76374

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Kozlík (194.212.232.6) --- 10. 1. 2008
Re: Racionalizace a uteplen? (26494) (26496) (26632) (26642) (26697) (26702)

jasně a podle kterého to počítá pan Turčány?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26704


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kozlík (194.212.232.6) --- 10. 1. 2008
Re: Zmizení včelstev (26666)

Mám, zatím není ani vysílač, ani radar. Je to typická varoáza. Kdyby jsi přišel ve správný den, zdálo by se ti, že někdo vyhlásil velký pochoďák.kolem a hlavně za úly lezou po zemi včely. Během 2 dnů je včelstvo prázdné. Přitom pár dní předtím se zdálo jako silné, vitální, se spoustou plodu. Je to takový fofr, že ho ostatní sousedící včely nestačily ani vyloupit. Vevnitř hrstka včel , nebo také nic. Podmet prakticky čistý zásoby zavíčkované, trochu zastydlého plodu i s tím "zázrakem Gabonem".

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26703


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 1. 2008
Re: Racionalizace a uteplen? (26494) (26496) (26632) (26642) (26697)

oktober je stejný měsíc to počítání je podle dvou různých kalendářů V době té slavné revoluce platil ještě v Rusku kalendář juliánský a ta revoluce tam byla říjnu a u nás platil kalendář gregoriánský a bylo ten den 7 listopadu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kozl?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Racionalizace a uteplen?
> Datum: 10.1.2008 15:59:03
> ----------------------------------------
> Já vám do toho nechci zbytečně kecat, ale podle jedné známé revoluce bych
> řekl, že oktober je říjen, u nás 10. měsíc. Já sice vím, že ta revoluce
> byla v listopadu 11. měsíc, ale nevím který oktober to vlastně myslí pan
> Turčány.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26702


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 10. 1. 2008
Re: Zmizení včelstev (26666) (26677) (26696) (26698) (26700)

Prosím Vás, dejte si s těma poplašnými zprávami o zdravotní závadnosti radaru pokoj!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26701


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepa (85.135.97.142) --- 10. 1. 2008
Re: Zmizení včelstev (26666) (26677) (26696) (26698)

Radar by měli nasměrovat přímo na pana Václavka.Ať je od něj pokoj. Pepa

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26700


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kozlík (194.212.232.6) --- 10. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany (26501) (26507) (26513) (26516) (26543) (26544) (26572) (26580) (26609) (26644)

ano i já si myslím, že jsme letos měli provést odlehčovací fumigaci a nenutit nikoho spoléhat se na kyselinu a nebo dokonce na Gabon, který i kdyby se nasadil včas, což se u nás prostě nestalo, tak by díky dlouhotrvajícímu účinku včelstva nezachránil.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26699


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 10. 1. 2008
Re: Zmizení včelstev (26666) (26677) (26696)

Jen počkejte až se v Brdech objeví Americký radar jak mi řekl jeden přítel z této oblasti on vás ten smích přejde.
_____________________________________________________________

Jsou to jen obyčejné spekulace nijak vědecky nepodložené. Je tolik jiných možností, na co to svést ( když ne na nezodpovědnost včelaře :-))

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26698


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kozlík (194.212.232.6) --- 10. 1. 2008
Re: Racionalizace a uteplen? (26494) (26496) (26632) (26642)

Já vám do toho nechci zbytečně kecat, ale podle jedné známé revoluce bych řekl, že oktober je říjen, u nás 10. měsíc. Já sice vím, že ta revoluce byla v listopadu 11. měsíc, ale nevím který oktober to vlastně myslí pan Turčány.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26697


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (81.0.194.126) --- 10. 1. 2008
Re: Zmizení včelstev (26666) (26677)

Jen počkejte až se v Brdech objeví Americký radar jak mi řekl jeden přítel z této oblasti on vás ten smích přejde.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26696


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

crabro (85.71.124.200) --- 10. 1. 2008
Norské zimování

Jednoznačně se musím postavit na stranu této metodiky. Mam jí vyzkoušenou a osvědčenou! Prostě to funguje. Mimochodem výpadek jedné generace plodu se nekoná, oni to totiž doženou. Ostatně již jsem to psal, když sem sem ten článek o norském zimování vlepil

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26695


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.135) --- 10. 1. 2008
Re: Klíckování matek (26684)

Jedna rada pro Josefa Křapku:
Vpravo ve žlutém poli u každého příspěvku je
Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo

Když se na to klikne, ušetří to psaní Téma a příspěvky se pěkně zřetězí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26694


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 1. 2008
test

test na spam

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26693


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 10. 1. 2008
Re: Re:Norské zimování (26579) (26591) (26603) (26616) (26627) (26633) (26651) (26652) (26653) (26654) (26668) (26689) (26690)

…..Dále si dovolím sdělit poznatek, že pozorovat intenzivně pracující včelstvo
při výstavbě nového díla je silný pozitivní zážitek pro mne jako včelaře.
Protože jasně vnímám, jak v úlu náhle probíhá perfektně organizovaná
činnost, z úlu "zní harmonie činorodosti bez falešných tónů" (odpusťte, ale
jinak to neumím vyjádřit).Napsal hezky Josef Kala.

Ještě větší zážitek je sledovat včely ve skleněném nástavku. Jak postupují při dostavování mezistěny.Nebo taky rozebírají při nedostatku vosku. Čistění buněk. Jak celá včelka vleze do buňky a po vylezení ji další včela celou očistí, či zkontroluje. Taky jak zavíčkovaný med rychle vyberou, spotřebují a jak je omezuje mřížka, které jsem přestal používat.
Roztoč jak propade sítem/lozí delší stranou dopředu/ a převrátí se na záda, zpět se nedostane atd.Leták pomáhá spadlým roztočům dostat se do úlu, proto je ruším.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26692


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Seničan (e-mailem) --- 10. 1. 2008
Re: Kdo je K. ?erm?k ??? (26596) (26599) (26640)

V každom prípade sa vo svojich príspevkoch musíme riadiť stupňom svojich vedomostí odborne a citlivo reagovať na vznesené témy. Pri najskromnejšom posudzovaní príspevky pána Ing. Čermáka majú hodnoty profesionála bádateľa. Veľmi si Vážim jeho praktické dlohoročné skúsenosti. Už sme to uzavreli ! Ja sa chcem zaoberať hlavne tými, čo píšu, aby písali a písali. Musíme si uvedomiť a zmieriť sa s tým, že aj tých notorických vychytralých odborníkov má Pán Boh rád a preto ich aj v hojnom množstve rozmnožuje. Konferencia Vaša- naša sú veľkým prínosom. S úctou sa skáňajme nad odbornosťou a tých ostatných proste mažme. Veď ich z konferencii dobre poznáme. Tak to robia aj moji kamaráti z Moravy a všade kde prevláda úcta k prosionalite. .

Mišo Seničan t.č. zo Slovenska
< ------------ Pôvodná správa ------------
< Od: "Čermák K." <cermak.kv/=/seznam.cz>
< Predmet: Re: Kdo je K. ?erm?k ???
< Dátum: 08.1.2008 20:38:54
< ----------------------------------------
< Ne, neodmlčím se, jak už jste i poznali. Jsem mnohem víc včelař než
< výzkumník, proto se odmlčuji hlavně v sezoně, kdy mi včelaření dává
< opravdu zabrat...
< A p. Poláškovi odpovídám, že si opravdu nemyslím, že mám vždy pravdu.
< Vždyť některé jednotlivé dílčí poznatky v širších souvislostech mají
< různý význam, říká se tomu, že jde o interpretaci poznatků...
< A už se nezabývejte mou osobou, ale včelami a včelařením. :-)
< K. Čermák

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26691


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kala (e-mailem) --- 10. 1. 2008
RE: Re:Norské zimování (26579) (26591) (26603) (26616) (26627) (26633) (26651) (26652) (26653) (26654) (26668) (26689)

