76175

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



JosPr (217.77.165.49) --- 18. 2. 2013
Re: Re: Re: TĚŝbingenska smeska (60502) (60504)

Pepane,ten val je samo kameni,v zivote tam drn nebyl,jenom koprivy a koprivy,mimo kousku,kde jsem zasel hadinec.Vetsinu roku je tam tak sucho,ze tam uschly i jivy a dokonce neznicitelna skumpa ocetna.Ale svazence to nevadi,je nizsi,min rozvetvena,ale je tam modry pas.Az se na podzim budete nudit,prijedte juknout na cesna kolik vcel taha pyl z hloupych 1500m2 a jak nadherne modre pylove desky dokazi vcelstva ulozit pod sebe do spodniho nastavku(tam kde zimuju na 3 VN)....JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60518


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(193.179.175.210) --- 18. 2. 2013
Re: Netýkavka låznatå Re: Re: Tůbingenska smeska (60505) (60506) (60507) (60508) (60510) (60511) (60515) (60516)


Pánové, teď se ještě poprat. Co se mne týče, tak netykavka Royleova, je pěkná kytka. Všimnul jsem si jí již dávno, když se jedu podívat domů. Aleš ví kde to je. Tam se tato netykavka vyskytuje ve značném množství v korytě a náplavech čůrku, kterému se říká Rumza. Že by byla medonosná, velmi silně pochybuji, ještě jsem na ní včelu neviděl, a to je to proč se oni neotírámm a tam kde bydlím teď, jsem ji ještě neviděl(koukám se na Darkov II).
Pana Bernarda, bych prosil, aby své příspěvky, když už je tady šoupne, tak v češtině!!! Postřiky na řepce mi nevadí, protože agronom společnosti, která prasí pronajaté pozemky, seje již dávno nějakou potvoru, co k vytvoření semene, nepotřebuje hmyz!!!!! Vadí mi spíše, to, že rozšiřuje nádorovitost kořenů brukvovitých, a neni na to metr. Jak to vypadá je zde: http://leteckaposta.cz/403621989. Já už 15, 20let neviděl žlutou včelu obalenou řepkovým pylem a napěchované medníky řepkovým medem a pylové desky.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60517


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (37.188.239.133) --- 18. 2. 2013
Re: Netýkavka låznatå Re: Re: Tůbingenska smeska (60505) (60506) (60507) (60508) (60510) (60511) (60515)

Rovina tu je, ale jsou tu nějaké to století ochrané protipovodňové hráze. Já mám stanoviště u paty této hráze a když teče v Moravě při rozvodnění cca do 1000m3/s tak mám stanoviště, relativně v suchu včely nepřevážím, ale je tak 2,5m pod úrovní hladiny co je za hrází. Větší záplavy byly v 97 roce, průtok 1200m3/s a jedna hráz to nezvládla a smetlo to v podstatě všechny obce na levém břehu toku, ikdyž se mluvilo jen o Troubkách, tak byly menší vesničky které prakticky zmizely pod vodou celé. Pravý břeh je za hrází bez záplav, tam jsou ty jezera na pitnou vodu a hlídají to vodohospodáři, jinak by byla velká část okresu PR bez pitné vody. A netykavky rostou hojně i na té nezaplavované části kde žádný přísun dusíku ze zemědělství určitě není.Jen to co tam naroste, uhyne a rozloží. Tady je pro netykavky ráj, Ocůny na podzim už také není moc vidět, netykavky je vytlačují.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60516


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 18. 2. 2013
Re: Netýkavka låznatå Re: Re: Tůbingenska smeska (60505) (60506) (60507) (60508) (60510) (60511)

"Jde o chráněné území Zástudánčí. Je to stejné jako Chko Litovelské pomoraví, ale menší a rozkládá se od soutoku Moravy s Bečvou cca 8km po proudu. V pravo je ohraničeno jezery a vlevo několika desítek hektarovou bažantnicí. Zdroj dusíku bude jen v rostliných zbytcích. Je to v podstatě rozdělené na záplavové území oddělené protipovodňovou hrází a nezaplavovanou oblast výskytu jezer s písečným podložím jako zdroje pitné vody. A rozdíl mezi zamořením netykavkou v záplavovaném a nezaplavovaném území není."
Vždyť tam máte úplnou rovinu! Na kilometr daleko, od Troubek, výškový rozdíl tak 2 - 4 metry a nejspíš ani to ne. To musí být všechno kompletně zatopené minimálně jednou za 10 let, ne li častěji. A to by mělo stačit. Možná tam máte dole v podloží písek, ale určitě všude, kde rostou ty netýkavky, černou na živiny bohatou půdu.
My tady všude, kde jsem strkal ty netýkavky, máme v podloží žlutý nebo šedý jíl anebo pískovcový štěrk. Pokud je někde tmavší půda, mimo les je tak 5 - 10 centimetrů trochu tmavší půdy k tomu jílu, v lese je tak 5 - 10 centimetrů rozkládajícícho se humusu a pod tím všude žlutý jíl. Kromě polí, tam to je orbou trochu promícháno.
Jedině v zátopové oblasti té naší říčky je černá tmavá na živiny bohatá půda. Tam jsem ale netýkavky nerozšiřoval, tam rostly samy. Tam bude ta černá na písek bohatá půda, pozůstatky po velkých vodách v minulosti, tak 20 - 40 centimetrů silná , pod tím bude tak 1,5 - 3 metry silná vrstva pro vodu propustného velkozrnného štěrku a to bude na skalním podloží , řekou srovnaná přeměněná zvrásněná břidlice z karbonu, nějaké pískovce a vápenité jílovce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60515


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

bernard (90.179.78.90) --- 18. 2. 2013

Před třiceti lety, byly vyrobeny první geneticky modifikované rostliny. Nyní kreslit genetického inženýrství odborné Christoph pak pokračovat - výsledky jsou ohromující!

http://www.oekonews.at/index.php?mdoc_id=1077321

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60514


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

bernard (90.179.78.90) --- 18. 2. 2013

něco víc v medu, http://www.youtube.com/watch?v=jv-4rv0I4dw&feature=youtu.be

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60513


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 2. 2013
Re: NetÄ?Ë?kavka lÄ?Ä?znatÄ?Ä? Re: Re: TĚŝbingenska smeska

Kde jsou ti ekohipisáci, když se na odstavené koleji objeví vagon s jedovatým odpadem nebo hořící haly s tunami textilu.
 
