78078

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 28. 8. 2007
Mene nekdy znamena vice - rozsireni clanku z casopisu Moderni vcelar 4_2007


Ing. Petr Texl:
( zdroj: http://n-vcelari.cz/clanek-mene-nekdy-znamena-vice.htm )

- Z tabulky je např. patrné, že pokud nepotřebujeme být zaměstnáni právě včelařením (na plný úvazek), můžeme dosáhnout obdobný celkový zisk (profit) se 30 včelstvy jako se 150. Úvaha je o to aktuálnější v současné nadvýrobě medu v ČR. Dále je z tabulky patrné, že zvýšíme-li počet včelstev ze 30 např. na 500 (17x), měsíční zisk se tak zvýší ze 6 715 Kč na 17 042 Kč (pouze 2,5x). Mnoho včelařů se mylně domnívá, že násobky jsou shodné!
___________________


Nezbýbá mi nic víc, než poděkovat za
otisknutý rozbor. Vystřihuji z něho pro pochopení HLAVNĚ pro amatéry - chytré násobiče zisku druhých ...

...A asi tak je tvrdá realita profesně včelařského chleba


Má poznámka k odstavci o dotacích. Dotace jdou přímo do daňového základu a bylo by asi logické je nezařazovat do "přilepšení od společnosti" (to si opravdy může pochopitelně dovolit jen ten malovčelař do 40 včelstev)

Také pochybuji, že se dá dohnat v ukázových farmách to, co již není již tak lehce dosažitelné. Proč? Dospěl jsem k tomu názoru po dlouhé úvaze, že v případě ukázkové farmy by musela být součástí a v majetku nějaké společnosti (družstvo, zájmovka, s.r.o, atp,), protože jen tak je možné mít u nás "nadstandartně vedený a ukázkový chov" více peněz, které normální včelař ušetří. Přirovnal bych takové "ukázky" k nákladům jako na ZOO. (viz. rodina Kaštelevičů v Polsku) To jsme ale již vpodstatě ale jinde než pouze u farmového včelařství.

Myslím si, že podstatné je všeobecné a praktické vzdělávání jednotlivce, který má již podmínky a předpoklady dané. A takové podmínky tu nejsou ani v Nasavrkách. Proč? Myslím si totiž, že by to tam ani nikdo sám nedokázál ukázkově zvládnout.(jako mít ukázkově - chov např. 500 včelstev)

To by se natom totiž muselo "přiživovat" mnohem víc lidí a to jsme utěch nákladných ZOO typů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24706


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Karel (194.138.39.53) --- 28. 8. 2007
Re: Mene nekdy znamena vice - rozsireni clanku z casopisu Moderni vcelar 4_2007

Myslím si, že podstatné je všeobecné a praktické vzdělávání jednotlivce, který má již podmínky a předpoklady dané. A takové podmínky tu nejsou ani v Nasavrkách. Proč? Myslím si totiž, že by to tam ani nikdo sám nedokázál ukázkově zvládnout.(jako mít ukázkově - chov např. 500 včelstev)
-------
Když jsem se nezajímal o "svazové" záležitosti, tak jsem si právě myslel, že v Nasavrkách mají mnoho stovek včelstev. Taky jsem si myslel, že tam mají učně. :-)
A dohromady zvládnout pár set včelstev by neměl být problém.
Jinak ta tabulka v článku je spíše modelová. Prakticky je to jako ve všem. Zisk uděláš, když dobře se ziskem prodáš. A to je limitující pro každé podnikání. A podle toho se musí dimenzovat výrobní kapacity. Naštěstí ve včelaření nefungují takové věci jako minimální velikost výrobní série, vysoká minimální investice, která se musí odepsat do velké produkce, atd. Takže si každý může rozšiřovat, než narazí na strop.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24707


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
M. Václavek (213.29.160.5) --- 28. 8. 2007
Re: Mene nekdy znamena vice - rozsireni clanku z casopisu Moderni vcelar 4_2007

Když jsem se nezajímal o "svazové" záležitosti, tak jsem si právě myslel, že v Nasavrkách mají mnoho stovek včelstev. Taky jsem si myslel, že tam mají učně. :-)
______________________________________________________________
V Nasavrkách jsem vícekrát byl ( 22.9 tam jedu zas kvůli zkoušce prohlížitelů včelstev ).
Vzdělávací služby jsou poměrně na úrovni. Ale co se týče včelstev, ty jsou v dezolátním stavu.
Včelstva mají umístěná někde v lese. Všechny včelstva ( +/- 60 ) mají ve dvouprostorových Třeboňácích.
Úly jsou v pokročilém stádiu rozpadu, krmítka stropního typu jsou plesnivá a vypadá to, že je asi nikdo nečistí a když už, tak alespoň symbolicky oškrabou plíseň a propláchnou, aby se neřeklo. Včelstva jsou celoročně zesláblá rojením a sporadickými pavčelařskými zásahy. Prostě hrůza a běs.
Za internátem mají včelnici Langstrototů, kterou věnovala PSNV, jenže nikdo z nich neví, jak se o ně má pořádně starat, a pak se nemají divit, že se včelstvům v nich nedaří.
Letos si pořídili 5 ROTAPI-úlů v hodnotě +/- 60 000 Kč! Tomu je ale ,,pálka,, ( zaplatil to ČSV ). Pak si nemá ČSV stěžovat, že nemá peníze na nějaké smysluplnější akce, když kupuje takové kraviny!!!


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24714


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 28. 8. 2007
Re: Mene nekdy znamena vice - rozsireni clanku z casopisu Moderni vcelar 4_2007

M. Václavek:
>Za internátem mají včelnici Langstrototů, kterou věnovala PSNV, jenže nikdo z nich neví, jak se o ně má pořádně starat, a pak se nemají divit, že se včelstvům v nich nedaří.
Letos si pořídili 5 ROTAPI-úlů v hodnotě +/- 60 000 Kč! Tomu je ale ,,pálka,, ( zaplatil to ČSV ). Pak si nemá ČSV stěžovat, že nemá peníze na nějaké smysluplnější akce, když kupuje takové kraviny!!! <

......

Proč mě to vůbec nepřekvapuje.




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24725


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Karel (88.103.157.154) --- 28. 8. 2007
Re: Mene nekdy znamena vice - rozsireni clanku z casopisu Moderni vcelar 4_2007

Letos si pořídili 5 ROTAPI-úlů v hodnotě +/- 60 000 Kč! Tomu je ale ,,pálka,, ( zaplatil to ČSV ). Pak si nemá ČSV stěžovat, že nemá peníze na nějaké smysluplnější akce, když kupuje takové kraviny!!! <

......

Proč mě to vůbec nepřekvapuje.
-----------
No protože jsou bezobslužné - plně automatické.
Dokonce na konci července se automaticky zvýší otáčky a med se sám vytočí.
A tak se ušetří mnoho pracovníků a mzdových nákladů. Někde se musí začít šetřit. Neinvestuješ, nevyděláš:-)
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24726


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
M. Václavek (213.29.160.5) --- 29. 8. 2007
Re: Mene nekdy znamena vice - rozsireni clanku z casopisu Moderni vcelar 4_2007

Nevím na co RATAPI-úly kupovat, vždyť stačí si zajet na smeťák, najít si nějakou vysloužilou pračku, udělat ji česno a usadit tam roj.
Pračko-úly neztrácejí žádnou výhodu ROTAPI-úlů, naopak urychlují červnové vytáčení díky rychlejším otáčkám. A navíc mají vyřešenou odtokovou cestu pro vytočený med z prostoru bubnu!!!
No neber to!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24728


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
(e-mailem) --- 29. 8. 2007
Re: Mene nekdy znamena vice - rozsireni clanku z casopisu Moderni vcelar 4_2007


To nemůže fungovat ani teoreticky , ne? Mám-li plodiště rotační tak
mi včely vystaví buňky kolmo k rovině plástu (a ne zešikma) a tedy
nemůžu vytáčet radiálním medometem a musím mít tangenciální. Navíc s
ROTAPI se vytáčí jenom medník, který je nad plodištěm.

Jaroslav


> Nevím na co RATAPI-úly kupovat, vždyť stačí si zajet na smeťák,
najít si
/>nějakou vysloužilou pračku, udělat ji česno a usadit tam roj.
Pračko-úly > neztrácejí žádnou výhodu ROTAPI-úlů, naopak urychlují
červnové
vytáčení > díky rychlejším otáčkám. A navíc mají vyřešenou odtokovou
cestu
pro > vytočený med z prostoru bubnu!!!
No neber to!!!
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24729


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
M. Václavek (213.29.160.5) --- 29. 8. 2007
Re: Mene nekdy znamena vice - rozsireni clanku z casopisu Moderni vcelar 4_2007

To byl vtip

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24731


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
(e-mailem) --- 29. 8. 2007
Re: Mene nekdy znamena vice - rozsireni clanku z casopisu Moderni vcelar 4_2007


No myslel jsem si to, ale u včelařů přemýšlím i nad šílenějšími
postupy, které se praktikují.

Jak je to s tou stavbou u ROTAPI úlů? Jsou buňky kolmo na stěny,
nebo chytnou nějaký směr a toho se pak drží?

Jaroslav

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24732


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Radim Polášek (e-mailem) --- 29. 8. 2007
Re: Mene nekdy znamena vice - rozsireni clanku z casopisu Moderni vcelar 4_2007

Před půl rokem byl někde na intenetu popis toho úlu. Kruhové rotační rámky
jsou jen v plodišti, medník je normální Rámky se úplně otočí tuším jednou za
24 hodin. Buňky nejspíš budou kolmo na stěny, protože než je včely postaví,
rámek se otočí několikrát a mezi bloky buněk s různými sklony by musela být
řada přechodných buněk pro včely nepoužitelných.
Co se týká Nasavrk, bude to asi typický problém rozpočtové organizace, kde
je člověk placený podle tabulek, tudíž málo a paušálem, tudíž když se splní
základní požadavek - ty včely musí v dostatečné síle přežívat - má stejně
peněz jako když je u včel od rána do večera a výnosy konkurují nejlepším
samostatným včelařům. Taky ale na druhé straně jestli se na těch včelách učí
nějací učni, kteří mají včelaření 4 hodiny v týdnu vedle ostatních předmětů,
asi ty jejich zásahy budou pro včely dost kruté.
Taky je v takových organizacích typické škatulkování. 60tisíc na Rotapi úly
bude v investiční škatulce a peníze na mzdy a odměny v mzdové. Nekoupit ty
úly a dát někomu z těch investičních peněz nějakou odměnu navíc za to, že se
o ty stávající úly o včelstva stará a udržuje je v pucu bude nejspíš pro
kohokoliv v Nasavrkách neřešitelný problém. I když mzdová škatulka bude
nejspíš čerpána do mrtě, zatímco kdyby nekoupili za těch 60 tisíc ty úly,
nejspíš by těch 60 tisíc museli na konci roku vracet a taky o ně by se jim
příští rok snížil příděl do investističní škatulky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <bernkopf/=/email.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 29, 2007 10:27 AM
Subject: Re: Mene nekdy znamena vice - rozsireni clanku z casopisu Moderni
vcelar 4_2007



No myslel jsem si to, ale u včelařů přemýšlím i nad šílenějšími
postupy, které se praktikují.

Jak je to s tou stavbou u ROTAPI úlů? Jsou buňky kolmo na stěny,
nebo chytnou nějaký směr a toho se pak drží?

Jaroslav

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24733


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Stonjek (213.151.87.64) --- 29. 8. 2007
Re: Mene nekdy znamena vice - rozsireni clanku z casopisu Moderni vcelar 4_2007

To, že mají v Nasavrkách na včelnicích trochu nepořádek nemohu potvrdit,ale co si nejdřív udělat pořádek sami u sebe? Vždyť stačí se rozhlédnout kolem sebe a lehce zjistíme, že největší kritici jsou obvykle největší bordeláři. Co se týče koupě rotačních úlů s tím naprosto souhlasím , je to dobře. V Maďarsku tyto úly popisují jako vynález zásadního významu a tak je potřeba je poctivě vyzkoušet. A kdo by to jiný měl dělat, když v Dole dělají mrtvého brouka? Mě se moc nelíbí, v naší ZO je má Ing Sejk, zatím bez výsledků, ale už o tom nadšeně hodně namluvil a popsal spousty papírů. Naopak velmi se mi líbí celoumělé plásty do medníků, až se výroba trochu rozšíří, určitě si jich několik pořídím na pozorování. Takže jsem rád, že se výzkumu těchto úlů někdo ujal a jsem zvědav na výsledky. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24734


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
M. Václavek (213.29.160.5) --- 29. 8. 2007
Re: Mene nekdy znamena vice - rozsireni clanku z casopisu Moderni vcelar 4_2007

Teď vážně,
byl jsem na přednášce Ing. Karla Sejka o ROTAPI-úlech ( autor od roku 2005 včelaří v ROTAPI-úlech ).
Když jsem se poprvé dozvěděl něco o ROTAPI-úlech, myslel jsem si, že je to nějaký apríl. Ale nebyl!
Po přednášce mi bylo jasné, že to není žádný zázrak! Během přednášky čas od času přednášející plácal nesmysly typu do kruhových plástů se vejde více plodu a zásob, než-li do stejně rozměrných obdélníkových plástů, každý včelín potřebuje nutně solární panely, včely z ROTAPI-úlů zaručeně nebodají a další nesmysly, tak pár bystrých posluchačů ( včetně mě ) chvílemi neudrželi smích.
Plně souhlasím s jednou posluchačkou, která včelaření v ROTAPI-úlech nazvala moderním pavčelařením.
Je to bezesporu nejdraší úl, který kdy byl vynalezen. Pořizovací náklady na výrobu jednoho úlu jsou v současné době kolem 10 000 Kč + cena solárních panelů, pokud nemáte na stanovišti trvalí zdroj elektrické energie. Plodiště ROTAPI-úlu se musí každých 6 hodin po celý den ( 4x denně ) otočit o 45°, jinak je úl na nic!
A teď k zmíněným přednostem:
1/ omezuje rojení
Rojení sice omezuje, neboť pro včely je přirozené stavět matečníky po směru gravitace dolů. Otočením plodiště polohu matečníku změníte a včely ho zruší, tudíš nemůže dojít k vyrojení, neboť si včely na otáčejícím se plodišti mladou matku nevychovají ( to ovšem platí i pro tichou výměnu, takže včelař každopádně musí chovat matky a z toho je první problém... komplikovaný chov matek v ROTAPI-úlech ).
To je sice ,,hezké,,, že si nemohou vychovat matku a tím pádem roj nevyletí, nicméně rojovou náladu tím nezrušíte a o výnos ze včelstva přijdete tak či onak. Proto neplatí výhoda, že se výnos zvětší o 30-40%. Pokud-li výnos z ROTAPI-úlů porovnáváte s výnosem včelstev v Budečácích nebo Moravských univerzálech, tak je jasné, že se výnos o těch 30-40% zvedne, ale pokud srovnáte výnos se včelstvy v nástavkových úlech, k žádnému zvýšení výnosu nedojde, spíše dojde ke snížení výnosu ( silná, velmi-silná včelstva v nástavkových úelch ).
2/ nemusíme léčit proti varroáze
Samička roztoče varroa klade vajíčka na horní stěnu buňky ( podle gravitace ). Larvy roztoče se líhnou ve směru gravitace... dolů. Dojde-li k obrácení buňky, nedojde k líhnutí larev roztoče a dezorientují se tím samičky roztoče.
V České republice je zákonem daná povinost léčení všech včelstev, jinak hrozí utracení včelstev a pokuta.
V podletí se nesmí s plodištěm rotovat, jinak by neuložily zimní zásoby do plodiště. To je období, kdy může dojít k masivní reinvazy a k úhynu neléčeného včelstva.
3/ automatické otáčení plodiště ulehčí práci včelaře, činnost se omezuje jen na odběr medných plástů a chov matek( 45 minut / včelstvo )
Když je v průměrný výnos v ROTAPI-úlech 30 kg na včelstvo ve snůškových podmínkách ČR, tak spotřeba času 45 minut ( časopis Včelařství uvádí spotřebu času 1 hodinu ) není nic extra.
4/ prohlídku včelstva lze uskutečnit bez oddělávání medníků
Proč autor prohlíží plodiště, když tvrdí, že se mu včely v ROTAPI-úlech vůbec nerojí. Co nám zamlčuje ???
Když jsme přednášejícímu Ing. Sejkovi kladli záludnější otázky, tak vždy z něho vylezla nějaká prapodivná konstrukce, tématu medný výnos v ROTAPI-úlech se vyhýbal jako ,,kočka vodě,, a nakonec z něho vylezlo, že se mu občas stává, že se mu včelstvo z ROTAPI-úlů vyrojí.
5/ v ROTAPI-úlech přezimují silnější včelstva
To je nehorázný blud, na němž není ani kapka pravdy. Včelstva ROTAPY-úlech mají na vrcholu ( v červnu ) 2-3 nízké medníkové nástavky + plodiště ( 30 000- 40 000 včel ). V podletí se včelstva musí před krmením zužit na plodištní patro ( 9 kruhových rámků průměru 40 cm ), jinak by zásoby včely ukládaly do medníku. Pro přepočtení zjistíme, že plodiště je prostorné jako zhruba 1,8 nízkého nástavku Optimalu, což je pořádně malý prostor na vytvoření silného včelstva. Žádná silná včelstva v ROTAPI-úlech nevznikají, naopak vznikají v nich slabá včelstva, která v předjaří neobsedají ani celý plodištní prostor ( obměňují dílo tak, že začátkem jara vymění 4 plásty v plodišti za mezistěny ).

