Archiv Včelařské konference

Slabochy vždy spojuji 2 do kopy a
.....

Toto ale asi nebude v souvislosti s morem to "netrpění slabochů".
Ba naopak, jejich konzervace na stanovišti.

Nic proti, ale když tu zaznělo to klišé, tak se ptám co to znamená. Když se to furt doporučuje.

Karel

Slabochy vždy spojuji 2 do kopy a
.....

Toto ale asi nebude v souvislosti s morem to "netrpění slabochů".
Ba naopak, jejich konzervace na stanovišti.

Nic proti, ale když tu zaznělo to klišé, tak se ptám co to znamená. Když se to furt doporučuje.

Karel

väčšinu fotiek má ukradnutých,ak nie všetky,aj kamošovu fotku balenia peľu tam mal,keď prdával peľ..

V našem okrese se vloni objevila již dlouho nikde nezjištěná nákaza
hnilobou včelího plodu. Právě při této hrozbě je spojování včelstev
zesláblých z neznámých příčin cestou, jak si hnilobu hýčkat ...

(Pro méně zkušené - při hnilobě včelího plodu jsou opatření při
zdolávání nákazy shodná s opatřeními při moru včelího plodu, třebaže jde
o nemoci zcela odlišné. Není zde ale prozatím bohužel tak spolehlivá
metodika včasného zjištění nákazy, jako u MVP. Uhynulé larvičky včely
dlouho stíhají odstraňovat - proto právě je spojování slabochů nebezpečné).

S pozdravem Petr.


Dne 10.02.2017 v 20:35 e-mail/=/nezadan napsal(a):
> Slabochy vždy spojuji 2 do kopy a
> .....
>
> Toto ale asi nebude v souvislosti s morem to "netrpění slabochů".
> Ba naopak, jejich konzervace na stanovišti.
>
> Nic proti, ale když tu zaznělo to klišé, tak se ptám co to znamená. Když se
> to furt doporučuje.
>
> Karel
>

Slaboch by v prirode jaro tezko ustal bez pomoci,jenom clovek ma potrebu porat "pachat dobro".Kazdy dobry skutek je po zasluze potrestan,u slabochu zvlast...

Nechapu co se prihodilo,ale jak se to jevi,do CR se vali tuny vosku z UA,sice opatrene certifikaty,ale...Proto budte kolegove vcelari velmi opatrni.

---------

Myslíte že už ukrajinští včelaři klesli na úroveň českých a falšují med a vosk?

:-)

Karel

Jestli dostanu svoleni zverejnit rozbor jednoho certifikovaneho zahranicniho vosku,asi se budete divit.Ukrajinsky vcelar bude stejny jako nas.Obchodnik taky.

Ten vosk sem netahaji ani nasi ani ukrajinsti vcelari.Jsou to ceske firmy s v zahranici bydlicim majitelem a vubec netusim,co je k napadu prodavat zde vosk vede,bude neprodejny.

a co certifikáty na vzorky medu. Jedna lžička kdysi stačila na celý rok.
Nevím jak dnes Standa

---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 11. 2. 2017 13:19:16
Předmět: Re: VÄ???elĂ??Ă?­ mor

" Jestli dostanu svoleni zverejnit rozbor jednoho certifikovaneho
zahranicniho vosku,asi se budete divit.Ukrajinsky vcelar bude stejny jako
nas.Obchodnik taky.
"

Vcelpu postaci med s certifikatem az do konce...

www.kisuk.cz-zprava o vysledku jednani pracovni skupiny MED...Z CR nejsou udaje,za to mame dotace...

"Ten vosk sem netahaji ani nasi ani ukrajinsti vcelari.Jsou to ceske firmy s v zahranici bydlicim majitelem a vubec netusim,co je k napadu prodavat zde vosk vede,bude neprodejny."
Co by je k tomu vedlo jiného než zisk.
Někde koupí velmi levně vosk a u nás ho prodají za těch 220 Kč za kilo. Když včelařům se už "nevyplatí" zpracovávat každý kousek voští na vosk a pečlivě beze ztrát a když je tady spousta výroben svíček ze včelího vosku, protože lidi raději kupují mnohonásobně dražší svíčku ze včelího vosku než z parafínu.....
Ještě je možné, že to je vosk z nějakého velkého včelařství. Mohou tam levně a rychle vytavit "první" včelí vosk jako klasický včelí vosk a protože tavili rychle a levně, zbude ve zbytcích ještě hodně vosku. Ten mohou vydolovat kompletně všechen rozpuštěním do nějakého technického benzínu a podobně a potom odpařením toho technického benzínu. Zůstane včelí vosk, který přirozeně bude trochu jiný než včelí vosk získaný klasicky vytavením. Včely by ho v mezistěnách asi nevzaly, ale na svíčky a podobné účely bude v pohodě.

"V našem okrese se vloni objevila již dlouho nikde nezjištěná nákaza
hnilobou včelího plodu. Právě při této hrozbě je spojování včelstev
zesláblých z neznámých příčin cestou, jak si hnilobu hýčkat ...

(Pro méně zkušené - při hnilobě včelího plodu jsou opatření při
zdolávání nákazy shodná s opatřeními při moru včelího plodu, třebaže jde
o nemoci zcela odlišné. Není zde ale prozatím bohužel tak spolehlivá
metodika včasného zjištění nákazy, jako u MVP. Uhynulé larvičky včely
dlouho stíhají odstraňovat - proto právě je spojování slabochů nebezpečné)."
Já myslím, že kdo má kontakty v místní ZO, tak se určitě dozví, jestli v blízkosti je ta hniloba plodu nebo není a vezme to při spojování v potaz.
Ostatně doba spojování se blíží, v nejbližších dnech má polední teplota stoupnout na víc než 2 - 4 st C a noční jen těsně pod nulu. Těch 5 - 10 cm sněhu u nás pravděpodobně zmizí a včely budou mít první prolet, tudíž bude doba slabší včelstva vytypovaná podle měli na podložkách a jiných znaků zkontrolovat a třeba i spojovat.

Já myslím, že kdo má kontakty v místní ZO, tak se určitě dozví, jestli v blízkosti je ta hniloba plodu nebo není a vezme to při spojování v potaz.

-------------
To jako že ta ZO má lepší diagnostiku jak laboratoř???

Dokud to jeden člověk nenahlásí tak to ZO asi nebude vědět,ne?
Stejně tak u moru.
Mor může být na území ZO klidně i deset let a nikdo nic neví, neboť to nepozná.

Včely nejdou, tak je spojí a jede se dál.

Včely uhynou, tak se to vytřídí, něco dá do vařáku, něco nechá pro oddělky, něco do medníků.

Kdyby tady u nás ten chudák nenahlásil že má hnilobu protože mu bylo divné že ty včely nešly, tak tady nikdo nic neví a máme tady jen úhyny na varoázu a nějaké virozy na plodu.:-) Teď se ví, že ji máme díky tomu pozornému chudákovi co je terčem pomluv po celé ČR, že to přitáhl. Jenže on to jen poznal.

Navíc hnilobu poznáte ještě hůř jak mor. Má klinické projevy jen někdy, často na jaře, pak mizí, detekce v laborce je trochu nejistá, takže ani negativní laborka vám nepotvrdí že tam není.
Mnohdy jen oslabuje včely.
Pokud včely uhynou v zimě, tak se to svede na varoázu, pokud včely zeslábnou, tak se spojí.

Takže teď bacha na uhynulá - totálně likvidovat, nic nenechávat včelám, a na slabochy. Nejsou slabochy jen tak pro nic za nic.
Karel

Dobrý večer všem. Stále se tady řeší jen kokotiny. Kdo co napsal, co se kde napsalo, že Včelpo je velmi špatná "firma", byznys s léčivem. Ano, to všechno je pravda. Ale řeší se včelstva??? Jsem host, vlákno nenavazuje. Včelařím na úpatí Bílých Karpat se 150 včelstvy. K 39 a TACHOV. V podletí dán poctivě Gabon, jedna fumigace, začátkem prosince aerosol. Kmenová včelstva mi obsedají až devět uliček, "oddělky" 5 až 7. Spad roztoče nula. Zakrmeno kvalitním cukrem z Vrbátek, nikoliv invertem ani podobnými sračkami. Stropní krmítka, matky maximálně druhým rokem - C. Celle a až 70% obměna díla. Klidně 4 stavební rámky. Mezistěny žádné Včelpo či Stražisko a kyselina sírová. Parafín....Ale klasika, lisované, vlastní krásný žlutý vosk a kyselina citronová. Letos byla konečně tuhá zima. Začaly již občasné prolety, teplota má jít až na 9 stupňů, tak se celá zimní generace vyprázdní. Ze 150 včelstev mám ztráty asi 5%. Ztratila se matka, asi tři včelstva zeslábla. Včely mě živý z poloviny, tak se ptám...Proč se tady řeší úplně jiné věci, proč je to "mimo mísu". Všichni víme, jak to chodí. Med ve sklenici pod 160 korun neprodám a problém absolutně nemám. Chce to jiné téma, nastavit problematiku, ne opisovat články z novin a bulváru. Omlouvám se za upřímnost. Zbyněk, 36 let

Dobrý večer všem. Stále se tady řeší jen kokotiny. Kdo co napsal, co se kde napsalo, že Včelpo je velmi špatná "firma", byznys s léčivem. Ano, to všechno je pravda. Ale řeší se včelstva??? Jsem host, vlákno nenavazuje. Včelařím na úpatí Bílých Karpat se 150 včelstvy. K 39 a TACHOV. V podletí dán poctivě Gabon, jedna fumigace, začátkem prosince aerosol. Kmenová včelstva mi obsedají až devět uliček, "oddělky" 5 až 7. Spad roztoče nula. Zakrmeno kvalitním cukrem z Vrbátek, nikoliv invertem ani podobnými sračkami. Stropní krmítka, matky maximálně druhým rokem - C. Celle a až 70% obměna díla. Klidně 4 stavební rámky. Mezistěny žádné Včelpo či Stražisko a kyselina sírová. Parafín....Ale klasika, lisované, vlastní krásný žlutý vosk a kyselina citronová. Letos byla konečně tuhá zima. Začaly již občasné prolety, teplota má jít až na 9 stupňů, tak se celá zimní generace vyprázdní. Ze 150 včelstev mám ztráty asi 5%. Ztratila se matka, asi tři včelstva zeslábla. Včely mě živý z poloviny, tak se ptám...Proč se tady řeší úplně jiné věci, proč je to "mimo mísu". Všichni víme, jak to chodí. Med ve sklenici pod 160 korun neprodám a problém absolutně nemám. Chce to jiné téma, nastavit problematiku, ne opisovat články z novin a bulváru. Omlouvám se za upřímnost. Zbyněk, 36 let

Na vcelstvech chcete resit co? 9 ulicek jsem mival 16 let za sebou,bez ztraty kyticky.Z vice zdroju potvrzena letos nosema ceranae pomalu bez roztocu a slabosi.S kyselinou citronovou ji asi neporesite,nebo jo? Bohuzel i kokotiny sem patri,neb sem patri i Vcelpo a jine lumparny.

Dobrý den,

mohu se zeptat na původ matek C.Celle, přesněji od kterého chovatele je máte? Nebo se jedná o dovoz přímo z institutu Německa?

Děkuji,

RK

Včelařím na úpatí Bílých Karpat se 150 včelstvy. K 39 a TACHOV. V podletí dán poctivě Gabon, jedna fumigace, začátkem prosince aerosol. Kmenová včelstva mi obsedají až devět uliček, "oddělky" 5 až 7. Spad roztoče nula.

.....

Klídek, to přijde, jde to ze západu. :-)

A bude to dál pokračovat, spad roztočů nula /nepsal jste kdy je ta nula), a uliček taky občas nula.

Hodně lidí tomu nechtělo věřit, pořád říkali jak ti druzí špatně pečují o včely, špatně odebírají zimní měl a pak přišli k úlům a změnili názor.

Takže trpělivost.

Karel

Tentokrat si Karle dovolim naprosto souhlasit-:).Jeste loni na jare jsem si neumel predstavit ztratu vcelstva....Kokotiny pry....

Právě v těch nákupech je ten problém. MNOHEM LEPŠÍ JE ODCHOV MATEK ZE SVÉHO
NEJLEPŠÍHO. Úhyny jsou jen přirozeným brakováním. Pamatujte, že i nakoupené
matky je nutno probrat.

Pepan.


---------- Původní zpráva ----------
Od: Radek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 13. 2. 2017 19:36:29
Předmět: Re: Přezimování

"Dobrý den,

mohu se zeptat na původ matek C.Celle, přesněji od kterého chovatele je
máte? Nebo se jedná o dovoz přímo z institutu Německa?

Děkuji,

RK
"

Právě v těch nákupech je ten problém. MNOHEM LEPŠÍ JE ODCHOV MATEK ZE SVÉHO
NEJLEPŠÍHO. Úhyny jsou jen přirozeným brakováním. Pamatujte, že i nakoupené
matky je nutno probrat.

Pepan.

-------
Jo, jo.
Ono je lepší když to každý rok prořídne o pár slabších co odejdou než aby se kumulovali a akdyž přijde úhynový rok, tak aby brali při kolektivním odchodu i ty zdravá. Zdravé včelstvo jedno, dvě včelstva co kolabují v okolí vdyrží, ale když to lehá ve velkém, tak to ani zdravé včelstvo nevydrží.
Takže problém není úhynový rok, ale ty neúhynové mezitím. :-)
Kdy se dopňují stavy kdejakými dovozy oddělků, přidá vá se tomu staré dílo do starých úlů atd atd.
Karel

https://www.google.cz/search?q=Carnica+Celle&oq=Carnica+Celle&aqs=chrome..69i57j0l5.9303j0j8&sourceid=chrome&ie=UTF-8

http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Linie-matiek-a-ich-vlastnosti?page=33
loni z nedostatku času jsem bral asi 10 matek od p. Rajsingra (Cell) - mírné, medařky, celkem se nerojí, není to špatný materiál. Chce to ještě více poznat.

"Kdyby tady u nás ten chudák nenahlásil že má hnilobu protože mu bylo divné že ty včely nešly, tak tady nikdo nic neví a máme tady jen úhyny na varoázu a nějaké virozy na plodu.:-) Teď se ví, že ji máme díky tomu pozornému chudákovi co je terčem pomluv po celé ČR, že to přitáhl. Jenže on to jen poznal.
Navíc hnilobu poznáte ještě hůř jak mor. Má klinické projevy jen někdy, často na jaře, pak mizí, detekce v laborce je trochu nejistá, takže ani negativní laborka vám nepotvrdí že tam není.
Mnohdy jen oslabuje včely.
Pokud včely uhynou v zimě, tak se to svede na varoázu, pokud včely zeslábnou, tak se spojí. "
a.
To je podle mně blbost.
Buďto je nemoc závažná a potom když se udrží spojením slabochů, v létě má ten včelař polovinu včelstev a to samé kriticky nemocné slabochy. A ještě později v podletí krmit na zimu už nemá co. Takovou nemoc je třeba hlásit.
Nebo nemoc buď spojením včelstev nebo teplem v pozdním jaru vymizí a všechna včelstva jsou potom v síle a pohodě. Potom to je nemoc nezávažná, která ničí pouze něčím oslabená včelstva nebo když včelař udělá chybu v ošetření a vytvoří slabocha. Potom to je nemoc spíš vítaná, protože nutí včelaře pracovat kvalitně a neprodukovat slabochy. A není důvíod ji někde hlásit, protože to je většina dnešních nemocí včel.

nemám ještě po pořádným proletu , ale posraný všecko. Nosema a taky podzim
trochu melicitoza. Nejvyšší teplota 7 stupnů. vysočina Standa

---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 13. 2. 2017 18:39:15
Předmět: Re: Přezimování

" Na vcelstvech chcete resit co? 9 ulicek jsem mival 16 let za sebou,bez
ztraty kyticky.Z vice zdroju potvrzena letos nosema ceranae pomalu bez
roztocu a slabosi.S kyselinou citronovou ji asi neporesite,nebo jo? Bohuzel
i kokotiny sem patri,neb sem patri i Vcelpo a jine lumparny.
"

Ale kdepak nosema. Jen dlouhá zima zakončená vyrušením odběrem zimní měli. Rozlezly se, prochladly a podelaly se z toho.
Letos zabíjí zimní měl.

Dnes byl krásný prolet. teplota 8 °C před úly sníh, posypal jsem velkou ploch před úly sazema a popelem- prachem z pod komína.

Dnes byl krásný prolet. teplota 8 °C před úly sníh, posypal jsem velkou ploch před úly sazema a popelem- prachem z pod komína.

No, nevím... Letošní zima se někomu může zdát dlouhá, ve skutečnosti ale
je úplně normální - takové zimy bývaly naprosto běžné. Jen jsme si za
několik posledních let - na rozdíl od včel a přírody vůbec - odvykli.

Petr.


Dne 14.02.2017 v 21:47 JK napsal(a):
> Ale kdepak nosema. Jen dlouhá zima zakončená vyrušením odběrem zimní měli.
> Rozlezly se, prochladly a podelaly se z toho.
> Letos zabíjí zimní měl.
>

"Dnes byl krásný prolet. teplota 8 °C před úly sníh, posypal jsem velkou ploch před úly sazema a popelem- prachem z pod komína."
U nás. severní předhůří Beskyd, je ještě sníh a pod ním silně zmrzlá půda. Takže i když nasněžilo snad před měsícem jen 10 - 20 cm, polovina tam pořád je. Prolet bude teprve v dalších dnech. Jsem dneska doma, tak jdu taky sypat sníh před včelín, aby to slunko rychleji rozpustilo.

U nás, severní předhůří Beskyd, byla pro včely zima docela dlouhá, poslední prolet měly někde v listopadu.

Zbyňku, za upřímnost se neomlouvej. To, co jsi nám tu sdělil není upřímnost,ale sebechvála. Jsi vzorný včelař. Zvládáš při práci 150 včelstev, máš super matky,super včely, vlastní super mezistěny, dáváš poctivě léčivo, prodáváš med za super cenu. Co ty by jsi chtěl o včelách řešit? Vdyť ty jsi ve včelách dokonalý. Ivan

RP:
Buďto je nemoc závažná a potom když se udrží spojením slabochů, v létě má ten včelař polovinu včelstev a to samé kriticky nemocné slabochy. A ještě později v podletí krmit na zimu už nemá co. Takovou nemoc je třeba hlásit.

--------------

To zkus hlásit.

Vetrinář šáhne do šanonu, podívá s ena výsledky zimní měli, pak se zpetá zda byl dobře seřízený aerosol a pak . . . . . .

Udělá objev na Nobelovo cenu a yvřeší co zatím nikdo nevyřešil.
Na co ty včely vlastně hynou. :-) :-)

SPíš řekne, že ty včely jsou včelaře, ten se má starat a hlášení úhynů není povinné. což je pravda a když si neví rady ani VUVč, tak pak kdo?

Karel

Radime,co Vam rekne veterinar na nosemu ceranae (potvrzenou z vice zdroju) a virozy??? Budete rad,kdyz si nebude myslet,ze mu nadavate a rozhodne Vam neporadi nic kloudneho.

Trochu nerozumím. o čem je řeč.
S výjimkou moru plodu a možná té hniloby plodu neexistuje žádná jiná nemoc včel, které by se dobrý včelař nedokázal zbavit sám, likvidací slabých a nemocných včelstev a podporou ostatních.
a.
A kdoví, jak to je u moru plodu. Jak se najednou vyšetřováním měli našlo spousta ohnisek moru tam, kde dlouhé roky lidi vcelku úspěšně včelařili. Že by současně s nařízením vyšetření došlo k nějaké náhlému šíření moru plodu? Kdo nad tím trochu uvažuje, ať si odpoví.
a.
Tudíž pokud včelař nenajde jednoznačné znaky těch onemocnění, která je třeba hlásit, tak taky nemá proč a nebude nic hlásit.
Mimo neschopných včelařů, kterým včely hynou pravidelně na tyto běžná onemocnění včel, protože svým ošetřováním včelstev nedokáží včely udržet zdravé.
A taky mimo zimní úhyny zmizením včel zatím označované údajně na varaózu, protože to dnes zatím ještě není objasněno.

Tak to jsem zvedavy,jak si s tim poradite,az se TO u Vas nahore taky objevi.Bez mnozstvi roztocu,bez moru,ale taky bohuzel bez vcel...

RP:
Trochu nerozumím. o čem je řeč.
S výjimkou moru plodu a možná té hniloby plodu neexistuje žádná jiná nemoc včel, které by se dobrý včelař nedokázal zbavit sám, likvidací slabých a nemocných včelstev a podporou ostatních.
....
Mimo neschopných včelařů, kterým včely hynou pravidelně na tyto běžná onemocnění včel, protože svým ošetřováním včelstev nedokáží včely udržet zdravé.
A taky mimo zimní úhyny zmizením včel zatím označované údajně na varaózu, protože to dnes zatím ještě není objasněno.

-------------

Já tomu nerozumím taky.
Tak může mít včelař zdravotní stav pod kontrolou tak, aby nehynuly nebo ne? :-)
Na co hynou opakovaně neschopným včelařům včely?
A co měly dělat aby nehynuly. Opakovaně .
Karel

Jo a ještě malá informace, prvně jdou do kytek obvykle ta silná včelstva, náhle bez varování a nejen v zimě, jak se myslí, ale už v podletí.

Třeba tak že přijdou o matku nebo se nechají i když je jich plný úl vyloupit.


Jo, pro ostatní co berou situaci vážně, pokud se teď objeví na jaře včely bez plodu, s hrbopledm atd a i během roku, škoda oddělků, lepší je je dát stranou.
U mě j e to docela dobrá předzvěst problému, i když je zachráníte, dlouho nežijí.

Karel

Souhlasim.Trinastavkove vcelstvo plne pracujici na snusce jeste v puli rijna,prvni fumigace cca 200 roztocu,pred druhou prazdny ul,2 ramky krasne zavickovaneho plodu a 30 kilo zasob.Takhle to odnesla cela rada 14 vcelstev vedle sebe,az na obe krajni,dnes jsem nechapave zkoumal nadherne zimni chumace a mnozstvi vcel na proletu z techto 2 ulu.Zbytek svazim a hazu do do paraku.Zbytku stanoviste se to moc nedotklo.Nevidet to,tak tomu proste nebudu verit.Mnozi na to prijdou az dnes po proletu.

Podle mě muže včelař jen spekulovat proč včelky hynou tak či onak, pokud se tady bude podporovat pořád ta věda a vymýšlet nové a nové sajrajty na stříkáni tak si myslím že se můžeme jenom dohadovat čim to je. Kdysi stačila modra skalice a šlo to. Věda ničí ne jenom včelky ale i nás lidi, jenom se podívejte co do jídla cpou. Chtělo by ty lenochy vědce nahnat do zemědělství makat rukama.

Někde jsem četl, že včelstvo napadené Nosemou C. je až 1000ci násobně citlivé na pesticidy. Tím je ale i amitraz. Možná, že takovéto včelstva jsou z tohoto důvodu fumigací nikoli vyléčena, ale naopak doražena.
A víš, že KŠ prokazatelně funguje i proti té Nosemě C.
Takže léčit nebo dorážet, to je ta otázka.

The synergistic effect of N. ceranae and insecticide on honeybee
mortality, however, did not appear strongly linked to a decrease of the insect detoxification system. These data support the
hypothesis that the combination of the increasing prevalence of N. ceranae with high pesticide content in beehives may
contribute to colony depopulation.

http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0034528815300333

Ted mne spis zajima,cim dezinfikovat nastavky po N.C.Snese se stavelka se savem? Chemie nebyla nikdy moje hoby.

To bych nemíchal. Savo obsazuje i hydroxid sodný, takže ti pri mixování s kyselinou bude probíhat neutralizace a vznik solí.
Nosema je citlivá na UV záření. Ideální bylo za studeného slunného dne dát na sníh a vystavit slunci.
Dále je nosema stejně jako houby a plísně citlivá na thymol.
Na něm jsou založeny i léčivé přípravky na Nosemu.
Já používám Apiguard na VD jiz 3tím rokem. Úhyny přes zimu žádné. Ale může to být štěstí, stejně jako jsi měl ty do letošního roku.
Stejně se zkus poptat zda u vás někdo tímto neléčí a pokud ano jak dopadl.

Podle mě muže včelař jen spekulovat proč včelky hynou tak či onak, pokud se tady bude podporovat pořád ta věda a vymýšlet nové a nové sajrajty na stříkáni tak si myslím že se můžeme jenom dohadovat čim to je.

-------------
Tak postřiky atd jsem už u mě vynechal z podezření dávno. Úhyny se týkají i oblastí, kde o ornou půdu nezavadíš, takže by zbývaly jen chemtrails:-)

Zajímavé, že nikdo nepodezírá chemii co perou o 106 do včel včelaři a ještě to nazývají "léčení". :-) Přitom negativní vliv "!léčiv" na včely byl podle mě ve světě mnohokrát prokázán.
Dokonce by se dalo demagogicky tvrdit, že úhyny máme od té doby co jsou dotace na aerosol a kompresory. :-)

Další významný faktor je to, že se tady zlikvidovala genová různorodost a dotace na matky a oddělky atd a původní místní včely co zde byly se za posledních deset let přežehlily do "jediné správné genetiky" jak říká Pavel Holub z genových copycenter. A teď je dokonce ČSV prosadilo zákon , že nemíte z toho původního oficiálně šlechtit. :-) :-) :-)

Nemáte náhodou pozorování že první jdou do kytek inseminky a F1 a pouliční směs co tu byla kupodivu některým včelařům drží????

Je to taky napsáno ve Včelařství 2017/2 - chovejte místní včely.
A já dodávám, nekupujte odjinud, rozchovejte to co přežilo!!!

V podstatě to dělám záměrně pět let při v podstě jednom jediném zimním léčení Grifinem a nepozoruji že by to bylo horší z hlediska kondice včel, naopak mám spíš problém vybrat z čeho chovat, je toho dost.
Velký rozdíl oproti jaru 2012 kdy jsem to měl vše slabé, pokálené a včely šly hynout do rohů v úle. Ale vše žilo ale vše bylo slabé.
Po okolí se povídalo, že jsou okolo velké úhyny a včelaři vymetali včely z podmetů - což nesedělo s varoázou.

A odddělky i matky dělám po "brtnicku", samozřejmě si úplné favoritky přelarvím, ale obecně chci co nejrůznorodější genetiky na včelnicích, takže z té lepší půlky dělám oddělky pouhým odebráním plástů na nouzáky a odvezu na jiné stanoviště.

Karel

Přátelé, měl jsem v minulosti stejný problém jako popisuje JosPro. Od října do ledna padla třetina včelstev, další třetina velmi slabé včely. Přes sezonu jsem dělal oddělky a dostal včely do slušné kondice k zazimování. Daší rok se to opakovalo. Nechápal jsem.Vzpomněl jsem si na dobu, kdy moje žena v roce 1981 zařizovala kuchyň a v tý době žhavá novinka "prkýnko na maso z tvrzeného plastu". Do té doby jen bukové. V nějakém časopisu proběhl test. Zjistili, že na plastovém prkýnku se v kuchyni při běžné teplotě množí bakterie několikrát rychleji než na prkýnku bukovém. Ani se mi tomu tenkrát nechtělo věřit. Uvědomil jsem si, kolik mám v úlech plastu. Podložky, strůpkové folie, mřížky, krmítka.Navíc je tam v létě podstatně vyšší teplota a vlhkost než v kuchyni, pro množení baterií ideální stav. Co šlo jsem jsem vyměnil za nové nebo projel desinfekcí a vrátil se ke krmení ze sklenic. Letos mi padlo 1 včelsto ze 30ti, mojí chybou. Ivan

TO SEM SE TOHO DOZVĚDĚL:-o:-((

---------- Původní zpráva ----------
Od: JK <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 15. 2. 2017 19:59:34
Předmět: Re: VÄ???elĂ??Ă?­ mor

"The synergistic effect of N. ceranae and insecticide on honeybee
mortality, however, did not appear strongly linked to a decrease of the
insect detoxification system. These data support the
hypothesis that the combination of the increasing prevalence of N. ceranae
with high pesticide content in beehives may
contribute to colony depopulation.

http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0034528815300333
"

"Já tomu nerozumím taky.
Tak může mít včelař zdravotní stav pod kontrolou tak, aby nehynuly nebo ne? :-)
Na co hynou opakovaně neschopným včelařům včely?
A co měly dělat aby nehynuly. Opakovaně .
Karel"
a.
ve svých předchozích příspěvcích na mne píšete , že ne.

Jistě, píši.
Opakovaně a už dlouho, že včelař se může na uši postavit a včely mu uhynou a nepozná dopředu že je průser, neboť na včelstvu to není často poznat.

proto jsem alergický na výroky typu:
Včelař který se řádně stará o včely nemá ůhyny, mor, hnilobu,...


A přesvědčuje se o tom, čím dál víc včelařů.

Karel

" Ted mne spis zajima,cim dezinfikovat nastavky po N.C.Snese se stavelka se savem? Chemie nebyla nikdy moje hoby."
a.
Sťavelka je redukční chemikálie, Savo oxidační. Po smíchání se šťavelka zoxiduje na oxid uhličitý a vodu a savo zredukuje na kuchyňskou sůl NaCl.
A kdyby ne,po okyselení například jinou kyselinou, tak v kyselém prostředí obecně se Savo rozkládá a jeho účinek rychle zmizí.
a.
Jinak na desinfekci něčeho, co je citlivé na ultrafialové záření by měla jít použít vedle slunce germicidní (desinfekční) zářivka. Akorát by se muselo vymyslet, jak s tím manipulovat, protože podle popisu je toto zářivkou emitované vysokoenergetické UV záření nebezpečné i na oči i na kůži. Je taky poměrně drahá, cca 1000 kč za zářivku plus k tomu dalších pár stovek za pořádný kvalitní předřadník.
Ale zase je to stoprocentně bez chmikálií mimo těch, které vzniknou půsovbením UV záření a ozónu.
jako manipulačně vhodnější a slabší alternativa by potom mohly sloužit vyřazená UV zářivky ze solária. Oni jsou povinni je vždy po určitém počtu odsvícených hodin měnit za nové. Měly by tedy snadno jít od nich sehnat. Ale zas nevím, jak moc jsou účinné, když tam je měkké méně energetické UV záření. Musel by to říct třeba někdo z Dolu.

"Jistě, píši.
Opakovaně a už dlouho, že včelař se může na uši postavit a včely mu uhynou a nepozná dopředu že je průser, neboť na včelstvu to není často poznat.
proto jsem alergický na výroky typu:
Včelař který se řádně stará o včely nemá ůhyny, mor, hnilobu,... "
a.
Jistě, když má včelař smůlu. Stanoviště na blbém místě, kde to přitáhl soused nákupem atd kdovíodkud nebo někdo vyhodil poloplnou sklenici medu od včel s klinikou morem plodu třeba dovezenou z Ukrajiny.....
Možností je dost.
Přesto je ale hodně oblastí v ČR, kde toto nebezpečí není a zatím nikdy nebylo a kde stačí, když včelař to včelaření trochu umí.

A ještě jsem zapomněl. Včelař nesmí mít včely tam, kde je převčeleno. Na takových místech je udržení dobrého zdravotního stavu včelstev o dost obtížnější.

Ono stačí přijmout prostý fakt - ne jen kleštík je příčinou úhynu. Příroda sem přimigrovala nové patogeny a ve včeltvech promořených pesticidy se jim lépe daří.

Já nevěřím na promoření pesticidy.
Podle mého názoru se jedná o dvě příčiny. Za prvé snížení diverzity včel a genetického vyčerpání jejich odolnosti z důvodu mnoho desetiletí trvajícího výběru a šlechtění pouze na množství dodaného medu.
A za druhé trvajícího převčelení a současně na většině ploch uvnitř vesnic a na intenzívně využívaných polích a lesích výrazného snížení úživnosti z hlediska sladiny a snížení diverzity z hlediska pylu.

Budu oponovat Radime.Ne ze je mnoho oblasti,kde toto nebezpeci neni,spis to tam ZATIM neni.U nas nepamatuju plosny uhyn a je tady.Stesti se unavilo..

RP:
Přesto je ale hodně oblastí v ČR, kde toto nebezpečí není a zatím nikdy nebylo a kde stačí, když včelař to včelaření trochu umí.

-----------
To území se podle zpráv o úhynech docela zmenšuje. :-)

Nebo se moc rychle množí včelaři s levýma rukama.

:-)

Karel

No, já bych od sebe oddělil zimní úhyny vymizením včel z úlu, kde to je nevyřešená věc.
A úhyny včelstev či rovnou vymření včelstev na stanovišti od předjaří po podzim, či likvidace stanoviště z důvodu moru plodu nebo snad i hniloby plodu. Kde to je o schopnostech včelaře nebo o smůle.

Ponořte se do historie a zjistíte, že včely v různých dobách více čí méně hynuly také. Nebyly pesticidy, nebyly insekcitidy a snad ani inverze. Příroda byl velmi diverzifikovaná a přesto ty potvory hynuly a to i hromadně.

No, já bych od sebe oddělil zimní úhyny vymizením včel z úlu, kde to je nevyřešená věc.
A úhyny včelstev či rovnou vymření včelstev na stanovišti od předjaří po podzim, či likvidace stanoviště z důvodu moru plodu nebo snad i hniloby plodu. Kde to je o schopnostech včelaře nebo o smůle.


-------------
Myslím, že nějaký občasný úhyn tady nikdo neřeší.

Jen pro upřesnění, včely hynou už od léta a nejen v zimě za situace že se neví proč, to není jen v zimě.

Dobře každému kdo to nezná, nebo nerozpozná.

Karel

V přírodě je úhyn kolem 90%
V jných státech 30%
Po válce u nás bylo taky 30%
a u nás teť považujeme za standart do 10%
Těch pár větších úhynů nehraje žádnou roli.

PEPAN


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 16. 2. 2017 20:43:50
Předmět: Re: VÄ???elĂ??Ă?­ mor

"No, já bych od sebe oddělil zimní úhyny vymizením včel z úlu, kde to je
nevyřešená věc.
A úhyny včelstev či rovnou vymření včelstev na stanovišti od předjaří po
podzim, či likvidace stanoviště z důvodu moru plodu nebo snad i hniloby
plodu. Kde to je o schopnostech včelaře nebo o smůle.


-------------
Myslím, že nějaký občasný úhyn tady nikdo neřeší.

Jen pro upřesnění, včely hynou už od léta a nejen v zimě za situace že se
neví proč, to není jen v zimě.

Dobře každému kdo to nezná, nebo nerozpozná.

Karel
"

Jestli pak zprůměrováním minulých let s úhyny kolem 10% a nynější úhyny s až 50-ti % dají dohromady těch zmiňovaných snad dlouhodobě udržitelných 30% ztrát ?

V kapitalismu musí každý malý podnikající šponovat zisky na maximum, ztráty k nule a maximálně čeprat dotace, aby měl vůbec příjem na přežití. Kdo tak nečinní, je neefektivní a raději ať valí přesčasy v zaměstnání. Myšlenka EET v tomto směru není vůbec špatná.

"Myslím, že nějaký občasný úhyn tady nikdo neřeší.
Jen pro upřesnění, včely hynou už od léta a nejen v zimě za situace že se neví proč, to není jen v zimě.
Dobře každému kdo to nezná, nebo nerozpozná.
Karel"
No, mně ne a v místní ZO a jinak kolem asi taky nijak dramaticky ne, protože to bych se dozvěděl.

"Myslím, že nějaký občasný úhyn tady nikdo neřeší.
Jen pro upřesnění, včely hynou už od léta a nejen v zimě za situace že se neví proč, to není jen v zimě.
Dobře každému kdo to nezná, nebo nerozpozná.
Karel"
RP:
No, mně ne a v místní ZO a jinak kolem asi taky nijak dramaticky ne, protože to bych se dozvěděl.

--------------
Takže to z vás dělá odborníka na úhyny, když nevíte o co jde.
Až vás to potká, . . . možná změníte názor.


Karel

Aha.
Protože existuje možnost, že s těmi včelami umím lépe než průměr ostatních včelařů, tak proto "Takže to z vás dělá odborníka na úhyny, když nevíte o co jde.
Až vás to potká, . . . možná změníte názor. "
Nebo že by to bylo tím, že je pořád chovám v zadovácích?

Nebo tím, že je nechovám pro zisk, ale momentálně jen je chovám. Nepožaduji po nich produkci, která by pokryla náklady nebo po prodeji medu i nějaký zisk.

Lze to nějak myšlenkově rozvést včem by EET mělo být pro včelařství v jakémsi směru dobré? Díky za odpověď._gp_
>Martin H. (91.221.212.49) --- 17. 2. 2017
Re: VĂ????elÄ???Ä??Ă?­ mor (70049)

Myšlenka EET v tomto směru není vůbec špatná.<

Myšleno ironicky. Aktuální EET je další klacek pod nohy těm naspod, což včelaři-zemědělci jsou.

Jaký je rozdíl mezi tvým zadovákem a zadováky známého, který je má stabilně už 10 let na jednom místě a stále má stejné ztráty jako já ve vrchňáku?_gp_
..............
R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 2. 2017
Re: VÄ???elĂ??Ă?­ mor (69989) (69991) (69993) (70002) (70003) (70013) (70022) (70023) (70024) (70026) (70037) (70038) (70040) (70045) (70046) (70048) (70051) (70052)

Aha.
Protože existuje možnost, že s těmi včelami umím lépe než průměr ostatních včelařů, tak proto "Takže to z vás dělá odborníka na úhyny, když nevíte o co jde.
Až vás to potká, . . . možná změníte názor. "
Nebo že by to bylo tím, že je pořád chovám v zadovácích?

"Jaký je rozdíl mezi tvým zadovákem a zadováky známého, který je má stabilně už 10 let na jednom místě a stále má stejné ztráty jako já ve vrchňáku?_gp_"
40 - 50 let.

Mám baterie ze zadu přístup, asi 20 let staré. Ostatní 2 a 3 roky. V
baterkách slabota v nových výborné a dobré. Přiznám že letos dost káleno i
na rámcích. Ta zima je přeci trochu delší a podzim melicitoza. Letos to ale
žádný zázrak nebude. Loni a předloni výborný rok a třetí po sobě to by byl
zázrak Standa

---------- Původní zpráva ----------
Od: gupa <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 18. 2. 2017 4:56:51
Předmět: Re: VÄ???elĂ??Ă?­ mor

"Jaký je rozdíl mezi tvým zadovákem a zadováky známého, který je má stabilně

už 10 let na jednom místě a stále má stejné ztráty jako já ve vrchňáku?_gp_
..............
R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 2. 2017
Re: VÄ???elĂ??Ă?­ mor (69989) (69991) (69993) (70002) (70003) (70013)
(70022) (70023) (70024) (70026) (70037) (70038) (70040) (70045) (70046)
(70048) (70051) (70052)

Aha.
Protože existuje možnost, že s těmi včelami umím lépe než průměr ostatních
včelařů, tak proto "Takže to z vás dělá odborníka na úhyny, když nevíte o
co jde.
Až vás to potká, . . . možná změníte názor. "
Nebo že by to bylo tím, že je pořád chovám v zadovácích?
"

Dobrý den,
rád bych upozornil na nový portál pro včelaře https://bzuceni.cz . Jedná se o prostor, kde včelaři mohou prezentovat svoji práci a díky mapě mohou získat nové zákazníky ve své lokalitě. Portál je partnerským projektem stránek VČELIN - VČELařská INzerce. Budu rád, když se na stránky podíváte.
Lukáš Pazderka

RP:
Protože existuje možnost, že s těmi včelami umím lépe než průměr ostatních včelařů, tak proto
------------

Gratuluji, statisticky jste se dostal za posledních osm let bez úhynu mezi 4% TOP nejlepších včelařů v ČR.

Karel

"Gratuluji, statisticky jste se dostal za posledních osm let bez úhynu mezi 4% TOP nejlepších včelařů v ČR.
Karel"
Já jsem ale nikdy netvrdil, že zimuji bez úhynů. Ale pokud mně nějaká včelstva uhynula, tak v první řadě kvůli tomu, že začínám krmit v září a končím v listopadu. A některá včelstva jsem špatně odhadl.
Jediný vliv těch "běžných" úhynů jsem zaznamenal před dvěma roky, kdy jsem i trochu zanedbal odchov nových matek. První včelstvo zmizelo v listopadu a ostatní tři jsem postupně spojoval do jednoho. To mělo ke konci února obsazeno v jedné uličce asi 1 dm2 a trošku v druhé uličce. A povedlo se mi ho v zadováku zachovat.
Mám pocit, že pokud by takhle včelařili ostatní, kteří krmí na zimu v červenci, aspoň podle jejich tvrzení, jak je třeba krmit včas, nikdy by jim nemohla včelstva přes zimu vyhynout.

Jak to zde a na VF čtu, nemohu se zbavit tohoto dojmu: Základ našich
vědomostí o úhynech čerpáme ze špatných informací. Přesněji z informací
které dostáváme a které si z vlasní zkušenosti připouštíme. V hospodě u piva
je snazší říkat "včely zmizely", než "udělal jsem několik chyb" a včely to
neustály. Jako malý příklad, četl jsem někde: Nemají plod, nemají pyl.
Včelstvo žilo, ale živořilo. Domnívám se, možná špatně, že pokud by včelstvo
uhynulo, včelař by to nenapsal. Nechal by si to pro sebe a nejlépe by na to
i rychle zapoměl.

Zeptám se těch, kteří měli koncem loňské sezóny velké množství roztočů,
zda mají také velké množství uhynulých létavek v zimním období. Zda pozorují
přímou úměru. U mne bych to viděl tak, že každá včela, která byla v
zavíčkované fázi poškozena, je již v podmetu. Pokud vzpomenu 2014/15 byly
jednotky až desítky roztočů i desítky mrtvolek. Tuto zimu to je to možná 50x
víc.

Možná máte někteří jiné zkušenosti, ale mým problémem číslo jedna v
posledních letech je stále roztoč. Jediné co jsem odpozoroval je, že asi
funguje každý rok odstranění trubčího plodu. Například kyselina mravenčí
jeden rok zabere a v dalším roce je "pro srandu králíkům".
VP.

Celou dobu hledam chybu v leceni a osetrovani,zadne si nejsem vedom,VD bylo tak malo jako malokdy.Spis z debaty o N.C. vypliva jina vec a to je vliv leciv na roztoce na vcelstva,ve kterych je N.C.pritomna.KM se ji moc nedotkne.Kdo vime,N.C.ve vcelstvech N.C.nemame v dobe,kdy zaciname fumigace varidolem-pobijime roztoce mozna pomahame N.C.Vedet,ze tam N.C. je nebude jiny zpusob potlaceni V.D. ucinejsi,napr.pouziti kys.stavelove,kterou Dol pri kazde prilezitosti nazyva nepovolena.Po euro registraci je varromed s kys.stavelovou- nebude to alternativa misto amitrazu?Ja povazuju tuhle debatu za velmi prospesnou,nebot jsou v ni popsany projevy predchazejici kolapsum (KaJiho nechut k zivotu,spatny odber krmeni,zhrouceni socialnich vazeb ve vcelstvu,nebraneni cesna)O VD by spis svedcily virozy,vcely se zakrnelymi kridly a pod (tohle loni u nas pozorovano nebylo) zato byl pozorovan odchod silneho trinastavkoveho vcelstva,koncem rijna bylo,za 14 dnu byl prazdny ul,par ramku zavickovaneho plodu (hledal jsem na nem roztoce-marne),spousta zasob.Vcelstva se navstevovala bez boju na cesnech a prenasela zasoby sousedu atd.Pochybuju,ze se z Dolu dockame Cely rok proti N.C,ani na to nespoleham.Musime si pomoct sami vymenou zkusenosti a rad,a ne cekat na zazrak.Nikdy bych do letoska neveril,ze se neco podobneho bude dit i tady.

Ale třeba já dost pravidelně dělám na jaře nátěr plodu. U mě to je preventivní opatření, které hubí roztoče nejodolnější k léčivu neboli ty, kterých zbude po podzimním léčení jen pár na včelstvo. Já si totiž myslím, že nařízení, které říká, že pod 3 roztoče v zimní měli se na jaře nemusí léčit, je chybné. Takže oproti jiným včelařům včely dostanou na jaře další dávku i fluvalinatu i amitrazu.

Neni tech davek nejak moc? Po nateru a jarni fumigaci se muze za par tydnu vytacet med,dobrou chut tedy..Takova chemie by mnela byt zachrana brzda a ne prevence.

2017-02-21 18:59 GMT+01:00 JosPr <e-mail/=/nezadan>:
> Neni tech davek nejak moc? Po nateru a jarni fumigaci se muze za par tydnu
> vytacet med,dobrou chut tedy..Takova chemie by mnela byt zachrana brzda a
> ne prevence.

Jak tak pozoruju své děti, tak čím víc Éček v jídle, tím to mají
raději. Třeba jsou na tom včely podobně ... :-)

Honza

V případu kyseliny šťavelové bych se Dolu zastal.
Zaprvé já jsem od nich na vlastní uši slyšel toto: KŠ je připravena k
nasazení až všechno jiné selže.
Zadruhé KŠ v úlu zůstává trvale, nijak nevysublimuje ani se nerozloží.
Zatřetí její ostré krystalky poškozují včely - hemolymfa ve výkalech
Začtvrté je nebezpečná pro zdraví včelaře, trochu podobně jako azbest
Ano, je to jeden z prostředků v boji s VD.

Amitraz a z jeho rozkladu vznikající látky na bázi anilínu (tedy benzénu)
jistě nejsou zdraví prospěšné. A jsou také v dehtu, polyuretanu apod., tedy
i ve smogu. A ptám se, je těch 8 kapek oleje a jedna kapka amitrazu víc než
ta smogová čepice nad městem. Nebo horší, jak jsem četl, než více než půl
litru kyseliny mravenčí za rok do jednoho včelstva.

Hranice mezi lékem a jedem je jen v množství. Jako příklad vezměme pelyněk.
Předávkování končí ochrnutím a demencí. Přesto pelyňkový čaj pila už většina
z nás. Pokusím se to odlehčit. Všeho s mírou, řekl krejčí a seřezal ženu
metrem. Anály již nepraví, zda ženu vlastní nebo zákaznici.
VP

Priteli Potuzniku,oficialni pricinou uhynu letos bude jiste jmenovan roztoc,jako vzdy.Je to pohodlne,nikdo nemusi nic zkoumat,premyslet o vztahu leciv a N.C. ci jinych patogenu.Bohuzel,pokud provedu potlaceni V.D.dle metodik a ve spravnou dobu a presto je to zalostne malo pro zdarne prezimovani vcelstev,co pak.S vlivem kyselin samozrejme souhlasim,rada vcelaru by skoncila v marnici.Nastesti se nemusi cekat na Dol a lecivo s kys.stavelovou je registrovano v EU.Pokud prichazime o vcelstva i pri dodrzeni metodik,nezbyde nez premyslet proc?

Nepovažuji se za nějakého věštce. Ale platí podle mého názoru diskuze o úhynech na tomto odkaze. Za posledních 150 let se nic v přístupu včelaře nezměnilo, stále hledá nové matky ,které ale při trvalém, (opak kočovného) včelaření moc neřeší.

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=69660&(69648)%20(69653)%20(69654)%20(69655)%20(69656)%20(69658)%20(69659)

Moje vize proti úhynům:
Měl bych možná jeden nebo dvě řešení, protože mám více stanovišť a mohu analyzovat mnohem více než jeden nebo málo bodů na mapě.

Každopádně stojím si na definici problému s úhyny u nás a tím je alimentárně-feromonální problém včel. Genetika je podružná protože chování včel při přesunu určitých vlastností se mění podle zdrojů a ekologie (nauka o prostředí, ne o zezelenalém mozku).

Ostatně není to moc složité pochopit a v daném odkaze se snažím, ale diskuze skončila někde stále na začátku ikdyž jde o hodně příspěvků._gp_

Celý rok jsem svědomitě dodržoval metodiku léčení dle předpisů a přišel o 2/3 včelstev - prázdné úly. Souhlasím, že metodika je nedostatečná, a jestli si nepomůžeme vzájemně svými zkušenostmi, tak budeme stále jen znovu začínat. Můj vzdálený kolega, rovněž velmi svědomitý, přišel o polovinu.
Letos hodláme začít pracovat s kyselinou. Dokud jsem míval zbytky varidolu a fouknul ho včelám koncem července, po vytočení, byl jsem léta bez problémů. Loni jsem čekal na Varidol do podzimu a pak jsem léčil ty zdecimované chudáky. Navrhuji vydávat Varidol o 2 měsíce dříve, abychom nemuseli pokusničit s kyselinou.

Tome to fouknuti varidolem nema vliv na roztoce pod vicky a muze prispet k rezistenci na amitraz.Jako reseni to nevidim.Varidol je urcen pro osetreni skoro bez plodu.

Tady ve dva roky starém vlákně si můžete přečíst že metodika je už dlouho v pořádku.
Nevím na co se chcete pořád vymlouvat.

Jen by mě zajímalo jak dopadlo to hledání té příčiny úhynů u př. Kolomého co zde bylo dáváno za příklad.
V té době se sice jen potkal Kolomý s Kramlerem na schůzi a slíbili si že se na to někdy podívají, ale i tak to byl příkladný konstruktivní počin. A už se vědělo že to není včelařem jako v ostatních případech.


Tak by mě zajímal co takový příkladný počin přinesl.
Kopíruji ze starého vlákna:

Kaji, podstata je v tom, že pan Kolomy se spojil s vyzkumakem a provedli rozbor a z toho vyplynuly nějaká zjištění. Vím, že se situace bude dále sledovat a vyhodnocovat. Takže toto jsou věci jak to má být. Ne jen prázdné tlachání a hledání jak si na něčem ohřát vlastní polívčičku.
........................................................................
Kaji
Zajímavé, tam to řekne
Kolomý a je to pravda, jinde
jsou včelaři jen lajdáci a vše
je OK a nikdo se o nic
nestará.

Metodika je stavena na VD,a na VD taky funguje,bohuzel to letos o VD nebude.

gupa - máte pravdu, historii (příspěvky a infonmace obecně) neznáme
(zapomínáme je), tak to prožíváme znovu. Zeptám se jste z daleka? Neobjevíte
se náhodou v Nepomuku?

JosPr - za sebe 600 mnm, u mne je to tuto zimu o VD. A úhyny 2012 byly také
o VD.

Předsevzetí pro letošní sezonu - vyřezávat hodně trubčího plodu, hlavně ten
poslední
VP

S tím trubčím plodem je to zvláštní. Říká a uvádí se, že na trubčím plodu se líhne násobné množství roztočů. Nechávám včelám ať samy rozhodnou kolik trubců si jednotlivá včelstva vychovají a je jich opravdu hodně. Snad to množstvím, které si včelstvo samo vychová přispívá k rovnováze samotného včelstva. Zajímavé je, že každé včelstvo jich vychová různá množství. Tak uvažuji o tom, je-li uvádění toho, že na trubčím plodu se líhne násobně více roztočů pouze lidským přáním. Léta mám zimní měl bez roztočů a na podzim od 10 do 400. Berte to pouze jako úvahu, nikoho nepřesvědčuji o jediné pravdě.

Jak to můžete napsat ještě veřejně? Používáním Varidolu po celý rok metodiku nedodržujete! Nezkazil jste si to jenom sobě, ale i ostatním včelařům a nejenom v okolí. Nevymýšlejte vymyšlené! Teď se vám to vrací. Koncem července jim foukněte jen tu kyselinu.
Když hynuly včely v našich oblastech, tak tady na konferenci byli chytří včelaři a prý jsme špatně léčili. Stalo se nám to dvakrát po několika letech. Nyní máme včely dobré zase u nás a hynou jinde. Když to v nějaké oblasti propukne, tak se všechny včely nepřeléčí ve stejném termínu dobře. Je pak rychle napadeno hodně stanovišť. Včely si to roznesou. Bohužel někteří včelaři jsou lajdáci v léčení, někteří mají chytřejší metodiku a léčí špatně a pak je dost volných rojů, které nejsou léčeny vůbec. Pak nastane rychle katastrofa. Po těch velkých úhynech jsme vždy přeléčili na jaře všichni všechna včelstva a pak byl několik let zase klid.
Tonda

>Celý rok jsem svědomitě dodržoval metodiku léčení dle předpisů a přišel o 2/3 včelstev - prázdné úly. Souhlasím, že je nedostatečná, a jestli si nepomůžeme vzájemně svými zkušenostmi, tak budeme stále jen znovu začínat. Můj vzdálený kolega, rovněž velmi svědomitý, přišel o polovinu.
Letos hodláme začít pracovat s kyselinou. Dokud jsem míval zbytky varidolu a fouknul ho včelám koncem července, po vytočení, byl jsem léta bez problémů. Loni jsem čekal na Varidol do podzimu a pak jsem léčil ty zdecimované chudáky. Navrhuji vydávat Varidol o 2 měsíce dříve, abychom nemuseli pokusničit s kyselinou.

Proc az po uhynech? K terminum leceni ve stejnou dobu jsem velky skeptik prave pro mnozstvi vcelstev v prirode,ktere se kolektivniho leceni neucastni.Daleko dulezitejsi je,aby si vcelar monitoroval spad,(trubci plod je jedna z metod jak zkoumat napadeni) a zakrocil vcas a efektivne,snizil mnozstvi VD pred zakladenim dlouhoveke generace.Uvadi se,ze trubci plod je pro VD atraktivnejsi(vetsi bunky,delsi doba zavickovani),ono vyrezavani zavickovane trubciny je jedna z moznosti jak VD ubrat na mnozstvi.Ja pouzivam LBV,mivam 4 trubci ramky,ktere vyrezu koncem cervna,ale jestli tim vyrazne snizim mnozstvi VD,to veru netusim.Ale muzu na trubcim plodu zkoumat napadeni.Vcelarim v oblasti,kde nikdy nebylo VD zvlast moc,kdybych veril pohadkam o zimni meli,musel bych jasat,loni byla cela ZO nulova(coz znamena,ze leceni bylo ucinne ale nevidim v tom zadny vyznam pro znalost poctu prezimovanych samicek),loni neukazal na vyssi vyskyt VD ani prirozeny spad,ani KM a ani 1.fumigace koncem rijna(padalo do 200 set roztocu)- potvrzeno i u kolegu,ac kazdy zvolil jinou dobu leceni(teplota,pocet vcelstev,a hlavne vlastni cas k osetreni- vcelari maji volnost,jsou to jejich vcely).Proto si troufam tvrdit,ze VD neni hlavni pricina uhynu,ale je ji oslabeni zimni generace snuskou z lesa zari- rijen a nasledna N.C.potvrzena z vice stanovist i mimo uzemi nasi ZO.Myslete si o tom co chcete,ztrata vcelstva je vzdy soubor nepriznivych vlivu a jak se zda,dnesni vcelstva jsou odolna cimdal min.Vzpomente na normalni zimy,kdy mrzlo az prastelo,snih lezel do puli dubna a vcelstva prezimovala zdarne.Proc to dnesni vcelstva nedaji?

O trubcim plodu jsem slysel jeste jednu vec.Cim vic roztocu na trubcim plodu v cervenci,tim min na delnicim.Delnici jsem nepitval,tak nepotvrdim,ani nezamitam.

Úvodem napíšu to, kde vidím možné problémy zdravotního stavu včelstev.

Chemické přípravky, loupež (oběť loupeže nebo přínos problému-infekce z
loupeže), nedostatečné zásoby medu, nedostatek pylu, nenaštěpené zimní
zásoby (sacharoza, melicitoza), Nosema, Varroa, včelař (někdy) a viry. Podle
abecedy. Určitě jsem něco zapoměl.

A co pomáhá? Malé skupiny včelstev na stanovišti, které je úživné.

Tak, a teď budu psát jen o VD.

Vrátil jsem se k práci: "Peter Rosenkranz - Biology and control of Varroa
destructor". A protože mě jde angličtina jako když se prase pase, zeptám se,
není někde dostupná česká verze? Je to 24 stran (z toho 7 stran citací)

Tam mě nesedí dvě věci. Zaprve se citují poměrně staré prameny. Nezkřížili
jsme si soustavnými převozy včelstev kmeny VD a ty se množí jiným tempem?
Zadruhé mě zaráží ten rozdíl mezi laboratoří a polními podmínkami. Je
skutečně termostat o tolik lepší než včelstvo?

Zamýšlím se nad počtem reprodukčních cyklů roztoče. Uvádí se cca 2,5
úspěšných. A není tady jeden problém? Pokusím se to vysvětlit. Pokud samička
má reprodukční cyklus neúspěšný, nevychová v zavíčkované buňce rozmnožování
schopnou dceru. Ale přesto je vylíhnutá včela poškozená. I ta neúspěšná
samička sama parazitovala na larvě.

Vyvstávají tyto otázky:
1. Pokud například nemůže klást, neprodlouží se jí život? Neabsolvuje více
reprodukčních cyklů?
2. Pokud byla neúspěšná, nezkrátí se jí foretická fáze? Nepokusí se rychle o
další cyklus?
3. Co je důvodem její neúspěšnosti? Nemůže to být například to, že je sama
infikována nějakým virem? Virem, který zároveň dál šíří?

Teď to shrnu. Čtu: "up to 7 reproductive cycles", tedy až 7 cyklů. Když to
spojím s předcházejícím, tak mám třeba tisíce poškozených včel, ale jen
200-300 roztočů na podložce po první fumigaci. Plus mnoho v době před
fumigací, kdy jen málo včelařů spad monitoruje. Potom tito roztoči, kteří
náhle (téměř) ztratili schopnost se množit, i postižená včelstva, uhynou a
je na nějaký čas klid.

Je naprosto jisté, že počet poškozených včel zimní generace je mnohem větší,
než počet roztočů usmrcených při léčení jakýmkoli prostředkem v pozdním
podzimu a zimě. Otázkami jsou jen rozsah poškození zimních včel a poměr
jejich počtu k počtu spočítaných VD.
VP

Citace z originálu:
Varroa female can perform up to 7 reproductive cycles under laboratory
conditions (De Ruijter, 1987); under field conditions an average number
between two and three reproductive cycles can be expected (Fries and
Rosenkranz, 1996; Martin and Kemp, 1997).

Můžu požádat o ten anglický text, mrknu se rád. Děkuji Radek Hubač

----- Původní zpráva -----
Od:"Potužník Václav" <vpkt/=/centrum.cz>
Odesláno:?23. ?2. ?2017 10:27
Komu:"vcely/=/v.or.cz" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět:Re: Stav vcelstev

Úvodem napíšu to, kde vidím možné problémy zdravotního stavu včelstev.

Chemické přípravky, loupež (oběť loupeže nebo přínos problému-infekce z
loupeže), nedostatečné zásoby medu, nedostatek pylu, nenaštěpené zimní
zásoby (sacharoza, melicitoza), Nosema, Varroa, včelař (někdy) a viry. Podle
abecedy. Určitě jsem něco zapoměl.

A co pomáhá? Malé skupiny včelstev na stanovišti, které je úživné.

Tak, a teď budu psát jen o VD.

Vrátil jsem se k práci: "Peter Rosenkranz - Biology and control of Varroa
destructor". A protože mě jde angličtina jako když se prase pase, zeptám se,
není někde dostupná česká verze? Je to 24 stran (z toho 7 stran citací)

Tam mě nesedí dvě věci. Zaprve se citují poměrně staré prameny. Nezkřížili
jsme si soustavnými převozy včelstev kmeny VD a ty se množí jiným tempem?
Zadruhé mě zaráží ten rozdíl mezi laboratoří a polními podmínkami. Je
skutečně termostat o tolik lepší než včelstvo?

Zamýšlím se nad počtem reprodukčních cyklů roztoče. Uvádí se cca 2,5
úspěšných. A není tady jeden problém? Pokusím se to vysvětlit. Pokud samička
má reprodukční cyklus neúspěšný, nevychová v zavíčkované buňce rozmnožování
schopnou dceru. Ale přesto je vylíhnutá včela poškozená. I ta neúspěšná
samička sama parazitovala na larvě.

Vyvstávají tyto otázky:
1. Pokud například nemůže klást, neprodlouží se jí život? Neabsolvuje více
reprodukčních cyklů?
2. Pokud byla neúspěšná, nezkrátí se jí foretická fáze? Nepokusí se rychle o
další cyklus?
3. Co je důvodem její neúspěšnosti? Nemůže to být například to, že je sama
infikována nějakým virem? Virem, který zároveň dál šíří?

Teď to shrnu. Čtu: "up to 7 reproductive cycles", tedy až 7 cyklů. Když to
spojím s předcházejícím, tak mám třeba tisíce poškozených včel, ale jen
200-300 roztočů na podložce po první fumigaci. Plus mnoho v době před
fumigací, kdy jen málo včelařů spad monitoruje. Potom tito roztoči, kteří
náhle (téměř) ztratili schopnost se množit, i postižená včelstva, uhynou a
je na nějaký čas klid.

Je naprosto jisté, že počet poškozených včel zimní generace je mnohem větší,
než počet roztočů usmrcených při léčení jakýmkoli prostředkem v pozdním
podzimu a zimě. Otázkami jsou jen rozsah poškození zimních včel a poměr
jejich počtu k počtu spočítaných VD.
VP

Citace z originálu:
Varroa female can perform up to 7 reproductive cycles under laboratory
conditions (De Ruijter, 1987); under field conditions an average number
between two and three reproductive cycles can be expected (Fries and
Rosenkranz, 1996; Martin and Kemp, 1997).

Souhlasím s tí, že na úhynu včelstev je podepsáno více faktorů než pouze roztoč. V neposlední řadě jsou to možná i velké plochy monokultur. Je známo, že roztoč je nositelem několika druhů virů a to je problém, který je v podstatě neřešitelný. Prosté zbavení se roztoče je dobré, ale problém zůstává. Lidé mají tendence poroučet větru, dešti a ono to v praxi nefunguje, příroda je mocnější.

Podle mně je v první řadě špatně metodika varaózy. Do tří roztočů na včelstvo v zimní měli totiž znamená do 10 - 15 přeživších roztočů na jedno včelstvo. A víc než 5 roztočů ve včelstvu v časném předjaří znamená k tisícovce roztočů v podletí. Přemnožení Varoa sice dle podzimních spadů momentálně není limitující, co se týká svými přímými účinky na včelstvo, ale podle mne v nedávných letech se právě výrazným přičiněním varoa šířily virové nákazy včelstev. A možná oslabení včelstev přispělo i k šíření N.C..
Teorie upracování včelstev pozdními snůškami je dikutabilní. Za prvé se netýká opadavých listnáčů, protože listnáče se už od září připravují k opadu listů a tím podmínky pro vytváření medovicové snůšky u nich nejsou. Mohlo by se to týkat jen jehličnanů. Ale proč zrovna nyní, když jehličnany tady byly odjakživa? Ani na znečištěné prostředí se to svádět nedá, protože i přes rozsáhlou bulvarizaci smogových situací bylo znečištění ovzduší minimálně v posledních 20 letech socíku vyšší než je nyní.
A pokud se jedná o pozdní květovou snůšku, třeba z hořčie na zelené hnojení nebo z pozdě kvetoucích rostlin, okrasných nebo třeba břečtanu, je to spíš včelám ku prospěchu. Včely oslabené poškozením nebo virovou nákazou snůšku nezvládnou a z úlu se o to dřív vytratí zůstanou jen zdravé včely.

Hlavne ze mate chlapci ujasneneho protivnika.Ten jehlicnan byl Radime modrin a na cele Drahanske vrchovine to z nej teklo az do konce rijna,pak se ochladilo konecne.

Stav kdy se vam vcelstva vesele navstevuji,aniz by dochazelo k bojum na cesnech,coz signalizuje rozklad socialnich vazeb ve vcelstvech,taky hodite na krk roztocum? Stalo se mi to uprostred rady 14 vcelstev a postupovalo ke krajum,vcelstva zacala mizet z ulu a slabnout,roztoc jo? Z teto rady zbyla pouze krajni,kupodivu normalni,matky sestry F2.VD maji vetsinou nejvic krajni vcelstva,proc tahle mela minimalni spady tak jako ostatni a jsou v sile,narozdil od zbytku,kde se tezko hledala mrtvolka na rozbor? Napadlo Vas kolik vcelstev v minulosti vubec neuhynulo na VD,ale na spoustu dalsich patogenu v dile,pylu nebo potrave? A cemu vubec s rozsirenim cerany budem muset celit.V Olomouci zaznelo,ze vnejsi vlivy na obranyschopnost vcelstev a kumulace v dile nas privedou do stavu,kdy zimy budem prezivat jen s oddelky,produkcni pujde do kytek.Zase to svedem na VD???

> A víc než 5 roztočů ve včelstvu v časném předjaří znamená k
> tisícovce roztočů v podletí.

A to je to, co mě není jasné. Literatura píše nárůst 10-12x maximálně 20x za
sezonu. Vy tady píšete 200x a já nemám důvod Vám nevěřit. Já v roce 2014 po
KM na přelomu 7/8 spad do 50-ti a v říjnu nad 500. Snažím se hledat logická
vysvětlení pro to co já a se mnou mnozí jiní včelaři nevím(e), nevidím(e),
nebo dělám(e) špatně.

Ta práce zmíněná minule je zde:
http://www.moraybeedinosaurs.co.uk/Varroa/Rosenkranz-Biology-Control-Varroa.pdf
VP

> Zase to svedem na VD???
Buď jsem vztahovačný, nebo to je opravdu na mne.
Večer nebo o víkendu si v klidu přečtěte co jsem napsal. Možná je to
nebetyčný blud. Je to moje úvaha, kterou jsem sem dal k diskuzi. Mě nesedí
počty VD v jednotlivých obdobích jednotlivých let. Viry a bakterie nejsem
schopen vidět. Pokud je předpokládám, tak v bytě zvýším množství čajů,
zázvoru, medu, cibule, česneku a desinfekce. Ve včelíně alespoň bojuji s
jejich přenašeči, které vidím.

Například nosemu A jsem už potkal a myslím, že ji poznám. U nosemy C si
nejsem jistý zda ji poznám.

Jediné co si pamatuji z přednášky a literatury je to, že při testu léčiv se
některá kontrolní včelstva bez léčiva "zázračně" uzdravila. Zda včely kálí v
úlu nevím.

Na Mendelu čtu prvok a že kálí. Na Wiki čtu parazitická houba a že nekálí.
Tak nevím. Mendelu má až dole loga 6-ti institucí mimo jiné i EU. To by měl
být štempl na správnost, někdo snad ten projekt kontroloval. A tak tady
žijem.
VP

opravdu:
http://web2.mendelu.cz/af_291_projekty2/vseo/print.php?page=2796&typ=html
https://cs.wikipedia.org/wiki/Nosema_ceranae

JosPro
Stav kdy se vam vcelstva vesele navstevuji,aniz by dochazelo k bojum na cesnech,coz signalizuje rozklad socialnich vazeb ve vcelstvech,taky hodite na krk roztocum?

-------------

O tom tady i jinde řvu už dávno. Těm včelstvům jsme rozpitvával plod a rozotče mnohdy ani nenašel, přesto je včely anebo i vosy vybraly.

Obyvkle následuje oázka, co zimí měl /na tu jsme alergický), zda byl Gabon, aerosol, . . .

A vůbec, že nám ta naše metodika pěkně funguje a jiní problémy nemají a furt si nestěžují. :-)

Tak si zvykejte a hlavně si na to dávejte bacha.
Dá se to nakonec dobře řešit, že to stojí člověka jenobčas pár včelstev, když člověk ví co a jak. :-)

A ty ostatní nechte trávit roztoče a pokud mají ve včelách i nosemu tak jarním nátěrem i dotrávit i oslabené včely co mají v háji střevní výstelku.

Karel

Ono to rvani je Karle takove posledni varovani pro vsechny,co nikdy nic takoveho nevideli nebo si toho nevsimli.O N.A a N.C je srovnani na vcelaristruharov.

Ta dvě řešení co jsem psal, nejsou v tabulce v daném dokumentu. Dnes je taková nemoc vědců furt opisovat a dělat nová díla katalogizovat, ukazovat jména, připadá mi to že z vědců se stali knihovníci a ze starých opisovaných výsledků se ale přitom se furt nic člověk vlastně nedozví..

Mám od jara v plánu ještě jednu věc k vyzkoušení, která také není v daném dokumentu, jde o český popsaný experiment z dob velmi hodně minulých na které jsem narazil náhodou, ... měla by mít určitý přímý a radikální vliv na NC a NA.

Smůlou je, že bude méně včelstev, ale zase bude na ty experimenty více času.

Nelze otom těchto třech věcech psát veřejně, protože to není součástí metodik co jsou známy a dokonce kdyby výsledky vyšli,by to byl důkaz, že je metodika špatně nastavena.

Když to zhrnu jako všeobecně vstupní data pro mou letošní novou minimálně v trvání tříletou výzvu co dál, je známo kdy a jak probíhá destrukce. Je známo mnoho postupů s léčivy a pomocnými látkami, kterých stejný výsledek je Bohužel na jednom stanovišti neopakovanelný dvakrát za sebou. Naděje je ale, že mám ale hotové opakovatelné výsledky z posledních pěti let a nanich se dá slušně stavět. A opakovatelnost výsledku je základem opravdové vědy, ne takových knihomolných křečí kterých je na internetu hafo.

_gp_




.........
Potu?ník Václav (e-mailem) --- 23. 2. 2017
Re: Stav vcelstev (70071) (70077) (70078) (70079) (70080) (70081) (70083)

> A víc než 5 roztočů ve včelstvu v časném předjaří znamená k
> tisícovce roztočů v podletí.

A to je to, co mě není jasné. Literatura píše nárůst 10-12x maximálně 20x za
sezonu. Vy tady píšete 200x a já nemám důvod Vám nevěřit. Já v roce 2014 po
KM na přelomu 7/8 spad do 50-ti a v říjnu nad 500. Snažím se hledat logická
vysvětlení pro to co já a se mnou mnozí jiní včelaři nevím(e), nevidím(e),
nebo dělám(e) špatně.

Ta práce zmíněná minule je zde:
http://www.moraybeedinosaurs.co.uk/Varroa/Rosenkranz-Biology-Control-Varroa.pdf
VP

"Hlavne ze mate chlapci ujasneneho protivnika.Ten jehlicnan byl Radime modrin a na cele Drahanske vrchovine to z nej teklo az do konce rijna,pak se ochladilo konecne."
Tak to jo. Souhlasím.

"JosPro
Stav kdy se vam vcelstva vesele navstevuji,aniz by dochazelo k bojum na cesnech,coz signalizuje rozklad socialnich vazeb ve vcelstvech,taky hodite na krk roztocum? "
Já toto nerozporuji, ale uvědomujete si vůbec, že ještě před takovými 20 - 30 lety úlů jako dnešní nástavkové s široce roztaženými česnovými otvory ve dnu úlu bylo minimum?
Že většina včelařů měla zadováky nebo univerzály a podobné úly s česny s plechovými uzávěry a že při nedostatku snůšky a v podletí při krmení všichni těmi plechy zužovali česna na pár centimetrů? A že už mnoho desetiletí předtím psali zkušení včelaři, že v úlech vedle sebe nemají být matky sestry odchované hromadně ve stejnou dobu, protože mají podobnou vůni a včely na česnu se potom nerozeznávají a včely se vzájemně navštěvují a vylupují? A že i za takových podmínek byl hlavně ve včelínech, kde jsou ty česna blízko sebe, běžné, že se včely pokoušely dostat česny do vedlejších úlů a tak pod úly byly vždy nějaké vzájemně usmrcené strážkyně a lupičky?
A to tehdy byla genová diverzita výrazně vyšší než dnes, kdy prakticky všechny včely v ČR jsou vzájemně mnohonásobně překřížené pouze z těch několika chovatelských linií kraněk po desetiletí u nás rozchovávaných v oficiálních rozmnožovacích chovech matek a proto blízce příbuzné.

U tohohle jevu to Radime na velikosti cesna nebo zuzeni naprosto nezalezi,vcely ze sousednich ulu si bez povsimnuti pochodovali do ulu a zpet,bez reakce strazkyn.

Pro uplne objasneni jevu,kolega takto ztratil 2 vozy.Baterie s 60 vcelstvy.Povsiml si jevu navstev v ulech,vypuklo to ve spodni rade,tak zuzoval na 1 vcelu,a hledal loupici vcelstva v okoli,prisel skoro o vsechna.Tvrdil jsem,ze zdrave vcelstvo cesno haji,kdyby melo padnout,chyba je jinde.A byla,ve vzorcich mrtvolek N.C.Toto zacalo u nej pocatkem zari a v rijnu bylo finito.Smutne.Rozchovat znova 60 vcelstev vezme par sezon.

Nagooglujte si Radime stranky vcelaristruharov,clanek nosema apis x nosema ceranae,je tav verohodny popis toho co je k videni v takovych pripadech.Vcely vyletuji umrit mimo ul,rekl bych hromadne.Udaj 8 dnu od nakazeni po prazdny ul sice nepotvrdim,ale zbytek je popsan hodnoverne.Zlata dobra nosema apis,tu jsme alespon dovedli poznat a poradit si s ni.Takhle pokud si clovek nevsima pruvodnich jevu nebo si N.C.nenecha vysetrit,tak na ni prijde pozde.Nefunguje KM,nepomuze zuzeni kvuli teplu,je v zasobach,atd.Same radosti.

Zajímavé a sedí to.
Proč to neotisknou ve Včelařsví. Snížilo by to spotřebu Varidolu nebo vyvolalo paniku a děs, že je zde choroba proti které je včelař s chemiíá v háji a jediné co zbyde je selekce na odolnost. :-)
A vysvětlovalo by to i ty jarní ztráty matek a plodu a nepomůže nai náprava spojením.

Při ochlazení koncem září až října u posledních neloupených včelstev dochází k úhynům mimo úl a včelař jelikož nezná vývoj tohoto parazita přikládá úhyny varroaze, která se v tomto období taktéž silně projevuje. Úhyny pokračují i po úhynech krátkověkých včel zejména v měsíci prosinci až lednu. Většina včelařů si myslí, že došlo k úhynům na varroazu. Ovšem varroaza není tak zákeřná jak tato Nosema ceranae.Včelstva zasažená silnou varroazou hynou do poloviny listopadu.

Za pozornost stojí i ta informace, že byl tento parazit zjiště u matek ve vaječnících a vejcovodech. Tímto může být matka zdrojem infekce ve včelstvu. Čeká nás v dalším období dvou až čtyř let to, co potkalo včelaře v západní Evropě a USA, budou to hromadné úhyny během krátkého období. Případná souvislost mezi nákazou Nosema ceranae a jevem CCD (Colony collaps disorder – symptom zhroucení včelstva) je předmětem výzkumu. Zatím není známo léčivo, které by tuto chorobu tlumilo.
Kyselina mravenčí nepůsobí jako na Nosemu apis. Zdá se, že zatím účiná látka je na bázi chloru (koncentrované savo) a nebo louhů (louh sodný), pouze při použití v desinfekci úlu. Nepoužívat plásty z uhynulých včelstev a to ani i s medem do dalších včelstev. Zmírnění lze dosáhnout obměňou díla, měnit matky a tvořit oddělky, chovat jen sliná včelstva.V odborné veřejnosti se přirovnává toto onemocnění jákési rakovině včelstva.

Ovšem zkušenost říká, že silné včelstvo nejvíc loupí, takže si myslím, že to není úplně ono.
Není tam, že první příznak je malý odběr krmení a stagnace ještě v době snůšky, jenž to není ještě vidět loupež od včel (ty mají snůšku, neslídí tolik), ale jen od vos.

Taktéž tam není že pokud včelstvo dožije jara, tak má nabouraný vnitřek a pak je jarní fumigace a nátěr pořádnou peckou co je může dorazit a další "léčení".

Karel

pardon, nezabral mi tag na konec citace - takže toto je už můj komentář:
Ovšem zkušenost říká, že silné včelstvo nejvíc loupí, takže si myslím, že to není úplně ono.
Není tam, že první příznak je malý odběr krmení a stagnace ještě v době snůšky, jenž to není ještě vidět loupež od včel (ty mají snůšku, neslídí tolik), ale jen od vos.

Taktéž tam není že pokud včelstvo dožije jara, tak má nabouraný vnitřek a pak je jarní fumigace a nátěr pořádnou peckou co je může dorazit a další "léčení".

Karel

Tak jsem se potom s N.C. nesetkal naplno, nevím.
Moje zkušenosti jsou zatím takové, že včelstva jsou obrovsky plastická a že existuje obrovský rozdíl v životaschopnosti mezi rozvíjejícími se včelstvy s mladými matkami a včelstvy na vrcholu nebo za vrcholem vývoje a se staršími více či méně vykladenými matkami.
A že pokud se nejedná o nemoc kosící všechna včelstva, na která se rozšíří, jako by měl být mor plodu, tak většina nemoci likviduje právě jen ty včelstva s malou životaschopností, zatímco včelstva s velkou životaschopností je nepocítí. To ale nemá žádný vztah s velikostí, přínosem medu atd. Nebo spíš záporný, protože právě ty včelstva, které včelař vedl v sezóně k co největší síle a co největšímu výnosu medu mohou být v druhé polovin roku už "unavená" a tudíž málo životaschopná.
Opatření, která zvyšují životaschopnost včelstev, jsou pak proti dnešnímu trendu co nejsilnějších včelstev, protože vedle zvyšování pracnosti snižují sílu včelstva a přínos medu. V podletí napříkald norské zimování.
a.
Možná to jsou i některá opatření, která například snižují sílu včelstva do zimy a tím snižují nároky včelstva například na komunikaci mezi včelami, nevím. Možná je chybný trend nacpat do včel zimní zásoby už v červenci a ve velkém úlu s více nástavky, aby byl počet zimních včel co nejvyšší. třeba potom v takovém případě, když včelstvo přestane plodovat, nestačí feromony pouze matky držet včelstvo pohromadě, pokud se k tomu ještě přidá třeba N.C. nebo pozdní medovicová snůška atd.
a.
Co se týká loupeže, platí, že aby bylo včelstvo odolné proti rozjeté loupeži a bránilo se, potřebuje pár podmínek. Česno musí být dostupným počtem strážkyň včelstva ubranitelné. Ve včelstvu musí být funkční matka vydávající feromony, musí tam být otevřený plod nebo aspoň nakladená vajíčka a to blízko česna, jinak včely česno nebrání a potom musí být přínos sladiny do včelstva. Pokud jen jedna jediná z těch podmínek chybí, tak včelstvo se vyloupení bránit vůbec nemusí.
Proto k zabránění vylupování nestačí jen zvenku zůžit česna na jednu včelu. Musíte do těch včel jít, bez ohledu na probíhající loupež, musíte tam najít plod, pokud tam je, nebo aspoň sezení matky - plást po posledním vylíhlém plodu, přemístit ho blízko k česnu, včely případně zůžit, aby celý vnitřek úlu byl včelami dobře obsazený a potom včelstvo večer pokrmit tak půl kilem roztoku nebo v podobném rozsahu. Aby přes noc všechny včely zanamenaly přínos sladiny, krmítko vybraly a začaly cukr zpracovávat.
Za takových podmínek včely v úlu se přes noc scelí, získají svou vlastní vůni a odhodlání ten úl bránit. U mně zatím vždycky takový zásah zabral, včely, které se předtím nebránily a nechávaly se prakticky bez odporu vylupovat, se začaly bránit.

JosPro:
Ono to rvani je Karle takove posledni varovani pro vsechny,co nikdy nic takoveho nevideli nebo si toho nevsimli.
-------------
A věřil jsi mě, když jsme tady psal že metodika neřešší některé úhyny a nikdo se k nim nechce vyjadřovat a jen to svádí na roztoče a včelaře? :-)

Buď ale klidný, statisticky je to dané, na každého jednou dojde.

A čím déle se bude problém tutlat, tím větší mají šanci že je to potká a u jiných se to bude opakovat.

Na nosemu nátěr plodu opravdu, ale opravdu :-) nefunguje. :-) :-)

Jsem zvědav na další zprávu o úhynech jak to tady pěkně funguje, jen včelaři mají levé ruce a nedodržují metodiku. :-)

RP:
Tak jsem se potom s N.C. nesetkal naplno, nevím.
----------
Podle toho co píšete zcela určitě.

Nebojte, to přijde, zvyknete si.

Karel

"Za pozornost stojí i ta informace, že byl tento parazit zjiště u matek ve vaječnících a vejcovodech. Tímto může být matka zdrojem infekce ve včelstvu."
Taková matka, co si pamatuji kolem běžné nosemy, klade vadná vajíčka a tak je bezprostřední příčinou oslabení a potom zániku včelstva.
Tudíž se taková matka v normálním včelstvu běžně nevyskytuje. Buď je nakažena nosemou při odchovu a potom po přidání do včelstva včelstvo slábne a matka musí být okamžitě nahražena jinou. Ale v běžném včelstvu se zdravá matka nenakazí, dokud není celé včelstvo včetně mlaďušek, co ji krmí N.C. zamořeno.
Potom je k zániku odsouzeno celé včelstvo.

"RP:
Tak jsem se potom s N.C. nesetkal naplno, nevím.
----------
Podle toho co píšete zcela určitě.
Nebojte, to přijde, zvyknete si.
Karel"
a.
Tak aspoň že vím, co mám čekat.

RP
Potom je k zániku odsouzeno celé včelstvo.
-----

je, nestojí to za to přidávat oddělek atd.

Jen ten předchozí průběh je kdovíjaký.
Je i normální včelstvo, na světlém díle, spíš nadpůměrné a najednou tam člověk přijde a nevidí plod. Přidá třeba plod, včely si vychovají matku, za pár týdnů při kontorle koláče pěkně zavíčkovaného plodu a a za nějaký čas zase nic.
Při přidání oddělku se včelstvo dožije zimy ale jara už obyvkle ne.

A představa že je to vyřeší obměna díla, to je taková zoufalá rada od doktora, nepijte, nekuřte, ....

No, jestli je to po celé republice, včelaři budou věřit na varoázu, zásoby zůstanou v úlech pro ty v ousedství co přežily, nebo se dodají nakoupeným oddělkům, . . . .

Bude to pěkný mazec a celostátní šlechtění na odolnost. :-)

Karel

Napište jak hluboko zasadit prosím.

SVSce je úplně jedno jestli je současná metodika na vybíjení roztočů Varroa ještě smyslupná nebo už začíná být v mnoha případech kontraproduktivní. Dokud se neobjeví a jasně nepoukáže na novou příčinu úhynů včelstev, bude stávající metodika platným nástrojem SVSky jak mít včelaře stále pod kontrolou. To jen kdyby někdo vystrkoval růžky....pche

Vysádzame ich tak, aby bol ich celý koreňový bal (teda tá časť rastliny, ktorá bola v črepníku) 4-6 centimetrov pod zemou.

viz:http://www.dreviny.sk/937-evodia-hupehenska-evodia-hupehensis-tetradium-daniellii-/


Zbyněk (37.188.236.49) --- 24. 2. 2017
evodie

Napište jak hluboko zasadit prosím.

"SVSce je úplně jedno jestli je současná metodika na vybíjení roztočů Varroa ještě smyslupná nebo už začíná být v mnoha případech kontraproduktivní. Dokud se neobjeví a jasně nepoukáže na novou příčinu úhynů včelstev, bude stávající metodika platným nástrojem SVSky jak mít včelaře stále pod kontrolou. To jen kdyby někdo vystrkoval růžky....pche"
Včelaře pod kontrolou se spíš snaží mít vedení ČSV.
SVS chápu v tom smyslu jako úředníky. Mají, co se týká léčení včelstev platné směrnice a dokud je někdo nezmění, konkrétně dokud ČSV nenavrhne jiné postupy a důkladně je nezdůvodní, aby byly přijaty, budou platit ty staré.

Mám hydromechanickou úlovou váhu mnoho let bez jakýchkoliv oprav. Mám pocit, že jsem někde ve včelařství četl inzerát na obdobnou za eura. Rád bych jich několik přikoupil, ale nemohu to už najít.
Neví někdo o nějakém dodavateli ?

Nezastávám se a neobhajuji v žádném případě ČSV, ale metodiky a postupy léčení nebo potírání roztoče nemýlím-li se stanovuje Výzkumný ústav včelařský v Dole a schvaluje SVS, metodika pro boj s roztočem je určena pouze na roztoče a pokud se souběžně vyskytují viry, tak to je jiný příběh a pravděpodobně dnes neřešitelný. Antivirotika možná lze vyrobit, ale léčiva včelstev je zakázáno používat. Sám jsem zastáncem velmi opatrného používání jak Varidolu, MP 10, M1 AER, Gabonu, KM a dalších. Ona metodika je zpracována k používání širokou veřejností, když někomu nevyhovuje ať s výzkumníky navrhne něco převratného.

Nezastávám se a neobhajuji v žádném případě ČSV, ale metodiky a postupy léčení nebo potírání roztoče nemýlím-li se stanovuje Výzkumný ústav včelařský v Dole a schvaluje SVS, metodika pro boj s roztočem je určena pouze na roztoče a pokud se souběžně vyskytují viry, tak to je jiný příběh a pravděpodobně dnes neřešitelný. Antivirotika možná lze vyrobit, ale léčiva včelstev je zakázáno používat. Sám jsem zastáncem velmi opatrného používání jak Varidolu, MP 10, M1 AER, Gabonu, KM a dalších. Ona metodika je zpracována k používání širokou veřejností, když někomu nevyhovuje ať s výzkumníky navrhne něco převratného.