Když k nám netýkavka putuje z Německa , my je zase na revadž zásobujem kurovcem ,taková malá příhraniční spolupráce.
Copak příroda je nějaký zakonzervovaný stav.
T.P

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60512


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (37.188.239.133) --- 18. 2. 2013
Re: Netýkavka låznatå Re: Re: Tůbingenska smeska (60505) (60506) (60507) (60508) (60510)

Jde o chráněné území Zástudánčí. Je to stejné jako Chko Litovelské pomoraví, ale menší a rozkládá se od soutoku Moravy s Bečvou cca 8km po proudu. V pravo je ohraničeno jezery a vlevo několika desítek hektarovou bažantnicí. Zdroj dusíku bude jen v rostliných zbytcích. Je to v podstatě rozdělené na záplavové území oddělené protipovodňovou hrází a nezaplavovanou oblast výskytu jezer s písečným podložím jako zdroje pitné vody. A rozdíl mezi zamořením netykavkou v záplavovaném a nezaplavovaném území není.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60511


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 18. 2. 2013
Re: Netýkavka låznatå Re: Re: Tůbingenska smeska (60505) (60506) (60507) (60508)

Které chráněné území to je?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60510


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 18. 2. 2013
Re: Netýkavka låznatå Re: Re: Tůbingenska smeska (60505) (60506) (60507) (60508)

Nějaký zdroj dusíku tam být musí. Všechny netýkavky jsou nitrofilní rostliny. A jak už jsem napsal níže, moje pozorování toto potvrzují.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60509


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (37.188.239.133) --- 18. 2. 2013
Re: Netýkavka låznatå Re: Re: Tůbingenska smeska (60505) (60506) (60507)

Radime vaše teorie o doplňování dusíku, aby netykavky prosperovaly jaksi naráží na prostředí chráněného území a vodního zdroje pitné vody kde je naprostá absence jakéhokoliv zdroje "přihnojování" a jsou tam dvoumetrové porosty a bez mačety neprostupné zarostlé pěšiny. Natož, aby se netykavka po čase sama vytratila je jaksi mimo realitu co tu máme a stejně je na tom i to, že netykavka ostatní rostliny jen utlumí. Pod netykavkou nic jiného než pýr neroste, to nemám vyčtené, to je fakt se kterým se potkávám a původní medvědí česnek a jiné lužní rostliny dostávají zabrat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60508


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 18. 2. 2013
Re: Netýkavka låznatå Re: Re: Tůbingenska smeska (60505) (60506)

Jinak podle mně by se mohla hodit coby včelařská rostlina na osázení pasek po listnatých nebo smíšených lesích. Rychle a s relativně malou pracností by se dala rozšířit, snadno se dá mechanicky zlikvidovat v blízkosti sazenic a po pár letech dobrého přínosu pylu a nektaru v podletí by přirozeně zmizela zahlušena rostoucími stromky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60507


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 18. 2. 2013
Re: Netýkavka låznatå Re: Re: Tůbingenska smeska (60505)

Já zase, kdyby měla být netýkavka žláznatá skutečně tak agresívní, jak se píše, tak podle toho, jak jsem ji v minulosti vysazoval, polovina mého okolí do 4 - 5 kilometrů daleko by byla jen samá netýkavka a skoro nic jiného. Ale ono to není ani náhodou. V současnosti se drží řídce na 2 - 3 místech na vlhčích krajích lesa a u mně na zahradě a jinak nikde.
"Přirozeným" způsobem, bez mého přičinění, se jinak ještě trošku vyskytuje v korytu místní říčky a občas ji zahlédnu v korytech místních znečištěných potoků.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60506


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 2. 2013
Re: Netýkavka låznatå Re: Re: Tůbingenska smeska

Radku já jen popsal lekolity které mám kousek od svého bydliště
co tu je původem toho stavu po tom jsem nepátral. Prostě stalo se.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 18. 2. 2013
Předmět: Netýkavka láznatá Re: Re: Tůbingenska smeska

"Netýkavku žláznatou jsem sázel ke včelám do přírody už pomalu před 40 lety,
v době, kdy termín invazivní rostliny ještě nikdo ani neznal.
V postředí blatouchu, rákosí, sítiny a podobně, tedy v prostředí vlhkém až
mokrém s malým množstvím dusíku se netýkavku vysadit vůbec nepodaří. Buď
prostě neporoste anebo pokud poroste, místo jednoho, dvou metrů výšky
vyroste tak do 30 - 50 centimetrů a vyprodukuje úměrně tomu jen pár semen.
A druhý třetí rok je zahlušena konkurencí, která v tomto prostředí
nedostatku dusíku roste rychleji a víc.
V prostředí vlhčího kraje lesa a pole, kde jsou nashromážděny živiny z
rozloženého listí z lesa plus nějaké živiny splavené z pole netýkavka
prvních 5 - 10 let zabere asi 90 % prostoru, přitom původní rostliny díky
dostatečnému množství světla pod sebou pouze více méně omezí v růstu. Po
cca 15 letech začne netýkavky na tomto místě výrazně ubývat. Úbytek se
zastaví, až netýkavka zabere pouze 5 - 10 % plochy a začne dorůstat místo
výšky dvou metrů výšky maximálně metr. Na zbývající ploše se opět rozšíří
původní rostliny. Situace se změní pouze když tam někdo naveze novou zeminu
- třeba odpad nebo když přilehlý les vykácí, druhý rok se na tato místa
netýkavka rozšíří a rychle zabere zase až 90 % toho prostoru.
Pýr pod netýkavkou jako jediná rostlina být nemůže, protože pýr roste na
příliš suchých stanovištích s malým obsahem dusíku, kde netýkavka nedokáže
prosperovat. Pokud má stanoviště s pýrem dostatek dusíku, je na tomto
stanovišti pýr zatlačen kopřivou, případbě rostlinami typu bršlice nebo
obecně hlavně miříkovitých rostlin, potom tam o místo budou soutěžit tyto
rostliny a netýkavka. A zase, pokud se přísun dusíku a čerstvé zeminy
nebude obnovovat, po pár letech netýkavka žláznatá zase ustoupí.
Netýkavka žláznatá taky nemůže potlačovat porost česneku medvědího. Jednak
česnek medvědí roste typicky uvnitř listnatých lužních lesů, kde bývá tak
málo světla, že tam nětýkavka žláznatá prostě neprosperuje. Tyto rostliny
by si mohly konkurovat jen na okrajových oblastech výskytu, na krajích lesa
nebo v místech řídkého lesa nebo polomů. Jedině tam má netýkavka už dost
světla a česnek medvědí nemá ještě tak silnou konkurenci rostlin
nesnášejících stín.
A potom česnek medvědí vypučí v dubnu, vykvete na začátku května a usychá a
zatahuje se někdy v polovině června, kdy netýkavka žláznatá teprve začíná
pořádně růst. Takže tyto rostliny se vzájemně míjejí i v čase a nemohou se
v podstatě téměř nijak ovlivnit.

Jediná místa, kde netýkavka žláznatá trvale prosperuje, jsou místa vlhká a
s vysokým obsahem dusíku, kde je pravidelně ten dusík nějak dodáván.
Dříve to bývaly obecně všechny vodní toky, kde se z pole splavovala
hnojiva, kde zemědělcům tekla močůvka z kravína nebo z hnojiště, všelijaké
skládky hnoje nebo výsypky organických materiálů. A potom plochy
přihnojované lidmi znečištěnými toky, to znamená všechny plochy aspoň občas
zatopené řekou nebo potokem, do kterých ústí odpady.

