Včelařská konference

Kčemu je monitoring měli na VD?

Sběr měli je obrovské dobrodružství včelaře!

Jedni si ho předchystávají už v létě, pěkně přes lih, druzí ho syslí okolo svátků, mrví se stím aby to nezhnilo a povinně ho chystají. Aby se včelař nenudil, občas si to musí zopakovat kvůli moru. Prosté repeté jen proto, že dotací pro labiny je dostatek a pro pořídek je vždy lepší, když je přísun vzorků nadvakrát než jedne pro dvě analýzy.

Monitorin měli podporuje soutěživost mezi včelaři. Výsledky měli jsou někde veřejně čteny na schůzích ZO, a tak se podporuje spávně zavedená politika "viníka".
Také dostatečně upozorňuje na schůzích, aby ta "naše ZO" nebyla nejhorší, tak se zvolá: "..ty vzorky sakra pořádně připravte ať nejsme stále vprdeli s výsledky a nemáme ostudu."

A teď vážně, SVS potřebuje informace. Je neprůkaznou informací, pokud by si včelař něco vymyslel, než kdyby měl odevzdat tu svou měl a akreditovaná nebo pověřená labina prostě něco vykáže a tak má SVS skutečná data odpovídající míře počtu roztočů ve vzorku s pravděpodobností všech vlivů. Taková data jsou oporou pro další úřední úkony, dotace atp. Takže suma sumarum, SVS se jistí v tom sčím pracuje, včelařovi nevěří ani nos mezi očima takže včelař bude odebírat tu měl a povinně odevzdávat i kdyby včely na varoázu umřely a basta.



_gp_




.........
(e-mailem) --- 28. 11. 2014
Re: Ă???hyny

když nechápeš, tak po lopatě
V případě varroázy se neléčí propuklá nákaza. to již nejde. Provádí se
preventivní přeléčení aby nákaza nepropukla do nezvladatelných rozměrů. K
tomu slouží hlavně léčení hned po skončení medobraní, aby nedošlo k
znehodnocení zimní generace včel. 0 v měli tady naprosto nic neznamená. to
jen malá nápověda.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list
Datum: 28. 11. 2014 17:35:46
Předmět: Re: Ä??hyny

"Plošným ošetřením se myslí to, že léčit budou všichni, podle stejné
metodiky. Metodika boje s varroázou pak určuje postup. Tím je, podletní
ošetření Gabon popřípadě kyselina mravenčí, Po 10. X. pak další tři
ošetření
fumigací popř. aerosolem v intervalu nejméně 10 dní tak aby se poslední
provádělo v Prosinci. Rozhodně je omylem si myslet, že se to musí provést v
jeden den nebo jedním přípravkem. Toto musí si určit každý sám tak aby to
vyhovovalo podmínkám ošetření, způsobu chovu a stanoviště. tím je hlavně
vývoj počasí. Ošetření aerosolem je lepší , neboť není tak závislé na
počasí. Ta volba léčiv je pak na uvážení jednotlivých včelařů nebo
organizací. Pryč je již doba, kdy se to provádělo komisí. Dnes je
zodpovědný každý sám za svoje včely. Z povahy věci o užívaní ochranných
prostředků v zemědělství jako takovém, je vždy v zájmu věci, přípravky
střídat, tak aby se nepoužívala jen jedna účinná látka. Jejich střídání tak
zabraňuje vznik rezistencí. To platí všeobecně.

pepan


----------------

Já se v tom ztrácím. Je to plošné dobrovolně, každý si to má dělat podle
svých včel, nechápu tedy jen:
- jestli tu KM nebo Gabon musím každý rok nebo jen když to moje včely
potřebují

- k čemu je ta zimní měl, když si to každý dělá podle svého?

Pokud někdo pak potřebuje vědět co je v zimní měli, vezme si dvě decky lihu
a brýle. A ví to po včelstvech.

Takže ještě jednou ta měl je pro CO?
K čemu byla letos?

Karel"

A 20tka spadaná z louček zabitá při fumigaci a oklepaná při rozvolnění chomáče v lednu znamená co?

když nechápeš, tak po lopatě
V případě varroázy se neléčí propuklá nákaza. to již nejde. Provádí se
preventivní přeléčení aby nákaza nepropukla do nezvladatelných rozměrů. K
tomu slouží hlavně léčení hned po skončení medobraní, aby nedošlo k
znehodnocení zimní generace včel.  0 v měli tady naprosto nic neznamená. to
jen malá nápověda.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 28. 11. 2014 17:35:46
Předmět: Re: Ä??hyny

"Plošným ošetřením se myslí to, že léčit budou všichni, podle stejné
metodiky. Metodika boje s varroázou pak určuje postup. Tím je, podletní
ošetření Gabon popřípadě kyselina mravenčí, Po 10. X. pak další tři
ošetření
fumigací popř. aerosolem v intervalu nejméně 10 dní tak aby se poslední
provádělo v Prosinci. Rozhodně je omylem si myslet, že se to musí provést v
jeden den nebo jedním přípravkem. Toto musí si určit každý sám tak aby to
vyhovovalo podmínkám ošetření, způsobu chovu a stanoviště. tím je hlavně
vývoj počasí. Ošetření aerosolem je lepší , neboť není tak závislé na
počasí. Ta volba léčiv je pak na uvážení jednotlivých včelařů nebo
organizací. Pryč je již doba, kdy se to provádělo komisí. Dnes je
zodpovědný každý sám za svoje včely. Z povahy věci o užívaní ochranných
prostředků v zemědělství jako takovém, je vždy v zájmu věci, přípravky
střídat, tak aby se nepoužívala jen jedna účinná látka. Jejich střídání tak
zabraňuje vznik rezistencí. To platí všeobecně.

pepan


----------------

Já se v tom ztrácím. Je to plošné dobrovolně, každý si to má dělat podle
svých včel, nechápu tedy jen:
- jestli tu KM nebo Gabon musím každý rok nebo jen když to moje včely
potřebují

- k čemu je ta zimní měl, když si to každý dělá podle svého?

Pokud někdo pak potřebuje vědět co je v zimní měli, vezme si dvě decky lihu
a brýle. A ví to po včelstvech.

Takže ještě jednou ta měl je pro CO?
K čemu byla letos?

Karel"

 hlopost

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Bobe <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 28. 11. 2014 17:06:58
Předmět: Re: Zimní měl

"Zimní měl bych zachoval povinnou pro členy ČSV, když nejsou schopni se
připojit k ostatním co se její zrušení se snaží prosadit."

Hlavně je velkou hloupostí chtít kontrolovat výsledky odpočítáním vložených
brouků a domnívat se že je tam musí objevit
K VAŠETŘENÍ SE POUŽIJE JEN ČÁST VZORKU navázané na počet včelstev. Jde jen o
statistiku a o té  přese víme, že je to přesný součet nepřesných čísel,
který má ovšem své opodstatnění. To je každá statistika. Pro tebe pak stačí
jen informace a tvůj závěr z výsledku by měl být
1) pro začátek je to fajn
2) Bacha na věc
V žádném případě s toho nejde vyvodit, letos léčit nemusím

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: JK <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 28. 11. 2014 16:56:37
Předmět:

"No vždyť to píšu, že i vedení přiznává, ze je to zkreslené a tak to
způsobuje špatné závěry a pak jako letos hýbou včely ve velkém a pak se
divte ze to znrdůveruhodní celou metodiku a začne se na to kašlat ve velkém"

to jsou jen výplody tvého mozku jinak zimní měl slouží i pro další ůkony.
Jinak k výsledekse vypočítáva a tam se s těmi tvými údaji a námitkami
počítá.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: JK <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 28. 11. 2014 12:31:31
Předmět: Zimní měl

"Zimní měl je jen tunel na dotační prostředky a psychologické bububu na
včelaře, kteří však již po 20 na to otupěli a buď vyberou nebo nastrouhají,
aby se neřeklo, nebo prostě odevzdají apak stejně nenatřou opět dotované
léčivo. Jiný význam nemá aten kdo tvrdí opak si lže do vlastní kapsy.
Zimní měl je problém pro zavádění nových léčebných prostředků, které
způsobují spad v zimě a také i pro efektivní využití těch současných neboť
nutí k příliš przkému použití.
Zimní měl v nástavkových úlech při zimování ve více nástavcích neurčuje
přirozený spad kleštíka v klidovém období ale uřčuje kolik se jich při
podzimním léčení zachytilo na horních loučkách spodního nástavku a stavební
zábraně, kterou mnozí nevijímají na zimu.
Zimní měl je prostředkem jak nahnat lidi na schůze ZO
Zimní měl je buzerace, která způsobuje nedůvěru v metodiku léčení včel
jelikož již i členové vedení svazu a veterináři přiznávají, že je k ničemu."

... a o to víc budou výsledky měli zkreslenější.

No já zase nevěřím, že ta měl je za současných podmínek a způsobech včelaření k něčemu dobrá, snad jen jako kanál na dotační peníze.
Věc názoru.
V každém případě po letošních úhynech ji nebude věřit už prakticky nikdo a k těm, kdo se jí budou zastávat si budou jim za zády klepat na čelo.

Plošným ošetřením se myslí to, že léčit budou všichni, podle stejné
metodiky. Metodika boje s varroázou pak určuje postup. Tím je, podletní
ošetření Gabon popřípadě kyselina mravenčí, Po 10. X. pak další tři ošetření
fumigací popř. aerosolem v intervalu nejméně 10 dní tak aby se poslední
provádělo v Prosinci. Rozhodně je omylem si myslet, že se to musí provést v
jeden den nebo jedním přípravkem. Toto musí si určit každý sám tak aby to
vyhovovalo podmínkám ošetření, způsobu chovu a stanoviště. tím je hlavně
vývoj počasí. Ošetření aerosolem je lepší , neboť není tak závislé na
počasí. Ta volba léčiv je pak na uvážení jednotlivých včelařů nebo
organizací. Pryč je již doba, kdy se to provádělo komisí. Dnes je
zodpovědný každý sám za svoje včely. Z povahy věci o užívaní ochranných
prostředků v zemědělství jako takovém, je vždy v zájmu věci, přípravky
střídat, tak aby se nepoužívala jen jedna účinná látka. Jejich střídání tak
zabraňuje vznik rezistencí. To platí všeobecně.

pepan


----------------

Já se v tom ztrácím. Je to plošné dobrovolně, každý si to má dělat podle svých včel, nechápu tedy jen:
- jestli tu KM nebo Gabon musím každý rok nebo jen když to moje včely potřebují

- k čemu je ta zimní měl, když si to každý dělá podle svého?

Pokud někdo pak potřebuje vědět co je v zimní měli, vezme si dvě decky lihu a brýle. A ví to po včelstvech.

Takže ještě jednou ta měl je pro CO?
K čemu byla letos?

Karel

Nulu si může "vyrobit" každý. Nevěřím, že pokud sebere včelař měl z celého dna po 4 týdnech, co tam tu podložku nechal a má výsledek opravdu 0, tak že je dnes bez včel.

Hlavně by vedení svazu mělo jaksi politicky vysvětlit ten bod 5) včelařům, kteří měli zimní měl s 0 a teď jdou s 0 včelstev do zimy. ....panebože.. ti ho hnali!!!" - "Hnali??? Kdo ... "Ano pane, se zbraněmi, někteří i beze zbraní, s holemi a sudlicemi, vidlemi i kosami, hnali ho a zpívali ...

Ale nechme toho třeba si taky řeknou "tak My se jdeme společensky znemožnit" jak ve filmu Werich, a budou pokračovat neoblomně zimí mělí vpřed.

Zimní měl bych zachoval povinnou pro členy ČSV, když nejsou schopni se připojit k ostatním co se její zrušení se snaží prosadit.

No vždyť to píšu, že i vedení přiznává, ze je to zkreslené a tak to způsobuje špatné závěry a pak jako letos hýbou včely ve velkém a pak se divte ze to znrdůveruhodní celou metodiku a začne se na to kašlat ve velkém

http://www.vcelarstvi.cz/files/dokumenty/stanovisko-csv-k-navrhu-psnv-10111.pdf
Viz připomínky k bodu 5.

Zimní měl je jen tunel na dotační prostředky a psychologické bububu na včelaře, kteří však již po 20 na to otupěli a buď vyberou nebo nastrouhají, aby se neřeklo, nebo prostě odevzdají apak stejně nenatřou opět dotované léčivo. Jiný význam nemá aten kdo tvrdí opak si lže do vlastní kapsy.
Zimní měl je problém pro zavádění nových léčebných prostředků, které způsobují spad v zimě a také i pro efektivní využití těch současných neboť nutí k příliš przkému použití.
Zimní měl v nástavkových úlech při zimování ve více nástavcích neurčuje přirozený spad kleštíka v klidovém období ale uřčuje kolik se jich při podzimním léčení zachytilo na horních loučkách spodního nástavku a stavební zábraně, kterou mnozí nevijímají na zimu.
Zimní měl je prostředkem jak nahnat lidi na schůze ZO
Zimní měl je buzerace, která způsobuje nedůvěru v metodiku léčení včel jelikož již i členové vedení svazu a veterináři přiznávají, že je k ničemu.

Plošným ošetřením se myslí to, že léčit budou všichni, podle stejné
metodiky. Metodika boje s varroázou pak určuje postup. Tím je, podletní
ošetření Gabon popřípadě kyselina mravenčí, Po 10. X. pak další tři ošetření
fumigací popř. aerosolem v intervalu nejméně 10 dní tak aby se poslední
provádělo v Prosinci. Rozhodně je omylem si myslet, že se to musí provést v
jeden den nebo jedním přípravkem.  Toto musí si určit každý sám tak aby to
vyhovovalo podmínkám ošetření, způsobu chovu a stanoviště. tím je hlavně
vývoj počasí. Ošetření aerosolem je lepší , neboť není tak závislé na
počasí. Ta volba léčiv je pak na uvážení jednotlivých včelařů nebo
organizací.  Pryč je již doba, kdy se to provádělo komisí. Dnes je
zodpovědný každý sám za svoje včely. Z povahy věci o užívaní ochranných
prostředků v zemědělství jako takovém, je vždy v zájmu věci, přípravky
střídat, tak aby se nepoužívala jen jedna účinná látka. Jejich střídání tak
zabraňuje vznik rezistencí. To platí všeobecně.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 28. 11. 2014 8:42:27
Předmět: Re: Ă?hyny

"Tak jak to popisuješ a já tomu rozumím?
Gabon nic = podletní léčení tedy taky nic?
To je pak ten důvod ztráty včelstva v zimě nebo ještě na podzim. Podletí je
základ léčení, všechno to ostatní, to již jen dolaďuje.

pepan


-------

Co vím, tak je přeci oficiálně upřednostnováno plošné ošetření včelstev a
takové rozhodnutí, aby to bylo plošné se přeci přijímá včas podle výsledku
vyšetření zimní měli.

Kde se mýlím?
Nebo kde se mýlí 1/3 včelařů?

Karel"

Ano to je přesně ono "na své včelnici jsem generálem já"! Proto také sleduji spad roztočů již od července a a nasazuji 2 x po čtrnácti dnech podle některých neúčinný Formidol, ale on svoji práci udělá. Podzimní léčení od 20.října a aerosol v prosinci. Nikdy jsem neměl problém s přemnožením roztoče (po prvním ošetření 13 - 520 na včelstvo), ale asi v tom hraje roli také lokalita.

Tak jak to popisuješ a já tomu rozumím?
Gabon nic = podletní léčení tedy taky nic?
To je pak ten důvod ztráty včelstva v zimě nebo ještě na podzim. Podletí je
základ léčení, všechno to ostatní, to již jen dolaďuje.

pepan


-------

Co vím, tak je přeci oficiálně upřednostnováno plošné ošetření včelstev a takové rozhodnutí, aby to bylo plošné se přeci přijímá včas podle výsledku vyšetření zimní měli.

Kde se mýlím?
Nebo kde se mýlí 1/3 včelařů?

Karel

Ps:jak vidno,maji autori Tiskove zpravy mezi sebou taky "zdatneho ideologa".JosPr

www.vcelarstvi.cz-navrhy vceli vyhlasky atd.JosPr

Ze je jarni pocitani roztocu na draka,to snad dochazi kdekomu,pouha nic neresici statistika a ne nejaka startovni cara.Jak chcete startovat ze stavu roztocu,kdy se vcely pri otepleni pohnou a vyhazi par desitek roztocu mrtvych par mesicu na podlozku??? Varoamonitoring a udaje v republice?Stavet na nem?Je mi jedno kolik roztocu pada ve Znojme,v Ostrave nebo u souseda,dulezite je kolik jich pada z mych vcelstev.Na sve vcelnici jsem general ja a nikdo jiny...JosPr

Hlavně si hlídejte co vám po úhynech zbylo, bude se krást ve velkém.

Gabon není nutný, To je pravda, ale tu dobu je nutné nasadit jiná dostupná
léčiva. TO DOBA JE PRÁVĚ ROZHODUJÍCÍ,neto to použité léčivo.Gabon je však
nejpohodlnější.

PEPAN


---------- Původní zpráva ----------
Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 27. 11. 2014 12:07:15
Předmět: Re: Úhyny

"> Takže ta zimní měl letos v zimě nám řekla co?
Mě řekla, že startovací stav je normální, ale zároveň už v únoru jsem věděl,

že letos bude větší délka plodování a že budou větší problémy.

> Že nemáme objednat Gabon?
Já neobjednal, ale ve spolku si objednalo víc včelařů, než jiné roky.

VP."

Tak jak to popisuješ a já tomu rozumím?
Gabon nic = podletní léčení tedy taky nic?
To je pak ten důvod ztráty včelstva v zimě nebo ještě na podzim. Podletí je
základ léčení, všechno to ostatní, to již jen dolaďuje.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 27. 11. 2014 11:22:42
Předmět: Re: Úhyny

"Mně by tedy zajímalo, proč tedy stále hynou včely, když je vše tak dobré?

Zimní měl - excelentní ani se Gabon neobjednával jak byly výsledky výborné,
v zimě se plošně aerosolovalo a . . .

Nějak tomu nerozumím, když je vše tak v pořádku, kde tedy kdo udělal chybu?

Karel"

Odběr zimní měli jakmile sesypete vzorky z x včelstev a včelaříte v nástavkovém úlu prostě nefunguje. Napište mi jediný případ, kdy zimní měl něco zachránila? A chovatelům u nás na jihu Moravy vysvětlete, proč když měli nulu, tak padly celé včelnice o desítkách včelstev. Vytáčeli v půlce července a brzy léčili. Přesto jim to padlo.

Uvědomme si, že pracujeme s přírodou a ta je přes všechny znalosti stále stejně tajemná a v některých případech neovlivnitelná. Nebo když ji ovlivníme vymstí se nám to jinde. Včela není kráva, kterou přivážou ke žlabu a mají absolutní kontrolu, včela vyletí a co víte? Nic!


------

No jo proč se pak dělá ta zimní měl a proč se z ní něco odvozuje, když je tady ta PŘÍRODA?

Proč se bazíruje na metodice která asi nefunguje taky?

Karel

Uvědomme si, že pracujeme s přírodou a ta je přes všechny znalosti stále stejně tajemná a v některých případech neovlivnitelná. Nebo když ji ovlivníme vymstí se nám to jinde. Včela není kráva, kterou přivážou ke žlabu a mají absolutní kontrolu, včela vyletí a co víte? Nic!

----- Original Message -----
> jsou úhyny, a pokud zprávy nelžou jsou oblasti s 30% a většími

Proto to sem píšu, mluvil jsem před časem se včelařem a hledali jsme možnou
příčinu. Padali mu i letošní oddělky. Kukuřice a slunečnice v okolí nebyla
(teď mě napadá, že loni asi ano). Je to pečlivý chlap, oddělky krmil, snůška
nebyla, nebo jen nepatrná. Při posledním setkání mě sdělil velmi smutnou
zprávu - úhyn 100%

Já hledám "díry" ve své metodice, hledám co dělám špatně. Kdybych to věděl,
tak to změním. Zatím jsem změnil to, že monituruji i v srpnu. Letos žádná
nová informace. Příští rok plánuji formidol opakovat tam kde bude spad nad
průměrem. I za cenu nebezpečí poškození matky, plodu a mladých včel.

Spad je řekněme do 3/den. Dám formidol a spad stoupne jen trochu. Po
fumigaci lžička roztočů. A koncem roku CCD.

V jiném roce po formidolu silný spad a do poloviny příštího roku roztoče
nevidím jediného (ani po fumigacích).

PROČ? Proč jeden rok KM funguje, a druhý ne???
VP.
Doplnění: předjarní plodování poznám (správněji odhaduji) podle spotřeby
(úbytku váhy).

Ono těch příčin úhynů bude víc. Roztoč, virózy, Nosema ceranae, přístup chovatele, dlouhé bez snůškové období v létě a tím i oslabená včelstva, lokalita, teplá zima. Ono zpochybňování vyšetřování zimních vzorků měli je zavádějící, jakým jiným způsobem zmapovat celá rozsáhlá území. Tisková zpráva je jednostranná. Chovatel má přece jistou svobodu v použití léčivých přípravků a za svá včelstva (majetek) je sám odpovědný. Ono se lehce navrhuje monitorig, ale chovatelů včel je přes 40 000 a už vidím, jak každý monitoruje, podle toho nasazuje léčiva atd. Nařízení SVS je proto koncipováno pro širokou veřejnost. Experimentátorů příliš není a ani nebude. Většina chovatelů to dělá kvůli medu a k tomu ostatnímu musí být postrčeni. Rozumím nadšení PSNV i jejich pochybnostem, ale je to stejně lehce arogantní vůči ostatním chovatelům. Jsem přesvědčen, že se jim úhyny také nevyhnuli nebo, že by žili v jiné zemi?

Kaji taky nemám ůly izolované. Je to 2,5 prkno , nic víc a strůpky plexi
sklo a strůpek . Letos se to všechno zrojilo. Mám za to že tady nejsou
daleko žádná včelstva. Tento efekt je znám.Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 27. 11. 2014 13:03:52

Předmět: Re: Ă?hyny


"Nechci dělat chytrýho ale letos matky asi lladou pořád a každé 3 týdny máme


nové generace roztočů. Standa



-------



Těžko mluvit za jiné oblasti ale u mě nekladou.

POkud se nejedná o nové matky, tak normálně přestávají plodovat v září, to

jsou běžné teploty o hodně vyšší jak současné, takže plodování jen kvůli

teplotě?



POkud dneska kladou někde matky, tak bych se spíše domníval že se snaží

vytvořit zimní generaci místo současné poškozené.



Že u mě nekladou matky - poloha, neizolované úly a hlavně oželení výnosu od

"plodařek".





Karel"

Nechci dělat chytrýho ale letos matky asi lladou pořád a každé 3 týdny máme
nové generace roztočů. Standa

-------

Těžko mluvit za jiné oblasti ale u mě nekladou.
POkud se nejedná o nové matky, tak normálně přestávají plodovat v září, to jsou běžné teploty o hodně vyšší jak současné, takže plodování jen kvůli teplotě?

POkud dneska kladou někde matky, tak bych se spíše domníval že se snaží vytvořit zimní generaci místo současné poškozené.

Že u mě nekladou matky - poloha, neizolované úly a hlavně oželení výnosu od "plodařek".


Karel

Nechci dělat chytrýho ale letos matky asi lladou pořád a každé 3 týdny máme
nové generace roztočů. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 27. 11. 2014 12:47:40

Předmět: Re: Úhyny


"Zdravím pane Jiruš,



neznám situaci ve Vaší oblasti, ale asi je to stejné jako všede jinde.

------



No dobrá, v naší oblasti příčinu chápu, ale stejně tak v celé republice

jsou úhyny, a pokud zprávy nelžou jsou oblasti s 30% a většími ztrátami už

nyní.



Takže je špatně co?



To se nechtějí dohodnout nikde?



To se všude všichni starali špatně o včelstva?



Nebo kde udělali chybu?



Karel"

Zdravím pane Jiruš,

neznám situaci ve Vaší oblasti, ale asi je to stejné jako všede jinde.
------

No dobrá, v naší oblasti příčinu chápu, ale stejně tak v celé republice jsou úhyny, a pokud zprávy nelžou jsou oblasti s 30% a většími ztrátami už nyní.

Takže je špatně co?

To se nechtějí dohodnout nikde?

To se všude všichni starali špatně o včelstva?

Nebo kde udělali chybu?

Karel

Zimní měl 0 roztoču. Po vytočení formidol, potom gabon . dvakrát pásky po 4
kapkách. Výsledek někde nic většina 10 - 20 roytočů a dvoje silné a roztočů
polévková lžíce. Co si o tom myslet. aSI LIKVIDOVAT AT SE TO NEROZŠÍŘÍ NA
VČELÍNĚ. mÁM VÝHODU ŽE VČELAŘI DO 3 KM VYMŘELI A


---------- Původní zpráva ----------

Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 27. 11. 2014 11:41:07

Předmět: Re: Úhyny


"VP:



Samozřejmě to předpokládá fér jednání, ale u těch, kteří vzorek neupravují

(nepřebírají):



a) zjistí "startovací" počty do příští sezony

b) doporučí/nařídí jarní nátěr plodu



------



Jaký je vztah mezi nalezenými VD v měli a startovací populací ve včelstvu?



A hlavně s populací v červenci a v srpnu?



Pochybuji že by včelaři v celém ČR upravovali měl. Viz mapy ČR z vyšetření

zimní měli 2013/2014.

Že by co včelař to podvodník?

To snad ne?



Takže ta zimní měl letos v zimě nám řekla co?



Že nemáme objednat Gabon?

Nebo co kdo z ní vyčetl.

:-)

Karel"

Jsem starej a blbej, takže nepoznám, jak se v únoru pozná, větší délka plodování.
Proto taky chodím, každý 3 den počítat spady. A proto vím, že do půlky června se u mě vcelku nic neděje. To ale nesmím přidat medné zásoby z minulého a předminulého roku. To bych mohl okamžitě léčit. Kdybych je dal do včelstev v lednu a nedej bože, že by se oteplilo, tak mi SVS v nejlepším případě nařídí nátěr. No hlavní je, že to pro ni má vypovídající hodnotu.

Ktomu natírání plodu. Ty víčka plodu se mají téměř promočit. Dělejte to
poctivě a včelstvo trvá cirka 20 minut. Doba na jaře kdy se to dělá vyvětrá
celý ul , nechci tvrdit že zastudí. Dávám nahoru po loučkách asi deci
cukerného roztoku aby se to rychle prohřálo Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>

Komu: vcely/=/v.or.cz

Datum: 27. 11. 2014 11:19:59

Předmět: Re: Úhyny


"Samozřejmě to předpokládá fér jednání, ale u těch, kteří vzorek neupravují

(nepřebírají):



a) zjistí "startovací" počty do příští sezony

b) doporučí/nařídí jarní nátěr plodu



a u těch kteří nátěr provedou (opět určitě ne všichni) lze očekávat, že

jejich včelstva v létě nezkolabují a nebudou předmětem loupeže a současně

nebudou zdrojem přenosu nepříbuzných VD do ostatních včelstev v okolí. Je to


začarovaný kruh, chtít, vědět, umět, chtít, ....



VP.



----- Original Message -----

> 3) Co z nich SVS vyčte?"

> Takže ta zimní měl letos v zimě nám řekla co?
Mě řekla, že startovací stav je normální, ale zároveň už v únoru jsem věděl,
že letos bude větší délka plodování a že budou větší problémy.

> Že nemáme objednat Gabon?
Já neobjednal, ale ve spolku si objednalo víc včelařů, než jiné roky.

VP.

Zdravím pane Jiruš,

neznám situaci ve Vaší oblasti, ale asi je to stejné jako všede jinde.
Základ je možnost a schopnost komunikce. Pokud odhlédnu od případu, kdy se s
někým dohodnout nedá (důvody nechci vyjmenovávat), jde o komunikaci mezi
včelaři, spolkem a veterinářem. My máme asi štěstí, že se nejen dohodneme,
ale dohodnout i chceme. Například gabon a aerosol máme "dobrovolně". Vámi
zmiňovaný Gabon zatím dostal každý kdo o něj požádal, jen se musí měnit ve
dvou letech po sobě, ale to znáte. Předpokladem je, že každý se o svá
včelstva stará, nazvěme to "dobře", zkrátka dle svých znalostí a možností.
Začínajícím pomohou ostatní, ale samozřejmě na jejich pozvání. To samozřemě
neznamená, že pokud se situace změní (zhorší), přejde se od dobrovolnosti k
povinnosti.

VP.


----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 27, 2014 11:22 AM
Subject: Re: Úhyny


> Mně by tedy zajímalo, proč tedy stále hynou včely, když je vše tak dobré?
>
> Zimní měl - excelentní ani se Gabon neobjednával jak byly výsledky
> výborné,
> v zimě se plošně aerosolovalo a . . .
>
> Nějak tomu nerozumím, když je vše tak v pořádku, kde tedy kdo udělal
> chybu?
>
> Karel
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 10789
> (20141127) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

VP:

Samozřejmě to předpokládá fér jednání, ale u těch, kteří vzorek neupravují
(nepřebírají):

a) zjistí "startovací" počty do příští sezony
b) doporučí/nařídí jarní nátěr plodu

------

Jaký je vztah mezi nalezenými VD v měli a startovací populací ve včelstvu?

A hlavně s populací v červenci a v srpnu?

Pochybuji že by včelaři v celém ČR upravovali měl. Viz mapy ČR z vyšetření zimní měli 2013/2014.
Že by co včelař to podvodník?
To snad ne?

Takže ta zimní měl letos v zimě nám řekla co?

Že nemáme objednat Gabon?
Nebo co kdo z ní vyčetl.
:-)
Karel

To, že se snažíme dostat přes zimu varroa na "nulu" je určitě dobře,protože čím nižší startovací číslo zamoření tím menší násobky při množení varroa.Ale co je pro rozvoj varroa hodně podstatné se mi ukazují právě klimatické popodmínky v průběhu zimy a aktuálního roku. A podle tohoto klimatického průběhu by se měla řídit ozdravná opatření. Tedy ne podle výsledků vyšetření zimní měli! To nám jen ukazuje jak jsme byli úspěšní s podzimním přeléčením.

Mně by tedy zajímalo, proč tedy stále hynou včely, když je vše tak dobré?

Zimní měl - excelentní ani se Gabon neobjednával jak byly výsledky výborné, v zimě se plošně aerosolovalo a . . .

Nějak tomu nerozumím, když je vše tak v pořádku, kde tedy kdo udělal chybu?

Karel

Samozřejmě to předpokládá fér jednání, ale u těch, kteří vzorek neupravují
(nepřebírají):

a) zjistí "startovací" počty do příští sezony
b) doporučí/nařídí jarní nátěr plodu

a u těch kteří nátěr provedou (opět určitě ne všichni) lze očekávat, že
jejich včelstva v létě nezkolabují a nebudou předmětem loupeže a současně
nebudou zdrojem přenosu nepříbuzných VD do ostatních včelstev v okolí. Je to
začarovaný kruh, chtít, vědět, umět, chtít, ....

VP.

----- Original Message -----
> 3) Co z nich SVS vyčte?

3) Co z nich SVS vyčte?

- Original Message - > Tisková zpráva z 26. listopadu 2014

Mám k příspěvku několik poznámek

a) text není odborný, ale politický až propagandistický
b) reaguji hlavně z důvodu, že včelařím v oblasti, kde jsou velké úhyny

Pokusím se tedy převést diskuzi více do roviny odborné

1. citovaný včelař má včelstva zřejmě v cca 250 mnm, tamní situaci nemohu
posoudit, ale u mne v 600 mnm včelstva začala intenzivněji plodovat zhruba v
druhé polovině ledna (2014). Doba na rozvoj populace VD byla u mne tedy
zhruba o 2 měsíce delší. To, že bude vyšší napadení v podletí se dalo
předpokládat.
2. projekt varoa-monitoringu asi může být přínosný pro výzkum, ale pro
mne, hobby včelaře asi mnoho nepřinese. Důvodem je velký rozptyl napadení
nejen mezi oblastmi, ale i mezi jednotlivými včelstvy na jednom stanovišti.
Pokud například moje včelstvo donese v listopadu 4,5 kg "něčeho" a pyl to
asi nebude, zřejmě zásob z nějakého kolabujícího včelstava z blízkého okolí,
přinese si s tím i stovly roztočů. Skutečně byl spad po druhé fumigaci u něj
mnohonásobně vyšší než u ostatních včelstev.
3. zimní vzorky si před odevzdáním prohlédnu (stejně jako všechny jiné v
průběhu roku) abych věděl, co mohu očekávat na jaře. Jako zbytečné je
nepovažuji, protože SVS z nich alespoň něco vyčte a hlavně je to materiál,
který lze použít například k namátkové kontrole na mor a možná i na jiné
rozbory (už slyším námitky o ochraně osobních údajů)
4. kde já vidím hlavní příčiny úhynů? Na úvod připomenu, že to co se
označuje jako CCD, tedy zmizení včelstva znám z vlastní zkušenosti v sezoně
2012. A ne v jednom případě ale u třech včelstev. A u jednoho bylo zmizení
neúplné, v úle zbylo mrtvých 50 včel a matka. Je to smutný pohled na dílo se
zásobami, kde není nic, ani mrtvolka, ani měl, zkrátka nic. Ani roztoče jsem
nenašel jediného.

a) roztoč VD je prvotní a hlavní problém
b) často je uváděná kombinace více chorob
c) malé množství potravy (pyl, med, cukr) v létě
d) malý nebo žádný podněcující přínos sladiny v létě
e) nepoměr mezi velikostí česna a silou včelstva
f) chemikálie obecně a jejich obsah v přírodě
g) léčebné postupy nejsou správné
h) malý spad VD po formidolu (KM)

Body a) a b) lze přimout jako fakt a je naším úkolem jejich vliv
minimalizovat.
Letos asi hodně zapracovaly body c), d) a e) - plodu bylo v podletí
méně a byl méně kvalitně krmen. Z toho vyplývá silný pokles síly včelstev. A
v kombinaci s vysokými podmety pod slabě obsednutými dolními nástavky se
"česnem" stává prostor mezi dnem a plásty, tedy zruba 40 x 40 cm a toto
žádné včelstvo neubrání. Je třeba si uvědomit, že tak jak se včela stane
létavkou a zůsává jí do konce svého života, včela která se stane zlodějkou,
do konce svého života zůstane zlodějkou, nebo alespoň slídilkou.
Chemie není mým oborem a i kdyby byla, její nalezení a prokázání jejího
vlivu není snadné. Ale čtu o přenosu mořidel osiva na ostatní rostliny a z
toho plynoucí zasažení i rosy na těchto rostlinách chemikáliemi. Možná
trochu přeháním, ale nelze ani vyloučit "sousedskou výpomoc". Drogerie
určitě za pár korun prodávají věci, které jsou schopné uspat včelstva na
věčné časy. Před lety jsem pod broskvoní na své zahrádce nalezl po návratu z
týdenní dovolené lahvičku od roundupu a do týdne strom zkolaboval. Věřím
tomu, že šlo o dětský pokus, co to udělá, dospělý člověk by snad ....
Nikde jsem zatím nenalezl výsledky seriozního výzkumu na téma - vliv
dlouhodobého působení kyseliny mravenčí na včelstvo, zejména na vzdušnice
včel. Nemůže být problém (ne)návratu do úlu i ve fyzické kondici létavky a
ne jen ve ztrátě orientace, jak se uvádí?
Mnohokrát jsem se dotazoval, zda má někdo z Vás podobnou zkušenost, že
v některých letech je spad VD po aplikaci kyseliny mravenčí nižší, než by
měl být podle pozdějšího spadu po první fumigaci. Já tuto zkuženost nám, v
minulosti jsem to sem psal. Příčinu hledám.
Vyšly Včelařské překlady, kolem VD je tam několik článků, těším se na
zajímavé čtení.
VP.

Tisková zpráva z 26. listopadu 2014



Česká republika zažívá po letech nebývalé úhyny včelstev



Systém kontroly varroózy používaný v České republice selhává. Metodika z 80. let minulého století nevyhovuje a překvapení včelaři čelí úhynům včelstev. Přestože PSNV na situaci již několik let upozorňuje a nabízí kroky k její nápravě, letošní rok je v některých oblastech kritický.



Varoóza je v současné době nejpalčivější a největší hospodářské ztráty působící problém českých včelařů. PSNV včelaře soustavně informuje a vzdělává včelaře v monitoringu zdravotního stavu včelstev. Již v květnu publikovala návod na monitoring varroózy na trubčím plodu (www.psnv.cz), novou metodu pro odhalení nebezpečného nárůstu populace tohoto parazita. PSNV nepolevuje ani v úsilí modernizovat zastaralou a nefunkční koncepci ošetřování včelstev tvrdou chemií, která je v kritických letech tak jako letos nefunkční a zatěžuje včely a jejich produkty zbytky zdraví škodlivých chemikálií.



Včelaři, kteří podcenili letní monitoring, přišli v některých oblastech o většinu svých včelstev. Tomáš Kelemen z Dolních Povelic říká: „Zjistil jsem, že jako včelař, kterého jeho práce živí, nemůžu podle tradiční metodiky fungovat. Vzorky zimní měli jsem měl v pořádku, proto jsem problémy nečekal. Po zakrmení ale přišly loupeže do slabších včel a začalo to padat. Na příští sezonu dávám všude varroadna a budu si provádět letní monitoring sám. Peníze vydávané na testování zimní měli jsou podle mě vyhozené a daly by se využít jinak.“



Včelaři pracující podle veterinární správou schválených metod letos bojují s úhyny. Koncepce léčení z 80. let minulého století zákonitě neodpovídá současným požadavkům a aktuálním odborným poznatkům. Platná legislativa navíc vymezuje využití alternativních způsobů léčení bez tvrdé chemie pouze pro registrované ekochovy, běžný včelař je nucen ošetřovat včelstva často zbytečně vysoce jedovatými látkami. PSNV požaduje narovnání tohoto dvojího přístupu státní správy ke včelařům s možností legalizovat využití již odzkoušených možností ošetřování varroózy alternativními způsoby bližšími přírodě a ponechat rozhodnutí na včelaři, jakožto odpovědné osobě za svá včelstva.



Na pomoc v boji s varroózou vyvinula PSNV internetovou aplikaci pro sledování vývoje spadu roztoče kleštíka včelího – Varroamonitoring systém (www.varroamonitoring.cz). Přes sedm set včelařů z různých regionů ČR do něj v pravidelných intervalech zadává data o spadu. Informace slouží k včasnému varování včelařů v dané oblasti. Systém mohou využívat také pracovníci VS k získání přesnějších informací při potlačování varroózy. Aktuálně spolupracuje PSNV i na standardizované metodice monitoringu zimních ztrát včelstev v rámci mezinárodního vědeckého projektu COLOSS.

Včerejší seminář včelařů, OO ČSV o.s. Most mě příjemně překvapil. Organizace celé akce byla opravdu perfektní, včetně přednášky Ing. Ivana Černého. (Tlumení nákaz včel). Jen snad prezentace, by se měla podepisovat až po skončení přednášky. Ukázalo by to, jak přednášející zaujme posluchače až do konce. Organizátor bude mít jasno koho zvát a koho již raději ne.

Já nejsem ta nejlepší ukázka, protože včelařím v Dadantech a tam LBV moc nepasuje. Letos jsem žádný svůj roj neviděl, ani jsem nepozoroval nějaké typické zeslabení. S úhyny u produkčních včelstev zatím nic. U odělků které testuji na odolnost úmrtnost a zeslabení volající po utracení asi 35 %. Když se chce matka s odělkem dostat do produkčního včelstva musí se hodně snažit. Díky výsledkům jsem také zašlápl jednu plemenou, protože z těchto důvodů nevyhovovala. Ale kdo ví co bude na jaře! Zdraví R. S.

Metodou LBV oslovil přinejmenším stovky velmi spokojených včelařů, včetně mě.
----------------------------------------------------------
Jaké jste měl v letošním roce výsledky při použití metody LBV. Já jsem měl letos včelstva slabší, takže ji asi nebylo nutné použít. Některé vložené stavební rámky nebyly zcela vystavěny, nebo zaplodovány trubčinou. Je možné u slabších včelstev použít menší počet stavebních rámku s tím, že se zachová proti rojový efekt? H.

Podívej se na to z hlediska přírodního děje a rovnováhy. Tam nejde o přežití
všech jak si to přeje včelař ale o přežití těch nejodolnějších. To by mělo
být i cílem včelaře. Stále však vidíme, že tohle nechtějí někteří slyšet.
Všemožně tak tento přírodní zákon chtějí obejít. Výsledkem pak jsou různé
choroby.

pepan


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 20. 11. 2014 18:12:55
Předmět: raovská metoda Re:

"Já myslím, že Rašovská metoda by se dala zůžit do dvou vět.
Za prvé chovat včely mnohem víc na nově postavených plástech než se děje
doposud. Za druhé dělat to tak, aby tím byly včely co nejmíň omezovány a
zpomalovány v rozvoji.
A když se k tomu přidá ještě třetí doporučení : Chovat včely víc než dosud
na mladých nově odchovaných matkách.
Tak je způsob, jak chovat odolnější životaschopnější včelstva hotový.
Zdůvodnění rašovského postupu dějem v přírodní dutině mně připadá poněkud
násilné, protože jen málo dutin obsazených včelami má takové geometrické
rozměry, aby v nich popisovaný děj samovolné obnovy plástů probíhal.

Co se týká oné životnosti divokých včelstev, podle mně převážná většina
rojů do jara nepřežije prostě kvůli nedostatečné snůšce. Buď kvůli tomu
nevystaví dostatek díla v dutině nebo neodchová dostatek zimních včel nebo
prostě nenashromáždí dostatek zásob pro přežití do jara.
Minimálně tady u nás ulétlé roje podle mně mají větší naději přežít do jara
jen tak jednou za pár let, kdy intenzívně meduje lípa."

A co jsme se tedy dozvěděli. P.Čermák není vedoucí chovatelů matek, veterináři pozměňují veterinární zákon a jsou nějaké změny v ochraně včel. Co více Vás zaujalo?_gp_

http://www.vcelarstvi.cz/informace-ze-zasedani.html

pod Usnesení ze zasedání Republikového výboru a usnesení z roku 2014

KDE SE PROSÍM DÁ ZJISTIT USNESENÍ Z CITOVANÉHO ZASEDÁNÍ RV ze dne 9.11.2014 ? V oficiálních dokumentech toto prozatím nevyšlo.
Díky za odpověď.

www.vcelarstvi.cz-usneseni ze zasedani RV CSV ze dne 9.11.2014.

Já myslím, že Rašovská metoda by se dala zůžit do dvou vět.
Za prvé chovat včely mnohem víc na nově postavených plástech než se děje doposud. Za druhé dělat to tak, aby tím byly včely co nejmíň omezovány a zpomalovány v rozvoji.
A když se k tomu přidá ještě třetí doporučení : Chovat včely víc než dosud na mladých nově odchovaných matkách.
Tak je způsob, jak chovat odolnější životaschopnější včelstva hotový.
Zdůvodnění rašovského postupu dějem v přírodní dutině mně připadá poněkud násilné, protože jen málo dutin obsazených včelami má takové geometrické rozměry, aby v nich popisovaný děj samovolné obnovy plástů probíhal.

Co se týká oné životnosti divokých včelstev, podle mně převážná většina rojů do jara nepřežije prostě kvůli nedostatečné snůšce. Buď kvůli tomu nevystaví dostatek díla v dutině nebo neodchová dostatek zimních včel nebo prostě nenashromáždí dostatek zásob pro přežití do jara.
Minimálně tady u nás ulétlé roje podle mně mají větší naději přežít do jara jen tak jednou za pár let, kdy intenzívně meduje lípa.

Pracoval jsem 30 roků v lesnictví, žádné včelstvo žijíci v dutině stromu nevydrželo déle než 3 roky a jedná se desítky pozorování. Proto tvrdím že neexistuje žádný důkaz že divoce žijíci včelstva netrpí chorobami. Kdopak ty nepřístupné dutiny rozebíral, že to může tvrdit. Je to čirá spekulace. Sto metrů od mé včelnice je lípa, kde již 17 roků do patrně velké dutiny zaletavají roje. Nejdéle vydržely dva roky. Letos přestaly létat v září, patrně proto že byly zdravé. K protirojovým opatřením jsem dospěl sám a skutečně to skoro na sto procent tlumí rojení, ale včelařím tak již 30 roků. Jen jsem se nezabýval tím, že bych tomu dal nějký název. Mohl jsem být nakonec slavný. Dva rámky trubčiny plus podmet a včely se skutečně nerojí. Navštívil jsem za svých 55 let včelaření hodně včelařů, někdy jsem odjížděl se smíšenými pocity, jindy jsem si odnesl nové poznatky a s některými jsem se spřátelil. Letos jsem byl u pana Volejníka, což je chodící encyklopedie praktického včelaření. Ve všem jsme se shodli, další navštěva špičkový chovatel matek pan Průcha. Termosolarní úl nehodnotím. Nemohu se vyjadřovat k něčemu, co neznám. Zcela určitě má pozitivni vliv na jarní rozvoj. Vliv na nemoci je jen v rovině spekulací a zbožných přaní. Sám mám včelnici 500 m od spálených včelínů a včelstev a mor plodu nemám. Potvrzeno každoročně dvěma rozbory na přítomnost spor mvp a necítím potřebu kolem toho něco vytvářet nebo nedej bože vymýšlet název. Diskutovat je umění, né každý má ten dar. Nemusí se mnou souhlasit, ale to přece neznamená, že je mým nepřítelem nebo že ho musím urážet

To, že někdo otevírá nové téma je jistě záslužná věc, ale mělo by se to dělat chytře a ne trapně. Rašovská metoda je o způsobu chovu včel vzhledem k moru plodu a př. Linhart podle ní chová včely v morovém pásmu jako by MVP nebyl. Při vývoji si vzal za vzor divoká včelstva v dutině stromu. Dal k tomu metodiku, postup apod.Na jeho včelnice jezdí exkurze a max. spokojenost. Takže co chce kdo řešit? Se způsobem v nástavkovém úlu to má společné jen to, že plod, stáří plástů a zdravotní stav včelstev navzájem souvisí a nemělo by se nic z toho podceňovat. Př Linhart to má u výzkumníků těžké, zřejmě to má za to, že s metodou LBV oslovil přinejmenším stovky velmi spokojených včelařů, včetně mě. No a to se výzkumníkům, vynálezcům a dalším chytrolínům moc nedaří a tak mu to dávají sežrat. No a zaplést do toho termosolární úl, který vznikl pár let po, to už je doopravdy velmi ubohé. Takže příště líp! Zdraví R. S.

Je pravdou že včelstvo po několika letech zaniká. Jeho délku určuje matka.
Po 3 - 5 letech se včelstvo rozmnoží a opustí původní prostor
Pak nastupuje příroda. molice myši a ostatní (deratizátoři) prostor vyčistí
a je připraven pro dalšího nájemce. Včelař tento přírodní děj vědomě
porušuje a stává se pak hlavním původcem nákaz a to po desitiletí opakovaným
používáním zařízení.

pepan
 

---------- Původní zpráva ----------
Od: Jaroslav Č. <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 19. 11. 2014 17:19:47
Předmět:

"Pokusím se otevřít nové téma. Co je to rašovského metoda. Pan Čermák ji
důrazně odmítá s tím, že pokrokoví včelaři v nástavkových úlech vlastně tak
včelaří a nemusí nebo necítí potřebu tomu dávat nějaký specifický název a
já s p. Čermákem bezvýhradně souhlasím. Kategoricky odmítám, že takto
vedená včelstva netrpí chorobami s odkazem na divoce žijíci včelstva. Až na
výjimky divoce žijíci včelstvo do dvou až pěti let zaniká. V přírodě je
nemilosrdná selekce, přežívá jen ten nejschopnější. Osobně se rašovského
metodu dívám s nedůvěrou s tím, že mnohé závěry jsou spíše přáním autora,
že by to mohlo nebo mělo být a také o marketing na jeho úl"

Více o rašovské metodě chovu včel najdete na adrese WWW.kmedubezjedu.cz a termosolární úl lze objednat na adrese trubec.vilik/=/seznam.cz za ca 8 000 Kč se vším příslušenstvím.

Pokusím se otevřít nové téma. Co je to rašovského metoda. Pan Čermák ji důrazně odmítá s tím, že pokrokoví včelaři v nástavkových úlech vlastně tak včelaří a nemusí nebo necítí potřebu tomu dávat nějaký specifický název a já s p. Čermákem bezvýhradně souhlasím. Kategoricky odmítám, že takto vedená včelstva netrpí chorobami s odkazem na divoce žijíci včelstva. Až na výjimky divoce žijíci včelstvo do dvou až pěti let zaniká. V přírodě je nemilosrdná selekce, přežívá jen ten nejschopnější. Osobně se rašovského metodu dívám s nedůvěrou s tím, že mnohé závěry jsou spíše přáním autora, že by to mohlo nebo mělo být a také o marketing na jeho úl

Určitě budou muset být vzorky odděleny od sebe. Vidím to tak v zipových
sáčcích. Takže žádné znečištění jogurtovače by nehrozilo.
Nápad je to dobrý. Samozřejmě to nebude příští sezónu. Od nového nápadu je
ještě dlouhá cesta pokusů a omylů před uvedením do provozu. Nám zbývá tak
akorát si počkat na výsledek.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Poláek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 19. 11. 2014 9:10:40
Předmět: Re: VĂ??asnÄ?Ë? detektor moru vĂ??el

"Teplota úplně stačí. To by ještě tak chybělo, aby v tom kultivátoru bylo
potřeba regulovat s teplotou třeba i vlhkost. To už by se běžný včelař
hodně rozmýšlel, jestli si to pořídit.

Spíš by mělo být jasné, jestli na kultivaci budou stačit i levné
jogurtovače, kde bych s nějakou trochu přesnější regulací teploty pro
jistotu moc nepočítal. A jestli potom po té kultivaci bude možné, třeba po
nějakém vymytí, používat jogurtovač ke svému původnímu účelu - výrobě
jogurtů pro lidskou spotřebu."

Teplota úplně stačí. To by ještě tak chybělo, aby v tom kultivátoru bylo potřeba regulovat s teplotou třeba i vlhkost. To už by se běžný včelař hodně rozmýšlel, jestli si to pořídit.

Spíš by mělo být jasné, jestli na kultivaci budou stačit i levné jogurtovače, kde bych s nějakou trochu přesnější regulací teploty pro jistotu moc nepočítal. A jestli potom po té kultivaci bude možné, třeba po nějakém vymytí, používat jogurtovač ke svému původnímu účelu - výrobě jogurtů pro lidskou spotřebu.