální nezdá. Sugeruje to dojem, že kdo si myslí něco jiného, není racionální, rozumný, ba dokonce že je snad i hloupý. Ale ono je to se včelami složitější a myslím si, že lepší (racionálnější) bude dokazovat, zdůvodňovat, odkazovat, než kázat.
Děkuji za pochopení.

------------
Já bych místo termínu racionalizace používal jiný termín a sice jednostranné zvyšování efektivity.......

Racionalizace - vše se točí kolem večného tématu českých včelařů. Každý má ten svůj úl nejlepší nejvýhodnější atd. Sledují toto téma několik dnů a nedá mi to, abych se do toho také nezapojil, ale nikoliv v řešení úlové otázky, který úl je lepší atd.
Včelaři v ČR jsou rozdělení do dvou základních skupin. První skupina je konzervativní, která prosazuje způsob včelaření svých předků a nepřipouští nic jiného. Druhá skupina včelařů prosazuje moderní nástavkový způsob a už je jedno v jakých úlech. V sedmdesátých létech minulého století se u nás začala rozchovávat kraňská včela, která má zcelá jiné vlastností, než ty kříženci německé a vlašské včely, které po válce se začaly u nás chovat a nevhodným způsobem křížit.
Konzervativní včelaři nechápou jak lze snadným způsobem ošetřovat 100 i více včelstev v jedné osobě. Jednoduchá odpověď pro ty, kteří to nechápou. "Ty vkládáš jednu mezistěnu - jednu souš a já celý nástavek".
Úl opravdu med nedělá i když mnozí nebudete s tím souhlasit. Med dělá zdravé včelstvo s kvalitní matkou a kde jsou dobré podmínky. Úl bych řadil pouze do způsobu ošetřování včel.Samozřejmě, že musí být dostatečně velký úlový prostor a už je jedno zdá se jedná o uteplené a nebo neuteplené úly, ale řádně odvětrán v průběhu celého roku.

Já už neznám včelaře který by a trvalém stanovišti používal jiné než nástavkové úly. Budečáky vidím jen na svých toulkách ještě v hojné míře v kočovných vozech, spíš bych řekl výhradně budečáky Spíš tady pozoruji již 100 let neutuchající otázku míry adamcovy a těch ostatnchí, rádoby, světových Za bolševika jsme měly tři délky a díky rádoby světovosti je jich jednou tolik

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. ef??k <jsefcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Racionalizace z jedne i druhe strany
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> Racionalizace - vše se točí kolem večného tématu českých včelařů. Každý má
> ten svůj úl nejlepší nejvýhodnější atd. Sledují toto téma několik dnů a
> nedá mi to, abych se do toho také nezapojil, ale nikoliv v řešení úlové
> otázky, který úl je lepší atd.
> Včelaři v ČR jsou rozdělení do dvou základních skupin. První skupina
> je konzervativní, která prosazuje způsob včelaření svých předků a
> nepřipouští nic jiného. Druhá skupina včelařů prosazuje moderní nástavkový
> způsob a už je jedno v jakých úlech. V sedmdesátých létech minulého století
> se u nás začala rozchovávat kraňská včela, která má zcelá jiné vlastností,
> než ty kříženci německé a vlašské včely, které po válce se začaly u nás
> chovat a nevhodným způsobem křížit.
> Konzervativní včelaři nechápou jak lze snadným způsobem ošetřovat 100 i
> více včelstev v jedné osobě. Jednoduchá odpověď pro ty, kteří to nechápou.
> "Ty vkládáš jednu mezistěnu - jednu souš a já celý nástavek".
> Úl opravdu med nedělá i když mnozí nebudete s tím souhlasit. Med dělá
> zdravé včelstvo s kvalitní matkou a kde jsou dobré podmínky. Úl bych řadil
> pouze do způsobu ošetřování včel.Samozřejmě, že musí být dostatečně velký
> úlový prostor a už je jedno zdá se jedná o uteplené a nebo neuteplené úly,
> ale řádně odvětrán v průběhu celého roku.
>
>
>

A pak se
objeví nějaký faktor, se kterým se při vrstvení té pyramidy vůbec
nepočítalo, tady to jsou konkrétně virová onemocnění spojená s varaózou a
mající s varaózou synergický efekt.

Na Konferencii sa stále častejšie objavujú upozornenia na vírusové onemocnenie včiel dávané do súvisu ako synergický efekt, so zánikom včelstiev premnožením V.D. V podstate je to možné, len mi chýbajú priame dôkazy s vašetrenia uhynutých včiel, že v tom a v tom konkrétnom prípade v značnej miere vzájomne spolupôsobili pri jeho zániku okrem V.D. aj vírusy. To sa ani pri jednom tvrdení o tomto jave nikde u nás priamo neprevádzalo.

Je to len opakovaný prepis niekoho, kto to tvrdil bez konkrétnych dôkazov, t.j. na miestnych včelách.
Netvrdím, že to nie je možné (veď možné je všetko), ale takéto tvrdenie zľahčuje vinu včelára, ktorý keď nedokáže obhájiť svoju metodiku a dôkladnosť zásahov, vytiahne mariášový adut na ospravedlnenie svojej zlej metodiky, pri úhyne svojich včelstiev. Hovorí sa, že len pozerať sa nestačí, teba aj vidieť a zatiaľ vírusy nevídíme. Veď npr. čierne včely vidieť ešte neznamená, že tio zapríčinili vírusy, môžu to byť aj staré včely bez chĺpkov.

Aj na slovensku sa sporadicky vyskytujú úhyny (aj v mojom okolí), pritom na mojej včelnici (70 vč.) neuhynulo ani jedno včelstvo a pri boji s V.D. vystačím s tromi fumigáciami amitrazom. Vírusové ochorenie sa šíri masove a nedá sa zastaviť, preto sa nemôže vyskytovať izolovane. Reči o vírusoch padajú aj pri týchto prípadoch, ale potvrdené nikde neboli, preto úhyny včelstiev sa dajú jednoznačne pripísať (zatiaľ) len V.D., prípadne Noseme cerana, aj to s rezervou.

Na záver položím opatrnú otázku, nespoliehajú sa niektorí včelári len na kyselinu mravčiu (správna kocentrácia)
, ktorá nie je 100%-ná? Vkladajú Gabon PA 92 do včelstiev včas, na správne miesto, správny počet, je v záruke, nekrátia alebo zbytočne nepredlžujú čas respirácie vo včelstvách, robia fumigáciu resp.aerosolovanie v pravý čas so správnou koncentráciou

A.Turčáni napsal(a):
> Na Konferencii sa stále častejšie objavujú upozornenia na vírusové
> onemocnenie včiel dávané do súvisu ako synergický efekt, so zánikom
> včelstiev premnožením V.D. V podstate je to možné, len mi chýbajú priame
> dôkazy s vašetrenia uhynutých včiel, že v tom a v tom konkrétnom prípade v
> značnej miere vzájomne spolupôsobili pri jeho zániku okrem V.D. aj vírusy.
> To sa ani pri jednom tvrdení o tomto jave nikde u nás priamo neprevádzalo.
> Je to len opakovaný prepis niekoho, kto to tvrdil bez konkrétnych dôkazov,
> t.j. na miestnych včelách.
Ale ano, přímé důkazy jsou, zatím musíme vystačit se zprávami ze
zahraničí, ale i u nás už detekce virů ve včelstvech byla prováděna,
přesné výsledky momentálně neznám. Snad jako ukázka postačí překlad
abstraktu z článku skandinávských autorů v časop. Apidologie 1999, str.
475:
"Byli studovány včelí viry ve včelstvech Apis mellifera ze sedmi
severských stanovišť s různou infekcí roztočem Varroa d. Virus
zakalených křídel (CWV) byla nejrozšířenější infekce ve všech
včelnicích, resp. úrovních infekce roztočem. Detekce CWV nebyla spojena
s kolapsem včelstev v naší studii. Na jedné včelnici, kde včelstva
zkolabovala, byl detekován virus deformovaných křídel (DWV). Jakmile
byla na této včelnici dosažena určitá úroveň úmrtnosti, byly na DWV vždy
pozitivní vzorky živých i mrtvých včel. Ale i včelstva s nízkými
hodnotami úmrtnosti roztočů mohla být pozitivní na DWV a tento virus
mohl být v některých případech zjištěn několik týdnů před úhynem
včelstva. Na jiné včelnici s hynoucími včelstvy byla zjištěna akutní
virová paralýza (APV) v živých vzorcích ze včelstva těsně před jeho
kolapsem."
Myslím, že řeč faktů zde je jasná. Podobných článků (i docela nových) je
více, už jsem tu o některých informoval. Ze všech poznatků vyplývá, že
ačkoliv prvotní příčinou kolapsů včelstev je roztoč V.d., virózy
urychlují kolaps včelstva a roztoč také roznáší viry na další včelstva.
Ne každý druh viru je stejně nebezpečný pro včelstva...

> Aj na slovensku sa sporadicky vyskytujú úhyny (aj v mojom okolí), pritom na
> mojej včelnici (70 vč.) neuhynulo ani jedno včelstvo a pri boji s V.D.
> vystačím s tromi fumigáciami amitrazom.
>
Před nedávnem jste psal, že v okolí snad několika km nemáte žádné
sousední včely. To docela stačí pro to, aby populace roztoče ve Vašich
včelstvech byla silně inbrední a tedy málo životaschopná, proto se během
ročního cyklu nepřemnoží a vystačíte s podzimní fumigací. Letos (vlastně
2007) vím o několika včelařích, co léčili důkladně, i na jaře i v létě a
přesto o včelstva přišli - ti nemají to štěstí, že jsou bez sousedů,
jejich roztoči jsou několikrát vitálnější než inbredizovaní. A opakuji -
není správné zobecňovat zkušenosti z jednoho chovu na všechny ostatní
situace - někteří by na to mohli doplatit! Věc je složitější...
Doplňuji, že samečci roztoče V.d. stejně jako trubci včely m. jsou
haploidní, tedy všechny spermie jednoho samečka jsou geneticky naprosto
stejné (kopie) - to zvyšuje míru inbrídingu.

