78509
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- JosPr (46.135.68.19) --- 15. 11. 2020
Re: tak jak dál (74524)
Chemicka naloz,ktera by mela klestika spolehlive utlumit, pokud se na to divame z pozice varroazy.To co vidime pouhym okem,bohuzel casto nestaci.Horsi to,co nevidime.A to je Nosema ceranae.Tak u tak rozsahleho uhynu jednoznacne rozbor na N. C a pripomenout si jak odpravuje loupici vcelstva, z nichz se za par dnu stanou vylupovana a rozjizdi se domino efekt,kdy v ule zustane hrst vcel s matkou nebo ani to. Na VF odkaz na dnesni prednasku na you tube na tema Podzimni uhyny vcelstev,prednasi Z. Klima. Mozna inspirace pro ty, kteri si mysli, ze staci jen likvidovat klestika jako driv a bude vse v poradku.Nebude,doba se zmenila.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 74533
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.6.226) --- 15. 11. 2020
Re: (74528) (74529) (74530) (74531)
Proc by mela platit dotace clenske prispevky? U nas je vybirame normalne do 31.12.Kdo nezaplati, nebude clen. Dotavi dostanou az nekdy v lednu.
V normalni vetsine spolku ( mimo CSV) je prirozene platit clenske ze sveho a ne k tomu uzivat cast dotaci. Ona 1.D nese nazev Podpora vcelarstvi a ne podpora svazu.Snad neni tak tezke, pokud chci byt nekde clen, tak platim z vlastni kapsy. Mne clenske stoji nejakych 1800 kc, dotace neberu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 74532
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (91.221.212.49) --- 14. 11. 2020
Re: (74523) (74525) (74526)
Na řepku se uvádí 4 včelstva na hektar. Když je teplo a nefučí vichr, tak 5 a více kg přínos sladiny je běžný i když bylo některé roky sucho, jen pak rychleji odkvetla. Nejde ani tak o medníky, ale je důležité aby bylo nacpané i plodiště, protože pak přichází období slabé snůšky nebo hladu jako letos, a když nevyjde ani lípa, tak je to hlad dvojnásobný. U svazenky bude zavčelení taky hrát roli.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 74527
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.6.87) --- 14. 11. 2020
Re: (74523) (74525)
Ona ta lesni snuska do budoucna je spis taky takove vcelarske science fiction. Parezy budou tezko pretezko davat medovici, leda tak vaclavky.Par let sice bude dobra nektarova snuska z malin, ostruzin a lesni burene (pokud bude vlaha a teplo, ale to pro zmenu skonci v momente, kdy nove vysazene paseky tu lesni buren zahlusi.Tak zbyde jednou za x let jedle, lipa, ktera u nas nemeduje a pozemky, ktere se nam vcelarum podari osit vcelarskym osivem.U nas svazenka.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 74526
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.6.87) --- 14. 11. 2020
Re: (74523)
Ja letos repku mel cca 200 metru od stanoviste a nedala vubec nic (nastesti).Jednak bylo sucho jako krava a navic do ni zemedelec pouzil v postriku nejaky repelent,za coz mu musim zpetne podekovat (cesta jak zabranit plizivym otravam),protoze letos mam vcely bez poskozeni z tehle pseudosnusky.Jarni med jsem az na vyjimky netocil vubec (ac byl prevazne z ovocnych stromu a javoru),zustal vcelam na spotrebu v sezonu.I diky tomu jsem si mohl odtocit cca 10 kg tmaveho z lesa na vcelstvo.Kdo vytocil jarni med,dalsi vytaceni se nekonalo,co vcely donesly, malem nestacilo.Co je lepsi,postrik s repelentem nebo vcelstvo plne bordelu z repky v medu a pylu???
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 74525
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Ehra (37.48.17.208) --- 14. 11. 2020
tak jak dál
Tak dnes jsem byl u dotyčného včelaře sepsat protokol o
úhynu včelstev.Jedná se o 3 stanoviště.Sepsání bez problému.
Protokoly zašlu na SZIF.Znova jsem mu připoměl co by měl nouzově udělat pro dosud žijících včelstev,a to ihned!!
Mám dojem,že to je marné.Příměr RAMBO fyzický zdatný a
mimořádně inteligentní,především v krizových situacích!!!
Nemám až tak dojem,že tato včelstva uhynula na varoázu.
Hlavní přičinu bych viděl v chybné technologii ošetřování
včelstev,a tím následné problémy.Letošní rok od 10.července
mimořádná slídivost,která trvalá až do ochlazeni.Ale ta
včelstva která na podzim loupila si to místo pamatují a na
jaře začnou tam kde na podzim skončila!!Přezimování včelstev
bude u mnoha včelařů velký problém.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 74524
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.17.166) --- 14. 11. 2020
Re: tak jak dál (74506) (74517) (74519) (74521)
Tak nejak po svych zkusenostech s repkou vidim, ze lepsi varianta je od ni odjet pryc a vratit se az tahle podivnost dokvete. Nejde ani tak o otravy letavek, coz je vetsi ci mensi mire pravidlo ale o dlouhodoby ucinek prisunu pylu a nektaru z repky,byd muzou na stanku CSV v Lyse Andrejovi tvrdit, jak je repka pro vcely prospesna.Bohuzel snad jen z politickeho ritolezectvi, jinak je temer k nicemu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 74522
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.17.166) --- 14. 11. 2020
Re: tak jak dál (74506) (74517) (74519)
Spojovani je,rekl bych,znacne kontraproduktivni z duvodu zachrany takto postizenych vcelstev.To by se taky vcelar mohl uspojovat bez vysledneho efektu.Jistejsi je vse,co se nezda, okamzite likvidovat a nedovolit sireni dal.
Vcelstva na prodej, stovky vcelstev dokonce na prodej. Proc? Proto aby si vcelari, kteri prisli o sva vcelstva, koupili na jare zrovna tak nacata vcelstva,o ktera stejne prijdou dalsi rok??? Sice chapu, ze komercni provoz se nejak uzivit musi,ale pak by mel prodavat vcelstva v top kvalite a ne neco, co ma problem prezimovat.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 74521
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 14. 11. 2020
Re: tak jak dál (74506) (74517)
Spojování je dobré, ale jen v případě tom, že je vhodné spojovat. Když probíhá destrukce, spojování není řešení.
> R. Polášek (90.178.51.173) --- 14. 11. 2020
Re: tak jak dál (74506)
".Můj kvalifikovaný odhad do
konce roku další úhyny asi 150 až 200 včelstev.
Pokud se jara dožije 50 až 100 včelstev tak to bude relativně
úspěch."
a.
Sílu včelstev je třeba sledovat a pokud budou příliš zesláblá, je třeba nemilosrdně spojovat. V zimě, hlavně za mrazu to jde s nástavkovými úly perfektne.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 74519
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 14. 11. 2020
Re: (74514)
Podle webu by to měly být dva kolegové kteří včelaří dohromady a orientují se na jakýsi typ investic do včelstev. To neřeším. Mít včelstva na prodej, také neřeším, zajímalo by mne jestli včely na prodej byly prodány všechny. Tak jen pro zajímavost.
Druhak množství včelstev sice hraje úlohu při množení nějaké infekce, ale to znamená zpravidla, že i jedno infekční včelstvo může za stagnaci celého stanoviště. Takže pravidlo převčelení není přímo úměrný úhynům. Vtom souhlasím s Ehra.
Musí se hlavně brát vpotaz jedna věc. Není běžné, aby někdo jen tak uměl včelařit s 450 včelstvy. I Ehra by měl problém takové množství zvládnout.
Další jsou znalosti, s konvenčním přístupem jdou zvládnout, protože Veselý v Dole nebyl špatný výzkumník a zohledňoval u svých výrobků blbuvzdornost.
Je důležité pochopopit, že to cose děje na jednom stanovišti se nemusí dít na druhém. Proto ošetřování jak na běžícím pásu typu "Rambo" je často špatně.
Jinak říkám, ať si to druhá zkusí, já se bavím už nějakou dobu chovem, takže to přeji každému komu se rozsvítí v hlavě znak dolaru když se bavíme o chovu včel. CHov včel je často takto vnímán, ale není tomu tak. Kdo chce včely chovat a nebo jen chovat a skončit protože je to drahé je mít, by si to měl vyzkoušet, proto, aby došel jestli se na chov včel jako člověk hodí. Chytáráků a ryhlokvašek je plno na Zemi dost. Tím ale nechci říci, že touto chybou se na Svitavsku velcí včelaři nepoučí. Chybama se totiž, Ehra, čato hodně naučí.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 74518
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 14. 11. 2020
Re: tak jak dál (74506)
".Můj kvalifikovaný odhad do
konce roku další úhyny asi 150 až 200 včelstev.
Pokud se jara dožije 50 až 100 včelstev tak to bude relativně
úspěch."
a.
Sílu včelstev je třeba sledovat a pokud budou příliš zesláblá, je třeba nemilosrdně spojovat. V zimě, hlavně za mrazu to jde s nástavkovými úly perfektne.
Ono v každém úlu jsou podle mne nějaké zimní včely ale pokud se počet včel v zimě sníží pod určitou hranici, mají i ty zimní včely smůlu a uhynou s těmi krátkoživotnostními poškozenými ostaními. Spojováním se může dosáhnout toho, že součet těch zimních včel překročí hranici, nad kterou jsou schopny vydržet do jara a získané spojované včelstvo, pokud jsou ostatní věci, hlavně dostatek zásob v dosahu, v pořádků, tak s velkou pravděpodobnost přežije.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 74517
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (91.221.212.49) --- 13. 11. 2020
I baletka to zvládne, když všechno je jak má být, je snůška, vývoj včelstev v termíny prací plynule navazují. Letos to tak nešlo, a jestli má 250 včelstev s menšími výnosy a živí se tím, tak na rozhazování peněz za pomocníky asi taky nebude.
Je rozdíl obhospodařovat tolik včelstev oproti stanovišti kde jich je zlomek a časově se to dá udělat. A taky hodně včelstev na stanovišti = rychlejší množení VD a kolapsů, nic nového.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 74514
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Ehra (78.80.28.62) --- 13. 11. 2020
tak jak dál
doplnující informace,jeden subjekt 450 včelstev,na 8 stanovištích.Ale 2 stanoviště,která jsou od sebe vzdálená
jen 500 metrů je nebo bylo 97 a 161 to jest 258 včelstev.
Vytvořená včelstva pro jarní prodej!
Ostatní včelaři 100 včelstev.Snůškový dolet beru 2 až 3 km.
Užívnost prostředí nízká.Obsluha těchto 8 stanovišt je pouze
jeden a čtvrt včelaře! Uly nové až velice zachovalé.Včelí dílo
nepokálené plásty na zimování až moc světlé!
Léčiva která použil Gabon flum.Formidol,Varomed,a Varidol
jsem mu osobně dovezl.
U tohoto subjektu došlo k podcenění letošní včelařské sezony!!
Takovýto počet včelstev nemůže ošetřovat " baletka " ale
"Rambo" Ostatní včelaři dosud bez úhynu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 74513
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- gupa (93.92.52.23) --- 12. 11. 2020
Re: Ehra (74509)
No ze 147 pro produkci medu, dle výroční zprávy, docílil chovatel investorovej, cca 20kg/včelstvo a 60 rojů. No mám jen otázku pro Ehra, kvetla uněj řepka? Protože tam kde kvetla a zároveň zní včely nosily, tam měly včely velké problémy. Alespoň umne. Tam kde kvetla a nenosily např kvůli větru, tam v podstatě včely čučely v úlech a baštili co jsem jim dal a tam jsou v pohodě, stejně jako místa bez řepky.
Dík za info.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 74512
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.90.55) --- 12. 11. 2020
Re: Ehra (74509) (74510)
Trosku hloupy nick ne? Nebral bych to jako chlubeni o zmaknuti, kdo tehdy cetl pozorne, urcite mu neuslo, ze to tam zatim funguje s drivejsim zpusobem "lecby",ale zaroven si je plne vedom, ze existuje moznost, ze to jednoho hezkeho dne skonci. Ale jelikoz pan kolega neni dogmatik, urcite jste zaznamenali, ze se na ty "svetle zitrky" ceskeho vcelarstvi pripravuje testovanim a seznamovanim se s jinymi moznostmi nez je potlacovani klestika ala Dol,pac klestik je jen cast skladacky toho, co se dnes deje. Takze bych si ten ironicky hryzanec nechal.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 74511
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Ehra (37.48.34.185) --- 10. 11. 2020
tak jak dál
Stručné informace k mému příspěvku ze dne 7.11.2020.
Nemohu zacházet do detailu,ač bych chtěl,ale je tady GDPR.
Počáteční stav 450 včelstev nyní úhyn min. 100 včelstev.
Osobně jsem polokontroloval.Můj kvalifikovaný odhad do
konce roku další úhyny asi 150 až 200 včelstev.
Pokud se jara dožije 50 až 100 včelstev tak to bude relativně
úspěch.A také je podstatné v jaké zdravotní kondici!!
Dal jsem postup na zmírnění těchto úhynu.Což bylo realizováno
pouze velice omezeně.Především v důsledku nedostatku pracovní
kapacity.Jinak každý strůjcem SVÉHO štěstí.
Přičiny, první vytáčení na tvrdo,čekání na druhou snůšku,
která se v této převčelené lokalitě nekonala.!!!
Velice opožděné krmení/pokrmování / včelstev.
Enormní požadavky na stavbu plástů!Podobné problémy
má hodně včelařů.Hodně VD a neviditelné viry a N ceráne.
Včelařstí hamouní na to letos dojedou.
Včelař K už nyni úhyn 200 včelstev.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 74506
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (91.221.212.49) --- 9. 11. 2020
Re: tak jak dál (74501) (74502) (74503)
Rád bych se dozvěděl podrobnosti. Po fumigacích jsou spady VD letos celkem velké, ve stovkách a někde to jde přes tisíc, ztráty jsou zatím do 15%, ty co padly tak měly asi nejvíce VD. Ale je tu ještě zima a další můžou zeslábnout. Loni bylo roztočů určitě méně, někde jen pár kusů a padaly i celé stanoviště i s oddělky. Asi tak.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 74504
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Ehra (37.48.17.64) --- 7. 11. 2020
tak jak dál
Tak jsem skusil osla , ale bohužel nedostupné.
Noční včely jsem skutečně měl,a to asi před 25 lety.
Byla to línie kranské včely Meluzinka. V době když kvetla
lípa , a byl měsíc v úplnku / a byla teplá noc / tak
létali na lípu až do asi 23 hod. Od té doby jsem tak
vynikajicí včelstva neměl!!! Všechny vlastnosti na
jedničku, ale šíleně bodavé a to pouze při odběru medu.
Měl jsem také včelstva která nedávala žihadla , ale
jen kousala kusadly,něco mimořádného,kež bych je
dnes měl.Ta by zvádla i VD.
Poslední dobou je tady na VK I na VF velice málo příspěvku.
Už vím proč.Včelaři sanují uhynulá včelstva.
Včela jsem byl u včelaře,uhyn 100 včelstev,a dalších
100 včelstev uhyne do jara.
Já osobně bez úhynu , a zvažují zda vúbec budu dělat
3 fumigaci či aerosol.Po 2 fumigaci min. spady.
V průběhu sezony jsem aplikoval léčiva Ekopol a Varomed.
Tak přátelé se nebojte a pište.
Ehra.Svitavy tel.732 372 995
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 74501
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 30. 10. 2020
Re: (74490)
" A kyseliny to taky nejsou žádné přírodní vodičky, obyčejná tvrdá chemie, vždy mají vedlejší účinky na včely. Varidol a spol je oproti kyselinám měkota - naprosto žádné vedlejší účinky, blbuvzdornost, donedávna jistá účinnost."
A.
To je chemicky špatně pochopené. Varidol a spol nemá žádné OKAMŽITÉ vedlejší účinky. Zato všechny tyto včelí léčiva mají na člověka určité chronické vedlejší účinky. Pro včelaře, který s tím přichází párkrát za rok do styku a doržuje při tom hygienické zásady zanedbatelné. Ale pokud by se v tom člověk ráchal denně od časného jara do pozdního podzimu, byly by ty vedlejší chronické účinky po nějakých letech pořádně znatelné. V tom směru budou ty léčiva, zejména Amitraz, odhaduji cca několikrát horší než třeba Roundup.
Kyseliny pro léčení včelstev jsou na tom přesně naopak. Mají velice silné okamžité vedlejší účinky, kvůli své žíravosti, ale při používané četnosti léčení nemají žádné dlouhodobé chronické účinky.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 74497
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 30. 10. 2020
Re: (74490) (74491)
"Kdesi je tam Radime chyba. Nekolik let za sebou se mi podarilo v tehle saskarne dosahnout 0,pamatuju rok,kdy v ZO bylo 80% nul a jen 2 vzorky byly neco malo pres 1 cela. Vyborna startovaci pozice? Houbeles."
a.
A to já jsem zase normálně na podzim třikrát fumigoval nebo fumigoval dvakrát a jednou nechal důvěrníka na začátku prosince to udělat aerosolem, přes léto jsem posypy cukrem nebo podobné bláznění nedělal, o roztoče se vůbec nestaral A fungovalo to všechno 30 let, nějak od roku 1986 nebo snad 1992, kdy se roztoči u nás viditelně objevili až nějak do roku 2016 - 19. Kdy se teprve objevily úhyny.
Maximálně co jsem dělal navíc, jsem čerstvé roztoče z fumigace zamrazil v mrazničce a potom házel do odevzdávané měli v počtu právě těch 3 kusů na včelstvo, abych dosáhl i jarního ošetření nátěrem plodu. Tehdy to jinak nešlo. A zamrazil proto, protože jsem zjistil, že když jsou schovaní roztoči stačí a vysušení, tak je v laborce nenajdou. Musí to být čerství roztoči. A to má m včely v podstatě v nížině v katastru, kde je formálně zavčelení nějak 40 nebo 60 včelstev na km čtvereční.
Asi to bude v tom, jak už napsal někdo jiný, že dokud všechny ty články toho léčení fungovaly, tak se nemuselo nic kontrolovat a to léčení bylo funkční. Ale nyní v posledních letech, jak se to sype, tak to prostě přestává fungovat.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 74496
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (46.135.72.159) --- 29. 10. 2020
Re: (74490)
Kdesi je tam Radime chyba. Nekolik let za sebou se mi podarilo v tehle saskarne dosahnout 0,pamatuju rok,kdy v ZO bylo 80% nul a jen 2 vzorky byly neco malo pres 1 cela. Vyborna startovaci pozice? Houbeles. Uz v cervnu padalo roztocu jak kviti po otrepu praskovym cukrem, kteri tam podle Dolske metodiky vubec byt nemohli.Tak k cemu ta zimni mel na varroazu je? Organizovane leceni??? Podle tydny predem naplanovanych terminu??? No pokud chceme snizit pocty vcelstev a mit spoustu vcelaru-neumetelu, smele vpred. Kazde stanoviste je jine a zadne centralni planovani dnes neplati.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 74491
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (91.221.212.49) --- 28. 10. 2020
Jojo, ta metodika která tu byla celá desetiletí nebyla špatná a fungovala. Špatnou se stává teď kdy všechny ty prvky metodiky selhávají. Jasně že jsou oblasti kde jedou bezeztrát bezezměn, ale určitě se nejedná o zavčelené oblasti v nížinách, spíš naopak izolovanější stanoviště, lesy nad 500mnm, to se nedá srovnávat.
A kyseliny to taky nejsou žádné přírodní vodičky, obyčejná tvrdá chemie, vždy mají vedlejší účinky na včely. Varidol a spol je oproti kyselinám měkota - naprosto žádné vedlejší účinky, blbuvzdornost, donedávna jistá účinnost. S kyselinama to si musí každý udělat svůj vlastní výzkum a několikrát se vydrbat. Koupit a nastrkat do včel formidoly a dávkování podle návodu je jednoduchí, ale výsledek může být všelijaký.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 74490
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 28. 10. 2020
Re: (74485) (74486) (74487) (74488)
Kdo fumiguje pečlivě a má úly v pořádku, tak nikdy nemá u nějakého včelstva kompletní výpadek ošetření. Maximálně má, a to jen dost náhodou, výpadek jednoho ošetření ze tří. tři roztoči na včelstvo ve směsném vzorku pak obvykle říkají to, co tam je, maximálně 3 - 6 roztočů na 1 včelstvo ve měli.
Problém je ale v tom, že když za měsíc v zimě spadnou v jednom včelstvu až tři roztoči, na jaře je v tom včelstvu až několik živých. Těch roztočů z těch 500 - až 3000, kteří tam byli v září, kteří jsou nejodolnější.
Pravda je skutečně, že dnes už to je prakticky jedno, léčiva jsou na onci životnosti plus organizované léčení je zrušeno, takže množení na léčiva odolných roztočů a šíření z neléčených včelstev někde z okolí je víc než pravděpodobné.
Dříve, dokud bylo léčení organizované, se ale mělo léčit víckrát, ne na ten minimální spad, ale až na prakticky nulový spad. Potom by se roztoči odolní proti léčivu šlechtili jen minimálně a léčiva beze změny mohla být odolná dodnes a ještě hodně let dál. Bohužel.
Teď to budeme muset sfoukávat jen s přírodními léčívy s menší účinnosti.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 74489
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (91.221.212.49) --- 27. 10. 2020
Re: (74485) (74486)
A když se ošetří pětkrát klidně i bez plodu, a roztoči přežijí v desítkách, že na konci sezony v podletí po KM jsou tisícové spady? Proč se neumí zbavit roztočů ani ti co klíckují matky a pak 2x fumigují, neumějí se s tím smířit, tak řeknou reinvaze od souseda který neklíckuje. Kdo ale monitoruje ne jen podložky, ale i prohlídky plodu, nebo foretické roztoče po těch ošetřeních? Stejně je to už všecko fuk, nakonec padnou včelstva, která vůbec s roztoči problémy nemají nebo byly roky tzv varoatolerantní že vůbec nezeslábly při kolapsech ani když měly hodně VD, a teď jsou přesně u těch prázdné úly jako b to byly největší citivky na stanovištích. A z chovatelského hlediska se jede zase od nuly.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 74487
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Zdeněk (93.89.102.199) --- 25. 10. 2020
Re: Zimní včelí měl na varroa 74471
Díky Radime za odpověď jen ty jsi napsal co se dělo v minulém čase,dá se s tebou sohlasit.Pořád pozůstatek NF Co jsi psal v reakci 74471 mi připadá v čase přítomném protože s tou rozdrcenou mělí to není na desitky let Znám osobně že na vyšetření poslal strouhánku i tam byl nalezen 1 brouk nechci o tom polemizovat dovedu si to představit ,že to ulpělo na boku nádobky při vyletí. Další případ odběr vzorků na kleštika rok 2020 včelař hospitalizován na požadání odběr důvěrníkem on zvědavý kolik ma kleštiků ve vzorku napočítal ze 3 včelstev 87 kleštiků. Výsledek 0 neptej se jakou dostal na to na výborovce odpověď. Zdeněk
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 74484
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 25. 10. 2020
Re: zimní měl (74479)
V laborce jsou jeden nebo dva borci u jednoho, dvou stolů a doručí jim plnou dodávku vzorků, od třeba 50 ZO po 20 - 60 vzorcích. A oni to mají do týdne všechno zpracovat.
Takže to tam vysypou, nalijí olej, zamixují, najednou po 100 vzorcích a pak jen kouknou a za dvě sekundy spočítají počet toho tmavého, co jim plave na povrchu. Jestli to je půlka vyschlého myšího hovínka nebo roztoč nebo něco jiného, to neřeší. Zapíšou do tabulek a do PC, vzorky vylejou do filtru, aby oddělili olej a měl a hotovo. Následná kontrola není. Tak bych řekl, že to stanovení probíhá.
Kde to je v nějakých kelímkách, třeba od toho jogurtu, tak to nevysypávají, jen do těch kelímků nalejou olej. Mají to o něco rychlejší než z těch tubusů.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 74480
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (81.30.243.226) --- 25. 10. 2020
Re: Zimní včelí měl na varroa (74471) (74477)
Vážení,
do tubusu měli jsem dal 0 roztočů. Dal jsem si na tom záležet. SVS v Jihlavě mě ve vzorku našla 14 ks. Jak je to možné? Bud mě je do vzorku přisypali v laboratoři SVS nebo mají ve výrobě skrytou závadu.
Jakou k tomuto vyšetření máme mít důvěru?
Stojí to nemalé peníze, včelařův čas u profes. vč. neproplacený + neproplacené pohonné hmoty.
Jaký je výsledek ? 14 roztočů v kelímku.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 74478
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (90.178.51.173) --- 25. 10. 2020
Re: Zimní včelí měl na varroa (74471)
Zdenku, tvoje měl je mi srdečně u zadele.
Ale není to ještě tak dávno, kdy ZO včelařům přebalovala jejich vzorky měli. Na vzorky jsou kelímky od jogurtů, jenže ty mají různé šířky a výšky a v ZO neumí balit kelímky různých rozměrů jako to umějí balit rozměrově různá zboží do jedné krabice v eshopech. Proto ve výboru sháněli v obchodech nákupy kelímky pouze jednoho druhu jogurtů a platta z kartonu na ně a přebalovali do těch kelímků měl a posílali do laborky v těch kartonech. Jednu dobu, jestli si to dobře pamatuji, dokonce včelařům doporučovali, jaké druhy jogurtů a v jakém marketu mají pro tu měl koupit. Před asi 5 - 10 roky sehnali snad přímo u výrobce čisté jednodruhové kelímky na jogurt a začali je na měl včelařům rozdávat i s nalepeným vytištěným štítkem, tak potom už nepřebalovali. Ale stejně, pokud má tu měl "ve spárách" ZO, tak považuji za velmi pravděpodobné, že pokud by se objevily nějaké "pochybnosti", klidně by ty kelímky, před odesláním do laboratoře rozbalili a měl kontrolovali.
Co se týká počtu 80 tisíc včelařů, mně se nechtělo někde na internetu shánět skutečný počet včelařů a tak jsem to odhadl. To je ale jedno, i kdyby těch včelařů bylo v ČR 800 tisíc, porovnat dve databáze na dnešním počítači a vytahat ty včelaře, co jsou evidováni v Hradišťku a nejsou v databázi vzorků měli nebo naopak je na dnešním počítači, pokud je právně napsaný databázový dotaz, záležitost sekund až desítek sekund. A pokud jsou v databázích konzistentní data, což snad v dnešní době už konečně jsou.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 74477
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78509 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 74473 do č. 74533)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu