Včelařská konference

Na dost místech kdyby nebyla řepka jako jediná hlavní snůška, tak neví co je to nástavkový úl. I dvouprostorové úly v posledních 2 studených ufučených a deštivých jarech bez řepky byly byly prázdné, když končí poslední jabloně, tak včelymají akorát pro sebe. Když máte hlaví snůšku z lesa, tak to je jiná.

Ja letos repku mel cca 200 metru od stanoviste a nedala vubec nic (nastesti).Jednak bylo sucho jako krava a navic do ni zemedelec pouzil v postriku nejaky repelent,za coz mu musim zpetne podekovat (cesta jak zabranit plizivym otravam),protoze letos mam vcely bez poskozeni z tehle pseudosnusky.Jarni med jsem az na vyjimky netocil vubec (ac byl prevazne z ovocnych stromu a javoru),zustal vcelam na spotrebu v sezonu.I diky tomu jsem si mohl odtocit cca 10 kg tmaveho z lesa na vcelstvo.Kdo vytocil jarni med,dalsi vytaceni se nekonalo,co vcely donesly, malem nestacilo.Co je lepsi,postrik s repelentem nebo vcelstvo plne bordelu z repky v medu a pylu???

Ona ta lesni snuska do budoucna je spis taky takove vcelarske science fiction. Parezy budou tezko pretezko davat medovici, leda tak vaclavky.Par let sice bude dobra nektarova snuska z malin, ostruzin a lesni burene (pokud bude vlaha a teplo, ale to pro zmenu skonci v momente, kdy nove vysazene paseky tu lesni buren zahlusi.Tak zbyde jednou za x let jedle, lipa, ktera u nas nemeduje a pozemky, ktere se nam vcelarum podari osit vcelarskym osivem.U nas svazenka.

Na řepku se uvádí 4 včelstva na hektar. Když je teplo a nefučí vichr, tak 5 a více kg přínos sladiny je běžný i když bylo některé roky sucho, jen pak rychleji odkvetla. Nejde ani tak o medníky, ale je důležité aby bylo nacpané i plodiště, protože pak přichází období slabé snůšky nebo hladu jako letos, a když nevyjde ani lípa, tak je to hlad dvojnásobný. U svazenky bude zavčelení taky hrát roli.

"Ona ta lesni snuska do budoucna je spis taky takove vcelarske science fiction. Parezy budou tezko pretezko davat medovici, leda tak vaclavky.Par let sice bude dobra nektarova snuska z malin, ostruzin a lesni burene (pokud bude vlaha a teplo, ale to pro zmenu skonci v momente, kdy nove vysazene paseky tu lesni buren zahlusi."
a.
No, dříve byly medovice nejen ze smrků. Javory, kleny i mléče,lípy velkolisté i malolisté, osiky, duby, možná i lužní les, kde byly hlavně vrby a topoly. Třešně ptačí...
Třeba medovice na osikách cca v prvním týdnu června byla dříve signálkou pro medovici na smrkách, ale dnes v nějakém zanedbaném lese s přirozeným náletem by mohla být i významným zdrojem.
Takže nějaká medovice může být i z listnáčů nebo míšených lesů, které vyrostou na míéstě dnešních kůrovcových ploch.
Problém vidím potom v tom, že prosazováním kraňky jsme si významně zničili pud včel sbírat medovici. Dříve stačilo najít ojedinělé kapičky na listech pod stromy a hned téměř vždy bylo na stromech nad těmito kapičkami vidět sbírat medovici i nějaké včely. Dnes pokud není strom medovicí zlitý, tak tam včely nejsou.
A kromě toho se domnívám, že dříve za socíku přispívalo k rozšíření mšic znečištěné ovzduší. Možná proto, že exhalacemi byly jehličky a listy poškozovány a mšice se potom snadněji dostávaly k potravě. Dnes je to ovzduší podstatně čistší.