K. Čermák

Myslím, že přesně takové úhyny i u poctivě léčících, probíhají bez vlivu inbredního nebo vitálního.

Problém v našich polohách a stanoviště Antona nevyjímaje je v reinvazích a době, po kterou dokáže účinně léčivo zasáhnout většinu populace nejen daného včelstva, ale i druhých, většinou sousedových včelstev. Varroa má mnohem větší rádius šíření než třeba trubci. To si myslím a mám doufám proč si to myslet.

Poznám kde ZO nebo soused léčí nebo neléčí. Jestli toto podle pohledu včelař nerozezná podle svých včelstev, je v rizikové skupině abonentů na totální ztrátu. Je potom jedno jestli došel o včely po přemnožení roztoče nebo nějakého z virů.

..............
K.Čermák:>Před nedávnem jste psal, že v okolí snad několika km nemáte žádné
sousední včely. To docela stačí pro to, aby populace roztoče ve Vašich
včelstvech byla silně inbrední a tedy málo životaschopná, proto se během
ročního cyklu nepřemnoží a vystačíte s podzimní fumigací. Letos (vlastně
2007) vím o několika včelařích, co léčili důkladně, i na jaře i v létě a
přesto o včelstva přišli - ti nemají to štěstí, že jsou bez sousedů,
jejich roztoči jsou několikrát vitálnější než inbredizovaní. A opakuji -
není správné zobecňovat zkušenosti z jednoho chovu na všechny ostatní
situace - někteří by na to mohli doplatit! Věc je složitější...
Doplňuji, že samečci roztoče V.d. stejně jako trubci včely m. jsou
haploidní, tedy všechny spermie jednoho samečka jsou geneticky naprosto
<stejné (kopie) - to zvyšuje míru inbrídingu.,

Jenže on tento vliv působí, v různé intenzitě. Takže to nelze takto
odbýt, jak jste napsal...
Pokud někdo nemá blízko svého stanoviště jiná včelstva, pravděpodobnost
reinvaze je malá, pokud ten okruh je několik km, nemusí být reinvaze
žádná - pak je vliv inbredizace roztočů velmi významný, věřte tomu! To
jsem tím chtěl vysvětlit. Malá reinvaze (sem tam roztoč) zvýší vitalitu
populace roztočů o trochu, velká reinvaze o velmi mnoho. Reinvaze
situaci včelstva zhoršuje souběžně dvěma cestami - nárůstem počtu
roztočů zvenku a nárůstem jejich vitality. Když se k tomu přidají viry a
další negativní faktory, dojde snadno ke kolapsu...
K. Čermák

G. Pazderka napsal(a):
> Myslím, že přesně takové úhyny i u poctivě léčících, probíhají bez vlivu
> inbredního nebo vitálního.
>
>

Má moc velký spad po fumigacích a jestli tam dochází k nadměrné inbredizaci, o takovém místě bych určitě chtěl vědět více, protože by muselo být uzavřené a teoreticky nenakazitelné. (což není, jelikož je tam VD dlouhodobě živ a zdráv :-) )

.....
K.Čermák:>Jenže on tento vliv působí, v různé intenzitě. Takže to nelze takto
odbýt, jak jste napsal...
Pokud někdo nemá blízko svého stanoviště jiná včelstva, pravděpodobnost
reinvaze je malá, pokud ten okruh je několik km, nemusí být reinvaze
žádná - pak je vliv inbredizace roztočů velmi významný, věřte tomu! To
jsem tím chtěl vysvětlit. Malá reinvaze (sem tam roztoč) zvýší vitalitu
populace roztočů o trochu, velká reinvaze o velmi mnoho. Reinvaze
situaci včelstva zhoršuje souběžně dvěma cestami - nárůstem počtu
roztočů zvenku a nárůstem jejich vitality. Když se k tomu přidají viry a
další negativní faktory, dojde snadno ke kolapsu...<

Chápete to černo-bíle. Jsou mezistupně. Navíc jsem netvrdil, že
inbredizovaný V.d. uhyne nebo nenarůstá jeho populace. Nikoliv, jen se
nemnoží tak rychle, roztoči jsou méně životaschopní a tudíž tolik
neškodí. Pokud znáte křivku nárůstu počtu roztočů ve včelstvu během
sezony, pochopíte, že oddálení včelstvu nebezpečné hranice počtu V.d.
(kys. mravenčí, přerušením plodování,působením inbrídingu) o dva nebo
tři týdny může znamenat jeho přežití.
Stejně mi připadá, že já o koze, Vy o voze (o účinnosti léčení)...
K. Čermák

G.Pazderka napsal(a):
> Má moc velký spad po fumigacích a jestli tam dochází k nadměrné
> inbredizaci, o takovém místě bych určitě chtěl vědět více, protože by
> muselo být uzavřené a teoreticky nenakazitelné. (což není, jelikož je tam
> VD dlouhodobě živ a zdráv :-) )
>
>

Tak přepiš předmět

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "Čermák K." <cermak.kv/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Racionalizace z jedne i druhe strany
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> Chápete to černo-bíle. Jsou mezistupně. Navíc jsem netvrdil, že
> inbredizovaný V.d. uhyne nebo nenarůstá jeho populace. Nikoliv, jen se
> nemnoží tak rychle, roztoči jsou méně životaschopní a tudíž tolik
> neškodí. Pokud znáte křivku nárůstu počtu roztočů ve včelstvu během
> sezony, pochopíte, že oddálení včelstvu nebezpečné hranice počtu V.d.
> (kys. mravenčí, přerušením plodování,působením inbrídingu) o dva nebo
> tři týdny může znamenat jeho přežití.
> Stejně mi připadá, že já o koze, Vy o voze (o účinnosti léčení)...
> K. Čermák
>
> G.Pazderka napsal(a):
> > Má moc velký spad po fumigacích a jestli tam dochází k nadměrné
> > inbredizaci, o takovém místě bych určitě chtěl vědět více, protože by
> > muselo být uzavřené a teoreticky nenakazitelné. (což není, jelikož je tam
> > VD dlouhodobě živ a zdráv :-) )
> >
> >
>
>
>
>
>
>
>
>
>

Ale ne, jsme na stejném vlaku o stejné stanici a stejnou cestou vycházíme z perónu. A černobílá reakce je u mne možná.

Vy jste reagoval na Antoniho stanoviště a došel jste k názoru, že by mohl mít stanoviště, kde dochází k ibridingu u roztočů. Potom jste něco naznačil, že i poctiví včelaři došli o svá včelstva přes léčbu, kterou mají.

Já reagoval, že Antoniho stanoviště takové určitě není. Antoni běžně píše o "odlehčovacích" fumigacích. Proto není vyjímkou.

Také jsem reagoval na Vaše sdělení, že i přes léčbu v létě včelaři došli o svá včelstva.

Já si dovolil reagovat, že je podstatné řešení reinvaze a její a monitoring a um poznat ji. Jestli to včelař nedokáže, dojde tedy o svá včelstva i přes léčení.

... popsal jsem to samé jinými slovy.

Posléze jste rozvinul téma na úrovně íbridingu a dostáváme se hlouběji do problematiky. Takže se mne snažíte zatáhnout dále do problematiky, kterou bezesporu znáte dobře - je to Vaše parketa, začeš Vám děkuji, ale naznačujete, že jsem to v minulé reakci odbyl. (nevím co?)

Opakuji. Zapletli jsme se a oto mi nešlo. Šlo mi oto, že takové stanoviště - u Antona s výskytem jakéhokoli významného íbridingu není.


Pro vysvětlení - vycházím také z jeho (antoniho) zajímavých popisů a sdělení.

Co se týká černobílé reakce - tak souhlas. Věřte, že udržet naživu a v dobré kondici do jara více jak 400 vyzimovaných včelstev v jedné osobě černobílé je. Jestli někde probíhá něco genově zajímavého u roztočů mne v chvíli kdy je ničím nezajímá.

Zajímá mne jen omezit nejen jeho množení, ale hlavně jeho reinvazi. To, že může takovým způsobem vlastně docházet k inbredním úrovním, protože nedochází tolik k zalézání dvou a více samiček je rozšířením mého nadhledu.




.........
K.Čermák:>Stejně mi připadá, že já o koze, Vy o voze<

Stále si docela nerozumíme. Hlídat populaci roztočů ve Vašich včelách a
reinvaze je nepochybně podstatně důležitější pro Váš praktický včelařský
život. To co jsem psal o inbrídingu u roztočů, přimo nevyužijete. Ale
dají se tím vysvětlit některé situace, konkrétně proč někomu se roztoči
nepřemnožují a jinému ano. U p. Turčániho je velmi pravděpodobné, že
reinvaze jsou malé, protože jednou psal, že kolem sebe snad 5 km nemá
jiná včelstva (nepamatuji si jeho údaj přesně a teď to jednoznačně
neupřesnil). Tedy nešlo o můj názor, ale použití jeho informace! Jako
zkušený praktik došel k závěru, že stačí každý rok pouze podzimní
fumigace. Jenže stejný postup doporučovat všem ostatním je pro ně velmi
nebezpečné, jak i situace z uplynulé sezony ukazují. Snažil jsem se na
to upozornit, poradit. Každý je v jiné situaci...
Ona inbrední deprese probíhá i ve Vašich včelách, poté co důkladně
přeléčíte, takže v úlu zůstane jen několik málo roztočů, trvá to týdny
až měsíce do doby než dojde k reinvazím a než vždy dvě nebříbuzné
samičky zalezou do buňky a množí se tam - dojde ke křížení a nárůstu
vitality. Jak brzo a v jakém rozsahu dojde k reinvazím (zpočátku třeba
jen zalétáváním včel a trubců) je velmi rozdílné na různých
stanovištích. To jsem myslel černo-bílým viděním, tak jak jste Vaši
situaci napsal to vyznělo, že Vás se to absolutně netýká, že je to něco
zcela mimo Vás...
Tvrdíte, že "Šlo mi o to, že takové stanoviště u Antona s výskytem
jakéhokoli významného íbridingu není." Jak to víte? Já sice předpokládám
opak, ale ne s takovou jistotou jako Vy (takové jednoznačné soudy
považuji za ukvapené, odbyté posouzení). Nechť nám p. Turčáni sám
napíše, jak moc u něho působí reinvaze, určitě si i toho všímá. Z toho
se dá odhadnout, jak moc se množení roztoče omezuje inbrídingem. Mně jde
o to, že druzí včelaři mohou být v podobných situacích a zde mají jedno
z vysvětlení, proč je to tak a ne jinak... Jsou zprávy o tom, že volně
žijící osamocené včelstvo přežívá rok i dva, bez léčení. Proč asi?
Analogie - má-li někdo 5 včelstev a v okolí v doletu jiná nejsou, má o
starost míň - bude mu stačit jen podzimní přeléčení. Pokud na stejném
stanovišti bude mít 100 včelstev, bude situace už jiná -
životaschopnosti roztoče prospívá i migrace v rámci stanoviště, protože
větší populace roztočů snižuje jejich příbuznost a tím vliv inbrední
deprese.
K. Čermák

Nechť nám p. Turčáni sám
napíše, jak moc u něho působí reinvaze, určitě si i toho všímá. Z tohose dá odhadnout, jak moc se množení roztoče omezuje inbrídingem. K.Č.

Páni, či chcete alebo nie, ani ja nevčelárim vo vzduchoprázdne. Aj okolo mňa sú stovky včelstiev, i keď momentálne nie tak blízo aby som na ne svojimi očami videl. Jedny odišli zbierať med a peľ na nebeské lúky, ďalšie prilietajú zo zálohy, ktoré prinášajú nenapraviteľný "zásobovači" rojov, znovu a znovu snažia "včeláriť, jedny odleteli v podobe rojov do hlbokých lesov a predsa len môžu zásobovať moje včelstvá novou krvou V.D.

Potom je ťažké predpokladať a tvrdiť, že "moje" klieštiky sú neschopné enormného rozmnožovania. Ešte v počiatkoch osídľovania nových území klieštikmi, sa tvrdilo, že sa na nezamorených územiach dokáže presunúť prirodzenou cestou o 30 km. Potom by pre ne nemal byť pre ne problém presunúť sa o 3-5 km.
Reinváziu som sledoval (je to ťažšie ako spočítať stovky ažtisícky klieštokv), ale som stále skeptický, aby zvýšená zamorenosť včelstiev bola spôsobená silnou reinváziou. Vo vzdialenosti 2,5 km (vzdušná čiara) sa nachádza stanovište, na ktorom už 10-ky rokov úspešne žijú včelstvá, ani raz nezaznamenali kolaps. Pritom v dedine sú včelári, ktorým sa to stalo. Aj z tohoto príkladu vychádzam, že dobrou a správnou starostlivosťou, s prostriedkami, ktoré včelár má k dispozícii, dokáže udržať V.D. na uzde.

Keďže už 20 rokov sledujem odpad V.D. na podložkách, viem provnávať výsledky z jednotlivých rokov u včelstiev, viem posúdiť ako a či reinvázia je tak častá ako sa to o nej tvrdí. Včelstvá mám na podstavcoch vždy po 5 včelstiev, s medzerami 10-15 cm medzi jednotlivými úľmi. Aj tohoto roku som sledoval včelsvo (a tých príkladov je niekoľko), ktoré bolo v strede palety. V tomto včelstve, bol celkový odpad 520 ks V.D. a v dvoch umiestnených po oboch stranách bol odpad po 55 ks. Logika vraví, že tie včelstvá trpia reinváziou najviac, ktoré sú najbližšie, veď kontakt je možný! Moja logika v tomto prípade zlyháva! Je jasné, že druhá moja logika hovorí o tom, že rozvoj klieštika v sezóne v tom, ktorom včelstve je závislý od toho, aký zostatok samičiek V.D. ostane po poslednej fumigácii či aerosolovaní vo včelstve. To však včelár nedokáže určiť.
Nasledujúce riadky neberte ako radu pri boji s V.D.! Aby som priblížil môj tech. postup (TP), uvádzam.

25.8 robím vo všetkých včelstvách odľahčovaciu fumigáciu, odpadne v priemere 25 % samičiek V.D. nachádzajúcich sa na včelách.

1.10 druhú odľahčovaciu fumigáciu,odpadne znovu od 25 % (ak je ešte zaviečkovaný plod), po 98+-3 %. Aj tohoto roku bola v tomto čase bezplodovosť.

5.11-10.11 posledná záverečná fumigácia, t.zv. záverečná fumigácia, kedy už v mojich podmienkach nie absolútne žiaden plod (ešte som nezaznamenal). V tých včelstvách kde je odpad nad 5 ks, robím aj 4-tu fumig.
Tak pôzdnu fumig. robím aj napriek tomu, že noci sú už aj mrazy, ale nie je plod, čo je absolutnou podmienkou na zasiahnutie každej samičky.
Viem aj to, že amitraz vo fumigante pôsobí vo včelstve asi 30-45 min., čo stačí na to, aby fumigant prenikol i cez zomknutý chumáč včiel do prieduchov klieštika, kde cez nervové zakončenie ukončí jeho život.
Skúšky, ktoré som robil potvrdili, že ak bol klieštik na včelách bol zasiahnutý a vypadol z neho síce pozdejšie (1-2 dni) ale vypadol.
Preto i keď v organizácii máme VAT-1 a je funkčný (3 roky), ešte som ho nepoužil, pretože môj TP je jednoduchý, rýchly, pohodlný a v mojom prípade zatiaľ i účinný.
Nuž čo k tomu dodať, som za predpísaný scenár veterinármi, ale ako niekto povedal v komentári, je to môj majetok a za jeho zdravoptný stav som zodpovedný sám.

ano i já si myslím, že jsme letos měli provést odlehčovací fumigaci a nenutit nikoho spoléhat se na kyselinu a nebo dokonce na Gabon, který i kdyby se nasadil včas, což se u nás prostě nestalo, tak by díky dlouhotrvajícímu účinku včelstva nezachránil.

Jenže on tento vliv působí, v různé intenzitě. Takže to nelze takto
odbýt, jak jste napsal...
Pokud někdo nemá blízko svého stanoviště jiná včelstva, pravděpodobnost
reinvaze je malá, pokud ten okruh je několik km, nemusí být reinvaze
žádná - pak je vliv inbredizace roztočů velmi významný, věřte tomu! To
jsem tím chtěl vysvětlit. Malá reinvaze (sem tam roztoč) zvýší vitalitu
populace roztočů o trochu, velká reinvaze o velmi mnoho. Reinvaze
situaci včelstva zhoršuje souběžně dvěma cestami - nárůstem počtu
roztočů zvenku a nárůstem jejich vitality. Když se k tomu přidají viry a
další negativní faktory, dojde snadno ke kolapsu...
K. Čermák

Včelařím v oblasti moru. Byl jsem včelařem obviněn, že moje silné včely zlikvidovaly jeho včelstva. Když jsem najednou zjistil silný spad, obešel s dalekohledem všechna včelstva okolo a upozornil o tom na schůzi. Potom jeden včelař si dokonce včely odstěhoval jinam. Mladí včelaři začali včelařit u mne hned na jaře 2007. Zajímalo je, jak ten roztoč vypadá. Našli jsme prvního na podložkách až při doplňování zásob.Je otázkou jestli udržíme tento stav i v r. 2008, protože někteří včelaři jsou nepoučitelní.
B.V.

Ale ano, přímé důkazy jsou, zatím musíme vystačit se zprávami ze
zahraničí, ale i u nás už detekce virů ve včelstvech byla prováděna,
přesné výsledky momentálně neznám. K.Č.

Veď práve o tom bola reč, hovoril som o našich dvoch krajinách, nie o zahraničí. Aj keď nás delí rieka Morava, naše technologické postupy sú na seba naviazané a nedajú sa od seba oddeliť. Aj keď sporadicky, dostávam sa ku prameňom o výskyte vírusov, takže ich nepodceňujem.
Ja som len naznačil, že u včelára X.Y. bolo preverené stanovište včiel v meste N.N., kde sa vyskytlo podozrenie na vírusovú chorobu. Odobraná vzorka sa skúmala na renomovanom pracovisku s výsledkom: vo vzorke včiel bol potvrdený vírus akútnej paralýze, ktorá spôsobil spolu s výskytom V.D. kolaps včelstiev. A to sa nestalo.
Renomovaný ústav nie je ani u Vás ani u nás alebo aj keď by boli nedokážu vírusové ochorenie idendifikovať.

Před nedávnem jste psal, že v okolí snad několika km nemáte žádné sousední včely. To docela stačí pro to, aby populace roztoče ve Vašich včelstvech byla silně inbrední a tedy málo životaschopná, proto se během ročního cyklu nepřemnoží a vystačíte s podzimní fumigací. K.Č.

No "několika km môže byť aj npr. 2 km,3 km vzdušnej vzislenosti tých stanovíšť mám viacej, takže nič nebráni tomu aby boli samčeky V.D. životaschopné a tie sú! Vzdušnou čiarou 14-15 km je stanovište 160 včelstiev a priateľovi skolabovalo asi 60 včelstiev. Sám však priznal, včely som zanedbal, jednoducho som nestačil. Bolo to slovo chlapa.

Čo tak využiť poznanie o malej životaschopnosti samčekov, na ich vlastné zničenie?

Stále si stojím za svojím presvedčením, že za kolapsy včiel sú v plnej miere zodpovední samotní včelári, ktorí svoju prácu nerobia zodpovedne a včas, lebo prostriedky máme k dispozícii. Na čo včelári stále zabúdajú, je fumigovanie bez zabepezpečenia bezplodovosti so záverečným a dokonalým fumigovaním. Ja týmto spôsobom som bojoval s V.D. už siedmu sezónu! Sledoval som aj tento rok rok odpad včiel, zdokumentoval podro a napriek 13 plodvým cyklom, bola priemerná zamorenosť 1 včelstva 236 ks, od 56 do 520 ks (v 1 včelstve nad 500 ks).

Ostáva stále otvorená otázka, dokedy bude amitraz (základ fumigantu) a ako sa zbytky prejavia v mede a dokedy ju budú rešpektovať v ňom zdravotné a potravinárske kontrolné orgány.

Táto diskusia dostáva šmrnc.

Dokud nebude překročena Unijí povolená výše reziduií těchto léčiv v medu. Tak je to v Čechách. Nevím jak na Slovensku, ale u nás je maximální výše obsahu acrinathrinu a amitrazu (tuším, že i fluvalinatu) daná vyjímkou povolenou EU. Přesně to se monitoruje u medu, který je v nějaké pravidelnosti odebírán inspektory nejen u včelařů, ale i u vykoupeného medu a něco málo z trhu a dovozu. To je prvotní zájem při kontrolách medu a to se tichou poštou odesílá jako zpráva do Bruselu, že je to unás s léčivy OK. Až na druhém místě je nějaký dovoz, obsah antibiotik, falšování atp.

Více na Eurlexu a webu MZe.
.......
Anton Turčáni:>Ostáva stále otvorená otázka, dokedy bude amitraz (základ fumigantu) a ako
sa zbytky prejavia v mede a dokedy ju budú rešpektovať v ňom zdravotné a
potravinárske kontrolné orgány.,

A.Tur??ni napsal(a):
> Veď práve o tom bola reč, hovoril som o našich dvoch krajinách, nie o
> zahraničí. Aj keď nás delí rieka Morava, naše technologické postupy sú na
> seba naviazané a nedajú sa od seba oddeliť. Aj keď sporadicky, dostávam sa
> ku prameňom o výskyte vírusov, takže ich nepodceňujem.
>
Jenže jsem přesvědčený, že výsledky o virózách zjištěné v zahraničí
platí zrovna tak i u nás. V jednotlivostech budou odlišnosti, ale to
obecnější bude stejné. Proč uvažovat o tom, že u nás je to jinak?
Přitom platí, že varroáza je prvotní příčinou kolapsů, virózy to hodně
zhoršují, ale samy o sobě (tam kde nejsou/nebyli v minulosti roztoči)
zdaleka tak neškodí.

> Renomovaný ústav nie je ani u Vás ani u nás alebo aj keď by boli nedokážu
> vírusové ochorenie idendifikovať.
>
Ale je - laboratoř ŠVPÚ v Dolném Kubíně to umí! V ČR jsou už také
výsledky rozborů, možná je brzy budu znát - něco o tom je v článku na
webu ČSV, tatáž zpráva je na
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0712/podzimni-ztraty-vcelstev-v-roce-2007,
ale bez podrobností z analýz viróz.

> Stále si stojím za svojím presvedčením, že za kolapsy včiel sú v plnej
> miere zodpovední samotní včelári, ktorí svoju prácu nerobia zodpovedne a
> včas, lebo prostriedky máme k dispozícii. Na čo včelári stále zabúdajú, je
> fumigovanie bez zabepezpečenia bezplodovosti so záverečným a dokonalým
> fumigovaním.
>
Jenže uplynulou sezonu uhynula včelstva i těm (některým), co léčili
skutečně zodpovědně - udělali ještě víc než to co píšete. Nejspíš proto,
že měli blízko včelaře - sousedy a že oni léčili nezodpovědně. Z
kolabujících včelstev se roztoči velmi rychle přenášejí do dalších
včelstev a s nimi i všechny příčiny a příznaky kolapsu. Je velmi
pravděpodobné, že v některých oblastech celou situaci výrazně zhoršily
virózy a také na varroázu náchylné chovy (linie) včel - to jsou ty s
krátkověkými včelami a přitom velmi plodné - jak už jsme diskutovali v
jiném vlákně. Vše souvisí se vším...

K. Čermák

Pozorně jsem přečetl Váš článek k varroaze a k virům. Máte výhodu, že včelaříte dál od našich západních sousedů a s viry nemáte zkušenost nebo je nevnímáte. To co se odehrálo v Čechách od 1,7 2006 do 31,12,2007 je zapříčiněnoze 70%varroazou ( česky - včelík zhoubný) a 30% viry prokázané na konrolních včelstvech u chovatelů matek. Prakticky se jedná asi o 6 virů, které jsou na našem území dávno známé a to ještě k nám nedorazil v plné míře IZRAELSKY vir, který byl zavlečen do Evropy z Austrálie v posledních letech způsobem včelaření u západních sousedů dovozem paket z jižní Asie a NZelandu. Izraelský proto, že tam byl prvně zjištěn. Pochybujete o virech, doporučuji vyhledat Včelára z roku 2006 a 2007 a něco si o tom přečíst. Jsou tam vemi pěkné a uceleé články, které nám v Čechách chybí ,aby včelaři mohli průběhy jednotlivých viroz rozeznat.Smozřejmě klimatické podmínky,které byly od roku 2006 dopomohly k nadměrnému rozšíření varroa, zejmena mírná zima a nepřetržité plodování včelstev , výšší životaschopnost roztoče, která v jiných létech nebyla. U kontrolních včelstev se vyskytlo i přes 10000 (deset) jedinců a jestli vezmeme v úvahu, že žádné léčivo neni 100% účinnétak je to jasné. Účinnost se pohybuje okolo 80-90 %, takže přezimovalo okolo 100 samicek a to je při počtu při ošetření300ks okolo 30 a ty už udělaji v příštím roce pěknou rošádu. Věřím to zlé, že bylo prospěšné i pro ty včeaře, které to tak v minulossti netrápilo a ti si snad z toho vezmou ponaučení pro příště. Jenom jedno je dobré, že laboratorně bylo zjištěno že úhyn nemá na svědomí rezistence a že léčiva jsou stále účinná, že se na úhynek podílel i stresující faktor, který varroa při přemnožení vyvolává ve včelsstvu. Věřím, že u nás tomu přijdeme na kloub a až se to dostane k Vám na Slovensko tak už budete od nás vědět jak na to. Zdraví Honza.

Máte výhodu, že včelaříte dál od našich západních sousedů a s viry nemáte zkušenost nebo je nevnímáte.Honza

Akú výhodu? Veď našu východnú hranicu V.D. prekročil oveľa skôr, ako k Vám z Nemecka. Je vierohodne zaznamenané, že k Vám bol prenesený včelstvami práve z východ. Slovenska, takže v tomto nie Ste "pred nami". Aj takúto epidémiu ako uvádzate Vy sme zaznamenali oveľa skôr r. 1988 a 1991, kedy sme zvolili nesprávnu techniku ošetrenia proti V.D. Poučili sme sa aspoň niektorí, tí čo nerešpektovali zákony boja, už dávno skončili.
V úspešnom boji Ste nám pomohli Vy, lebo pri správnej aplikácii Gabonov sme boj poľahky zvládli, vžili žili a znášky sa zvyšovali. Ďakujeme! My sme dokonca obdivovali a dávali sme si Vás za vzor, ako sa úspešne boríte so šírením V.D. Nakoniec bol tento privandrovalec z JV Ázii úspešný a s vaším dobre koncipovaným postupom jeho šírenia po krajine, predsa len vyhral, zatiaľ o tri kroky.

Prakticky se jedná asi o 6 virů, které jsou na našem území dávno známé a to ještě k nám nedorazil v plné míře IZRAELSKY vir,

Je pradoxom, že v Austrálii sa nepredstavil ako hromadný likvidátor včiel, tak sa vraj stalo len v USA. Ktovie, čo je pravda. Aby to nebolo tak ako s vyraďovaním a strácaním sa smeru včiel pri návrate do úľov vplyvom, pôsobenia signálov z mobilov.
Niekedy sú fámy horšie ako skutočnosť, často im človek podlieha.

Honza:
...Účinnost se pohybuje okolo 80-90 %, takže přezimovalo okolo 100 samicek a to je při počtu při ošetření300ks okolo 30 a ty už udělaji v příštím roce pěknou rošádu.
------
Ta čísla o účinnost jsou nějak aktuálně zjišťovaná? Docela by mě to zajímalo.
Účinnost 80% a 500 VD ve včelstvu na podzim = 250 přeživších po třetím léčení. (teor.výpočet) Asi by to znamenalo jisté jarní léčení. Nebo e mýlím?

Karel