Včelařská konference

Jak uskladňujete medové nástavky se soušemi přes zimu? Zjistil jsem, že s přibývajícím počtem nízkonástavkových úlů rapidně rostou náklady a práce s uskladněním medníků a souší v zimním období. Nejlépe by asi bylo skladovat je někde venku, jenže pokud jsou úly ve volné přírodě, nelze jen tak nechat někde otevřené medníky. Šlo by ponechávat medníky se soušemi v nástavkovém úle přes zimu? Jak?

Dne neděle 17 červen 2007 08:10 zdenek napsal(a):
> Jak uskladňujete medové nástavky se soušemi přes zimu? Zjistil jsem, že s
> přibývajícím počtem nízkonástavkových úlů rapidně rostou náklady a práce s
> uskladněním medníků a souší v zimním období. Nejlépe by asi bylo skladovat
> je někde venku, jenže pokud jsou úly ve volné přírodě, nelze jen tak nechat
> někde otevřené medníky. Šlo by ponechávat medníky se soušemi v nástavkovém
> úle přes zimu? Jak?

podstavit pod podiste ?

Honza

Značnou část souší můžeš skladovat se včelami. Léčivo se dávkuje podle množství včel, ne podle nástavků, takže argumentace kontaminace vosku padá. Chce to dobrou ventilaci. Já jsem přešel například na 30 rámků Lang.24cm (nebo ekvivalent, ale i 4N 24cm atd). Minimalizuji si tím pracnost.
Venku přes zimu skladuji pouze nedostavěné mezistěny a panenské dílo - nevhodné na zimování - do těch zavíječ nejde. Ale klidně je nechávám i v nejspodnějším nástavku.
A během sezony žádné neskladují, kromě pohotovostní zásoby pro oddělky, pokud bych je měl. Letos jedu na doraz :-)

A rozšiřuji jen mezistěnami.

Karel

Zdeňku,Jan Ti odpověděl krátce a jasně,je to jistě odborník.Když jej poslechneš,neprohloupíš,ale je šrumec při této manipulaci na včelnici ale za 2 dny je zase pokoj.
Jinak musíš mít podle počtu včelstev několik skříní,do kterých ukládáš po vytočení souše.Do 1 skříně můžeš počítat kolem 250 rámků 39x24.Tyto souše v těch skříních
musíš do listopadu pravidelně sířit každý desátý den,stačí 1 knot.Motýlice se líhne z nakladených vajíček do
teploty 10 stupňů a i když budeš sířit pravidelně,nějaké ztráty na plástech mít budeš.
Jak to dělám já : Při posledním vytáčení ponechávám v medníku 4 - 6 plástů/podle toho,kolik přinesly/a zbytek na
zimu zásoby doplním cukrem,tedy řekněme 6 kg.Tam je již jediná práce,vyndá se jenom mřížka.Takže včely zimují ve 3 nástavkách a mám vyzkoušeno,že dobře.Když se příští rok mají dávat medníky,je to zase jednoduché,horní nástavek se
zásobami a již i s plodem se dají na dno,další nástavek prostřední přijde na něj a původní spodní nástavek přijde
nahoru jako třetí,oddělený mřížkou a je to medník. Ahoj...

Jan Prostý:
>Zdeňku,Jan Ti odpověděl krátce a jasně,je to jistě odborník.Když jej poslechneš,neprohloupíš,ale je šrumec při této manipulaci na včelnici ale za 2 dny je zase pokoj.<
...

No to ano. Párádní podmínky k reinvazi varroázy až do mrazu. A jestli se léčí, tak podle prostoru. Takže dobré podmínky i pro rezidua ve vosku a i medu.

GP:
A jestli se léčí, tak podle prostoru
....
V návodu pro podzimní léčení je dávkování podle obsednutého prostoru. Já to tak dělám, a spad VD mám většinou v limitu. Myslím, že se to tady vloni diskutovalo a někdo se ptal v Dolu a tady to přetiskoval.
Karel

Přesně tak. Léčil jsem taky podle velikosti prostoru. Ing. Veselý upřesnil, že je to na obsednutý prostor. Léčivo se váže na včely. Vloni to tady proběhlo.
Tonda

>V návodu pro podzimní léčení je dávkování podle obsednutého prostoru. Já to tak dělám, a spad VD mám většinou v limitu. Myslím, že se to tady vloni diskutovalo a někdo se ptal v Dolu a tady to přetiskoval.

Podstatná bude koncentrace léčiva na jednotku objemu pro fumigaci a aerosol,
protože se léčivo roznáší vzduchem. Když je úl malý, musí se použít míň
léčiva, když je velký, víc , ale každý roztoč musí dostat tu správnou
koncentraci. U gabonových pásků a bude podstatná síla včelstva, protože
léčivo se roznáší kontaktem včel s páskem a kontaktem včel mezi sebou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Antonín Podhájecký" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 18, 2007 8:12 AM
Subject: Re: Skladovani sousi a nastavku pres zimu


> Přesně tak. Léčil jsem taky podle velikosti prostoru. Ing. Veselý
upřesnil,
> že je to na obsednutý prostor. Léčivo se váže na včely. Vloni to tady
> proběhlo.
> Tonda
>
> >V návodu pro podzimní léčení je dávkování podle obsednutého prostoru. Já
> to tak dělám, a spad VD mám většinou v limitu. Myslím, že se to tady vloni
> diskutovalo a někdo se ptal v Dolu a tady to přetiskoval.

Ti co léčivo vymysleli a vyrábí uvádějí něco jiného.
Kopie dopisu ing. Veselého z loňského roku by tady asi šla vyhledat. My musíme dodržovat jejich metodiku.
U gabonů bych problém vůbec nehledal. Jestli je včelstvo slabší, přejde přes něj méně včel.
Myslím, že nemá cenu řešit vyřešené.
Tonda

>Podstatná bude koncentrace léčiva na jednotku objemu pro fumigaci a aerosol,
protože se léčivo roznáší vzduchem. Když je úl malý, musí se použít míň
léčiva, když je velký, víc , ale každý roztoč musí dostat tu správnou
koncentraci. U gabonových pásků a bude podstatná síla včelstva, protože
léčivo se roznáší kontaktem včel s páskem a kontaktem včel mezi sebou.

DOUFÁM, ŽE UMÍTE POČÍTAT !!!

Já jsem byl z matematiky průměrný, ale vidím, že jiní jsou ve zprávách pro stát nedostateční. Jde o zprávu pro p. Pondělíčka (Mze - 2005) a tam se zvěstuje, že devětdesetin fumigantu - amitrazu, zasáhne živou včelu a jedna jde prý mimo na plásty. To je asi zdroj dogmat o povrchu včel a rozměru plástové plochy ve včelstvu.

http://www.mze.cz/UserFiles/File/mze5000_vcelky/16233_vyzkumneukoly/Zpravaresidua.pdf


Ano. V tomto s Radimem musím souhlasit. Každý roztoč musí dostat tu správnou koncentraci. Plocha plástů je zákonitě větší než povrch včely. Nejde brát plochu z povrchu, ale přes hloubku buňky. A čím více nástavků a větší je v úlu zvětšen plástový povrch, tím se znásobením zmenšuje koncentrace zasažení včel a zvětšují rezidua ve vosku.

Tím je myšlen skutečný povrch, který je základem množství roztoku např. pro ochranáře rostlin. Tam se míchá také podle množství zelené plochy a při vyšší kultuře (větší skutečné ploše) se volí vyšší dávka.

Jestli chcete věřit tomu, že se na plásty dostane jen desetina podávaných léčiv a ty ještě navíc prý degradují na vodu atp.(viz zpráva) Potom mi řekněte proč se podle zprávy např. v Rakousku drží i po zákazu a delší době tak vysoké koncentrace ve vosku? Žeby se degradace nekonala?

Nevystavujte zbytečně plásty léčivům!
Stahujte včely a rušte a vařte dílo a hlavně pro Karla, kde jsou pásma moru. Tam jde hlavně o prevenci. Včely umí stavět. Dogma s nižším výnosem medu, jestli včely musí stavět neberu za přijatelný pro mě názor.

Otázka:
Jaký je plástový povrch 1 dm2 plástu?
Jaký je povrch lidského mozku?

.
.
Povrch buňky, z které vyběhne včela je v momentě vyběhnutí zákonitě větší než včela.

Stahujte včely a rušte a vařte dílo a hlavně pro Karla, kde jsou pásma moru. Tam jde hlavně o prevenci. Včely umí stavět. Dogma s nižším výnosem medu, jestli včely musí stavět neberu za přijatelný pro mě názor
.....
Souhlas (vyjímečně) :-). K zásobám na loňský rok jsem vloni měnil dalších 60kg mezistěn a letos jsem musel honem 20kg doobjednat.
Myslím že to není málo na 50 včelstev s tím, že část starých úlů budu rušit a tam už tak neměním.

ALe zimuji ve třech nástavkách 24cm. je to pro mě novinka, takže si technologii trochu ladím, hlavně proto že jsem donedávna trpěl nedostatkem díla. Ale letos už to podle plánu jelo.
Na jaře jsou včely hlavně v horním N s nabouchanýma zásobama - hlavně medem. Když zaplodují prostřední, s tím není většinou problém. Problém je že jen některé chtějí jít úplně dolů, některé se tomu brání. A v té době přichází Brutální Nikita a zaplodovaný prostřední nástavek rozředí mezistěnama na dva nástavky. V horním je zebra (mezistěna/plást/mezsitěna/), ve spodnějším je jádro s plodem obklopené dvěma krycími které jsem vytáhl z nejnižšího. Tam je nahradím mimo jiné jedním stavebním. Stavební od loňska dávám dva na nástavek.
Pokud se včelám daří a nestačí jim to, přidávám další nástavek mezistěn.
Protože horní nástavky odebárám a vytáčím a letos budu už masívnějí rušit dílo, na zimu jim zůstává světlé, s tím, že nejspodnější se dostává nahoru (je v něm pyl) a včely si ho na zimu doplní sami, já tam jen doplňuji cukr podle stavu zásob. Ale ty si podle mě ukládají do středu po vybíhajícím plodu.
Takže myslím že tohle je dost o světlém díle. Nehledě na to, že v prstorném úle dílo tak intenzívně netmavne.


Jinak k ploše-povrchu. Záleží jak se bere. Argument výzkumníků - chloupky má logiku. Prý povrch vlasů (některých šťastnějších lidí) je několikrát větší než povrch těla.
---- Od té doby, co jsem na to byl upozorněn - dávkování podle obs.prostoru- se tím řídím a pokud neudělám chybu, nemám VD ve vzorcích nad limitem. Většinou jsem snad pod 1, nebo okolo 1.

Karel

Karel:
>Jinak k ploše-povrchu. <
.....
Předávaná fakta VÚ :
Povrch obrvení u jedné včely je 10 cm2 (centimetrů čtverečních)
Povrch včelstva napodzim je 2 000 dm2

Plástová plocha je prý 200 dm2

..........

10 cm2 je 10x10 cm = 1 dm2 (to je doopravdy masivní včela :-) )
Ve včelstvu napodzim podle zprávy je tedy 2 000 ks včel na 200 dm2 plástovém ploše, která má ale skutečnou plochu mnohonásobně větší.

Já nejsem matematik a určitě ani ne ve VÚ v Dole. Taková zpráva je důkazem, že zprávy za statisíce korun nejsou věrohodné a mají nelogické a zpochybňující nedostatky.

GP> 10 cm2 je 10x10 cm = 1 dm2 (to je doopravdy masivní včela :-) )

Lépe je psát, že 10 cm2 = zhruba 3,16x3,16 cm = 0,1 dm2

I.

>Lépe je psát, že 10 cm2 = zhruba 3,16x3,16 cm = 0,1 dm2

I.<
......
Díky, je to 0,1 dm2. Opravuji. Ve včelstvu při fumigaci je podle zprávy 20 000 včel a dále když ponechám 11 rámků 39x24 místo vyvaření nebo skladování mimo úl, dávkuji léčivo s jedním prázdným nástavkem navíc včelstvu se skutečnou plochou odpovídající 11 x (2,15 x 3,7) = 11x(cca 8 dm x 2 strany = 16 dm2 x 400 buněk) a to je 11x6400 buněk(nádob).

Při průměru cca 5 mm (bráno jako válec) a hloubka (v říjnu je nižší)cca 11 mm, máme vnitřní povrch včelí buňky bez dna cca 55 mm2.


To by mělo být na dm2(11x6400)x (0,05dm x 0,11 dm)= 387,2 dm2 skutečné plástové plochy/nástavek, který je s prázdnými buňkami dole uskladněn a má míru 39x24 a 11 ks rámků.

Takže podle zprávy se aplikuje fumigant ve včelstvu, které obsedá cca 6 rámků(200 dm2) s 20000 ks včel. :-) A to není ani na dotaci 1D. :-)

Je tam v té zprávě chyba, protože se zohledňuje obrvení, ale ne plocha buněk sesoučtem vnitřní plochy "dřeva" v úlu.

Už toho počítání prosím tě zanechej. Při průměru buňky 5 mm je obvod 15.7 mm a plocha válce je 172.7 mm2 bez dna.
--------------
GuPa:
Při průměru cca 5 mm (bráno jako válec) a hloubka (v říjnu je nižší)cca 11 mm, máme vnitřní povrch včelí buňky bez dna cca 55 mm2.

Opravdu Gusto nejsi matematik, sám to píšeš, o Dolu se radši nevyjadřuj! (ačkoli tady nejde o matematiku, ale kupecké počty ze základní školy). Tak nám prosím tě neblbni hlavu!

2000 dm2 je 200 000 cm2, to odpovídá 20 000 ks včel. Plástovou plochu nelze počítat s povrchem vnitřku prázdné buňky, protože plásty jsou obsazeny zásobami, plodem a včelami. Jestli se mýlím, nechám se poučit.

------------------
Gustimilán Pazderka:
Ve včelstvu napodzim podle zprávy je tedy 2 000 ks včel na 200 dm2 plástovém ploše, která má ale skutečnou plochu mnohonásobně větší.

Já nejsem matematik a určitě ani ne ve VÚ v Dole. Taková zpráva je důkazem, že zprávy za statisíce korun nejsou věrohodné a mají nelogické a zpochybňující nedostatky.

Eman:
>Opravdu Gusto nejsi matematik, ..<
....
>Při průměru cca 5 mm (bráno jako válec) a hloubka (v říjnu je nižší)cca 11 mm, máme vnitřní povrch včelí buňky bez dna cca 55 mm2. <

Zase jsem se sekl a totálně společensky znemožnil. :-) Spočítejte to někdo a sdělte, kolik má dm2 včelího dělničího plástu skutečné plástové plochy. Vypadá to, že průměr bude ještě krát pí. A také přičíst to dno. Beru to jako povrch válce zasunutého do vnitřní plochy dutého šestibokého hranolu bez víka a dna.(včelí buňky)

Chlapci, odkud berete předpoklad, že všecny materiály pohlcují stejně? Povrch včelího těla je z jiného materiálu, než mezistěna, vnitřek včelí buňky obsahuje t.zv. košilky atd. Jiný bude atak včelí buňky a jiný mezi hustými včelími chloupky. Jediný smysluplný postup je vybrané včelstvo usmrtit a změřit celkový obsah inkriminovaných látek ve včelách a v plástech. Na to nikdo z vás nemá. Machrování s povrchem je k ničemu.

Pepa


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Gustimilián Pazderka
Sent: Monday, June 18, 2007 1:52 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE ZAKLADVCELARSTVI A LECENI

Eman:
>Opravdu Gusto nejsi matematik, ..Při průměru cca 5 mm (bráno jako
>válec) a
hloubka (v říjnu je nižší)cca 11 mm, máme vnitřní povrch včelí buňky bez dna cca 55 mm2. <

Zase jsem se sekl a totálně společensky znemožnil. :-) Spočítejte to někdo a sdělte, kolik má dm2 včelího dělničího plástu skutečné plástové plochy.
Vypadá to, že průměr bude ještě krát pí. A také přičíst to dno. Beru to jako povrch válce zasunutého do vnitřní plochy dutého šestibokého hranolu bez víka a dna.(včelí buňky)

Hochu Josefe. Gustimilán se poctivě snaží přijít věci na kloub. Nevadí že se mu v rychlosti sem tam vloudí počtářský překlep. Jde o pokus o odborný odhad. Přinutil mě o věci přemýšlet hlouběji, než jsem to doposud dělal.

Mimochodem daleko největší pošetilost je ten tvůj "jediný smysluplný postup". Jak bys to chtěl realizovat, když VU nezjistil nic?

P.S.
Spočítal jsem, že 1 dm2 plástu má plochu <15.4 dm2 (oboustranně asi 800 buněk). Mohl jsem se splést, neživí mě to a nejsem matematik :-).

Eman:
>Gustimilán se poctivě snaží přijít věci na kloub.<
.......
Podle mého je vosk jen jeden z produktů od včel, který není až tak "nasáklivý" jestli se s ním pracuje a on pravidelně koluje a vaří se. To je v zprávě sděleno jasně a má to význam velký. Tz. že k jakési degradaci spolu s kyselinami u amitrazu při zpracování dochází. A to je důležité pro udržení takových látek ve včelařství u nás.

Jestli se u nás bude propagovat nějaké skladování souší v úlu a budeme cpát přes ně léčiva, můžeme očekávat i při mírných dávkách s časem zvýšení rizik a výskyt reziduií ve vosku.Proto reaguji zde a i přes mé špatné matematické dovednosti stále docházím k výsledku, že radit aby se souše skladovaly podstavením, zvyšovaly riziko loupeže a reziduií ve vosku, je moc "drahá" rada. Totiž může dojít opravdu na nezávislé vyšetření vosků a zadá to třeba i Rada EU atp. a mohou ze dne na den ČR zakázat ve smyslu "Amitrazové evropské směrnice" použití dost dobrého, ale hlídaného prostředku proti varroáze.

Ty výsledné hodnoty u těch rakouských mezistěn nejsou celkově vůbec tak špatné a nemohou být brány jako "odstrašující" příklad pro českou včelařskou veřejnost. Prostě se může u některého vzorku zjistit vyšší hodnota a ta je patrna i u jednoho českého vzorku.

http://www.mze.cz/UserFiles/File/mze5000_vcelky/16233_vyzkumneukoly/Zpravaresidua.pdf

Taky si myslím, že skladování souší přes zimu pod včelami není nejlepší nápad. Když si představím, jak aerosol proniká prázdnými uličkami do chomáče nad nimi....
Myslím že to snižuje i účinnost ošetření.


-----------------
GuPa:
>Jestli se u nás bude propagovat nějaké skladování souší v úlu a budeme cpát přes ně léčiva, můžeme očekávat i při mírných dávkách s časem zvýšení rizik a výskyt reziduií ve vosku.

Taky si myslím, že skladování souší přes zimu pod včelami není nejlepší nápad. Když si představím, jak aerosol proniká prázdnými uličkami do chomáče nad nimi....
Myslím že to snižuje i účinnost ošetření.
.....
Dobré a rychlé je strčit hubici vyvíječe pod igelit a víko.

Karel

Taky si myslím, že skladování souší přes zimu pod včelami není nejlepší nápad. Když si představím, jak aerosol proniká prázdnými uličkami do chomáče nad nimi....
Myslím že to snižuje i účinnost ošetření.

Vo svojompredchádzajúcom komentári som písal, že skladovanie plástov cez zimu v úli pod zimujúcom včelstve robím už minimálne 20 rokov a nič k takému nedošlo ak to tvrdí GuPa a Eman. Výsledok ošetrenia včelstiev a ich zdravotný stav je vynikajúci. Aplikujem dve kvapky Varidolu alebo Takticu (je to to isté), prípadne tri na objem troch debničiek. Posledných 5 rokov moje ošetrenie pozostáva len z troch fumigácií bez použitia Gabonu. Ak by postup bol nesprávny, tak V.D. by už dávno bol moje včelstvá zlikvidoval. Samozrejme rešpektujem českých priateľov, keď sa držia nariadenia veterinárov. Ale musia mať vždy pravdu? Anton

>Jestli se u nás bude propagovat nějaké skladování souší v úlu a budeme cpát přes ně léčiva, můžeme očekávat i při mírných dávkách s časem zvýšení rizik a výskyt reziduií ve vosku.<

>>Taky si myslím, že skladování souší přes zimu pod včelami není nejlepší nápad. Když si představím, jak aerosol proniká prázdnými uličkami do chomáče nad nimi....
Myslím že to snižuje i účinnost ošetření. <<

>>>Výsledok ošetrenia včelstiev a ich zdravotný stav je vynikajúci. <<<
......

Anton určitě mluvím o možnosti zvýšení reziduií a tím pádem rizik. V EU je brán amitraz jako zakázaný. Existuje nato funkční evropská směrnice. Má vyjímky a ty musí státy víceméně zdůvodnit, když ho používají ve svém zemědělství. Proto bezpochyb existuje i taková práce, kterou udělal VÚ. Kdyby ve zprávě bylo sděleno, že se došlo přes vosk na nadlimitní hodnoty, okamžitě by se amitraz musel zakázat.

A teď Ti musí dojít namysl, jak asi bude rada o skladování a expozici léčiv na souše "drahá" jen z pohledu, když by se amitraz z důvodu vysokých hodnot zakázal. EU nejde v tomto případě o zdraví včel, ale o hodnoty nebezpečných látek v zemědělských produktech.

Máš pravdu Gusti, to riziko nás prenasleduje a bude trvať dovtedy, kým budeme vo včelstvách používať drsné liečivá. Vystavovanie zásobných plástov, keď to nemusí byť, je určitá záťaž do budúcnosti. Pracovníci vo VUVč. v Dole určite už hodnotili (a nie raz) zaťažovanie plástov reziduami z rôznych prípravkov používaných na boj proti V.D. a to čo som mal ja k dispozícii hovorilo zatiaľ v prospech používania amitrazu v prípravkoch. Ak by to bolo opačne, ani u nás by nebolo relevantné.

Ekonomika je určujúcim faktorom na vedenie včelnice a spôsob ošetrenia fumigantom tieto náklady markantne znižuje a pritom táto metodika je jednoduchá a rýchla. Na jednej strane sú včelári väčšinou idealisti, prácu s včelami milujú, ale napriek tomu hľadajú cesty, aby i ekonomika bola pre nich priaznivá.

Skladovanie plástov in situ- na mieste samom, je obrovskou výhodou a vzdať sa jej, je pre mňa nemožné. Práce okolo včiel je aj bez tejto etapy zásahov do včelstiev široké.
V jednom čase som chcel nastúpiť cestu boja proti V.D. neškodným prostriedkom pre úľové prostredie t.j.kyselinou mravčou, ale môj pokus (založený na pozorovanej skupine včelstiev 50% bez liečenia:50% s kysel. mravčou) ma nepresvedčil ani v boji proti V.D., zvápenateniu včelieho plodu a potlačeniu nozematózy. V konečnom doliečení som musel použiť drsné prostriedky.

Zatiaľ sa používaniu (amitraz) fumigantu vzdať nemienim, skladovať plásty budem v debničkách pod zimujúcim včelstvom, ale je možné techniku ošetrovania upraviť na minimálne zaťaženie tých plástov, ktoré to nemusia absolvovať. V čase fumigácie môžem plodisko oddeliť od zásobných plástov medzidnom, ktoré používam na odvčelnenie medníkov pri medobraní. Je to zložité! Anton

Jedna věc je toxicita - u Amitrazu a jeho reziduí bude asi vyšší než u
ostatních přípravků proti varaóze, které jsou vesměs ze skupiny pyrethroidů
a druhá věc je množství ukládaných reziduí po léčení. Když teda v EU má být
Amitraz zakázán. Pokud není zákaz Amitrazu v EU veden nějakými politickými
hledisky - předkladateli z řad volených poslanců se třeba Amitraz z nějakého
důvodu nelíbí nebo lobbystickými hledisky - firmami, které mají patent na
konkurenční přípravky. Už naši zákonodárci občas vyplodí docela pěkné
nesmysly a v EU to bude o řád horší. Jenže právě pyrethroidy se vyznačují
velmi dobrou rozpustností v tucích a vosku, tudíž při podobném dávkování
bude ve vosku těch reziduí mnohem více než při léčení Amitrazem.

R. Polášek

Trochu jsme odbočily od původního, i když to bylo jistě zajímavé cvičení.

Ale normálně zimuji na 20 rámkách. Doufám, že mě nikdo kvůli amitrazu nebude nutit vyklepávat včely z úlu na 10R :-)
Dávkování na 2N jsou 4kapky.

Já tam nechám ne 2N ale 3N (tedy 30 rámků).
A dávám pořád 4kapky dle návodu. Že to stačí vím, protože to účinkuje a roztoči ve vzorky jsou v dolní polovině až třetině limitu.
Takže pozor dávám do úlu stále stejné množství jedu.

Ten se nerozptýlí na 20R ale na 30R. Podle mě má nižší koncentraci a množství které přejde do vosku bude přibližně stejné. Jen jednou se dostane do 20R a podruhé do 30R. Ale pokaždé to bude absolutně nějaký zlomek z těch 4kapek.

Za rok, dva vyvařím těch 30R a pak je jedno, jestli jsem tam dal ten jed koncentrovaněji ve 20R a 10R bez kontaminace skladovaných ve skříni, nebo stejné množství rozptýlené do 30R.


Spíš je podle mě důležité, abych VD vybil do jednoho (téměř).
Pokud to budeme dělat všichni. Pokud se nebude zjišťovat proč má někdo opakovaně VD nad limitem a co je příčinou a snažit se to vyřešit. Právě roztoči přeživší léčení budou jednou Problém. A zaděláváme si na něj.

U nás SVS nařizuje že na území ZO kde je 30% pozitivních stanovišť nasazení Gabonu. Kromě efektu na VD je to bohužel taková malá finanční pokuta, protože Gabon není zadarmo.

Osobně si myslím, že by se pak měly vybírat členské příspěvky podle počtu VD ve vzorku a z nich pak nakupovat Gabon pro celou ZO.
Jsem zvědav až tohle začne a lidem dojde kolik je to stojí.-)

Karel:
>Ten se nerozptýlí na 20R ale na 30R. Podle mě má nižší koncentraci a množství které přejde do vosku bude přibližně stejné.<
......

Zcela určitě to je nelogická úvaha. Ta koncentrace je velmi sporná. Myslím si, že když ponecháš v úlu prázdné souše, zvyšuje se plocha u souší na každém decimetru2 o cca 15 decimetrů skutečné plochy v úlů. Dále zavíčkovaná plocha má přirozeně mnohonásobně menší skutečnou plochu (povrch).A navíc, jestli bude exponováno víčko léčivem a to bude buď včelou odvíčkováno a shozeno na podložku v zimě, anebo bude odvíčkováno včelařem najaře a opět většinou shozeno a vynešeno pryč z úlu, dochází k významnému omezení vstupu léčiv do vosku. Nebude tomu tak, jestli vedle zavíčkovaných zásob bude v úlu i velký (nadměrný) díl ploch souší při léčbě. Prostě u prázdných souší takový "samočistící" efekt od léčiv nemůže nastat.

Takže jestli budeš mít při r.m. 39x24 o prázdný nástavek navíc nebo méně jeto podle mého velký expoziční rozdíl.

Zjednodušeně řečeno pokud se třeba léčivo rozděluje mezi dvě prostředí, tady
vosk a zbytek úlu, léčivo má k vosku určitou afinitu a k zbytku úlu jinou
určitou afinitu. Velice zjednodušeně se tedy dá říct, že množství léčiva ve
vosku ku množství léčiva ve zbytku úlu je v poměru těch dvou afinit. Pokud
se zvětší množství vosku přidáním dalších rámků, ten poměr zůstane pořád
stejný, protože afinity nezáleží na množství a proto se zmenší množství
léčiva ve zbytku úlu a zvětší celkové množství léčiva ve vosku, ale sníží se
jejich koncentrace. Takže přidáním dalšího nastavku s rámky se sice sníží
celková koncentrace reziduí na jednotku vosku, třeba na rámek, ale celkové
množství reziduí zachyceném ve všech rámcích toho úlu se zvýší.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 20, 2007 11:34 AM
Subject: Re: RE: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE


> Trochu jsme odbočily od původního, i když to bylo jistě zajímavé cvičení.
>
> Ale normálně zimuji na 20 rámkách. Doufám, že mě nikdo kvůli amitrazu
> nebude nutit vyklepávat včely z úlu na 10R :-)
> Dávkování na 2N jsou 4kapky.
>
> Já tam nechám ne 2N ale 3N (tedy 30 rámků).
> A dávám pořád 4kapky dle návodu. Že to stačí vím, protože to účinkuje a
> roztoči ve vzorky jsou v dolní polovině až třetině limitu.
> Takže pozor dávám do úlu stále stejné množství jedu.
>
> Ten se nerozptýlí na 20R ale na 30R. Podle mě má nižší koncentraci a
> množství které přejde do vosku bude přibližně stejné. Jen jednou se
dostane
> do 20R a podruhé do 30R. Ale pokaždé to bude absolutně nějaký zlomek z
těch
> 4kapek.
>
> Za rok, dva vyvařím těch 30R a pak je jedno, jestli jsem tam dal ten jed
> koncentrovaněji ve 20R a 10R bez kontaminace skladovaných ve skříni, nebo
> stejné množství rozptýlené do 30R.
>
>
> Spíš je podle mě důležité, abych VD vybil do jednoho (téměř).
> Pokud to budeme dělat všichni. Pokud se nebude zjišťovat proč má někdo
> opakovaně VD nad limitem a co je příčinou a snažit se to vyřešit. Právě
> roztoči přeživší léčení budou jednou Problém. A zaděláváme si na něj.
>
> U nás SVS nařizuje že na území ZO kde je 30% pozitivních stanovišť
nasazení
> Gabonu. Kromě efektu na VD je to bohužel taková malá finanční pokuta,
> protože Gabon není zadarmo.
>
> Osobně si myslím, že by se pak měly vybírat členské příspěvky podle počtu
> VD ve vzorku a z nich pak nakupovat Gabon pro celou ZO.
> Jsem zvědav až tohle začne a lidem dojde kolik je to stojí.-)

léčivo má k vosku určitou afinitu a k zbytku úlu jinou
určitou afinitu.

Trochu ma znepokojuje fakt, že amitraz sa podľa istého autora na estery , kde patrí i vosk, NEVIAŽE. Iné je to s peľom a zásobami. Toto by bolo treba vysvetliť povolaným odborníkom, lebo ja som chemický analfabet. Ak by to bola pravda, potom by fumigácia so zásobnými plástami nebola taká nebezpečná!

Pyl a zásoby je prostředí, kde se ta látka, třeba Amitraz přímo setkává s
vodou a vzdušným kyslíkem. To jsou poměrně dost reaktivní látky, takže tam
dochází k poměrně dost rychlému rozkladu. V případě Amitrazu pravděpodobně
za nějaký měsíc by měl být ten rozklad úplný, takže na jaře by měly být úly
čisté. Navíc pokud přece jen ne, pyl a zásoby by měly být během jara včelami
spotřebovány, nestrávené části včelami vyneseny ven a pokud by něco zůstalo
v zimních včelách, do poloviny května zimní generace včel odchází. Úplně
jiné to je s voskem. Rezidua ve vosku jsou chráněna tím voskem před účinky
vody a vzdušného kyslíku, takže se rozkládají mnohem pomaleji a vosk se
nespotřebovává, takže se v něm během let mohou hromadit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 20, 2007 9:12 PM
Subject: Re: RE: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE


> léčivo má k vosku určitou afinitu a k zbytku úlu jinou
> určitou afinitu.
>
> Trochu ma znepokojuje fakt, že amitraz sa podľa istého autora na estery ,
> kde patrí i vosk, NEVIAŽE. Iné je to s peľom a zásobami. Toto by bolo
treba
> vysvetliť povolaným odborníkom, lebo ja som chemický analfabet. Ak by to
> bola pravda, potom by fumigácia so zásobnými plástami nebola taká
> nebezpečná!

Nechápu o co Vám jde vždyť zhruba před rokem se dělaly testy na zbytky léčiv ve výrobnách mezistěn a nebyly zjištěny v měřitelném množství. A také nikdo nepopíral, že tam nebudou . Musíte brát v úvahu i to, že se vosk několikrát rozvařuje ve vodě a spousta látek tak zůstane v košilkách a vyplaví se vodou

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: RE: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE
> Datum: 21.6.2007 07:35:16
> ----------------------------------------
> Pyl a zásoby je prostředí, kde se ta látka, třeba Amitraz přímo setkává s
> vodou a vzdušným kyslíkem. To jsou poměrně dost reaktivní látky, takže tam
> dochází k poměrně dost rychlému rozkladu. V případě Amitrazu pravděpodobně
> za nějaký měsíc by měl být ten rozklad úplný, takže na jaře by měly být úly
> čisté. Navíc pokud přece jen ne, pyl a zásoby by měly být během jara včelami
> spotřebovány, nestrávené části včelami vyneseny ven a pokud by něco zůstalo
> v zimních včelách, do poloviny května zimní generace včel odchází. Úplně
> jiné to je s voskem. Rezidua ve vosku jsou chráněna tím voskem před účinky
> vody a vzdušného kyslíku, takže se rozkládají mnohem pomaleji a vosk se
> nespotřebovává, takže se v něm během let mohou hromadit.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, June 20, 2007 9:12 PM
> Subject: Re: RE: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE
>
>
> > léčivo má k vosku určitou afinitu a k zbytku úlu jinou
> > určitou afinitu.
> >
> > Trochu ma znepokojuje fakt, že amitraz sa podľa istého autora na estery ,
> > kde patrí i vosk, NEVIAŽE. Iné je to s peľom a zásobami. Toto by bolo
> treba
> > vysvetliť povolaným odborníkom, lebo ja som chemický analfabet. Ak by to
> > bola pravda, potom by fumigácia so zásobnými plástami nebola taká
> > nebezpečná!
>
>
>
>

Je to tak. A pokud se budu držet článků, které jsem přečetl, tak na tom má
zásluhu i naše metodika, kdy se léčí na podzim a v zimě, kdy obvykle není
plod a včelstvo má malý počet včel a plástů. Jinde jsou ty léčiva volně k
použití, léčí se i během sezóny a dávky jsou vyšší, takže reziduí ve vosku
je mnohem více.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 21, 2007 9:36 AM
Subject: Re: RE: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE


Nechápu o co Vám jde vždyť zhruba před rokem se dělaly testy na zbytky léčiv
ve výrobnách mezistěn a nebyly zjištěny v měřitelném množství. A také nikdo
nepopíral, že tam nebudou . Musíte brát v úvahu i to, že se vosk několikrát
rozvařuje ve vodě a spousta látek tak zůstane v košilkách a vyplaví se vodou

Pepan

Tak teď si to ale řádně přepísknul! Přečti si ještě jednou tvoji první a posledení větu:
"Jedna věc je toxicita - u Amitrazu a jeho reziduí bude asi vyšší než u ostatních přípravků proti varaóze, které jsou vesměs ze skupiny pyrethroidů................ Jenže právě pyrethroidy se vyznačují velmi dobrou rozpustností v tucích a vosku, tudíž při podobném dávkování bude ve vosku těch reziduí mnohem více než při léčení Amitrazem."
.
Vypadá to tak, že se vadíš sám se sebou!!!

anonym napsal:

Tak teď si to ale řádně přepísknul! Přečti si ještě jednou tvoji první a posledení větu:
"Jedna věc je toxicita - u Amitrazu a jeho reziduí bude asi vyšší než u ostatních přípravků proti varaóze, které jsou vesměs ze skupiny pyrethroidů................ Jenže právě pyrethroidy se vyznačují velmi dobrou rozpustností v tucích a vosku, tudíž při podobném dávkování bude ve vosku těch reziduí mnohem více než při léčení Amitrazem."
.
Vypadá to tak, že se vadíš sám se sebou!!!
.............

Myslím, že se nevadí sám se sebou.
Amitraz je toxický pro roztoče a velmi účinný a přitom nezanechává měřitelná rezidua ve vosku.
Ostatní látky ze skupiny pyretroidů naopak tak toxické pro roztoče nejsou (je třeba větší množství této látky pro zajištění účinnosti) a navíc jsou pyretroidy rozpustné ve vosku a zanechávají rezidua.

Takže problém s amitrazem by byl, kdyby na něj roztoči získali rezistenci a přestal by být pro ně toxický.

V EU jsou i jiné preparáty na jiném základe
http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=113

V EU je brán amitraz jako zakázaný...

Pak to neni diskuze o skladovani sousi ale o uplne necem jinem.

Me ted take trklo, kdyz jsem si cetl narizeni veterinarni spravy, kde toji krome jineho: "30. zari umisti kazdy vcelar do ulu podlozku ..." Ja tam mam cely rok sito. A co kdyz budu mit vcely ve strome, archaicke typy ulu atd.? Ti panove z veterinarni spravy nemysli, oni jen narizuji. S leky je to podobne.

Zdenek:
Me ted take trklo, kdyz jsem si cetl narizeni veterinarni spravy, kde toji krome jineho: "30. zari umisti kazdy vcelar do ulu podlozku ..." Ja tam mam cely rok sito. A co kdyz budu mit vcely ve strome, archaicke typy ulu atd.? Ti panove z veterinarni spravy nemysli, oni jen narizuji. S leky je to podobne.
......
No oni to ani tak nevymyslí, na to mají externí odborníky.
pěkně je to popsáno zde http://protivinsky.cz/cmed.html

A kolečko je uzavřeno. Pěkně se tam prachy točí:-)
Karel

Jste jak naši poslanci myslíte proto , aby jste něco vymysleli. Ale věc se má takto. Veterinární zákon desítky let zakazuje jakýkoliv chov včel který není na rozběrném díle proto nikdo nepředpokládá že tam nejde vložit podložka. A pokud bys choval včely v lese ve stromě tak nejsi včelař ale brtník. I do klátů nebo košnic podložka by vložit šla.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: RE: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE
> Datum: 21.6.2007 06:50:09
> ----------------------------------------
> Zdenek:
> Me ted take trklo, kdyz jsem si cetl narizeni veterinarni spravy, kde toji
> krome jineho: "30. zari umisti kazdy vcelar do ulu podlozku ..." Ja tam mam
> cely rok sito. A co kdyz budu mit vcely ve strome, archaicke typy ulu atd.?
> Ti panove z veterinarni spravy nemysli, oni jen narizuji. S leky je to
> podobne.
> .....
> No oni to ani tak nevymyslí, na to mají externí odborníky.
> pěkně je to popsáno zde http://protivinsky.cz/cmed.html
>
> A kolečko je uzavřeno. Pěkně se tam prachy točí:-)
> Karel
>
>
>

Pepan:
>Veterinární zákon desítky let zakazuje jakýkoliv chov včel který není na rozběrném díle proto nikdo nepředpokládá že tam nejde vložit podložka. A pokud bys choval včely v lese ve stromě tak nejsi včelař ale brtník. I do klátů nebo košnic podložka by vložit šla.<
.......

Pepane, můžeš mi ten zákon přesněji odcitovat?

A k včelařství v brtích. Brtník je včelař. Včelař je od slova chovatel včel(stev). Brtník je chovatel včelstev v brtích, takže je včelařem.

Možná je Tvůj pohled ovlivněn absencí jednoho staršího výrazu ve včelařství tím je oul, oulař, ... chovatel chovající (pěstující) včelí čeledi v oulech.(dnes úlech)
Neznamená že když máš včely v brtích, že nejsi včelař.

Historie včelaření

Poměrně častý výskyt zpráv o včelařství ( o brtích, včelnicích , včelařích, dávkách medu a vosku) od 10. století nasvědčuje obecnému rozšíření chovu včel v našich zemích. Chovu lesního, tedy brtnického, i chovu včel v úlech, nazývaného zahradní.
       Lesní chov byl zprvu spíše náhodné a poté záměrné vyhledávání divokých včel v dutých stromech či pařezech kde přirozeně žily (brtnictví). Jim se odebíraly celé plásty s medem (strdí), zpravidla na úkor jejich zničení (poslední zbytky brtnictví v našich zemích prakticky zanikly v druhé polovině 18. století).

Konec volné citace.

Obecně ke významu slov brtník versus včelař :

Slovo brtník je v současné době užíváno v hanlivém významu směrem ke včelařům, včelařících " zastaralými metodami ".

Z historického významu se jednalo významově o označení člověka chovajícího včely. Nebyl označován jako včelař - tento výraz se vžil mnohem později. I ve starých listinách, které pamatují na včelařství, jsou včelaři označováni jako brtníci.

Leoš

Je dáno, že se včely musí chovat v takových úlech, aby šlo provádět nařízené léčení. Vkládání podložek do povinného léčení patří. Je to tak logické, že snad nemá cenu o tom vůbec diskutovat.
Tonda

>Pepan:
>Veterinární zákon desítky let zakazuje jakýkoliv chov včel který není na rozběrném díle proto nikdo nepředpokládá že tam nejde vložit podložka. A pokud bys choval včely v lese ve stromě tak nejsi včelař ale brtník. I do klátů nebo košnic podložka by vložit šla.<
.......

Pepane, můžeš mi ten zákon přesněji odcitovat?

Antonín Podhájecký: Je dáno, že se včely musí chovat v takových úlech, aby šlo provádět nařízené léčení. Vkládání podložek do povinného léčení patří. Je to tak logické, že snad nemá cenu o tom vůbec diskutovat.

---

Já myslím, že to cenu má. Sám jsem byl přesvědčen, že se zákaz chovu včel na nerozběrném díle ve veterinárním zákoně nachází a překvapilo mě, že jsem jej tam nenašel.

To, že je něco logické ještě neznamená, že to bude každý dodržovat. Vynutit lze pochopitelně pouze to, co je uzákoněno.

Proto by mě zajímalo, zda a případně kde je uzákoněna povinnost chovat včely na rozběrném díle.

S přáním zdravých včelstev a plných hrnců medu

Petr Borský

Brť je dutina ve stromě pasívně obhospodařovaná brtníkem, později ji člověk z toho kmenu vyřízl a získal tak klát který přenesl na jím aktivně určené místo a stal se tak včelařem který v něm hospodařil podřezem díla. Když později tuto dutinu upravil do pravidelných tvarů vznikl tak oul to již začíná včelstvo aktivně vést. Ten pak z důvodu nedostatku vhodných kmenů nahradil různými bednami a od té doby se vedou spory o jejím tvaru, velikost a tloušťce stěny a včelky jim do toho nemají co kecat.
V podstatě si na tu otázku odpovídáš sám v těch dávných dobách se včelaři dělily na starší řemeslo brtníků a novější oulařů
K tomu rozběrnému dílu vyšlo to v brožuře právní předpisy s kterými se včelaři mohou setkat někde ji doma mám ale právě ji nemohu najít ale na iternetu jsem našel něco co by vás mohlo také zajímat www.podnikame.cz/zakony00/index.php3?co=Z2000242 , § 17.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: RE: podloky
> Datum: 21.6.2007 11:53:04
> ----------------------------------------
> Pepan:
> >Veterinární zákon desítky let zakazuje jakýkoliv chov včel který není na
> rozběrném díle proto nikdo nepředpokládá že tam nejde vložit podložka. A
> pokud bys choval včely v lese ve stromě tak nejsi včelař ale brtník. I do
> klátů nebo košnic podložka by vložit šla.<
> ......
>
> Pepane, můžeš mi ten zákon přesněji odcitovat?
>
> A k včelařství v brtích. Brtník je včelař. Včelař je od slova chovatel
> včel(stev). Brtník je chovatel včelstev v brtích, takže je včelařem.
>
> Možná je Tvůj pohled ovlivněn absencí jednoho staršího výrazu ve včelařství
> tím je oul, oulař, ... chovatel chovající (pěstující) včelí čeledi v
> oulech.(dnes úlech)
> Neznamená že když máš včely v brtích, že nejsi včelař.
>
>
>

ČSV vydal v 80.letech min. století brožuru (pro potřebu svých členů) "Právní
předpisy s nimiž se včelař nejčastěji setkává" (s úpravami proti původnímu
vydání z roku 1966) a v ní se na str. 19. uvádí:
"Veterinární péče v chovu včel se v současné době provádí podle návrhu
směrnic, schválených Státní veterinární správou MZVž ČSR v roce 1977 pro
služební potřebu." Tento návrh směrnice PRO SLUŽEBNÍ POTŘEBU tehdy obsahoval
v části PREVENCE, Článek 1 - Hygiena prostředí a výživy, a v něm v odstavci
c) bylo uvedeno:
"c/ Včely lze chovat jen v úlech s rozběrným dílem. Úly na stanovišti musí
být zřetelně a nesmazatelně očíslovány" . . . .

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Thursday, June 21, 2007 3:18 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: RE: podloky

K tomu rozběrnému dílu vyšlo to v brožuře právní předpisy s kterými se
včelaři mohou setkat někde ji doma mám ale právě ji nemohu najít
>
> Pepane, můžeš mi ten zákon přesněji odcitovat?

Návrh směrnic, schválených Státní veterinární správou MZVž ČSR v roce 1977 pro služební potřebu asi dnes nebude mít závaznou platnost, nebo se pletu?

pb

Já myslím , že se určitě mýlíš

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr J. Borsk? <rosomak/=/volny.cz>
> Předmět: Re: RE: podloky
> Datum: 22.6.2007 18:31:22
> ----------------------------------------
> Návrh směrnic, schválených Státní veterinární správou MZVž ČSR v roce 1977
> pro služební potřebu asi dnes nebude mít závaznou platnost, nebo se pletu?
>
> pb
>
>
>

pepan: Já myslím , že se určitě mýlíš

---

Pepane, myslíš si, že se mýlím a že je ten předpis závazný, ale proč si to myslíš jsi už nenapsal. Já si zase myslím, že nějaký interní předpis SVS MZVž ČSR z roku 1977 těžko může být dnes závazný, nejedná se totiž o zákon. A v žádném zákoně, co jich na portálu státní správy je, se mi nic podobného najít nepodařilo (což neznamená, že to tam opravdu někde není).

Mě by zajímala relevantní odpověď, jak je to s povinností chovat včely na rozběrném díle. Ne taková, že si někdo něco na základě nějakého obskurního předpisu MYSLÍ, ale že to někdo na základě konkrétního platného zákona/vyhlášky/předpisu/stanovy VÍ.

pb

Podle mého názoru nutnost chovat takto včely vyplývá z veterinárního zákona nepřímo. V paragrafu 4 - povinnosti chovatele - bod d) ,.... poskytnout nezbytnou součinnost, aby mohlo být provedeno vyšetření ....

>....jak je to s povinností chovat včely na rozběrném díle.

6ádný zákon neřeší věci do detailu ale řeší je až prováděcí předpisy. A i obecní vyhláška je pro tebe závazná i když není zákonem. A popřevratové tvrzení které nám říkalo co není zákonem zakázáno to je dovoleno také neplatí . A JEŠTĚ JEDNA MALIČKOST Co nebylo oficiálně zrušeno to platí stále i kdyby to bylo z doby Marie Terezie. Zákony a předpisy jsou nepřehledná věc pro normálního smrtelníka. Také některé věci příkladně rozběrné dílo je tak praktická věc, že nikdo po 150 letech jeho zavádění necítí nutnost to řešit zákonem a nepředpokládá , že by se někdo vracel k hospodaření ve včelstvu do první poloviny 19. století Měl by stačit na to selský rozum

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr J. Borsk? <rosomak/=/volny.cz>
> Předmět: Re: RE: podloky
> Datum: 23.6.2007 16:10:57
> ----------------------------------------
> pepan: Já myslím , že se určitě mýlíš
>
> ---
>
> Pepane, myslíš si, že se mýlím a že je ten předpis závazný, ale proč si to
> myslíš jsi už nenapsal. Já si zase myslím, že nějaký interní předpis SVS
> MZVž ČSR z roku 1977 těžko může být dnes závazný, nejedná se totiž o zákon.
> A v žádném zákoně, co jich na portálu státní správy je, se mi nic podobného
> najít nepodařilo (což neznamená, že to tam opravdu někde není).
>
> Mě by zajímala relevantní odpověď, jak je to s povinností chovat včely na
> rozběrném díle. Ne taková, že si někdo něco na základě nějakého obskurního
> předpisu MYSLÍ, ale že to někdo na základě konkrétního platného
> zákona/vyhlášky/předpisu/stanovy VÍ.
>
> pb
>
>
>

A i obecní vyhláška je pro tebe závazná i když není zákonem. A popřevratové tvrzení které nám říkalo co není zákonem zakázáno to je dovoleno také neplatí .
.....
Obecní zastupitelstvo je zákonem zmocněno vydávat vyhl. platné na území obce v souladu se zákonem. Jinak je min. vnitra, ruší. Nebo to řeší soud. A o tom že by to popřevratové tvrzení neplatilo jsem si naštěstí nevšiml.
Jen toho, že těch zákonů máme nějak moc. Bohužel. Máme i zákon o chovu pštrosů. :-)
Bohužel (dle mého názoru) nemáme zákon o chovu včel. A tak vznikají různé sranda situace, protože mezi občana a stát se míchá nějaký spolek.
Například u nás v okrese je de fakto zákaz kočování. A ne kvůli moru. Vyhláška krajské veterinární správy povoluje kočování po schválení plánu kočovnou komisí OV ČSV, která neexistuje, OV se schází 3x za rok, a jeho člen ještě v červnu nezná vyhlášku o VD z února a tak ani neví, kdo vlastně nařizuje ten Gabon:-)

Je to stejné, jako kdyby v nařízení o ptačí chřipce byl zmocňován spolek holubářů vydávat povolení ke stěhování holubů.

A na druhou stanu se může převážet včelstvo i úly původem 5005 metrů od místa pálení a je to legální a nikomu do toho nic není (defakto i dežůre). O to se totiž ČSV nestará :-(

Pokud se mýlím, tak ať mě nějaký právník opraví.

Karel

Já myslím , že se určitě mýlíš

pepan
------
V tom případě se mýlí podle zákona xx/yy, paragraf zz .
Povinnost občanovi lze ukládat jen zákonem a naopak státní úředník může dělat jen to, co mu zákon vysloveně povoluje.
Alespoň tak se to teď učí v občanské výchově.
Takže zbývá zjistit, to xx/yy/zz.
Pokud nic takového není, můžeme vesele brtničit. Pokud bude v brti místo na podložku :-))

Karel

Karel:
>Myslím že to není málo na 50 včelstev <
......
Vycházím vždy z počtu vyzimovaných včelstev kde je počet včelstev ve skutečnosti vyšší.(viz níže)

Pro 50 vyzimovaných včelstev:

Je potřeba minimálně 200 kg vosku "v pohybu". Tz. 100 kg je zimováno a popř. ve skladě jako bílé souše, dalších 100 kg se přidává v podobě mezistěn podle projevu stavebního pudu. Ten přichází a odchází s věkem dělnice. Nelze chtít projev stavby po včelstvu když včelstvo nemá odpovídající počet stavitelek.(mimo jiné podmínky) Těch 100 kg/ - druhou půlku vosku je potřeba opět na přístí vyzimování nachystat do podoby mezistěn. Také se počítá se záložnímy včelstvy, takže při 50 vyzimovaných, je v rámci těch 200 kg vosku i rezerva na až 15% (+ 8 minivčelstev ) živých záloh.

GP:
Pro 50 vyzimovaných včelstev:

Je potřeba minimálně 200 kg vosku "v pohybu".
.....
Jestli dobře chápu, ty máš na vyzimované včelstvo 2kg mezistěn?
Dík.
Karel

Nejjistější bude vždy držet se návodu. Kolik procent léčiva zasáhne včely a
kolik procent zůstane na vosku je spíše teoretická otázka, protože nezávisí
jen povrchu včely a plástu nebo povrchu dýchacího ústrojí včely, ale i na
chemickém složení těch jednotlivých povrchů, jak je ta léčivo na
jednotlivých površích s různým chemickým složením různě ukládáno a pokud se
jedná o distribuci látky v dýmu nebo aerosolu, tak to závisí i na
elektrických nábojích částic ve vzduchu a elektrostatických silách atd.
Nejpodstatnější je to, jestli účinná látka a její rezidua jsou více
rozpustné v tuku a tudíž se uloží do vosku, kde vydrží dlouho nebo jestli
jsou více rozpustné ve vodě a potom se dá předpokládat, protože voda je
poměrně reaktivní prostředí, že se tyto látky rozkládají poměrně rychle a z
úlu rychle mizí.
Co se týká reziduí ve vosku třeba v Rakousku, je třeba porovnat, jakými
dávkami a jak často se léčí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 18, 2007 10:20 AM
Subject: Re: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE
ZAKLADVCELARSTVI A LECENI


> DOUFÁM, ŽE UMÍTE POČÍTAT !!!
>
> Já jsem byl z matematiky průměrný, ale vidím, že jiní jsou ve zprávách pro
> stát nedostateční. Jde o zprávu pro p. Pondělíčka (Mze - 2005) a tam se
> zvěstuje, že devětdesetin fumigantu - amitrazu, zasáhne živou včelu a
jedna
> jde prý mimo na plásty. To je asi zdroj dogmat o povrchu včel a rozměru
> plástové plochy ve včelstvu.
>
> ht
tp://www.mze.cz/UserFiles/File/mze5000_vcelky/16233_vyzkumneukoly/Zpravar
> esidua.pdf
>
>
> Ano. V tomto s Radimem musím souhlasit. Každý roztoč musí dostat tu
> správnou koncentraci. Plocha plástů je zákonitě větší než povrch včely.
> Nejde brát plochu z povrchu, ale přes hloubku buňky. A čím více nástavků a
> větší je v úlu zvětšen plástový povrch, tím se znásobením zmenšuje
> koncentrace zasažení včel a zvětšují rezidua ve vosku.
>
> Tím je myšlen skutečný povrch, který je základem množství roztoku např.
pro
> ochranáře rostlin. Tam se míchá také podle množství zelené plochy a při
> vyšší kultuře (větší skutečné ploše) se volí vyšší dávka.
>
> Jestli chcete věřit tomu, že se na plásty dostane jen desetina podávaných
> léčiv a ty ještě navíc prý degradují na vodu atp.(viz zpráva) Potom mi
> řekněte proč se podle zprávy např. v Rakousku drží i po zákazu a delší
době
> tak vysoké koncentrace ve vosku? Žeby se degradace nekonala?
>
> Nevystavujte zbytečně plásty léčivům!
> Stahujte včely a rušte a vařte dílo a hlavně pro Karla, kde jsou pásma
> moru. Tam jde hlavně o prevenci. Včely umí stavět. Dogma s nižším výnosem
> medu, jestli včely musí stavět neberu za přijatelný pro mě názor.
>
>

Radim Polášek:

>Kolik procent léčiva zasáhne včely a
kolik procent zůstane na vosku je spíše teoretická otázka, ...<

.......
Ale ve zprávě i když to není přesně kvatifikováno se přesvědčivě tvrdí, že devět desetin léčiva (při fumigaci) absorbují včely. Kdyby se vycházelo z tohoto přepokladu, potom by i desetinásobné dávky léčiv byly při fumigaci OK.

Toto je pravděpodobně ta idea, která se uchytla a nelze ji prakticky uplatňovat v praxi při skladování souší! Proč? Protože je to špatně, když se vystavují léčivu uskladněné plásty.

Technológiu skladovania plástov v zime mám vyriešenú definitívne už skoro dve desaťročia. Ak by som skladoval plásty cez ziímné obdobie tradičným, potreboval by som dobré skladovacie priestory a umiestniť vzdušným spôsobom 1400 ks (2x10 plástov na jedno včelstvo) plástov, na to treba nie len priestor, ale i vhodné ostatné parametre. Ďalšou eventualitou je i sírenie plástov, pretože v pôvodnom technologickom postupe som rušil medníky už začiatkom 8 mesiaca a vtedy sú veľmi prajné podmienky pre rozmnožovanie víjačky voštinovej a úľovej.
Preto som ochranu plástov nechal na včely samé a nestalo sa mi, aby víjačkou bol za dlhé roky čo i len jeden poškodený! Sírenie plástov vypadlo z môjho postupu ochrany plástov, čo však nemusí byť celkom správne, lebo kysličník síričitý môže plásty v určitom smere ozdravovať, i keď sa vo včelárskej literatúte udáva, že kyselina síričitá (vzniká prijímaním vody zo vzduchu) neničí spóry nozematózy ani bakteriálnych chorôb.
Technologický spôsob skladovania plástov:
- po vytočení posledného medu vrátim plásty do debničiek a tie uložím pod plodisko. Pre včelára je výhodné mať plodisko na najvyššom mieste úľovej zostavy, aby mal včelstvá pod kontrolou, ale hlavne aby mal uľahčené dopĺňanie zásob na zimu. Používam povalové a vonkajšie kŕmidlá.
Plásty pod plodiskom majú včely pod stálym dozorom až do poslednej chvíli pre nástupom zimy. Včely ako policajti patrolujú po plástoch, hľadajú a odtraňujú čo i len v náznaku náhodne vyliahnuté larvičky víjačky.
Debničky s plástami cez zimu nemajú žiaden vplyv na kvalitu zimovanie včiel, ale včelár musí vyriešiť odvod vlhkého vzduchu z prostredia úľa kde uložené plásty a plodiskové plásty. V tretej debničke - v plodisku ponechávam na zimu všetky plásty, ak mám náhodou zásobné aj tie ponechávam v debničkách pod plodiskom. Ešte raz zdôrazním, že mimo včelstvo na zimu neumiestňujem ani jeden plást. Pre včelára je veľmi pohodlné mať plásty po "ruke",hlavne pre toho, ktorý má umiestnené včely mimo domu, teda npr. na voľnej včelnici. Plásty, ktoré včelár potrebuje vyradiť môže odobrať likvidáciu ešte v jeseňa alebo na jar. Voľný priestor zimujúcemu včelstvu neškodí. Pred zimou treba letáč so zimujúcimi včelami zabezpečiť proti škodcom, lebo inak na jar nájde len kopu rozhryzených plástov. Anton

Děkuji všem, co odpověděli, zvláště p.Turčáni, budu se radami řídit. Plásty patří včelám, ne do spíže.