S Norským (Finským) "zimováním" mám převážně dobré zkušenosti. Článek, který
jsem cca před 4roky napsal do Včelařských novin měl být především popisem
některých událostí, které mne ( resp. včelstvo ) při tom potkaly. Např.
zkušenost, že kvalitně zadrátkované mezistěny jsou podmínkou, protože
hmotnost včelstva je příliš velká na nevystavěnou mezistěnu a ta se může
přetrhnout ( to ukazuje obr.2). Vystavěný plást má pevnost několikanásobně
větší. Obavy o nedostatek pylu a kvalitní výživy pro plod na jaře se mi
zatím nepotvrdily. V srpnu provedený zásah zatím obvykle poskytl včelstvům
dostatek příležitostí, jak nasbírat pyl pro výživu dlouhověkých včel i
dostatek pylových zásob pro jarní rozvoj. Na každý náhlý nedostatek přece
včely reagují zvýšenou činností - tedy při nedostatku pylu v úlu zvýší
intenzitu pátrání po pylu přírodě. A pokud včelař ví, že pyl mají šanci
najít, nemá proč mít obavu, že krátkodobý nedostatek pylu včely poškodí. Ani
omezení vyzimované síly včelstva ( jinak řečeno výpadek jedné generace
dlouhověkých včel) jsem nepozoroval. I to dokáží včely hravě nahradit. Tyto
poznatky nemám ze žádných objektivních měření, ale jen ze včelařsky
zasvěceného porovnání se včelstvy přezimujícími na původním díle.
Dále si dovolím sdělit poznatek, že pozorovat intenzivně pracující včelstvo
při výstavbě nového díla je silný pozitivní zážitek pro mne jako včelaře.
Protože jasně vnímám, jak v úlu náhle probíhá perfektně organizovaná
činnost, z úlu "zní harmonie činorodosti bez falešných tónů" (odpusťte, ale
jinak to neumím vyjádřit). Kdo si to na vlastní kůži zažil a umí včelkám
naslouchat mi to asi potvrdí.(Platí jen pro dobře provedený zásah). Kdybych
to měl vyjádřit jinak: včelky se chovají jako kdyby konečně dostaly
jednoznačný úkol, který s radostí zvládají.( Jsem si vědom, že emoce nepatří
do korektního popisu včelařových pozorování - volím jen proto, abych to pro
vnímavé autenticky popsal). Pouhý dotyk dlaně na včelstvo vás přesvědčí o
zvýšené teplotě v celém prostoru úlu, než je u včelstev sedících na
původních plástech ( dokonce i proti včelstvům v normální snůšce, nebo
krmení a zpracování zásob). Asi to zvýšení teploty nestačí na eliminaci
varroázy, ale stačí velmi pravděpodobně na potlačení nosemózy.

Není to metoda všespásná. Tento zásah, stejně jako každý zásah do včelstva
představuje především včelařovo umění posoudit, který ze zákonů minima (viz.
např. zákonitosti života včel O. Brennera) způsobí nerovnovážnost - tedy
vliv, který už včelstvo nemá sílu bez stresu a následné újmy zvládnout. To
jsou zákonitosti vzájemně pevně propojené. To je princip, který platí pro
všechna období života včelstva. A včelař buď pochopí a umí ve svůj prospěch
aplikovat a tím včelstva podnítit k přirozené činnosti, ale jen tak, aby
výkyv jednoho z "parametrů" způsobený včelařovým zásahem nebyl nad
momentální síly včelstva a nad jeho schopnost doladit rovnovážnost ostatních
kritérií.
Pan Brenner nic nevěděl o varroáze, málo o importovaných virózách. Většina
včelařů by asi dnes přidala k jím formulovaným zákonitostem i další. Ty by
se netýkaly jen varroázy, ale odolnosti vůči "kokteilu" chorob a parazitů.
Dovolím si formulovat závěr své úvahy: neznám dost závažný důvod, proč by
zvláště včelaři s menším počtem včelstev neměli metodu "norského zimování"
vlastní praxí ověřit ve vazbě na své zažité metody ošetřování včelstev.
Sám za sebe se kloním k přesvědčení, že včelstvům to víc pomůže, než ublíží.
Je to zásah, kterým včelař pouze probudí přirozené schopnosti včelstva.
Josef Kala




-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Radim Polášek
Sent: Wednesday, January 09, 2008 10:10 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Re:Norské zimování

> "Tomáš Heřman, Jasne, sem zapomel zminit ze doplnuji postup o odkazy,
kdyby
> se to nekomu zdalo moc drasticke :-))"
> To, že jsem označil "norské zimování" za poněkud drastické je třeba brát v
> kontextu k původnímu příspěvku př. R.Poláška. Problém úhynu není jen v
> napadení VD, ale i nižší odolnosti včelstva vůči infektcím, které se
> promítá do celkového stavu "vitality včelstva" což může výrazně ovlivnit
> způsob ošetřování včelstev. Právně v tomto kontextu mi připadne norské
> zimování zcela nepřirozený zásah včelstvo určitě do určité míry značně
> stresující (zcela přišlo o plod, zásoby i veškeré dílo. Neříkám že to
nejde
> nebo není zvládnuto.

Ale taky zatímco na původním díle dochází k kontaktu včel se starým
zamořeným voštím, případně různě opravovaným voštím, na novém díle nic
takového není. Stres, že včely přišly o plod, zásoby a dílo trvá maximálně
prvních několik hodin. Potom naopak včelstvo intenzívně mobilizuje svoje
síly a dostává se do pozice usazeného roje, kde stres není a taky první dny
se ani jedna včela nemusí starat o plod, což se dá taky považovat za určitý
stres.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vsusicky" <vsusicky/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 09, 2008 3:02 PM
Subject: Re: Re:Norské zimování




__________ Informace od NOD32 2764 (20080103) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26690


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 1. 2008
Re: Re:Norské zimování (26579) (26591) (26603) (26616) (26627) (26633) (26651) (26652) (26653) (26654) (26668)

> "Tomáš Heřman, Jasne, sem zapomel zminit ze doplnuji postup o odkazy,
kdyby
> se to nekomu zdalo moc drasticke :-))"
> To, že jsem označil "norské zimování" za poněkud drastické je třeba brát v
> kontextu k původnímu příspěvku př. R.Poláška. Problém úhynu není jen v
> napadení VD, ale i nižší odolnosti včelstva vůči infektcím, které se
> promítá do celkového stavu "vitality včelstva" což může výrazně ovlivnit
> způsob ošetřování včelstev. Právně v tomto kontextu mi připadne norské
> zimování zcela nepřirozený zásah včelstvo určitě do určité míry značně
> stresující (zcela přišlo o plod, zásoby i veškeré dílo. Neříkám že to
nejde
> nebo není zvládnuto.

Ale taky zatímco na původním díle dochází k kontaktu včel se starým
zamořeným voštím, případně různě opravovaným voštím, na novém díle nic
takového není. Stres, že včely přišly o plod, zásoby a dílo trvá maximálně
prvních několik hodin. Potom naopak včelstvo intenzívně mobilizuje svoje
síly a dostává se do pozice usazeného roje, kde stres není a taky první dny
se ani jedna včela nemusí starat o plod, což se dá taky považovat za určitý
stres.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vsusicky" <vsusicky/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 09, 2008 3:02 PM
Subject: Re: Re:Norské zimování


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26689


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 1. 2008
Re: Zmizení včelstev (26666)

Z období, kdy ještě nebyla varaóza, i když se už léčilo si pamatuji zmizení
asi dvou včelstev po nakrmení. V listopadu byl prázdný úl se zásobami. Když
vynásobím počet zazimovaných včelstev x počet let, tak to byly asi 2
včelstva z 200. Roztoči to nebyli na 100 %, rovněž to nebyl mor plodu nebo
jiná nemoc plodu. Nyní si myslím, že to byla nějaká virová nákaza, kdy
nakažené včely prostě odletěly nebo vylezly uhynout z úlu ven. Tyto včelstva
patřily mezi slabší a taky klidnější už druhou nebo třetí generaci matek,
možná se tam objevila genetická náchylnost k virózám.
Co se týká blízkosti vysílače, domnívám se, že v první řadě by se včely na
takovém místě necítily dobře a daly by to najevo zvýšenou bodavostí a
útočností.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Mirek" <stolarik/=/lesycr.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 09, 2008 2:25 PM
Subject: Zmizení včelstev


> Mám včely v podhůří Jeseníků-Město Albrechtice. V létě 2007 byl uveden do
> provozu cca do 1km od včelstev nový vysílač mob. telefonů. Troje včelstva
> umístěna blíže k vysílači zmizela ihned po zakrmení, zjištěno v září -
> zásoby zůstaly. U vzdálenějších, ze 6.ti včelstev zůstaly do listopadu
> troje. Zásoby na místě, včely jakoby vysál vysavačem, žádné mrtvolky. Nemá
> někdo obdobnou zkušenost? Děkuji za odpověď.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26688


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 1. 2008
Re: Norské zimování (26579) (26591) (26603) (26616) (26627) (26633) (26651) (26672)

O plodu nevím, jestli tu zvýšenou teplotu vydrží, obecně je plod citlivější
než včely. Tepelně se kdysi ošetřovaly včely, které by měly vydržet teplotu
do 50 st C, zatímco roztoč ne a plásty taky ne. Vlastně to je modelování
rojení indické včely, kterým se tato včela brání přemnožení varoa, uvádí se
pokud si pamatuji, že teplota těch rojů je právě taky vyšší a roztoč při
rojení opadá.. Tehdy ještě nebyly moc k dispozici léčiva, tak se vymýšlely
různé horkovzdušné vynálezy, elektrické i dokonce snad na propanbutan.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vorja" <vorja/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 09, 2008 4:36 PM
Subject: Re: Norské zimování


> Když si Vás tak hezký čtu, tak mě také napadá jedno řešení. Někde jsem
> četl, že rámky se zavíčkovaným plodem vystavené přesně teplotě 40°C po
dobu
> 3 hod. se zbaví VD. Plod se může poškodit v době svlékání kukly max. ve
> výši 10%. Z toho vyplývá, že zavíčkovaný plod můžeme přeléčit kdykoli.
> Otevřený plod se včelami (bez medu) Fomidolem prakticky také. Tak co to
tak
> zkusit. Zdravím, Honza.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26687


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (77.48.74.254) --- 9. 1. 2008
Re: Klíckování matek (26673)

matka se nejdřív hledá srdcem -tu musíte cítit,pak teprve rozumem a očima.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26686


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (77.48.74.254) --- 9. 1. 2008
sorry M.Václavku (26673) (26678)

nezlobte se na mě ,jednomu jsme říkali peťa knížka ,jeho praktikum se v ničem nescházelo s jeho encyklopedickými znalostmi,takové důležité hov. v trávě.... s prominutím za averzi,ale toho mi silně připomínáte....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26685


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 9. 1. 2008
Klíckování matek

Díky Honzo
"Kdysi jsem někde četl, pokud se nepodří najít matku ve včelstvu, které je na vrcholu rozvoje, stačí vložit do takového včelstva plodový plást s otevřeným plodem, zbavený včel ze sousedního včelstva a úl uzavřít".