Dneska ubyli ti zemědělci, protože dneska šetří živinami, ale zůstaly ty
plochy "přihnojované" lidmi znečištěnou vodou. Plus nějaké, dneska už asi
jen černé skládky hlavně organických odpadů na vlhčích místech. Tam
netýkavka skutečně roste pořád a prosperuje."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60505


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 2. 2013
Re: Re: Re: TĚŝbingenska smeska (60502)

Já se osobně snažil odpovědět na na tu část otázky kdy Josef obvinil své
kolegy  dědky, že bez dotace to dělat nebudou,
Má pravdu nebudou, takových akcí jsme zažili již nespočet a nic to
nezměnilo. ty dotace na to nemají žádný vliv, Nýbrž jejich zkušenost ano. 
Druhým aspektem  je vlastně na co je určena  ta směska.
Tato směs je z letniček, ale i ty které jsem popsal byly také dlážděny
dobrými úmysly.
Na včelí hospodářství to pak má vliv, jen když budeme rozlohu počítat na
hektary a ne na metry.
Jestli pak tím osévá nějaký protipovodňový val, tak to také je špatné. Ten
aby plnil svou funkci dobře, musí jeho těleso být spojeno pevným a
nerozrušovaným drnem. 

pepan
 

---------- Původní zpráva ----------
Od: vcelka1978/=/centrum.cz
Datum: 18. 2. 2013
Předmět: Re: Re: TĹŻbingenska smeska



Skus se podívat na to z jiné stránky
setím nepůvodních rostlin do krajiny pokud nezajistíme další činnost může
nadělat víc škody jak užitku. Takových příkladů máme nespočet. Př. Tam kde
jsem vidíval porosty blatouchů je dnes netykavka žláznatá  Místo porostu
česneku medvědího tam dnes vidím netýkavku žlutou. Lesy jsou dne zamořeny
akátem severoamerickým, protože jeho dřevo dnes nikdo nevyužívá. Zrovna tak
negativní důsledky nese i ochranářská praxe  před léty zakázali třebas
jednomu pánovi vyrábět košťata z janovce protože se stal chráněný. Po 10
letech, kdy se na tom úhoru přestal janovec řezat tam místo janovce je jen
šípek a černý bez. Je třeba proto dbát o udržení celého rázu krajiny a
nějakých pár kilo nějakého osiva na nic nemá podstatný  vliv  a to ani na ty
tvoje včely.  
--------------------------------
 
Pepane, těším se na zlatý věk ,až tyto medařky v krajině splevelí a v
medárně místo měsíce, strávím měsíce čtyři. Lesíky a větrolamy budou plné
svazenky, měsíčku a pohanky, remízky a náspy obrostou brutnákem ,chrpou,
černuchou a slézem a jezédákům v pšenici poroste po krk vysoká komonice. Po
Číně se staneme druhou největší velmocí v produkci pylu načeš si v ČSV
vyhrnou rukávy a zařídí dotace na pylochyty 
Už aby to bylo, zatím snůšce napomohu tak ,že osadím v pásech 3 ha svazenky,
komonice etc. pro včelaře ekohypisáky, kteří budou raději dumat nad tím
jestli svazenka zaplevelí krajinu nebo ne.
T.P
 "

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60504


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 18. 2. 2013
Netýkavka žláznatá Re: Re: TĹŻbingenska smeska (60491) (60500) (60501)

Netýkavku žláznatou jsem sázel ke včelám do přírody už pomalu před 40 lety, v době, kdy termín invazivní rostliny ještě nikdo ani neznal.
V postředí blatouchu, rákosí, sítiny a podobně, tedy v prostředí vlhkém až mokrém s malým množstvím dusíku se netýkavku vysadit vůbec nepodaří. Buď prostě neporoste anebo pokud poroste, místo jednoho, dvou metrů výšky vyroste tak do 30 - 50 centimetrů a vyprodukuje úměrně tomu jen pár semen. A druhý třetí rok je zahlušena konkurencí, která v tomto prostředí nedostatku dusíku roste rychleji a víc.
V prostředí vlhčího kraje lesa a pole, kde jsou nashromážděny živiny z rozloženého listí z lesa plus nějaké živiny splavené z pole netýkavka prvních 5 - 10 let zabere asi 90 % prostoru, přitom původní rostliny díky dostatečnému množství světla pod sebou pouze více méně omezí v růstu. Po cca 15 letech začne netýkavky na tomto místě výrazně ubývat. Úbytek se zastaví, až netýkavka zabere pouze 5 - 10 % plochy a začne dorůstat místo výšky dvou metrů výšky maximálně metr. Na zbývající ploše se opět rozšíří původní rostliny. Situace se změní pouze když tam někdo naveze novou zeminu - třeba odpad nebo když přilehlý les vykácí, druhý rok se na tato místa netýkavka rozšíří a rychle zabere zase až 90 % toho prostoru.
Pýr pod netýkavkou jako jediná rostlina být nemůže, protože pýr roste na příliš suchých stanovištích s malým obsahem dusíku, kde netýkavka nedokáže prosperovat. Pokud má stanoviště s pýrem dostatek dusíku, je na tomto stanovišti pýr zatlačen kopřivou, případbě rostlinami typu bršlice nebo obecně hlavně miříkovitých rostlin, potom tam o místo budou soutěžit tyto rostliny a netýkavka. A zase, pokud se přísun dusíku a čerstvé zeminy nebude obnovovat, po pár letech netýkavka žláznatá zase ustoupí.
Netýkavka žláznatá taky nemůže potlačovat porost česneku medvědího. Jednak česnek medvědí roste typicky uvnitř listnatých lužních lesů, kde bývá tak málo světla, že tam nětýkavka žláznatá prostě neprosperuje. Tyto rostliny by si mohly konkurovat jen na okrajových oblastech výskytu, na krajích lesa nebo v místech řídkého lesa nebo polomů. Jedině tam má netýkavka už dost světla a česnek medvědí nemá ještě tak silnou konkurenci rostlin nesnášejících stín.
A potom česnek medvědí vypučí v dubnu, vykvete na začátku května a usychá a zatahuje se někdy v polovině června, kdy netýkavka žláznatá teprve začíná pořádně růst. Takže tyto rostliny se vzájemně míjejí i v čase a nemohou se v podstatě téměř nijak ovlivnit.

