Včelařská konference

Máš pravdu Gusti, to riziko nás prenasleduje a bude trvať dovtedy, kým budeme vo včelstvách používať drsné liečivá. Vystavovanie zásobných plástov, keď to nemusí byť, je určitá záťaž do budúcnosti. Pracovníci vo VUVč. v Dole určite už hodnotili (a nie raz) zaťažovanie plástov reziduami z rôznych prípravkov používaných na boj proti V.D. a to čo som mal ja k dispozícii hovorilo zatiaľ v prospech používania amitrazu v prípravkoch. Ak by to bolo opačne, ani u nás by nebolo relevantné.

Ekonomika je určujúcim faktorom na vedenie včelnice a spôsob ošetrenia fumigantom tieto náklady markantne znižuje a pritom táto metodika je jednoduchá a rýchla. Na jednej strane sú včelári väčšinou idealisti, prácu s včelami milujú, ale napriek tomu hľadajú cesty, aby i ekonomika bola pre nich priaznivá.

Skladovanie plástov in situ- na mieste samom, je obrovskou výhodou a vzdať sa jej, je pre mňa nemožné. Práce okolo včiel je aj bez tejto etapy zásahov do včelstiev široké.
V jednom čase som chcel nastúpiť cestu boja proti V.D. neškodným prostriedkom pre úľové prostredie t.j.kyselinou mravčou, ale môj pokus (založený na pozorovanej skupine včelstiev 50% bez liečenia:50% s kysel. mravčou) ma nepresvedčil ani v boji proti V.D., zvápenateniu včelieho plodu a potlačeniu nozematózy. V konečnom doliečení som musel použiť drsné prostriedky.

Zatiaľ sa používaniu (amitraz) fumigantu vzdať nemienim, skladovať plásty budem v debničkách pod zimujúcim včelstvom, ale je možné techniku ošetrovania upraviť na minimálne zaťaženie tých plástov, ktoré to nemusia absolvovať. V čase fumigácie môžem plodisko oddeliť od zásobných plástov medzidnom, ktoré používam na odvčelnenie medníkov pri medobraní. Je to zložité! Anton

Jedna věc je toxicita - u Amitrazu a jeho reziduí bude asi vyšší než u
ostatních přípravků proti varaóze, které jsou vesměs ze skupiny pyrethroidů
a druhá věc je množství ukládaných reziduí po léčení. Když teda v EU má být
Amitraz zakázán. Pokud není zákaz Amitrazu v EU veden nějakými politickými
hledisky - předkladateli z řad volených poslanců se třeba Amitraz z nějakého
důvodu nelíbí nebo lobbystickými hledisky - firmami, které mají patent na
konkurenční přípravky. Už naši zákonodárci občas vyplodí docela pěkné
nesmysly a v EU to bude o řád horší. Jenže právě pyrethroidy se vyznačují
velmi dobrou rozpustností v tucích a vosku, tudíž při podobném dávkování
bude ve vosku těch reziduí mnohem více než při léčení Amitrazem.

R. Polášek

Trochu jsme odbočily od původního, i když to bylo jistě zajímavé cvičení.

Ale normálně zimuji na 20 rámkách. Doufám, že mě nikdo kvůli amitrazu nebude nutit vyklepávat včely z úlu na 10R :-)
Dávkování na 2N jsou 4kapky.

Já tam nechám ne 2N ale 3N (tedy 30 rámků).
A dávám pořád 4kapky dle návodu. Že to stačí vím, protože to účinkuje a roztoči ve vzorky jsou v dolní polovině až třetině limitu.
Takže pozor dávám do úlu stále stejné množství jedu.

Ten se nerozptýlí na 20R ale na 30R. Podle mě má nižší koncentraci a množství které přejde do vosku bude přibližně stejné. Jen jednou se dostane do 20R a podruhé do 30R. Ale pokaždé to bude absolutně nějaký zlomek z těch 4kapek.

Za rok, dva vyvařím těch 30R a pak je jedno, jestli jsem tam dal ten jed koncentrovaněji ve 20R a 10R bez kontaminace skladovaných ve skříni, nebo stejné množství rozptýlené do 30R.


Spíš je podle mě důležité, abych VD vybil do jednoho (téměř).
Pokud to budeme dělat všichni. Pokud se nebude zjišťovat proč má někdo opakovaně VD nad limitem a co je příčinou a snažit se to vyřešit. Právě roztoči přeživší léčení budou jednou Problém. A zaděláváme si na něj.

U nás SVS nařizuje že na území ZO kde je 30% pozitivních stanovišť nasazení Gabonu. Kromě efektu na VD je to bohužel taková malá finanční pokuta, protože Gabon není zadarmo.

Osobně si myslím, že by se pak měly vybírat členské příspěvky podle počtu VD ve vzorku a z nich pak nakupovat Gabon pro celou ZO.
Jsem zvědav až tohle začne a lidem dojde kolik je to stojí.-)

Karel:
>Ten se nerozptýlí na 20R ale na 30R. Podle mě má nižší koncentraci a množství které přejde do vosku bude přibližně stejné.<
......

Zcela určitě to je nelogická úvaha. Ta koncentrace je velmi sporná. Myslím si, že když ponecháš v úlu prázdné souše, zvyšuje se plocha u souší na každém decimetru2 o cca 15 decimetrů skutečné plochy v úlů. Dále zavíčkovaná plocha má přirozeně mnohonásobně menší skutečnou plochu (povrch).A navíc, jestli bude exponováno víčko léčivem a to bude buď včelou odvíčkováno a shozeno na podložku v zimě, anebo bude odvíčkováno včelařem najaře a opět většinou shozeno a vynešeno pryč z úlu, dochází k významnému omezení vstupu léčiv do vosku. Nebude tomu tak, jestli vedle zavíčkovaných zásob bude v úlu i velký (nadměrný) díl ploch souší při léčbě. Prostě u prázdných souší takový "samočistící" efekt od léčiv nemůže nastat.

Takže jestli budeš mít při r.m. 39x24 o prázdný nástavek navíc nebo méně jeto podle mého velký expoziční rozdíl.

Zjednodušeně řečeno pokud se třeba léčivo rozděluje mezi dvě prostředí, tady
vosk a zbytek úlu, léčivo má k vosku určitou afinitu a k zbytku úlu jinou
určitou afinitu. Velice zjednodušeně se tedy dá říct, že množství léčiva ve
vosku ku množství léčiva ve zbytku úlu je v poměru těch dvou afinit. Pokud
se zvětší množství vosku přidáním dalších rámků, ten poměr zůstane pořád
stejný, protože afinity nezáleží na množství a proto se zmenší množství
léčiva ve zbytku úlu a zvětší celkové množství léčiva ve vosku, ale sníží se
jejich koncentrace. Takže přidáním dalšího nastavku s rámky se sice sníží
celková koncentrace reziduí na jednotku vosku, třeba na rámek, ale celkové
množství reziduí zachyceném ve všech rámcích toho úlu se zvýší.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 20, 2007 11:34 AM
Subject: Re: RE: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE


> Trochu jsme odbočily od původního, i když to bylo jistě zajímavé cvičení.
>
> Ale normálně zimuji na 20 rámkách. Doufám, že mě nikdo kvůli amitrazu
> nebude nutit vyklepávat včely z úlu na 10R :-)
> Dávkování na 2N jsou 4kapky.
>
> Já tam nechám ne 2N ale 3N (tedy 30 rámků).
> A dávám pořád 4kapky dle návodu. Že to stačí vím, protože to účinkuje a
> roztoči ve vzorky jsou v dolní polovině až třetině limitu.
> Takže pozor dávám do úlu stále stejné množství jedu.
>
> Ten se nerozptýlí na 20R ale na 30R. Podle mě má nižší koncentraci a
> množství které přejde do vosku bude přibližně stejné. Jen jednou se
dostane
> do 20R a podruhé do 30R. Ale pokaždé to bude absolutně nějaký zlomek z
těch
> 4kapek.
>
> Za rok, dva vyvařím těch 30R a pak je jedno, jestli jsem tam dal ten jed
> koncentrovaněji ve 20R a 10R bez kontaminace skladovaných ve skříni, nebo
> stejné množství rozptýlené do 30R.
>
>
> Spíš je podle mě důležité, abych VD vybil do jednoho (téměř).
> Pokud to budeme dělat všichni. Pokud se nebude zjišťovat proč má někdo
> opakovaně VD nad limitem a co je příčinou a snažit se to vyřešit. Právě
> roztoči přeživší léčení budou jednou Problém. A zaděláváme si na něj.
>
> U nás SVS nařizuje že na území ZO kde je 30% pozitivních stanovišť
nasazení
> Gabonu. Kromě efektu na VD je to bohužel taková malá finanční pokuta,
> protože Gabon není zadarmo.
>
> Osobně si myslím, že by se pak měly vybírat členské příspěvky podle počtu
> VD ve vzorku a z nich pak nakupovat Gabon pro celou ZO.
> Jsem zvědav až tohle začne a lidem dojde kolik je to stojí.-)

léčivo má k vosku určitou afinitu a k zbytku úlu jinou
určitou afinitu.

Trochu ma znepokojuje fakt, že amitraz sa podľa istého autora na estery , kde patrí i vosk, NEVIAŽE. Iné je to s peľom a zásobami. Toto by bolo treba vysvetliť povolaným odborníkom, lebo ja som chemický analfabet. Ak by to bola pravda, potom by fumigácia so zásobnými plástami nebola taká nebezpečná!

Pyl a zásoby je prostředí, kde se ta látka, třeba Amitraz přímo setkává s
vodou a vzdušným kyslíkem. To jsou poměrně dost reaktivní látky, takže tam
dochází k poměrně dost rychlému rozkladu. V případě Amitrazu pravděpodobně
za nějaký měsíc by měl být ten rozklad úplný, takže na jaře by měly být úly
čisté. Navíc pokud přece jen ne, pyl a zásoby by měly být během jara včelami
spotřebovány, nestrávené části včelami vyneseny ven a pokud by něco zůstalo
v zimních včelách, do poloviny května zimní generace včel odchází. Úplně
jiné to je s voskem. Rezidua ve vosku jsou chráněna tím voskem před účinky
vody a vzdušného kyslíku, takže se rozkládají mnohem pomaleji a vosk se
nespotřebovává, takže se v něm během let mohou hromadit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 20, 2007 9:12 PM
Subject: Re: RE: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE


> léčivo má k vosku určitou afinitu a k zbytku úlu jinou
> určitou afinitu.
>
> Trochu ma znepokojuje fakt, že amitraz sa podľa istého autora na estery ,
> kde patrí i vosk, NEVIAŽE. Iné je to s peľom a zásobami. Toto by bolo
treba
> vysvetliť povolaným odborníkom, lebo ja som chemický analfabet. Ak by to
> bola pravda, potom by fumigácia so zásobnými plástami nebola taká
> nebezpečná!

Nechápu o co Vám jde vždyť zhruba před rokem se dělaly testy na zbytky léčiv ve výrobnách mezistěn a nebyly zjištěny v měřitelném množství. A také nikdo nepopíral, že tam nebudou . Musíte brát v úvahu i to, že se vosk několikrát rozvařuje ve vodě a spousta látek tak zůstane v košilkách a vyplaví se vodou

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: RE: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE
> Datum: 21.6.2007 07:35:16
> ----------------------------------------
> Pyl a zásoby je prostředí, kde se ta látka, třeba Amitraz přímo setkává s
> vodou a vzdušným kyslíkem. To jsou poměrně dost reaktivní látky, takže tam
> dochází k poměrně dost rychlému rozkladu. V případě Amitrazu pravděpodobně
> za nějaký měsíc by měl být ten rozklad úplný, takže na jaře by měly být úly
> čisté. Navíc pokud přece jen ne, pyl a zásoby by měly být během jara včelami
> spotřebovány, nestrávené části včelami vyneseny ven a pokud by něco zůstalo
> v zimních včelách, do poloviny května zimní generace včel odchází. Úplně
> jiné to je s voskem. Rezidua ve vosku jsou chráněna tím voskem před účinky
> vody a vzdušného kyslíku, takže se rozkládají mnohem pomaleji a vosk se
> nespotřebovává, takže se v něm během let mohou hromadit.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, June 20, 2007 9:12 PM
> Subject: Re: RE: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE
>
>
> > léčivo má k vosku určitou afinitu a k zbytku úlu jinou
> > určitou afinitu.
> >
> > Trochu ma znepokojuje fakt, že amitraz sa podľa istého autora na estery ,
> > kde patrí i vosk, NEVIAŽE. Iné je to s peľom a zásobami. Toto by bolo
> treba
> > vysvetliť povolaným odborníkom, lebo ja som chemický analfabet. Ak by to
> > bola pravda, potom by fumigácia so zásobnými plástami nebola taká
> > nebezpečná!
>
>
>
>

Je to tak. A pokud se budu držet článků, které jsem přečetl, tak na tom má
zásluhu i naše metodika, kdy se léčí na podzim a v zimě, kdy obvykle není
plod a včelstvo má malý počet včel a plástů. Jinde jsou ty léčiva volně k
použití, léčí se i během sezóny a dávky jsou vyšší, takže reziduí ve vosku
je mnohem více.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 21, 2007 9:36 AM
Subject: Re: RE: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE


Nechápu o co Vám jde vždyť zhruba před rokem se dělaly testy na zbytky léčiv
ve výrobnách mezistěn a nebyly zjištěny v měřitelném množství. A také nikdo
nepopíral, že tam nebudou . Musíte brát v úvahu i to, že se vosk několikrát
rozvařuje ve vodě a spousta látek tak zůstane v košilkách a vyplaví se vodou

Pepan

Tak teď si to ale řádně přepísknul! Přečti si ještě jednou tvoji první a posledení větu:
"Jedna věc je toxicita - u Amitrazu a jeho reziduí bude asi vyšší než u ostatních přípravků proti varaóze, které jsou vesměs ze skupiny pyrethroidů................ Jenže právě pyrethroidy se vyznačují velmi dobrou rozpustností v tucích a vosku, tudíž při podobném dávkování bude ve vosku těch reziduí mnohem více než při léčení Amitrazem."
.
Vypadá to tak, že se vadíš sám se sebou!!!

anonym napsal:

Tak teď si to ale řádně přepísknul! Přečti si ještě jednou tvoji první a posledení větu:
"Jedna věc je toxicita - u Amitrazu a jeho reziduí bude asi vyšší než u ostatních přípravků proti varaóze, které jsou vesměs ze skupiny pyrethroidů................ Jenže právě pyrethroidy se vyznačují velmi dobrou rozpustností v tucích a vosku, tudíž při podobném dávkování bude ve vosku těch reziduí mnohem více než při léčení Amitrazem."
.
Vypadá to tak, že se vadíš sám se sebou!!!
.............

Myslím, že se nevadí sám se sebou.
Amitraz je toxický pro roztoče a velmi účinný a přitom nezanechává měřitelná rezidua ve vosku.
Ostatní látky ze skupiny pyretroidů naopak tak toxické pro roztoče nejsou (je třeba větší množství této látky pro zajištění účinnosti) a navíc jsou pyretroidy rozpustné ve vosku a zanechávají rezidua.

Takže problém s amitrazem by byl, kdyby na něj roztoči získali rezistenci a přestal by být pro ně toxický.

V EU jsou i jiné preparáty na jiném základe
http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=113