Je to možné. Nyní jsi mi připoměl, že v dětství jsem tuto radu slyšel od starých včelařů kteří se u mého otce na včelínku scházeli na kus řeči. Jem kdybych si pamatoval vše co bylo tenkrát řečeno.

Tvoji radu vyzkouším a dám vědět. Ještě jednou dík.
Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26684


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Hübner (83.208.66.181) --- 9. 1. 2008
Re: Klíckování matek (26656)


Kdysi jsem někde četl, pokud se nepodří najít matku ve včelstvu, které je na vrcholu rozvoje, stačí vložit do takového včelstva plodový plást s otevřeným plodem, zbavený včel ze sousedního včelstva a úl uzavřít. Asi po hodině při znovuotevření tohoto úlu, prý prakticky 100% tně bude matka na tomto vloženém plástu. Vůně cizí mateří krmné kašičky prý ji tam přiláká za účelem vyhledání sokyně. Sám jsem to v praxi ovšem nikdy neověřoval, protože jsem se do takové situace ještě nedostal.
Zdraví Honza.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26683


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 9. 1. 2008
Re: Klíckování matek (26673) (26678)

... pozdní krmení vede k většímu rozplodování....

Ja 1/3 zásob podávam v čase od 1.9 do 10.9 (cca 5kg cukru v roztoku), no povrdiť väčšie rozplodovanie matiek ako to tvrdí M.V. som nikdy nezaznamenal (a včelárim 51 rokov. Ja skôr vidím postupné postupné utlmovanie kladenie vajíčok matkou, pretože tieto posledné zásoby včely vždy ukladajú do stredu plodiska, na miesta po vyliahnutom plode.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26682


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 9. 1. 2008
Re: Zmizení včelstev (26666) (26677)

Včely se orientují podle světla.

To je fakt, ale jednoduché oči na temene hlavy uložené do trojuholníka, sú určené na vnímanie intenzity svetla, ale na orientáciu v teréne používajú zložené oči tzv. facetová očká. Včela dokonale vníma (a nielen včely, ale i osy, čmele ale aj ostatný hmyz) polohu úľa, letáča voči aj drobným predmetov, krov, stromov v okolí úľa a na výletových a návratových cestách včiel. Videné orientačné body si ukladá do základových centier, aby si ich pamätala (tzv. fotopamäť).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26681


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 9. 1. 2008
Re: Racionalizace a uteplen? (26494) (26496) (26632) (26642) (26676)

Včelstva zimní síly 10 000 - 15 000 včel nevyužijí plně snůšku ( jarní ).

To si myslíte len Vy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26680


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 9. 1. 2008
Re: Norské zimování (26579) (26591) (26603) (26616) (26627) (26633) (26651) (26655) (26659) (26661)

Průměrný včelař snadno docílí slabých včelstev, ale ne velmi-slabých včelstev, ať již krmí pozdně nebo zužuje. Tyto praktiky ale zabraňují vytváření silnějších včelstev než průměrný včelař zazimuje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26679


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 9. 1. 2008
Re: Klíckování matek (26673)

Je to jen otázka zkušeností vystihnout dobu, kdy včelstva kladou jen omezeně ( někdy začátkem září, ale pozor! brzy nakrmená včelstva mohou ukončit plodování už koncem srpna, ale u mladších matek bych s tím nepočítal,... pozdní krmení vede k většímu rozplodování a tím pádem komplikovanějšímu hledání matky ). Když matka klade na pár rámků v jednom nástavku, je pak její hledání poměrně jednoduché a při výběru toho správného nástavku se najde i během 5 minut. Nalézá se na rámku s vajíčky ( pokud jste ji nevyrušili ). Při hledání matky by se mělo omezit zakuřování na minimum a vyvarovat se přílišným otřesům. Pokud včelstvo už neploduje ( nebo v plném rozvoji v produkční období ), je hledání matky poměrně dost obtížné.

S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26678


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 9. 1. 2008
Re: Zmizení včelstev (26666)

Elektromagnetické záření mobilů včelám neškodí. Včely se orientují podle světla. Proč by se do loňského roku nemělo toto záření projevovat?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26677


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 9. 1. 2008
Re: Racionalizace a uteplen? (26494) (26496) (26632) (26642)

Zimný chumáč po jarnom rozídení (teplota nad +12˚C) zaujme dĺžku uličiek 115 cm x koef.1,6 = 184 cm. Toto včelstvo bez posiľňovania dosiahne bez problémov produkčnú silu do znášky. Pri stanovení váhy=počtu včiel v jednej plne obsadenej uličke miery B je 250 g. Táto váha včiel v jednej uličke bola stanovená presne tak ako uvádza ing. K.Čermák, vážením strasených včiel, teda žiadna alchýmia.
______________________________________________________________


Vaše metoda, pane Turčáni, se nedá použít u vysokoprostorově vedených včelstev s mednou komorou vytvářející eliptický chumáč orientovaný nahoru.

Včelstva zimní síly 10 000 - 15 000 včel nevyužijí plně snůšku ( jarní ).

S pozdravem...M. Václavek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26676


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra P. (213.192.0.246) --- 9. 1. 2008
Re: Zmizení včelstev (26666)

No já si na vysílač zatím stěžovat nemůžu.Mám troje včelstva asi sto metrů od něj a jsou tam celej rok a asi jim to nevadí.V březnu tam přibydou ještě patery a doufám že tam vydrží.Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26675


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 9. 1. 2008
Tepelné ošetření včelstva

Od Honza
"Někde jsem četl, že rámky se zavíčkovaným plodem vystavené přesně teplotě 40°C po dobu 3 hod. se zbaví VD".

Zkus nejprve OVP z přelomu tisíciletí. Dva němečtí vynálezci na to již vymysleli vařič.

Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26674


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 9. 1. 2008
Klíckování matek

Je vidět, že máme všichni obdobné zkušenosti pokud chceme matky klíckovat, nebo vkládat do izolátoru. Když je hledáme, jsou to zpočátku holčičky, potom holoky, dále již děvky, mrchy .... Ony jednají téměř vždy podle zákonů starého P a c k a l a. Nachází se pravidelně tam, kde je nehledáme. Mimochodem ten polský patent s detektorem kovů je víceméně z říše snů a pohádek. Též jsem o něm v osmdesátých letech četl. Také jsem to zkoušel. Nikoli ve včelstvu, ale na stole. Použil jsem alobal, výsečníkem zhotovil značku, použil několik detektorů kovů včetně armádní minohledačky a n i c. Detektory zcela spolehlivě signalizovali ze vzdálenosti 2 cm na plochu alobalu 3 x 3 cm. U plochy 2 x 2 cm nesplohlivé a muselo to být téměř s dotykem. Plochu 1 x 1 cm přístroje nezaznamenaly. Nejcitlivější použitý detektor byl z tehdejšího NDR. Armádní minohledačka reagovala až na plochu 8 x 8 cm. Nejlepším důkazem, že použití detektoru je nesmysl je tonastalé ticho po pěšině. A tak se asi shodneme, že dosud nejspolehlivějším prostředkem u více nástavků jsou dvě mateří mřížky a trpělivost, nebo chceme-li Norské zimování, můžeme k vyhledání matky použít přesátí včelstva přez mateří mřížku. Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26673


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vorja (195.47.26.219) --- 9. 1. 2008
Re: Norské zimování (26579) (26591) (26603) (26616) (26627) (26633) (26651)

Když si Vás tak hezký čtu, tak mě také napadá jedno řešení. Někde jsem četl, že rámky se zavíčkovaným plodem vystavené přesně teplotě 40°C po dobu 3 hod. se zbaví VD. Plod se může poškodit v době svlékání kukly max. ve výši 10%. Z toho vyplývá, že zavíčkovaný plod můžeme přeléčit kdykoli. Otevřený plod se včelami (bez medu) Fomidolem prakticky také. Tak co to tak zkusit. Zdravím, Honza.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26672


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 9. 1. 2008
Re: Zmizení včelstev (26666) (26670)

No jo - ale protože nedokáže příčinnou souvislost, přijde kromě včel i o
penízky za poplatky :-) !
S úsměvem Petr

----- Original Message -----
From: "Pepík" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 09, 2008 4:09 PM
Subject: Re: Zmizení včelstev


Jediná rada želovat Paegas nebo eurotel?Ti stím u nás začali!