Jediná místa, kde netýkavka žláznatá trvale prosperuje, jsou místa vlhká a s vysokým obsahem dusíku, kde je pravidelně ten dusík nějak dodáván.
Dříve to bývaly obecně všechny vodní toky, kde se z pole splavovala hnojiva, kde zemědělcům tekla močůvka z kravína nebo z hnojiště, všelijaké skládky hnoje nebo výsypky organických materiálů. A potom plochy přihnojované lidmi znečištěnými toky, to znamená všechny plochy aspoň občas zatopené řekou nebo potokem, do kterých ústí odpady.

Dneska ubyli ti zemědělci, protože dneska šetří živinami, ale zůstaly ty plochy "přihnojované" lidmi znečištěnou vodou. Plus nějaké, dneska už asi jen černé skládky hlavně organických odpadů na vlhčích místech. Tam netýkavka skutečně roste pořád a prosperuje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60503


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 2. 2013
Re: Re: TĚŝbingenska smeska

 

Skus se podívat na to z jiné stránky
setím nepůvodních rostlin do krajiny pokud nezajistíme další činnost může
nadělat víc škody jak užitku. Takových příkladů máme nespočet. Př. Tam kde
jsem vidíval porosty blatouchů je dnes netykavka žláznatá  Místo porostu
česneku medvědího tam dnes vidím netýkavku žlutou. Lesy jsou dne zamořeny
akátem severoamerickým, protože jeho dřevo dnes nikdo nevyužívá. Zrovna tak
negativní důsledky nese i ochranářská praxe  před léty zakázali třebas
jednomu pánovi vyrábět košťata z janovce protože se stal chráněný. Po 10
letech, kdy se na tom úhoru přestal janovec řezat tam místo janovce je jen
šípek a černý bez. Je třeba proto dbát o udržení celého rázu krajiny a
nějakých pár kilo nějakého osiva na nic nemá podstatný  vliv  a to ani na ty
tvoje včely.  
--------------------------------
 
Pepane, těším se na zlatý věk ,až tyto medařky v krajině splevelí a v medárně místo měsíce, strávím měsíce čtyři. Lesíky a větrolamy budou plné svazenky, měsíčku a pohanky, remízky a náspy obrostou brutnákem ,chrpou, černuchou a slézem a jezédákům v pšenici poroste po krk vysoká komonice. Po Číně se staneme druhou největší velmocí v produkci pylu načeš si v ČSV vyhrnou rukávy a zařídí dotace na pylochyty 
Už aby to bylo, zatím snůšce napomohu tak ,že osadím v pásech 3 ha svazenky,komonice etc. pro včelaře ekohypisáky, kteří budou raději dumat nad tím jestli svazenka zaplevelí krajinu nebo ne.
T.P
 

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60502


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (37.188.237.181) --- 17. 2. 2013
Re: Re: TĹŻbingenska smeska (60491) (60500)

Pod Netykavkou žlaznatou roste jenom Pýr nic jiného a rozlézá se tak, že vytlačuje původní druhy např. Česnek medvědí. Jediný co z Netykavky je, tak pylová snůška na podzim pro včely a čmeláky, jinak je k ničemu a všechno živé faunu i floru odpuzuje. A pylová snůška jde nahradit jinými rostlinami ze kterých budou mít užitek nejen včely. Mám Netykavky kolem stanoviště víc než dost a projít pěšinou kolem Netykavek je nad snesitelné možnosti čichových buněk. Smrad z kafilérky je podle toho rajský plyn. Netykavka je podobné svinstvo jako Bolševník, který jsem už bohužel našel v okolí také.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60501


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 17. 2. 2013
Re: Re: TĹŻbingenska smeska (60491)

"setím nepůvodních rostlin do krajiny pokud nezajistíme další činnost může
nadělat víc škody jak užitku. Takových příkladů máme nespočet. Př. Tam kde
jsem vidíval porosty blatouchů je dnes netykavka žláznatá Místo porostu
česneku medvědího tam dnes vidím netýkavku žlutou. Lesy jsou dne zamořeny
akátem severoamerickým, protože jeho dřevo dnes nikdo nevyužívá. Zrovna tak
negativní důsledky nese i ochranářská praxe před léty zakázali třebas
jednomu pánovi vyrábět košťata z janovce protože se stal chráněný. Po 10
letech, kdy se na tom úhoru přestal janovec řezat tam místo janovce je jen
šípek a černý bez. Je třeba proto dbát o udržení celého rázu krajiny a
nějakých pár kilo nějakého osiva na nic nemá podstatný vliv a to ani na ty
tvoje včely. dřívější úhory které sloužily jako pastviny dnes zarostli
kopřivami nebo bezinkami a je tak zničeno druhové složení porostů v celé
krajině. Stejné je to i s okrasnými trávníky dříve se využívaly pro dobytek
a bylo tam spoustu květů i pro včely, dnes je to jen zelené. "


Jojo, extenzívně provozované louky a pastviny, drobnými chovateli vysekávané veškeré travnaté plochy až hluboko do lesů na píci a na seno, plevely omezované v polích jen mechanickým obděláváním půdy, čištěním semena a po sklizni podmítkou pole, drobnější lesíky, které "velké" socialistické lesnictví sice papírově dokázalo vykácet a znova osadit, ale mezi vykácením a osazením proběhly roky a zasazené sazenice už nikdo neobsekal, nikdo nelikvidoval vrby jívy, lípy a další, to všechno zaručovalo v krajině spousty kvetoucích včelařskýchrostlin.
Dneska je na těch místech buď intenzívní pole ošetřované všemožnými pesticidy nebo roky nesekaná vysoká buřeń, kde přežije hlavně kopřiva a vysoké trávy, z kvetoucích rostlin jen někde pcháč nebo lopuch nebo na vlhkých místech občas divoký maliník. Anebo soukromými majiteli pečlivě vysekávaná a ošetřovaná smrková monokultura. A nekvete tam skoro nic.

Mimochodem netýkavka žláznatá a blatouch nemají stejné stanoviště stejně jako ho nemá česnek medvědí a netýkavka žlutá. Netýkavky jsou jednoznačně nitrofilní rostliny, zatímco zejména blatouch ne. Česnek medvědí trochu. Takže jestli se někde rozšířily netýkavky na úkor těchto rostlin , tak to bylo v první řadě tím, že došlo k přehnojení nebo znečištění prostředí dusíkem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60500


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 17. 2. 2013
Re: Re: TĹŻbingenska smeska (60491) (60496)

"Na to je jediný argument "bez práce nejsou koláče" nebo spíš snůška pro včely. Před nějakým časem tu někdo prodával mulčovač i s návodem, že tím každý rok svazenku mulčuje, aby znovu vzešla. S netykavkou mám takovou zkušenost, že ji stačí v létě když jsou vedra pokosit a cca do třech let se vytratí. Nemá ráda sluníčko na oddenku. Ono není problém navrátit do krajiny původní byliny, ale stojí to každý rok trochu toho lidského sádla a nebo práci svěřit strojům."



