Včelařská konference

V chemických tabulkách bude někde uvedena energie glukózy a fruktózy a
energie vody ve formě vodní páry a oxidu uhličitého při teplotě 20 st C.
Rozdíl potom bude energie, kterou získají včely pokud ten 1 kg cukrů
spotřebují a přemění na vodní páru a co2. Není to třeba tedy nijak měřit
nebo odhadovat. Ovšem momentálně k nim nemám přístup a na internetu jsem
zatím nic takového nenašel.
Jinak k té zemské energii je to pro mě tak nový postřeh, zatím jsem spíše
úly umísťoval výše kvůli zamezení přístupu hlodavců, pokud jsou úly nad zemí
a případným sněhem, hlodavci se tam snaží nastěhovat jen na podzim před
prvním sněhem. Nevím, jestli v případě vytvoření nějakého sklípku by se tam
netlačili celou zimu a nesnažili se v relativním bezpečí a klidu třeba
prohryzat i dřevem.
Co se týká tepelných ztrát v průvanu a bezvětří, v případě bezvětří je kolem
úlu jako teplejšího předmětu vrstva ohřívaného vzduchu, která funguje jako
další izolace. To je asi nejvíc vidět právě v těch kočovných včelínech,
pokud jsou utěsněné proti průvanu větru, tak i když nemají kontakt s
teplejším vzduchem od země, bylo aspoň v tom mém i v mrazech aspoň o pár
stupnů tepleji než venku. Podobně jako někde v koutě úlu vzdáleném od
zimního chumáče. Ve včelíně byly tenké boční stěny, 1,5 cm dřeva a
zaznamenal jsem tam i docela velké tepelné zisky z slunce v zimě a předjaří,
v době, kdy venku bylo v poledne za plného slunce třeba 5 st C, stěna
včelínu obrácená k jihu mohla mít klidně tak 40 st C a uvnitř bylo tak 15 -
20 . Zase ve stacionárním včelíně na zahradě "položeném" na zemi bylo možná
v období mrazů ještě o nějaký stupeň tepleji, ale zisky ze slunce tam byly
prakticky neznatelné.

R. Polášek