__________ Informace od NOD32 2776 (20080109) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26671


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (81.0.194.126) --- 9. 1. 2008
Re: Zmizení včelstev (26666)

Jediná rada želovat Paegas nebo eurotel?Ti stím u nás začali!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26670


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 1. 2008
Re: K zamylen? . . . (26579) (26646)

6ádat pak musíte čSV sám a datumy jsou pro vás TAKÉ ZÁVAZNÉ

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: K zamylen? . . .
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> Pokud jsem nečlen,ale i člen a nejsem zahrnut do seznamu včelařú
> žádajících o poskytnutí dotace na "Boj púroti varroaze, pořízení léčiva"
> do 5.6. neni možné soukromé recepty proplácet. Pokud byh je do 15,8,jeho
> účtenky připojil k proplacení musel bych jemu dát peníze z mé kapsy. SZIF a
> komisaři EU si z toho nenechaji dělat holubník.Zkrátka to nejde.Do 15,6, se
> o prostředky na dotaci žádá a k žádosti se připojuje seznam zaslaný ZO kde
> jsou jména včetně data narození a po odeslání se nedá nic doplňovat a do
> 15,8 se posílaji faktruy. (§5,197/05)Źádá se přes ZO a do 1.6. Bohužel
> jinak to nejde. Podk víte, že to jde jinak, rád bych chtěl vědít jak.Tdíž
> žádné lakování.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26669


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (82.117.130.2) --- 9. 1. 2008
Re: Re:Norské zimování (26579) (26591) (26603) (26616) (26627) (26633) (26651) (26652) (26653) (26654)

"Tomáš Heřman, Jasne, sem zapomel zminit ze doplnuji postup o odkazy, kdyby se to nekomu zdalo moc drasticke :-))"
To, že jsem označil "norské zimování" za poněkud drastické je třeba brát v kontextu k původnímu příspěvku př. R.Poláška. Problém úhynu není jen v napadení VD, ale i nižší odolnosti včelstva vůči infektcím, které se promítá do celkového stavu "vitality včelstva" což může výrazně ovlivnit způsob ošetřování včelstev. Právně v tomto kontextu mi připadne norské zimování zcela nepřirozený zásah včelstvo určitě do určité míry značně stresující (zcela přišlo o plod, zásoby i veškeré dílo. Neříkám že to nejde nebo není zvládnuto.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26668


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 9. 1. 2008
Re: Zmizení včelstev (26666)

Mirek napsal:

>Mám včely v podhůří Jeseníků-Město Albrechtice. V létě 2007 byl uveden do provozu cca do 1km od včelstev nový vysílač mob. telefonů.
>Troje včelstva umístěna blíže k vysílači zmizela ihned po zakrmení, zjištěno v září - zásoby zůstaly. U vzdálenějších, ze 6.ti včelstev zůstaly do listopadu troje.
>Zásoby na místě, včely jakoby vysál vysavačem, žádné mrtvolky.

>Nemá někdo obdobnou zkušenost? Děkuji za odpověď.
..............

To víš, že má někdo obdobnou zkušenost. :)
Už dlouho se tu o tom diskutuje, výzkumný ústav o tom vydal zprávu.
Včely i po formidolu a gabonu mizely i tam, kde neměli nový vysílač.
Nic nenasvědčuje tomu, že je to něco jiného, než varroa destruktor, možná ve spojení ještě s něčím dalším u včelstev, která jsou roztočem oslabená.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26667


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mirek (80.188.1.3) --- 9. 1. 2008
Zmizení včelstev

Mám včely v podhůří Jeseníků-Město Albrechtice. V létě 2007 byl uveden do provozu cca do 1km od včelstev nový vysílač mob. telefonů. Troje včelstva umístěna blíže k vysílači zmizela ihned po zakrmení, zjištěno v září - zásoby zůstaly. U vzdálenějších, ze 6.ti včelstev zůstaly do listopadu troje. Zásoby na místě, včely jakoby vysál vysavačem, žádné mrtvolky. Nemá někdo obdobnou zkušenost? Děkuji za odpověď.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26666


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 9. 1. 2008
Re: Varroa - konec včelaření lajdáků. (26498) (26504) (26527) (26529) (26540) (26664)

Udělal jsem takovou zkoušku.
K rámku s vajíčky a plodem jsem přidal samé vybrané rámky s trubčinou od ostatních včel.Sledoval průběžně spad.
Vychovaly si matku. Včely jsou zazimované na 7 rámcích. Sleduji i přes zimu /přes sklo / nadále jejich stav po všech stránkách.Spad roztočů u nich začal pozdě, stejně jako u ostatních.Jinak nevím, jak vychovat odolné včely?
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26665


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 9. 1. 2008
Re: Varroa - konec včelaření lajdáků. (26498) (26504) (26527) (26529) (26540)

Už jsem to psal, letos to bylo na ....Takže na to ať se nespoléhá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26664


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G. Pazderka (80.78.146.248) --- 9. 1. 2008
Re: Norské zimování (26579) (26591) (26603) (26616) (26627) (26633) (26651) (26655) (26659)

Já mám jen dotaz. Jak je možné, že děláš taková opatření, tj.používáš kyselinu, která prý jde pod víčka, používáš gabony, které vymyšleny tak aby fungovaly měsíc a přesto máš po víčky takovou úrodu?
.........



/Takže kdo je ochoten naslouchat a alespoň trochu včelařsky myslet, musí vyhlásit roztoči už válku od zač. července. Já spojím metodu LBV s vyřezáním trubčího plodu,a potom do konce medobraní mi musí stačit Formidol zezhora, no a pak přijde Gabon, možná také fumigace s jinou účinnou látkou apod. Současně odzkouším nárazové dávkování KM bez otevírání úlu, které nosím zatím v hlavě, takže včelnice by mohla trvat cca 1/2 hod. Prostě roztoč mě nasral a když chce mít válku, bude ji mít. Každý, kdo zažívá podobné pocity by měl nejdřív vše o roztoči nastudovat a ne pindat nesmysly a uvědomit si, že nejhorší průser je pod víčky, kde letos bylo klidně i 7 samiček x 4, dovedete si představit tu hrůzu???

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26663


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 9. 1. 2008
Re: Klíckování matek (26656)

Zná někdo z diskutujících jednoduchý a spolehlivý způsob vyhledáví matka? J.K.

- pri včelách nič nemôže byť jednoduché, každá práca si vyžaduje svoj fortieľ, ten si musí vytvoriť a osvojiť sám včelár.

- v čase vrcholiaceho rozvoja, keď je úľ preplnený včelami,je to naozaj ťažké a nič nám neostáva iné ako matky značiť, aby sme nestrávili mladosť jej hľadaním. Lepšie je úľ uzavrieť a pokračovať po 3-5 hodinách alebo na budúci deň. Tradície hovoria, že najpravdepodobenejšie sa oplodnená matka nachádza tam kde je voľné miesto na plodovanie, ale ani to nemusí byť vždy pravda, veď matka často mení miesto svojho pobytu a v čase hľadania by mohla byť i na zaviečkovanom plode.

- iné je vyhľadať matku npr. v 9. mesiaci, keď plodovanie ustáva a včiel ubúda. Vtedy je vždy matka tam, kde je plod, ale nevhodným zásahom matku vytlačíme z miesta plodu a potom je je naozaj ťažké nájsť.
S dlhšou praxou pri včelách, nepotrebuje včelár za každých okolností matku vidieť. Stačí sa pozrieť na plod, a zistiť či sú v bunkách vajíčka a utvoríme si obraz o matke.

- ak Ste reagovali na uzatváranie matky vo včelstve pre účely fumigácie (včelstvo bez plodu), tak ja hovorím nie klietkovaní matiek, ale o izolovaní matiek. Je to dôležité vedieť, že včelstvo aj za prítomnosti matky v klietke, vždy začalo s náhradným chovom matky, preto matku musíme izolovať v izolátore, do ktorého vždy musia mať včely voľný vstup. A to preto, že včelám nestačí "vôňa " matky, ale potrebujú jej materskú látku, ktorý získajú le priamym kontaktom! Kto to neverí, nech to vyskúša.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26662


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 1. 2008
Re: Norské zimování (26579) (26591) (26603) (26616) (26627) (26633) (26651) (26655) (26659)

Brzo a dobře udělané norské zimování na stanovišti s dostatkem pylu v srpnu,
to je většina stanovištť, nijak nesnižuje sílu zimní a přezimované generace.
Bylo to už vyzkoušeno mnohokrát.Je to asi podobný mýtus jako s pozdním
krmením.
Jak říkám, je třeba si vybrat, jestli do včelstev valit léčiva nebo za cenu
nějaké vyšší pracnosti těch léčiv valit míň.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 09, 2008 10:49 AM
Subject: Re: Norské zimování


> Ach jo, proč je tak těžké naučit se myslet. Jestliže někdo klíckuje matky
v
> září až říjnu, tak toho moc nevyřešil a z hlediska letošní pohromy se
> snažil úplně zbytečně. Zásadní problém je, že musíme ochránit před
> reprodukčními roztoči dlouhověké, tedy zimní včely a to je plod od
> slunovratu do konce července /přibližně, přesně to neví asi nikdo/ Mám li
> zimní generaci už poškozenou v buňkách tak jsem v .... Nechápu, proč je to
> tak těžké pochopit. Takže norské zimování brzo, zapříčiní výpadek alespoň
> jedné generace a tím je to návod na dokonalého jarního slabocha, uděláme
li
> to v září, dlouhověká zimní generace je poškozená a to jsou důvody
> letošních ztrát. /Takže kdo je ochoten naslouchat a alespoň trochu
> včelařsky myslet, musí vyhlásit roztoči už válku od zač. července. Já
> spojím metodu LBV s vyřezáním trubčího plodu,a potom do konce medobraní mi
> musí stačit Formidol zezhora, no a pak přijde Gabon, možná také fumigace s
> jinou účinnou látkou apod. Současně odzkouším nárazové dávkování KM bez
> otevírání úlu, které nosím zatím v hlavě, takže včelnice by mohla trvat
cca
> 1/2 hod. Prostě roztoč mě nasral a když chce mít válku, bude ji mít.
Každý,
> kdo zažívá podobné pocity by měl nejdřív vše o roztoči nastudovat a ne
> pindat nesmysly a uvědomit si, že nejhorší průser je pod víčky, kde letos
> bylo klidně i 7 samiček x 4, dovedete si představit tu hrůzu??? Za hrubé
> výrazy se omlouvám, ale jak přerušit to vaše pindání o ničem,
připomínající
> baby na trhu a ne rozkoukané včelaře.
> Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26661


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 1. 2008
Re: Norské zimování (26579) (26591) (26603) (26616) (26627) (26633) (26651) (26655)

Nojo, jenže můj původní příspěvek byl psán na ohlasy těch včelařů, co
naříkalí, že už předloni normálně léčili, loni v létě použili formidol nebo
kyselinu mravenčí nabo v srpnu Gabon a na konci září už měli prázdné úly. To
já vím, že hledání matky je pracné. Jemže pokud by ti včelaři takhle počkali
s tím klíckováním matek, už by prakticky neměli v říjnu co klíckovat a co
fumigovat.
Přirozeně je třeba si rozmyslet, co je při takovém tlaku varaózy přednější.
Jestli mít komerčně 100 včelstev, valit do nich neustále nová léčiva nebo
jestli zkusit ta léčiva omezit, přirozeně za cenu vyšší pracnosti. To se
taky uvidí časem, jak moc byl loňský rok výjimečný, nebo jestli bude hynutí
nejsilnějších včelstev na varaózu s virózou i přes léčení pravidlem.
Co se týká hledání matek, pokud by se objevila potřeba, časem by se objevily
metody, jak to hledání usnadnit. Dneska se to dělá třeba 1 - 2 mateřími
mřížkami, úl se dopředu rozdělí a za týden se prohledá jen ta část, kde je
mladý plod. Hodně by třeba pomohlo značení matek fluorescenčními barvami, ne
těmi obyčejnými. Před hodně lety byl ve Včelařství článek o jednom polském
velkovčelaři, ten používal úly a rámky, které neobsahovaly kov, zatímco
matku měl značenou kovovou značkou a hledal ji detektorem kovů. Říkám, jak
se objeví potřeba, objeví se i cesty, jak původně zdánlivě nemožnou věc
udělat.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 09, 2008 9:32 AM
Subject: Re: Norské zimování


> Nebo jednodušší verze, kdy tak 14 - 20 dní před koncem poslední snůšky se
> matky na stanovišti zaklíckují. Plásty s medem a tou troškou posledního
> plodu se vytočí a se včelstvy je potom možné dělat spousty věcí. Mohou se
> vrátit do úlu na prázdné plásty a ošetřit. Mohou se vrátit do úlu -
provést
> norské zimování a zase ošetřit. R.P.
>
> Túto obrovskú prácu by včelár mohol robiť pri 10-20 včelstvách. Vízia je
to
> pekná, ale naozaj je napísaná pri stole, lebo prax by bola iná. Výsledok
je
> aj tak pochybný, pretože je to biologicko chemický technologický postup a
> potom je naozaj jednoduchšie už vyskúšaný TP uzatvárať matky v každom úli
> do vhodného izolátora na 21 dní v čase od 15.9 až 20.9 do 5.10 až 10.10 s
> následnou fumigáciou bez plodu.
> Aj toto je robota, ale zvládnuteľná, možno 10-15 krát rýchlejšia a
výsledok
> je excelentný. Toto všetko mám dokonale overené v praxi (posledných 7
rokov
> som tento TP zmenil).
>
> Npr. doporučuješ tento úkon už v polovici júna - červenca na 15 až 20 dní,
> čo je prakticky jeden plododkruh. Tento výpadok včiel v čase keď matka
> kladie vajíčka pre zimnú generáciu dlhovekých včiel už včelstvo nedokáže
> nahradiť, atď, atď.
> Severské zimovanie (Nórsko, Švédsko) je spojené s obnovou diela a
zníženie
> nozematózy vo včelstvách sa vykonáva v čase (9.mes.), keď zimné včely už
> dokončili vnútornú diferenciáciu z krátkovekých na dlhoveké, čo Tvoj
spôsob
> vylučuje.
>
> Pri mojom experimentovaní s nápadmi od stola, som vždy myšlienku
uskutočnil
> na včelnici, ak to bolo reálne a malo to význam v prospech veci- t.j.
včiel
> a ošetrovaní včiel, vtedy som s tým vyšiel pred verejnosť.
> Viem, že si asi v mojom veku (skôr máme rokov viac ako menej), predsa by
> som s myšlienku odskúšal na včelnici a získaný výsledok by som vyhodnotil
> aj s nákladmi, čosovým snímkom, a konečným efektom s ohľadom na zamorenosť
> V.D.
>
> Nie je nad prax. Moje slová sú myslené úprimne, pretože Tvoje myslenie,
> sloh a nápady obdivujem a vždy si ich rád prečítam.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26660


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 9. 1. 2008
Re: Norské zimování (26579) (26591) (26603) (26616) (26627) (26633) (26651) (26655)

Ach jo, proč je tak těžké naučit se myslet. Jestliže někdo klíckuje matky v září až říjnu, tak toho moc nevyřešil a z hlediska letošní pohromy se snažil úplně zbytečně. Zásadní problém je, že musíme ochránit před reprodukčními roztoči dlouhověké, tedy zimní včely a to je plod od slunovratu do konce července /přibližně, přesně to neví asi nikdo/ Mám li zimní generaci už poškozenou v buňkách tak jsem v .... Nechápu, proč je to tak těžké pochopit. Takže norské zimování brzo, zapříčiní výpadek alespoň jedné generace a tím je to návod na dokonalého jarního slabocha, uděláme li to v září, dlouhověká zimní generace je poškozená a to jsou důvody letošních ztrát. /Takže kdo je ochoten naslouchat a alespoň trochu včelařsky myslet, musí vyhlásit roztoči už válku od zač. července. Já spojím metodu LBV s vyřezáním trubčího plodu,a potom do konce medobraní mi musí stačit Formidol zezhora, no a pak přijde Gabon, možná také fumigace s jinou účinnou látkou apod. Současně odzkouším nárazové dávkování KM bez otevírání úlu, které nosím zatím v hlavě, takže včelnice by mohla trvat cca 1/2 hod. Prostě roztoč mě nasral a když chce mít válku, bude ji mít. Každý, kdo zažívá podobné pocity by měl nejdřív vše o roztoči nastudovat a ne pindat nesmysly a uvědomit si, že nejhorší průser je pod víčky, kde letos bylo klidně i 7 samiček x 4, dovedete si představit tu hrůzu??? Za hrubé výrazy se omlouvám, ale jak přerušit to vaše pindání o ničem, připomínající baby na trhu a ne rozkoukané včelaře.
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26659


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.53) --- 9. 1. 2008
Re: Dřevotříska (26136) (26138) (26139)

seremedserious:
oprava DTD (drevotriska), sem se prepsal, DVD je samozrejme drevovlaknita deska (sololit,MDF,hobra..., ty mekke na ven take ne, sololit mozno)
-----
Dnes jsem byl v dřevoprodejně poptat matroš.
Mimo jiné potřebuji dělat mezidna, desky olaťované oboustraně v rámu (na krmení , výkluzy atd).
Nechal jsem si ukázat jaký mají sololit. Prodavač mě ukazoval i 3mm MD desky, prý jsou vhodnější do vlhka, protože mají jinak upravený povrch. Dokonce jsou i o něco levnější.
Normálně bych vzal sololit, ale ten co jsem tam viděl mě za srdce nechytil.

Má někdo zkušenosti s oběma matrošema. Ten bílý MD by se mě líbil. Minimálně na VD podložky.

Díky

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26658


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 1. 2008
Re:Kl?ckov?n? matek (26656)

Kdyz ji napoprve nenajdu (mam take NN ), tak ten ve kterem ji ocekavam oddelim zhora a zdola materi mrizkou - jeji prostor se tak zmenci. Ale to asi znate :-)
Neni to to prave ale v pripade 4 nastavku kdyz tusim, ze je treba ve 2 a oddelim ho tak za par dni uz nemusim hledat na 40 ramkach ale dle plodu se pozna ve kterem je takze v nejhorsi variante je to 20 ramku - taky nic moc, navic dvojnasobny pocet materich mrizek :-(

T.H.


>V září mám včelstva pouze ve 4 nástavcích (nízkých). Mohu říci, že i zde
> vyhledat matku za účelem zaklíckování je skutečně složité a velmi
> zdlouhavé. Neumím si to představit u 100 včelstev. Zná někdo z
> diskutujících jednoduchý a spolehlivý způsob vyhledáví matka? Pozn. Všechny
> matky mám značené. Zkoušel jsem i přesívání přez mateří mřížku. Ani to není
> 100%ní.
> Pepča       
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26657


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 9. 1. 2008
Klíckování matek

V září mám včelstva pouze ve 4 nástavcích (nízkých). Mohu říci, že i zde vyhledat matku za účelem zaklíckování je skutečně složité a velmi zdlouhavé. Neumím si to představit u 100 včelstev. Zná někdo z diskutujících jednoduchý a spolehlivý způsob vyhledáví matka? Pozn. Všechny matky mám značené. Zkoušel jsem i přesívání přez mateří mřížku. Ani to není 100%ní.
Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26656


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 9. 1. 2008
Re: Norské zimování (26579) (26591) (26603) (26616) (26627) (26633) (26651)

Nebo jednodušší verze, kdy tak 14 - 20 dní před koncem poslední snůšky se matky na stanovišti zaklíckují. Plásty s medem a tou troškou posledního plodu se vytočí a se včelstvy je potom možné dělat spousty věcí. Mohou se vrátit do úlu na prázdné plásty a ošetřit. Mohou se vrátit do úlu - provést
norské zimování a zase ošetřit. R.P.

Túto obrovskú prácu by včelár mohol robiť pri 10-20 včelstvách. Vízia je to pekná, ale naozaj je napísaná pri stole, lebo prax by bola iná. Výsledok je aj tak pochybný, pretože je to biologicko chemický technologický postup a potom je naozaj jednoduchšie už vyskúšaný TP uzatvárať matky v každom úli do vhodného izolátora na 21 dní v čase od 15.9 až 20.9 do 5.10 až 10.10 s následnou fumigáciou bez plodu.
Aj toto je robota, ale zvládnuteľná, možno 10-15 krát rýchlejšia a výsledok je excelentný. Toto všetko mám dokonale overené v praxi (posledných 7 rokov som tento TP zmenil).

Npr. doporučuješ tento úkon už v polovici júna - červenca na 15 až 20 dní, čo je prakticky jeden plododkruh. Tento výpadok včiel v čase keď matka kladie vajíčka pre zimnú generáciu dlhovekých včiel už včelstvo nedokáže nahradiť, atď, atď.
Severské zimovanie (Nórsko, Švédsko) je spojené s obnovou diela a zníženie nozematózy vo včelstvách sa vykonáva v čase (9.mes.), keď zimné včely už dokončili vnútornú diferenciáciu z krátkovekých na dlhoveké, čo Tvoj spôsob vylučuje.

Pri mojom experimentovaní s nápadmi od stola, som vždy myšlienku uskutočnil na včelnici, ak to bolo reálne a malo to význam v prospech veci- t.j. včiel a ošetrovaní včiel, vtedy som s tým vyšiel pred verejnosť.
Viem, že si asi v mojom veku (skôr máme rokov viac ako menej), predsa by som s myšlienku odskúšal na včelnici a získaný výsledok by som vyhodnotil aj s nákladmi, čosovým snímkom, a konečným efektom s ohľadom na zamorenosť V.D.

Nie je nad prax. Moje slová sú myslené úprimne, pretože Tvoje myslenie, sloh a nápady obdivujem a vždy si ich rád prečítam.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26655


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 1. 2008
Re: Re:Norsk? zimov?n? (26579) (26591) (26603) (26616) (26627) (26633) (26651) (26652) (26653)

Jasne, sem zapomel zminit ze doplnuji postup o odkazy, kdyby se to nekomu zdalo moc drasticke :-))

A fungovat by to snad melo, jestli se ted hodne moc nepletu, tak tusim, ze vcela indicka pri velkem napadeni opousti svuj domov a tim se zachrani - ale to mam jen z doslechu, nebo mozna spis ze cteni, takze prosim berte s rezervou a klidne me opravte :-))

T.H.

> Postupy vyzkoušené jsou, už dlouho, není ale vyzkoušené v praxi, jak to
> ovlivní varaózu. To je třeba vyzkoušet.
>
> R. Polášek
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26654


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 9. 1. 2008
Re: Re:Norsk? zimov?n? (26579) (26591) (26603) (26616) (26627) (26633) (26651) (26652)

Postupy vyzkoušené jsou, už dlouho, není ale vyzkoušené v praxi, jak to
ovlivní varaózu. To je třeba vyzkoušet.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 09, 2008 8:51 AM
Subject: Re:Norsk? zimov?n?


> Jsou to teorie od stolu, musely by se ověřit v praxi, ale připadá mi, že
by
> popsané způsoby mohly vcelku fungovat.
>
> R. Polášek
>


Take od stolu :-) k teto tematice je vice na:

http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vzdel.php?volba=9
http://jjvcela.sweb.cz/Premeteni_soubory/premeteni.htm
http://vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2003082501

a zminovani panove to uz maji vyzkousene, jinak by o tom asi nepsali :-).
Jejich duvodem pro tento postup sice nebyla varoaza, ale to neva, aspon je
to proslaple :-))
Pan Sedlacek pise, ze to spojuje i s vymenou matky.

Zbyva jen to zkusit :-)

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26653


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 1. 2008
Re:Norsk? zimov?n? (26579) (26591) (26603) (26616) (26627) (26633) (26651)

> Jsou to teorie od stolu, musely by se ověřit v praxi, ale připadá mi, že by
> popsané způsoby mohly vcelku fungovat.
>
> R. Polášek
>


Take od stolu :-) k teto tematice je vice na:

http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vzdel.php?volba=9
http://jjvcela.sweb.cz/Premeteni_soubory/premeteni.htm
http://vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2003082501

a zminovani panove to uz maji vyzkousene, jinak by o tom asi nepsali :-).
Jejich duvodem pro tento postup sice nebyla varoaza, ale to neva, aspon je to proslaple :-))
Pan Sedlacek pise, ze to spojuje i s vymenou matky.

Zbyva jen to zkusit :-)

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26652


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 1. 2008
Norské zimování (26579) (26591) (26603) (26616) (26627) (26633)

Jedná se hlavně o to, jak omezit varaózu. Při norském zimování se včely
setřepou na mezistěny, takže v úlu není žádný plod. Je tedy ideální možnost,
třeba druhý den včely fumigovat. Nebo tam jen na 2 - 4 dny strčit Gabony, to
by mělo úplně stačit a přitom rezidua by byla absolutně minimální. Účinnost
by měla být automaticky vysoká, na 100 % tam není plod. Bylo ověřeno
mnohokrát, že při správném provedení v správné době norské zimování nijak
zvlášť nesnižuje výnosy v dalším roce. Problém je, co s těmi rámky s plodem.
Ideální by bylo je převést na nějaké jiné stanoviště a vložit do úlů, kde
byla zaklíckovaná matka. A kde je třeba pořád nějaká mírná snůška. Jak se
všechno vylíhne, plásty s medem vytočit, včely dát zase buď na mezistěny
nebo na prázdné plásty a zase ošetřit. Ale i když by to proběhlo jen na
jednom stanovišti a byly vedle sebe úly s norským zimováním a úly s
zaklíckovanou matkou a plodem k vylíhnutí, stejně by většina roztočů byla
zlikvidována. A zbytek při normálním podzimním ošetření.
Nebo jednodušší verze, kdy tak 14 - 20 dní před koncem poslední snůšky se
matky na stanovišti zaklíckují. Plásty s medem a tou troškou posledního
plodu se vytočí a se včelstvy je potom možné dělat spousty věcí. Mohou se
vrátit do úlu na prázdné plásty a ošetřit. Mohou se vrátit do úlu - provést
norské zimování a zase ošetřit. Mohou se setřepat do paketů - levných
zasíťovaných bedniček, odvézt ze stanoviště společně s medem, jako umělé
roje ošetřit a potom v podstatě kdekoliv do jakéhokoliv úlu umístit na
mezistěny. Zaklíckování by muselo být někdy v polovině července, aby se
stavba na mezistěny stihla do poloviny srpna. V této době staví ještě velice
ochotně a do zimy jdou v plné síle. Ale jde to ještě do konce srpna,
případně do poloviny září, ale odrazí se to na počtu vystaveným mezistěn a
malé síle zimního včelstva.
Dají se vymyslet různé varianty. Varianta s zaklíckováním a umělými roji by
mohla umožnit teoreticky chovat včelstva úplně bez chemie, když by se ty
roje ošetřily teplem a potom celý další rok s rozmnoženými roztoči vydržely
a neuhynuly, případně jen s výpomocí kyseliny mravenčí. V běžném chovu by se
včely ozdravily před výchovou zimní generace včel. Už jen prosté norské
zimování poloviny dvou třetin nejsilnějších včelstev a prosté přidání plástů
s plodem do zbytku včelstev bez jakéhokoliv hledání matky a klíckování by
aspoň zajistilo v krajním případě přežití těch včelstev na norském zimování.
Nebo třeba by se nemusela klíckovat matka v silných produkčních včeklstvech,
kde je to problém, ale třeba v silnějších oddělcích, kde to problém nijak
zvlášť není. Takový oddělek by přidaný plod mohl zvládnout a po ošetření
později do zimy by se s produkčním včelstvem zase spojil....
Jsou to teorie od stolu, musely by se ověřit v praxi, ale připadá mi, že by
popsané způsoby mohly vcelku fungovat.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26651


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (82.99.163.242) --- 9. 1. 2008
Re: Léčovo a jeho dostatek i pro nečleny. (26621) (26630) (26641)

Já jsem vyndával gabony někdy koncem srpna. Dávám je koncem července. Do nahlašování počtů už některé padly.
Tonda

>Já jsem měl na postiženém stanovišti všechny včely ještě v polovině září, když jsem vydělával gabony. Jen dvě včelstva z devíti jsem pozoroval oslabená.
Cca v půlce října zbyla tři slabá včelstva z devíti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26650


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (77.236.212.66) --- 9. 1. 2008
Re: K zamyšlení . . . (26579) (26647)

To, co tady popisujete, je historie. Letos se budou nakupovat léky přímo za dotovanou cenu. Tak jsem to alespoň pochopil z nového NV 285. Seznamy a faktury spolu většinou souvisí jen teoreticky. V podstatě, co si kdo objedná ze schválených léčiv cestou ZO - OV, to dostane a zaplatí. Problém je v liknavosti včelařů a funkcionářů. Nechápu co v tom pořád vymýšlíte za problémy.

To co tady popisoval HOnza v příspěvku 26621 je mírně řečeno zcestné. Chodit jednotlivě za veterinářem pro předpis nikomu neradím. Raději přímo za někým ze ZO, případně sousední ZO, kdo dává dohromady objednávky léků. Jestli by ten nefungoval, bylo by postiženo 100 lidí z celé ZO, ale s tím jsem se dosud nesetkal.

-----------------------
> Pokud jsem nečlen,ale i člen a nejsem zahrnut do seznamu včelařú
> žádajících o poskytnutí dotace na "Boj púroti varroaze, pořízení léčiva"
> do 5.6. neni možné soukromé recepty proplácet. Pokud byh je do 15,8,jeho
> účtenky připojil k proplacení musel bych jemu dát peníze z mé kapsy. SZIF a
> komisaři EU si z toho nenechaji dělat holubník.Zkrátka to nejde.Do 15,6, se
> o prostředky na dotaci žádá a k žádosti se připojuje seznam zaslaný ZO kde
> jsou jména včetně data narození a po odeslání se nedá nic doplňovat a do
> 15,8 se posílaji faktruy. (§5,197/05)Źádá se přes ZO a do 1.6. Bohužel
> jinak to nejde. Podk víte, že to jde jinak, rád bych chtěl vědít jak.Tdíž
> žádné lakování.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26649


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 8. 1. 2008
Re: K zamyšlení . . . (26579) (26647)

No tak to funguje v ČR. Ale danou podporu z EU nevyužívá pouze ČR. Jestli doopravdy víte jak to funguje tedy u nás, zjistěte si a napište jiné varianty jak a kde to funguje jinde v jiných členských státech Společenství.

Seznamy a další Váš popis nezpochybňuji. Bez byrokracie dotace není.

........
bezejména:>Pokud jsem nečlen,ale i člen a nejsem zahrnut do seznamu včelařú žádajících o poskytnutí dotace na "Boj púroti varroaze, pořízení léčiva" do 5.6. neni možné soukromé recepty proplácet. Pokud byh je do 15,8,jeho účtenky připojil k proplacení musel bych jemu dát peníze z mé kapsy. SZIF a komisaři EU si z toho nenechaji dělat holubník.Zkrátka to nejde.Do 15,6, se o prostředky na dotaci žádá a k žádosti se připojuje seznam zaslaný ZO kde jsou jména včetně data narození a po odeslání se nedá nic doplňovat a do 15,8 se posílaji faktruy. (§5,197/05)Źádá se přes ZO a do 1.6. Bohužel jinak to nejde. Podk víte, že to jde jinak, rád bych chtěl vědít jak.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26648


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(83.208.196.187) --- 8. 1. 2008
Re: K zamyšlení . . . (26579)

Pokud jsem nečlen,ale i člen a nejsem zahrnut do seznamu včelařú žádajících o poskytnutí dotace na "Boj púroti varroaze, pořízení léčiva" do 5.6. neni možné soukromé recepty proplácet. Pokud byh je do 15,8,jeho účtenky připojil k proplacení musel bych jemu dát peníze z mé kapsy. SZIF a komisaři EU si z toho nenechaji dělat holubník.Zkrátka to nejde.Do 15,6, se o prostředky na dotaci žádá a k žádosti se připojuje seznam zaslaný ZO kde jsou jména včetně data narození a po odeslání se nedá nic doplňovat a do 15,8 se posílaji faktruy. (§5,197/05)Źádá se přes ZO a do 1.6. Bohužel jinak to nejde. Podk víte, že to jde jinak, rád bych chtěl vědít jak.Tdíž žádné lakování.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26647


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(83.208.196.187) --- 8. 1. 2008
Re: K zamyšlení . . . (26579)

Pokud jsem nečlen,ale i člen a nejsem zahrnut do seznamu včelařú žádajících o poskytnutí dotace na "Boj púroti varroaze, pořízení léčiva" do 5.6. neni možné soukromé recepty proplácet. Pokud byh je do 15,8,jeho účtenky připojil k proplacení musel bych jemu dát peníze z mé kapsy. SZIF a komisaři EU si z toho nenechaji dělat holubník.Zkrátka to nejde.Do 15,6, se o prostředky na dotaci žádá a k žádosti se připojuje seznam zaslaný ZO kde jsou jména včetně data narození a po odeslání se nedá nic doplňovat a do 15,8 se posílaji faktruy. (§5,197/05)Źádá se přes ZO a do 1.6. Bohužel jinak to nejde. Podk víte, že to jde jinak, rád bych chtěl vědít jak.Tdíž žádné lakování.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26646


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 8. 1. 2008
Re: (26625)

Honzo prosím, pouč mne. Dosud jsem se domníval, že roztoč na vosách a jiném hmyzu nejezdí, nebo to dosud nebylo prokázáno. Je to pro mne novinka. J.K.

O prenášení V.D. z včelstva do včelstva si môžete prečítať v priloženom článku problém som riešil pred 15-18 ropkmi. Priame pozorovanie prenosu V.D osami, bolo 1-2 rokmi po mne na stránkach OVP.


Aj osy môžu prenášať Varroa destruktor

Včelie choroby

Vo včelárskej literatúre sa najčastejšie uvádza šírenie varroa destruktor (V.D) zo zdroja nákazy do jeho okolia, najčastejšie zalietavaním včiel do cudzích úľov, pri rabovaní zásob v nakazenom včelstve, menej už stretávaním sa včiel lietaviek na kvetoch (zber peľu), kde V.D dokáže prežiť bez včely až 48 hodín.

Ja predpokladám (priamy dôkaz chýba), že sa tak deje aj na miestach odberu vody, kde sa často v jednom momente stretnú desiatky včiel. Klieštik včelí pri svojej obratnosti sa dokáže bleskurýchlo presunúť pri vzájomnom styku zo včely na včelu. A tu taká možnosť je.

Možno bude čitateľov zaujímať aj ďalší spôsob šírenia sa V.D. a to využívaním netradičného vzdušného transportéra zo sveta hmyzu ôs (Vespa). Prenášanie V.D.osami je neznáme prípadne málo známe. V čase enormného rozšírenia sa klieštika včelieho (u mňa naposledy v r.1991) na mojom stanovišti (ale aj v širšom okruhu), sa zároveň rozmnožili osy , hlavne osa obyčajná (Paravespula vulgaris L.) a osa útočná (Vespula germanica F.). Osy profitovali na tisícoch poškodených včiel klieštikom včelím a vírusom akútnej paralýzy , ktoré hynuli pred letáčmi úľov a v oslabených včelstvách získavali bez problémov sladinu. Z poškodených včiel získavali hrudné svalstvo (bielkoviny), ktoré odnášali do svojich hniezd. Silno oslabené včelstvá si jednoducho nevedeli poradiť s presilou ôs, ktoré vnikali do úľov, lebo strážkyne letáča už neexistovali. Na druhej strane teda ôs nebolo v tom čase predátorov (napr. jazvec, ktorý likviduje hniezda vyhrabávaním), pri dostatku bielkovinovej a uhľohydrátovej potrave nič im nestálo v ceste aby dosiahli svojho vrcholu. Tým bolo osám umožnené vytvárať v zemi mohutné spoločenstvá, k čomu prispievalo i mimoriadne suché počasie. Nepomohli ani lapače ôs, hoci sa do nich chytilo tisíce jedincov.

Osie larvy

Vtedy ma napadla myšlienka (dosť naivná), či sa klieštik nerozmnožuje v osích hniezdach a odtiaľ ich osy robotnice na svojich telách pri svojich návštevách prenášajú do včelstiev. Viedlo ma k tomu objavenie živých jedincov V.D. na tele ôs na voľnom priestranstve ( asi 4 prípady) a nemal som istotu či klieštikov odnášajú zo svojich hniezd do včelstiev alebo naopak, z včelstva do osieho hniezda. Preskúmal som jedno mohutné osie hniezdo, ale na zaviečkovanom plode som nezistil ani jeden pozitívny prípad. Ani som nemohol, biológia vývoja osieho plodu je odlišná ako u včely medonosnej. Včely ukladajú potravu k larvičkám plodu na dno voskovej bunky a osy kŕmia svoje potomstvo priamo do úst lariev.



Výskyt dospelých samičiek V.D. na telách ôs si vysvetľujem nasledovne a jednoznačne. Do ťažko poškodených včelstiev, v ktorých vplyvom radikálneho premnoženia V.D. nastal rozpad včelieho spoločenstva (všetky liahnuce sa mladé včely odchádzajú z úľa a staré aj keď nepoškodené sú opotrebované rýchlo hynú), ochrana letáča prakticky neexistuje, osy sa bez problémov dostanú na plásty, na ktorých získavajú potravu, čo dokonale do poslednej chvíli využívajú. Klieštik v tomto chaotickom štádiu sa začína rozmnožovať do obludných rozmerov kedy sám inštinktívne cíti ohrozenie seba samého, lebo nasleduje zánik včelstva. So zánikom včelstva hynie aj on. Vtedy nastáva chvíľa keď na svoju záchranu použije nie len rabujúce včely, ale aj netypického predstaviteľa osu, ktorá ho môže preniesť do prostredia čistého včelstva, ktoré mu poskytne možnosť prežiť. Osa má väčší akčný rádius a môže navštevovať aj úle na iných stanovištiach. Klieštik včelí svojím inštinktom vie lepšie vycítiť zánik svojho hostiteľa a ak má možnosť dokáže ho využiť aby sa dostal do iného prostredia a osa je jednou z nich. Našťastie aj osy postihujú tie isté zákony ako ostatné druhy hmyzej ríše pri ich nadmernom rozšírení. Po prajných rokoch aj pre osy prichádzajú roky nevhodné a krivka vzostupu po dosiahnutí vrcholu prudko padá dolu.


Čo z tohoto poznania vyplýva pre nás?
Môže včelár ovplyvniť reinváziu V.D. do nezamorených alebo len slabo zamorených včelstiev ? Má sa len trpne pozerať ako sa s ním príroda zahráva? Nie! Najlepšie opatrenie je v prvom rade chovať silné včelstvá , musia mať stále zásoby, zúžiť veľkosť letáčov v čase od začiatku augusta až do konca sezóny a (čo nebudú schvaľovať ochranári) likvidovať osie hniezda uvedených druhov v okruhu aspoň do 500 m okolo včelnice a pripraviť včas dômyselné lapače na včelniciach.
Ale naozaj to pomôže?

Anton Turčáni, Závada

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26645


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 8. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany (26501) (26507) (26513) (26516) (26543) (26544) (26572) (26580) (26609)

Nechť nám p. Turčáni sám
napíše, jak moc u něho působí reinvaze, určitě si i toho všímá. Z tohose dá odhadnout, jak moc se množení roztoče omezuje inbrídingem. K.Č.

Páni, či chcete alebo nie, ani ja nevčelárim vo vzduchoprázdne. Aj okolo mňa sú stovky včelstiev, i keď momentálne nie tak blízo aby som na ne svojimi očami videl. Jedny odišli zbierať med a peľ na nebeské lúky, ďalšie prilietajú zo zálohy, ktoré prinášajú nenapraviteľný "zásobovači" rojov, znovu a znovu snažia "včeláriť, jedny odleteli v podobe rojov do hlbokých lesov a predsa len môžu zásobovať moje včelstvá novou krvou V.D.

Potom je ťažké predpokladať a tvrdiť, že "moje" klieštiky sú neschopné enormného rozmnožovania. Ešte v počiatkoch osídľovania nových území klieštikmi, sa tvrdilo, že sa na nezamorených územiach dokáže presunúť prirodzenou cestou o 30 km. Potom by pre ne nemal byť pre ne problém presunúť sa o 3-5 km.
Reinváziu som sledoval (je to ťažšie ako spočítať stovky ažtisícky klieštokv), ale som stále skeptický, aby zvýšená zamorenosť včelstiev bola spôsobená silnou reinváziou. Vo vzdialenosti 2,5 km (vzdušná čiara) sa nachádza stanovište, na ktorom už 10-ky rokov úspešne žijú včelstvá, ani raz nezaznamenali kolaps. Pritom v dedine sú včelári, ktorým sa to stalo. Aj z tohoto príkladu vychádzam, že dobrou a správnou starostlivosťou, s prostriedkami, ktoré včelár má k dispozícii, dokáže udržať V.D. na uzde.

Keďže už 20 rokov sledujem odpad V.D. na podložkách, viem provnávať výsledky z jednotlivých rokov u včelstiev, viem posúdiť ako a či reinvázia je tak častá ako sa to o nej tvrdí. Včelstvá mám na podstavcoch vždy po 5 včelstiev, s medzerami 10-15 cm medzi jednotlivými úľmi. Aj tohoto roku som sledoval včelsvo (a tých príkladov je niekoľko), ktoré bolo v strede palety. V tomto včelstve, bol celkový odpad 520 ks V.D. a v dvoch umiestnených po oboch stranách bol odpad po 55 ks. Logika vraví, že tie včelstvá trpia reinváziou najviac, ktoré sú najbližšie, veď kontakt je možný! Moja logika v tomto prípade zlyháva! Je jasné, že druhá moja logika hovorí o tom, že rozvoj klieštika v sezóne v tom, ktorom včelstve je závislý od toho, aký zostatok samičiek V.D. ostane po poslednej fumigácii či aerosolovaní vo včelstve. To však včelár nedokáže určiť.
Nasledujúce riadky neberte ako radu pri boji s V.D.! Aby som priblížil môj tech. postup (TP), uvádzam.

25.8 robím vo všetkých včelstvách odľahčovaciu fumigáciu, odpadne v priemere 25 % samičiek V.D. nachádzajúcich sa na včelách.

1.10 druhú odľahčovaciu fumigáciu,odpadne znovu od 25 % (ak je ešte zaviečkovaný plod), po 98+-3 %. Aj tohoto roku bola v tomto čase bezplodovosť.

5.11-10.11 posledná záverečná fumigácia, t.zv. záverečná fumigácia, kedy už v mojich podmienkach nie absolútne žiaden plod (ešte som nezaznamenal). V tých včelstvách kde je odpad nad 5 ks, robím aj 4-tu fumig.
Tak pôzdnu fumig. robím aj napriek tomu, že noci sú už aj mrazy, ale nie je plod, čo je absolutnou podmienkou na zasiahnutie každej samičky.
Viem aj to, že amitraz vo fumigante pôsobí vo včelstve asi 30-45 min., čo stačí na to, aby fumigant prenikol i cez zomknutý chumáč včiel do prieduchov klieštika, kde cez nervové zakončenie ukončí jeho život.
Skúšky, ktoré som robil potvrdili, že ak bol klieštik na včelách bol zasiahnutý a vypadol z neho síce pozdejšie (1-2 dni) ale vypadol.
Preto i keď v organizácii máme VAT-1 a je funkčný (3 roky), ešte som ho nepoužil, pretože môj TP je jednoduchý, rýchly, pohodlný a v mojom prípade zatiaľ i účinný.
Nuž čo k tomu dodať, som za predpísaný scenár veterinármi, ale ako niekto povedal v komentári, je to môj majetok a za jeho zdravoptný stav som zodpovedný sám.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26644


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76374 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 26644 do č. 26704)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu