78242

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


P.K. (195.39.10.34) --- 26. 12. 2006
vysoké dno

prosím vás, napadá vás jaké má vysoké dno výhody?Chystám se dělat nový dna,kromě toho že se maj kam pověsit, když je jim vedro sem na nic nepřišel.Stavbu v podmetu nepovažuju za výhodu.a další?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19803


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Ing . Gustav Novotný (e-mailem) --- 26. 12. 2006
Re: vysoké dno

Vysoké dno používám již více než třicet let u PS nástavků. Tehdy (a je tomu
i dosud) je toto doporučováno. Světlá výška dna je deset centimetrů. Dle
mého soudu není z hlediska včel až tak podstatné, pokud se včelám dá již
začátkemkvětna dostatek prostoru (tedy alespoň pět nástavků). Při
technologii posledních let, kdy se používá sítěné dno, ještě více ztrácí
smysl. Jeví se mi ale u vysokých den několik výhod:
- Při vysokém dnu je možný snadný přístup do podmetu zadním otvorem ( např.
zjara je možno sem dát celý odvíčkovaný plást, který včely v březnu
podněcuje, nebo krmítko na vodu apod), není nutno otvírat víko
- je možno sem vkládat pásek na fumigaci nastojato, jak má správně hořet
_(stojánek)
- při odběru měli se včely tolik nerozruší, nevytáhnou se včely dotýkající
se podložky v případě, že jsou i v dolním nástavku.(to je u nízkého podmetu
časté). U nízkého dne nastaví včely můstky na dno a podložka se nedá
zasunout či vytáhnout
- včely tu staví trubčinu. Nahrazuje to spodní prázdný stavební nástavek.
Vzhledem k tomu, že do dolního nástavku nechodím, až v srpnu při přípravě
sezení na zimu, trubci se zde líhnou a v srpnu se stejně celé bývlé plodiště
vyřadí.
- dle mého názoru i trubčina v podmetu s trubčím plodem drží matku v
dolních nástavcích a ta nebrousí výš -
- v případě nějakého malého opoždění s rozšířením může tento prostor poněkud
oddálit rojovou náladu (nemoc, prac.povinnosti apod)
- vysoký podmet spolu s vysokým česnem přispívá k dobrému odvětrání (uličky
nejsou nalepeny až ke dnu). Pro dobrévětrání npř. mám na horním nástavku
rám vysoký jeden centimetr s překližkou navrchu a s otvorem téměř přes celou
šířku - chybá přední latička rámu, takže vzduch a páry při zahušťování mohou
přes nadrámkový dvoucentimetrový prostor odcházet)
- se sítem nemám zkušenosti (zatím), ale v době předjarní je stejně
zašoupnuto.
Jen tak na okraj- absolutně nejvíce plodu a nejrychlejší rozvoj je v
chovném ležanu z osmicentimetrového PS, strůpek uteplen deset cm molitan
plus PS víko, podmet pouze cm a dno utepleno PS.
Toto je zkušenost letitá, Pokud se mluví o zatepleném úlu, musí mít úly
zateplené i dno, ne jako Ing Čermák při svých srovnávacích pokusech má
uteplené nástavky na sítu.


Gustav Novotný
----- Original Message -----
From: "P.K." <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 26, 2006 4:29 PM
Subject: vysoké dno


> prosím vás, napadá vás jaké má vysoké dno výhody?Chystám se dělat nový
> dna,kromě toho že se maj kam pověsit, když je jim vedro sem na nic
> nepřišel.Stavbu v podmetu nepovažuju za výhodu.a další?
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19804


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
M. Václavek (85.132.169.34) --- 26. 12. 2006
Re: vysoké dno

Dobrý postřeh:
Pan Ing. G. Novotný napsal:
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Pokud se mluví o zatepleném úlu, musí mít úly
zateplené i dno, ne jako Ing Čermák při svých srovnávacích pokusech má
uteplené nástavky na sítu.
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Vysoký podmet je jistě výborná věc.
Má mnoho výhod.
K již zminovaným bych dodal:
Při vytáčení medu slouží, jako prostor dočasného vyvěšení včel, než vrátíme nástavky.
Při kočování slouží včelám jako únikový prostor.
Považuji ho za neméně důležitou součást racionálního chovu.
Vřele doporučuji!!!

zdravím...........M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19805


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
P.K. (195.39.10.34) --- 26. 12. 2006
Re: vysoké dno

a zná někdo výhody nízkého dna se sítem?


prostavění mi tak ani nevadí,podložky mám teď pod sítem,ale dávat je tam, kde jsem měl nízké dno bez síta(mimochodem je vynikající na oddělky) je peklo,no prostě to nejde, a včely to rozruší drsně,a v létě vás sežerou

i do nízkého dna se dostanu se zadu ,a do dna dávám jen podložku pod síto a past na myši na síto,pokud přikrmuji a léčím tak zvrchu ..

síto je celoročně volné,takže i na nízkém je větrání o.k.

ta trubčina v podmetu je dobré bludiště pro matku a hlavně se pak s tou správnou mírou nevěnujou stavbě na rámcích,navíc se tam množí varoa a dloubat to ven dnem je pro mě nepřijatelné ,protože lovím brouky na trubčinu, a moje včely si se stavební zábranou hlavu nelámou,prostě nechci aby mi stavěli v podmetu,pro to se vyptávám na nízké dno,ale nerad bych se ošidil o nějakou výhodu vysokého než je zruším....

matku fakt drží trubčina,nemusí být nutně v podmetu,když vložím dostatek stavebních rámků,

mrkněte někdy kolik těch brouků na těch trubcích je....

co se síta týče,tak buď naplno přes celej rok v tenkostěnných,nebo ho zakrývat a uteplovat na zimu v zateplených,zadělávat síto v tenkostěnným ůle pozbývá smysl stejně jak otevřený síto na zateplených nástavcích

jinak sem si prohlížel 100 letý kalendář a tam stálo: v srpnu trubce pobíjeti ,no budiž, snad to ještě někdo nědělá...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19806


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
P.K. (195.39.10.34) --- 26. 12. 2006
Re: vysoké dno

ještě mě napadá obojetná konstrukce,ale to je drbka složitá,nebo s ním otáčet,z jedné strany vysoký z druhé nízký,ale zas šachovat s celým úlem...

pokud bych kočoval-teď mám morovej distanc už 2 rok,mám ty úly vždy pro dané včelstvo lehce naddimenzované,takže rozlézt se maj kam a větraj i přes nízký se sítem,při medobraní klidně možou viset ven..


nebo kdo má vysoký dno a jak dělá ,že mu tam neřádí pokud nechce?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19807


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Čermák K. (195.91.54.85) --- 27. 12. 2006
Re: vysoké dno

Upřesňuji, že uteplené nástavky v pokusu jsou sice na dnu dole zasíťovaném, ale pod sítem je varroa zásuvka (mimochodem vytahuje se odzadu bez vyrušování včel - výborná k sledování varroázy - spadu), takže je to situace jako u plného dna. Ovšem podmet je vysoký, 10 cm. Ano dno je neuteplené, ale při 3 NN na zimu, když zimní chomáč je daleko od dna, uteplení dna nemá naprosto žádný smysl. To je potřeba si uvědomit - musel jsem reagovat na nařkntí z neobjektivnosti srovnávacího pokusu. Něco jiného je, když někdo zimuje v jednom nástavku a v něm včely ještě zúží (násilně) např. na 8 plástů, tam uteplení stěn a dna může mít význam. Ale to je úplně jiný přístup k chovu včel, pro mě nezajímavý, opustil jsem ho v mých včelařských začátcích po pár letech...
K. Čermák

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19822


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 28. 12. 2006
Re: vysoké dno

> Od: Cermak K.

> ... ale při 3 NN na zimu, když zimní chomáč je daleko od dna,
> uteplení dna nemá naprosto žádný smysl.
................