Dostat mor v ROTAPI-úlech by byla tragédie, neboť svépomocný fond nikomu více jak +/- 2 500 Kč za úl nezaplatí. Velmi problematické musí být čistění a údržba plodiště ROTAPI-úlů. Včelstva se musí přeložit do jiného úlu, aby mohla být provedena očista plodiště úlu.
VÚVČ ve včelařství psal, že se prováděl v cizině pokus s ROTAPI-úly, který neprokázal zázračnost ROTAPI-úlů.

Prostě nevidím důvod, proč v ROTAPI-úlech včelařit! Raději si koupím novou pračku, než tento ,,super-úl,,! Včelaření v RATAPI-úlech je moderní pavčelaření, nic víc!!!

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar, Pračko-úlům zmar!!!






Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24740


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 29. 8. 2007
Rotapi úl

Když se o tom tady diskutuje....
Připadá mi, že v Rotapiho úlu musí být včely naopak celkově divočejší,
protože to otáčení je pravidelně vyrušuje. Když nic jiného, začnou stavět
buňky v určitém směru daném tíží a po pootočení musí ten směr korigovat....

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24743


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Vojtěch (85.13.78.3) --- 29. 8. 2007
Re: Rotapi úl

Na štěstí se stupidnosti můžeme bránit, ale problém je v tom, jestli poznáme, kdy se rozpadá zpětná vazba mezi chováním a prostředím.Taky se říká, chceš-li lízat med nepřevracej úl. Mám takový dojem, že co je jednoduché není vědecké, ale ono je to právě naopak. Složitě lze vyřešit všechno, např. i to aby se včely nerojily, ale za takovou cenu je to neuvážené. Včely se nám nerojí i bez takové investice.
Pokud se řeší něco nového , mělo by to převyšovat výhodami nad starým způsobem.Vedle úspory materiálu, ceny, času i lepšího výsledku.To znamená složitých věcí , náročných se zbavovat a nenechat se ovlivnit.Jít od toho, ale nezavrhovat, protože vývoj nelze zastavit.
Výrok jednoho patentového inženýra: „Je to tak jednoduché, že bych na to nepřišel.“
V jednoduchosti je i úspěch, ale to se málokdy podaří.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24744


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Stonjek (213.151.87.64) --- 29. 8. 2007
Re: Mene nekdy znamena vice - rozsireni clanku z casopisu Moderni vcelar 4_2007

Př. Václavku nevím, kde jsi sehnal, že úl stojí 10 000? Ing Sejk dal za první asi 50 000 a ten druhý měl již o něco levnější. Ten první je z nějaké překližky, po roce používání již dost černý a je to řemeslně dost fujtajbl. Ten druhý je již modernizovaný a je výrazně lepší. Protože včelky do něj dával vloni, tak o výnosech může mluvit pouze teoreticky. Mě se ten úl jeví jako malý, proti mým Dadantům je plodiště o hodně menší. Osobně si myslím, že dokud bude léčení včelstva stát cca 50 Kč ročně, tento úl za tyto ceny nemá šanci na úspěch. Navíc ohlasy ze světa jsou dost rozpačité a dost si odporují. Tak uvidíme. Já svým včelkám určitě dopřeji klid a rotační pohyb jim ode mě rozhodně nehrozí. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24745


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
ivetka (89.176.143.127) --- 12. 2. 2013
Re: Mene nekdy znamena vice - rozsireni clanku z casopisu Moderni vcelar 4_2007

mam

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60458


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu