Včelařská konference

Kyselina citrónová a nějaký produkt na bázi antibiotika jsou chemicky i nakonec použitím dvě úplně odlišné věci.
Jediné společné mají to, že se vyrábí přes nějaké houby, druhově pravděpodobně úplně odlišné.

Streptomycin se získává za pomoci jiné houby než Fumagillin, to je nějaký omyl. Kyselina citrónová se získává za pomoci houby Aspergilus Niger. Následně se promývá v hydroxidu vápenatém a dočišťuje v H2SO4 což je kys. sírová.(wiki) Takže také takový "příznivý" biotický produkt, v dole se prostě kyselina citrónová netěží._gp_
.........
B.Tichý (85.71.247.39) --- 26. 12. 2014

Kdysi , a to bude asi v polivině osmdesátých let, jsem také používal Fumagilin i Nitekabin. Používalo se to vyloženě jen na léčení nosemy, ale protože zůstávaly v medu zbytky streptomycinu, který je škodlivý lidem, přestal se používat. Včely byly zdravější, "dlouhověkovější", proto byly o něco větší výnosy medu
Kyselina citronová se prodává v každém větším obchodě, používá se na rozvaření cukra a následně na výrobu medocukrového těsta. Ovšem je to náhražka , pokud je to možné, nejlepší je med /v dubnovém Včelařství, výborný návod/.

Kdysi , a to bude asi v polivině osmdesátých let, jsem také používal Fumagilin i Nitekabin. Používalo se to vyloženě jen na léčení nosemy, ale protože zůstávaly v medu zbytky streptomycinu, který je škodlivý lidem, přestal se používat. Včely byly zdravější, "dlouhověkovější", proto byly o něco větší výnosy medu
Kyselina citronová se prodává v každém větším obchodě, používá se na rozvaření cukra a následně na výrobu medocukrového těsta. Ovšem je to náhražka , pokud je to možné, nejlepší je med /v dubnovém Včelařství, výborný návod/.

Kolik a v jakém množství je v přírodním "pozadí" A.Fumigatus? Na viry nemůže mít vliv houba? CCD není jen o virech, to je obecně známo, že viry jsou poslední a nejvíce viditelná štace včelstva s CCD. _gp_
......
Standa Pe (217.117.217.146) --- 26. 12. 2014
Re: (65470) (65472)

Něco jiného je přirozená přítomnost některých látek v přírodě a něco jiného je je zanášet ve větším množství než se v přírodním pozadí vyskytuje. Odborníci na léky asi varují zbytečně před zneužíváním antibiotik k léčbě lidí. To samé by se mohlo stát i u včel, že postupně účinné antibiotikum přestává působit. Co se týče CCD, tak to jsou viry a to je jiná úplně jiná kapitola.

Něco jiného je přirozená přítomnost některých látek v přírodě a něco jiného je je zanášet ve větším množství než se v přírodním pozadí vyskytuje. Odborníci na léky asi varují zbytečně před zneužíváním antibiotik k léčbě lidí. To samé by se mohlo stát i u včel, že postupně účinné antibiotikum přestává působit. Co se týče CCD, tak to jsou viry a to je jiná úplně jiná kapitola.

Tak to by mne zajímalo. Co vím, ještě před cca 12 lety p. Čermák zde psal, že Dol zkoumá proti Nosemě cosi a porovnává to Fumagillinem. On sděluje, a jak známo, Fumagillin nepoužívá, což může být pravdou, Ale kolik má A.Fumigatus v úlech, to určitě neví.

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=623&type=noform



_gp_
.........
Standa Pe (217.117.217.146) --- 26. 12. 2014

Kdysi před léty zde ing. Čermák psal o srovnávacím pokusu Frmagilínu a bez. Výnosový rozdíl žádný.

Stačí přečíst to co jsem napsal. Tz. že se používá při štěpení(rozkladu) cukrů. Zadat slova do google: "A.Fumigatus enzymes" . Pokud je A.F. běžný v enzymatickém roztoku pro štěpení cukrů, tak jsme se dostali na pole výroby piv, moštů a jejich kultur, cukrovinek, paliv a jiných štěpičů, které se prostě použivají. Takže velmi velký význam a rozsah. To že to je houba která se může vyskytovat a ona se vyskytuje všude, kde něco má tlít, hnít a plesnivět, to snad nemusím psat. To je v poslední době krásně vidět na spotřebě sava kvůli zatepleným barákům.

Moc bych zato nedal, že je to houba naprosto běžná v úlech.

No a kolik je A.F. v úlech včelstev, které nemají problém s CCD? To je zase otázka pro Tebe Stando Pe. Tedy jestli tě nezajímají jen hotové informace, které za Tebe někdo zpracuje a Ty se cítíš, že se můžeš jen tak vyptávat. Tak zapracuj a jsem zvědav co mi odpovíš k A.F. a CCD_gp_


..........
Standa Pe (217.117.217.146) --- 26. 12. 2014
Re: Desinfekce mÄ???li (65465)

Když už píšeš o tom, že se A. Fumigatus běžně používá v potravinářství, tak taky napiš kde a k čemu, v jaké výrobě konkrétně, jak velký význam jeho použití má kromě nebezpečí zanášení antibiotik do potravinového řetězce.

Kdysi před léty zde ing. Čermák psal o srovnávacím pokusu Frmagilínu a bez. Výnosový rozdíl žádný.

Když už píšeš o tom, že se A. Fumigatus běžně používá v potravinářství, tak taky napiš kde a k čemu, v jaké výrobě konkrétně, jak velký význam jeho použití má kromě nebezpečí zanášení antibiotik do potravinového řetězce.

V našem případě pak nakupuje matky z rozmnožovacích chovů Které nejsou
prověřené místo aby nechal svá špatná včelstva padnout a z těch zbylých
množil své vlastní. Vůbec nechápe, že takovým způsobem získá svou vlastní
linii odpovídající právě těm jeho chovatelským podmínkám.
Tím pak i bez zapomenutých léčebných postupů dosáhne lepších výsledků.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Standa Pe <stanislavpe/=/atlas.cz>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 26. 12. 2014 12:19:59
Předmět: Re: Desinfekce měli

"K čemu je Ti fumagilín? K zanášení teziduí antibiotik do včelstev a
oslabovaní jejich přirozené vitality? Někdo ho kdysi používal do poslední
dávky krmiva a do těsta na jaře. Na tehdejší dobu za ca 55Kč, dovážel se z
Maďarska. Potom vyvinuli ve VÚVč v Dole Nitekabin, ale nikdy jsem ani jeden
přípravek nepoužíval. Oboje bylo zakázáno protože se to dostávalo do medu.
V Číně používali na mor včelího plodu zakázaný Sulfatiazol a byl z toho
velký problém. Včely měly vždycky nosemu, mor plodu a další choroby a
přežily bez člověka miliony let díky přirozené vitalitě, o které nemá
člověk ani potuchy a proto ji nedovede využít. Všechno řídit, všemu velet,
všechno ovlivňovat to je krédo člověka a potom čumí do včel a diví se co se
děje a hledá berličky v podobě např. antibiotik."

Pepane , třeba píši blbost, ale před cirka 30 roky jsme měli tolik
melicitozi v zásobách na zimu a bylo nám doporučeno odstranit a dokrmit.
Podaní roztoku cukru a kyselina citronová , budto citron nebo tu citronku v
potravinách běžně ke koupi. Prý to též pomáhá štěpit sachrozu na glukozu a
fruktozu. Třeba jeto hloupost ale tenkrát nám to pomohlo. Med tvrdej jsem
nad plodem škrábal až na mezistěnu. a bylo toho pěkných pár kg. Dnes nevím
kolik včelstev jsem měl. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: gp <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 26. 12. 2014 11:15:42

Předmět: Re: Desinfekce mĂ??li


"Co víš pepane o A.Fumigatus (fumagilin)? A bavme se o indikaci ve

včelstvech s koncentrovanými sirupy,kdy dochází k osmotickému tlaku kdy

A.F. je rozdrcen a tak dochází k enzymatické reakci s cukry.



Pokud by jsi něco o A.Fumigatus věděl tak by jsi takové nesmysly nepsal.



Je to normální štěpič, o kterém se to ví a používá se běžně k štěpení

sacharózy s výsledek s jednoduchými cukry se běžně používá v lidské stravě.

Tz. Výsledkem je invertáza. Tz. že včelstvům podávaný fumagilin v sirupu,

dokáže podpořit v potravinovém řetězci enzym diastázy a invertázy, tak

podpoří sběr nektaru, který se snadněji štěpí a včelstvo tak může snázeji

zpracovávat sladinu v med. Proto mají výsledky ve výnosech medu s

porovnáváním při podávání fumagilinu vždy lepší výsledky než u včelstev kde

se fumagilin nepodával. Fumagilin funguje jako enzymatický obohacovač v

potravě včel, jako štěpící látka a ta má ve správné koncentraci velmi

pozitivní efekt ve včelstvu.



Takže ten zákaz je velmi relativní, protože A.Fumugatus se běžně používá v

potravinářství a nikomu nějaké rezidua které jsou vlastně po rozbití A.F.

enzymy co působí pozitivně na trávení těla, nevadí.



_gp_

.......

(e-mailem) --- 26. 12. 2014

Re: Desinfekce mĂ??li



Je úplně jedno jak tomu budeš říkat.

Podstatný je ten zákaz na používání u nás.

Ze správ od výkupců medu je vidět že někteří včelaři to nerespektují. Jsou

to hlavně ti kverulanti kteří si myslí, že všechno z ciziny je lepší než co

nám nařizuje veterina nebo co doporučuje Dol nebo ČSV.

ZE ZÁSADY PAK VYMÝŠLÍ TY SVOJE, JEDINĚ SPRÁVNÉ POSTUPY.



pepan"

K čemu je Ti fumagilín? K zanášení teziduí antibiotik do včelstev a oslabovaní jejich přirozené vitality? Někdo ho kdysi používal do poslední dávky krmiva a do těsta na jaře. Na tehdejší dobu za ca 55Kč, dovážel se z Maďarska. Potom vyvinuli ve VÚVč v Dole Nitekabin, ale nikdy jsem ani jeden přípravek nepoužíval. Oboje bylo zakázáno protože se to dostávalo do medu. V Číně používali na mor včelího plodu zakázaný Sulfatiazol a byl z toho velký problém. Včely měly vždycky nosemu, mor plodu a další choroby a přežily bez člověka miliony let díky přirozené vitalitě, o které nemá člověk ani potuchy a proto ji nedovede využít. Všechno řídit, všemu velet, všechno ovlivňovat to je krédo člověka a potom čumí do včel a diví se co se děje a hledá berličky v podobě např. antibiotik.

Právě u toho štěpení je taky problém proč se to objevuje jako prezidium 
medech.
Ono se to totiž také používá ke štěpení krmiva pro včely. Proto se nemají
používat pro krmení včelstev na zimu .  Nespotřebované zbytky těchto krmiv
se pak objevují  hlavně v prvních medech. Státní Obchodní Inspekce se pak
neptá , ale zakáže prodej.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: gp <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 26. 12. 2014 11:15:43
Předmět: Re: Desinfekce mĂ??li

"Co víš pepane o A.Fumigatus (fumagilin)? A bavme se o indikaci ve
včelstvech s koncentrovanými sirupy,kdy dochází k osmotickému tlaku kdy
A.F. je rozdrcen a tak dochází k enzymatické reakci s cukry.

Pokud by jsi něco o A.Fumigatus věděl tak by jsi takové nesmysly nepsal.

Je to normální štěpič, o kterém se to ví a používá se běžně k štěpení
sacharózy s výsledek s jednoduchými cukry se běžně používá v lidské stravě.
Tz. Výsledkem je invertáza. Tz. že včelstvům podávaný fumagilin v sirupu,
dokáže podpořit v potravinovém řetězci enzym diastázy a invertázy, tak
podpoří sběr nektaru, který se snadněji štěpí a včelstvo tak může snázeji
zpracovávat sladinu v med. Proto mají výsledky ve výnosech medu s
porovnáváním při podávání fumagilinu vždy lepší výsledky než u včelstev kde
se fumagilin nepodával. Fumagilin funguje jako enzymatický obohacovač v
potravě včel, jako štěpící látka a ta má ve správné koncentraci velmi
pozitivní efekt ve včelstvu.

Takže ten zákaz je velmi relativní, protože A.Fumugatus se běžně používá v
potravinářství a nikomu nějaké rezidua které jsou vlastně po rozbití A.F.
enzymy co působí pozitivně na trávení těla, nevadí.

_gp_
.......
(e-mailem) --- 26. 12. 2014
Re: Desinfekce mĂ??li

Je úplně jedno jak tomu budeš říkat.
Podstatný je ten zákaz na používání u nás.
Ze správ od výkupců medu je vidět že někteří včelaři to nerespektují. Jsou
to hlavně ti kverulanti kteří si myslí, že všechno z ciziny je lepší než co
nám nařizuje veterina nebo co doporučuje Dol nebo ČSV.
ZE ZÁSADY PAK VYMÝŠLÍ TY SVOJE, JEDINĚ SPRÁVNÉ POSTUPY.

pepan"

Co víš pepane o A.Fumigatus (fumagilin)? A bavme se o indikaci ve včelstvech s koncentrovanými sirupy,kdy dochází k osmotickému tlaku kdy A.F. je rozdrcen a tak dochází k enzymatické reakci s cukry.

Pokud by jsi něco o A.Fumigatus věděl tak by jsi takové nesmysly nepsal.

Je to normální štěpič, o kterém se to ví a používá se běžně k štěpení sacharózy s výsledek s jednoduchými cukry se běžně používá v lidské stravě. Tz. Výsledkem je invertáza. Tz. že včelstvům podávaný fumagilin v sirupu, dokáže podpořit v potravinovém řetězci enzym diastázy a invertázy, tak podpoří sběr nektaru, který se snadněji štěpí a včelstvo tak může snázeji zpracovávat sladinu v med. Proto mají výsledky ve výnosech medu s porovnáváním při podávání fumagilinu vždy lepší výsledky než u včelstev kde se fumagilin nepodával. Fumagilin funguje jako enzymatický obohacovač v potravě včel, jako štěpící látka a ta má ve správné koncentraci velmi pozitivní efekt ve včelstvu.

Takže ten zákaz je velmi relativní, protože A.Fumugatus se běžně používá v potravinářství a nikomu nějaké rezidua které jsou vlastně po rozbití A.F. enzymy co působí pozitivně na trávení těla, nevadí.

_gp_
........
(e-mailem) --- 26. 12. 2014
Re: Desinfekce mĂ??li

Je úplně jedno jak tomu budeš říkat.
Podstatný je ten zákaz na používání u nás.
Ze správ od výkupců medu je vidět že někteří včelaři to nerespektují. Jsou
to hlavně ti kverulanti kteří si myslí, že všechno z ciziny je lepší než co
nám nařizuje veterina nebo co doporučuje Dol nebo ČSV.
ZE ZÁSADY PAK VYMÝŠLÍ TY SVOJE, JEDINĚ SPRÁVNÉ POSTUPY.

pepan

Že se tak rádi chytáte slovíček?
Léčba varroázy  je přece úplně to samé, přesto mluvíte o léčení a ne o
snižování projevu zamoření.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 25. 12. 2014 11:59:13
Předmět: Re: Desinfekce mÄ?li

""antibiotika na leceni moru"?To snad ne? Spravnejsi formulaci by bylo "na
zastirani klinickych priznaku moru".Chtel bych videt dukaz,ze fumagillin
nebo spis fumidil-b likviduje spory MVP.Jinak nosemoza je asi jedine,co se
na me vcelnici nikdy vyznamne neprojevilo.Uly pres zimu na plnem slunci a
caste mikroprolety ocky,kdykoliv to otepleni dovoli.Naproti tomu kolegovo
stanoviste ve stinu,bez ocek a proletu,raj pro nosemu dle stavu sousi na
jare.JosPr"

Je úplně jedno jak tomu budeš říkat.
Podstatný je ten zákaz na používání u nás.
Ze správ od výkupců medu je vidět že někteří včelaři to nerespektují. Jsou
to hlavně ti kverulanti kteří si myslí, že všechno z ciziny je lepší než co
nám nařizuje veterina nebo co doporučuje Dol nebo ČSV.
ZE ZÁSADY PAK VYMÝŠLÍ TY SVOJE, JEDINĚ SPRÁVNÉ POSTUPY.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 25. 12. 2014 14:49:37
Předmět: Re: Desinfekce mÄ?li

"""antibiotika na leceni moru"?To snad ne? Spravnejsi formulaci by bylo "na
zastirani klinickych priznaku moru"."

No já bych použití viděl. Třeba k zvýšení odolnosti včelstev na stanovišti
nacházející se v blízkosti jiného stanoviště s propuknutou klinikou moru.
Ovšem nevím jak jinde, ale u nás to je zřejmě absolutně nevyzkoušené, díky
tomu , že veškerou pozornost veterinářů i včelařů má likvidace napadených
včelstev.
Jak už ale ve včelstvu propukne klinika, tak to je pro včelstvo konečná, to
asi je bez diskuze."

Z vašich příspěvků je vidět, že takové výkyvy nejsou nic zvláštního. Každému
uvízl v paměti jiný rok. Poznáním je pak skutečnost, že včely to vždy zdárně
přežijí. Jedině co občas nedokáží přežít je naše lidská činnost.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: FRANTIŠEK ČIHÁK <fr.cihak/=/seznam.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 21. 12. 2014 17:52:05
Předmět: Re:

"Bylo to přelom roku 1978/79

"Ten katastrofální pokles teploty vzduchu byl na silvestra 1979 ve dvě
odpoledne 16°C a v 19 hodin -16°C. V noci -21°C Byla to totální katastrofa,
zamrzly auta, autobusy, zamrzlo uhlí v elektrárnách a v povrchových dolech
zamrzlo vše co se používalo k těžbě uhlí. Další velký pokles teploty po
jinak teplem lednu byl v roce 1994 v únoru náhle na -15°C. V Krušných
horách tehdy vymrzly celé velké obnovené plochy lesa.""

To je spíš otázka pro lékaře.
Odpoví mi na to někdo?

""antibiotika na leceni moru"?To snad ne? Spravnejsi formulaci by bylo "na zastirani klinickych priznaku moru"."

No já bych použití viděl. Třeba k zvýšení odolnosti včelstev na stanovišti nacházející se v blízkosti jiného stanoviště s propuknutou klinikou moru. Ovšem nevím jak jinde, ale u nás to je zřejmě absolutně nevyzkoušené, díky tomu , že veškerou pozornost veterinářů i včelařů má likvidace napadených včelstev.
Jak už ale ve včelstvu propukne klinika, tak to je pro včelstvo konečná, to asi je bez diskuze.

"antibiotika na leceni moru"?To snad ne? Spravnejsi formulaci by bylo "na zastirani klinickych priznaku moru".Chtel bych videt dukaz,ze fumagillin nebo spis fumidil-b likviduje spory MVP.Jinak nosemoza je asi jedine,co se na me vcelnici nikdy vyznamne neprojevilo.Uly pres zimu na plnem slunci a caste mikroprolety ocky,kdykoliv to otepleni dovoli.Naproti tomu kolegovo stanoviste ve stinu,bez ocek a proletu,raj pro nosemu dle stavu sousi na jare.JosPr

Fumagillin byl antibiotický přípravek pro potlačování nosematózy.
Kdysi za socíku jsem ho používal a s minimálním výsledkem, nepoznal jsem rozdíl mezi rokem, kde jsem léčil a rokem, kdy ne.
Jako antibiotický přípavek může mít na mor plodu vliv, nejspíš ale jenom podpůrný, zpomalí rozvoj moru. Se všemi následky, které s tím jsou spojeny.
Dneska bych ho raději nepoužíval. A to ze dvou důvodů, jednak kvůli tomu, že dneska je lidská populace mnohem víc zasažena všelijakými alergiemi, mimo jiné i alergiemi na antibiotika. Med z takhle léčeného včelstva potom může u alergika nastartovat alergickou reakci.
Druhý důvod je ten, že dneska se rezidua antibiotik v potravinách přísně sledují a díky zdokonalení analytických metod jsou taky dobře objevitelné. rezidua antibiotik by mohla být nalezena v medu prodávaném včelařem. Případně by takový med prodaný do výkupu mohl znehodnotit celou vykupovanou šarži medu a pokud by existovaly vzorky odebírané před smícháním vykoupených medů, mohl by včelař i hradit náklady na takhle poškozenou šarži medu.

Nebo zeschle mrsiny roztocu po predchozim leceni,ktere vcely u proletu shodily na podlozku.JosPr

Za pomeňte na něj Je to antibiotikum na léčení moru. U nás jsou antibiotika
pro včelstva celoročně zakázána. Zůstavají rezudia ve všem a objevují se i
medu.


---------- Původní zpráva ----------
Od: gp <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 25. 12. 2014 9:07:50
Předmět: Re: Desinfekce měli

"Hmm?! Nový včelařský patent z okolí Nasavrk proti detekci moru z měli?_gp_
..........
Jenda Benda (217.66.170.1) --- 24. 12. 2014
Desinfekce měli

Chtěl jsem se zeptat, zda nemáte někdo zkušenosti s fumagilínen, zda se se
dá koupit u nás nebo v Polsku a pod jakým názvem."

vetweb.cz-screening alternativnich metod lecby nosemozy typu C u vcel.

Jsou to samečci.Te ce narodí. ještě v buňce sploní svoje poslání a umírá.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Petr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 25. 12. 2014 10:55:30
Předmět: Re: Desinfekce měli

"Chtěl bych se prosím zeptat.O víkendu při velmi teplém počasí jsem provedl
ošetření dýmem(varidol) a u některých včelstev jsem našel v malém množství
počtu do pěti roztočů, roztoče kteří vykazovali velmi světle hnědou barvu a
jejich velikost byla asi dvoutřetinová oproti klasicky známým roztočům z
první a druhé fumigace.Jedná se o nějakou mutaci?Děkuji za info."

Chtěl bych se prosím zeptat.O víkendu při velmi teplém počasí jsem provedl ošetření dýmem(varidol) a u některých včelstev jsem našel v malém množství počtu do pěti roztočů, roztoče kteří vykazovali velmi světle hnědou barvu a jejich velikost byla asi dvoutřetinová oproti klasicky známým roztočům z první a druhé fumigace.Jedná se o nějakou mutaci?Děkuji za info.

Našel jsem zmínky o fumagilínu ve starších včelařských knížkách. Hovoří se v nich pomalu jako o zázraku. Když jsem se ptal starších včelařů, jejich nárory byly na tento lék příznivé, včely údajně byly po aplikaci fumagilínu zdravější, lepší jarní rozvoj. V současné době, kdy včelstva padají ve velkém a ze strany veteriny ani ČSV žádná odezva si bude muset každý pomoct sám. Varidol a doporučovaná KM v létě to nezachrání. Co jsem slyšel od včelařů z okolí, padají jak silná zdravá včelstva, tak mladé oddělky a nikdo neví proč. Sám mám dvě stanoviště, jedno 100 % OK, druhé ztráty zatím 50 %. V průběru roku téměř stejné podmínky, stejné spady roztočů, stejné léčení, vzájemné výměny oddělků na stanovištích. Zřejmě na tom druhém nějaký infekční tlak. Toť je jem mů názor. Třeba špatný, ale ze zkušeností vím, že když se člověk nestará, bývá pozdě. Proto ten dotaz na fumagilín.

Je to lék z Madarska a nechá se tam koupit, není to levná záležitost, zasílá se i internetem ze západu. Dejte si do vyhledávače fumagilin a uvidíte nabídky.

Hmm?! Nový včelařský patent z okolí Nasavrk proti detekci moru z měli?_gp_
...........
Jenda Benda (217.66.170.1) --- 24. 12. 2014
Desinfekce měli

Chtěl jsem se zeptat, zda nemáte někdo zkušenosti s fumagilínen, zda se se dá koupit u nás nebo v Polsku a pod jakým názvem.

Pokud mě paměť neklame, pak Fumagilín (coby "západní" a proto i drahé
léčivo), stejně jako obdobné léčivo Nitekabin (vyráběné tuším v Maďarsku ........
-------------------------------------------------
Pokud i mne paměť neklame,Fumagilin byl vyráběn v Maďarsku,cena byla dostupná,mnohokrát jsem jej užíval a bylo mi líto,že jej přestali po revoluci vyrábět a u nás prodávat,zkušenosti s ním jsem měl velmi dobré,přesto že to bylo antibiotikum. Poté jsme se otevřeli Evropě a nastaly daleko přísnější kritéria.Vzpomene si někdo na př.Dinocit ?
Co se týče Nitekabinu,to je výrobek náš,vynález jako náhražka Fumagilinu,jenže jaksi mnoho neuspěl a tak výroba zanikla. Takže zůstala pro starší včelaře jen nostalgie...

Pokud mě paměť neklame, pak Fumagilín (coby "západní" a proto i drahé
léčivo), stejně jako obdobné léčivo Nitekabin (vyráběné tuším v Maďarsku a
tedy ve východním bloku a proto poněkud levnější) byly zakázány ještě před
rozpadem Československa. Snad to bylo jakési antibiotikum, proto ten zákaz.
Proto asi už dnes bude jen velmi těžko k sehnání, pokud vůbec. A i pak by
jeho použití bylo v rozporu s předpisy VS.
S pozdravem
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Jenda Benda
Sent: Wednesday, December 24, 2014 10:15 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Desinfekce měli

Chtěl jsem se zeptat, zda nemáte někdo zkušenosti s fumagilínen, zda se se
dá koupit u nás nebo v Polsku a pod jakým názvem.

Chtěl jsem se zeptat, zda nemáte někdo zkušenosti s fumagilínen, zda se se dá koupit u nás nebo v Polsku a pod jakým názvem.

U silnych vcelstev nemrzacenych prostorem pro zimovani nic prekvapiveho.Navzdory vsem "oficialnim"moudrum dokazi plodovat i za mrazu a diky velikosti chumace se neodtrhnou od zasob.Jinak si ani nelze zduvodnit fakt,ze takova vcelstva jsou po vyzimovani tak silna jako na podzim,na rozdil od vcelstev slabsich,ktera jsou na jare polovicni a prvni jarni snusku daji az nekdy na repce.JosPr.

Dnes jsem vymetal měl po aerosolu a uteploval. Včely v nástavcích byly zimováné ve dvou nástavcích a na nimi třetí prázdný, neuteplený , včelstvo neuteplené a jak nemile jsem byl překvapen při přesouvání obsednutých rámků od stěny nástavku a přesunutí zásob ke stěně jsem zjistil, že je tam zavíčkovaný plod jako dlaň s rozevřenými prsty. Toto bylo u více včelstev. Nadmořská výška 550, na Českokrumlovsku v podhůří hory Kleť. To znamená na jaře natírat. Jinak zásob dostatek, síla včelstev 5. Zdraví Felix

"Veškeré dění ve včelstvech řídí postavení slunce na obloze. Plodování
obvykle zčíná cca. 14 dní po zimním slunovraru. a Výchova zimní generace
začíná zase po letním po krátké přestávce kldení."

Si pamatuji,jak bylo přes svátky teplo, našel jsem po Štěpánu v některých včelách třeba i 2 dm čtvereční zavíčkovaného plodu....
Spíš, jak jsem se v minulosti hrabal ve včelách po celý podzim až do svátků, to vidím tak, že včelky drží nějaký rytmus plodování verzus neplodování. A že do konce roku vždycky po nějaké době bez plodu musí nějaký kus plodu založit a vychovat. A to pokud je teplo, které plodování umožňuje. Na stanovišti to potom bývá střídavě. Některé včelky plodují, jiné ne a o měsíc později se to třeba vymění.
Od nového roku se to mění, včelky začínají všechny plodovat při první déletrvající oblevě. Když je v polovině ledna, je to v polovině ledna. Když je celý leden a únor mráz, a obleva je na začátku března, včelky začínají plodovat na začátku března.

Veškeré dění ve včelstvech řídí postavení slunce na obloze. Plodování
obvykle zčíná cca. 14 dní po zimním slunovraru. a Výchova zimní generace
začíná zase po letním po krátké přestávce kldení.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: Petr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 22. 12. 2014 17:34:19
Předmět: Re:

"V sobotu jsem jen tak ze zvědavosti nahlídl do dvou včelstev s letošníma
matkama u kterých už jsem viděl,že včely lítaly se žlutým pylem,ale v
plástech jsem nenašel ani jedinou buňku v jakémkoliv stádiu plodu.Ony ty
včely asi nejsou tak blbé a s plodem nějakou dobu ještě počkají.Moje
zkušenosti hovoří jasnou řečí "čím tužší a delší zima,tím větší jsou medné
výnosy".No ještě není nic ztraceno.
Uherskohradišťsko, 220m n.m."

Tak ta správná zima prý má přijít v lednu.
http://www.novinky.cz/domaci/357121-zima-zacne-v-lednu-zastupci-zvireci-rise-maji-jasno.html

Vloudila se chybka, samozřejmě to byl to Silvestr 1978.

V sobotu jsem jen tak ze zvědavosti nahlídl do dvou včelstev s letošníma matkama u kterých už jsem viděl,že včely lítaly se žlutým pylem,ale v plástech jsem nenašel ani jedinou buňku v jakémkoliv stádiu plodu.Ony ty včely asi nejsou tak blbé a s plodem nějakou dobu ještě počkají.Moje zkušenosti hovoří jasnou řečí "čím tužší a delší zima,tím větší jsou medné výnosy".No ještě není nic ztraceno.
Uherskohradišťsko, 220m n.m.

Tak máme potřetí přeléčeno - aerosoloem. Máme taky podezření na rozplodování některých včelstev, mají teplo nad hnízdem a příliš sražené vody. Už aby přišla zima a nejlépe i se sněhem.

Nyní je teplota přes 7°C.
Opavsko 235m.

k tomu začátku roku 85;
http://www.lipensko.org/lipno_pocasi.php
Ten rok 94 si také dobře pamatuji To jsem byl akorát v Brně kde jsem jednou
týdně vozil syna do Lešné do školy, vyhrál totiž možnost studia placené
školy CISCO zdarma a tehdy jsem tam koupil v AAA Favorita. Ten den mi v
poledne zamrzla Š 105 kterou jsem tam přijel a já ji musel nechat v
autodílně v Lešné na rozmrazení. Tehdy tam byly autodílny plné zamrzlých
vozidel. Tehdy tam bylo z ničeho nic  v poledne -16°C násobený prudkým
severákem.
Z toho jak každý uvádí jiný rok jasně vidíte, že ty prudké výkyvy nejsou nic
zvláštního a včely to vždy v pořádku přežily.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: FRANTIŠEK ČIHÁK <fr.cihak/=/seznam.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 21. 12. 2014 17:52:05
Předmět: Re:

"Bylo to přelom roku 1978/79

"Ten katastrofální pokles teploty vzduchu byl na silvestra 1979 ve dvě
odpoledne 16°C a v 19 hodin -16°C. V noci -21°C Byla to totální katastrofa,
zamrzly auta, autobusy, zamrzlo uhlí v elektrárnách a v povrchových dolech
zamrzlo vše co se používalo k těžbě uhlí. Další velký pokles teploty po
jinak teplem lednu byl v roce 1994 v únoru náhle na -15°C. V Krušných
horách tehdy vymrzly celé velké obnovené plochy lesa.""

Byl to Silvestr 1978. Byl jsem na vojně v Praze a zrovna jsem měl noční službu na bráně. Užili jme si to. Pokud někdo pochybuje,stačí zadat do vyhledávače Silvestr 1978. Mějte pekný vánoční čas Ivan

Bylo to přelom roku 1978/79

"Ten katastrofální pokles teploty vzduchu byl na silvestra 1979 ve dvě
odpoledne 16°C a v 19 hodin -16°C. V noci -21°C Byla to totální katastrofa,
zamrzly auta, autobusy, zamrzlo uhlí v elektrárnách a v povrchových dolech
zamrzlo vše co se používalo k těžbě uhlí. Další velký pokles teploty po
jinak teplem lednu byl v roce 1994 v únoru náhle na -15°C. V Krušných
horách tehdy vymrzly celé velké obnovené plochy lesa."

Ten katastrofální pokles teploty vzduchu byl na silvestra 1979 ve dvě odpoledne 16°C a v 19 hodin -16°C. V noci -21°C Byla to totální katastrofa, zamrzly auta, autobusy, zamrzlo uhlí v elektrárnách a v povrchových dolech zamrzlo vše co se používalo k těžbě uhlí. Další velký pokles teploty po jinak teplem lednu byl v roce 1994 v únoru náhle na -15°C. V Krušných horách tehdy vymrzly celé velké obnovené plochy lesa.

Pane Pepe to se pletete byl to rok 1978-79 Franta

Bylo to určitě po roce 1982. Rok 1984 sedí.

A ořešáky nezmrzly proto, že byl mráz, ale kvůli tomu extrémně rychlému poklesu teploty.
Většina stromů a asi obecně rostlinstva u nás má období vegetačního klidu poměrně krátké, měsíc, dva měsíce. Stačí, když je někdy v listopadu pár dnů víc pod nulou a období vegetačního klidu je nastartováno. Po měsíci, dvou měsících pak už rostliny čekají jen na jaro a teplo. Stačí delší období tepla, jaké tehdy bylo před silvestrem a stromy začnou nalívat kmeny a větve mízou a připravují se na pučení. Když se potom začne pomalu ochlazovat, tak stromy zase tu mízu během pár dnů stáhnou do kořenů a nad zemí zůstane jen suché a tím mrazuvzdorné dřevo. Pro ořešáky jako jedny z nejméně mrazuvzdorných stromů prostě ten náhý pokles do mrazů byl moc a dřevo nalité mízou to nezvládlo.

Jinak co se týká mrazů, docela velké byly i v zimě 2011 - 2012. Tehdy nějak nejméně měsíc od druhého týdna ledna se k nám natáhla sibiřská tlaková výše, z tohoto titulu vanuly neustále severní větry, které tady natáhly arktické mrazy. Tady u nás na severní Moravě v té době nenapadl sníh, proto byly ty mrazy přes den "jenom" tak - 15 a v noci - 20, jinde, kde byl sníh, byly tak o 10 st C větší.
Zato u nás byl holomráz, půda promrzla tak do 1 metru a roztávala ještě měsíc po ústupu mrazu, kdy už bylo dost nad nulou.

Kdyby to tak nevyšlo.Tady na vysočině , kdo má ten sníh odhazovat. Ale
stejně příjde, co by to bylo za zimu. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 20. 12. 2014 7:35:01

Předmět: Re:


""Neplač nic zvláštního se neděje. Jako zahradník jsem takových prosinců

zažil

kolikero. Po novém roce se oralo, Po vánocích jsem sázel česnek V lednu

trhal zimní hrušky co ještě nespadly. Včely to vždy v pohodě přežily.

Jediná

potíž u nich v takových rocích byly nadměrné zbytky cukerných zásob které

bylo nutno někam uložit."



Letos cca poslední měsíc je nebývale silný vliv Atlantiku a Golfského

proudu plus k tomu ještě do střední Evropy zasahuje vliv středozemských

tlakových níží. To obojí způsobuje v celé Evropě a ještě v západní části

Sibiře nadnormálně teplé počasí. Jinde vypadá počasí v podstatě normálně.

To se ale kdykoliv v lednu, únoru a částečně ještě březnu může změnit,

potom do 14 dnů od této změny může být u nás v ČR sibiřský vzduch a mrazy

přes den - 20 nebo i vyšší.

I když to je dost málo pravděpodobné.

Ale přechodný a slabší vliv sibiřské tlakové výše tak na 14 dnů a s tímto

ochlazením spojené srážky, které na 14 dnů, měsíc přinesou sníh a zimní

počasí s teplotami pod nulou i do nížin, je pravděpodobný hodně. Zima je

ještě mladá a pravé zimní měsíce - leden a únor teprve budou."

Tak to se nepletu.
Ty zimy si byly sice dost podobné délkou kdy u nás na Hané držel sníh  ještě
v dubnu Jako zahradník jsem tehdy měl velké potíže se sadbou polní zeleniny
která v tu dobu měla již být na poli.  V  roce 83 jsem nastoupil v kotelně
jako obsluha rozvodů a v tom roce 85 nám všechny konce zamrali jak o závod. 
Polevilo to až na začátku února.
A však rekordní teploty pod nulou byly v minulém století v únoru 1928 -28°C
a v polovině  ledna 1985 - 30°C

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: FRANTIŠEK ČIHÁK <fr.cihak/=/seznam.cz>
Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 20. 12. 2014 15:26:31
Předmět: Re:

"Pane Pepe to se pletete byl to rok 1978-79  Franta


"Vzpomeň si na silvestra 1984 - 85 Večer 16°Ca ráno -16 a následovala jen na

z nejkrutějších zim století Pomrzly  u nás ořechy téměř všechny  a réva
taky.

pepan
.

---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 20. 12. 2014 7:35:02
Předmět: Re:

""Neplač nic zvláštního se neděje. Jako zahradník jsem takových prosinců
zažil
kolikero. Po novém roce se oralo, Po vánocích jsem sázel česnek V lednu
trhal zimní hrušky co ještě nespadly. Včely to vždy v pohodě přežily.
Jediná
potíž u nich v takových rocích byly nadměrné zbytky cukerných zásob které
bylo nutno někam uložit."

Letos cca poslední měsíc je nebývale silný vliv Atlantiku a Golfského
proudu plus k tomu ještě do střední Evropy zasahuje vliv středozemských
tlakových níží. To obojí způsobuje v celé Evropě a ještě v západní části
Sibiře nadnormálně teplé počasí. Jinde vypadá počasí v podstatě normálně.
To se ale kdykoliv v lednu, únoru a částečně ještě březnu může změnit,
potom do 14 dnů od této změny může být u nás v ČR sibiřský vzduch a mrazy
přes den - 20 nebo i vyšší.
I když to je dost málo pravděpodobné.
Ale přechodný a slabší vliv sibiřské tlakové výše tak na 14 dnů a s tímto
ochlazením spojené srážky, které na 14 dnů, měsíc přinesou sníh a zimní
počasí s teplotami pod nulou i do nížin, je pravděpodobný hodně. Zima je
ještě mladá a pravé zimní měsíce - leden a únor teprve budou."""

Pane Pepe to se pletete byl to rok 1978-79  Franta


"Vzpomeň si na silvestra 1984 - 85 Večer 16°Ca ráno -16 a následovala jen na

z nejkrutějších zim století Pomrzly  u nás ořechy téměř všechny  a réva
taky.

pepan
.

---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 20. 12. 2014 7:35:02
Předmět: Re:

""Neplač nic zvláštního se neděje. Jako zahradník jsem takových prosinců
zažil
kolikero. Po novém roce se oralo, Po vánocích jsem sázel česnek V lednu
trhal zimní hrušky co ještě nespadly. Včely to vždy v pohodě přežily.
Jediná
potíž u nich v takových rocích byly nadměrné zbytky cukerných zásob které
bylo nutno někam uložit."

Letos cca poslední měsíc je nebývale silný vliv Atlantiku a Golfského
proudu plus k tomu ještě do střední Evropy zasahuje vliv středozemských
tlakových níží. To obojí způsobuje v celé Evropě a ještě v západní části
Sibiře nadnormálně teplé počasí. Jinde vypadá počasí v podstatě normálně.
To se ale kdykoliv v lednu, únoru a částečně ještě březnu může změnit,
potom do 14 dnů od této změny může být u nás v ČR sibiřský vzduch a mrazy
přes den - 20 nebo i vyšší.
I když to je dost málo pravděpodobné.
Ale přechodný a slabší vliv sibiřské tlakové výše tak na 14 dnů a s tímto
ochlazením spojené srážky, které na 14 dnů, měsíc přinesou sníh a zimní
počasí s teplotami pod nulou i do nížin, je pravděpodobný hodně. Zima je
ještě mladá a pravé zimní měsíce - leden a únor teprve budou.""

Vzpomeň si na silvestra 1984 - 85 Večer 16°Ca ráno -16 a následovala jen na
z nejkrutějších zim století Pomrzly  u nás ořechy téměř všechny  a réva
taky.

pepan
.

---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 20. 12. 2014 7:35:02
Předmět: Re:

""Neplač nic zvláštního se neděje. Jako zahradník jsem takových prosinců
zažil
kolikero. Po novém roce se oralo, Po vánocích jsem sázel česnek V lednu
trhal zimní hrušky co ještě nespadly. Včely to vždy v pohodě přežily.
Jediná
potíž u nich v takových rocích byly nadměrné zbytky cukerných zásob které
bylo nutno někam uložit."

Letos cca poslední měsíc je nebývale silný vliv Atlantiku a Golfského
proudu plus k tomu ještě do střední Evropy zasahuje vliv středozemských
tlakových níží. To obojí způsobuje v celé Evropě a ještě v západní části
Sibiře nadnormálně teplé počasí. Jinde vypadá počasí v podstatě normálně.
To se ale kdykoliv v lednu, únoru a částečně ještě březnu může změnit,
potom do 14 dnů od této změny může být u nás v ČR sibiřský vzduch a mrazy
přes den - 20 nebo i vyšší.
I když to je dost málo pravděpodobné.
Ale přechodný a slabší vliv sibiřské tlakové výše tak na 14 dnů a s tímto
ochlazením spojené srážky, které na 14 dnů, měsíc přinesou sníh a zimní
počasí s teplotami pod nulou i do nížin, je pravděpodobný hodně. Zima je
ještě mladá a pravé zimní měsíce - leden a únor teprve budou."

"Neplač nic zvláštního se neděje. Jako zahradník jsem takových prosinců zažil
kolikero. Po novém roce se oralo, Po vánocích jsem sázel česnek V lednu
trhal zimní hrušky co ještě nespadly. Včely to vždy v pohodě přežily. Jediná
potíž u nich v takových rocích byly nadměrné zbytky cukerných zásob které
bylo nutno někam uložit."

Letos cca poslední měsíc je nebývale silný vliv Atlantiku a Golfského proudu plus k tomu ještě do střední Evropy zasahuje vliv středozemských tlakových níží. To obojí způsobuje v celé Evropě a ještě v západní části Sibiře nadnormálně teplé počasí. Jinde vypadá počasí v podstatě normálně. To se ale kdykoliv v lednu, únoru a částečně ještě březnu může změnit, potom do 14 dnů od této změny může být u nás v ČR sibiřský vzduch a mrazy přes den - 20 nebo i vyšší.
I když to je dost málo pravděpodobné.
Ale přechodný a slabší vliv sibiřské tlakové výše tak na 14 dnů a s tímto ochlazením spojené srážky, které na 14 dnů, měsíc přinesou sníh a zimní počasí s teplotami pod nulou i do nížin, je pravděpodobný hodně. Zima je ještě mladá a pravé zimní měsíce - leden a únor teprve budou.

Varidol je certifikovaný léčivý přípravek, takže množství účinné látky je v něm stále stejné. Stačí se podívat na příbalové letáky z minulých let a na lahvičky. Spíš se domnívám, ale pouze domnívám, že chovatelé nedodržují některé zásady aplikace. e třeba mít neprodyšný úl, uzavřená česna, použít správné množství léčiva, případně správně seřízený vyvíječ aerosolu, dodržení doby aerosolování atd. Podle toho co často vidím a slyším tak se to fláká všelijak. To samé platí pro vložením formidolu. Ona metodika je vypracovaná pro širokou praxi a nemůže zohledňovat některé rozdílnosti mezi lokalitami, je třeba ji dodržovat a starat se o zdravotní stav svých včelstev odpovědně celý rok a ne pouze čekat na fumigaci a aerosol.

Dopoledne 3.fumigace varidolem,po poledni mrizky z cesen pryc,ted sviti slunce a z cesen se vali spousta vcel na prolet.Studena stavba,spousta zasob a pylu za chumacem a nad nim,zadny duvod k obavam.Stejne ploduji od noveho roku,zima,nezima.JosPr.

letos ale bude hlad. Kdo malo nakrmil§ zdá se mi že je proti jiným letům na
tuto dobu hodně měli . Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Inu i já <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 19. 12. 2014 11:49:09

Předmět:


"Standa Pe (217.117.217.146) --- 17. 12. 2014

Re: Prolet (65412)

U nás 4°C a odpoledne začal konečně padat sníh, tak snad přijdou i pořádné

mrazy, které včely potřebují k dobrému vyzimování...

********************************************************

Nutno podotknouti,že dnes 19.12.2014 v nadmoř.výšce 450m již od 10 hod.je

teplota na 11°C,včely lítají všechny,žádný úhyn nemáme,ale na jaro se moc

netěšte,je to katastrofa,jak se s tím včely vyrovnají, i když na to po ta

staletí nejsou moc zvyklé,mnohé přetrvají,to je bez pochyb,spíš bych viděl

včelaře,kteří včelaří po mnoho let,jak se k tomu postaví."

Neplač nic zvláštního se neděje. Jako zahradník jsem takových prosinců zažil
kolikero. Po novém roce se oralo, Po vánocích jsem sázel česnek V lednu
trhal zimní hrušky co ještě nespadly. Včely to vždy v pohodě přežily. Jediná
potíž u nich v takových rocích byly nadměrné zbytky cukerných zásob které
bylo nutno někam uložit.

Pepan
 

---------- Původní zpráva ----------
Od: Inu i já <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 19. 12. 2014 11:49:10
Předmět:

"Standa Pe (217.117.217.146) --- 17. 12. 2014
Re: Prolet (65412)
U nás 4°C a odpoledne začal konečně padat sníh, tak snad přijdou i pořádné
mrazy, které včely potřebují k dobrému vyzimování...
********************************************************
Nutno podotknouti,že dnes 19.12.2014 v nadmoř.výšce 450m již od 10 hod.je
teplota na 11°C,včely lítají všechny,žádný úhyn nemáme,ale na jaro se moc
netěšte,je to katastrofa,jak se s tím včely vyrovnají, i když na to po ta
staletí nejsou moc zvyklé,mnohé přetrvají,to je bez pochyb,spíš bych viděl
včelaře,kteří včelaří po mnoho let,jak se k tomu postaví."

Standa Pe (217.117.217.146) --- 17. 12. 2014
Re: Prolet (65412)
U nás 4°C a odpoledne začal konečně padat sníh, tak snad přijdou i pořádné mrazy, které včely potřebují k dobrému vyzimování...
********************************************************
Nutno podotknouti,že dnes 19.12.2014 v nadmoř.výšce 450m již od 10 hod.je teplota na 11°C,včely lítají všechny,žádný úhyn nemáme,ale na jaro se moc netěšte,je to katastrofa,jak se s tím včely vyrovnají, i když na to po ta staletí nejsou moc zvyklé,mnohé přetrvají,to je bez pochyb,spíš bych viděl včelaře,kteří včelaří po mnoho let,jak se k tomu postaví.

"No to by ukazovalo na nedostatky v jedovatosti Varidolu nebo MP10 fum."

Jedovatost s tím nemá co dělat. To jsou jednoduché přípravky, kde je jen jedna účinná látka definovaná jednoznačným chemickým vzorcem. Vliv ostatních příměsí je zanedbatelný. Takže maximálně se dá bavit, jestli tam je té účinné látky dost nebo ne - kolik kapek dát.
To spíš roztoči se přizpůsobují a stejnou dávku účinné látky snášejí čím dál lépe.

No to by ukazovalo na nedostatky v jedovatosti Varidolu nebo MP10 fum.

_gp_
...........

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 18. 12. 2014
Re: LÄ?Ă??enÄ?­ proti varaĂłze. (65416)

A nyní VUVČ Dol už nějaké roky oficiálně tvrdí, že je třeba zabránit roztočům hýbajícím se po fumigaci, aby se znova vrátili na včely.

Takže jedna paní povídala?

Tak tím jsem trochu zaskočen, protože se spoléhám hlavně na informace od své ZO a sám to nijak zvlášť nevyhledávám.
Co si pamatuji, před pár roky to bylo v nějakém rozhovoru s někým z VUVČ Dol ve Včelařství. Ale bližší údaje si už nepamatuji.

Rád bych dostal kompletní informaci. Kde je nějaký výstup z Dolu o tom, že je třeba zabránit spadlým, hýbajícím se roztočům přejít na včely. Pokud vím, tak stále platí, že spadlý roztoč je nevratně poškozen. Je to dáno celé včelařské veřejnosti nebo to VÚVč Dol utajuje a seznamuje s tím pouze někoho?

S těmi pohybujícími se po fumigaci je zajímavý vývoj.
Kdysi dávno nejdřív hýbající se roztoči po ošetření nebyli zaznamenáni. Buď proto, že je to léčivo spolehlivě zabilo nebo proto, že za začátku si toho nikdo nevšímal, nevím.
"Hejbat" se začali někdy v letech 1955 - 2000. A potom následovala cca 5 - 10 letá etapa VUVČ Dolu, kdy oni přesvědčovali, že je to nevadí, že se hýbou a že jsou stejně léčivem nenávratně poškození.
A nyní VUVČ Dol už nějaké roky oficiálně tvrdí, že je třeba zabránit roztočům hýbajícím se po fumigaci, aby se znova vrátili na včely.
A z tohoto důvodu je mnohem kvalitnější ošetření aerosolem za teploty třeba kolem nuly, roztoči na podložce vychladnou a pohybují se velice málo než ošetření fumigací třeba při 15 - 20 st C venkovní teploty v říjnu.