Neuraz te se, ale mám jiný názor. Byly udělány a publikovány (MV) termo snímky takových třech nástavků a úly byly přímo položeny na zemi, paletě a potom i na vyšším podstavci. Je naprosto viditelný tepelný rozdíl mezi vysokým podstavcem, dřevěnou paletou a položením přímo nazemi.
Opovažuji se tvrdit, že 10 cm zateplení - polystyrenové dno je potřeba k porovnávání při pokusu mezi úly tzv. silně zateplenými a tenkostěnými. Z toho důvodu souhlasím s některými argumenty p. ing. Smělého. (ale jen s některými)

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=14432&visible=0&type=nointro+nostatus+noform
http://www.n-vcelari.cz/test/archiv/MV_2005_1_web.pdf (první čtyři snímky a pohledy pod úly)



_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19826


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Čermák K. (195.91.54.85) --- 28. 12. 2006
Re: vysoké dno

Snímky termokamerou jsou sice velmi pěkné, ale pouvažujme, co vlastně dokazují... Jedna věc je teplota a jiná teplo. Já věřím schopnosti včel s teplem si hospodařit a dávno se ví, že ony to umějí (viz Corkins 1930-1932), ovšem zdravé a silné včelstvo. Spodní česno v zimě nechávám plně otevřené, zúžené už jsem zoušel - nechci, takže uteplení dna nemůže mít pro včely na takovém dnu význam. Dodávám, že jde o zimování ve více nástavcích (3 NN).
K. Čermák

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19835


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Honza Jindra (84.244.102.138) --- 28. 12. 2006
Re: vysoké dno

Květoš má zcela pravdu v tom, že uteplení dna je zcela bezvýznamné. Kdo tomu nevěří ať si v zimě pootevře venkovní dveře a chodí doma bos. Je uplně jedno co máte doma za podlahu, bude Vám zima i když budete topit na plné pecky.
Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19836


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Karel Podlaha (84.47.67.96) --- 28. 12. 2006
Re: vysoké dno

A co podlahové vytápění ty musiš bejt totálnej pako.
Tolik bludu a nesmyslu je tady popsáno, panove probudte se

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19837


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Radim Polášek (e-mailem) --- 28. 12. 2006
Re: vysoké dno

Zase to nebude ani černé ani bílé. Pokud jsou dostatečně uteplené stěny
nastavků a strop a pokud mezi nastavky nejsou mezery, kterými utíká teplo
nebo kterými dokonce fouká, to podle mně není zas tak samozdřejmé, není
uvnitř úlu prakticky žádný pohyb vzduchu. Teplo, které včely vyrobí, potom
uniká vedením stěnami a stropem, to se dá víceméně spočítat podle míry
izolace a potom pokud je dole studené neizolované dno, uniká průřezem
nastavku směrem dolů difůzí, to jest mikropohyby vzduchu. Ty jsou dány
jednak výškou úlu, to je jednotlivých nastavků a tepelným rozdílem, to je
jak včely topí. Odhadem a praxí by se tedy dalo říct toto:
V případě zimování v jednom nastavku výšky 24 i prakticky v neutepleném
nastavku se stěnou 2 cm dřeva uniká více tepla přes síto a neuteplené dno.
Je tedy úplně jedno, jestli je nastavek izolovaný nebo ne, rozhodující je
dno, jestli má chlad a studený vítr volný přístup přes síto a česno. V
takovém případě izolované dno podstatně zmenší ztrátu tepla.
V případě zimování ve dvou nastavcích výšky 24, pokud je nastavek
neuteplený, to znamená ty dva cm dřeva, odhaduji, že většina tepla
uniknepřes stěny a strop nastavku. Co se týká tepla, je tedy jedno, jestli
bude dno uteplené nebo ne, výsledek bude téměř stejný. Pokud je nastavek a
strop uteplený, řekněme tak 8 - 10 cm polystyrenu, uniká neutepleným dnem
mnohem více tepla než stěnami a stropem úlu. Pokud se tedy použije podobně
izolované dno, jako je stěna nastavku, únik tepla se podstatně zmenší. No a
teď je důležitá míra izolace nastavku a stropu úlu, při které je stejný únik
tepla těmi stěnami a stropem úlu jako neutepleným dnem. Tu odhaduji někde v
rozmezí mezi 1 - 4 cm polystyrenové izolace, ale to je jen nahozený odhad.
To je totiž zhruba hranice, kdy se porovnávání přínosu neutepleného a
utepleného dna stává z hlediska úniku tepla obtížné nebo nemožné. A kdy
naopak je uteplené dno znevýhodňováno horším odvodem vlhkosti z úlu.
A pokud se porovnávají včelstva, tak ještě se musí zvlášť nějak zohlednit
( a u utepleného úlu vyřešit) vliv vlhkosti, která se v utepleném úlu s
utepleným dnem mnohem obtížněji z úlu odstraňuje a vliv regulačního
mechanismu včelstva, které při vyšší teplotě v úlu než je běžná zimní uvolní
zimní chumáč a zvětší spotřebu zásob.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19839


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
(e-mailem) --- 28. 12. 2006
Re: vysoké dno

Teť jsi si ale popletl perpektivu s prezervativem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel Podlaha <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vysoké dno
> Datum: 28.12.2006 11:41:59
> ----------------------------------------
> A co podlahové vytápění ty musiš bejt totálnej pako.
> Tolik bludu a nesmyslu je tady popsáno, panove probudte se
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19840


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Madra (e-mailem) --- 28. 12. 2006
Re: vysoké dno

až zavedeš ve včelstev podlahove vytapění, řekni nam, rad se dozvym vysledky
od tebe......

Madra
----- Original Message -----
From: "Karel Podlaha" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 28, 2006 11:41 AM
Subject: Re: vysoké dno


>A co podlahové vytápění ty musiš bejt totálnej pako.
> Tolik bludu a nesmyslu je tady popsáno, panove probudte se
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19844


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Honza Jindra (84.244.102.138) --- 28. 12. 2006
Re: vysoké dno

napsal:
Karel Podlaha (84.47.67.96) --- 28. 12. 2006
Re: vysoké dno (19803) (19804) (19822) (19826) (19835) (19836)
A co podlahové vytápění ty musiš bejt totálnej pako.
Tolik bludu a nesmyslu je tady popsáno, panove probudte se

opověď:
Nejdřív jsem myslel, že na to nebudu reagovat, ale budu. Totálně se za pako nepovažuju a tím spíš nechápu smysl tvých pertinencí. Už jsem provedl dostatek měření teplot v úle abych si udělal dostatečný obrázek o cyrkulaci teplého vzduchu v něm a tak na mě nechoď s bludy a nesmysly. Tím nechci říci, že všichni diskutující vědí o čem mluví. Mnohým není jasný pojem rosného bodu a realtivní vlhkosti, přesto ho tady často používají, ale to není důvod pro to, aby je jakýmkoliv způsobem urážel.
Léta používám úly v konstrukci, která je značně neprodyšná, ale přesto nemám problémy s kondenzovanou vlhkostí. Pro vznik plísní je zapotřebí značná teplota a to v zimě nehrozí. Na jaře je kondenzát požehnáním, pokud vzniká v horní části úlu, kde jej včely mohou odebírat. Ze spodní neobsednuté části je lepe vhkost odvětrat a proto od té doby, kdy odeberu měl, už podložku nevracím a nechávám odkryté síto.
Vysoké dno je pak na jaře kondenzačním prostorem = místem, kde dochází k ochlazení vydýchaného vzduchu pod teplotu rosného bodu.
Nízké dno používám pro tvorbu oddělků, a je pravdou, že při ochlazení s deštěm v květnu je dno pod oddělky plné kondenzovné vody. Vzduch přicházející do úlů již má 100% vlkost a přidaná vydýchaná metabolická voda pak v neobsednutých částech úlku kondenzuje a stéká na dno. Řeším to tak, že úlky mám nakloněné k česnu a voda odtéká.
Všem vše dobré přeje Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19848


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
kozlík (193.86.120.153) --- 30. 12. 2006
Re: vysoké dno

Když budeš mít v bytě průvan tak je ti podlahové topení na ....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19914


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 31. 12. 2006
Re: vysoké dno

Od: kozli

> Když budeš mít v bytě průvan tak je ti podlahové topení na ....
........

Když budeš mít v bytě příčky s fólií jako jsou plásty v úlu, průvan není tak velký. Plásty obrazně fungují jako tlumič a mnoho tepelného záření tudíž projde a zachytí se mezi ně. A popravdě řečeno tepelně zaizolovaný dům polystyrenem (kolem dokola) je nutné odvětrat určitým proudem vzduchu. ;-) Takže když tam máš to podlahové nebo stropní nebo vytápění ve stěně, ten určitý průvan mít musíš i když nechceš.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19935


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Eman (84.244.110.98) --- 29. 12. 2006
Re: vysoké dno

Souhlasím a uvedu jiný (inverzní) příklad. Všimněte si v supermarketech otevřených mrazících pultů. Okolní vzduch je +20 a v truhle je -10. Studený (a vlhký) vzduch padá dolů a teplý jde nahoru. Suchý vzduch je nejlepší tepelný izolátor. Včely ale nesmí mít průvan - ten nerozchodí. Očka si snadno uzavřou, když to potřebují.
Pokud uteplujete dům, v první řadě je nutno zateplit stropy a okna. A u dvojitých oken je největší odvod tepla přes betonový překlad! (to mě došlo, až když jsem si nechal ofotit dům termokamerou).

Honza Jindra napsal:
> Květoš má zcela pravdu v tom, že uteplení dna je zcela bezvýznamné. Kdo
> tomu nevěří ať si v zimě pootevře venkovní dveře a chodí doma bos. Je uplně
> jedno co máte doma za podlahu, bude Vám zima i když budete topit na plné
> pecky.
> Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19850


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
zdenek (212.71.136.70) --- 29. 12. 2006
Re: vysoké dno

Tvůj příklad s mrazícími pulty je totální nesmysl. Studený vzduch je přirozeně suchý a naopak, teplý vlhký. Vlhký vzduch se lépe ohřívá. Přečti si něco o počasí!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19851


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Karel (194.138.39.56) --- 29. 12. 2006
Re: vysoké dno

Přečti si něco o počasí!
Zdeněk
....
Taktéž přečíst něco o fyzice (se zvláštním zřetekem k termomechanice plynů) by zase neškodilo tobě.

Vlhký vzduch se lépe ohřívá ---- a naopak i ochlazuje.
Je lepší vodič tepla díky přítomnosti vodních par, které za to mohou. Proto je taky vlezlejší zima při minus 2 stupních a při minus 15 je to už pocitově lepší. Nejsme tolik ochlazováni odvodem tepla.

Jinak Emanův příklad seděl, pultové mrazáky jsou lepší než skříňové - ze kterých studených vzduch "vyteče" dolů a místo něj do něj nacirkuluje horem teplý z okolí.

Zajímavé, že tady všichni diskutují o izolaci stěn. Ví někdo jaká je izolační schopnost plástu (ať už prázdného, či plného)? Jaký tepelný spád zbývá na stěnu úlu? To bych se tady docela rád dočetl.
Takže probuďte se a nesnižujte úroveň konference :-)) jak tady s oblibou okřikovači dbají o cizí úroveň.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19852


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
M. Václavek (213.29.160.5) --- 29. 12. 2006
Re: vysoké dno

Četl jsem,že souš naplněná suchým vzduchem má 6x větší izolaci než dřevo!!!!
Výhoda rámků s větší délkou!!! ( z tohoto důvodu by v neuteplených nástavkových úlech neměly být rámky kratší než 40 cm.....čím delší tím lépe )

zdravím...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19855


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
(e-mailem) --- 29. 12. 2006
Re: vysoké dno

A co tak poloha včel v zimním hroznu. NEZDÁ SE vÁM ,ŽE PRÁVĚ TA JE ROZHODUJÍCÍ. Včely nesedí celou zimu stejně svojí polohou a otáčením regulují teplotu v sedisku které se jako celek posouvá po plástech Teplota v prostoru úlu je v tuto dobu nepodstatná

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: vysoké dno
> Datum: 29.12.2006 10:28:57
> ----------------------------------------
> Přečti si něco o počasí!
> Zdeněk
> ...
> Taktéž přečíst něco o fyzice (se zvláštním zřetekem k termomechanice plynů)
> by zase neškodilo tobě.
>
> Vlhký vzduch se lépe ohřívá ---- a naopak i ochlazuje.
> Je lepší vodič tepla díky přítomnosti vodních par, které za to mohou. Proto
> je taky vlezlejší zima při minus 2 stupních a při minus 15 je to už
> pocitově lepší. Nejsme tolik ochlazováni odvodem tepla.
>
> Jinak Emanův příklad seděl, pultové mrazáky jsou lepší než skříňové - ze
> kterých studených vzduch "vyteče" dolů a místo něj do něj nacirkuluje horem
> teplý z okolí.
>
> Zajímavé, že tady všichni diskutují o izolaci stěn. Ví někdo jaká je
> izolační schopnost plástu (ať už prázdného, či plného)? Jaký tepelný spád
> zbývá na stěnu úlu? To bych se tady docela rád dočetl.
> Takže probuďte se a nesnižujte úroveň konference :-)) jak tady s oblibou
> okřikovači dbají o cizí úroveň.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19861


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
A.Turcani (62.168.124.222) --- 29. 12. 2006
Re: vysoké dno

Pokud uteplujete dům, v první řadě je nutno zateplit stropy a okna. A u dvojitých oken je největší odvod tepla přes betonový překlad! (to mě došlo, až když jsem si nechal ofotit dům termokamerou).
Spájať dom s úľom je neadvekátne. Úľ pri tradičnom včelárení má letáč otvorený na úrovni dna a to stále, dom opačne, v zime sú zatvorené stále (iba pri vychádzaní a vchádzaní, si dvere stále pootvárame).Úľovú teplotu pod zimujúcim včelstvom ovplyvňuje prichádzajúci vzduch z vonkajšieho prostredia a včely to neohrozuje, takže aj zasieťované z tohoto hľadiska je rovnocenné tradičnému. Dokonca vidím v tom určité výhody, pretože tradičné uteplené dno do značnej miery prostredie v okolí chumáča zhoršuje. Vysvetlenie: Robil so niekoľko zím teplotné merania v podmete na silne uteplenom dne. Výsledok prekvapujúci, lebo doobeda o 9,30 hod. bola vonkajšia teplota (po nočnej -13°C) na dne úľa (drevné uteplené dno hrubé 60mm lambda dna asi65cm tehlového múra) bol -4,5°C, vonkajšia teplota bola v tom istom čase len -1°C. Vtedy som pochopil, že uteplené dno je pre "zásobárňou" chladu, ktorá ovplyvňuje teplotu akolia zimujúcich včiel, teda ich nechráni ale zhoršuje.
Byt: stavbármi pred pár rokmi si mysleli, že byt od podlahy netreba dobre izolovať, tak spravili podlahu z len betónových panelov a nalepením 3mm PVC. Nuž prosím, mali sme lacné uhlie sa to dalo vyrovnať, keď sme boli donútené tieto byty odkúpiť a vykurovať lokálnymi kotlami na plyn, spotreba je taká, že to nedokážeme platiť! A pritom ideme pomrznúť.
Nuž pod podlahou na prízemných bytoch sú prázdne nevyhrievané priestory. Izbový teplomer vo výške 1,8 m nad podlahou ukazuje +22°C a po preložení teplomera na podlahu, ktorá je prikrytá kobercom, je teplota medzi +17 až +18°C, a niekedy i nižšie. K tomu prispievajú i "kvalitné" panelové steny.
Dá sa na pohľad nesúvisiacich príkladoch ukončiť náš spor o voľných dnách a dnách uteplených, keď uteplené dno dokonca na istý čas je horšie ako sieťové?
Napriek tomu je už tridsať rokov vyrábam dná len s jednou vrstvou sololitu (3mm) a vyhovuje to včelám aj mne.
Ako poznám včelárov tento problém bude asi (ak ešte budú žiť na zemeguli včely, večný. Ešte dodávam, včelí úľ sa nedá porovnávať ak riešime jeho teplotný režim. Anotn

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19853


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 29. 12. 2006
Re: vysoké dno

Od: Eman:

> Souhlasím a uvedu jiný (inverzní) příklad.

Souhlasím se vším, co by podle mě ukázal především také poměrově podobný model.

Jestli sem někdo plácne něco o podlahovém vytápění chápu to jako pokus o obrazný výsledek toho, když máme ten model jako místnost, což může být násobek 10x. 10x větší rozměry všeho. I izolace, včelího díla, výšky třeba s 3NN, síta, zatepleného dna, atd. atd. Nakonec je nutné si přenést do těch "příček" živého tvora do míst jako má včelí chomáč, který svým metabolismem uvolńuje vodu a teplo.
Sám osobně bych dal přednost takové místnosti, kde je sice smrádek, ale teplíčko a kde kondenzát teče pod 1 podlahou ven tím maxičesnem. :-) Jo a možná potom se dojde nato "podlahové vytápění", které nebylo vůbec pochopeno a vlastně jde jen o efekt a jakési přirovnání.

No a ty místnosti jsou volně v terénu (Předpoklad volného rozestavění úlu na x10 vysoký podstavec, paletu a zem.)

Radime jdu dotěch výpočtů a rád ti jestli chceš pomohu.
Základní rozměry jsou známy. Jde o Smělého úl a Optimal(plus to zasíťované dno). To proto, protože jsi žádal o rozměry. Ty jsou předpokládám v archívu Včelařské konference a také na:

http://www.optimalklub.cz/
Konf:
http://www.vcely.or.cz/files/


Také jsi zmínil tepelné mosty. Ty jsou velmi minimální u Smělého konstrukci, protože používá laminaci, kerá je ostatně už dávno a mnohem dříve u polystyrenu popsána v čas. Včelařství. Také používá a má ze dna kondenzační prostor, protože jeho úl má izolované mezidno s dvěmy otvory

Jestli chceš, můžeš dát takové výpočty do VN udělat z takových čísel výchozí bod pro výhody a nevýhody u těchto dvou úlů, které jsou ale vlastně už dávno známy. Článek ve VN může být i úvodem v takovém duchu napsán, že se podle diskuze může poopravit v nějakých drobných opomenutí a pro úplnost.

S rozměry a základními údaji o chumáči (zdroji tepla) ti mohu pomoci. Dále s čímkoli kolem této problematiky.

Když by se ti do doho opravdu chtělo, tak se ozvi na:
gupa(z)seznam(t)cz


_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19854


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Radim Polášek (e-mailem) --- 29. 12. 2006
Re: vysoké dno

zdravím,
já se ale na ty výpočty nechystám. Systém nastavkového úlu už mám zvolený,
jsou to nastavky s jednoduchou 2 cm silnou stěnou nebo nastavky s navíc
dodatečnou izolací 1 - 2 cm a v zimě s odstraňováním vlhkosti pomocí
strůpku průchodného pro vhkost a pomocí větrání vespod přes otevřené síto.
Systém izolovaného úlu s několik centimetrů izolací z polystyrenu nechci,
třeba už kvůli tomu, že řešení odstraňování vlhkosti tam je mnohem
složitější a případná chyba v konstrukci úlu nebo technologii ošetřování
dopadne na včelstvo mnohem drtivěji. Už proto, že včelstvo má svůj vlastní
instinktivní regulační mechanismus, který včelař může jen trošičku ovlivnit
výběrem linie včely a zavádění silně izolovaného úlu se dá považovat za
zavádění dalšího regulačního mechanismu, který se může s tím včelím "prát" a
mohou potom jít proti sobě. Jen jako projektant jsem svého času kromě
jiného dělal i sušky a podobné uteplené prostory a kontroloval i
přepočítával jejich správnost a tak když jsem četl některé příspěvky
zaměřené na tepelný režim v úlu, neodolal jsem a napsal, co všechno by si
měli někteří přispěvatelé aspoň zhruba uvědomit a spočítat, než se začnou
tady k tomu vyjadřovat. Jinak ale mám skutečně na pořadu dne jiné věci.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 29, 2006 10:59 AM
Subject: Re: vysoké dno


Radime jdu dotěch výpočtů a rád ti jestli chceš pomohu.
Základní rozměry jsou známy. Jde o Smělého úl a Optimal(plus to zasíťované
dno). To proto, protože jsi žádal o rozměry. Ty jsou předpokládám v archívu
Včelařské konference a také na:

http://www.optimalklub.cz/
Konf:
http://www.vcely.or.cz/files/


Také jsi zmínil tepelné mosty. Ty jsou velmi minimální u Smělého konstrukci,
protože používá laminaci, kerá je ostatně už dávno a mnohem dříve u
polystyrenu popsána v čas. Včelařství. Také používá a má ze dna kondenzační
prostor, protože jeho úl má izolované mezidno s dvěmy otvory

Jestli chceš, můžeš dát takové výpočty do VN udělat z takových čísel výchozí
bod pro výhody a nevýhody u těchto dvou úlů, které jsou ale vlastně už dávno
známy. Článek ve VN může být i úvodem v takovém duchu napsán, že se podle
diskuze může poopravit v nějakých drobných opomenutí a pro úplnost.

S rozměry a základními údaji o chumáči (zdroji tepla) ti mohu pomoci. Dále s
čímkoli kolem této problematiky.

Když by se ti do doho opravdu chtělo, tak se ozvi na:
gupa(z)seznam(t)cz


_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19857


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 29. 12. 2006
Re: vysoké dno

Aby byl v prostoru suchý a studený vzduch, tak by chomáč musel vydávat chlad a ne teplo. Aby se dal nějak přirovnat ten mražák k včelímu úlu, tak mi stačí jako výparník česno a na odvod vody a ledu dno s náklonem. Síto je podle mě "kladivem na komára."

Apropó, aby se to maso tak nekazilo a nezelenalo, tak se běžně používají mimo prodejní dobu izodesky na truhly a jako novinka i během prodeje průhledné plastové žaluzie a rolety na regálové chlaďáky a pulty se dennodenně vyprazdňují, dezinfikují a zboží se přenáší do jiného prostoru. Asi dojde každému proč? Kvůli tepeným ztrátám. (pro méně důvtipné)
.......
Od: Eman:

> Souhlasím a uvedu jiný (inverzní) příklad. Všimněte si v supermarketech
> otevřených mrazících pultů. Okolní vzduch je +20 a v truhle je -10. Studený
> (a vlhký) vzduch padá dolů a teplý jde nahoru. Suchý vzduch je nejlepší
> tepelný izolátor. Včely ale nesmí mít průvan - ten nerozchodí. Očka si
> snadno uzavřou, když to potřebují.
> Pokud uteplujete dům, v první řadě je nutno zateplit stropy a okna. A u
> dvojitých oken je největší odvod tepla přes betonový překlad! (to mě došlo,
> až když jsem si nechal ofotit dům termokamerou).
>
> Honza Jindra napsal:
> > Květoš má zcela pravdu v tom, že uteplení dna je zcela bezvýznamné. Kdo
> > tomu nevěří ať si v zimě pootevře venkovní dveře a chodí doma bos. Je
> uplně
> > jedno co máte doma za podlahu, bude Vám zima i když budete topit na plné
> > pecky.
> > Honza
>
>
>

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19856


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Karel (194.138.39.56) --- 29. 12. 2006
Re: vysoké dno

Je třeba taky vzít v úvahu, o jak minimální tepelný výkon zimujícího chomáče se jedná.
Když jsem včelám v rámci experimentů při jarním rozvoji topil, tak jsem myslím došel k hodnotám, že 4kg stráveného cukru za měsíc odpovídjí výkonu 20W.
Překontrolujte to někdo třeba (možná si to už nepamatuji přesně), ale to by znamenalo, že pokud zimující chomáč má měsíční spotřebu jen 1kg za měsíc tak tomu odpovídá 5W. Tedy výkon žárovičky do předního světla na kole.
Pokud se bavíme o podmínkách zimování, tedy o období NEaktivity, tak je tam vliv NEizolace zasíťovaného dna minimální, protože včely netopí a tudíž nemá co utíkat.

Jiná situace je na jaře, kdy včely plodují, ale to zde myslím nehodnotíme.
Já jsem se sítovaným dnem dosáhl sušších úlů v zimě. Neříkám že úplně suchých, ale ve srovnání s předchozím stavem sušším. Všehna dna mám sítovaná, ale přes zimu tam mám podložky tak, aby mohl vzduch cirkulovat. Ale síto mám jen u varoa den po celé ploše, jinak jsem původně kopíroval Kolomého a měl jsem síto jen na čtverci uprostřed. Pozdější modely dělám jen se zasíťovaným pruhem na zadní straně šíře asi 10cm.
Mimo jiné mám klid a nemusím sledovat zasypávání česen sněhem. Takže i když jsoou úly pod sněhem, jsem v klidu. To dřív nebylo. (Taktéž mám i dna bez síta a nevidím při jarním rozvoji rozdíl, pokud na nich zimuji.)
Jinak Gusta tady měl dobrý postřeh o "zemské energii". Souhlasím sním. Jedná se dle mě o využití tepelné setrvačnosti (hmoty země/půdy pod úlem), a myslím si, že když se ke včelám v úle postaveném na paletě dostává vzduch stálé teploty, tedy ten který projde "sklepem" pod zasněženou paletou, tak má vyfiltrované minusové špičky, které zde bývají běžně pod minus 20. Plus vliv "sklepa" dolních neobsednutých nástavků.
Včely se přizpůsobí "jakékoli"teplotě, ale nesnášejí náhlé změny. A v tom je setrvačnost pro ně dobrá.

Je to každého věc, ale když jsem se rozhodoval, tak jsem se rozhodl pro dobře větrané úly. Mimo jiné i zdůvody varoázy - menší plodování na podzim. Ale prvotně rozhodlo sucho a lepší prostředí pro včely (plísně) i spolehlivé větrání a možnost minimálního česna na zimu a tudíž i minimální vítr - průvan - ten ochlazuje nejvíc a navíc způsobuje prudké změny a to včelám nesvědčí.
Zajímavé je, že všechny vzrušuje izolace, ale tepelné ztráty jsou 3 druhů, pokud se nemýlím. Možná větší vliv než izolace atd. má vliv i umístění úlu. Závětří a průvan, metr, či dva nad zemí a u země atd. Meteorologické budky se právě dávají dost vysoko nad zem, aby dobře kopírovaly teplotu vzduchu.
Někdo je ochoten se přít o vlivu izolace ale toto mikrostanoviště nebere v úvahu. Pokud má někdo včely v kočováku a má je 2metry nad zemí vystavené větru je to odůvodněné, ale pokud jim takový hrad postaví na zahradě a včelín nemá chráněný před větrem, je prvotní problém ve stanovišti. A izolace jen pomáhá řešit jiný problém. Možná to je i důvod různých hodnocení izolace. Nástavkáři mají většinou úly u země - minimální vítr, maximální tepelná setrvačnost země. Možná, kdyby je daly na zimu na 2metrové štafle, mluvili by pak jinak o izolaci :-))

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19858


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 29. 12. 2006
Re: vysoké dno

Od: Karel:

> Je třeba taky vzít v úvahu, o jak minimální tepelný výkon zimujícího
> chomáče se jedná.
> Když jsem včelám v rámci experimentů při jarním rozvoji topil, tak jsem
> myslím došel k hodnotám, že 4kg stráveného cukru za měsíc odpovídjí výkonu
> 20W.
> Překontrolujte to někdo třeba (možná si to už nepamatuji přesně), ale to by
> znamenalo, že pokud zimující chomáč má měsíční spotřebu jen 1kg za měsíc
> tak tomu odpovídá 5W. Tedy výkon žárovičky do předního světla na kole.
> Pokud se bavíme o podmínkách zimování, tedy o období NEaktivity, tak je tam
> vliv NEizolace zasíťovaného dna minimální, protože včely netopí a tudíž
> nemá co utíkat.
.....

Otázka. O jak dlouhé období NEaktivity se tedy jedná ?

20 - 40 - 80dnů? O pár dnů kolem slunovratu? ;-) Protože stejnak mnoho včelařů to síto zakryjou a to pro důvodné tepelné ztráty.

Jinak ten vyzařovaný příkon včelstva (to, co projde do prostoru) zhruba opovídá a souhlasí s jinými výsledky uveřejněnými ve světě a tz. i v OVP.(jsou krapet nižší)

Také musím říci, že v případě silně zatepleného úlu se nebavím o uzavřené prostoru. Je snad jasné, že vzduch v takovém silně izolovaném prostou s česnem rozproudí tlak vzduch mnohem více než v úlu s menší izolací a oto jde. Jde o oto, že samotná zeměkoule je jakousi "škatulí", kde klima tvoří vlastnosti vrstev nad zemským povrchem. No a průběh koloběhu vody nelze jen tak "odvětrat" ale přirozeně koluje v různých skupenstvích a množstvích. To je základ podmínek života.

Jak jsem řekl. Nemám blok vůči použití síta(ze spodu u nás, z boku např. v Německu), ale je potřeba pochopit i jiné jevy, které v úlu mohou vznikat.

Sám, jak jsem napsal, mám síto nahrazeno tou větší mezerou mezi stěnou úlu a boční loučkou. ;-) A konečně. Vysoký podmet tedy v zásadě také proto nepotřebuji.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19860


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
(e-mailem) --- 29. 12. 2006
Re: vysoké dno

Mě spíš vadí, že musím síta zakrýt na měsíc kvůli odběru měli

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: vysoké dno
> Datum: 29.12.2006 13:13:07
> ----------------------------------------
> Od: Karel:
>
> > Je třeba taky vzít v úvahu, o jak minimální tepelný výkon zimujícího
> > chomáče se jedná.
> > Když jsem včelám v rámci experimentů při jarním rozvoji topil, tak jsem
> > myslím došel k hodnotám, že 4kg stráveného cukru za měsíc odpovídjí výkonu
> > 20W.
> > Překontrolujte to někdo třeba (možná si to už nepamatuji přesně), ale to by
> > znamenalo, že pokud zimující chomáč má měsíční spotřebu jen 1kg za měsíc
> > tak tomu odpovídá 5W. Tedy výkon žárovičky do předního světla na kole.
> > Pokud se bavíme o podmínkách zimování, tedy o období NEaktivity, tak je tam
> > vliv NEizolace zasíťovaného dna minimální, protože včely netopí a tudíž
> > nemá co utíkat.
> .....
>
> Otázka. O jak dlouhé období NEaktivity se tedy jedná ?
>
> 20 - 40 - 80dnů? O pár dnů kolem slunovratu? ;-) Protože stejnak mnoho včelařů
> to síto zakryjou a to pro důvodné tepelné ztráty.
>
> Jinak ten vyzařovaný příkon včelstva (to, co projde do prostoru) zhruba opovídá
> a souhlasí s jinými výsledky uveřejněnými ve světě a tz. i v OVP.(jsou krapet
> nižší)
>
> Také musím říci, že v případě silně zatepleného úlu se nebavím o uzavřené
> prostoru. Je snad jasné, že vzduch v takovém silně izolovaném prostou s česnem
> rozproudí tlak vzduch mnohem více než v úlu s menší izolací a oto jde. Jde o
> oto, že samotná zeměkoule je jakousi "škatulí", kde klima tvoří vlastnosti
> vrstev nad zemským povrchem. No a průběh koloběhu vody nelze jen tak "odvětrat"
> ale přirozeně koluje v různých skupenstvích a množstvích. To je základ podmínek
> života.
>
> Jak jsem řekl. Nemám blok vůči použití síta(ze spodu u nás, z boku např. v
> Německu), ale je potřeba pochopit i jiné jevy, které v úlu mohou vznikat.
>
> Sám, jak jsem napsal, mám síto nahrazeno tou větší mezerou mezi stěnou úlu a
> boční loučkou. ;-) A konečně. Vysoký podmet tedy v zásadě také proto
> nepotřebuji.
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19866


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
P.K. (195.39.10.34) --- 29. 12. 2006
Re: vysoké dno

no teď si mám nějak poradit....?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19871


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Kouba Josef (e-mailem) --- 30. 12. 2006
Re: vysoké dno

COŽ DÁT PODLOŽKU POD SÍTO?

S přáním hezkého dne Josef Kouba


----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 29, 2006 2:13 PM
Subject: Re: vysoké dno


> Mě spíš vadí, že musím síta zakrýt na měsíc kvůli odběru měli
>
> Pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
>> Předmět: Re: vysoké dno
>> Datum: 29.12.2006 13:13:07
>> ----------------------------------------
>> Od: Karel:
>>
>> > Je třeba taky vzít v úvahu, o jak minimální tepelný výkon zimujícího
>> > chomáče se jedná.
>> > Když jsem včelám v rámci experimentů při jarním rozvoji topil, tak jsem
>> > myslím došel k hodnotám, že 4kg stráveného cukru za měsíc odpovídjí
>> > výkonu
>> > 20W.
>> > Překontrolujte to někdo třeba (možná si to už nepamatuji přesně), ale
>> > to by
>> > znamenalo, že pokud zimující chomáč má měsíční spotřebu jen 1kg za
>> > měsíc
>> > tak tomu odpovídá 5W. Tedy výkon žárovičky do předního světla na kole.
>> > Pokud se bavíme o podmínkách zimování, tedy o období NEaktivity, tak je
>> > tam
>> > vliv NEizolace zasíťovaného dna minimální, protože včely netopí a tudíž
>> > nemá co utíkat.
>> .....
>>
>> Otázka. O jak dlouhé období NEaktivity se tedy jedná ?
>>
>> 20 - 40 - 80dnů? O pár dnů kolem slunovratu? ;-) Protože stejnak mnoho
>> včelařů
>> to síto zakryjou a to pro důvodné tepelné ztráty.
>>
>> Jinak ten vyzařovaný příkon včelstva (to, co projde do prostoru) zhruba
>> opovídá
>> a souhlasí s jinými výsledky uveřejněnými ve světě a tz. i v OVP.(jsou
>> krapet
>> nižší)
>>
>> Také musím říci, že v případě silně zatepleného úlu se nebavím o uzavřené
>> prostoru. Je snad jasné, že vzduch v takovém silně izolovaném prostou s
>> česnem
>> rozproudí tlak vzduch mnohem více než v úlu s menší izolací a oto jde.
>> Jde o
>> oto, že samotná zeměkoule je jakousi "škatulí", kde klima tvoří
>> vlastnosti
>> vrstev nad zemským povrchem. No a průběh koloběhu vody nelze jen tak
>> "odvětrat"
>> ale přirozeně koluje v různých skupenstvích a množstvích. To je základ
>> podmínek
>> života.
>>
>> Jak jsem řekl. Nemám blok vůči použití síta(ze spodu u nás, z boku např.
>> v
>> Německu), ale je potřeba pochopit i jiné jevy, které v úlu mohou vznikat.
>>
>> Sám, jak jsem napsal, mám síto nahrazeno tou větší mezerou mezi stěnou
>> úlu a
>> boční loučkou. ;-) A konečně. Vysoký podmet tedy v zásadě také proto
>> nepotřebuji.
>>
>> _gp_
>> http://vindex.ic.cz
>>
>>
>>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19896


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
(e-mailem) --- 30. 12. 2006
Re: vysoké dno

No to asi nebude proveditelné nařízení veteriny je měl se musí přesívat na sítech s okem 5 mm a takové v úlu nemám a ani mít nemůžu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kouba Josef <domus/=/cbox.cz>
> Předmět: Re: vysoké dno
> Datum: 30.12.2006 09:35:54
> ----------------------------------------
> COŽ DÁT PODLOŽKU POD SÍTO?
>
> S přáním hezkého dne Josef Kouba
>
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, December 29, 2006 2:13 PM
> Subject: Re: vysoké dno
>
>
> > Mě spíš vadí, že musím síta zakrýt na měsíc kvůli odběru měli
> >
> > Pepan
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> >> Předmět: Re: vysoké dno
> >> Datum: 29.12.2006 13:13:07
> >> ----------------------------------------
> >> Od: Karel:
> >>
> >> > Je třeba taky vzít v úvahu, o jak minimální tepelný výkon zimujícího
> >> > chomáče se jedná.
> >> > Když jsem včelám v rámci experimentů při jarním rozvoji topil, tak jsem
> >> > myslím došel k hodnotám, že 4kg stráveného cukru za měsíc odpovídjí
> >> > výkonu
> >> > 20W.
> >> > Překontrolujte to někdo třeba (možná si to už nepamatuji přesně), ale
> >> > to by
> >> > znamenalo, že pokud zimující chomáč má měsíční spotřebu jen 1kg za
> >> > měsíc
> >> > tak tomu odpovídá 5W. Tedy výkon žárovičky do předního světla na kole.
> >> > Pokud se bavíme o podmínkách zimování, tedy o období NEaktivity, tak je
> >> > tam
> >> > vliv NEizolace zasíťovaného dna minimální, protože včely netopí a tudíž
> >> > nemá co utíkat.
> >> .....
> >>
> >> Otázka. O jak dlouhé období NEaktivity se tedy jedná ?
> >>
> >> 20 - 40 - 80dnů? O pár dnů kolem slunovratu? ;-) Protože stejnak mnoho
> >> včelařů
> >> to síto zakryjou a to pro důvodné tepelné ztráty.
> >>
> >> Jinak ten vyzařovaný příkon včelstva (to, co projde do prostoru) zhruba
> >> opovídá
> >> a souhlasí s jinými výsledky uveřejněnými ve světě a tz. i v OVP.(jsou
> >> krapet
> >> nižší)
> >>
> >> Také musím říci, že v případě silně zatepleného úlu se nebavím o uzavřené
> >> prostoru. Je snad jasné, že vzduch v takovém silně izolovaném prostou s
> >> česnem
> >> rozproudí tlak vzduch mnohem více než v úlu s menší izolací a oto jde.
> >> Jde o
> >> oto, že samotná zeměkoule je jakousi "škatulí", kde klima tvoří
> >> vlastnosti
> >> vrstev nad zemským povrchem. No a průběh koloběhu vody nelze jen tak
> >> "odvětrat"
> >> ale přirozeně koluje v různých skupenstvích a množstvích. To je základ
> >> podmínek
> >> života.
> >>
> >> Jak jsem řekl. Nemám blok vůči použití síta(ze spodu u nás, z boku např.
> >> v
> >> Německu), ale je potřeba pochopit i jiné jevy, které v úlu mohou vznikat.
> >>
> >> Sám, jak jsem napsal, mám síto nahrazeno tou větší mezerou mezi stěnou
> >> úlu a
> >> boční loučkou. ;-) A konečně. Vysoký podmet tedy v zásadě také proto
> >> nepotřebuji.
> >>
> >> _gp_
> >> http://vindex.ic.cz
> >>
> >>
> >>
> >
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19906


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Tomas (213.195.203.209) --- 11. 7. 2007
jak mam druhim zistit heslo

poradis mi jak mam druhim zistit heslo prosim

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23761


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Radim Polášek (e-mailem) --- 29. 12. 2006
Re: vysoké dno

V chemických tabulkách bude někde uvedena energie glukózy a fruktózy a
energie vody ve formě vodní páry a oxidu uhličitého při teplotě 20 st C.
Rozdíl potom bude energie, kterou získají včely pokud ten 1 kg cukrů
spotřebují a přemění na vodní páru a co2. Není to třeba tedy nijak měřit
nebo odhadovat. Ovšem momentálně k nim nemám přístup a na internetu jsem
zatím nic takového nenašel.
Jinak k té zemské energii je to pro mě tak nový postřeh, zatím jsem spíše
úly umísťoval výše kvůli zamezení přístupu hlodavců, pokud jsou úly nad zemí
a případným sněhem, hlodavci se tam snaží nastěhovat jen na podzim před
prvním sněhem. Nevím, jestli v případě vytvoření nějakého sklípku by se tam
netlačili celou zimu a nesnažili se v relativním bezpečí a klidu třeba
prohryzat i dřevem.
Co se týká tepelných ztrát v průvanu a bezvětří, v případě bezvětří je kolem
úlu jako teplejšího předmětu vrstva ohřívaného vzduchu, která funguje jako
další izolace. To je asi nejvíc vidět právě v těch kočovných včelínech,
pokud jsou utěsněné proti průvanu větru, tak i když nemají kontakt s
teplejším vzduchem od země, bylo aspoň v tom mém i v mrazech aspoň o pár
stupnů tepleji než venku. Podobně jako někde v koutě úlu vzdáleném od
zimního chumáče. Ve včelíně byly tenké boční stěny, 1,5 cm dřeva a
zaznamenal jsem tam i docela velké tepelné zisky z slunce v zimě a předjaří,
v době, kdy venku bylo v poledne za plného slunce třeba 5 st C, stěna
včelínu obrácená k jihu mohla mít klidně tak 40 st C a uvnitř bylo tak 15 -
20 . Zase ve stacionárním včelíně na zahradě "položeném" na zemi bylo možná
v období mrazů ještě o nějaký stupeň tepleji, ale zisky ze slunce tam byly
prakticky neznatelné.

R. Polášek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19863


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
(e-mailem) --- 29. 12. 2006
izolace v ulu


Co pořád pletete do zimování izolace to je lidský pohled na tepelné poměry v domech a jiných zařízeních. Se včelstvy to nemá pranic společného
Obývací prostor samotného zimujícího hroznu je právě jen ten hrozen. Úl je jen zařízení které chrání tento hrozen před vnějšími nepřáteli Jako jsou myši, ptáci, medvědi, člověk a jiná havěť Pak jakékoliv vyrušení může znamenat rozvolnění povrchu hroznu , tedy i porušení jeho izolace a následné úmrtí roje

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: vysoké dno
> Datum: 29.12.2006 11:34:05
> ----------------------------------------
> Aby byl v prostoru suchý a studený vzduch, tak by chomáč musel vydávat chlad a
> ne teplo. Aby se dal nějak přirovnat ten mražák k včelímu úlu, tak mi stačí
> jako výparník česno a na odvod vody a ledu dno s náklonem. Síto je podle mě
> "kladivem na komára."
>
> Apropó, aby se to maso tak nekazilo a nezelenalo, tak se běžně používají mimo
> prodejní dobu izodesky na truhly a jako novinka i během prodeje průhledné
> plastové žaluzie a rolety na regálové chlaďáky a pulty se dennodenně
> vyprazdňují, dezinfikují a zboží se přenáší do jiného prostoru. Asi dojde
> každému proč? Kvůli tepeným ztrátám. (pro méně důvtipné)
> .......
> Od: Eman:
>
> > Souhlasím a uvedu jiný (inverzní) příklad. Všimněte si v supermarketech
> > otevřených mrazících pultů. Okolní vzduch je +20 a v truhle je -10. Studený
> > (a vlhký) vzduch padá dolů a teplý jde nahoru. Suchý vzduch je nejlepší
> > tepelný izolátor. Včely ale nesmí mít průvan - ten nerozchodí. Očka si
> > snadno uzavřou, když to potřebují.
> > Pokud uteplujete dům, v první řadě je nutno zateplit stropy a okna. A u
> > dvojitých oken je největší odvod tepla přes betonový překlad! (to mě došlo,
> > až když jsem si nechal ofotit dům termokamerou).
> >
> > Honza Jindra napsal:
> > > Květoš má zcela pravdu v tom, že uteplení dna je zcela bezvýznamné. Kdo
> > > tomu nevěří ať si v zimě pootevře venkovní dveře a chodí doma bos. Je
> > uplně
> > > jedno co máte doma za podlahu, bude Vám zima i když budete topit na plné
> > > pecky.
> > > Honza
> >
> >
> >
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19862


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Radim Polášek (e-mailem) --- 29. 12. 2006
Včela jménem June

Pořad s tím jménem je ve 14,40 na Nově. Jestli se nepletu, tak to je repríza
a před nějakým dobou se tady v konferenci o tom pořadu psalo příznivě.

R. Polášek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19864


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Eman (84.244.110.98) --- 29. 12. 2006
Re: izolace v ulu

To platí, pokud není ve včelstvu plod. Je-li tam plod, pak na izolaci úlu záleží, přinejmenším ve spotřebě zásob. Včely teplo vyrábějí a to pak uniká nejvíce stropem a pak i stěnami.


Pepan napsal:
Obývací prostor samotného zimujícího hroznu je právě jen ten hrozen. Úl je jen zařízení které chrání tento hrozen před vnějšími nepřáteli

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19872


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 28. 12. 2006
Re: vysoké dno

Od: Čermák K.:

> Snímky termokamerou jsou sice velmi pěkné, ale pouvažujme, co vlastně
> dokazují... Jedna věc je teplota a jiná teplo. Já věřím schopnosti včel s
> teplem si hospodařit a dávno se ví, že ony to umějí (viz Corkins
> 1930-1932), ovšem zdravé a silné včelstvo. Spodní česno v zimě nechávám
> plně otevřené, zúžené už jsem zoušel - nechci, takže uteplení dna nemůže
> mít pro včely na takovém dnu význam. Dodávám, že jde o zimování ve více
> nástavcích (3 NN).
......

Ano já také věřím ve schopnosti včel s teplem si hospodařit a včelstvo využívá a významně hospodaří i s odrazem tepla a velmi souhrnem se dá říci že: odraz tepla se rovná teplu dopadající mínus teplo pohlcené, variabilním a pomyslným tepelným zrcadlem. Takže se dá říci, že teplota pod třemi 3NN(takové foto je v MV) položené na zemi bude vyšší, než méně tepla, které je pod paletou a žádné pod vysokým stojanem, protože prostě se teplo nemá oco odrazit nebo je prostě celkově pohlceno a teplota je tudíž nevýznamná.

Myslím, že existuje stále výzva při otázce porovnávání medného výnosu včelstev v silně zatepleném a nezatepleném úlu s jednoduchými stěnami. Jde i oto, že včelstvo slabé dokáže s takovým odrazem využít svůj potenciál daný matkou a za méně využité energie ze zásob, které včelař posléze přičte k výnosu. Např. u polystyrenové varianty Minioptimalu pouze s jedním očkem.

Beru v potaz, že i tenkostěnné úly mají své "mikroklimatické" výhody.



_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19838


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
(e-mailem) --- 28. 12. 2006
Re: vysoké dno

Mám včelstva na 39×24 v různých úlech se zatepleným nezatepleným i sítovanným dnem stojí na kozách 1/2 metru nad zení , či na trámech 2ocm nad zemí, ale i na zděné podezdívce všechny ošetřuji stejně a v medných výnosech nevidím rozdílu Jsou však velké rozdíly v pracnosti a fyzickou námahou u jednotlivých systémů. A TO JE PODSTATA VĚCI. Pokud máte jeden typ úlu na stanovišti tak nemáte s čím srovnávat. Se sousedem už to nejde Něco jiného již jsou technologické postupy tam je vždy co opisovat i maličkosti

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: vysoké dno
> Datum: 28.12.2006 13:01:32
> ----------------------------------------
> Od: Čermák K.:
>
> > Snímky termokamerou jsou sice velmi pěkné, ale pouvažujme, co vlastně
> > dokazují... Jedna věc je teplota a jiná teplo. Já věřím schopnosti včel s
> > teplem si hospodařit a dávno se ví, že ony to umějí (viz Corkins
> > 1930-1932), ovšem zdravé a silné včelstvo. Spodní česno v zimě nechávám
> > plně otevřené, zúžené už jsem zoušel - nechci, takže uteplení dna nemůže
> > mít pro včely na takovém dnu význam. Dodávám, že jde o zimování ve více
> > nástavcích (3 NN).
> ......
>
> Ano já také věřím ve schopnosti včel s teplem si hospodařit a včelstvo využívá a
> významně hospodaří i s odrazem tepla a velmi souhrnem se dá říci že: odraz
> tepla se rovná teplu dopadající mínus teplo pohlcené, variabilním a pomyslným
> tepelným zrcadlem. Takže se dá říci, že teplota pod třemi 3NN(takové foto je v
> MV) položené na zemi bude vyšší, než méně tepla, které je pod paletou a žádné
> pod vysokým stojanem, protože prostě se teplo nemá oco odrazit nebo je prostě
> celkově pohlceno a teplota je tudíž nevýznamná.
>
> Myslím, že existuje stále výzva při otázce porovnávání medného výnosu včelstev v
> silně zatepleném a nezatepleném úlu s jednoduchými stěnami. Jde i oto, že
> včelstvo slabé dokáže s takovým odrazem využít svůj potenciál daný matkou a za
> méně využité energie ze zásob, které včelař posléze přičte k výnosu. Např. u
> polystyrenové varianty Minioptimalu pouze s jedním očkem.
>
> Beru v potaz, že i tenkostěnné úly mají své "mikroklimatické" výhody.
>
>
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19841


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Ivan Cerny (e-mailem) --- 29. 12. 2006
Re: vysoké dno

GP> Je naprosto viditelný tepelný rozdíl mezi vysokým podstavcem,
GP> dřevěnou paletou a položením přímo nazemi.

Pánové, přišel jsem k internetu až teď, kdy se už diskuse posunula
trochu jinam, ale přesto: pozor na vyhodnocování snímků z termokamery.
Je to docela věda, kterou u nás umí jen málo certifikovaných
odborníků, já mezi ně nepatřím. Jde zhruba o to, že každý povrch má jinou
odrazivost a emisivitu. V kameře se potom zdá, jako by dva povrchy měly
různou teplotu, ale to vůbec nemusí být pravda. Pro přesné změření
teploty v uvedeném případě by se musely použít nějaké kompenzační
metody, odstínění vlivu oblohy apod.
Co je z obrázků pěkně vidět, je vyšší relativní teplota povrchu úlů v
místech, kde sedí včely, než je teplota toho samého povrchu v místech,
kde včely nesedí. Porovnávání s jiným druhem povrchu (paleta, země)
není dobře použitelné. Taky absolutní hodnota teploty je jen
orientační, neměl jsem kameru zkalibrovanou. Zhruba ale (tak +-
stupeň) sedí s tím, co ukazovaly klasické teploměry.

Zdravím,
Ivan (autor fotek)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19877


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
X (62.168.112.114) --- 26. 12. 2006
Re: vysoké dno

Za hlavní výhodu vysokého zasíťovaného dna pokládám vytlačení rosného bodu pod úl, co prakticky znamená suché vnitřní stěny úlu, likvidace podmínek vzniku plísní a celkové ozdravění prostředí včel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19808


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 27. 12. 2006
Re: vysoké dno

Od: X

> Za hlavní výhodu vysokého zasíťovaného dna pokládám vytlačení rosného bodu
> pod úl, co prakticky znamená suché vnitřní stěny úlu, likvidace podmínek
> vzniku plísní a celkové ozdravění prostředí včel.
.......
Pokud vím, tak včela je teplomilný tvor a miluje teplo a vlhko. To jen včelař vezme nějakou svou myšlenku a přiřadí ji nějakou důležitost a pak včelu "překecává" k nějakému prostoru podle něj zaslíbenému. Pokud se nepletu, tak nejpřirozenější podmínky si včelstvo nalezne k přežití v uzavřeném prostoru, kde také má mnohem větší šance v konkurenci s přírodou a sebe sama (vzájemná slídivost). Nechci útokem zavrhovat zasíťování dna úlu, protože je to dobré řešení při kočování, ale přímo vkládání takové hodnoty do síťování den při zimování se mi zdá, už jen z pohledu přirozenosti včelstev které se vyrojily a vyhledávají v našich podmínkách spíše uzavřený prostor, jako přehnané.

Taková nadbytečná vlhkost ze samoodmrazovací ledničky se odvádí mnohem jednodušeji a s mnohem větší elegancí. Nevím, ale někdo považuje rampouchy v takovém úlu za špatnou jeho vlastnost, ale já vím, že právě mrazová sublimace vody hnaná přes česno dokáže udržet vlhkost a případný vyřešený odtok vody při oteplení, dále od včelstva. Takže mám důvod proč si nebrat zase ty podmínky se vznikem plísní bez toho síta tak k tělu. Každopádně vždy záleží na venkovní a vnitřní teplotě při tvrzení, že "zasíťované dno dokáže vytlačit rosný bod pod úl" a jestli je rosný bod pod úlem a ne pod chomáčem, znamená to, že vlastně včelstvo musí vyvíjet mnohem větší energii pro to "tlačení", což při odrazu chladu od teplejšího dna nemusí.



Když si vezmu v potaz, že: Kdy je problém s vlhkostí? Tak odpovím na jaře, kdy rampouchy roztají a včelstvo začíná vyhledávat vodu pro plod. Také se přiblíží vlastně vlhkost i přes síto, protože rosný bod přestává s mizejícím mrazem pod úlem vznikat.

Kolik máme jako lidé alergií z důvodu suchého vzduchu ve vytápěném prostoru a jak se odpařovači snažíme toto zmírnit ? No a včely necháme trpět v takovém průvanu samy nad sítem jen proto, aby nezplesnivěly plásty které měly být z velké části ve vařáku?

Tak a teď se do mě pusťte. :-)

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19810


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Vojtěch (85.13.78.3) --- 27. 12. 2006
Re: vysoké dno

Souhlasím. K tomu jenom dodám, že pokud to mám řešeno tak,abych pod sítem měl dvě polohy zasouvání podložky,třeba letní otevřenou,zimní uzavřenou. Použiji střídavě tyto polohy mezi úly a včelám nechám dostatek prostoru,pak zjistím, že jsou buď dole nebo nahoře.Dovedou se přizpůsobit.Rozhoduje taky plno jiných podmínek.Síla včelstva,klim. podmínky atd.
B.V.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19811


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Radim Polášek (e-mailem) --- 27. 12. 2006
Re: vysoké dno

Vysoké dno je dobré pro kočování kvůli větrání a úniku včel mimo plástovou
plochu a potom zase kvůli úniku včel pro případ, kdy v úlu umístěném venku
se z nějakého důvodu opouštějí plásty a sedají mimo obsazenou plástovou
plochu. Třeba v červenci a srpnu kvůli horku v noci. Pokud včely nemají
místo uvnitř a vyléhají z nějakého důvodu hromadně venku, může je nějaký
náhlý déšť zdecimovat. Na stacionárním místě a ve včelíně nebo pod
přístřeškem potřeba vysokého dna není tak velká. Pokud ve dně není zábrana
proti stavění a počítá se se stavěním trubčiny v podmetu, musí se včelařit
tak, aby se s nejspodnějším nastavkem od května do srpna nehýbalo, protože
ta vystavěná trubčina vadí a je obsazena vesměs létavkami, které jsou
náchylné k rozrušení. Vyřezávat trubčina se dá dobře až někdy v září, kdy už
není létavkami obsazována. Budu navyšovat vysoká dna tak, aby šlo do nich
vkládat nízké polorámky, ať už s mezistěnami pro běžné dílo nebo pro
trubčinu. Od září po duben bude to dno vždy prázdné bez rámků. Pokud někdo
může využít jen omezenou plochu včelína a připravuje do něho dvě řady
nastavků nad sebou, potom vysoké dno zbytečně zvyšuje výšku úlů.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19812


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Čermák K. (195.91.54.85) --- 27. 12. 2006
Re: vysoké dno

S takovým názorem jem se asi ještě nesetkal, že včelám vadí sucho a vlhko prospívá (zima, zjara). Mně naopak stále více se jeví, že nadbytek vlhkosti v zimě včelám výrazně škodí, zatímco chlad ne (normálně silným včelstvům). Ovšem je to jen zkušenost, nic podloženého pokusy. Ono nejde pouze o vysokou vzdušnou vlhkost, ale více o plísně, které ji často doprovází!! Plísně tvoří toxiny, pokud je pak včely musí odstraňovat, veřte, že jich na to dost doplatí. Samozřejmě hygiena včelích produktů (med, propolis) s tím také hodně utrpí.
K. Čermák

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19823


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Josef Kala (e-mailem) --- 27. 12. 2006
RE: vysoké dno

Gusta napsal:
Kolik máme jako lidé alergií z důvodu suchého vzduchu ve vytápěném prostoru
a jak se odpařovači snažíme toto zmírnit ? No a včely necháme trpět v
takovém průvanu samy nad sítem jen proto, aby nezplesnivěly plásty které
měly být z velké části ve vařáku?
---------------
Dovolím si polemizovat:
Lidem vysušuje sliznice nepřirozeně suchý vzduch, který je do průdušek
vdechován. Vyschlé sliznice v nose, ústech atd. jsou nevhodným "bitevním
polem" pro obrannou armádu protilátek lidského těla. Proto snáze nad
oslabenou obranou vítězí viry a bakterie, až jejich přesila zvítězí a člověk
onemocní. Proto může být vhodnou prevencí zvlhčování vzduchu alespoň v
dětském pokoji.

Včela dýchá úplně jinak, z anatomie včely mi není známo, že by u ní v
souvislosti s dýcháním trpěly nějaké žlázy, nebo sliznice nedostatkem
vzdušné vlhkosti.

Neorosené plásty a vnitřní stěny úlu jsou dostatečně dobrým tepelným
izolátorem a současně nevhodným prostředím pro rozvoj plísní.
Přes zimu včely žádnou vodu nepotřebují. Prostředí úlu by tedy nemělo být
ani uměle vysušováno, ani zvlhčováno. Protože trávením glycidových zásob
vzniká oxid uhličitý a ( metabolická ) voda, zvyšovaly by včely vlhkost
špatně ventilovaného úlového prostředí -je proto lépe tyto zplodiny odvést
mimo úl, nejlépe dostatečně otevřeným česnem, nebo zasíťovaným dnem.

Shorauvedené platí pro období zimního klidu.
Na konci vyzimování, v době, kdy už včely intenzivně plodují jim může
vydechovaná voda vysrážená např. na strůpkové fólii pomoci uhradit část její
potřeby. Nepřirozeně ( uměle) vysušované úlové mikroklima by mohlo včelám
ztížit ošetřování otevřeného plodu - včely by pro zdárný larvální vývoj
plodu musely donášet více vody.
Josef Kala



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19824


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 28. 12. 2006
Re: vysoké dno

Od: Čermak K.

> S takovým názorem jem se asi ještě nesetkal, že včelám vadí sucho a vlhko
> prospívá (zima, zjara). Mně naopak stále více se jeví, že nadbytek vlhkosti
> v zimě včelám výrazně škodí, zatímco chlad ne (normálně silným včelstvům).
> Ovšem je to jen zkušenost, nic podloženého pokusy. Ono nejde pouze o
> vysokou vzdušnou vlhkost, ale více o plísně, které ji často doprovází!!
> Plísně tvoří toxiny, pokud je pak včely musí odstraňovat, veřte, že jich na
> to dost doplatí. Samozřejmě hygiena včelích produktů (med, propolis) s tím
> také hodně utrpí.
..........

Plísně musí mít živnou půdu v úlech a tou je u mnoha případů s toxiny právě to neměněné dílo, které mělo být dávno ve vařáku. O neměnění den a zkrátka profylaktické dezinfekci se snad nemusím rozepisovat.

Myslím, že mikroklíma včelstva v úlu musí být vyvážené ve stupni vlhkosti, teploty, odvodu vody(ledu) atp. Otevřené zasíťování a používání takové nepřirozeně obrovské ventilace k dosažení takového mikroklimatu neprospívá. Včela je tak částečně vystavena okolnímu klimatu, kde např. počasí a škůdci mají mnohem přímější vliv na pohodlí včelstev. (větry, mlhy,pach myší, pohyb zvířat po sněhu, atp. ) Takové zasíťování jsem nezvolil po velmi dlouhé úvaze. Nejde o nějakou moji zakomlexovanost, ale o řadu jasných nevýhod.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19827


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
kozlík (193.86.120.153) --- 30. 12. 2006
Re: vysoké dno

Tak to tak akorát teoreticky.Na rosení v úle a na s tím související rozvoj jarních plísní vám vysoké dno na včelnici nepomůže.To jsem si již ověřil.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19903


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Olda Vancata (e-mailem) --- 30. 12. 2006
Re: vysoké dno

> Tak to tak akorát teoreticky.Na rosení v úle a na s tím související
> rozvoj jarních plísní vám vysoké dno na včelnici nepomůže.To jsem si
> již ověřil.

Dulezity je dostat kondenzacni zonu pryc vod ramecku a co nejbliz k
cesnu (existuje konstrukce - kryt na ul - kde se kondenzacni zona
dostane POD uroven cesna). Jedna z alternativ je podstavit nastavky
pred zazimovanim prazdnym nastavkem.

\vov



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19907


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
P.K. (195.39.10.34) --- 30. 12. 2006
Re: vysoké dno

nějak mi to s tím vytlačením rosnýho bodu a zvětšování úlu nejde dohromady,moje zkušenost je opačná,přiléhavý,ale ne těsný kabát je pro moje včely zárukou příznivého zimování,i když sem letos pro zkušenost dal některým včelám tři nástavky(v.24cm) na zimu

je zvláštní a dokázal by to někdo zdůvodnit,proč nám přijde samozřejmé zateplení strůpku 5 cm polystyrenem u tenkostěnného úlu a kolem zateplení dna je taková polemika?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19911


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu