Včelařská konference

A stojí za to kvůli tomu nějak zvlášť moc šachovat? Kolik ta otace ušetří, 15 kč za jeden formidol?
Při dvou deskách to je 1 kilo medu na 4 včelstva.

To bude nějaká ,hloupost, neznalost nebo šikana. Organizace může klidně legálně obědnat více léčiva něž je ůředně potřeba na všechna její včelstva.Celá organizace může mít abnormálně silná včelstva a mít dvojnásobnou spotřebu léčiva.A za další i záložní oddělky a včelstvíčka musejí být ze zákona léčeny!!

Včelařím 12 let jako víkendový včelař s cca 30 včelstvy. Již 6 let praktikuji dvojí preventivní letní léčení kyselinou mravenčí (Formidol) a to vždy po vytočení (cca 15. červenec) a po nakrmení ( cca 1. srpen). V tu dobu mívám cca 30 kmenových včelstev a cca 20 oddělků (používám k výměně matek a posilování před zimou) a tak jsem si u své organizace vždy objednal 100 (2x50) destiček.
Poslední 2 roky mi však organizace tento požadavek sníží na 30 destiček s odkazem na nějaké nařízení, že se dotace na Formidol poskytuje pouze na počet kmenových včelstev a to pouze jednou.
Zbývajících 70 ks si musím zakoupit v prodejně za cca 30,- Kč kus.
Skutečně takové nařízení existuje? A kde bych jej našel. Mohu individuelně využít v případě nákupu v obchodě žádost o dotaci dle Nařízení vlády č. 197/2005 Sb. pokud ji podám před 20.6.?
Děkuji za radu i odpověď.

 
(e-mailem) --- 18. 2. 2013
Re: Re: Re: TĚŝbingenska smeska (60502)Já se osobně snažil odpovědět na na tu část otázky kdy Josef obvinil své 
kolegy  dědky, že bez dotace to dělat nebudou,
Má pravdu nebudou, takových akcí jsme zažili již nespočet a nic to 
nezměnilo. ty dotace na to nemají žádný vliv, Nýbrž jejich zkušenost ano.  
Druhým aspektem  je vlastně na co je určena  ta směska.
Tato směs je z letniček, ale i ty které jsem popsal byly také dlážděny 
dobrými úmysly. 
Na včelí hospodářství to pak má vliv, jen když budeme rozlohu počítat na 
hektary a ne na metry. 
---------------------------------------------
 
Zlatý fond v osevu, pastevních odborech, rad a agitace na osev je v každém čísle Včely Moravské přehršel. Jen obsah osevu za celý ročník tisknutý milimetrovým písmem vydá na jednu stranu. Taká je realita a nynější propast propagace osevu v časop. včelařství za 70 - 80 let 
T.P
 
 
 
 

Na loukách co sečou myslivci na seno je ocůnů plno, tam se jim daří líp. Volně pod stromy se vyskytují jen tam kde roste tráva a ty jsou druhem tak do 20 cm růstu, takže ocůny prorostou. A také v tomto prostředí roste Áron Karpatský, údajně roste pouze na Moravě. Tohle je podrost za hrází mimo záplavové území v záplavovém území je hlavně v podrostu Medvědí česnek.
V lužním lese není v podrostu taková tma, takže netykavka prorůstá i do středu lesa a starousedlíky tak vytlačuje.

Komonici mame nasetou na pozemku asi 200x100 uz peknych par let.Roste na plose byvale obalovny,kde se po demontazi zarizeni rozhrnuly zbytky sterku,drti a pisku,a dari se ji tam vyborne.Bohuzel ma pozemek noveho majitele,ktery se jej pokousel oplotit(do tydne byl plot ukraden),ale doslo k pokaceni a vytrhani kolem stovky jiv a francouzskych jiv,coz pro vceli pastvu je rana jako hrom.Nastesti mu komonice nevadi,jenom ulozil penize.JosPr

Nase louka je vetsinu roku sucha,dari se chrpine lucni,chrastavci lucnimu,rdesnu,zvonkum,stirovniku,jitrocelum,uz otavy nestoji za nic.Ale na podzim je ocunu plna,a to uz ani nema cenu je z travy vybirat,rostou tam od jakziva.Ted jsem si nechal svest vodu z nove silnice na louku,tak uvidim jak se zmeni skladba rostlin.Navic k samcim jivam planuju malou pylovou linku(lykovcova,krehka,usata),tak jsem zvedavy jak pokus dopadne.JosPr

"Pepane,ten val je samo kameni,v zivote tam drn nebyl,jenom koprivy a koprivy,mimo kousku,kde jsem zasel hadinec.Vetsinu roku je tam tak sucho,ze tam uschly i jivy a dokonce neznicitelna skumpa ocetna"

Když je tam kamení a sucho, tak by se tam mohlo dařit komonici bílé nebo i lékařské. Akorát se musí zasít ve správný čas, asi nejspíš poházet semena tak v srpnu a září, aby přes vlhké zimní měsíce dokázaly rostlinky dotáhnout kořeny až dolů do vlhka. Zaseta na jaře by to asi ani komonice nestihla. To byl asi taky problém těch uschlých vrb jív.
.
Já jinak u nás pro včely rozšiřuji lopuch, dává hlavně pyl v podletí. Akorát se musí respektovat, že je to dvouletá rostlina, co kvete až druhý rok. A že vyžaduje vlhčí stanoviště s trochu holou půdou. Semena se dají snadno sbírat v pozdním podletí a na podzim. Lopuch asi taky pomáhá ptákům, protože jeho semeny se často krmí.
A potom na vlhčí místa časně na jaře rozšiřuji oddenky divoký maliník.
A nově připravuji k šíření komonici.

Ale zase biotop ocúnů jsou sekané nebo málo spásané extenzívní vlhké louky, kde se u nás taky těm netýkavkám nedaří, protože tam v extenzívním travnatém porostu je málo živin a silná konkurence trav. I když možná kolem lužního lesa to je s takovými travnatými porosty jinak.
Já jsem je ještě zažil, když jsme s otcem daleko v lese kolem našich včel jako poslední vysekávali trávu. A kdy jsme museli nasekanou trávu vždy pečlivě vybrat, aby jsme ocůny neotrávili králíky. Sekali jsme travnaté okraje kolem potoka a lesa a potom štěrbák a bršlici na bývalé obecní pastvině, kterou někdy v 50 nebo 60 letech zalesnili topolovými pruty.
Později už ocůny vymizely, protože je zahlušila vyrostlá vysoká buřeň v nesekané trávě a zastínění těmi topoly.

Na včelí hospodářství to pak má vliv, jen když budeme rozlohu počítat na 
hektary a ne na metry. 
----------------
Proboha Pepane ve svazu je vás 50.000, v organizovanosti jste předběhli i Čínu, tak včem je problém. Vytáhněte jzdkům z nájmu polnosti tak jako já a osazujte.Víš jak se to říká kapka ke kapce i střízlivý se etc. Nikdo jiný to za nás neudělá.
T.P

Pepane,ten val je samo kameni,v zivote tam drn nebyl,jenom koprivy a koprivy,mimo kousku,kde jsem zasel hadinec.Vetsinu roku je tam tak sucho,ze tam uschly i jivy a dokonce neznicitelna skumpa ocetna.Ale svazence to nevadi,je nizsi,min rozvetvena,ale je tam modry pas.Az se na podzim budete nudit,prijedte juknout na cesna kolik vcel taha pyl z hloupych 1500m2 a jak nadherne modre pylove desky dokazi vcelstva ulozit pod sebe do spodniho nastavku(tam kde zimuju na 3 VN)....JosPr

Pánové, teď se ještě poprat. Co se mne týče, tak netykavka Royleova, je pěkná kytka. Všimnul jsem si jí již dávno, když se jedu podívat domů. Aleš ví kde to je. Tam se tato netykavka vyskytuje ve značném množství v korytě a náplavech čůrku, kterému se říká Rumza. Že by byla medonosná, velmi silně pochybuji, ještě jsem na ní včelu neviděl, a to je to proč se oni neotírámm a tam kde bydlím teď, jsem ji ještě neviděl(koukám se na Darkov II).
Pana Bernarda, bych prosil, aby své příspěvky, když už je tady šoupne, tak v češtině!!! Postřiky na řepce mi nevadí, protože agronom společnosti, která prasí pronajaté pozemky, seje již dávno nějakou potvoru, co k vytvoření semene, nepotřebuje hmyz!!!!! Vadí mi spíše, to, že rozšiřuje nádorovitost kořenů brukvovitých, a neni na to metr. Jak to vypadá je zde: http://leteckaposta.cz/403621989. Já už 15, 20let neviděl žlutou včelu obalenou řepkovým pylem a napěchované medníky řepkovým medem a pylové desky.

J.P.

Rovina tu je, ale jsou tu nějaké to století ochrané protipovodňové hráze. Já mám stanoviště u paty této hráze a když teče v Moravě při rozvodnění cca do 1000m3/s tak mám stanoviště, relativně v suchu včely nepřevážím, ale je tak 2,5m pod úrovní hladiny co je za hrází. Větší záplavy byly v 97 roce, průtok 1200m3/s a jedna hráz to nezvládla a smetlo to v podstatě všechny obce na levém břehu toku, ikdyž se mluvilo jen o Troubkách, tak byly menší vesničky které prakticky zmizely pod vodou celé. Pravý břeh je za hrází bez záplav, tam jsou ty jezera na pitnou vodu a hlídají to vodohospodáři, jinak by byla velká část okresu PR bez pitné vody. A netykavky rostou hojně i na té nezaplavované části kde žádný přísun dusíku ze zemědělství určitě není.Jen to co tam naroste, uhyne a rozloží. Tady je pro netykavky ráj, Ocůny na podzim už také není moc vidět, netykavky je vytlačují.

"Jde o chráněné území Zástudánčí. Je to stejné jako Chko Litovelské pomoraví, ale menší a rozkládá se od soutoku Moravy s Bečvou cca 8km po proudu. V pravo je ohraničeno jezery a vlevo několika desítek hektarovou bažantnicí. Zdroj dusíku bude jen v rostliných zbytcích. Je to v podstatě rozdělené na záplavové území oddělené protipovodňovou hrází a nezaplavovanou oblast výskytu jezer s písečným podložím jako zdroje pitné vody. A rozdíl mezi zamořením netykavkou v záplavovaném a nezaplavovaném území není."
Vždyť tam máte úplnou rovinu! Na kilometr daleko, od Troubek, výškový rozdíl tak 2 - 4 metry a nejspíš ani to ne. To musí být všechno kompletně zatopené minimálně jednou za 10 let, ne li častěji. A to by mělo stačit. Možná tam máte dole v podloží písek, ale určitě všude, kde rostou ty netýkavky, černou na živiny bohatou půdu.
My tady všude, kde jsem strkal ty netýkavky, máme v podloží žlutý nebo šedý jíl anebo pískovcový štěrk. Pokud je někde tmavší půda, mimo les je tak 5 - 10 centimetrů trochu tmavší půdy k tomu jílu, v lese je tak 5 - 10 centimetrů rozkládajícícho se humusu a pod tím všude žlutý jíl. Kromě polí, tam to je orbou trochu promícháno.
Jedině v zátopové oblasti té naší říčky je černá tmavá na živiny bohatá půda. Tam jsem ale netýkavky nerozšiřoval, tam rostly samy. Tam bude ta černá na písek bohatá půda, pozůstatky po velkých vodách v minulosti, tak 20 - 40 centimetrů silná , pod tím bude tak 1,5 - 3 metry silná vrstva pro vodu propustného velkozrnného štěrku a to bude na skalním podloží , řekou srovnaná přeměněná zvrásněná břidlice z karbonu, nějaké pískovce a vápenité jílovce.

Před třiceti lety, byly vyrobeny první geneticky modifikované rostliny. Nyní kreslit genetického inženýrství odborné Christoph pak pokračovat - výsledky jsou ohromující!

http://www.oekonews.at/index.php?mdoc_id=1077321

něco víc v medu, http://www.youtube.com/watch?v=jv-4rv0I4dw&feature=youtu.be

Kde jsou ti ekohipisáci, když se na odstavené koleji objeví vagon s jedovatým odpadem nebo hořící haly s tunami textilu.
 
Když k nám netýkavka putuje z Německa , my je zase na revadž zásobujem kurovcem ,taková malá příhraniční spolupráce.
Copak příroda je nějaký zakonzervovaný stav.
T.P

Jde o chráněné území Zástudánčí. Je to stejné jako Chko Litovelské pomoraví, ale menší a rozkládá se od soutoku Moravy s Bečvou cca 8km po proudu. V pravo je ohraničeno jezery a vlevo několika desítek hektarovou bažantnicí. Zdroj dusíku bude jen v rostliných zbytcích. Je to v podstatě rozdělené na záplavové území oddělené protipovodňovou hrází a nezaplavovanou oblast výskytu jezer s písečným podložím jako zdroje pitné vody. A rozdíl mezi zamořením netykavkou v záplavovaném a nezaplavovaném území není.

Které chráněné území to je?

Nějaký zdroj dusíku tam být musí. Všechny netýkavky jsou nitrofilní rostliny. A jak už jsem napsal níže, moje pozorování toto potvrzují.

Radime vaše teorie o doplňování dusíku, aby netykavky prosperovaly jaksi naráží na prostředí chráněného území a vodního zdroje pitné vody kde je naprostá absence jakéhokoliv zdroje "přihnojování" a jsou tam dvoumetrové porosty a bez mačety neprostupné zarostlé pěšiny. Natož, aby se netykavka po čase sama vytratila je jaksi mimo realitu co tu máme a stejně je na tom i to, že netykavka ostatní rostliny jen utlumí. Pod netykavkou nic jiného než pýr neroste, to nemám vyčtené, to je fakt se kterým se potkávám a původní medvědí česnek a jiné lužní rostliny dostávají zabrat.

Jinak podle mně by se mohla hodit coby včelařská rostlina na osázení pasek po listnatých nebo smíšených lesích. Rychle a s relativně malou pracností by se dala rozšířit, snadno se dá mechanicky zlikvidovat v blízkosti sazenic a po pár letech dobrého přínosu pylu a nektaru v podletí by přirozeně zmizela zahlušena rostoucími stromky.

Já zase, kdyby měla být netýkavka žláznatá skutečně tak agresívní, jak se píše, tak podle toho, jak jsem ji v minulosti vysazoval, polovina mého okolí do 4 - 5 kilometrů daleko by byla jen samá netýkavka a skoro nic jiného. Ale ono to není ani náhodou. V současnosti se drží řídce na 2 - 3 místech na vlhčích krajích lesa a u mně na zahradě a jinak nikde.
"Přirozeným" způsobem, bez mého přičinění, se jinak ještě trošku vyskytuje v korytu místní říčky a občas ji zahlédnu v korytech místních znečištěných potoků.

Radku já jen popsal lekolity které mám kousek od svého bydliště
co tu je původem toho stavu po tom jsem nepátral. Prostě stalo se.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 18. 2. 2013
Předmět: Netýkavka láznatá Re: Re: Tůbingenska smeska

"Netýkavku žláznatou jsem sázel ke včelám do přírody už pomalu před 40 lety,
v době, kdy termín invazivní rostliny ještě nikdo ani neznal.
V postředí blatouchu, rákosí, sítiny a podobně, tedy v prostředí vlhkém až
mokrém s malým množstvím dusíku se netýkavku vysadit vůbec nepodaří. Buď
prostě neporoste anebo pokud poroste, místo jednoho, dvou metrů výšky
vyroste tak do 30 - 50 centimetrů a vyprodukuje úměrně tomu jen pár semen.
A druhý třetí rok je zahlušena konkurencí, která v tomto prostředí
nedostatku dusíku roste rychleji a víc.
V prostředí vlhčího kraje lesa a pole, kde jsou nashromážděny živiny z
rozloženého listí z lesa plus nějaké živiny splavené z pole netýkavka
prvních 5 - 10 let zabere asi 90 % prostoru, přitom původní rostliny díky
dostatečnému množství světla pod sebou pouze více méně omezí v růstu. Po
cca 15 letech začne netýkavky na tomto místě výrazně ubývat. Úbytek se
zastaví, až netýkavka zabere pouze 5 - 10 % plochy a začne dorůstat místo
výšky dvou metrů výšky maximálně metr. Na zbývající ploše se opět rozšíří
původní rostliny. Situace se změní pouze když tam někdo naveze novou zeminu
- třeba odpad nebo když přilehlý les vykácí, druhý rok se na tato místa
netýkavka rozšíří a rychle zabere zase až 90 % toho prostoru.
Pýr pod netýkavkou jako jediná rostlina být nemůže, protože pýr roste na
příliš suchých stanovištích s malým obsahem dusíku, kde netýkavka nedokáže
prosperovat. Pokud má stanoviště s pýrem dostatek dusíku, je na tomto
stanovišti pýr zatlačen kopřivou, případbě rostlinami typu bršlice nebo
obecně hlavně miříkovitých rostlin, potom tam o místo budou soutěžit tyto
rostliny a netýkavka. A zase, pokud se přísun dusíku a čerstvé zeminy
nebude obnovovat, po pár letech netýkavka žláznatá zase ustoupí.
Netýkavka žláznatá taky nemůže potlačovat porost česneku medvědího. Jednak
česnek medvědí roste typicky uvnitř listnatých lužních lesů, kde bývá tak
málo světla, že tam nětýkavka žláznatá prostě neprosperuje. Tyto rostliny
by si mohly konkurovat jen na okrajových oblastech výskytu, na krajích lesa
nebo v místech řídkého lesa nebo polomů. Jedině tam má netýkavka už dost
světla a česnek medvědí nemá ještě tak silnou konkurenci rostlin
nesnášejících stín.
A potom česnek medvědí vypučí v dubnu, vykvete na začátku května a usychá a
zatahuje se někdy v polovině června, kdy netýkavka žláznatá teprve začíná
pořádně růst. Takže tyto rostliny se vzájemně míjejí i v čase a nemohou se
v podstatě téměř nijak ovlivnit.

Jediná místa, kde netýkavka žláznatá trvale prosperuje, jsou místa vlhká a
s vysokým obsahem dusíku, kde je pravidelně ten dusík nějak dodáván.
Dříve to bývaly obecně všechny vodní toky, kde se z pole splavovala
hnojiva, kde zemědělcům tekla močůvka z kravína nebo z hnojiště, všelijaké
skládky hnoje nebo výsypky organických materiálů. A potom plochy
přihnojované lidmi znečištěnými toky, to znamená všechny plochy aspoň občas
zatopené řekou nebo potokem, do kterých ústí odpady.

Dneska ubyli ti zemědělci, protože dneska šetří živinami, ale zůstaly ty
plochy "přihnojované" lidmi znečištěnou vodou. Plus nějaké, dneska už asi
jen černé skládky hlavně organických odpadů na vlhčích místech. Tam
netýkavka skutečně roste pořád a prosperuje."

Já se osobně snažil odpovědět na na tu část otázky kdy Josef obvinil své
kolegy  dědky, že bez dotace to dělat nebudou,
Má pravdu nebudou, takových akcí jsme zažili již nespočet a nic to
nezměnilo. ty dotace na to nemají žádný vliv, Nýbrž jejich zkušenost ano. 
Druhým aspektem  je vlastně na co je určena  ta směska.
Tato směs je z letniček, ale i ty které jsem popsal byly také dlážděny
dobrými úmysly.
Na včelí hospodářství to pak má vliv, jen když budeme rozlohu počítat na
hektary a ne na metry.
Jestli pak tím osévá nějaký protipovodňový val, tak to také je špatné. Ten
aby plnil svou funkci dobře, musí jeho těleso být spojeno pevným a
nerozrušovaným drnem. 

pepan
 

---------- Původní zpráva ----------
Od: vcelka1978/=/centrum.cz
Datum: 18. 2. 2013
Předmět: Re: Re: TĹŻbingenska smeska

" 

Skus se podívat na to z jiné stránky
setím nepůvodních rostlin do krajiny pokud nezajistíme další činnost může
nadělat víc škody jak užitku. Takových příkladů máme nespočet. Př. Tam kde
jsem vidíval porosty blatouchů je dnes netykavka žláznatá  Místo porostu
česneku medvědího tam dnes vidím netýkavku žlutou. Lesy jsou dne zamořeny
akátem severoamerickým, protože jeho dřevo dnes nikdo nevyužívá. Zrovna tak
negativní důsledky nese i ochranářská praxe  před léty zakázali třebas
jednomu pánovi vyrábět košťata z janovce protože se stal chráněný. Po 10
letech, kdy se na tom úhoru přestal janovec řezat tam místo janovce je jen
šípek a černý bez. Je třeba proto dbát o udržení celého rázu krajiny a
nějakých pár kilo nějakého osiva na nic nemá podstatný  vliv  a to ani na ty
tvoje včely.  
--------------------------------
 
Pepane, těším se na zlatý věk ,až tyto medařky v krajině splevelí a v
medárně místo měsíce, strávím měsíce čtyři. Lesíky a větrolamy budou plné
svazenky, měsíčku a pohanky, remízky a náspy obrostou brutnákem ,chrpou,
černuchou a slézem a jezédákům v pšenici poroste po krk vysoká komonice. Po
Číně se staneme druhou největší velmocí v produkci pylu načeš si v ČSV
vyhrnou rukávy a zařídí dotace na pylochyty 
Už aby to bylo, zatím snůšce napomohu tak ,že osadím v pásech 3 ha svazenky,
komonice etc. pro včelaře ekohypisáky, kteří budou raději dumat nad tím
jestli svazenka zaplevelí krajinu nebo ne.
T.P
 "

Netýkavku žláznatou jsem sázel ke včelám do přírody už pomalu před 40 lety, v době, kdy termín invazivní rostliny ještě nikdo ani neznal.
V postředí blatouchu, rákosí, sítiny a podobně, tedy v prostředí vlhkém až mokrém s malým množstvím dusíku se netýkavku vysadit vůbec nepodaří. Buď prostě neporoste anebo pokud poroste, místo jednoho, dvou metrů výšky vyroste tak do 30 - 50 centimetrů a vyprodukuje úměrně tomu jen pár semen. A druhý třetí rok je zahlušena konkurencí, která v tomto prostředí nedostatku dusíku roste rychleji a víc.
V prostředí vlhčího kraje lesa a pole, kde jsou nashromážděny živiny z rozloženého listí z lesa plus nějaké živiny splavené z pole netýkavka prvních 5 - 10 let zabere asi 90 % prostoru, přitom původní rostliny díky dostatečnému množství světla pod sebou pouze více méně omezí v růstu. Po cca 15 letech začne netýkavky na tomto místě výrazně ubývat. Úbytek se zastaví, až netýkavka zabere pouze 5 - 10 % plochy a začne dorůstat místo výšky dvou metrů výšky maximálně metr. Na zbývající ploše se opět rozšíří původní rostliny. Situace se změní pouze když tam někdo naveze novou zeminu - třeba odpad nebo když přilehlý les vykácí, druhý rok se na tato místa netýkavka rozšíří a rychle zabere zase až 90 % toho prostoru.
Pýr pod netýkavkou jako jediná rostlina být nemůže, protože pýr roste na příliš suchých stanovištích s malým obsahem dusíku, kde netýkavka nedokáže prosperovat. Pokud má stanoviště s pýrem dostatek dusíku, je na tomto stanovišti pýr zatlačen kopřivou, případbě rostlinami typu bršlice nebo obecně hlavně miříkovitých rostlin, potom tam o místo budou soutěžit tyto rostliny a netýkavka. A zase, pokud se přísun dusíku a čerstvé zeminy nebude obnovovat, po pár letech netýkavka žláznatá zase ustoupí.
Netýkavka žláznatá taky nemůže potlačovat porost česneku medvědího. Jednak česnek medvědí roste typicky uvnitř listnatých lužních lesů, kde bývá tak málo světla, že tam nětýkavka žláznatá prostě neprosperuje. Tyto rostliny by si mohly konkurovat jen na okrajových oblastech výskytu, na krajích lesa nebo v místech řídkého lesa nebo polomů. Jedině tam má netýkavka už dost světla a česnek medvědí nemá ještě tak silnou konkurenci rostlin nesnášejících stín.
A potom česnek medvědí vypučí v dubnu, vykvete na začátku května a usychá a zatahuje se někdy v polovině června, kdy netýkavka žláznatá teprve začíná pořádně růst. Takže tyto rostliny se vzájemně míjejí i v čase a nemohou se v podstatě téměř nijak ovlivnit.

Jediná místa, kde netýkavka žláznatá trvale prosperuje, jsou místa vlhká a s vysokým obsahem dusíku, kde je pravidelně ten dusík nějak dodáván.
Dříve to bývaly obecně všechny vodní toky, kde se z pole splavovala hnojiva, kde zemědělcům tekla močůvka z kravína nebo z hnojiště, všelijaké skládky hnoje nebo výsypky organických materiálů. A potom plochy přihnojované lidmi znečištěnými toky, to znamená všechny plochy aspoň občas zatopené řekou nebo potokem, do kterých ústí odpady.

Dneska ubyli ti zemědělci, protože dneska šetří živinami, ale zůstaly ty plochy "přihnojované" lidmi znečištěnou vodou. Plus nějaké, dneska už asi jen černé skládky hlavně organických odpadů na vlhčích místech. Tam netýkavka skutečně roste pořád a prosperuje.

 

Skus se podívat na to z jiné stránky
setím nepůvodních rostlin do krajiny pokud nezajistíme další činnost může
nadělat víc škody jak užitku. Takových příkladů máme nespočet. Př. Tam kde
jsem vidíval porosty blatouchů je dnes netykavka žláznatá  Místo porostu
česneku medvědího tam dnes vidím netýkavku žlutou. Lesy jsou dne zamořeny
akátem severoamerickým, protože jeho dřevo dnes nikdo nevyužívá. Zrovna tak
negativní důsledky nese i ochranářská praxe  před léty zakázali třebas
jednomu pánovi vyrábět košťata z janovce protože se stal chráněný. Po 10
letech, kdy se na tom úhoru přestal janovec řezat tam místo janovce je jen
šípek a černý bez. Je třeba proto dbát o udržení celého rázu krajiny a
nějakých pár kilo nějakého osiva na nic nemá podstatný  vliv  a to ani na ty
tvoje včely.  
--------------------------------
 
Pepane, těším se na zlatý věk ,až tyto medařky v krajině splevelí a v medárně místo měsíce, strávím měsíce čtyři. Lesíky a větrolamy budou plné svazenky, měsíčku a pohanky, remízky a náspy obrostou brutnákem ,chrpou, černuchou a slézem a jezédákům v pšenici poroste po krk vysoká komonice. Po Číně se staneme druhou největší velmocí v produkci pylu načeš si v ČSV vyhrnou rukávy a zařídí dotace na pylochyty 
Už aby to bylo, zatím snůšce napomohu tak ,že osadím v pásech 3 ha svazenky,komonice etc. pro včelaře ekohypisáky, kteří budou raději dumat nad tím jestli svazenka zaplevelí krajinu nebo ne.
T.P
 

Pod Netykavkou žlaznatou roste jenom Pýr nic jiného a rozlézá se tak, že vytlačuje původní druhy např. Česnek medvědí. Jediný co z Netykavky je, tak pylová snůška na podzim pro včely a čmeláky, jinak je k ničemu a všechno živé faunu i floru odpuzuje. A pylová snůška jde nahradit jinými rostlinami ze kterých budou mít užitek nejen včely. Mám Netykavky kolem stanoviště víc než dost a projít pěšinou kolem Netykavek je nad snesitelné možnosti čichových buněk. Smrad z kafilérky je podle toho rajský plyn. Netykavka je podobné svinstvo jako Bolševník, který jsem už bohužel našel v okolí také.

"setím nepůvodních rostlin do krajiny pokud nezajistíme další činnost může
nadělat víc škody jak užitku. Takových příkladů máme nespočet. Př. Tam kde
jsem vidíval porosty blatouchů je dnes netykavka žláznatá Místo porostu
česneku medvědího tam dnes vidím netýkavku žlutou. Lesy jsou dne zamořeny
akátem severoamerickým, protože jeho dřevo dnes nikdo nevyužívá. Zrovna tak
negativní důsledky nese i ochranářská praxe před léty zakázali třebas
jednomu pánovi vyrábět košťata z janovce protože se stal chráněný. Po 10
letech, kdy se na tom úhoru přestal janovec řezat tam místo janovce je jen
šípek a černý bez. Je třeba proto dbát o udržení celého rázu krajiny a
nějakých pár kilo nějakého osiva na nic nemá podstatný vliv a to ani na ty
tvoje včely. dřívější úhory které sloužily jako pastviny dnes zarostli
kopřivami nebo bezinkami a je tak zničeno druhové složení porostů v celé
krajině. Stejné je to i s okrasnými trávníky dříve se využívaly pro dobytek
a bylo tam spoustu květů i pro včely, dnes je to jen zelené. "

"Na to je jediný argument "bez práce nejsou koláče" nebo spíš snůška pro včely. Před nějakým časem tu někdo prodával mulčovač i s návodem, že tím každý rok svazenku mulčuje, aby znovu vzešla. S netykavkou mám takovou zkušenost, že ji stačí v létě když jsou vedra pokosit a cca do třech let se vytratí. Nemá ráda sluníčko na oddenku. Ono není problém navrátit do krajiny původní byliny, ale stojí to každý rok trochu toho lidského sádla a nebo práci svěřit strojům."

Tu vzdálenost určuje v každém případě soused. Když to bude nepřející člověk, tak potom vzdálenost určuje soud.

J.P.

At se na to divam,jak se divam,byt je svazenka nepuvodni rostlina,nevidel jsem,ze by nekde zplanela.Vymrzne a nevyroste.Ted mam zrovna za stanovistem nove vedeni elektriky na valu proti privalove vode,nejakych 300x5 m.Nevidim duvod,proc ten val neosit,kdyz tam stejne nic nez koprivy neporoste a kdyz seti nacasuju mezi repku a malinu,a les a starcek hajni,tak mam misto snuskovych prestavek zabavu pro vcely na cely rok.Snad se to povede domluvit i s majitelem solarni odpornosti.Od lesaku mam prislib vyseti pohanky na zorana luka v dezolatnim stavu.Sedet na prdeli a fnukat,ze neni zadna snuska,to neni pro mne.Jak pise Ales"bez prace nejsou kolace" nebo spis zasoby medu a pylu na zimu..Ze s koncem chovu dobytka dostala vceli pastva(jetele,smesky se slunecnici a bobem) na frak je skutecnost,a je na vcelari,jestli s tim neco provede,nebo klasicky rekne "melo by se udelat" a vic nic..JosPr

Na to je jediný argument "bez práce nejsou koláče" nebo spíš snůška pro včely. Před nějakým časem tu někdo prodával mulčovač i s návodem, že tím každý rok svazenku mulčuje, aby znovu vzešla. S netykavkou mám takovou zkušenost, že ji stačí v létě když jsou vedra pokosit a cca do třech let se vytratí. Nemá ráda sluníčko na oddenku. Ono není problém navrátit do krajiny původní byliny, ale stojí to každý rok trochu toho lidského sádla a nebo práci svěřit strojům.

Takova, aby ho nadmerne neobtezovaly.

Dne 17. února 2013 11:38 Pěničková <vendypenicka/=/seznam.cz> napsal(a):

> dobrý den,jak velká vzdálenost od domu souseda musí být pro umístění
> včelstva Děkuji Penickova
>

dobrý den,jak velká vzdálenost od domu souseda musí být pro umístění včelstva Děkuji Penickova

dobrý den,jak velká vzdálenost od domu souseda musí být pro umístění včelstva Děkuji Penickova

>>>dobu použití uvádí výrobce dva roky.<<<
správné znění by mělo být
dobu použití musí uvádět výrobce nejvýše dva roky.



---------- Původní zpráva ----------
Od: Míra.P <e-mail/=/nezadan>
Datum: 17. 2. 2013
Předmět: Re: Kyselina mravenčí

"Mráz jí nic neudělá a skladovatelnost-dobu použití uvádí výrobce dva roky."

Skus se podívat na to z jiné stránky
setím nepůvodních rostlin do krajiny pokud nezajistíme další činnost může
nadělat víc škody jak užitku. Takových příkladů máme nespočet. Př. Tam kde
jsem vidíval porosty blatouchů je dnes netykavka žláznatá  Místo porostu
česneku medvědího tam dnes vidím netýkavku žlutou. Lesy jsou dne zamořeny
akátem severoamerickým, protože jeho dřevo dnes nikdo nevyužívá. Zrovna tak
negativní důsledky nese i ochranářská praxe  před léty zakázali třebas
jednomu pánovi vyrábět košťata z janovce protože se stal chráněný. Po 10
letech, kdy se na tom úhoru přestal janovec řezat tam místo janovce je jen
šípek a černý bez. Je třeba proto dbát o udržení celého rázu krajiny a
nějakých pár kilo nějakého osiva na nic nemá podstatný  vliv  a to ani na ty
tvoje včely.  dřívější úhory které sloužily jako pastviny dnes zarostli
kopřivami nebo bezinkami a je tak zničeno druhové složení porostů v celé
krajině. Stejné je to i s okrasnými trávníky dříve se využívaly pro dobytek
a bylo tam spoustu květů i pro včely, dnes je to jen zelené.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
Datum: 16. 2. 2013
Předmět: Re: Tůbingenska smeska

"Diky za link.Kazdy rok si zaseju zhruba 3kg svazenky na zahradu a kde se
da v okoli(pod vedeni VN,neobdelana pole a pod).Snazil jsem se zapojit
svoje "ovecky",bohuzel to skoncilo po klasickem dotazu nasich hamounu,kolik
na to bude dotaci !!! Jednodusi je fnukat,ze neni snuska,nez ji pomoct
zajistit...Tohleto minimum pro vcely muze udelat kazdy vcelar i bez
nestastnych dotaci...JosPr"

http://www.vcelarum.cz/index.php/11-pastva/4-zachranme-opylovatele



---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
Datum: 16. 2. 2013
Předmět: Tůbingenska smeska

"Ma nekdo zkusenost s vysevem Tubingenske smesky,pripadne se znalosti
druhoveho slozeni?JosPr"

 
JosPr (217.77.165.49) --- 16. 2. 2013
Tůbingenska smeskaMa nekdo zkusenost s vysevem Tubingenske smesky,pripadne se znalosti druhoveho slozeni?JosPr
 
--------------------------------------------------------------
 
40% svazenka
25% pohanka
6% koriandr
5% měsíček lékařský
3% olejnatý druh ředkve
5% černucha setá
3% chrpa
3% sléz lesní
2% brutnák lékařský
1% kopr
 
T.P

Kyselina mravenčí je stabilní sloučenina, čistá koncentrovaná se sama o sobě nerozkládá.
Chemicky působí jako kyselina a částečně jako organické rozpouštědlo - ředidlo.
V skleněných obalech tedy vydrží v podstatě neomezeně dlouho.
Z plastových obalů přes plast během více let pomalu uniká nebo může nekvalitní plast rozložit a obal zničit.

Mráz jí nic neudělá a skladovatelnost-dobu použití uvádí výrobce dva roky.

Diky za link.Kazdy rok si zaseju zhruba 3kg svazenky na zahradu a kde se da v okoli(pod vedeni VN,neobdelana pole a pod).Snazil jsem se zapojit svoje "ovecky",bohuzel to skoncilo po klasickem dotazu nasich hamounu,kolik na to bude dotaci !!! Jednodusi je fnukat,ze neni snuska,nez ji pomoct zajistit...Tohleto minimum pro vcely muze udelat kazdy vcelar i bez nestastnych dotaci...JosPr

http://www.vcelarum.cz/index.php/11-pastva/4-zachranme-opylovatele

Ma nekdo zkusenost s vysevem Tubingenske smesky,pripadne se znalosti druhoveho slozeni?JosPr

Dobrý den, potřeboval bych vědět, jak dlouho mohu skladovat kyselinu mravenčí v orig. obalu. Muže být v mrazu? Děkuji.J

---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
Datum: 15. 2. 2013
Předmět: Seznam ohnisek a ochrannych pasem

"web CSV seznam ohnisek a ochrannych pasem MVP.JosPr"

web CSV seznam ohnisek a ochrannych pasem MVP.JosPr

Ono je také rozdíl vrazit do včelstva 770 v případě APISMIXu, nebo 370Kč v případě suchého cukru. Je pravda, že k cukru ještě potřebuji sklenice, víčka a vodu + trochu manipulace. V případě sirupu, té manipulace je méně, získám využitelné obaly, které jsou s prominutím na h.... a prasí se jimi jen životní prostředí a co je nejzávažnější - je tento sirup vyroben z cukru, nebo z různých škrobů?????, kdo na to vystaví atest a bude garantovat????? Pavol Silný uvádí, že na Slovensku v zimě 1972/1973 na Medokrm uhynulo 10000včelstev a dalších 10000 včelstev bylo zdecimováno. Vivat APISMIX a kalení Brixama. Ono se ten kšeft musí nějak okecat,aby se to prodávalo.

J.P.

Já jsem to uvedl jako příklad. A co se týče spotřeby cukru záleží na konstrukci úlu ( uteplený/neuteplený ) na stanovišti a síle včelstev.

Martin.

Ještě se k tomu vracím, protože mně nestačí ani 16kg cukru. Slabší včelstva
dostanou min 18 kg a silná cca 21kg. Údaj od prodejce je zavádějící,
opakovaně jsem musel dokrmit v srpnu, když nebyla žádná snůška a včely
dodané zásoby spotřebovaly.Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Martin Černý <ustec/=/post.cz>

Datum: 13. 2. 2013

Předmět: Re: Krmivo pro včely


"Pánové nekamenujte mě.;-) Jen jsem chtěl znát názor... Kontaktoval jsem i

výrobce krmiva a ten mi tvrdil, že postačí zakrmit 16 kg sirupu, místo 15kg

cukru ( opravdu cukru, ne roztoku 3:2). Je to dáno tím, že ten sirup má

71Bx a včela prý využije naprosto vše a roztok cukru 3:2 má 61Bx a včela

prý využije něco přes 60%. A při ceně sirupu 22,50- za kg by to vycházelo

stejně jako cukr, pokud bych neběhal po obchoďácích.



Berte prosím tento můj příspěvek jako úvahu na téma krmení a hned mě

nekamenujte. ;-)



Martin"

Nebavme se chytře tím, čemu nerozumíme. Podívejte se na toto: http://www.beedol.cz/2012/mije-stanovisko-ke-krmivu-apismix/
Studovat to nemusíte nakrmte tím včely a můžete dopadnout, jako můj známy z pod Tatier. Nebo udělejte v mezisnůškové mezeře včelám bene a přihlaste se do projektu „Med jak má být“, aby bylo trochu veselo.

J.P.

"Osobní nemám, ale již v době rudého temna, se nabízel Medokrm. Jeden můj známý z Popradu, který byl na tehdejší dobu velkým včelařem,se na to nechal nalákat."

to je úplně jedno, jestli to je na nějakém sacharometru nebo honeymetru.
jestli to je množství cukrů v gramech rozpuštěných ve 100 gramech cukerného roztoku, pořád a vždy to budou prachobyčejná hmotnostní procenta.

BX stupnice Brixi je i na sacharometru nebo Honey testeru.Měříme s tím vodu v medu či také kolik máme medu v roztoku na medovinu

"stupně Brix (°Bx), podle kterých se určuje, kolik gramů cukru je rozpuštěno ve 100 g roztoku cukru a vody. "
To jsou obyčejná hmotnostní procenta, nic jiného.

Osobní nemám, ale již v době rudého temna, se nabízel Medokrm. Jeden můj známý z Popradu, který byl na tehdejší dobu velkým včelařem,se na to nechal nalákat. Na jaře páchnoucí obsahy úlů zakopal do jámy. Byla tu jedovatá poznámka o západu, tak v tom případě bych doporučil vyhledat na Yuo Tube a prohlédnout si videa z farem, či družstev, jaká mají zařízení na přípravu cukerného roztoku, ti různí zápaďáci. Před několika dny jsem byl na přednášce, kde tyto krmiva nebyly přímo zamítnuty, ale, bylo tam to ale dvakrát. Nikoho nebudu odrazovat, je třeba aby si každý popálil čumák sám. Doba prokázala, že nejvhodnější krmivo pro včely - když jim všechno sebereme - je čistá sacharosa. Když to nebude nikdo kupovat, tak ti různí kouzelníci si vymyslí něco jiného a budou nás masírovat tvrdou reklamou přes něco jiného.

J.P.

stupně Brix (°Bx), podle kterých se určuje, kolik gramů cukru je rozpuštěno ve 100 g roztoku cukru a vody.
Právě tento sirup by měl být vyroben z řepného základu.

Martin

Nestačím se divit, čím vším se dají patlat stromy, až mne to trochu děsí (lepidlo Hercules).
Pokud mohu vyjádřit svůj názor,osvědčená fungující klasika bez chemie s dobrými vlastnostmi je štěpařský vosk Jenten. Když trochu ztuhne nahřeji ho ve vodní lázni a hlavně jeho složení je nezávadné(pravý lanolin aj.) - je registrovaný u Rostlinolékařské správy ČR, snadno dostupný přímo od výrobce (http://www.sincolor.cz/) nebo v zahradnických centrech.
Co dáš stromu, to on dá tobě.....

nikdo nekamenuje, jenom se děsím, co začátečníkům vrtá v hlavách zásluhou
reklam, co znamená BX? to bych si rád nechal vysvětlit. Jako doktor se
domnívám, že v medu je cca 20% vody, k tomu 31%glukózy a 38% fruktózy a
pouze 20% dalších látek. Sirupy obsahují především glukózu a fruktózu, lepší
sirupy jsou právě z bílého cukru a podle mě jediná výhoda pokud člověk
zanedbá všechno a potřebuje krmit pozdě, tak že se neopotřebovávají tolik
zimní dlouhověké včely. Ke mně sirup nesmí, vždy i pro takový případ mám
svůj med, který je vždy lepší. Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Martin Černý <ustec/=/post.cz>

Datum: 13. 2. 2013

Předmět: Re: Krmivo pro včely


"Pánové nekamenujte mě.;-) Jen jsem chtěl znát názor... Kontaktoval jsem i

výrobce krmiva a ten mi tvrdil, že postačí zakrmit 16 kg sirupu, místo 15kg

cukru ( opravdu cukru, ne roztoku 3:2). Je to dáno tím, že ten sirup má

71Bx a včela prý využije naprosto vše a roztok cukru 3:2 má 61Bx a včela

prý využije něco přes 60%. A při ceně sirupu 22,50- za kg by to vycházelo

stejně jako cukr, pokud bych neběhal po obchoďácích.



Berte prosím tento můj příspěvek jako úvahu na téma krmení a hned mě

nekamenujte. ;-)



Martin"

Pánové nekamenujte mě.;-) Jen jsem chtěl znát názor... Kontaktoval jsem i výrobce krmiva a ten mi tvrdil, že postačí zakrmit 16 kg sirupu, místo 15kg cukru ( opravdu cukru, ne roztoku 3:2). Je to dáno tím, že ten sirup má 71Bx a včela prý využije naprosto vše a roztok cukru 3:2 má 61Bx a včela prý využije něco přes 60%. A při ceně sirupu 22,50- za kg by to vycházelo stejně jako cukr, pokud bych neběhal po obchoďácích.

Berte prosím tento můj příspěvek jako úvahu na téma krmení a hned mě nekamenujte. ;-)

Martin