Jednu cizí včelařskou rostlinu ničíš a jiné do přírody vyséváš.
Netýkavka je především jednoletá rostlina a pokud se v létě před květem poseče, už znova nevyroste a nevykvete. Pokud se objeví další rok, je to tím, že její semena přeléhají a klíčí až více let po vysemenění anebo je v záplavové oblasti nějakého vodního toku semeno přineseno vodou.
Je to především jedna z nejméně invazivních rostlin, jaké znám. Už proto, že je světlomilná a tak nedokáže pod sebou vytvořit takový nedostatek světla, aby původní rostliny zadusila. Taky je alergická na nějaké své zplodiny, takže po cca 10 letech na stanovišti ustupuje a uvolňuje prostor původním rostlinám. Neustupuje pouze v korytech znečištěných toků, kde velká voda každý rok půdu proplaví a donese do ní nové živiny.
Podle mně je to včelařská rostlina dlouhodobě minimálně působící na okolí, která by se měla v běžné krajině spíš rozšiřovat.
Na rozdíl od třeba zlatobýlu, který neničí nikdo a přitom to je cizí rostlina mnohem úpornější a v přírodě mnohem víc rozšířená. O klasické křídlatce nebo bolševníku ani nemluvě.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60499


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(193.179.175.210) --- 17. 2. 2013
Re: umístění včelstva (60493)

Tu vzdálenost určuje v každém případě soused. Když to bude nepřející člověk, tak potom vzdálenost určuje soud.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60498


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.33) --- 17. 2. 2013
Re: Re: TĹŻbingenska smeska (60491)

At se na to divam,jak se divam,byt je svazenka nepuvodni rostlina,nevidel jsem,ze by nekde zplanela.Vymrzne a nevyroste.Ted mam zrovna za stanovistem nove vedeni elektriky na valu proti privalove vode,nejakych 300x5 m.Nevidim duvod,proc ten val neosit,kdyz tam stejne nic nez koprivy neporoste a kdyz seti nacasuju mezi repku a malinu,a les a starcek hajni,tak mam misto snuskovych prestavek zabavu pro vcely na cely rok.Snad se to povede domluvit i s majitelem solarni odpornosti.Od lesaku mam prislib vyseti pohanky na zorana luka v dezolatnim stavu.Sedet na prdeli a fnukat,ze neni zadna snuska,to neni pro mne.Jak pise Ales"bez prace nejsou kolace" nebo spis zasoby medu a pylu na zimu..Ze s koncem chovu dobytka dostala vceli pastva(jetele,smesky se slunecnici a bobem) na frak je skutecnost,a je na vcelari,jestli s tim neco provede,nebo klasicky rekne "melo by se udelat" a vic nic..JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60497


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (37.188.232.45) --- 17. 2. 2013
Re: Re: TĹŻbingenska smeska (60491)

Na to je jediný argument "bez práce nejsou koláče" nebo spíš snůška pro včely. Před nějakým časem tu někdo prodával mulčovač i s návodem, že tím každý rok svazenku mulčuje, aby znovu vzešla. S netykavkou mám takovou zkušenost, že ji stačí v létě když jsou vedra pokosit a cca do třech let se vytratí. Nemá ráda sluníčko na oddenku. Ono není problém navrátit do krajiny původní byliny, ale stojí to každý rok trochu toho lidského sádla a nebo práci svěřit strojům.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60496


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Paprna Paprna (e-mailem) --- 17. 2. 2013
Re: umístění včelstva (60493)

Takova, aby ho nadmerne neobtezovaly.

Dne 17. února 2013 11:38 Pěničková <vendypenicka/=/seznam.cz> napsal(a):

> dobrý den,jak velká vzdálenost od domu souseda musí být pro umístění
> včelstva Děkuji Penickova
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60495


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pěničková (78.45.43.127) --- 17. 2. 2013
umístění včelstva

dobrý den,jak velká vzdálenost od domu souseda musí být pro umístění včelstva Děkuji Penickova

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60494


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pěničková (78.45.43.127) --- 17. 2. 2013
umístění včelstva

dobrý den,jak velká vzdálenost od domu souseda musí být pro umístění včelstva Děkuji Penickova

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60493


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 2. 2013
Re: Re: Kyselina mravenÄ?Ă­

>>>dobu použití uvádí výrobce dva roky.<<<
správné znění by mělo být
dobu použití musí uvádět výrobce nejvýše dva roky.



---------- Původní zpráva ----------
Od: Míra.P <e-mail/=/nezadan>
Datum: 17. 2. 2013
Předmět: Re: Kyselina mravenčí

"Mráz jí nic neudělá a skladovatelnost-dobu použití uvádí výrobce dva roky."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60492


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 2. 2013
Re: Re: TĹŻbingenska smeska

Skus se podívat na to z jiné stránky
setím nepůvodních rostlin do krajiny pokud nezajistíme další činnost může
nadělat víc škody jak užitku. Takových příkladů máme nespočet. Př. Tam kde
jsem vidíval porosty blatouchů je dnes netykavka žláznatá  Místo porostu
česneku medvědího tam dnes vidím netýkavku žlutou. Lesy jsou dne zamořeny
akátem severoamerickým, protože jeho dřevo dnes nikdo nevyužívá. Zrovna tak
negativní důsledky nese i ochranářská praxe  před léty zakázali třebas
jednomu pánovi vyrábět košťata z janovce protože se stal chráněný. Po 10
letech, kdy se na tom úhoru přestal janovec řezat tam místo janovce je jen
šípek a černý bez. Je třeba proto dbát o udržení celého rázu krajiny a
nějakých pár kilo nějakého osiva na nic nemá podstatný  vliv  a to ani na ty
tvoje včely.  dřívější úhory které sloužily jako pastviny dnes zarostli
kopřivami nebo bezinkami a je tak zničeno druhové složení porostů v celé
krajině. Stejné je to i s okrasnými trávníky dříve se využívaly pro dobytek
a bylo tam spoustu květů i pro včely, dnes je to jen zelené.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
Datum: 16. 2. 2013
Předmět: Re: Tůbingenska smeska

"Diky za link.Kazdy rok si zaseju zhruba 3kg svazenky na zahradu a kde se
da v okoli(pod vedeni VN,neobdelana pole a pod).Snazil jsem se zapojit
svoje "ovecky",bohuzel to skoncilo po klasickem dotazu nasich hamounu,kolik
na to bude dotaci !!! Jednodusi je fnukat,ze neni snuska,nez ji pomoct
zajistit...Tohleto minimum pro vcely muze udelat kazdy vcelar i bez
nestastnych dotaci...JosPr"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60491


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 2. 2013
Re: TĹŻbingenska smeska (60484)

http://www.vcelarum.cz/index.php/11-pastva/4-zachranme-opylovatele



---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
Datum: 16. 2. 2013
Předmět: Tůbingenska smeska

"Ma nekdo zkusenost s vysevem Tubingenske smesky,pripadne se znalosti
druhoveho slozeni?JosPr"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60490


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 2. 2013
TĹŻbingenskĂĄ smÄ?ska

 
JosPr (217.77.165.49) --- 16. 2. 2013
Tůbingenska smeskaMa nekdo zkusenost s vysevem Tubingenske smesky,pripadne se znalosti druhoveho slozeni?JosPr
 
--------------------------------------------------------------
 
40% svazenka
25% pohanka
6% koriandr
5% měsíček lékařský
3% olejnatý druh ředkve
5% černucha setá
3% chrpa
3% sléz lesní
2% brutnák lékařský
1% kopr
 
T.P

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60489


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 17. 2. 2013
Re: Kyselina mravenčí (60483)

Kyselina mravenčí je stabilní sloučenina, čistá koncentrovaná se sama o sobě nerozkládá.
Chemicky působí jako kyselina a částečně jako organické rozpouštědlo - ředidlo.
V skleněných obalech tedy vydrží v podstatě neomezeně dlouho.
Z plastových obalů přes plast během více let pomalu uniká nebo může nekvalitní plast rozložit a obal zničit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60488


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.247) --- 17. 2. 2013
Re: Kyselina mravenčí (60483)

Mráz jí nic neudělá a skladovatelnost-dobu použití uvádí výrobce dva roky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60487


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.33) --- 16. 2. 2013
Re: Tůbingenska smeska (60484) (60485)

Diky za link.Kazdy rok si zaseju zhruba 3kg svazenky na zahradu a kde se da v okoli(pod vedeni VN,neobdelana pole a pod).Snazil jsem se zapojit svoje "ovecky",bohuzel to skoncilo po klasickem dotazu nasich hamounu,kolik na to bude dotaci !!! Jednodusi je fnukat,ze neni snuska,nez ji pomoct zajistit...Tohleto minimum pro vcely muze udelat kazdy vcelar i bez nestastnych dotaci...JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60486


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Hübner (88.146.208.8) --- 16. 2. 2013
Re: Tůbingenska smeska (60484)

http://www.vcelarum.cz/index.php/11-pastva/4-zachranme-opylovatele

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60485


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.49) --- 16. 2. 2013
Tůbingenska smeska

Ma nekdo zkusenost s vysevem Tubingenske smesky,pripadne se znalosti druhoveho slozeni?JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60484


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaroslav (94.112.71.38) --- 16. 2. 2013
Kyselina mravenčí

Dobrý den, potřeboval bych vědět, jak dlouho mohu skladovat kyselinu mravenčí v orig. obalu. Muže být v mrazu? Děkuji.J

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60483


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 2. 2013
Re: Seznam ohnisek a ochrannych pasem (60481)



---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
Datum: 15. 2. 2013
Předmět: Seznam ohnisek a ochrannych pasem

"web CSV seznam ohnisek a ochrannych pasem MVP.JosPr"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60482


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.46) --- 15. 2. 2013
Seznam ohnisek a ochrannych pasem

web CSV seznam ohnisek a ochrannych pasem MVP.JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60481


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(193.179.175.210) --- 15. 2. 2013
Re: Re: Krmivo pro vÄ?ely (60478) (60479)

Ono je také rozdíl vrazit do včelstva 770 v případě APISMIXu, nebo 370Kč v případě suchého cukru. Je pravda, že k cukru ještě potřebuji sklenice, víčka a vodu + trochu manipulace. V případě sirupu, té manipulace je méně, získám využitelné obaly, které jsou s prominutím na h.... a prasí se jimi jen životní prostředí a co je nejzávažnější - je tento sirup vyroben z cukru, nebo z různých škrobů?????, kdo na to vystaví atest a bude garantovat????? Pavol Silný uvádí, že na Slovensku v zimě 1972/1973 na Medokrm uhynulo 10000včelstev a dalších 10000 včelstev bylo zdecimováno. Vivat APISMIX a kalení Brixama. Ono se ten kšeft musí nějak okecat,aby se to prodávalo.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60480


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Černý (85.71.174.169) --- 15. 2. 2013
Re: Re: Krmivo pro vÄ?ely (60478)

Já jsem to uvedl jako příklad. A co se týče spotřeby cukru záleží na konstrukci úlu ( uteplený/neuteplený ) na stanovišti a síle včelstev.

Martin.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60479


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 15. 2. 2013
Re: Re: Krmivo pro vÄ?ely

Ještě se k tomu vracím, protože mně nestačí ani 16kg cukru. Slabší včelstva
dostanou min 18 kg a silná cca 21kg. Údaj od prodejce je zavádějící,
opakovaně jsem musel dokrmit v srpnu, když nebyla žádná snůška a včely
dodané zásoby spotřebovaly.Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Martin Černý <ustec/=/post.cz>

Datum: 13. 2. 2013

Předmět: Re: Krmivo pro včely


"Pánové nekamenujte mě.;-) Jen jsem chtěl znát názor... Kontaktoval jsem i

výrobce krmiva a ten mi tvrdil, že postačí zakrmit 16 kg sirupu, místo 15kg

cukru ( opravdu cukru, ne roztoku 3:2). Je to dáno tím, že ten sirup má

71Bx a včela prý využije naprosto vše a roztok cukru 3:2 má 61Bx a včela

prý využije něco přes 60%. A při ceně sirupu 22,50- za kg by to vycházelo

stejně jako cukr, pokud bych neběhal po obchoďácích.



Berte prosím tento můj příspěvek jako úvahu na téma krmení a hned mě

nekamenujte. ;-)



Martin"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60478


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(193.179.175.210) --- 13. 2. 2013
Re: Krmivo pro včely (60465) (60472) (60476)

Nebavme se chytře tím, čemu nerozumíme. Podívejte se na toto: http://www.beedol.cz/2012/mije-stanovisko-ke-krmivu-apismix/
Studovat to nemusíte nakrmte tím včely a můžete dopadnout, jako můj známy z pod Tatier. Nebo udělejte v mezisnůškové mezeře včelám bene a přihlaste se do projektu „Med jak má být“, aby bylo trochu veselo.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60477


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 13. 2. 2013
Re: Krmivo pro včely (60465) (60472)

"Osobní nemám, ale již v době rudého temna, se nabízel Medokrm. Jeden můj známý z Popradu, který byl na tehdejší dobu velkým včelařem,se na to nechal nalákat."



No ono není žádný problém vyrobit z něčeho invertované krmivo neboli krmivo rozštěpené až na základní cukry glukózu a fruktózu.
Problém je to vyrobit levně, aby to bylo ekonomičtější než klasický cukr. Když se krmivo vyrábí spíš malosériově snad jenom v tunových množstvích, zatímco běžné cukrovary jsou stavěné na velkosériovou produkci tisíců tun.
A potom je problém to vyrobit tak čistě, aby tam nebyl pro včely škodlivý HMF nebo jiné škodlivé příměsi.

Na Medokrm si pamatuji, ten se vyráběl myslím ještě invertováním obyčejné sacharózy za horka kyselinami. To se musí dělat velice opatrně, pokud tam nemá vznikat příliš moc HMF, který potom v zimě zahubí včely. Pamatuji si, že první rok byly s Medokrmem dobré zkušenosti, i druhý rok, včelaři , co ho použili, si ho chválili. A třetí rok naopak jim zazimovaná včelstva hromadně hynula. Tipuji, že někdo chtěl ušetřit, zvýšil teplotu nebo tam přidal víc kyseliny, aby urychlil výrobu či co a vyrobil tak Medokrm se spoustou HMF.....
Pak si pamatuji, že podobné umělé krmivo se začalo prodávat někdy v polovině 90 let , už dovážené ze západu. A dopadlo to úplně stejně, nejdřív si to včelaři chválili a po nějakém roce nastaly zimní úhyny.
Ty dnešní krmiva jsou vyráběny enzymatickým štěpením cukrů za nízké teploty. Takže HMF by tam nemělo být. Problém je v tom, že se kvůli nízké ceně obvykle vyrábí z cukerných náhražek , je tam potom buď nezvyklý poměr glukózy a fruktózy, který může dělat v zimě v úlu problém nebo tam je dost velký zbytek původní nerozštěpené suroviny , která nemusí být pro včely stravitelná a tudíž zatíží jejich výkalové váčky.
Já myslím, že bude velký rozdíl, jestli se na tom krmivu budou zimovat včelky někde u Hodonína nebo Mělníku, kde mají včely v zimě obvykle každý měsíc 1 - 2 prolety nebo někde za Jeseníkama u Bruntálu, kde mají poslední prolet v listopadu a potom až v předjaří ke konci března.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60476


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 13. 2. 2013
Re: (60474)

to je úplně jedno, jestli to je na nějakém sacharometru nebo honeymetru.
jestli to je množství cukrů v gramech rozpuštěných ve 100 gramech cukerného roztoku, pořád a vždy to budou prachobyčejná hmotnostní procenta.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60475


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

B.Tichý (90.181.142.51) --- 13. 2. 2013

BX stupnice Brixi je i na sacharometru nebo Honey testeru.Měříme s tím vodu v medu či také kolik máme medu v roztoku na medovinu

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60474


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 13. 2. 2013
Re: Re: Krmivo pro vÄ?ely (60469) (60471)

"stupně Brix (°Bx), podle kterých se určuje, kolik gramů cukru je rozpuštěno ve 100 g roztoku cukru a vody. "
To jsou obyčejná hmotnostní procenta, nic jiného.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60473


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(193.179.175.210) --- 13. 2. 2013
Re: Krmivo pro včely (60465)

Osobní nemám, ale již v době rudého temna, se nabízel Medokrm. Jeden můj známý z Popradu, který byl na tehdejší dobu velkým včelařem,se na to nechal nalákat. Na jaře páchnoucí obsahy úlů zakopal do jámy. Byla tu jedovatá poznámka o západu, tak v tom případě bych doporučil vyhledat na Yuo Tube a prohlédnout si videa z farem, či družstev, jaká mají zařízení na přípravu cukerného roztoku, ti různí zápaďáci. Před několika dny jsem byl na přednášce, kde tyto krmiva nebyly přímo zamítnuty, ale, bylo tam to ale dvakrát. Nikoho nebudu odrazovat, je třeba aby si každý popálil čumák sám. Doba prokázala, že nejvhodnější krmivo pro včely - když jim všechno sebereme - je čistá sacharosa. Když to nebude nikdo kupovat, tak ti různí kouzelníci si vymyslí něco jiného a budou nás masírovat tvrdou reklamou přes něco jiného.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60472


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Černý (85.71.174.169) --- 13. 2. 2013
Re: Re: Krmivo pro vÄ?ely (60469)

stupně Brix (°Bx), podle kterých se určuje, kolik gramů cukru je rozpuštěno ve 100 g roztoku cukru a vody.
Právě tento sirup by měl být vyroben z řepného základu.

Martin

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60471


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ilona (90.182.148.34) --- 13. 2. 2013
Štepařský vosk

Nestačím se divit, čím vším se dají patlat stromy, až mne to trochu děsí (lepidlo Hercules).
Pokud mohu vyjádřit svůj názor,osvědčená fungující klasika bez chemie s dobrými vlastnostmi je štěpařský vosk Jenten. Když trochu ztuhne nahřeji ho ve vodní lázni a hlavně jeho složení je nezávadné(pravý lanolin aj.) - je registrovaný u Rostlinolékařské správy ČR, snadno dostupný přímo od výrobce (http://www.sincolor.cz/) nebo v zahradnických centrech.
Co dáš stromu, to on dá tobě.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60470


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 13. 2. 2013
Re: Re: Krmivo pro vÄ?ely

nikdo nekamenuje, jenom se děsím, co začátečníkům vrtá v hlavách zásluhou
reklam, co znamená BX? to bych si rád nechal vysvětlit. Jako doktor se
domnívám, že v medu je cca 20% vody, k tomu 31%glukózy a 38% fruktózy a
pouze 20% dalších látek. Sirupy obsahují především glukózu a fruktózu, lepší
sirupy jsou právě z bílého cukru a podle mě jediná výhoda pokud člověk
zanedbá všechno a potřebuje krmit pozdě, tak že se neopotřebovávají tolik
zimní dlouhověké včely. Ke mně sirup nesmí, vždy i pro takový případ mám
svůj med, který je vždy lepší. Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Martin Černý <ustec/=/post.cz>

Datum: 13. 2. 2013

Předmět: Re: Krmivo pro včely


"Pánové nekamenujte mě.;-) Jen jsem chtěl znát názor... Kontaktoval jsem i

výrobce krmiva a ten mi tvrdil, že postačí zakrmit 16 kg sirupu, místo 15kg

cukru ( opravdu cukru, ne roztoku 3:2). Je to dáno tím, že ten sirup má

71Bx a včela prý využije naprosto vše a roztok cukru 3:2 má 61Bx a včela

prý využije něco přes 60%. A při ceně sirupu 22,50- za kg by to vycházelo

stejně jako cukr, pokud bych neběhal po obchoďácích.



Berte prosím tento můj příspěvek jako úvahu na téma krmení a hned mě

nekamenujte. ;-)



Martin"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60469


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Černý (85.71.174.169) --- 13. 2. 2013
Re: Krmivo pro včely (60465)

Pánové nekamenujte mě.;-) Jen jsem chtěl znát názor... Kontaktoval jsem i výrobce krmiva a ten mi tvrdil, že postačí zakrmit 16 kg sirupu, místo 15kg cukru ( opravdu cukru, ne roztoku 3:2). Je to dáno tím, že ten sirup má 71Bx a včela prý využije naprosto vše a roztok cukru 3:2 má 61Bx a včela prý využije něco přes 60%. A při ceně sirupu 22,50- za kg by to vycházelo stejně jako cukr, pokud bych neběhal po obchoďácích.

Berte prosím tento můj příspěvek jako úvahu na téma krmení a hned mě nekamenujte. ;-)

Martin

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60468


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 2. 2013
Re: Re: Krmivo pro vÄ?ely

vždyť je to přece ze západu to přece musí být IN! :-(( Nebo NE?:-P A víš
ještě kolik mu zůstaně krásných, věder která nebude potřebovat.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
Datum: 13. 2. 2013
Předmět: Re: Krmivo pro včely

"Chtěl bych se Vás zeptat, co všichni začínají blbnout s připravenými
sirupy?
To chcete všichni falšovat med?

Pokud nejsem analfabet, tak platím za kg sirupu, kde je možná 2/3 cukrů a
platím 40kč/kg. Za tu cenu Vám budu připravovat roztoky přímo ze sacharózy!
Včely umí bílý cukr zpracovat, není v tom žádný zádrhel, včely se tak u nás
krmí skoro 100let a stojí to polovinu.

Radek


---------- Původní zpráva ----------
Od: Martin Černý <ustec/=/post.cz>
Datum: 13. 2. 2013
Předmět: Krmivo pro včely

"Dobrý den pánové a dámy,
nemáte někdo náhodou zkušenost s krmivem APISMIX?
http://www.krmivoprovcely.cz/

Martin""

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60467


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 13. 2. 2013
Re: Krmivo pro vÄ?ely (60465)


Chtěl bych se Vás zeptat, co všichni začínají blbnout s připravenými sirupy?
To chcete všichni falšovat med?

Pokud nejsem analfabet, tak platím za kg sirupu, kde je možná 2/3 cukrů a
platím 40kč/kg. Za tu cenu Vám budu připravovat roztoky přímo ze sacharózy!
Včely umí bílý cukr zpracovat, není v tom žádný zádrhel, včely se tak u nás
krmí skoro 100let a stojí to polovinu.

Radek


---------- Původní zpráva ----------
Od: Martin Černý <ustec/=/post.cz>
Datum: 13. 2. 2013
Předmět: Krmivo pro včely

"Dobrý den pánové a dámy,
nemáte někdo náhodou zkušenost s krmivem APISMIX?
http://www.krmivoprovcely.cz/

Martin"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60466


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Černý (85.71.174.169) --- 13. 2. 2013
Krmivo pro včely

Dobrý den pánové a dámy,
nemáte někdo náhodou zkušenost s krmivem APISMIX? http://www.krmivoprovcely.cz/

Martin

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60465


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 12. 2. 2013
Re: Re: formidol Martin

Jako správné a účinné  použití se uvádí  u jakýchkoliv odpařovačů, že ve
včelstvu to musí po vložení zahučet a není na závadu i nějaká ojedinělá
mrtvolka z včelího plodu. Vše si musí každý včelař odzkoušet  podle svých
úlů. Každý typ úlů ovlivňuje chování odpařovačů jinak.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Ale Molčík <e-mail/=/nezadan>
Datum: 12. 2. 2013
Předmět: Re: formidol Martin

"Každý odpařovač při nevhodném použití poškodí plod tzn., že všechny
odpařovače musí mít od plodu nějakou bezpečnou vzdálenost. Já mám horní NN
jako zásobní a na to dávám odpařovač a nestalo se mi, že bych našel
mrtvolky plodu."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60464


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 12. 2. 2013
Re: Orientace vÄ?ela na jaĹ?e (60452) (60454) (60455) (60461)

Dne Tuesday 12 of February 2013 12:09:27 Ale Mol?ík napsal(a):
> Přesouvám v zimě, beru si pomocníka a přenesem celý úl a při proletu není
> problém se zalétáváním na staré místo.

nesouvisi to detailne s dotazem , ale obecne , vcelstva presouvam i v lete o
nekolik metru a to tak, ze v noci ( jednou jsem v noci bez zavoje nesl
vcelstvo, zakopl a spadl do nej :) ) je vemu a odnesu tam , kam je potreba,
pokud je to mozne, obratim je cesnem treba z jihu na sever. Pri prenosu s
nima parkrat jemne drknu, a do cesna dam nejakou travu. Je pak mozne
pozorovat, jak vcely rano krouzi kolom noveho mista, nektere, asi ty co byly
pres noc venku chvily krouzi nad starym mistem , ale vetsinou pak odleti do
spravneho ulu. Do 2-3 dnu si uz mista zadna vcela nevsimne. Na jare bych do
proletu se vcelama nehejbal.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60463


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (37.188.226.126) --- 12. 2. 2013
Re: formidol Martin (60428) (60429)

Každý odpařovač při nevhodném použití poškodí plod tzn., že všechny odpařovače musí mít od plodu nějakou bezpečnou vzdálenost. Já mám horní NN jako zásobní a na to dávám odpařovač a nestalo se mi, že bych našel mrtvolky plodu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60462


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (37.188.226.126) --- 12. 2. 2013
Re: Orientace včela na jaře (60452) (60454) (60455)

Přesouvám v zimě, beru si pomocníka a přenesem celý úl a při proletu není problém se zalétáváním na staré místo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60461


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (37.188.226.126) --- 12. 2. 2013
Re: odpaĹ?ovaÄ? (60457) (60459)

Co jsem zkoušel, tak mě stačil jeden na včelstvo. Velikost otvorů naplno otevřených je stejná jako u Formidolu. Takže jsem tento odpařovař nadávkoval stejně jako Formidol( 40ml/85%KM) a po 7 dnech jsem to opakoval.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60460


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 12. 2. 2013
Re: odpaĹ?ovaÄ? (60457)

Dne Tuesday 12 of February 2013 07:54:01 vcelka1978/=/centrum.cz napsal(a):
> Honza (89.176.136.49) --- 11. 2. 2013
> Re: odpaĹ?ovaÄ? (60445)
> http://vast-oil.lyson.com.pl/p3029070_zasobnik-na-kyselinu-mravenei--velky-
>kulaty.html 
>
> Koupil jsem si v loňském roce jeden tento odpařovač na zkoušku. Neměli ale
> k tomu návod na použití. Jak se Vám osvědčil a jak ho používáte? Děkuji.
> H. 
> ---------------------------------------------------------------------------
>----------- Okýnka otevřena naplno na hranolky otvorem dolů , jako u
> formidolu. Ve 3 cyklech duplikovat T.P

a kolik se jich dava na vcelstvo ?

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60459


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ivetka (89.176.143.127) --- 12. 2. 2013
Re: Mene nekdy znamena vice - rozsireni clanku z casopisu Moderni vcelar 4_2007 (24706) (24707) (24714) (24725) (24726) (24728) (24729) (24731) (24732)

mam

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60458


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76175 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 60458 do č. 60518)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu