Archiv Včelařské konference

Pepan to hezky s vynosy nakousl,jen nedopovedel.Pri budecakovem zpusobu vcelareni na dobrem stanovisti se mohl vcelar ke vcelam odstehovat,aby stihal vsechny prace,diky sile zazimovanych vcelstev nemohl pocitat s mednikem vonaveho medu ze tresni a pampelek.Prvni med byla az repka.Sila vcelstev se nahrazovala jejich mnozstvim..Dnesni rotace mednikovych nastavku,staveni "kominu",zazimovana opravdu silna vcelstva posunuji vyuziti snuskovych moznosti uplne jinam,vyjde li pocasi.Zalezi jen na sikovnosti,jak kdo dokaze vyuzit moznosti stanoviste....

"Tak o tom nepochybuj znám včelaře kteý má 4 vozy budečáků s průměrným výnosem kolem 80 kg"
________________________

V tom případě by mě opravdu docela zajímal postup jeho včelaření. Znamenalo by to hrabat se ve včelách každý týden, nehledě k tomu, že si nedovedu vůbec představit další aspekty - převěšování plodu a uvolňování prostoru matce (nedovedu si to v budečácích představit jinak), vkládání dostatečného počtu mezistěn pro kvalitní obnovu díla atd. Vždyť to vše zabírá místo v medníku pro medníkové rámky - než plod vyběhne, než se mezistěna vystaví - a pak to nevychází ani čistě matematicky. Když navíc vezmu v potaz, že v době květu řepky cáká čerstvá sladina i u rámků z poloviny zavíčkovaných a běžně se musí počkat až odkvete, nevidím reálnou možnost "odtáčet" větší množství rámků s medem v době jejího květu. Jak známo, muselo by se navíc toto vybírání odehrávat jen brzy ráno, protože většinou již před polednem je v rámcích sladina čerstvá - při velkém počtu takových včelstev to nelze stihnout. Také pro včely by tolik zásahů v tomto typu zadem přístupného úlu bylo velice stresující. Netvrdím, že se nedá v budečácích včelařit, ale ne s 80kg průměrným výnosem. Nebo proč se tedy dříve včelaři tomuto průměru ani zdaleka nepřibližovali? Přeci nemohli být všichni neschopové. Neuvažuji přitom oficiální statistiky, ale vycházím z jejich zkušeností. Jsem si jistý, že kdyby takové výnosy měli, dnes již by se s nimi rádi pochlubili a neměli by vůbec žádný důvod přecházet na včelaření v nástavkových úlech.

Jenom na dokresleni pripad tchana a zete,vcelaricich ze stejneho stanoviste,letosni vynosy.Tchan 28 budecaku-880 kilo medu-250 kg cukru na krmeni.Zet 10 nastavkovych ulu o 4-5 nastavcich pri snusce-850 kilo medu-200 kg cukru...Tchan vcelari "pro radost",v sezonu kolabuje,zetovy "fabriky na med" jsou proti prirode.Zet-vcelari vikendove jako relax,dedka je mu lito,ale nehne s nim...Tak a ted mudrujte...JosPr

Polášek:nebyli, finanční úřad taky ne, a tak mám pocit, že za socíku z toho ani nebylo jak a komu odvádět daně.

J.B.:
finanční úřady byly a daně také. K přebytkům prodeje ze zahrady (ne od včel) jsem dokladoval výdaje a na národním
výboru mi neuznaly učet na montérky.
J.B.

vždyť jsem to napsal že se z budečáků muselo vytáčet každý týden nebylo to nic snadného samozřejmě ta dnes používaná tachovská metoda kde se pracuje s celými nástavky je lepší a stačí se orientovat jen na hlavní snůšky. a když to vezmem tak kolem dokola. padla i poznámka že se to také nahrazovalo počtem úlů ale ve všech případech včelaři musí projít rukama asi tak stejný počet rámků Já vím, že práce v budečáku trvá 1a1/2 déle to nezpochybňuji a už si to neumím ani představit. avšak s věkem se začínám vracet k práci s jednotlivými rámky.
Jen jsem však chtěl vyvrátit pochybování že to jde i v budečáku a fyzikálním zákonům to neodporuje.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spad po t?et? fumigaci
> Datum: 21.12.2011 17:24:18
> ----------------------------------------
> "Tak o tom nepochybuj znám včelaře kteý má 4 vozy budečáků s průměrným
> výnosem kolem 80 kg"
> ________________________
>
> V tom případě by mě opravdu docela zajímal postup jeho včelaření. Znamenalo
> by to hrabat se ve včelách každý týden, nehledě k tomu, že si nedovedu
> vůbec představit další aspekty - převěšování plodu a uvolňování prostoru
> matce (nedovedu si to v budečácích představit jinak), vkládání dostatečného
> počtu mezistěn pro kvalitní obnovu díla atd. Vždyť to vše zabírá místo v
> medníku pro medníkové rámky - než plod vyběhne, než se mezistěna vystaví -
> a pak to nevychází ani čistě matematicky. Když navíc vezmu v potaz, že v
> době květu řepky cáká čerstvá sladina i u rámků z poloviny zavíčkovaných a
> běžně se musí počkat až odkvete, nevidím reálnou možnost "odtáčet" větší
> množství rámků s medem v době jejího květu. Jak známo, muselo by se navíc
> toto vybírání odehrávat jen brzy ráno, protože většinou již před polednem
> je v rámcích sladina čerstvá - při velkém počtu takových včelstev to nelze
> stihnout. Také pro včely by tolik zásahů v tomto typu zadem přístupného úlu
> bylo velice stresující. Netvrdím, že se nedá v budečácích včelařit, ale ne
> s 80kg průměrným výnosem. Nebo proč se tedy dříve včelaři tomuto průměru
> ani zdaleka nepřibližovali? Přeci nemohli být všichni neschopové. Neuvažuji
> přitom oficiální statistiky, ale vycházím z jejich zkušeností. Jsem si
> jistý, že kdyby takové výnosy měli, dnes již by se s nimi rádi pochlubili a
> neměli by vůbec žádný důvod přecházet na včelaření v nástavkových úlech.
>
>
>

Nebyly finanční úřady. Byly finanční správy a zde byly odvody z daní zcela jasné a propracované. Poněkud složitější byly daně z obratu při výrobě, obdoba dnešní DPH, kdy bylo až 18 stupńů zdanění a jejich rozklíčování bylo mnohdy oříškem i pro finanční správy a za podpory jednotné klasifikace produktů.

Zdanění medu bylo zcela jednoduché. Daň již byla zakalkulována v ceně. Aby se včelař neobohatil na úkor "společnosti" byla stanovena jednotná cena na výkupu i prodeji. Pak se včelaři nevyplatilo med patlat do skleniček.
Byla tam i některá omezení na počtech včelstev a tak včelaři počet včelstev rozepisovali i na "mrtvou babičku".
Nebo si to pamatuji špatně?
Hezké svátky vánoční. Josef Křapka

bylo deset slepic, to si pamatuji od strejdy, bavil se se sousedem který se ho ptal proč má 9 slepic a jednoho kohouta že kohout nesnáší vejce a strejda mu odpověděl že je to normální že možná slepice s kohoutem snášejí i za něj a já jako kluk jsem to poslouchal a včelstev bylo 15 a proto já neměl nikdy víc.
J.B.

Nehnevajte sa, ale vo vašich komentárochj je veľa balastu, ste poväčšine mladší a tí starší už na tie časy zabudli a píšu nezmysly. Jedine J.K. správne uvažuje, daňové úrady boli a odvádzali sa aj dane, ale pre včelárov tak ako u nás tak i vás bol stanovený limit 30 včelstiev na odvod dani, zo zisku. ten nebolo ťažko zistiť, pretože výkup u nás bol sústredený v družstevnej organizácii JEDNOTA, ktorá pokrývala celé Slovensko a u vás neviem ale bolo to podobné.

V tých časoch a včelárov bolo veľa, ale máloktorý mal viac ako 30 včelstiev a tí čo ich mali (u nás v tom čase bol včelár, ktorý so synom obhospodaroval 120 včelstiev. Potom včely boli rozpísané po 30 na o tca syna a do štvorky pribrali syna a dcéru a problém bol vyriešený.
Základ úľov mali vo včelíne v dvoch radoch nad sebou a boli prístupné zozadu, časť včelnice bola na záhrade a úle boli nadstavkové (Päťročnica). Výnosy neboli vysoké, niekedy skoro žiadne, nie preto, že sme včelári v tzv. zadovákoch (dvojpriestorové), ale preto, že podmienky na znášku boli mizerné.

Čo sa týka práci v týchto úľoch, nebol o nič väčší ako v nadstavkových, ak som potreboval zhodnotiť stav včelstva (prítomnosť M a stav zásob, sila včelstva, stačilo pozrieť cez sklené okienko prípadne odobrať 2-3 plásty a urobiť si úsudok, takže nevyprávajte včelárske horory o tom , aké to bolo ťažké. Preto i budečáky aj keď ich nepoznám (až na to, že plocha plásta je menšie ako naše B-éčko.

Hovoriť v tých časoch o znáške z púpavy -pampelišky a čerešni je nepresvedčivé a na repku s otcom sme kočovali (traktor s vlečkou z JRD-JZD bol zadarmo, ale ani raz sme nevytáčali, to som zažil v r. 1985 až doteraz. Pred 29 rokmi som sa presťahoval na juh, kde repku pravidelne vysievali, medovali hlavne vylepšené odrody, keď som sa presunul na juh.Ešte k púpave, na včelnici kvitla, no včelu som na nej nevidel, prešiel som na lúku, kde púpavy bolo neúrekom, ale vidieť včelu na kvete vidieť bol menší zázrak.

Jarnú znášku poznám len z čerešne vtáčej, ktorá splýva s repkovým medom a repka prechádza až do znášky z agátu. Vždy počkám 3-4 dni a jarný med s primiešaním agátu vytočím, aby som mal v medníkoch len nádherný agátový med, leto včely len tak prelietajú (tohoto roku priniesli tmavý med do úľov od agáta do konca júla-července prinesú nektár zo slnečnice, tohoto roku vôbec nebola.
trochu som si zaspomínal, ale pravda bola taká. Anton

Ono jde dostat z budečáku 80kg, probírkou tak min. 2-3x za snůšku. A to, že takové výnosy dřív nebyly, bylo také způsobeno plemenem. Dříve tu byla hlavně včela tmavá a na řepce včelstva nabírala sílu a první med byl až z lípy. Tak mi to aspoň říkají ti co tu dobu pamatují. Kraňka se přirozeně vyskytovala jen na jižní Moravě a Slovensku.

"A to, že takové výnosy dřív nebyly, bylo také způsobeno plemenem."
_______________________

Ano, jenže kvalita matky a plemene nemůže sama o sobě mít vliv na výnos - aby se projevila, musejí být dle mého názoru vytvořeny vhodné podmínky. Zkrátka se domnívám, že nemá-li matka prostor pro kladení, eliminuje se případná výhoda dobrého potenciálu. Odpovědí na kombinaci kvalitní matky dobrého plemene a nedostatku prostoru je pak povětšinou brzká rojová nálada.

"avšak s věkem se začínám vracet k práci s jednotlivými rámky."
________________________

Tato výhoda budečáků a všech zadem přístupných úlů je nepopíratelná. To ano.

-----------------------------------------------------

"padla i poznámka že se to také nahrazovalo počtem úlů ale ve všech případech včelaři musí projít rukama asi tak stejný počet rámků"
_________________________

Pak se ale nebavme o průměrném výnosu. Dosáhnu-li totiž stejného výnosu navýšením počtu úlů, je průměrný výnos nižší. Bude to asi tak, jak píše JosPr: "Tchan 28 budecaku-880 kilo medu-250 kg cukru na krmeni.Zet 10 nastavkovych ulu o 4-5 nastavcich pri snusce-850 kilo medu-200 kg cukru".

Řepka byla ranější než ovocné stromy, takže první snůška byla řepka.
V budečácích bylo vytáčení z řepky dvojí, první bylo zhruba ve 2/3 odkvětu řepky, aby se uvolnil prostor v mednících. Byl to první med převážně dávaný do výkupu, protože tehdy se vytáčely všechny plásty včetně zbylých starých zásob. A výkup byl spolehlivě každý rok, takže výkupem se taky pokrývaly náklady na včely. Druhé bylo po definitivním odkvětu řepky v druhé polovině května, tam byl řepkový med s přimíchaným medem z ostatních zdrojů, pokud byly v doletu. Ovocných stromů, pampelišky a dalších květů v travních porostech i javorů klenů. Ten med byl dobrý, i když byl řepkový a často se prodával mimo výkup.

Medobraní v budečácích spočívalo v tom, že se vybral medník, plné plásty se oddělily pro vytáčení , poloplné plásty a plásty s plodem se daly zvlášť pro vrácení , vybralo se polovina až 3 /4 plástů z plodiště. Do medníku se pak zebrovaly původní částečně zanesené plásty kombinované s otřepanými plásty s plodem z plodiště a občas s mezistěnami na vystavění, vzácně s prázdnými plásty. V plodišti se potom zebrovaly původní plásty s plodem s vytočenými plásty od medu či prázdnými plásty a s mezistěnami k vystavění a zakladení. To je jednoduchý základní postup, který se potom ještě upravoval či dělal jinak podle konkrétního stavu včelstva. Zákrok trval tak hodinu až hodinu a půl. Když byly nečekané problémy, tak dvě hodiny. Občas se dalo něco vynechat či ošidit a zákrok zkrátit tak na 3 /4 hodiny. Méně málokdy. Zadováky u mně měly 2x12 rámků 39x24 nebo 2x14 rámků 39x24.
Vybírání medu se mohlo dělat, jak už jsem napsal dříve, pokud byla snůška, tak co 14 dnů. Když nebyla snůška, tak se kontroloval stav zásob, stav plodu, podle potřeby se rotovaly zakladené plásty z plodiště do medníku k vyběhnutí a stáhnutí medných zásob z plodiště do medníku a naopak prázdné plásty z medníku do plodiště k zakladení.

Přirozeně to bylo, když byly dobré roky a když včelař uměl s těmi včelstvy zacházet, mnohem lépe než je potřeba na ošetřování včlelstev dnes.

Med se prodával do výkupu za 35, ze dvora prodával od 35 , nejlepší medovicové medy za 60 za kilo. Průměrný plat byl tehdy zhruba 2000 Kčs, takže k získání jednoho měsíčního příjmu bylo třeba prodat 35 až 60 kilo medu. Dobrý včelař na dobrém fleku získal tolik medu z jednoho včelstva, ale i ladák včelař s 10 - 20 kily na včelstvo měl ze stanoviště na zahradě u baráku s 5 - 10 včelstvy slušný vedlejší příjem. Cukr stál 7.30 a krmilo se obvykle od 6 do 12 kilo na včelstvo . což byly náklady ve výši do 2 - 3 kil medu. Jeden zadovák se vybíral třeba 2 hodiny, jednu hodinu vytáčel, vytočilo se mezi 10 - 20 kily medu , řekněme 15 kilo , takže hrubý zisk z jednoho vytáčení byl 175 - 300 Kč za hodinu , což odpovídalo měsíčnímu platu 31500 - 54 000, což bylo tehdy 5 - 8 násobek platu generálního ředitele či dnešní terminologií vrcholového manažera. 50 a víc včelstev na dobrém stanovišti už tehdy zajistilo víc než slušný roční příjem i po započtení práce a odečtení všech nákladů.
Takže nebylo třeba, jako je tomu dnes, srážet dobu na ošetření jednoho včelstva na jednotky minut a ždímat všemožnými opatřeními med z dnešních včelstev či zvyšovat na maximum počet včelstev ve snaze vyždímat co nejvíc medu ze stanoviště.

Ale nezapomínejte, že budečáky to je převěšování do medníku z plodiště. A do plodiště rámky s mezistěnou. Takže se v plodišti vytvoří místo na kladení a v medníku se líhne plod. Při včelaření bez mřížky mám vyzkoušeno, že prostor pro plodiště a uložení zásob stačí tak na 15 rámků 39x24. U Budečáků je patro na 10, takže na jarní rozvoj to zas tak malé není, později to je ovšem už problém.
A mám takovou zkušenost z minulého roku, kdy řepka propršela a bylo chladno, že mi co jsme měly nástavkové úly s dostatek prostoru, tak jsme byly prakticky bez medu a ti co měly včely v Budečáku a nebo v nástavku použily Blinovu přepážku, byly na tom tak o 20-30Kg líp. Až něco z lípy a medovice bylo.
A teď na poslední schůzi dokonce jeden přišel s tím, že přestává zimovat včely na dvou nástavcích(tenkostěné 39x27,5 11rámků), ale jen na jednom, protože pozoruje rozdíl v lepším vývoji. Kdo má možnost podívat se na včely teď přes strůp. folii tak sedí max. v 6ti uličkách( r.m. 44,8x28,5) a ten polonástavek dole nepotřebují dřív jak na řepku, do tý doby při jarním rozvoji jsou tam jen vyvěšené. A z řepky průměr 45Kg letos 60Kg neměl jsem dost nástavků.

"podmínky. Zkrátka se domnívám, že nemá-li matka prostor pro kladení, eliminuje se případná výhoda dobrého potenciálu."

Neustálým přehazováním zakladených plástů z plodiště do medníku a vkládáním nezakladených plástů do plodiště se v budečáku dosahovalo velikosti plodového tělesa blízkému objemu celého úlu. U zadováku s 2x12 plásty 39x24 až 15 - 20 plástů 39x24, u zadováku s 2x 14 plásty 39x24 ještě víc.
Navíc proti nástavkovému úlu, kde se s plásty nehýbe, se protirojový účinek zvyšuje tím pravidelným přehazováním plástů, takže stačilo méně zakladených plástů než u nástavků. Dobrý včelař potom v zadováku při rozebrání sleduje stav každého včelstva zvlášť a sílu těch opatření individuálně reguluje intenzitou toho přehazování, může v krajních případech plásty vrátit ve stejném pořadí, v jakém byly předtím nebo naopak je může úplně zpřeházet včetně přehození krycích plástů do středu nebo přidáváním mezistěn místo vystavených plástů......

Ono jde dostat z budečáku 80kg, probírkou tak min. 2-3x za snůšku. A to, že takové výnosy dřív nebyly, bylo také způsobeno plemenem. Dříve tu byla hlavně včela tmavá a na řepce včelstva nabírala sílu a první med byl až z lípy. Tak mi to aspoň říkají ti co tu dobu pamatují. Kraňka se přirozeně vyskytovala jen na jižní Moravě a Slovensku.

Pán Molčík, včelárim od roku 1957, na včelnici som mal kranku a tú istú včelu mám aj teraz, ale za prvých 23 rokov včelárenia, som iba raz v r. 1965 mal 34 kg výnos, aj to len v jednom včelstve, priemer bol nižší a bol som najšťastnejší včelár v dedine. Výnosy začali stúpať od roku 1980, sa zlepšili podmienky, myslím tým meteorologické.

Taky se s vymizenim zivocisne vyroby zmenily snuskove podminky-neni duvod pestovat jetele,ruzne smesky se slunecnicemi(slunecnice jako kultura se u nas nepestovala nikdy).Repky je asi stejne,ale vykonejsi odrudy.V lese,tam doslo snuskove k velke zmene.Tolik malin,ostruzin a burene nepamatuje nikdo.Ale pro zmenu ubylo jedli,i kdyz mladych jedlicek z naletu je plny les..U nas nejake prevceleni nebylo nikdy,80 budecaku,dnes po moru pred 5 lety 40-50 nastavku na cely rajon.JosPr

"Taky se s vymizenim zivocisne vyroby zmenily snuskove podminky-neni duvod pestovat jetele,ruzne smesky se slunecnicemi(slunecnice jako kultura se u nas nepestovala nikdy).Repky je asi stejne,ale vykonejsi odrudy.V lese,tam doslo snuskove k velke zmene.Tolik malin,ostruzin a burene nepamatuje nikdo.Ale pro zmenu ubylo jedli,i kdyz mladych jedlicek z naletu je plny les..U nas nejake prevceleni nebylo nikdy,80 budecaku,dnes po moru pred 5 lety 40-50 nastavku na cely rajon.JosPr"

Souhlas, akorát u nás došlo skoro všude k negativní změně.
Za socialismu se u nás o les nikdo nestaral, dokonce smrkové mookultury vysadili a potom nechali napůl uhynout v konkurenci maliníku a potom náletů třeba lípy nebo osiky. Ze smíšených lesů vyřezali , jak je přebrali od soukromníků, stromy s cenným dřevem a zbytek nechali osudu a zase divokým náletům. A o pobřežní lesy kolem potoků s převahou lip, javorů klenů atd se nestaral nikdo. Takže za socialismu bylo v lese plno maliníků, ostužiníku, všemožných kvetoucích rostlin od dubna po září, plno lip. javorů klenů. Dneska většinu lesů, jak je převzali soukromníci, tak se o ně začali starat. Převzané, často smíšené lesy většinou vykáceli, protože už byly v mýtném věku a nasadili tam obvykle smrkové monokultury. A které nevykáceli, probrali na palivové dřevo, takže vesměs zmizely lípy a javory kleny, zůstaly hlavně duby, jasany, jehličnany. A čistí od křovin a od ostružiníku... Maliní a ostružiní z pasek taky ničí, byliny vyžínají. Z pobřežních lesů kolem potoků dělají buď tvrdé luhy s jasany a duby, javory velice zřídka nebo smrkové monokultury. Ještě v 70 letech byly u nás důležitým zdrojem snůšky extenzívní kvetoucí travní porosty a pastviny. Z těch udělali v 80 letech pole nebo intenzívní travní porosty bez květů. Dneska tam jsou vesměs pole, jeden travní porost obnovili, ale diverzita a množství kvetoucích rostlin je dodnes mizerná. Na polích byly podpůrné snůšky z plevelů v plodinách od května po červenec, a potom v srpnu a září na strništích, to skončilo s chemizací.

Na stanovišti v lese otec v 60 letech ještě s jedním včelařem postavil včelín a tam více méně byla v té době ta žádoucí neustálá snůška od začátku května po srpen. Pokud to nebyl rok s mizernýmpočasím. Do začátku 80 let, potom tam vykáceli údolí blízkého potoka a to všechno s přilehlými loukami zaplavili. takže zmizela cca třetina snůška a za jedný zbývající třetinu musely včelky létat až několik stovek metrů přes vodu. Potom už ta snůška nebyla trvalá.

U nás zase bývala hlavní červencovou snůškou ohnice s používáním herbicidů s polí zmizela.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: pam?
> Datum: 22.12.2011 12:11:02
> ----------------------------------------
> "Taky se s vymizenim zivocisne vyroby zmenily snuskove podminky-neni duvod
> pestovat jetele,ruzne smesky se slunecnicemi(slunecnice jako kultura se u
> nas nepestovala nikdy).Repky je asi stejne,ale vykonejsi odrudy.V lese,tam
> doslo snuskove k velke zmene.Tolik malin,ostruzin a burene nepamatuje
> nikdo.Ale pro zmenu ubylo jedli,i kdyz mladych jedlicek z naletu je plny
> les..U nas nejake prevceleni nebylo nikdy,80 budecaku,dnes po moru pred 5
> lety 40-50 nastavku na cely rajon.JosPr"
>
> Souhlas, akorát u nás došlo skoro všude k negativní změně.
> Za socialismu se u nás o les nikdo nestaral, dokonce smrkové mookultury
> vysadili a potom nechali napůl uhynout v konkurenci maliníku a potom náletů
> třeba lípy nebo osiky. Ze smíšených lesů vyřezali , jak je přebrali od
> soukromníků, stromy s cenným dřevem a zbytek nechali osudu a zase divokým
> náletům. A o pobřežní lesy kolem potoků s převahou lip, javorů klenů atd se
> nestaral nikdo. Takže za socialismu bylo v lese plno maliníků, ostužiníku,
> všemožných kvetoucích rostlin od dubna po září, plno lip. javorů klenů.
> Dneska většinu lesů, jak je převzali soukromníci, tak se o ně začali
> starat. Převzané, často smíšené lesy většinou vykáceli, protože už byly v
> mýtném věku a nasadili tam obvykle smrkové monokultury. A které nevykáceli,
> probrali na palivové dřevo, takže vesměs zmizely lípy a javory kleny,
> zůstaly hlavně duby, jasany, jehličnany. A čistí od křovin a od
> ostružiníku... Maliní a ostružiní z pasek taky ničí, byliny vyžínají. Z
> pobřežních lesů kolem potoků dělají buď tvrdé luhy s jasany a duby, javory
> velice zřídka nebo smrkové monokultury. Ještě v 70 letech byly u nás
> důležitým zdrojem snůšky extenzívní kvetoucí travní porosty a pastviny. Z
> těch udělali v 80 letech pole nebo intenzívní travní porosty bez květů.
> Dneska tam jsou vesměs pole, jeden travní porost obnovili, ale diverzita a
> množství kvetoucích rostlin je dodnes mizerná. Na polích byly podpůrné
> snůšky z plevelů v plodinách od května po červenec, a potom v srpnu a září
> na strništích, to skončilo s chemizací.
>
> Na stanovišti v lese otec v 60 letech ještě s jedním včelařem postavil
> včelín a tam více méně byla v té době ta žádoucí neustálá snůška od začátku
> května po srpen. Pokud to nebyl rok s mizernýmpočasím.       Do začátku 80 let,
> potom tam vykáceli údolí blízkého potoka a to všechno s přilehlými loukami
> zaplavili. takže zmizela cca třetina snůška a za jedný zbývající třetinu
> musely včelky létat až několik stovek metrů přes vodu. Potom už ta snůška
> nebyla trvalá.
>
>
>

Co to tady plácáš za nesmysly o lesním hospodářství za socializmu
Každě polesí zaměstnávalo lidi kteří o les pečovali
Babky vižínali trávu ve vysázených porostech Náletové dřeviny se probírali do domácností na topení Prodávali se hromádky i s klestím po kácení. až tak do sedmdesátých let. Pak když poklesl zájem o toto dříví tak se v lesích pálilo nebo se v probírce ponechalo ležet. A každý kus vykáceného lesa byl vždy řádně vyčištěn od náletů a osázen znovu dřevinami o které byl na trhu zájem. S poklesem výroby ze surového dříví získávalo se v lesích hlavně pak stavební dříví. To je smrk borovice a modřín. Všechno ostatní dříví dnes má odbyt jen jako palivo. a proto se nesází. Co však hlavně dnes v lesním hospodářství pozoruji je, že St. lesy jen les vytěží obvykle jsou zalesněny jen těmi nejlevnějšími sazenicemi ,a to jen v místech kde nebyl žádný nálet..
Těch soukromých majitelů zase není až tak tolik a nevlastní žádnou rozhodující výměru v polesí.Ti budou sázet zase jen to co jde dobře a rychle zpeněžit nebo použít k topení.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: pam?
> Datum: 22.12.2011 12:11:02
> ----------------------------------------
> "Taky se s vymizenim zivocisne vyroby zmenily snuskove podminky-neni duvod
> pestovat jetele,ruzne smesky se slunecnicemi(slunecnice jako kultura se u
> nas nepestovala nikdy).Repky je asi stejne,ale vykonejsi odrudy.V lese,tam
> doslo snuskove k velke zmene.Tolik malin,ostruzin a burene nepamatuje
> nikdo.Ale pro zmenu ubylo jedli,i kdyz mladych jedlicek z naletu je plny
> les..U nas nejake prevceleni nebylo nikdy,80 budecaku,dnes po moru pred 5
> lety 40-50 nastavku na cely rajon.JosPr"
>
> Souhlas, akorát u nás došlo skoro všude k negativní změně.
> Za socialismu se u nás o les nikdo nestaral, dokonce smrkové mookultury
> vysadili a potom nechali napůl uhynout v konkurenci maliníku a potom náletů
> třeba lípy nebo osiky. Ze smíšených lesů vyřezali , jak je přebrali od
> soukromníků, stromy s cenným dřevem a zbytek nechali osudu a zase divokým
> náletům. A o pobřežní lesy kolem potoků s převahou lip, javorů klenů atd se
> nestaral nikdo. Takže za socialismu bylo v lese plno maliníků, ostužiníku,
> všemožných kvetoucích rostlin od dubna po září, plno lip. javorů klenů.
> Dneska většinu lesů, jak je převzali soukromníci, tak se o ně začali
> starat. Převzané, často smíšené lesy většinou vykáceli, protože už byly v
> mýtném věku a nasadili tam obvykle smrkové monokultury. A které nevykáceli,
> probrali na palivové dřevo, takže vesměs zmizely lípy a javory kleny,
> zůstaly hlavně duby, jasany, jehličnany. A čistí od křovin a od
> ostružiníku... Maliní a ostružiní z pasek taky ničí, byliny vyžínají. Z
> pobřežních lesů kolem potoků dělají buď tvrdé luhy s jasany a duby, javory
> velice zřídka nebo smrkové monokultury. Ještě v 70 letech byly u nás
> důležitým zdrojem snůšky extenzívní kvetoucí travní porosty a pastviny. Z
> těch udělali v 80 letech pole nebo intenzívní travní porosty bez květů.
> Dneska tam jsou vesměs pole, jeden travní porost obnovili, ale diverzita a
> množství kvetoucích rostlin je dodnes mizerná. Na polích byly podpůrné
> snůšky z plevelů v plodinách od května po červenec, a potom v srpnu a září
> na strništích, to skončilo s chemizací.
>
> Na stanovišti v lese otec v 60 letech ještě s jedním včelařem postavil
> včelín a tam více méně byla v té době ta žádoucí neustálá snůška od začátku
> května po srpen. Pokud to nebyl rok s mizernýmpočasím.       Do začátku 80 let,
> potom tam vykáceli údolí blízkého potoka a to všechno s přilehlými loukami
> zaplavili. takže zmizela cca třetina snůška a za jedný zbývající třetinu
> musely včelky létat až několik stovek metrů přes vodu. Potom už ta snůška
> nebyla trvalá.
>
>
>

Možná o ty lesy lidi pečovali. V kancelářích.
Za socialismu páchnul lesák do lesa jen tehdy, když byl les v mýtném věku a bylo ho třeba vytěžit. A potom když ho bylo třeba do roku, dvou let zalesnit. Okamžikem, jak tam dosázeli sazenice , bylo hotovo a lesáka už to dál nezajímalo. A to se ještě muselo jednat o smrkovou čistou monokulturu, kde byl listnatý nebo smíšený les, to socialistického lesáka nezajímalo vůbec. Nesmí se soudit z tendenčních socialistických filmů , jako třeba Za trnkovým keřem s Tomášem Holým nebo z Přátel údolí či jak se to jmenovalo s Vlado Mulerem.

2/3 majitelů, jak jim vrátili les, začali jeho vykácením , protože to byly všechno lesy už dávno v mýtném věku, ovšem kromě ploch pokrytých přírodními nálety. Jinak státní lesy jsou jen v horách a my nejsme v horách. Pár hektarů je u nás ještě státních, a to jen proto, protože tam by měly ještě trvat jakési soudní spory a tak les nebylo možné vrátit. A nějaký lesík je státní, protože to byl původně církevní majetek a je rezervován pro církevní restituce. Jinak je u nás všechno soukromé a rozparcelované vlastnictvím různých majitelů od pár stovek metrů po 1 - 2 hektary. Málokdo má víc a to když má víc, tak to jsou lesy rozdílné skladby poskládané tak z půlhektarových či hektarových celků. Přes 80 %majitelů místních lesů jsou lidi z naší nebo vedlejších vesnic, takže pro ně není problém si ty sazenice na ten svůj půlhektar vykáceného lesa vysadit a ty sazenice potom obžínat, natírat na zimu před zvěří a i jinak se o ně starat. Stejně tak jako tam každý rok dělat palivové dřevo a opravdu důkldně ten les čistit. Ke smůle včel od včelařských dřevin a rostlin a na rozdíl od socialistických lesáků.
Vím přesně, jak ty lesy vypadají a vypadaly, pár let jsem dělal jednatele místního honebního společenstva a viděl jsem seznamy vlastníků jednotlivých kousků toho lesa a polí a ještě dřív, jako kluk v 70 letech i později jsem většinu těch lesů prochodil křížem krážem.

Co to tady plácáš za nesmysly o lesním hospodářství za socializmu
Každě polesí zaměstnávalo lidi kteří o les pečovali
Babky vižínali trávu ve vysázených porostech Náletové dřeviny se probírali do domácností na topení Prodávali se hromádky i s klestím po kácení. až tak do sedmdesátých let. Pak když poklesl zájem o toto dříví tak se v lesích pálilo nebo se v probírce ponechalo ležet. J.M.

100%-ný súhlas s tým čo si napísal, u nás pracovalo v lese hlavne ženy z domácností od skorej jari do neskorej jeseni.
Horár bol v lese dennodenne, nik nemohol z lesa niečo odviesť, to musel on ukázať, ktorý strom môžeme spustiť ani, podplatenie aj keď si rád vypil, neplatilo.
Počas môjho včelárenia som zažil raz znášku z lesa, aj to doteraz neviem odkiaľ.

Dnes keď sa pozriem z diaľky na dnešné lesy na hociktorom mieste Slovenska, je mi na zaplakanie, rúbe sa hlava nehlava a hlavne preto, že obchod s drevom dobre vynáša, hlavne kradnuté, no z hľadiska včelárov, je to miesto, kde vyrastú, lesné jahody, maliny, ostružiny, brusnice a čučoriedky-borúvky a iné, hlavne rakyta-jíva.

Já to nesoudím podle zeleného údolí , ale 100 m odemne byla lesní správa a u nás doma dílna kde se opravovalo to nářadí do lesa. Lesní byl můj přítel. To dneska jsou všechny hájenky rozprodány a jen na okrese sedí úředníci, kteří zřejmě nerozeznají smrk od jasanu natož pak jedli od douglasky, kteří na dálku spravují lesy. Možná to bude, ale tím , že v okolí mám jen Státní lesy a přírodní park. Tak to ale u nás vypadá. Ten bordel v lese si nepřej vidět. po 20 let se jen kácí a něco málo sází. ostatní údržba 0000.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------


> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: pam?
> Datum: 22.12.2011 14:20:58
> ----------------------------------------
> Možná o ty lesy lidi pečovali. V kancelářích.
> Za socialismu páchnul lesák do lesa jen tehdy, když byl les v mýtném věku a
> bylo ho třeba vytěžit. A potom když ho bylo třeba do roku, dvou let
> zalesnit. Okamžikem, jak tam dosázeli sazenice , bylo hotovo a lesáka už to
> dál nezajímalo. A to se ještě muselo jednat o smrkovou čistou monokulturu,
> kde byl listnatý nebo smíšený les, to socialistického lesáka nezajímalo
> vůbec. Nesmí se soudit z tendenčních socialistických filmů , jako třeba Za
> trnkovým keřem s Tomášem Holým nebo z Přátel údolí či jak se to jmenovalo s
> Vlado Mulerem.
>
> 2/3 majitelů, jak jim vrátili les, začali jeho vykácením , protože to byly
> všechno lesy už dávno v mýtném věku, ovšem kromě ploch pokrytých přírodními
> nálety. Jinak státní lesy jsou jen v horách a my nejsme v horách. Pár
> hektarů je u nás ještě státních, a to jen proto, protože tam by měly ještě
> trvat jakési soudní spory a tak les nebylo možné vrátit. A nějaký lesík je
> státní, protože to byl původně církevní majetek a je rezervován pro
> církevní restituce. Jinak je u nás všechno soukromé a rozparcelované
> vlastnictvím různých majitelů od pár stovek metrů po 1 - 2 hektary. Málokdo
> má víc a to když má víc, tak to jsou lesy rozdílné skladby poskládané tak z
> půlhektarových či hektarových celků. Přes 80 %majitelů místních lesů jsou
> lidi z naší nebo vedlejších vesnic, takže pro ně není problém si ty
> sazenice na ten svůj půlhektar vykáceného lesa vysadit a ty sazenice potom
> obžínat, natírat na zimu před zvěří a i jinak se o ně starat. Stejně tak
> jako tam každý rok dělat palivové dřevo a opravdu důkldně ten les čistit.
> Ke smůle včel od včelařských dřevin a rostlin a na rozdíl od
> socialistických lesáků.
> Vím přesně, jak ty lesy vypadají a vypadaly, pár let jsem dělal jednatele
> místního honebního společenstva a viděl jsem seznamy vlastníků
> jednotlivých kousků toho lesa a polí a ještě dřív, jako kluk v 70 letech i
> později jsem většinu těch lesů prochodil křížem krážem.
>
>
>

Tak to asi bude tím rozdílným charakterem vlastnictví. A za socíku tím rozkouskováním lesních pozemků u nás. Taky spousta lesíků u nás se za socíku stala prakticky nepřístupná, protože zemědělci scelili lány a rozorali všechny přístupové cesty, které přes pole k těm lesíkům vedly.

Lesy okolo meho stanoviste tvori jeden celek-vojensky ujezd Brezina,kam se clovek podiva.Vetsina porostu uz leta je v mytnem veku,ale pokacet vse naraz nejde.Teren znacne clenity,hluboke srazy,skaliska,udoli s potucky.Nemuzu uprit voj.lesum snahu zalesnovat,no kvuli suchym letum vetsina vysadeb uschne a vyhrava ostruzinik,tomu nevadi snad nic.

No Pane Polášku!
Nezůčastnuji se moc diskuze v této konferenci ale moje babka by na Vaše přízpěvky řekla asi následující.Buď ten člověk žil v jiném světě,nebo byl jednim z těch stolních lesáků,protože mluví o něčem čemu nerozumí ale spíš nechce rozumět.Nebo je to zarytý rejpal/znám několik takových/ a nebo ,,bude pršet- svine rejou.Lituju Vás.a tuto konferenci,kde by se měli řeši daleko závažnější problémi
Zdravím všechny slušné včelaře a přeji příjemné prožití vánočních svátků ,pohody a do Nového roku hodně zdraví,pohody a síly na zvedání doufám těžkých medníků.Hodně včelařskýho zdaru. ¨
Zdraví čárlí

Jinak ještě pozoruji trend v tom, že obecně z přírody mizí kvetoucí rostliny a jsou nahrazovány nekvetoucími. Nejvíc to je vidět na rozhraních lesů a polí, kde zemědělci přestřikují postřiky herbicidy běžně až metr daleko mimo pole. Ty postřiky nejlépe přežijí kopřivy, pýr nebo bodláky a další mohutné rostliny a ty se tam tak množí přednostně. Ty plochy rozhraní mezi poli a lesy jsou u nás poměrně dost velké, protože lesíky z velké části kopírují vodní toky a zářezy těmi toky vytvořené, takže na poměrně malou plochu lesíků připadá velká plocha okrajů.
Ale připadá mi, že podobný trend je i uvnitř lesíků a na všelijakých v současné době nesekaných travnatých porostech.
Typoval bych na nedostatek přírodních opylovačů, čmeláků a podobných, pro které se s nástupem chemizace zemědělství staly plochy polí plus plochy lesů v jejich blízkosti , do 5 - 10 metrů daleko od polí mrtvým územím. Kde nemohou přežívat, protože jsou tráveni, uď přímo, když si udělají hnízdo v poli nebo když tam vyletí za kvetoucími rostlinami.
Nejvíc to je vidět na rostlinách kvetoucích pod listnáči před olistěním v dubnu.
Včely trvale umístěné v lese to napravují tak do cca 500 metrů od stanoviště. na větší vzdálenost ne.

No jo! To je vždy problém!
Já můžu mluvit jen za sebe.Nevím jestli jsem tak dokonalý (fuj,to to
smrdí,ta samochvála),
nebo mám kliku.Zatím se mi totiž daří se s majitelem dohodnout a
získat dovolení
sázet rostliny vhodné jako včelí pastva.Z poloviny je mám v
kontejnerech,takže můžu vysazovat po celý rok.Nejvíce jich
samozřejmě vysadím na jaře a na podzim.Zatím jsem neobjevil
jednodušší způsob,jak zvětšit bohatost pastvy pro moje včely.Taky se
mi doposud daří držet krok v rychlosti nárůstu včelí pastvy a
nárůstem množství včelstev.
Sázím už 5. podzim.Tím pádem začínají první výsadby kvést.To
je,podle mně, jediná možnost,jak také postupně zvyšovat množství
vytočeného medu.
Jak už jsem tady jednou napsal,platí v tomto případě přímá úměra:
DEJ KRÁVĚ DO DRŽKY,ONA TI DÁ DO DÍŽKY. Nebo DEJ A BUDE TI DÁNO.
Zkrátka a dobře.Jestliže včely nemají odkud nosit,můžu mít úly velké
jak dvojčata
v New Yorku a třeba plné včel.Med zkrátka nebude.A protože alespoň u
nás předchozí generace více likvidovala,než budovala (tu Včelí
pastvu),nezbývá,než tedy budovat.
Nakonec se chci omluvit za to "poučování".Všechno co jsem zde napsal
určitě všichni včelaři vědí.
Tak vám všem přeju spokojenost se včelami.
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Stromy a vedeni VN
Datum: 30.11.2011 - 19:16:08

> Stando. já ale kolem toho vedení VVN jen chodím.
> Včely tam nemám. Blízko
> vedení VN 10 nebo 20 KV sice včely mám, ale tam
> jsou všude soukromé zahrady
> u baráků, kde mají jejich vlastníci svoje
> představy, co tam mít. Tam bych
> asi vysazování čehokoliv neprosadil.
>


--
Nakupujte dárky levněji. Více o vánoční akci Economia najdete na
http://web.volny.cz/data/click.php?id=1313

To ale musí být až hektary, aby se to na medném výnosu projevilo.

Nejdřív kdysi jsem rozsazoval netýkavku žláznatou. Později jsem sázel javory kleny, pak nějaké lípy a třešně ptačí. Ale v kusovém množství a tam, kde se nedalo očekávat, že je někdo vyřeže. Ještě později, teď nedávno jsem rozsazoval lesní maliny a trousil na vhodných místech semena komonice a lopuchu. Ale všechno spíš jako doplněk než pro hlavní snůšku.
Dneska to vidím tak, že pro skutečně seriózní "výrobu" snůšky by to chtělo zakoupit nějaký hektar lesa a rovnou zalesnit příslušnými stromy, masívně vysadit maliník atd.

Myslím si, že není třeba ze všeho točit med. Včely potřebují i mimo hlavní snůšku se zabavit hledáním co donést do úlu.

Postřeh je správný ale důvodem omezování výskytu kvetoucích rostlin je jiný. Zřejmě také Myslíš nekvetoucími rostlinami trávy. Ty také patří do kvetoucích (zjevnosnubných). Snižování kvetoucích rostlin v porostech je víceméně způsobeno nesekáním travních porostů. Tam mnohé včelařsky cenné rostliny nemají šanci přežívat.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: pame
> Datum: 23.12.2011 11:52:53
> ----------------------------------------
> Jinak ještě pozoruji trend v tom, že obecně z přírody mizí kvetoucí
> rostliny a jsou nahrazovány nekvetoucími. Nejvíc to je vidět na rozhraních
> lesů a polí, kde zemědělci přestřikují postřiky herbicidy běžně až metr
> daleko mimo pole. Ty postřiky nejlépe přežijí kopřivy, pýr nebo bodláky a
> další mohutné rostliny a ty se tam tak množí přednostně. Ty plochy rozhraní
> mezi poli a lesy jsou u nás poměrně dost velké, protože lesíky z velké
> části kopírují vodní toky a zářezy těmi toky vytvořené, takže na poměrně
> malou plochu lesíků připadá velká plocha okrajů.
> Ale připadá mi, že podobný trend je i uvnitř lesíků a na všelijakých v
> současné době nesekaných travnatých porostech.
> Typoval bych na nedostatek přírodních opylovačů, čmeláků a podobných, pro
> které se s nástupem chemizace zemědělství staly plochy polí plus plochy
> lesů v jejich blízkosti , do 5 - 10 metrů daleko od polí mrtvým územím. Kde
> nemohou přežívat, protože jsou tráveni, uď přímo, když si udělají hnízdo v
> poli nebo když tam vyletí za kvetoucími rostlinami.
> Nejvíc to je vidět na rostlinách kvetoucích pod listnáči před olistěním v
> dubnu.
> Včely trvale umístěné v lese to napravují tak do cca 500 metrů od
> stanoviště. na větší vzdálenost ne.
>
>
>

Je to samozřejmé! Vysazováním rostlin do přírody můžeme způsobit tak akorát pohromu v podobě právě té netýkavky. Celá ta změna v poměru trav a kvetoucích rostlin je způsobena změnou v hospodářském využívání krajiny. Vysazením několika stovek rostlin si nezajistíme ani pastvu pro jedno včelstvo. Stačí si uvědomit kolik květů musí včely navštívit aby vyprodukovaly 1 kg medu.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Stromy a vedeni VN
> Datum: 23.12.2011 18:43:59
> ----------------------------------------
> To ale musí být až hektary, aby se to na medném výnosu projevilo.
>
> Nejdřív kdysi jsem rozsazoval netýkavku žláznatou. Později jsem sázel
> javory kleny, pak nějaké lípy a třešně ptačí. Ale v kusovém množství a tam,
> kde se nedalo očekávat, že je někdo vyřeže. Ještě později, teď nedávno
> jsem rozsazoval lesní maliny a trousil na vhodných místech semena komonice
> a lopuchu. Ale všechno spíš jako doplněk než pro hlavní snůšku.
> Dneska to vidím tak, že pro skutečně seriózní "výrobu" snůšky by to chtělo
> zakoupit nějaký hektar lesa a rovnou zalesnit příslušnými stromy, masívně
> vysadit maliník atd.
>
>
>

Netýkavka to je pro přírodu celkem záběr. Cokoliv by mohlo růst v podrostu je až dvoumetrovou monokulturou udušeno. Kolem řeky Moravy ji roste víc než dost a vytlačuje Topinambury. Když kvetou Netýkavky, tak včely jsou jako kdyby vyletěly z mlýnice. A pro člověka to má ještě jeden nepříjemný problém, tam kde byly lesní pěšiny a roste Netýkavka nejde projít, ve větším množství ta rostlina hrozně smrdí.
A v posledních letech se nám tu začíná rozrůstat Bolševník.
Na výsévání jsou lepší rostliny např. na susší meze jde vysévat Divizny.
Všem přeji pohodové vánoce.

Netýkavka žláznatá není žádná invazivní rostlina. Za prvé je to rostlina světlomilná, na rozdíl třeba od křídlatky, takže nikdy nedokáže pod sebou vytvořit takový nedostatek světla, aby z toho stanoviště vytlačila jiné rostliny. Za druhé netýkavka je toxická sama po sebe. I na místech, kde je jinak dostatek živin, po cca 10 - 15 letech se začne projevovat ta toxicita a netýkavka se zmenšuje a ustupuje původním rostlinám. Kdysi jsem netýkavku vysazoval všude možně do vlhkých míst v přírodě a až na dvě stanoviště se nikde neprosadila. Na jednom na kraji lesa byl dostatek živin z listí a tak tam asi 10 let po sobě převládala, rostla do výška až 2 metry a zabrala cca 70 - 80 % prostoru. Potom začala ustupovat. Nyní už nejméně 10 let na tom místě nedosahuje větší výšky než asi metr a nezabírá víc plochy než asi 10 - 15 procent, prohrává zejména v konkurenci s kopřivami, ale taky běžnými vysokými travinami. Jen jednou nějak před 5 lety rostla trochu intenzívněji, když majitel lesa na tom místě les pořádně prořezal, když dělal dřevo na topení a netýkavka žláznatá se z okraje lesa vysemenila dovnitř toho uvolněného prostoru. Asi dva roky, než les zarostl výmladky. Na druhém místě, kde se ujala, nikdy nepřesáhla výšku tak 1,4 metr a nikdy nezabírala více než takových 30 % plochy, nyní tam nedosahuje více než metru a roste dost ojediněle. Je to zase na kraji lesa, pod polem, takže za většího deště a na jaře je stanoviště proplachováno vodou z pole,ale jelikož zemědělci v posledních letech moc nehnojí, tak tam na tom stanovišti není moc živin. V konkurenci kopřiv, malin a řerného bezu se netýkavka moc neprosazuje.

Jediné stanoviště, kde netýkavka se skutečně trvale moc rozpíná a škodí, jsou koryta špinavých řek a potoků s dostatkem živin, kde jednou za čas stoupne voda a půdu toho stanoviště pořádně propláchne. Všude jinde na vlhčí a normální stanoviště je možné netýkavku jako včelařskou rostlinu úplně s klidem vysazovat, protože tam nikdy nepřevládne. Aspoň ne dlouhodobě. A až se povede, třeba díky nové oddělené splaškové kanalizaci ty potoky nebo řeky zase vyčistit, přestane netýkavka škodit i v korytech těch vodních toků.

To už je jako invazivní rostlina mnohem horší zlatobýl. Netýkavka se šíří jen tak daleko, jak docvrnkne semena a kde je donese voda, semena zlatobýlu roznese vítr všude možně na kilometry daleko a kde najdou jen trochu příhodné podmínky, tam zlatobýl roste.

"Celá ta změna v poměru trav a kvetoucích rostlin je způsobena změnou v hospodářském využívání krajiny. "

S tím bych taky souhlasil. Ještě v 70 letech u nás v obci byly sekány prakticky všechny travní porosty v katastru na píci, lidi, hlavně starší , chovali hromadně králíky, kozy, ovce a někteří doma ze zvyku i kravku, co uchránili před zdruštevněním. Pro husy se vysekávaly i kopřivy. Zároveň všechny dobré pastviny a louky zabralo družstvo. Takže se obsekávaly všechny okraje cest a často i lesů. V 80 letech starší postupně odcházeli, na chov byli hlavně králíci a něco ovcí a koz a hůře dostupné plochy na rozhraní polí a lesů už zarůstaly a nesekaly se. Velice často zarůstaly kopřivami a podobnou buření, protože se tam dostávalo z tehdy přehnojených polí hodně živin. V 90 letech skončilo v podstatě všechno živočistvo chované na maso, protože cena času stoupla mnohem víc než cena masa v obchodech a tak se chov přestal vyplácet. Navíc králíci začali hromadně schcípat na králičí mor. Ty kopřivy tam rostou dodnes, jen dneska mají evidentně nedostatek živin a tak trochu skomírají.

Posledních pár let se částečně vrací sekání a to příkopů kolem i polních cest městskou technickou službou, kam dosáhne sekačka z traktoru, obvykle dvakrát ročně. Rozšmelcovaná tráva tam zůstává, takže na rozdíl od dřívějška se na těch místech postupně hromadí živiny. Rozdíl za těch pár let zatím nepozoruji. Spíš je to negativní, protože na pár místech vlhčích příkopů u cesty jsem před cca 20 lety vysadil lesní maliny, ony se tam docela pěkně rozrostly a určitě trošku přispěly ke snůšce, jenže maliny kvetou a plodí na dvouletých šlahounech a ty jsou sekáním zničeny.

"Snižování kvetoucích rostlin v porostech je víceméně způsobeno nesekáním travních porostů. "

Jinak ale znám tři stanoviště v lese, kde po desítky let bylo chovány ve včelínech či včelníkách 10 - 20 včelstev a které byly v průběhu posledních 20 let opuštěny. A připadá mi, že právě v tom lese kolem těch míst ubylo kvetoucích rostlin, hlavně těch, co kvetou v dubnu před vývinem listů na stromech. A v tom lese se nezměnilo skoro nic kromě nějakého přirozeného vývoje daného stárnutím porostů nebo částečnou probírkou.
Ale je to z velké části můj pocit, nikdy jsem to nepočítal. Možná by bylo zajímavé něco takového udělat. Najít včelín v lese s hodně včelstva, který se chystá včelař zrušit a zmapovat ty rostliny do vzdálenosti nějakých pár stovek metrů teď a potom za 5 - 10 - 20 let. Možná by ty výsledky byly docela co k čemu.

Doneslo se mi, že JosPro si vyrábí nějaký úl s rámky pro jeřáb. O jakou míru jde Pepo? Jestli se mohu zeptat a není to výrobní tajemství. Dík

A jeje,to bylo Alesi s hodne velkou nadsazkou.Mam dovcu,tak si delam dalsi nastavky,protoze muj velky problem je,ze ac si myslim,ze jich mam dost,prijde narazova snuska a dost jich nemam nikdy...Mluvim o 39x24.No a kdyz uz jsem v tom,tak na ciste lesni stanoviste jsem udelal 39x30 a 39x36,hokus pokus,uvidim s kterou vyskou budu vic spokojeny,navic si myslim,ze takove uly nikdo tak lehce necajzne.No o 4 nastavcich impozantni sestava.Jinak Alesi vsechno nej do roku 2012,i Jitce a Bobikovi.JosPr

A jeje,to bylo Alesi s hodne velkou nadsazkou.Mam dovcu,tak si delam dalsi nastavky,protoze muj velky problem je,ze ac si myslim,ze jich mam dost,prijde narazova snuska a dost jich nemam nikdy...Mluvim o 39x24.No a kdyz uz jsem v tom,tak na ciste lesni stanoviste jsem udelal 39x30 a 39x36,hokus pokus,uvidim s kterou vyskou budu vic spokojeny,navic si myslim,ze takove uly nikdo tak lehce necajzne.No o 4 nastavcich impozantni sestava.Jinak Alesi vsechno nej do roku 2012,i Jitce a Bobikovi.JosPr

Omluva,odpalil jsem to 2x,poprve to nechtelo odejit.Doplnim,to lesni stanoviste je ve voj.prostoru a casto je nepristupne kvuli treninkum nasi udatne armady.Takze v podstate minimum zasahu do vcelstev,poskytnuti nadprostoru,hokus pokus jak rikam...Stanoviste parada,zadna vcelstva bliz nez 5 km,olse,vrby,louky,javory,lipy,smrky,malinik,ostruzinik,krusina olsova.JosPr

To víš na poštu je spolehnutí:-). S rámkem 39x36 to bude záběr pro tebe, zloději přijdou ve dvou. Mám míru plodiště 448x285 a když chci nástavek dát vedle, abych vyměnil spodní polonástavek za druhý s mez. , tak při řepce to je docela záběr na záda. Takže ten nástavek sundávám jednou za rok. Jako medník bych takovou míru nechtěl.
Takovou míru tak do ležanu a odebrat med od zadu. Mám 4 množárny na moji míru, na šest oddělků po 5ti rámcích v každé. A používám je i někdy, po vytažení vnitřních přepážek jako ležan. A je to celkem bezproblémový chov s minimem zásahů, ale na snůšku by to sneslo i něco větší prostor. A nebo včely zabavit stavbou nového díla. Něco jako neckový úl. Z necek bude nejspíš míň medu a spíš pozdější snůška, ale včely si poradí delší čas i bez včelaře, jde-li o rozšiřování prostoru. Ale jinak pěkný návrat k tradičnímu chovu, takové novodobé brtnictví.

..ja mam plodisko 42x35,testujem aj 42x40(ku kazdemu ramku prisponkovany 5cm ramik na trubcinu),je to v poho,ale s plodiskovym nadstavkom nemanipulujem,aj vcely zimujem len v tomto jednom a medniky 42x17 vyhradne len s panenskym dielom su v sklade..ak planujete manipulovat s tym nadstavkom 39x36 tak Ales ma pravdu,je to makacka..Ale kto prehadzuje nizke nadstavky pod vysoke a naopak, nemoze hovorit o vcelareni v dadante, ale vcelareni kombinovanom s nizkymi a vysokymi nadstavkami:-)

Ales ma pravdu v tom ze manipulovat s nadstavkami tejto miery je makacka,ale ked uz prehadzujete nizke nn pod vn a naopk,neda sa hovorit o vcelareni v dadante ale o vcelareni kombinovanom s vn a nn..ja mam plodiska rm 42x35 ale nedviham ich ani nic podobne,aj vcelstva zimujem len v nich bez nn,tie su v sklade a vsetky len s panenskym dielomUspesne testujem aj rm 42x40(prisponkovany ramik 5cm na trubcinu na kazdy 35cm vysoky ramik)madarska narodna miera 42x36 nagy boczonady je tam masovo rozsirena,ale vacsinou tam vcelaria v lezanoch,na Slovensku bola tato ista miera oznacena ako C a aj sa vyrabal kocovny lezan s nazvom Dunaj C..to len tak naokraj,ako pikoska:-)ked si spomeniem aka bola makacka len zlozit nabity mednik miery B 42x27,5 tak manipulacia s 39x36 v zostave 3-4 nadstavky sa mi zda nerealna..:-)

Ales ma pravdu v tom ze manipulovat s nadstavkami tejto miery je makacka,ale ked uz prehadzujete nizke nn pod vn a naopk,neda sa hovorit o vcelareni v dadante ale o vcelareni kombinovanom s vn a nn..ja mam plodiska rm 42x35 ale nedviham ich ani nic podobne,aj vcelstva zimujem len v nich bez nn,tie su v sklade a vsetky len s panenskym dielomUspesne testujem aj rm 42x40(prisponkovany ramik 5cm na trubcinu na kazdy 35cm vysoky ramik)madarska narodna miera 42x36 nagy boczonady je tam masovo rozsirena,ale vacsinou tam vcelaria v lezanoch,na Slovensku bola tato ista miera oznacena ako C a aj sa vyrabal kocovny lezan s nazvom Dunaj C..to len tak naokraj,ako pikoska:-)ked si spomeniem aka bola makacka len zlozit nabity mednik miery B 42x27,5 tak manipulacia s 39x36 v zostave 3-4 nadstavky sa mi zda nerealna..:-)

akosi to zblblo pozeram,sorry za duplicitu..

akosi to zblblo pozeram,sorry za duplicitu..

Ale to uz tu bylo, pokusne uly 42x36 u pritele Cermaka.
2011/12/28 gusto <e-mail/=/nezadan>

> .ja mam plodisko 42x35,testujem aj 42x40(ku kazdemu ramku prisponkovany
> 5cm ramik na trubcinu),je to v poho,ale s plodiskovym nadstavkom
> nemanipulujem,aj vcely zimujem len v tomto jednom a medniky 42x17 vyhradne
> len s panenskym dielom su v sklade..ak planujete manipulovat s tym
> nadstavkom 39x36 tak Ales ma pravdu,je to makacka..Ale kto prehadzuje nizke
> nadstavky pod vysoke a naopak, nemoze hovorit o vcelareni v dadante, ale
> vcelareni kombinovanom s nizkymi a vysokymi nadstavkami:-)
>

viem ze aj p.Cermak to skusal,mal u nas raz prednasku kde aj toto spomenul,to uz ja som v tychto dadantoch 3 roky vcelaril..usil som si tuto metodu pre moje podmienky,casove aj znaskove,skusil som takmer vsetko a toto mi max. vyhovuje.Vpodstate to tak asi kazdy urobil..niekomu sedi dadant,inemu nn,dalsiemu klasika atd..a to je na vcelarine pekne..:-)

Zdravím,
heldam nekoho, kdo by mi mohl nabídnout tmavou vcelu apis mellifera mellifera.
S pozdravem
Cher

Ze s takovym nastavkem bude makacka,to nepochybuju.Silnicni obruba ma 80 kilo a co jich nataham za den...Zada zatim drzi...Na tuto myslenku me vloni privedl jeden 80 lety vcelar,ktery uz nemuze pomalu nic,ale vcel se bohuzel vzdat nechce.Tak dlouho rincel mobil,az jsem slibil,ze mu vytocim.Jeho sestava na cechoslovaku 37x30 o 4 nastavcich,(1 original a 3 skleple bedynky),nekde 5 nastavek 39x24,ovsem s ramky 37x30 postavenymi sikmo! Tak jak je vcelar nemohouci,jeho jedine osetrovani spocivalo v tom,ze nasazoval postupne bedny nahoru bez mrizky.5,4 a 3 nastavek zavickovane na doraz(dokonce i ty ramky nasikmo),ve 2 zasoby v mnozstvi snad i na zazimovani a prostrednich 4-5 s plodem,dolni plod.A vcelstva v takove sile,ze o rojeni nemohlo byt reci.Pro me cely den prace,ale taky cenna zkusenost...JosPr

Vyzívám tímto sPrávce sítě aby se duplicitu uveřejnění podíval. NENÍ TO V NÁS V OBSLUZE ALE JE TO V SYSTÉMU
J.B.

zkušební

Koukám, duplicita žádná.
Píšu z internetového prohlížeče Firefoxu.
Ale co se mi povedlo dříve duplicitu, když se prohlížeč nějak moc zpomalí a povede se dvakrát klidnout na tlačítko odeslat dříve, než prohlížeč zareaguje na první klik, prohlížeč tu zprávu odešle dvakrát.

Tak to musíš někde na západní hranici snad se nacházejí nějaké malé populace na Šumavě. Tam se po ní začalo pátrat.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: cher <jezit/=/gmx.de>
> Předmět: cernoska
> Datum: 28.12.2011 14:40:12
> ----------------------------------------
> Zdravím,
> heldam nekoho, kdo by mi mohl nabídnout tmavou vcelu apis mellifera
> mellifera.
> S pozdravem
> Cher
>
>
>

To je udička made in germany

V původní čistější verzi nejspíš už tmavá včela neexistuje, protože včelí populace je vzájemně geneticky propojena volně létajícími trubci a oblast rozšíření tmavé včely se kryje s oblastí hospodářsky vyvinuté Evropy. Kde byly včely po staletí všelijakým způsobem včetně všemožných dovozů prošlechťovány na vysoké výnosy. Něco jako původní včely by mohlo přežívat pouze v zaostalých oblastech typu Karpat v Rumunsku nebo na Zakarpatské Ukrajině nebo na Kavkaze, jenomže tam jsou původní jiné varinty včely než tmavá včela.
U nás už před nějakými 50 lety bylo rozhodnuto o přešlechtění původní tmavé včely rakouskými a slovinskými kraňkami, takže dneska u nás mohou přežívat snad jen zbytky genů původní černé včely.
Ćerná včela jako základ šlechtění byla použita mám pocit v Německu , tam by včely měly být genově původné černé včele mnohem příbuznější a černá včela by taky měla být buckfastská vřesovištní včela vyšlechtěná v Anglii svého času bratrem Adamem, to ale nevím, jestli to dnes není už historie.
Pak snad jedině pokud byly v historii původní černé včely někde vyvezeny do kolonií, kde by byly dodnes rozchovávány.

Včera v televizních novinách na Nově byla zase zasvěcená zpráva o včelaření.
Včelaři jsou prý na tom strašně špatně, mají spoustu zničených včelstev, protože je teplo a tak se probudily divoké včely. A stačí prý jen tři divoké včely, které se dostanou do úlu a ty potom zničí to včelstvo.

Asi někdo pomotal dohromady roztoče, včely, spad roztočů v zimním vzorku a kdovíco snad ještě.!!!!????

Jeste,ze ta povedena reportaz nebyla delsi...JosPr

To víš novinář,i platí to i TV. V novinách jsou tři pravdy
Jediná pravda = název a datum
Polopravda = předpověď počasí
Všechno ostatní je lež nebo při nejlepším skomolenina.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: V?ely na Nov?.
> Datum: 29.12.2011 07:35:51
> ----------------------------------------
> Včera v televizních novinách na Nově byla zase zasvěcená zpráva o
> včelaření.
> Včelaři jsou prý na tom strašně špatně, mají spoustu zničených včelstev,
> protože je teplo a tak se probudily divoké včely. A stačí prý jen tři
> divoké včely, které se dostanou do úlu a ty potom zničí to včelstvo.
>
> Asi někdo pomotal dohromady roztoče, včely, spad roztočů v zimním vzorku a
> kdovíco snad ještě.!!!!????
>
>
>

Ty informace jim dal asi včelař. To si novinář nevycucá z prstu.
Takže zajímavé - stále je zde včelař, co si nedovede vysvětlit proč mu chybí včely v úle.

Naštěstí zavolal Novu a ne Policii jak ten funkcionář před pár lety - tomu ten mladej včelař ukradl včely z úlu - a plásty bez včel mu tam vrátil. :-)

A televize o obtížném vyšetřování podobného záludného zločinu taky informovala. Jestli to byl ten samý, nevím.


Takže vše nejlepší do Nového roku a hodně včel. :-)

A bacha:
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Prodej-medu?page=2


příspěvek č.40

Karel

Redakce dostala echo, že se něco děje se včelami, vyslali redaktora ke včelaři, redaktor 10 minut točil, včelař 10 minut mluvil, do zpráv to muselo být sestříháno na dvě věty během 30 sekund, střihač na to měl 5 minut a neměl ani ponětí o včelách....a bylo to hotovo....

Tmavé včely tady stále jsou. Ani několik desítek let jejich systematické likvidace od rozchovavatelů/dovozců kraňky ze Slovinska tmavou včelu zcela nevyhubilo, jen díky tomu, že kraňka v naši přírodě není schopna volně přežít. To je včela, která potřebuje včelaře, tmavá včela je včela do lesa a nepohody.
Podívej se na www.nordbiene.de. Normálně se dají objednat matky v podstatě všude (Rakousko, Švýcarsko, Německo, Švédsko ...) jsou tam adresy na chovatele. Otázka je, jak dlouho Tvá tmavá včelstva odolají tlaku okolní populace kraněk.
Snad se i u nás situace pro tmavou včelu zlepší, ale je třeba aby se zapojilo více včelařů, kterým nejde jen o metráky vytočeného medu a mají také soucit s přírodou.
zdenek

Zdravím,
heldam nekoho, kdo by mi mohl nabídnout tmavou vcelu apis mellifera mellifera.
S pozdravem
Cher

Treba sa obrátiť na švajčiarskych chovateľov Nigri.

Mám dojem že jedno z příštích čísel Moderního včelaře bude věnováno včele černé.

Pár nadšenců po ní v ČR pátrá. Takže pokud si někdo myslí, že je na včelnici má, nebo o nich ví, stačí obstarat asi tak deset, dvacet mrtvolek na analýzu křídel.

Bylo by zajímavé zjistit, zda dovozy a 40 let monopolu kraňky stačilo na úplné vytlačení původní včely a dalšího importu.

Karel

Přeji pěknou sváteční dobu!

Mám příznivou zprávu. V sobotu bude konference migrovat na nový server (půjde o mnohem výkonnější hardware). Tím by se měla citelně zlepšit rychlost konferenčního robota.

Možná, že i ty níže urgované duplicity souvisely s přetížením současného serveru, který už nestíhal vyřizovat požadavky (když byla špička v zatížení).

Takže v sobotu čekejte výpadky konference.

Přeji krásný nový rok s včelařskou konferencí :-)


J.P.B.

V puvodni ciste forme pochybuju,ale verim tomu,ze krizenci kranky z vcelou tmavou se daji najit v rozsahlych lesnich komplexech.Je nam sice sdelovano dokolecka,ze v prirode vcelstva nepreziji zimu,ale opak je pravdou,preziji a preziji po radu let.JosPr

A ty Pepo víš o nějakém takovém včelstvu? Jen, že by to byl zajímavý genetický materiál z pohledu na varroázu.

Aby se někde u nás udržela včela s převahou genů původní černé včely, musel by to být včelař, který po několik desetiletí jen rozchovává svoje původní včely plus navíc na 10 - 15 kilometrů kolem něho by nemohly být žádné jiné včely.
Anebo nějaká oblast o rozloze minimálně desítek kilometrů čtverečních, ohraničená ideálně nějakou překážkou pro včely, třeba horským hřebenem , kde všichni včelaři dělají totéž, rozchovávají původní včelu. Ani jedno u nás neexistuje.
Pro divoké včely platí téměř totéž. Uvědomte si, že ani divoké včely nesedí trvale ve své dutině. Pokaždé, když se rojí, tak obměňují své geny, protože stará matka jde přece s prvním rojem. V malé dutině potom se včely často vyrojí tolikrát, že v dutině nezbudou skoro žádné včely a jen málo zásob, takže matka nezvládnou do zimy zesílit a donést potřebné množství zásob. Ve velké dutině rojení ustane dřív, takže zbude dost včel a zásob, maximálně jednou za čas se ztratí matka při proletu. Malá dutina, do velikosti cca 10 rámků 39x24 je bez včel každý odhadem druhý až čtvrtý rok, velká dutina o velikosti jednoho nástavkového úlu jednou za 5 - 10 let.

Geny původní černé včely v našich včelách asi jsou, ale jen ve velmi malém množství. A u včelařů, kteří nezakládají svůj chov od matek kupovaných od komerčních včelařů, ale rozchovávají si matky po desetiletí ze svého materiálu. Jako třeba já.

Jinak bych moc nedoporučoval bez důkladného odborného rozmyslu dovézt matky třeba černé Nigry z toho Švýcarska. Před 20 - 40 lety bylo každé včelstvo výrazně odlišné a ke každému se tak muselo přistupovat individuálně. Dneska je ta odlišnost desetinová nebo ještě lepší. Umožňuje tedy včelařům "masařům" ošetřovat všechny svá včelstva úplně stejně, nad ničím nerozmýšlet, nic nezkoumat, prostě ty včely "sekat" jako Baťa cvičky. Pokud by se tady rozšířily nekontrolovatelně nějaké jiné geny, mohlo by dojít k rozrůznění včelstev. jedna včelstva by reagovala vysokým výnosem na jedno počasí a snůšku, jiná na jiné , každé včelstvo by se muselo detailně znát a ošetřovat podstatně víc jinak než jiná. Nemluvě o bodavosti.

S ohledem na varoazu jsou divoka vcelstva jiste zajimava,docela by me taky zajimalo,jestli pouhe rojeni vcelstev je prostredkem jak muzou vcelstva s roztocem vyjit.A dalsi zajimava vec,jak probiha mnozeni roztocu v bunkach pri prirozene stavbe plastu,tj.bunkach o mensim rozmeru nez jim nutime my vkladanim mezisten?Je znamo,ze by to nejaky vyzkumak zkoumal?Mensi bunka=min roztocu?Ano ci ne?JosPr

O par divokych vcelstvech jiste vim,ale to budou pozustatky roju z roju nasich vcelaru z budecakove ery pred morem.4 roky jsme vcely mit nemohly,2 roky uz znovu vcelarim,tzn,ze jsou to vcelsva nejmin 6 let stara.A vydrzela,ani varoa ani MVP.JosPr

Dobrý den potřeboval bych poradit.
Medu bylo letos dost, tak že udělám poprvé medovinu. Do 35 litrového demižonu jsem dal 20 kilo medu a povařil s vodou. A dal kvasinky šimanského a na vrch bublátko. Uskladnil demižon do tepla, do skleníka a potom domů do kuchyně. O bouřlivém bublání nemuže byt ani řeč. Bublalo to když jsem s demižonem zatřepal. Včera jsem to otevřel a zkusil změřit lihoměrem naměřeno=0, moštoměrem naměřeno 25 v kg/hl. Tak nevím co s tím. Kde jsem udělal chybu? :-) Děkuji.

Dobrý den.
Mluví se zde o původní tmavé včele. Můj děda po odsunu Němců ještě s p. Hutterem sváželi včelstva z vesnic okolo Kaplice a postarali se o ně. Měli představu, že udrží místní včelu a nazvali ji Šumavanka. Psal o tom i odborný včelařský tisk kol r. 1950 i s pár obrázky. Následně děda dělal včelmistra s asi 200 včelstvy, které pocházely z těch původních německých. Po jeho smrti v r. 1964 už osud včelstev neznám. Pamatuji si jen, že když jsem mu pomáhal jako kluk, tak ty včelky byly ostré jak břitva. Oba byli dobří včelaři a vím, že děda rozchovával tyto matky, rozesílal je i po republice a vedl si záznamy, jak se kde osvědčily, protože s každou matkou posílal koresp. lístek na odpověď. Dále vím, že se staral i okolním včelařům o některá včelstva a dával jim matky zdarma.
Nevím, jak tam zůstala jeho činnost v genofondu, ale možná by to mohlo být vodítko. Pamatuji si ještě, že děda měl včely na Bonnesdorfu ( dnes zbořeniště) a včelíny na Čeříně, v Hubenově a ještě jeden, co už si nepamatuji.
Přeji všem šťastný nový rok a mnoho radosti se včelkami.
Brenner

Ve velké dutině rojení ustane dřív, takže zbude dost včel a zásob, maximálně jednou za čas se ztratí matka při proletu. Malá dutina, do velikosti cca 10 rámků 39x24 je bez včel každý odhadem druhý až čtvrtý rok, velká dutina o velikosti jednoho nástavkového úlu jednou za 5 - 10 let. R.P.

Ani by som nepovedal, že je to tak. Mám na včelnici klát 6 rokov, nezasahujem doňho, priestoru má stále dosť a klát s rozmermi 30x30x105 cm,je zastavaný prírodným dielom tak na 60%. Nesnaží sa vyplniť dielom celý klát, vždy sa vyrojil 3krát a zo zostatku včiel sa oplodní M a to včelstvo pripraví nie síce silné, ale dostatočné na to, aby sa znovu rozvinulo do sily aby sa v nasledujúcej sezóne 3krát sa vyrojilo.

Neviem prečo tu stále spomínate tzv "divoké" včely, keď sú to tie isté včely, ktoré nám, uleteli z našich úľoch. Potom by sme i svojich včelstvách mali hovoriť ako o "divokých" u nás "divých". Veď podstate sú to tie isté včely s chovaním sa ako divé, doteraz včela nebola domestikovaná a ani nebude.

Včely v prírode môžu prežiť vtedy, ak roj odletí včelárov včas pre nejakou výdatnou znáškou, aby si mohli včely vystavať dielo a zaniesť ho medom. AK roj odletí z včelnici značne opozdenom čase, možno si nájde dutinu, vystaví menšie dielo, nemá ho z čoho zaplniť, tak istotne do jari zahynie. Ono to naozaj "všetko so všetkým súvisí" a my potom vynášame súdy bez toho, aby sme vedeli pravú príčinu.

"Ani by som nepovedal, že je to tak. Mám na včelnici klát 6 rokov, nezasahujem doňho, priestoru má stále dosť a klát s rozmermi 30x30x105 cm,je zastavaný prírodným dielom tak na 60%."

Asi to záleží hodně na místních podmínkách nebo na rojivosti nebo nakonec na snadnosti návratu matky z proletu do dutiny. Já jsem popsal zkušenosti, které jsem získal, když se mně kdysi "povedlo" párkrát nějaká včelstva nechat vyrojit vícekrát. Ještě v zadovácích.

Koncentace cukrů od 24 % se používá také jako korzervant.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: petr <p.sus/=/seznam.cz>
> Předmět: medovina
> Datum: 30.12.2011 10:23:02
> ----------------------------------------
> Dobrý den potřeboval bych poradit.
> Medu bylo letos dost, tak že udělám poprvé medovinu. Do 35 litrového
> demižonu jsem dal 20 kilo medu a povařil s vodou. A dal kvasinky šimanského
> a na vrch bublátko. Uskladnil demižon do tepla, do skleníka a potom domů do
> kuchyně. O bouřlivém bublání nemuže byt ani řeč. Bublalo to když jsem s
> demižonem zatřepal. Včera jsem to otevřel a zkusil změřit lihoměrem
> naměřeno=0, moštoměrem naměřeno 25 v kg/hl. Tak nevím co s tím. Kde jsem
> udělal chybu? :-) Děkuji.
>
>
>

Děkuji Pepane, takže mám to zředit?
-Koncentace cukrů od 24 % se používá také jako korzervant.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: petr
> Předmět: medovina
> Datum: 30.12.2011 10:23:02
> ----------------------------------------
> Dobrý den potřeboval bych poradit.
> Medu bylo letos dost, tak že udělám poprvé medovinu. Do 35 litrového
> demižonu jsem dal 20 kilo medu a povařil s vodou. A dal kvasinky šimanského
> a na vrch bublátko. Uskladnil demižon do tepla, do skleníka a potom domů do
> kuchyně. O bouřlivém bublání nemuže byt ani řeč. Bublalo to když jsem s
> demižonem zatřepal. Včera jsem to otevřel a zkusil změřit lihoměrem
> naměřeno=0, moštoměrem naměřeno 25 v kg/hl. Tak nevím co s tím. Kde jsem
> udělal chybu? :-) Děkuji.

"Koncentace cukrů od 24 % se používá také jako korzervant."

Spíš nebyl udělaný zákvas a kvašení se tak nerozvinulo. Nebo byla medovina málo ochlazena a kvasinky zahynuly teplem. Kvasí přece už med s obsahem vody nad 20 %.

Spíš bude třeba vzít další kvasinky, rozkvasit je, v návodu ke kvasinkám bude určitě postup a vzniklý kvasící kvas zamíchat do medoviny. Případně pokud se v medovině pomnožily nesprávné mikroorganismy nebo pro jistotu ten rozmíchaný med znova převařit.

Pane Brennere, prosím, ozvěte se mi na mail "kucera.slpu=eamil.cz" nebo mobil 602570551.
Chtěl bych víc informací.
Děkuji
Kučera

Dobrý den,chyba byla nejspíš v příliš silné koncenraci,taky jsem měl stejný problém a i když jsem stejný roztok zředil a dal další kvasinky tak to sice vykvasilo,ale ne tak moc a medovina byla pořád hodně sladká. A ještě něco,letos jsem vytočil 40kg řepky na medovinu 24% vody tak 10kg mi v nádobě ještě zbylo a dnes po víc jak půl roce ten med nekvasí je jemný jak máslo a chutná líp než pastovaný.TAK TO ŽE MED KVASÍ NAD 20% VODY N E N Í P R A V D A!!!

vytočil 40kg řepky na medovinu 24% vody tak 10kg mi v nádobě ještě zbylo a dnes po víc jak půl roce ten med nekvasí je jemný jak máslo a chutná líp než pastovaný.TAK TO ŽE MED KVASÍ NAD 20% VODY N E N Í P R A V D A!!!

J.B. souhlasím
Nízké procento vody v medu je jen tlak úředního šimla a výkupců.

"Medu bylo letos dost, tak že udělám poprvé medovinu. Do 35 litrového demižonu jsem dal 20 kilo medu a povařil s vodou. A dal kvasinky šimanského a na vrch bublátko. Uskladnil demižon do tepla, do skleníka a potom domů do kuchyně. O bouřlivém bublání nemuže byt ani řeč. Bublalo to když jsem s demižonem zatřepal. Včera jsem to otevřel a zkusil změřit lihoměrem naměřeno=0, moštoměrem naměřeno 25 v kg/hl. Tak nevím co s tím. Kde jsem udělal chybu? :-) Děkuji."


20 kilo medu je zhruba 14 litrů, takže do 35 litrů bylo doplněno 21 litrů vody. V 20 kilech medu je zároveň asi 4 kila vody a 16 kilo cukrů, takže celkem to bylo 16 kilo cukrů na asi 25 litrů vody v 35 litrech. Ve 100 litrech by to bylo 46 kilo cukru rozpuštěných v 71 litrů vody, opravdu docela koncentrovaný roztok....Řekl bych, že kvůli velkému množství cukru se kvasinky nechtějí množit a tak pracují jen ty, co tam byly dodané. Nebo tam nejsou živiny.

Skryštalizovaný repkový med uložený v 200 l sudoch pri vonkajšej 33° C pri zvíšenom obsahu vody, zakvasil. Bol som z toho sám prekvapený.

Toho medu bylo hodně, stejně by se to moc pít nedalo, bylo by to jak cumel. Dá se koupit za ne velký peníz sacharometr a tam držet koncentraci 26 - 28 st. Stačí úplně čerstvé vajíčko a musí koukat asi plocha jako pětikoruna. kdo chce kvasení zrychlit na maximum, dá se 20 st. a někdy v prostředku kvasení se dosladí, ale to už se u toho musí trochu myslet. Prostě jsi se do toho pustil bez základních vědomostí. Takže napříště si něco raděj dopředu přečti! Teď bych přidal 1/3 vlažné vody a 1/2 hod bych vzduchoval akvaristickým kompresorem a nebo několikrát z výšky přetočil a ještě přilil trochu kvasinek. Jestli jsi nepřikyseloval nasypal bych tam dva malé bal. kys. citronové. Mělo by se to znova rozjet. Jsou li tam již kaly tak je odstranit! Držím palce! Zdraví R. S.

Velikost buněk by množství roztočů ovlivnit neměla, aspoň tak to vyšlo z debaty zde, někdy před před. Prý to zkoumaly někde v zahraničí, detaily ty už si nepamatuji. Volnou stavbou by snad šlo omezit rojivost, přece jenom si včely budou chovat poměr dělnic a trubců podle sebe.
To, že volně žijící včelstva jsou odolnější proti moru je snad už potvrzeno. Jde o to, že žijí pouze na medu, ne na zásobách z cukru, a to má větší antibakteriální účinky v žaludku včel. Takže včely jsou prostější spor MVP a nenakazí plod.
Zajímavější je tedy to, že včely jsou 6 let bez ošetření s varroázou. Co jsem já věděl o zalétlích rojích tak ty zpravidla do 3 let skončily.


Aleš M.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Cernoska
> Datum: 30.12.2011 08:36:37
> ----------------------------------------
> S ohledem na varoazu jsou divoka vcelstva jiste zajimava,docela by me taky
> zajimalo,jestli pouhe rojeni vcelstev je prostredkem jak muzou vcelstva s
> roztocem vyjit.A dalsi zajimava vec,jak probiha mnozeni roztocu v bunkach
> pri prirozene stavbe plastu,tj.bunkach o mensim rozmeru nez jim nutime my
> vkladanim mezisten?Je znamo,ze by to nejaky vyzkumak zkoumal?Mensi
> bunka=min roztocu?Ano ci ne?JosPr
>
>
>

Va Včelařství, pravděpodobně v roce 2009, údajně vyšel článek o použití osobní váhy Professor DV 2501 pro vážení včelstev.

Má s tímto způsobem vážení někdo zkušenost?

Díky.

mPol (178.72.192.120) --- 30. 12. 2011
Professor DV 2501

Va Včelařství, pravděpodobně v roce 2009, údajně vyšel článek o použití osobní váhy Professor DV 2501 pro vážení včelstev.

Má s tímto způsobem vážení někdo zkušenost?
.......
viz stránky Míry Pelikána:http://pupek73.blog.cz/1111/ulova-vaha

Mili vcelari,

omlouvame se za vypadek weboveho rozhrani konference zpusobeny necekanymi softwarovymi zmenami administratorem serveru. Novy server, kam jsme se presunuli, ma jeste obcasne kratkodobe vypadky, doufame vsak, ze pricinu problemu se podari brzy nalezt a vse bude brzy slapat, jak ma!

Prijemny novy rok,

Petr Baudis

Asi to záleží hodně na místních podmínkách nebo na rojivosti nebo nakonec na snadnosti návratu matky z proletu do dutiny. Já jsem popsal zkušenosti, které jsem získal, když se mně kdysi "povedlo" párkrát nějaká včelstva nechat vyrojit vícekrát. Ještě v zadovácích.

Radime, prečo si vymýšľaš, žiadne prelety, boli to celkom normálne roje a pritom mali v kláte dostatok miesta. Začal som včeláriť v zadovákoch (úľ dvoják) a nikdy z nich roj nevyletel!

Volnou stavbou by snad šlo omezit rojivost, přece jenom si včely budou chovat poměr dělnic a trubců podle sebe.

Aleš, koľkokrát som už napísal na fórach vetu "chovám včely v kláte miesta na stavbu majú stále dosť a predsa sa každý rok trikrát vyroja! Nezasahujem do nich, robia si čo chcú! Rojenie ako také nie ja samoúčelné, včely v prírode prežili len preto, že sa rojili a roja sa aj teraz, ak majú vhodné podmienky, teplo a veľa potravy. Včely v kláte prežívajú, lebo jediné čo v nich dokážem urobiť, med z nich nevyberám, ale každý rok im podám menšie zásoby a nakoniec ich fumigujem. Anton

Asi to chování úlétlých včelstev je víc rozmanitější než si myslíme.
Jeden extrém je to rojení každý rok až do úplného urojení, kdy v původní dutině zbude s poslední neoplozenou matkou jen minimální mnořství včel a zásob a druhý extrém je přetrvávání jedné matky bez rojení v dutině po dobi jejího života, což v podmínkách , kdy není včelař, který by podněcováním a krmením na zimu rušil plodové přestávky, by možná mohlo být až těch 5 let.

Vedle dispozice dutiny a snůškových podmínkách v okolí má nejspíš asi největší vliv to krmení včelařem na zimu v červenci a srpnu. V přírodě většinou v té době bývá velmi malá až žádná snůška, zvláště v srpnu, takže ulétlá včelstva v přírodě v té době plodují málo nebo vůbec a do zimy jdou znatelně slabší. V zimě potom díky tomu během oblev taky mnohem méně plodují, což znamená mimo jiné znatelně horší podmínky pro varoa. V předjaří potom taky rozjíždějí plodování později a množství včel a zásob kritické pro rozběh rojení dosahují až o měsíc později, třeba až v červnu. A v té době už rojová nálada včelstev není tak silná, takže se úlétlá včelstva mohou rojit málo.

Zatímco včelstva chovaná včelařem jsou v červenci až srpnu intenzívně krmena a jejich síla na zimu tak je tak maximální možná daná genetickým omezením velikosti zimního chumáče. Přes zimu díky tomu hodně plodují, na jaře se brzo a rychle rozvíjejí a rojového množství včel a donesených zásob dosahují už někdy na začátku května. Bez protirojových opatření, ke kterým tady počítám i prostý výběr medu, by se tyto včely mohutně rojily téměř každý rok už od začátku května.

Třeba 2011 byl takový rok, kdy červencová snůška hlavně z lip vyšla tady v okolí vesměs velice dobře. Případná ulétlá včelstva by tak vyšla prakticky nastejno jako chovaná včelstva krmená na zimu v červenci až srpnu, tudíž letos by se dalo čekat tady u nás u ulétlých včelstev žijících v přírodě mnohem intenzívnější rojení než jiné roky. Pokud počasí na jaře bude jen trochu na takové rojení příznivé.

Do toho zasahuje ještě jeden vliv a sice intenzita rojení včelstev je ovlivňovaná koncentrací jiných včelstev v okolí. Například existují záznamy, že když v roce jestli si dobře pamatuji 1983, kdy byla jako protivaroázní opatření odvčelena oblast někde mezi Pardubicemi a Ústím nad Orlicí včetně v přírodě žijících včelstev likvidovaných otrávenými cukernými návnadami, došlo další rok na jaře k znatelnému zvýšení intenzity rojení včelstev včelařů v okolí. A ulétlé roje přednostně směřovaly do této oblasti bez včel.

To je jen náhoda, že nekvasí, záleží na více faktorech např. zralost medu, teplota ve skladu, druh medu....
Mám doma trochu medu, který měl 19.5% vody po vytočení (pozdní květový s příměsí slunečnice) a už se na něm začíná vytěsňovat vrstvička, která se brzy rozkvasí. Pokud ten med rozpustím, tak se dalších x měsíců nerozkvasí a dá se normálně konzumovat. Chtěl bych požádat kritiky tohohle typu, aby nekritizovali na základě jedné zkušenosti způsobené souhrou náhod u jednoho začátečníka.... i když jsem mladší věkem, nemám rád "rychlost" součastnosti, rád bych měl pro každý závěr (např. návrh norem pro obsah vody v medu) tolik času jako měli dnešní "dědkové" před 50 lety...., ale prosit takové kritiky je asi taky hodně naivní, tak pardon, prostě, kdyby autor fakt, že med se nerozkvasil položil jako dotaz a nedělal hned takové závěry, bylo by to prima...
Radek Hubač

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: medovina
> Datum: 30.12.2011 14:34:09
> ----------------------------------------
> vytočil 40kg řepky na medovinu 24% vody tak 10kg mi v nádobě ještě zbylo a
> dnes po víc jak půl roce ten med nekvasí je jemný jak máslo a chutná líp
> než pastovaný.TAK TO ŽE MED KVASÍ NAD 20% VODY N E N Í P R A V D A!!!
>
> J.B. souhlasím
> Nízké procento vody v medu je jen tlak úředního šimla a výkupců.
>
>
>

Vážení přátelé,
kdo by chtěl podpořit můj projekt v celstátním kole outěže T mobil , uvádím adresu kde je to možné.Díky


http://www.idnes.cz/rozjezdyroku

Radek:rád bych měl pro každý závěr (např. návrh norem pro obsah vody v medu) tolik času jako měli dnešní "dědkové" před 50 lety

J.B.Za 50 let co točím med mí zkvasil jej jednou.
Vymyl jsem 3,5 l sklenici vylil a nevytřel, na dně zustalo trochu vody,půl kávové lžičky a po nalití medu voda vyběhla nahoru na povrch asi po 14 dnech zkvasil a smrdělo to celé, dal jsem to do těsta nebo zpět do včel.
Jinak mi nikdy nezkvasil
V nizkonástavkových ulech mám med řidší, točit řidší med je i méně pracné.
To při kolika procentech vody v medu med opravdu kvasí by mne zajímalo.Předpokládám však že i řídké medy třeba 25% vody ještě nekvasí. Existuje nějaká literatura která něco podobného uvádí? Nebo se jen dohadujeme nad dohady?
J.B.

Samozřejmě se to najde v mnoha knihách a pokud si pamatuji, tak různé údaje. Pokud chceš konkrétní číslo, tak se uvádí, že med do 21% se považuje za zralý( zákonná norma). Výjimka je pro vřesový med 23%. Nechci mluvit o jedné konkrétní hodnotě, protože si myslím, že dle podmínek se skutečně různí, alespoň pro tuto diskuzi kolem vztahu %vody v medu a zkvasitelnosti medu během skladování. Záleží třeba na zralosti medu. Pokud do zralého medu včelky přinesou část sladiny před vytočením, kolikrát má med , jako v mém případě vloni ze slunečnice, pod 20% a může vykvasit. Stejně tak v případě krystalizace. O tom měl pěknou přednášku Přidal. Jde o to, že v krystalizovaném medu může klesnout v mezikrystalových prostorech koncentrace cukrů, často to můžete vidět i u pastovaného medu připraveného z květových medů s obsahem vody 20-21%, kdy se na jejich povrchu vytvoří tekutá vrstvička, která zkvasí. Pokud jde o nízké nástavky, částečně mám podobnou zkušenost, ale trochu jiné vysvetlení. U nás v nížině je krátká, ale výborná květová snůška, silné včely ve velkých úlech přinesou v krátké době překvapivě mnoho nektaru. Sám používám až 8NN 39*17 na včelstvo, včely umí za dva-3 týdny naplnit 4NN. Mám podezření, že větší vliv má hloubka buněk než výška nástavku. K Vaší poznámce na nízké rámky by Pan Volejník řekl, že jeho včelstva mají přes metr vysoké plásty v jeho 39*17, protože je v podstatě nerozebírá a včely je mají prostavěné. Já mám čtvercové nástavky na 10 a 11 rámků a právě med z těch 10 rámkových je opakovaně řidší. Částečně se tento handicap dá kompenzovat množstvím nástavků - dát více nástavků... V minulých sezónách, i když nebyla tak vydatná květová snůška jsem měl velké problémy s vodou i v zavíčkovaných plástech, když jsem používal 6NN na včelstvo. Vloni jsem dal i 8NN a problém nebyl. Chce to ale více prověřit, takže to nepovažujte za dogma. Každopádně k 8NN jako současnému optimu došel i pan Volejník....
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: medovina
> Datum: 02.1.2012 12:57:45
> ----------------------------------------
> Radek:rád bych měl pro každý závěr (např. návrh norem pro obsah vody v
> medu) tolik času jako měli dnešní "dědkové" před 50 lety
>
> J.B.Za 50 let co točím med mí zkvasil jej jednou.
> Vymyl jsem 3,5 l sklenici vylil a nevytřel, na dně zustalo trochu vody,půl
> kávové lžičky a po nalití medu voda vyběhla nahoru na povrch asi po 14
> dnech zkvasil a smrdělo to celé, dal jsem to do těsta nebo zpět do včel.
> Jinak mi nikdy nezkvasil
> V nizkonástavkových ulech mám med řidší, točit řidší med je i méně pracné.
> To při kolika procentech vody v medu med opravdu kvasí by mne
> zajímalo.Předpokládám však že i řídké medy třeba 25% vody ještě nekvasí.
> Existuje nějaká literatura která něco podobného uvádí? Nebo se jen
> dohadujeme nad dohady?
> J.B.
>
>
>

Není to tak jednoduché jak bychom si přáli.
1) med je hydroskopický, tudíž může přijímat vodu z ovzduší.
2) také ji ovšem za určitých podmínek může ztrácet.
3) jelikož je to směs cukrů a vody, má tendenci se v určité fázi dělit dle skupenství a specifické váhy jednotlivých cukrů.
4) některé látky v medu působí jako konzervanty a antibiotika.
Z toho všeho pak vyplývá ponaučení, že záleží na uskladnění , době vytáčení, venkovní vlhkosti, teplotě, době po kterou včely med zpracovávají, jeho původu, a jiných dalších faktorech které neumíme nijak ovlivnit. Proto je hranice nastavena na 20%. Jelikož v našem státě musíme být ještě papežštější, tak ČSV ji nastavil na 18% vody. Body 2 a 3 pak se zase využívají pro vysoušení medu. Bod 1 a 3 zase bývá první příčinou počátku zkvašení. Bod 4 pak za určitých podmínek působí jako ochrana medů s vysokým obsahem vody.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: medovina
> Datum: 02.1.2012 12:57:46
> ----------------------------------------
> Radek:rád bych měl pro každý závěr (např. návrh norem pro obsah vody v
> medu) tolik času jako měli dnešní "dědkové" před 50 lety
>
> J.B.Za 50 let co točím med mí zkvasil jej jednou.
> Vymyl jsem 3,5 l sklenici vylil a nevytřel, na dně zustalo trochu vody,půl
> kávové lžičky a po nalití medu voda vyběhla nahoru na povrch asi po 14
> dnech zkvasil a smrdělo to celé, dal jsem to do těsta nebo zpět do včel.
> Jinak mi nikdy nezkvasil
> V nizkonástavkových ulech mám med řidší, točit řidší med je i méně pracné.
> To při kolika procentech vody v medu med opravdu kvasí by mne
> zajímalo.Předpokládám však že i řídké medy třeba 25% vody ještě nekvasí.
> Existuje nějaká literatura která něco podobného uvádí? Nebo se jen
> dohadujeme nad dohady?
> J.B.
>
>
>

Vážení přátele včel a medu,
současná mailová komunikace v konferenci je na mém mailu, který mi poskytuje můj zaměstnavatel, neúnosná.
Žádám tedy administrátora o odhlášení ze včelařské konference.
Bohumil Horák

Pre J.B. medovina.sk/o-medovine
Medovina musí byť primerane sladká, príjemná s vôňou po mede, má mať 14obj % alkoholu, ak ho nemá, musí byť podľa normy alkohol dodaný na 14 obj.%

Jo, kamarádíčci, máte pro tuto činnost používat svá zařízení, a protože se jedná prakticky o zájmovou činnost, tak zaměstnavatelé toto nemají rádi. Odvádí to od práce pro firmu a zatěžuje nejen jeho konto. Měli by to udělat všichni zaměstnavatelé, viděli bychom poté, jak by to tu prořídlo, možná by nebylo co číst. K zředění, by určitě došlo i na jiných portálech, což by celkově prospělo. Čauky.

J.P.

Dobry den,
pochopil jsem jak na hoblovce vyrobit bocnice, ale jeste bych vas rad poprosil o radu jak upevnit horni frezku na vyrobu horni a spodni drazky, myslite, ze pujde frezka upevnit do skladaciho stolku na maflika. predem dekuji Kriz

Vyrábět tyto drážky horní frézkou půjde hodně ztuha. Lepší je možnost dělat je na pile, pokud není spodní fréza. Místo kotouče se nasadí drážkovací fréza šířka min. 10mm. A prořezat drážky protažením kolem pravítka z obou stran.

Například tady.
http://www.uni-max.cz/vrchni-frezky/drevoobrabeci-stroje/zpracovani-dreva/l/
JK

Asi je lepší přehodit operace - nejdříve udělat horní frézkou drážku do ohoblované naměřené fošny, pak rozřezat na loučky
a udělat boky na hoblovce. Jinak jde o prsty.
zdenek

Dobry den,
pochopil jsem jak na hoblovce vyrobit bocnice, ale jeste bych vas rad poprosil o radu jak upevnit horni frezku na vyrobu horni a spodni drazky, myslite, ze pujde frezka upevnit do skladaciho stolku na maflika. predem dekuji Kriz

Na horní frézky existují speciální stolky které z ní udělají spodní frézku. Dají se i podomácku vyrobit. Koupil jsem před lety hliníkový ASIST za cca 1500,- včetně poštovného. Nevýhodou je, že má dost krátké nohy.

Ještě bych k tomu dodal, že bych zvážil dělat užší rovné boční loučky a používat hřebeny místo Hoffmanských rámků...
S hřebeny jsem maximálně spokojený
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: hoffman bocni loucky
> Datum: 03.1.2012 10:07:56
> ----------------------------------------
> Asi je lepší přehodit operace - nejdříve udělat horní frézkou drážku do
> ohoblované naměřené fošny, pak rozřezat na loučky
> a udělat boky na hoblovce. Jinak jde o prsty.
> zdenek
>
> Dobry den,
> pochopil jsem jak na hoblovce vyrobit bocnice, ale jeste bych vas rad
> poprosil o radu jak upevnit horni frezku na vyrobu horni a spodni drazky,
> myslite, ze pujde frezka upevnit do skladaciho stolku na maflika. predem
> dekuji Kriz
>
>
>

Nevím jestli jde o nízké nebo vysoké rámky, já svoje nízké hofmany
vyrábím bez horní drážky, proste od oka na střed boční loučky
prisponkuji horní a je to :)

Pokud bych chtěl dělat i horní drážku tak bych to zkusil nejdříve na
stolní pile, kde se dá nastavit hloubka prořezu......, ale to už tu
někdo popisoval.

petr j.



On 2.1.2012 20:31, vasek wrote:
> Dobry den,
> pochopil jsem jak na hoblovce vyrobit bocnice, ale jeste bych vas rad
> poprosil o radu jak upevnit horni frezku na vyrobu horni a spodni drazky,
> myslite, ze pujde frezka upevnit do skladaciho stolku na maflika. predem
> dekuji Kriz
>

Tak mě napadá, kdo si je jistý, že dnešní a zítřejší vítr nevyfouká z úlů vzorky měli pryč a tím je nezničí a proč si je jistý. Jaké opatření kdo využil?
Já jsem včera měl vybíral.

Minulý rok jsem vyzkoušel v medníku hřebeny a je to asi o tom dostat do rukou naučený pohyb na vytahování toho prvního rámku. S hoffmanny mi to jde líp. Ale udělal jsem si do hřebenu rámky šířku 25mm a chtělo by spíš rámek tenčí tak 23mm. Začal jsem odvíčkovat nožem na hrotu a u šířky 25 občas musím vzít vidličku na pomoc. Ale asi si medníky na ty hřebeny předělám, ale na úplné rozhodnutí dám tomu ještě sezónu na zkoušku.

Já mám horní loučky pouze 20mm, pokud chceš nějakou fotku, napiš e-mail adresu. Výhoda takového rámku je, že mohu kdykoliv bez obtíží vynadat kterýkoliv rámek z nástavku bez posunování ostatních, ušetří to hrozně moc času a nervů....
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: hoffman bocni loucky
> Datum: 04.1.2012 12:13:46
> ----------------------------------------
> Minulý rok jsem vyzkoušel v medníku hřebeny a je to asi o tom dostat do
> rukou naučený pohyb na vytahování toho prvního rámku. S hoffmanny mi to jde
> líp. Ale udělal jsem si do hřebenu rámky šířku 25mm a chtělo by spíš rámek
> tenčí tak 23mm. Začal jsem odvíčkovat nožem na hrotu a u šířky 25 občas
> musím vzít vidličku na pomoc. Ale asi si medníky na ty hřebeny předělám,
> ale na úplné rozhodnutí dám tomu ještě sezónu na zkoušku.
>
>
>

Ja mám už dlhé roky šírku dolnej a hornej latky 21 mm a ešte k tomu do medníkov dávam len 9 plástov. Na hrote má otočný stojan, do ktorého plást upínam trojbodove, dva dole a tretím bodom je hrot otočnej skrutky s maticou, na ktorej je navarená priečna tyčka. Viečka zrezávam pílonožom. Aby som s nožom mohol stále pracovať, musím ho sem tam "pretiahnuť" a očistiť v drevenom hranole 4x4 cm so zárezom pre nôž. Obyčajná píla na drevo dlho asi 35-40 cm, zuby zaklepané do roviny a naostrené jednodnostranne a takisto naostrený rap píly. Ak na noži uschne med, tak ho očistím vodou a utriem.

Ja jsem si jisty na beton,vcera rano jsem ty trosky z podlozek smetl...Nastesti,odpoledne na slunicku regulerni asi hodinovy prolet vcelstev,kdy vynosily vcelky z ulu mrtvolky a kdejake smeti..JosPr

http://www.rozhlas.cz/leonardo/zpravy/_zprava/998864

Díky za nabídku Radku, ale já bych se chtěl držet mít rámek co nejjednoušší na výrobu a neřešit rozdílné tloušťky louček. Jde mi u takového rámku o seřezávání víček nožem, tak že vedu nůž po horní a dolní loučce. U langstrothova rámku s hoffmann loučkami je spodní loučka široká 19mm a při seříznutí nožem toho moc dole na vytočení nezůstává. Na vytahování rámku z hřebenu spíš uvažuji o upraveném rozpěráku.

Máte někdo zkušenosti, že by včely při zimním nebo předjarním proletu navštěvovaly Jasmín nahokvětý (jasminum nudiflorum)? Dneska 5.ledna je u nás na roudnicku v plném květu a včelky se prolétávají, jak zde níže píše JosPr. Jiné roky mi tento jasmín nakvétá někdy už od poloviny prosince až do konce března, podle počasí. Jirka

http://hobby.idnes.cz/odhalili-musku-ktera-klade-vcelam-do-tela-vajicka-a-dela-z-nich-zombie-1gt-/hobby-zahrada.aspx?c=A120104_131438_hobby-mazlicci_mce

AKO vieme pride nova sezona a aj nakup novych veci do sveta vcelstiev ako nie este skuseny vcelar mam sancu zakupit odnimatelne dna s pelochytmi ak mi niekto vie poradit v tejto veci ci mam zakupit dna s pelochytmi alebo bez poprosim o radu mam 10 rodin dakujem

To všem záleží jen na tobě, zda chceš od včel získávat i rouskový pyl Pokud ne tak je to zbytečný výdaj.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stanislav <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Odn?mate?n? dno s pe?ochytom alebo bez
> Datum: 05.1.2012 12:41:29
> ----------------------------------------
> AKO vieme pride nova sezona a aj nakup novych veci do sveta vcelstiev ako
> nie este skuseny vcelar mam sancu zakupit odnimatelne dna s pelochytmi ak
> mi niekto vie poradit v tejto veci ci mam zakupit dna s pelochytmi alebo
> bez poprosim o radu mam 10 rodin dakujem
>
>
>

Předně je třeba upozornit, že to chce mít možnost být u včel denně na odběr pylu. Chybou rozhodně nebude koupit bez pylochytu typ, ke kterému od výrobce můžeš dokoupit pylochyt později.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Odn?mate?n? dno s pe?ochytom alebo bez
> Datum: 05.1.2012 12:51:01
> ----------------------------------------
> To všem záleží jen na tobě, zda chceš od včel získávat i rouskový pyl Pokud ne
> tak je to zbytečný výdaj.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Stanislav <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Odn?mate?n? dno s pe?ochytom alebo bez
> > Datum: 05.1.2012 12:41:29
> > ----------------------------------------
> > AKO vieme pride nova sezona a aj nakup novych veci do sveta vcelstiev ako
> > nie este skuseny vcelar mam sancu zakupit odnimatelne dna s pelochytmi ak
> > mi niekto vie poradit v tejto veci ci mam zakupit dna s pelochytmi alebo
> > bez poprosim o radu mam 10 rodin dakujem
> >
> >
> >
>
>
>

Jasmin nahokvětý je pro včely atraktivní.Ovšem jen tehdy,když se
sejde termín kvetení
s počasím vhodným k proletu.Z toho plyne,že kdo může sází.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Jirka J." <jirka.junek/=/tiscali.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Jasmin nahokvety
Datum: 5.1.2012 - 11:22:24

> Máte někdo zkušenosti, že by včely při zimním nebo
> předjarním proletu
> navštěvovaly Jasmín nahokvětý (jasminum
> nudiflorum)? Dneska 5.ledna je u
> nás na roudnicku v plném květu a včelky se
> prolétávají, jak zde níže píše
> JosPr. Jiné roky mi tento jasmín nakvétá někdy už
> od poloviny prosince až
> do konce března, podle počasí. Jirka
>

nevim nevim, ještě jsem u něj včelu neviděl
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Jasmin nahokvety
> Datum: 05.1.2012 14:28:24
> ----------------------------------------
> Jasmin nahokvětý je pro včely atraktivní.Ovšem jen tehdy,když se
> sejde termín kvetení
> s počasím vhodným k proletu.Z toho plyne,že kdo může sází.
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: "Jirka J." <jirka.junek/=/tiscali.cz>
> Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Předmět: Jasmin nahokvety
> Datum: 5.1.2012 - 11:22:24
>
> > Máte někdo zkušenosti, že by včely při zimním nebo
> > předjarním proletu
> > navštěvovaly Jasmín nahokvětý (jasminum
> > nudiflorum)? Dneska 5.ledna je u
> > nás na roudnicku v plném květu a včelky se
> > prolétávají, jak zde níže píše
> > JosPr. Jiné roky mi tento jasmín nakvétá někdy už
> > od poloviny prosince až
> > do konce března, podle počasí. Jirka
> >
>
>
>

Patram v pameti,ale taky jsem na nem vcelu nikdy nevidel.Kvete sice krasne,ale pro vcely vetsinou velmi brzy.JosPr

Med lesní 250g šarže L11.08.14
Kaufland, Svatoborská, Kyjov
Výrobce: JSG med, Na Roudné 443/18, Plzeň
Aktivita beta/gama/amylázy: zjištěno 32,9 jednotek/kg, limit je 5 jednotek/kg)

Med luční 500g šarže L.20.10.14
Penny Market, Brandlova, Kyjov
Výrobce: Grocery CZ, Praha 5
Delta d13C (max) - zjištěno -3,85 ‰, limit je max. +-2,1‰

Med horský 250g šarže L.21.12.13
Globus, Hradecká, Brno
Výrobce: JSG med, Plzeň
Aktivita beta/gama/amylázy: zjištěno 19,5 jednotek/kg, limit je 5 jednotek/kg

Med akátový 250g šarže L.29.11.13
Globus, Hradecká, Brno
Výrobce: JSG med, Plzeň
Delta d13C (max) zjištěno +4,3 ‰, limit je max. +- 2,1‰
Aktivita beta/gama/amylázy: zjištěno 33 jednotek/kg, limit je 5 jednotek/kg

Med lesní 500g
Tesco Stores, třída 3. května, Zlín
Výrobce: JSG med, Plzeň
Aktivita beta/gama/amylázy: zjištěno 23,2 jednotek/kg, limit je 5 jednotek/kg

Med květový 500g šarže L.16.09.14
Tesco Stores, třída 3. května, Zlín
Výrobce: JSG med, Plzeň
Delta d13C (max) zjištěno -3,8 ‰, limit je max. +- 2,1‰

Med květový - lipový 1000g šarže
L.18.12.13
Makro Cash & Carry, Zlín - Malenovice
Výrobce: JSG med, Plzeň
Aktivita beta/gama/amylázy: zjištěno 19,3 jednotek/kg, limit je 5 jednotek/kg

Med květový 1000g šarže L.01.08.14
Makro Cash & Carry, Zlín - Malenovice
Výrobce: JSG med, Plzeň
Delta d13C (max) zjištěno -5,96 ‰, limit je max. +- 2,1‰
Aktivivita bera-fruktofuranozidázy 12,5 % (limit max. 7%)
Aktivita beta/gama/amylázy: zjištěno 23,6 jednotek/kg, limit je 5 jednotek/kg

Med lesní 500 šarže L.08.03.14
Penny Market, Dvořákova, Hodonín
Výrobce: Grocery CZ, Praha 5
Delta d13C (max) zjištěno -2,92 ‰, limit je +-2,1%
Aktivita beta/gama/amylázy: zjištěno 12,4 jednotek/kg, limit je 5 jednotek/kg

Med luční 500g šarže L.01.04.13
Penny Market, Dvořákova, Hodonín
Výrobce: Grocery CZ, Praha 5
Delta d13C (max) zjištěno -2,22 ‰, limit je +-2,1‰
Aktivita beta/gama/amylázy: zjištěno 14,2 jednotek/kg, limit je 5 jednotek/kg

Pekařský med 900g (skleněná dóza) L.15.08.14
Makro Cash & Carry, Čestlice
Výrobce: JSG med, Plzeň
Delta d13C (max) zjištěno -3,84 ‰, limit je +- 2,1‰

STILLA FIORI Med květový akátový 500 g
Kaufland, Pilnáčkova, Hradec Králové
Distributor: Grocery CZ, Praha 5
Delta d13C (max) zjištěno 4,18 ‰, limit +- 2,1 ‰
Aktivita beta/gama/amylázy: zjištěn 24,2 jednotek/kg, limit je 5 jednotek/kg

ROYAL KITCHEN Med lesní 500 g šarže: L.30.03.14
Penny Market, Akademika Bedrny, Hradec Králové
Prodávající: Grocery CZ, Praha 5
Aktivita beta/gama/amylázy: zjištěno 21,8 jednotek/kg, limit je 5 jednotek/kg

Med luční 250 g L 15.04.2014
Tesco Stores, Rašínova třída 1669, Hradec Králové
Výrobce: JSG med Plzeň
Delta d13C (max) zjištěno -3,05 ‰, limit max. +-2,1 ‰)
Aktivita beta/gama/amylázy: zjištěno 25,7 jednotek/kg, limit je 5 jednotek/kg

Včelí med květový nektarový 250 g
Tesco Stores, Rašínova třída 1669, Hradec Králové
Výrobce: Moraviaprodukt - Češka, Lednice
Aktivivita beta-fruktofuranozidázy: zjištěno 101,5 jednotek/kg, limit je 20 jednotek/kg

Med včelí květový lesní 650g
AHOLD, třída Vítězství, Kunovice
Výrobce: Product Bohemia, Nová Ves u Chotěboře
Aktivivita beta-fruktofuranozidázy: zjištěno 182,2 jednotek/kg, limit je 20 jednotek/kg

Med květový 500g L14.10.13
Hruška, Mánesova, Bojkovice
Výrobce: JSG med, Plzeň
delta d13C (max.) zjištěno -2,52 ‰, limit je +-2,1 ‰

Květový smíšený med
Prodávající: Emil Rochl, Stánek na Tylově náměstí, Praha 2
Výrobce: Jaroslav Kůt, Zlatníky 60, Dolní Břežany
hydroxymethylfurfural zjištěno 50,3 mg/kg, limit je max. 40 mg/kg

Med květový akátový 900g L 1074
Prodávající: Eliška Soukupová, Gerská 2005/4, Plzeň
Výrobce: Včelpo, Obora 108, Skalice nad Svitavou
Aktivivita beta-fruktofuranozidázy: zjištěno 121,1 jednotek/kg, limit je 20 jednotek/kg

Med květový slunečnicový 900g L 1075
Prodávající: Eliška Soukupová, Gerská 2005/4, Plzeň
Výrobce: Včelpo, Obora 108, Skalice nad Svitavou
Hydroxymethylfurfural - zjištěno 52,6 mg/kg, limit je max. 40 mg/kg