Včelařská konference

Zajímavé a sedí to.
Proč to neotisknou ve Včelařsví. Snížilo by to spotřebu Varidolu nebo vyvolalo paniku a děs, že je zde choroba proti které je včelař s chemiíá v háji a jediné co zbyde je selekce na odolnost. :-)
A vysvětlovalo by to i ty jarní ztráty matek a plodu a nepomůže nai náprava spojením.

Při ochlazení koncem září až října u posledních neloupených včelstev dochází k úhynům mimo úl a včelař jelikož nezná vývoj tohoto parazita přikládá úhyny varroaze, která se v tomto období taktéž silně projevuje. Úhyny pokračují i po úhynech krátkověkých včel zejména v měsíci prosinci až lednu. Většina včelařů si myslí, že došlo k úhynům na varroazu. Ovšem varroaza není tak zákeřná jak tato Nosema ceranae.Včelstva zasažená silnou varroazou hynou do poloviny listopadu.

Za pozornost stojí i ta informace, že byl tento parazit zjiště u matek ve vaječnících a vejcovodech. Tímto může být matka zdrojem infekce ve včelstvu. Čeká nás v dalším období dvou až čtyř let to, co potkalo včelaře v západní Evropě a USA, budou to hromadné úhyny během krátkého období. Případná souvislost mezi nákazou Nosema ceranae a jevem CCD (Colony collaps disorder – symptom zhroucení včelstva) je předmětem výzkumu. Zatím není známo léčivo, které by tuto chorobu tlumilo.
Kyselina mravenčí nepůsobí jako na Nosemu apis. Zdá se, že zatím účiná látka je na bázi chloru (koncentrované savo) a nebo louhů (louh sodný), pouze při použití v desinfekci úlu. Nepoužívat plásty z uhynulých včelstev a to ani i s medem do dalších včelstev. Zmírnění lze dosáhnout obměňou díla, měnit matky a tvořit oddělky, chovat jen sliná včelstva.V odborné veřejnosti se přirovnává toto onemocnění jákési rakovině včelstva.

Ovšem zkušenost říká, že silné včelstvo nejvíc loupí, takže si myslím, že to není úplně ono.
Není tam, že první příznak je malý odběr krmení a stagnace ještě v době snůšky, jenž to není ještě vidět loupež od včel (ty mají snůšku, neslídí tolik), ale jen od vos.

Taktéž tam není že pokud včelstvo dožije jara, tak má nabouraný vnitřek a pak je jarní fumigace a nátěr pořádnou peckou co je může dorazit a další "léčení".

Karel

Nagooglujte si Radime stranky vcelaristruharov,clanek nosema apis x nosema ceranae,je tav verohodny popis toho co je k videni v takovych pripadech.Vcely vyletuji umrit mimo ul,rekl bych hromadne.Udaj 8 dnu od nakazeni po prazdny ul sice nepotvrdim,ale zbytek je popsan hodnoverne.Zlata dobra nosema apis,tu jsme alespon dovedli poznat a poradit si s ni.Takhle pokud si clovek nevsima pruvodnich jevu nebo si N.C.nenecha vysetrit,tak na ni prijde pozde.Nefunguje KM,nepomuze zuzeni kvuli teplu,je v zasobach,atd.Same radosti.

Pro uplne objasneni jevu,kolega takto ztratil 2 vozy.Baterie s 60 vcelstvy.Povsiml si jevu navstev v ulech,vypuklo to ve spodni rade,tak zuzoval na 1 vcelu,a hledal loupici vcelstva v okoli,prisel skoro o vsechna.Tvrdil jsem,ze zdrave vcelstvo cesno haji,kdyby melo padnout,chyba je jinde.A byla,ve vzorcich mrtvolek N.C.Toto zacalo u nej pocatkem zari a v rijnu bylo finito.Smutne.Rozchovat znova 60 vcelstev vezme par sezon.

U tohohle jevu to Radime na velikosti cesna nebo zuzeni naprosto nezalezi,vcely ze sousednich ulu si bez povsimnuti pochodovali do ulu a zpet,bez reakce strazkyn.

"JosPro
Stav kdy se vam vcelstva vesele navstevuji,aniz by dochazelo k bojum na cesnech,coz signalizuje rozklad socialnich vazeb ve vcelstvech,taky hodite na krk roztocum? "
Já toto nerozporuji, ale uvědomujete si vůbec, že ještě před takovými 20 - 30 lety úlů jako dnešní nástavkové s široce roztaženými česnovými otvory ve dnu úlu bylo minimum?
Že většina včelařů měla zadováky nebo univerzály a podobné úly s česny s plechovými uzávěry a že při nedostatku snůšky a v podletí při krmení všichni těmi plechy zužovali česna na pár centimetrů? A že už mnoho desetiletí předtím psali zkušení včelaři, že v úlech vedle sebe nemají být matky sestry odchované hromadně ve stejnou dobu, protože mají podobnou vůni a včely na česnu se potom nerozeznávají a včely se vzájemně navštěvují a vylupují? A že i za takových podmínek byl hlavně ve včelínech, kde jsou ty česna blízko sebe, běžné, že se včely pokoušely dostat česny do vedlejších úlů a tak pod úly byly vždy nějaké vzájemně usmrcené strážkyně a lupičky?
A to tehdy byla genová diverzita výrazně vyšší než dnes, kdy prakticky všechny včely v ČR jsou vzájemně mnohonásobně překřížené pouze z těch několika chovatelských linií kraněk po desetiletí u nás rozchovávaných v oficiálních rozmnožovacích chovech matek a proto blízce příbuzné.

"Hlavne ze mate chlapci ujasneneho protivnika.Ten jehlicnan byl Radime modrin a na cele Drahanske vrchovine to z nej teklo az do konce rijna,pak se ochladilo konecne."
Tak to jo. Souhlasím.

Ta dvě řešení co jsem psal, nejsou v tabulce v daném dokumentu. Dnes je taková nemoc vědců furt opisovat a dělat nová díla katalogizovat, ukazovat jména, připadá mi to že z vědců se stali knihovníci a ze starých opisovaných výsledků se ale přitom se furt nic člověk vlastně nedozví..

Mám od jara v plánu ještě jednu věc k vyzkoušení, která také není v daném dokumentu, jde o český popsaný experiment z dob velmi hodně minulých na které jsem narazil náhodou, ... měla by mít určitý přímý a radikální vliv na NC a NA.

Smůlou je, že bude méně včelstev, ale zase bude na ty experimenty více času.

Nelze otom těchto třech věcech psát veřejně, protože to není součástí metodik co jsou známy a dokonce kdyby výsledky vyšli,by to byl důkaz, že je metodika špatně nastavena.

Když to zhrnu jako všeobecně vstupní data pro mou letošní novou minimálně v trvání tříletou výzvu co dál, je známo kdy a jak probíhá destrukce. Je známo mnoho postupů s léčivy a pomocnými látkami, kterých stejný výsledek je Bohužel na jednom stanovišti neopakovanelný dvakrát za sebou. Naděje je ale, že mám ale hotové opakovatelné výsledky z posledních pěti let a nanich se dá slušně stavět. A opakovatelnost výsledku je základem opravdové vědy, ne takových knihomolných křečí kterých je na internetu hafo.

_gp_




.........
Potu?ník Václav (e-mailem) --- 23. 2. 2017
Re: Stav vcelstev (70071) (70077) (70078) (70079) (70080) (70081) (70083)

> A víc než 5 roztočů ve včelstvu v časném předjaří znamená k
> tisícovce roztočů v podletí.

A to je to, co mě není jasné. Literatura píše nárůst 10-12x maximálně 20x za
sezonu. Vy tady píšete 200x a já nemám důvod Vám nevěřit. Já v roce 2014 po
KM na přelomu 7/8 spad do 50-ti a v říjnu nad 500. Snažím se hledat logická
vysvětlení pro to co já a se mnou mnozí jiní včelaři nevím(e), nevidím(e),
nebo dělám(e) špatně.

Ta práce zmíněná minule je zde:
http://www.moraybeedinosaurs.co.uk/Varroa/Rosenkranz-Biology-Control-Varroa.pdf
VP

Ono to rvani je Karle takove posledni varovani pro vsechny,co nikdy nic takoveho nevideli nebo si toho nevsimli.O N.A a N.C je srovnani na vcelaristruharov.

JosPro
Stav kdy se vam vcelstva vesele navstevuji,aniz by dochazelo k bojum na cesnech,coz signalizuje rozklad socialnich vazeb ve vcelstvech,taky hodite na krk roztocum?

-------------

O tom tady i jinde řvu už dávno. Těm včelstvům jsme rozpitvával plod a rozotče mnohdy ani nenašel, přesto je včely anebo i vosy vybraly.

Obyvkle následuje oázka, co zimí měl /na tu jsme alergický), zda byl Gabon, aerosol, . . .

A vůbec, že nám ta naše metodika pěkně funguje a jiní problémy nemají a furt si nestěžují. :-)

Tak si zvykejte a hlavně si na to dávejte bacha.
Dá se to nakonec dobře řešit, že to stojí člověka jenobčas pár včelstev, když člověk ví co a jak. :-)

A ty ostatní nechte trávit roztoče a pokud mají ve včelách i nosemu tak jarním nátěrem i dotrávit i oslabené včely co mají v háji střevní výstelku.

Karel

> Zase to svedem na VD???
Buď jsem vztahovačný, nebo to je opravdu na mne.
Večer nebo o víkendu si v klidu přečtěte co jsem napsal. Možná je to
nebetyčný blud. Je to moje úvaha, kterou jsem sem dal k diskuzi. Mě nesedí
počty VD v jednotlivých obdobích jednotlivých let. Viry a bakterie nejsem
schopen vidět. Pokud je předpokládám, tak v bytě zvýším množství čajů,
zázvoru, medu, cibule, česneku a desinfekce. Ve včelíně alespoň bojuji s
jejich přenašeči, které vidím.

Například nosemu A jsem už potkal a myslím, že ji poznám. U nosemy C si
nejsem jistý zda ji poznám.

Jediné co si pamatuji z přednášky a literatury je to, že při testu léčiv se
některá kontrolní včelstva bez léčiva "zázračně" uzdravila. Zda včely kálí v
úlu nevím.

Na Mendelu čtu prvok a že kálí. Na Wiki čtu parazitická houba a že nekálí.
Tak nevím. Mendelu má až dole loga 6-ti institucí mimo jiné i EU. To by měl
být štempl na správnost, někdo snad ten projekt kontroloval. A tak tady
žijem.
VP

opravdu:
http://web2.mendelu.cz/af_291_projekty2/vseo/print.php?page=2796&typ=html
https://cs.wikipedia.org/wiki/Nosema_ceranae

> A víc než 5 roztočů ve včelstvu v časném předjaří znamená k
> tisícovce roztočů v podletí.

A to je to, co mě není jasné. Literatura píše nárůst 10-12x maximálně 20x za
sezonu. Vy tady píšete 200x a já nemám důvod Vám nevěřit. Já v roce 2014 po
KM na přelomu 7/8 spad do 50-ti a v říjnu nad 500. Snažím se hledat logická
vysvětlení pro to co já a se mnou mnozí jiní včelaři nevím(e), nevidím(e),
nebo dělám(e) špatně.

Ta práce zmíněná minule je zde:
http://www.moraybeedinosaurs.co.uk/Varroa/Rosenkranz-Biology-Control-Varroa.pdf
VP

Stav kdy se vam vcelstva vesele navstevuji,aniz by dochazelo k bojum na cesnech,coz signalizuje rozklad socialnich vazeb ve vcelstvech,taky hodite na krk roztocum? Stalo se mi to uprostred rady 14 vcelstev a postupovalo ke krajum,vcelstva zacala mizet z ulu a slabnout,roztoc jo? Z teto rady zbyla pouze krajni,kupodivu normalni,matky sestry F2.VD maji vetsinou nejvic krajni vcelstva,proc tahle mela minimalni spady tak jako ostatni a jsou v sile,narozdil od zbytku,kde se tezko hledala mrtvolka na rozbor? Napadlo Vas kolik vcelstev v minulosti vubec neuhynulo na VD,ale na spoustu dalsich patogenu v dile,pylu nebo potrave? A cemu vubec s rozsirenim cerany budem muset celit.V Olomouci zaznelo,ze vnejsi vlivy na obranyschopnost vcelstev a kumulace v dile nas privedou do stavu,kdy zimy budem prezivat jen s oddelky,produkcni pujde do kytek.Zase to svedem na VD???

Hlavne ze mate chlapci ujasneneho protivnika.Ten jehlicnan byl Radime modrin a na cele Drahanske vrchovine to z nej teklo az do konce rijna,pak se ochladilo konecne.

Podle mně je v první řadě špatně metodika varaózy. Do tří roztočů na včelstvo v zimní měli totiž znamená do 10 - 15 přeživších roztočů na jedno včelstvo. A víc než 5 roztočů ve včelstvu v časném předjaří znamená k tisícovce roztočů v podletí. Přemnožení Varoa sice dle podzimních spadů momentálně není limitující, co se týká svými přímými účinky na včelstvo, ale podle mne v nedávných letech se právě výrazným přičiněním varoa šířily virové nákazy včelstev. A možná oslabení včelstev přispělo i k šíření N.C..
Teorie upracování včelstev pozdními snůškami je dikutabilní. Za prvé se netýká opadavých listnáčů, protože listnáče se už od září připravují k opadu listů a tím podmínky pro vytváření medovicové snůšky u nich nejsou. Mohlo by se to týkat jen jehličnanů. Ale proč zrovna nyní, když jehličnany tady byly odjakživa? Ani na znečištěné prostředí se to svádět nedá, protože i přes rozsáhlou bulvarizaci smogových situací bylo znečištění ovzduší minimálně v posledních 20 letech socíku vyšší než je nyní.
A pokud se jedná o pozdní květovou snůšku, třeba z hořčie na zelené hnojení nebo z pozdě kvetoucích rostlin, okrasných nebo třeba břečtanu, je to spíš včelám ku prospěchu. Včely oslabené poškozením nebo virovou nákazou snůšku nezvládnou a z úlu se o to dřív vytratí zůstanou jen zdravé včely.

Souhlasím s tí, že na úhynu včelstev je podepsáno více faktorů než pouze roztoč. V neposlední řadě jsou to možná i velké plochy monokultur. Je známo, že roztoč je nositelem několika druhů virů a to je problém, který je v podstatě neřešitelný. Prosté zbavení se roztoče je dobré, ale problém zůstává. Lidé mají tendence poroučet větru, dešti a ono to v praxi nefunguje, příroda je mocnější.

Můžu požádat o ten anglický text, mrknu se rád. Děkuji Radek Hubač

----- Původní zpráva -----
Od:"Potužník Václav" <vpkt/=/centrum.cz>
Odesláno:?23. ?2. ?2017 10:27
Komu:"vcely/=/v.or.cz" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět:Re: Stav vcelstev

Úvodem napíšu to, kde vidím možné problémy zdravotního stavu včelstev.

Chemické přípravky, loupež (oběť loupeže nebo přínos problému-infekce z
loupeže), nedostatečné zásoby medu, nedostatek pylu, nenaštěpené zimní
zásoby (sacharoza, melicitoza), Nosema, Varroa, včelař (někdy) a viry. Podle
abecedy. Určitě jsem něco zapoměl.

A co pomáhá? Malé skupiny včelstev na stanovišti, které je úživné.

Tak, a teď budu psát jen o VD.

Vrátil jsem se k práci: "Peter Rosenkranz - Biology and control of Varroa
destructor". A protože mě jde angličtina jako když se prase pase, zeptám se,
není někde dostupná česká verze? Je to 24 stran (z toho 7 stran citací)

Tam mě nesedí dvě věci. Zaprve se citují poměrně staré prameny. Nezkřížili
jsme si soustavnými převozy včelstev kmeny VD a ty se množí jiným tempem?
Zadruhé mě zaráží ten rozdíl mezi laboratoří a polními podmínkami. Je
skutečně termostat o tolik lepší než včelstvo?

Zamýšlím se nad počtem reprodukčních cyklů roztoče. Uvádí se cca 2,5
úspěšných. A není tady jeden problém? Pokusím se to vysvětlit. Pokud samička
má reprodukční cyklus neúspěšný, nevychová v zavíčkované buňce rozmnožování
schopnou dceru. Ale přesto je vylíhnutá včela poškozená. I ta neúspěšná
samička sama parazitovala na larvě.

Vyvstávají tyto otázky:
1. Pokud například nemůže klást, neprodlouží se jí život? Neabsolvuje více
reprodukčních cyklů?
2. Pokud byla neúspěšná, nezkrátí se jí foretická fáze? Nepokusí se rychle o
další cyklus?
3. Co je důvodem její neúspěšnosti? Nemůže to být například to, že je sama
infikována nějakým virem? Virem, který zároveň dál šíří?

Teď to shrnu. Čtu: "up to 7 reproductive cycles", tedy až 7 cyklů. Když to
spojím s předcházejícím, tak mám třeba tisíce poškozených včel, ale jen
200-300 roztočů na podložce po první fumigaci. Plus mnoho v době před
fumigací, kdy jen málo včelařů spad monitoruje. Potom tito roztoči, kteří
náhle (téměř) ztratili schopnost se množit, i postižená včelstva, uhynou a
je na nějaký čas klid.

Je naprosto jisté, že počet poškozených včel zimní generace je mnohem větší,
než počet roztočů usmrcených při léčení jakýmkoli prostředkem v pozdním
podzimu a zimě. Otázkami jsou jen rozsah poškození zimních včel a poměr
jejich počtu k počtu spočítaných VD.
VP

Citace z originálu:
Varroa female can perform up to 7 reproductive cycles under laboratory
conditions (De Ruijter, 1987); under field conditions an average number
between two and three reproductive cycles can be expected (Fries and
Rosenkranz, 1996; Martin and Kemp, 1997).

Úvodem napíšu to, kde vidím možné problémy zdravotního stavu včelstev.

Chemické přípravky, loupež (oběť loupeže nebo přínos problému-infekce z
loupeže), nedostatečné zásoby medu, nedostatek pylu, nenaštěpené zimní
zásoby (sacharoza, melicitoza), Nosema, Varroa, včelař (někdy) a viry. Podle
abecedy. Určitě jsem něco zapoměl.

A co pomáhá? Malé skupiny včelstev na stanovišti, které je úživné.

Tak, a teď budu psát jen o VD.

Vrátil jsem se k práci: "Peter Rosenkranz - Biology and control of Varroa
destructor". A protože mě jde angličtina jako když se prase pase, zeptám se,
není někde dostupná česká verze? Je to 24 stran (z toho 7 stran citací)

Tam mě nesedí dvě věci. Zaprve se citují poměrně staré prameny. Nezkřížili
jsme si soustavnými převozy včelstev kmeny VD a ty se množí jiným tempem?
Zadruhé mě zaráží ten rozdíl mezi laboratoří a polními podmínkami. Je
skutečně termostat o tolik lepší než včelstvo?

Zamýšlím se nad počtem reprodukčních cyklů roztoče. Uvádí se cca 2,5
úspěšných. A není tady jeden problém? Pokusím se to vysvětlit. Pokud samička
má reprodukční cyklus neúspěšný, nevychová v zavíčkované buňce rozmnožování
schopnou dceru. Ale přesto je vylíhnutá včela poškozená. I ta neúspěšná
samička sama parazitovala na larvě.

Vyvstávají tyto otázky:
1. Pokud například nemůže klást, neprodlouží se jí život? Neabsolvuje více
reprodukčních cyklů?
2. Pokud byla neúspěšná, nezkrátí se jí foretická fáze? Nepokusí se rychle o
další cyklus?
3. Co je důvodem její neúspěšnosti? Nemůže to být například to, že je sama
infikována nějakým virem? Virem, který zároveň dál šíří?

Teď to shrnu. Čtu: "up to 7 reproductive cycles", tedy až 7 cyklů. Když to
spojím s předcházejícím, tak mám třeba tisíce poškozených včel, ale jen
200-300 roztočů na podložce po první fumigaci. Plus mnoho v době před
fumigací, kdy jen málo včelařů spad monitoruje. Potom tito roztoči, kteří
náhle (téměř) ztratili schopnost se množit, i postižená včelstva, uhynou a
je na nějaký čas klid.

Je naprosto jisté, že počet poškozených včel zimní generace je mnohem větší,
než počet roztočů usmrcených při léčení jakýmkoli prostředkem v pozdním
podzimu a zimě. Otázkami jsou jen rozsah poškození zimních včel a poměr
jejich počtu k počtu spočítaných VD.
VP

Citace z originálu:
Varroa female can perform up to 7 reproductive cycles under laboratory
conditions (De Ruijter, 1987); under field conditions an average number
between two and three reproductive cycles can be expected (Fries and
Rosenkranz, 1996; Martin and Kemp, 1997).

O trubcim plodu jsem slysel jeste jednu vec.Cim vic roztocu na trubcim plodu v cervenci,tim min na delnicim.Delnici jsem nepitval,tak nepotvrdim,ani nezamitam.

Proc az po uhynech? K terminum leceni ve stejnou dobu jsem velky skeptik prave pro mnozstvi vcelstev v prirode,ktere se kolektivniho leceni neucastni.Daleko dulezitejsi je,aby si vcelar monitoroval spad,(trubci plod je jedna z metod jak zkoumat napadeni) a zakrocil vcas a efektivne,snizil mnozstvi VD pred zakladenim dlouhoveke generace.Uvadi se,ze trubci plod je pro VD atraktivnejsi(vetsi bunky,delsi doba zavickovani),ono vyrezavani zavickovane trubciny je jedna z moznosti jak VD ubrat na mnozstvi.Ja pouzivam LBV,mivam 4 trubci ramky,ktere vyrezu koncem cervna,ale jestli tim vyrazne snizim mnozstvi VD,to veru netusim.Ale muzu na trubcim plodu zkoumat napadeni.Vcelarim v oblasti,kde nikdy nebylo VD zvlast moc,kdybych veril pohadkam o zimni meli,musel bych jasat,loni byla cela ZO nulova(coz znamena,ze leceni bylo ucinne ale nevidim v tom zadny vyznam pro znalost poctu prezimovanych samicek),loni neukazal na vyssi vyskyt VD ani prirozeny spad,ani KM a ani 1.fumigace koncem rijna(padalo do 200 set roztocu)- potvrzeno i u kolegu,ac kazdy zvolil jinou dobu leceni(teplota,pocet vcelstev,a hlavne vlastni cas k osetreni- vcelari maji volnost,jsou to jejich vcely).Proto si troufam tvrdit,ze VD neni hlavni pricina uhynu,ale je ji oslabeni zimni generace snuskou z lesa zari- rijen a nasledna N.C.potvrzena z vice stanovist i mimo uzemi nasi ZO.Myslete si o tom co chcete,ztrata vcelstva je vzdy soubor nepriznivych vlivu a jak se zda,dnesni vcelstva jsou odolna cimdal min.Vzpomente na normalni zimy,kdy mrzlo az prastelo,snih lezel do puli dubna a vcelstva prezimovala zdarne.Proc to dnesni vcelstva nedaji?

Jak to můžete napsat ještě veřejně? Používáním Varidolu po celý rok metodiku nedodržujete! Nezkazil jste si to jenom sobě, ale i ostatním včelařům a nejenom v okolí. Nevymýšlejte vymyšlené! Teď se vám to vrací. Koncem července jim foukněte jen tu kyselinu.
Když hynuly včely v našich oblastech, tak tady na konferenci byli chytří včelaři a prý jsme špatně léčili. Stalo se nám to dvakrát po několika letech. Nyní máme včely dobré zase u nás a hynou jinde. Když to v nějaké oblasti propukne, tak se všechny včely nepřeléčí ve stejném termínu dobře. Je pak rychle napadeno hodně stanovišť. Včely si to roznesou. Bohužel někteří včelaři jsou lajdáci v léčení, někteří mají chytřejší metodiku a léčí špatně a pak je dost volných rojů, které nejsou léčeny vůbec. Pak nastane rychle katastrofa. Po těch velkých úhynech jsme vždy přeléčili na jaře všichni všechna včelstva a pak byl několik let zase klid.
Tonda

>Celý rok jsem svědomitě dodržoval metodiku léčení dle předpisů a přišel o 2/3 včelstev - prázdné úly. Souhlasím, že je nedostatečná, a jestli si nepomůžeme vzájemně svými zkušenostmi, tak budeme stále jen znovu začínat. Můj vzdálený kolega, rovněž velmi svědomitý, přišel o polovinu.
Letos hodláme začít pracovat s kyselinou. Dokud jsem míval zbytky varidolu a fouknul ho včelám koncem července, po vytočení, byl jsem léta bez problémů. Loni jsem čekal na Varidol do podzimu a pak jsem léčil ty zdecimované chudáky. Navrhuji vydávat Varidol o 2 měsíce dříve, abychom nemuseli pokusničit s kyselinou.

S tím trubčím plodem je to zvláštní. Říká a uvádí se, že na trubčím plodu se líhne násobné množství roztočů. Nechávám včelám ať samy rozhodnou kolik trubců si jednotlivá včelstva vychovají a je jich opravdu hodně. Snad to množstvím, které si včelstvo samo vychová přispívá k rovnováze samotného včelstva. Zajímavé je, že každé včelstvo jich vychová různá množství. Tak uvažuji o tom, je-li uvádění toho, že na trubčím plodu se líhne násobně více roztočů pouze lidským přáním. Léta mám zimní měl bez roztočů a na podzim od 10 do 400. Berte to pouze jako úvahu, nikoho nepřesvědčuji o jediné pravdě.

gupa - máte pravdu, historii (příspěvky a infonmace obecně) neznáme
(zapomínáme je), tak to prožíváme znovu. Zeptám se jste z daleka? Neobjevíte
se náhodou v Nepomuku?

JosPr - za sebe 600 mnm, u mne je to tuto zimu o VD. A úhyny 2012 byly také
o VD.

Předsevzetí pro letošní sezonu - vyřezávat hodně trubčího plodu, hlavně ten
poslední
VP

Metodika je stavena na VD,a na VD taky funguje,bohuzel to letos o VD nebude.

Tady ve dva roky starém vlákně si můžete přečíst že metodika je už dlouho v pořádku.
Nevím na co se chcete pořád vymlouvat.

Jen by mě zajímalo jak dopadlo to hledání té příčiny úhynů u př. Kolomého co zde bylo dáváno za příklad.
V té době se sice jen potkal Kolomý s Kramlerem na schůzi a slíbili si že se na to někdy podívají, ale i tak to byl příkladný konstruktivní počin. A už se vědělo že to není včelařem jako v ostatních případech.


Tak by mě zajímal co takový příkladný počin přinesl.
Kopíruji ze starého vlákna:

Kaji, podstata je v tom, že pan Kolomy se spojil s vyzkumakem a provedli rozbor a z toho vyplynuly nějaká zjištění. Vím, že se situace bude dále sledovat a vyhodnocovat. Takže toto jsou věci jak to má být. Ne jen prázdné tlachání a hledání jak si na něčem ohřát vlastní polívčičku.
........................................................................
Kaji
Zajímavé, tam to řekne
Kolomý a je to pravda, jinde
jsou včelaři jen lajdáci a vše
je OK a nikdo se o nic
nestará.

Tome to fouknuti varidolem nema vliv na roztoce pod vicky a muze prispet k rezistenci na amitraz.Jako reseni to nevidim.Varidol je urcen pro osetreni skoro bez plodu.

Celý rok jsem svědomitě dodržoval metodiku léčení dle předpisů a přišel o 2/3 včelstev - prázdné úly. Souhlasím, že metodika je nedostatečná, a jestli si nepomůžeme vzájemně svými zkušenostmi, tak budeme stále jen znovu začínat. Můj vzdálený kolega, rovněž velmi svědomitý, přišel o polovinu.
Letos hodláme začít pracovat s kyselinou. Dokud jsem míval zbytky varidolu a fouknul ho včelám koncem července, po vytočení, byl jsem léta bez problémů. Loni jsem čekal na Varidol do podzimu a pak jsem léčil ty zdecimované chudáky. Navrhuji vydávat Varidol o 2 měsíce dříve, abychom nemuseli pokusničit s kyselinou.

Nepovažuji se za nějakého věštce. Ale platí podle mého názoru diskuze o úhynech na tomto odkaze. Za posledních 150 let se nic v přístupu včelaře nezměnilo, stále hledá nové matky ,které ale při trvalém, (opak kočovného) včelaření moc neřeší.

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=69660&(69648)%20(69653)%20(69654)%20(69655)%20(69656)%20(69658)%20(69659)

Moje vize proti úhynům:
Měl bych možná jeden nebo dvě řešení, protože mám více stanovišť a mohu analyzovat mnohem více než jeden nebo málo bodů na mapě.

Každopádně stojím si na definici problému s úhyny u nás a tím je alimentárně-feromonální problém včel. Genetika je podružná protože chování včel při přesunu určitých vlastností se mění podle zdrojů a ekologie (nauka o prostředí, ne o zezelenalém mozku).

Ostatně není to moc složité pochopit a v daném odkaze se snažím, ale diskuze skončila někde stále na začátku ikdyž jde o hodně příspěvků._gp_

Priteli Potuzniku,oficialni pricinou uhynu letos bude jiste jmenovan roztoc,jako vzdy.Je to pohodlne,nikdo nemusi nic zkoumat,premyslet o vztahu leciv a N.C. ci jinych patogenu.Bohuzel,pokud provedu potlaceni V.D.dle metodik a ve spravnou dobu a presto je to zalostne malo pro zdarne prezimovani vcelstev,co pak.S vlivem kyselin samozrejme souhlasim,rada vcelaru by skoncila v marnici.Nastesti se nemusi cekat na Dol a lecivo s kys.stavelovou je registrovano v EU.Pokud prichazime o vcelstva i pri dodrzeni metodik,nezbyde nez premyslet proc?

V případu kyseliny šťavelové bych se Dolu zastal.
Zaprvé já jsem od nich na vlastní uši slyšel toto: KŠ je připravena k
nasazení až všechno jiné selže.
Zadruhé KŠ v úlu zůstává trvale, nijak nevysublimuje ani se nerozloží.
Zatřetí její ostré krystalky poškozují včely - hemolymfa ve výkalech
Začtvrté je nebezpečná pro zdraví včelaře, trochu podobně jako azbest
Ano, je to jeden z prostředků v boji s VD.

Amitraz a z jeho rozkladu vznikající látky na bázi anilínu (tedy benzénu)
jistě nejsou zdraví prospěšné. A jsou také v dehtu, polyuretanu apod., tedy
i ve smogu. A ptám se, je těch 8 kapek oleje a jedna kapka amitrazu víc než
ta smogová čepice nad městem. Nebo horší, jak jsem četl, než více než půl
litru kyseliny mravenčí za rok do jednoho včelstva.

Hranice mezi lékem a jedem je jen v množství. Jako příklad vezměme pelyněk.
Předávkování končí ochrnutím a demencí. Přesto pelyňkový čaj pila už většina
z nás. Pokusím se to odlehčit. Všeho s mírou, řekl krejčí a seřezal ženu
metrem. Anály již nepraví, zda ženu vlastní nebo zákaznici.
VP

2017-02-21 18:59 GMT+01:00 JosPr <e-mail/=/nezadan>:
> Neni tech davek nejak moc? Po nateru a jarni fumigaci se muze za par tydnu
> vytacet med,dobrou chut tedy..Takova chemie by mnela byt zachrana brzda a
> ne prevence.

Jak tak pozoruju své děti, tak čím víc Éček v jídle, tím to mají
raději. Třeba jsou na tom včely podobně ... :-)

Honza

Neni tech davek nejak moc? Po nateru a jarni fumigaci se muze za par tydnu vytacet med,dobrou chut tedy..Takova chemie by mnela byt zachrana brzda a ne prevence.

Ale třeba já dost pravidelně dělám na jaře nátěr plodu. U mě to je preventivní opatření, které hubí roztoče nejodolnější k léčivu neboli ty, kterých zbude po podzimním léčení jen pár na včelstvo. Já si totiž myslím, že nařízení, které říká, že pod 3 roztoče v zimní měli se na jaře nemusí léčit, je chybné. Takže oproti jiným včelařům včely dostanou na jaře další dávku i fluvalinatu i amitrazu.

Celou dobu hledam chybu v leceni a osetrovani,zadne si nejsem vedom,VD bylo tak malo jako malokdy.Spis z debaty o N.C. vypliva jina vec a to je vliv leciv na roztoce na vcelstva,ve kterych je N.C.pritomna.KM se ji moc nedotkne.Kdo vime,N.C.ve vcelstvech N.C.nemame v dobe,kdy zaciname fumigace varidolem-pobijime roztoce mozna pomahame N.C.Vedet,ze tam N.C. je nebude jiny zpusob potlaceni V.D. ucinejsi,napr.pouziti kys.stavelove,kterou Dol pri kazde prilezitosti nazyva nepovolena.Po euro registraci je varromed s kys.stavelovou- nebude to alternativa misto amitrazu?Ja povazuju tuhle debatu za velmi prospesnou,nebot jsou v ni popsany projevy predchazejici kolapsum (KaJiho nechut k zivotu,spatny odber krmeni,zhrouceni socialnich vazeb ve vcelstvu,nebraneni cesna)O VD by spis svedcily virozy,vcely se zakrnelymi kridly a pod (tohle loni u nas pozorovano nebylo) zato byl pozorovan odchod silneho trinastavkoveho vcelstva,koncem rijna bylo,za 14 dnu byl prazdny ul,par ramku zavickovaneho plodu (hledal jsem na nem roztoce-marne),spousta zasob.Vcelstva se navstevovala bez boju na cesnech a prenasela zasoby sousedu atd.Pochybuju,ze se z Dolu dockame Cely rok proti N.C,ani na to nespoleham.Musime si pomoct sami vymenou zkusenosti a rad,a ne cekat na zazrak.Nikdy bych do letoska neveril,ze se neco podobneho bude dit i tady.

Jak to zde a na VF čtu, nemohu se zbavit tohoto dojmu: Základ našich
vědomostí o úhynech čerpáme ze špatných informací. Přesněji z informací
které dostáváme a které si z vlasní zkušenosti připouštíme. V hospodě u piva
je snazší říkat "včely zmizely", než "udělal jsem několik chyb" a včely to
neustály. Jako malý příklad, četl jsem někde: Nemají plod, nemají pyl.
Včelstvo žilo, ale živořilo. Domnívám se, možná špatně, že pokud by včelstvo
uhynulo, včelař by to nenapsal. Nechal by si to pro sebe a nejlépe by na to
i rychle zapoměl.

Zeptám se těch, kteří měli koncem loňské sezóny velké množství roztočů,
zda mají také velké množství uhynulých létavek v zimním období. Zda pozorují
přímou úměru. U mne bych to viděl tak, že každá včela, která byla v
zavíčkované fázi poškozena, je již v podmetu. Pokud vzpomenu 2014/15 byly
jednotky až desítky roztočů i desítky mrtvolek. Tuto zimu to je to možná 50x
víc.

Možná máte někteří jiné zkušenosti, ale mým problémem číslo jedna v
posledních letech je stále roztoč. Jediné co jsem odpozoroval je, že asi
funguje každý rok odstranění trubčího plodu. Například kyselina mravenčí
jeden rok zabere a v dalším roce je "pro srandu králíkům".
VP.

"Gratuluji, statisticky jste se dostal za posledních osm let bez úhynu mezi 4% TOP nejlepších včelařů v ČR.
Karel"
Já jsem ale nikdy netvrdil, že zimuji bez úhynů. Ale pokud mně nějaká včelstva uhynula, tak v první řadě kvůli tomu, že začínám krmit v září a končím v listopadu. A některá včelstva jsem špatně odhadl.
Jediný vliv těch "běžných" úhynů jsem zaznamenal před dvěma roky, kdy jsem i trochu zanedbal odchov nových matek. První včelstvo zmizelo v listopadu a ostatní tři jsem postupně spojoval do jednoho. To mělo ke konci února obsazeno v jedné uličce asi 1 dm2 a trošku v druhé uličce. A povedlo se mi ho v zadováku zachovat.
Mám pocit, že pokud by takhle včelařili ostatní, kteří krmí na zimu v červenci, aspoň podle jejich tvrzení, jak je třeba krmit včas, nikdy by jim nemohla včelstva přes zimu vyhynout.

RP:
Protože existuje možnost, že s těmi včelami umím lépe než průměr ostatních včelařů, tak proto
------------

Gratuluji, statisticky jste se dostal za posledních osm let bez úhynu mezi 4% TOP nejlepších včelařů v ČR.

Karel

Dobrý den,
rád bych upozornil na nový portál pro včelaře https://bzuceni.cz . Jedná se o prostor, kde včelaři mohou prezentovat svoji práci a díky mapě mohou získat nové zákazníky ve své lokalitě. Portál je partnerským projektem stránek VČELIN - VČELařská INzerce. Budu rád, když se na stránky podíváte.
Lukáš Pazderka

Mám baterie ze zadu přístup, asi 20 let staré. Ostatní 2 a 3 roky. V
baterkách slabota v nových výborné a dobré. Přiznám že letos dost káleno i
na rámcích. Ta zima je přeci trochu delší a podzim melicitoza. Letos to ale
žádný zázrak nebude. Loni a předloni výborný rok a třetí po sobě to by byl
zázrak Standa

---------- Původní zpráva ----------
Od: gupa <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 18. 2. 2017 4:56:51
Předmět: Re: VÄ???elĂ??Ă?­ mor

"Jaký je rozdíl mezi tvým zadovákem a zadováky známého, který je má stabilně

už 10 let na jednom místě a stále má stejné ztráty jako já ve vrchňáku?_gp_
..............
R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 2. 2017
Re: VÄ???elĂ??Ă?­ mor (69989) (69991) (69993) (70002) (70003) (70013)
(70022) (70023) (70024) (70026) (70037) (70038) (70040) (70045) (70046)
(70048) (70051) (70052)

Aha.
Protože existuje možnost, že s těmi včelami umím lépe než průměr ostatních
včelařů, tak proto "Takže to z vás dělá odborníka na úhyny, když nevíte o
co jde.
Až vás to potká, . . . možná změníte názor. "
Nebo že by to bylo tím, že je pořád chovám v zadovácích?
"

"Jaký je rozdíl mezi tvým zadovákem a zadováky známého, který je má stabilně už 10 let na jednom místě a stále má stejné ztráty jako já ve vrchňáku?_gp_"
40 - 50 let.

Jaký je rozdíl mezi tvým zadovákem a zadováky známého, který je má stabilně už 10 let na jednom místě a stále má stejné ztráty jako já ve vrchňáku?_gp_
..............
R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 2. 2017
Re: VÄ???elĂ??Ă?­ mor (69989) (69991) (69993) (70002) (70003) (70013) (70022) (70023) (70024) (70026) (70037) (70038) (70040) (70045) (70046) (70048) (70051) (70052)

Aha.
Protože existuje možnost, že s těmi včelami umím lépe než průměr ostatních včelařů, tak proto "Takže to z vás dělá odborníka na úhyny, když nevíte o co jde.
Až vás to potká, . . . možná změníte názor. "
Nebo že by to bylo tím, že je pořád chovám v zadovácích?

Myšleno ironicky. Aktuální EET je další klacek pod nohy těm naspod, což včelaři-zemědělci jsou.

Lze to nějak myšlenkově rozvést včem by EET mělo být pro včelařství v jakémsi směru dobré? Díky za odpověď._gp_
>Martin H. (91.221.212.49) --- 17. 2. 2017
Re: VĂ????elÄ???Ä??Ă?­ mor (70049)

Myšlenka EET v tomto směru není vůbec špatná.<

Nebo tím, že je nechovám pro zisk, ale momentálně jen je chovám. Nepožaduji po nich produkci, která by pokryla náklady nebo po prodeji medu i nějaký zisk.

Aha.
Protože existuje možnost, že s těmi včelami umím lépe než průměr ostatních včelařů, tak proto "Takže to z vás dělá odborníka na úhyny, když nevíte o co jde.
Až vás to potká, . . . možná změníte názor. "
Nebo že by to bylo tím, že je pořád chovám v zadovácích?

"Myslím, že nějaký občasný úhyn tady nikdo neřeší.
Jen pro upřesnění, včely hynou už od léta a nejen v zimě za situace že se neví proč, to není jen v zimě.
Dobře každému kdo to nezná, nebo nerozpozná.
Karel"
RP:
No, mně ne a v místní ZO a jinak kolem asi taky nijak dramaticky ne, protože to bych se dozvěděl.

--------------
Takže to z vás dělá odborníka na úhyny, když nevíte o co jde.
Až vás to potká, . . . možná změníte názor.


Karel

"Myslím, že nějaký občasný úhyn tady nikdo neřeší.
Jen pro upřesnění, včely hynou už od léta a nejen v zimě za situace že se neví proč, to není jen v zimě.
Dobře každému kdo to nezná, nebo nerozpozná.
Karel"
No, mně ne a v místní ZO a jinak kolem asi taky nijak dramaticky ne, protože to bych se dozvěděl.

Jestli pak zprůměrováním minulých let s úhyny kolem 10% a nynější úhyny s až 50-ti % dají dohromady těch zmiňovaných snad dlouhodobě udržitelných 30% ztrát ?

V kapitalismu musí každý malý podnikající šponovat zisky na maximum, ztráty k nule a maximálně čeprat dotace, aby měl vůbec příjem na přežití. Kdo tak nečinní, je neefektivní a raději ať valí přesčasy v zaměstnání. Myšlenka EET v tomto směru není vůbec špatná.

V přírodě je úhyn kolem 90%
V jných státech 30%
Po válce u nás bylo taky 30%
a u nás teť považujeme za standart do 10%
Těch pár větších úhynů nehraje žádnou roli.

PEPAN


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 16. 2. 2017 20:43:50
Předmět: Re: VÄ???elĂ??Ă?­ mor

"No, já bych od sebe oddělil zimní úhyny vymizením včel z úlu, kde to je
nevyřešená věc.
A úhyny včelstev či rovnou vymření včelstev na stanovišti od předjaří po
podzim, či likvidace stanoviště z důvodu moru plodu nebo snad i hniloby
plodu. Kde to je o schopnostech včelaře nebo o smůle.


-------------
Myslím, že nějaký občasný úhyn tady nikdo neřeší.

Jen pro upřesnění, včely hynou už od léta a nejen v zimě za situace že se
neví proč, to není jen v zimě.

Dobře každému kdo to nezná, nebo nerozpozná.

Karel
"

No, já bych od sebe oddělil zimní úhyny vymizením včel z úlu, kde to je nevyřešená věc.
A úhyny včelstev či rovnou vymření včelstev na stanovišti od předjaří po podzim, či likvidace stanoviště z důvodu moru plodu nebo snad i hniloby plodu. Kde to je o schopnostech včelaře nebo o smůle.


-------------
Myslím, že nějaký občasný úhyn tady nikdo neřeší.

Jen pro upřesnění, včely hynou už od léta a nejen v zimě za situace že se neví proč, to není jen v zimě.

Dobře každému kdo to nezná, nebo nerozpozná.

Karel

Ponořte se do historie a zjistíte, že včely v různých dobách více čí méně hynuly také. Nebyly pesticidy, nebyly insekcitidy a snad ani inverze. Příroda byl velmi diverzifikovaná a přesto ty potvory hynuly a to i hromadně.

No, já bych od sebe oddělil zimní úhyny vymizením včel z úlu, kde to je nevyřešená věc.
A úhyny včelstev či rovnou vymření včelstev na stanovišti od předjaří po podzim, či likvidace stanoviště z důvodu moru plodu nebo snad i hniloby plodu. Kde to je o schopnostech včelaře nebo o smůle.

RP:
Přesto je ale hodně oblastí v ČR, kde toto nebezpečí není a zatím nikdy nebylo a kde stačí, když včelař to včelaření trochu umí.

-----------
To území se podle zpráv o úhynech docela zmenšuje. :-)

Nebo se moc rychle množí včelaři s levýma rukama.

:-)

Karel

Budu oponovat Radime.Ne ze je mnoho oblasti,kde toto nebezpeci neni,spis to tam ZATIM neni.U nas nepamatuju plosny uhyn a je tady.Stesti se unavilo..

Já nevěřím na promoření pesticidy.
Podle mého názoru se jedná o dvě příčiny. Za prvé snížení diverzity včel a genetického vyčerpání jejich odolnosti z důvodu mnoho desetiletí trvajícího výběru a šlechtění pouze na množství dodaného medu.
A za druhé trvajícího převčelení a současně na většině ploch uvnitř vesnic a na intenzívně využívaných polích a lesích výrazného snížení úživnosti z hlediska sladiny a snížení diverzity z hlediska pylu.

Ono stačí přijmout prostý fakt - ne jen kleštík je příčinou úhynu. Příroda sem přimigrovala nové patogeny a ve včeltvech promořených pesticidy se jim lépe daří.

A ještě jsem zapomněl. Včelař nesmí mít včely tam, kde je převčeleno. Na takových místech je udržení dobrého zdravotního stavu včelstev o dost obtížnější.

"Jistě, píši.
Opakovaně a už dlouho, že včelař se může na uši postavit a včely mu uhynou a nepozná dopředu že je průser, neboť na včelstvu to není často poznat.
proto jsem alergický na výroky typu:
Včelař který se řádně stará o včely nemá ůhyny, mor, hnilobu,... "
a.
Jistě, když má včelař smůlu. Stanoviště na blbém místě, kde to přitáhl soused nákupem atd kdovíodkud nebo někdo vyhodil poloplnou sklenici medu od včel s klinikou morem plodu třeba dovezenou z Ukrajiny.....
Možností je dost.
Přesto je ale hodně oblastí v ČR, kde toto nebezpečí není a zatím nikdy nebylo a kde stačí, když včelař to včelaření trochu umí.

" Ted mne spis zajima,cim dezinfikovat nastavky po N.C.Snese se stavelka se savem? Chemie nebyla nikdy moje hoby."
a.
Sťavelka je redukční chemikálie, Savo oxidační. Po smíchání se šťavelka zoxiduje na oxid uhličitý a vodu a savo zredukuje na kuchyňskou sůl NaCl.
A kdyby ne,po okyselení například jinou kyselinou, tak v kyselém prostředí obecně se Savo rozkládá a jeho účinek rychle zmizí.
a.
Jinak na desinfekci něčeho, co je citlivé na ultrafialové záření by měla jít použít vedle slunce germicidní (desinfekční) zářivka. Akorát by se muselo vymyslet, jak s tím manipulovat, protože podle popisu je toto zářivkou emitované vysokoenergetické UV záření nebezpečné i na oči i na kůži. Je taky poměrně drahá, cca 1000 kč za zářivku plus k tomu dalších pár stovek za pořádný kvalitní předřadník.
Ale zase je to stoprocentně bez chmikálií mimo těch, které vzniknou půsovbením UV záření a ozónu.
jako manipulačně vhodnější a slabší alternativa by potom mohly sloužit vyřazená UV zářivky ze solária. Oni jsou povinni je vždy po určitém počtu odsvícených hodin měnit za nové. Měly by tedy snadno jít od nich sehnat. Ale zas nevím, jak moc jsou účinné, když tam je měkké méně energetické UV záření. Musel by to říct třeba někdo z Dolu.

Jistě, píši.
Opakovaně a už dlouho, že včelař se může na uši postavit a včely mu uhynou a nepozná dopředu že je průser, neboť na včelstvu to není často poznat.

proto jsem alergický na výroky typu:
Včelař který se řádně stará o včely nemá ůhyny, mor, hnilobu,...


A přesvědčuje se o tom, čím dál víc včelařů.

Karel

"Já tomu nerozumím taky.
Tak může mít včelař zdravotní stav pod kontrolou tak, aby nehynuly nebo ne? :-)
Na co hynou opakovaně neschopným včelařům včely?
A co měly dělat aby nehynuly. Opakovaně .
Karel"
a.
ve svých předchozích příspěvcích na mne píšete , že ne.

TO SEM SE TOHO DOZVĚDĚL:-o:-((

---------- Původní zpráva ----------
Od: JK <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 15. 2. 2017 19:59:34
Předmět: Re: VÄ???elĂ??Ă?­ mor

"The synergistic effect of N. ceranae and insecticide on honeybee
mortality, however, did not appear strongly linked to a decrease of the
insect detoxification system. These data support the
hypothesis that the combination of the increasing prevalence of N. ceranae
with high pesticide content in beehives may
contribute to colony depopulation.

http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0034528815300333
"