Archiv Včelařské konference

Nakrmení nemá s loupeží co dělat. Naopak, nenakrmené včely, pokud v podletí trpěly hladem, tak neplodovaly a tak jsou oslabené a naopak jsou často vylupovány nakrmenými včelstvy.
Jinak to je úplně jedno.
Vylupována jsou včelstva jakýmkoliv způsobem oslabená a potom jsou vylupována včelstva, kde majitel na podletí nezužuje česna. Stylem ,který už jsem popsal dříve, že se hledá na stanovišti včelstvo s nejslabší obranou před zlodějkami a že pokud je pro loupící včelstvo výhodnější získat ten med z vylupovaného včelstva než běžně z květů nebo medovice, tak prostě včelstvo loupí. Ostatně v přirodě je běžná dutina s vletem o průřezu jen pár centimetrů čtverečních, včelstva v dutinách s většími otvory jsou likvidovány v zimě ptáky , kunami a podobně....

Zkuste se s nima dohodnout a vysadte tam oddenky Zlatobylu.Ten
dorusta maximalne do dvou metru.Pokud to musi mulcovat,tak at tak
cini asi mesic po odkvetu.To uz by se mohl krasne vysemenit a tim
padem nebudete muset sazet ty oddenky.Jestli muzu doporucit,tak ty
oddenky s deseti cm stareho stvolu /letosniho)se nejlepe sazi v tuto
dobu.Prelom listopadu a prosince.A Vase vcelky Vam budou dekovat za
ty hody.Drzim palce at narazite na lidi ochotne se dohodnout.
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Stromy a vedeni VN
Datum: 1.10.2011 - 15:49:09

> Zřejmě to ale není tak přísné, já chodím kolem
> vedení VVN , asi 200
> kilovolt a tam les pod ním nechávali vzrůst na
> nějak až 10 metrů, než ho
> vysekávali. Vedení VN 10 nebo 20 kilovolt,
> normálně tady v blízkosti jde
> přes zahrady a pod ním rostou stromky 3 - 6
> metrů vysoké. Ono to má co se
> týká dotykové vzdálenosti, dost velkou rezervu. Co
> se týká VVN, tak zvláště
> za vlhka a mlhy zřejmě dochází k nějakým výbojům a
> tím k větším ztrátám, ty
> vedení VVN za takových podmínek vydávají dost
> nepříjemné zvuky.
> Přirozeně, jednoznačné a závazné podmínky růstu
> takových porostů pod dráty
> budou jedině na rozvodných závodech.
>


--
Žijte život gangstera ve velkém městě. Plňte mise pro kmotra,
bojujte s ostatními hráči z celého světa. Zahrajte si hru Mafia na
http://web.volny.cz/data/click.php?id=1305

Stando. já ale kolem toho vedení VVN jen chodím. Včely tam nemám. Blízko vedení VN 10 nebo 20 KV sice včely mám, ale tam jsou všude soukromé zahrady u baráků, kde mají jejich vlastníci svoje představy, co tam mít. Tam bych asi vysazování čehokoliv neprosadil.

1/Pokud loupí sousedovy včely v mých úlech (protože ještě nenakrmil, nebo málo), pak mám asi větší vinu.
2/Jedno opatření vidím v tom, že bychom se měli domluvit na krmení ve stejnou dobu. Domluvit se ale se všemi včelaři v okruhu 5 km je prakticky nemožné.
3/Druhé opatření vidím v tom, zúžit česna v době krmení. Včelstva ale potřebují pořádně větrat, aby došlo k odpaření vody z cukerného roztoku. Nakolik zúžit u tří nástavků 39x24 a vysokého podmetu?
4/ Třetí opatření vidím v chovu ostřejších včelstev, které mají vyvinutý a neoslabený obranný pud.

Dovolil som si príspevok rozdeliť na 4 state.
1/ Rabovanie včiel nie je závislé od toho, či sused má už nakŕmené alebo nie. Včela má v génoch, že každú ponúknutú potravu odnosí do svojho úľa a to aj od suseda. Takže rozmenené na drobné, obidvaja robíte v niečom chyby npr. chýbajú matky v niektorých včelstvách a vy napriek tomu kŕmite včelstvá. V týchto včelstvách chýba materská látka, ktorá združuje včely v jeden celok a ten nedovolí sliedivkám vniknúť do úľa, obranný pud je dokonalý.
Ja podávam zasoby včelstvám podľa svojich možností, teda aj doobeda, keď včely najviac lietajú. Na úľoch ani v čase kŕmenia (august-srpen) nezužujem letáče š.38 a v.2 cm a nezbadal som ani len náznak rabovky (74 včelsteiv)

2/ Včelári sú individualisti a na nejaké spoločné kroky vopred zabudnite. Za dodržania štandardu chovu včiel, nič také sa nemôže diať, ja by som na to nikdy nepristúpil. Včelstvá majú byť primerane silné, ale ja nemám problém ani so slabšími. Tak chyba je len v chovateľovi.

3/ Už som napísal, že ja nezužujem a problémy s napádaním včelstiev nemám. Včely nemajú problém odvetrať vodu pri pomere roztoku 1:1 a dávke 4-5 litrov aj pri menších letáčoch, ja mám včelstvá v nadstavkoch nezúžené. Toto zaručí len včelstvo zjednotené pod krídla matky a jej feromóny.

4/ Ostré včely nie sú vítané na včelnici, je to len obmedzená anomália, práve mierne včely bez útočenia na človeka dosahujú dobré výsledky.

Ja nemám v blízkosti včelnice iné včely a predsa sú niektoré včelstvá zaplavené klieštikom. Kde sa vzal? po poslednej fumigácii v tých niektorých ostalo viac samičiek a ich množenie bolo rýchlejšie, ako v tých dobre ošetrených. Filozófia udržania klieštika na uzde, je založená na použití správnej technológie a na šikovnosti a zanietenosti včelára ako si vie s problémom správne poradiť. Antoni

Letos jsem měl krmení naprosto v poklidu, nestíhal jsem v práci a vytáčení lípy jsem odkládal tak dlouho, až med začal v plástu krystalizovat. Takže jsem vytočil pouze něco a zbytek zůstal včelám na zimování. A při tomto způsobu krmení žádné problémy ve srovnání s krmením cukrem. Když jsem krmil roztokem, tak česna a spodní očka uzavřená a jedno horní očko otevřené. A stejně na včelnici to létalo jak na řepku. A poznat v takovém hemžení jestli a kde probíhá loupež snad ani nejde a to jsem krmil vždy až na večer. Vždy mám při krmení cukrem z toho špatný pocit, protože je na včelách vidět, že je to pro ně stres. Při stresu včelstvo ztrácí i schopnost obrany a problém i s přenosem varroázy do jiného včelstva je pravděpodobnější ikdyž vyloupené včelstvo mělo varroázy velmi málo.

Aleš, spomínaš tu stres včiel, ktorým podáme potravu, ja to vidím opačne, predsa ak včely prinášajú zásoby v znáške (čo i len malej), sa cítia dobre, jedny lietajú za potravou druhé ošetrujú plod. Neviem prečo sa na tomto a Včel. fóre objavujú správa o často rabovaní včelstiev, ja to nepoznám. Včely v znáške absolútne nemajú záujem o zásoby v úľoch na včelnici, aj vtedy keď zabudneš plást zo zbytkami medu volne na včelnici.

Podstata včely je, že neustále hľadá zdroj potravy, je to jej údel a berie si ho tam, kde je prístupný. Potom ak na včelnici včely neustále atakujú letáče ich úľov, tak sú tento stav zodpovedný sami. Navyše sa domnievať, že včely by mohli rabovať aj v čase znáške, je nezodpovedné, vtedy sa všetko hrnie na miesto zdroja znášky a nie do úľov svojich sestier. V začiatkoch včelárenia sa to prihodilo aj mne, ale vždy to moja chyba.

Preto mojou zásadou je, nedať možnosť včelám aby mali v dosahu zdroj potravy, svojimi receptormi ho okamžite podľa vôni ho nájdu a ak je zdroj bohatý, nešťastie je na svete.

Stres je pro včely, když se jim ten cukr ocitne v krmítku. Protože předtím neproběhlo žádné slídění, žádný taneček, na kterém by se létavky dověděly místo, vzdálenost a směr zdroje a přesto je ten cukr ve včelstvu. Ve dne se tedy včelky rozletí a zkoušejí naslepo hledat zdroj. Kde co ukáplo, ve vedlejších včelstvech.... Když po cca půl hodině až hodině nic nenajdou ani nějakému včelstvu nezkolabuje obrana a nezačne tak loupež, včely se vrátí do svých úlů a normálně v klidu létají. Možná trošku víc, protože když jim v úlu přibývá sladiny, cítí potřebu sbírat víc i pyl, možná vodu i další sladinu z okolí. Pokud nastává během té doby loupež, včely při zpracovávání krmení se chovají jako v období velkého přebytku zásob, kdy svoje zásoby prakticky nebrání. Takže nechávají jednotlivé zlodějky klidně vstoupit do úlu a s uloupenou sladinou odletět, pokud jich není moc.

Proto je vhodné krmit v noci. I když jsem zažil, že včely po přidání cukru do krmítka vyletovaly v počtu až desítek včel "za snůškou" i v noci , stačí na to teplá větrnější noc a úplněk. A asi měsícem osvícená česna.

Pokud se krmí ve dne, je třeba mít na stanovišti včely, které se během kritické doby po přidání cukru do krmítek dokáží ubránit, to znamená netrpět slabochy a mít přiměřeně zůžená česna. Totéž musí mít blízcí sousedi.
Takže krmit ve dne by se mělo jen v nutných případech, kdy se to jinak nedá.
Nebo je možné krmit časně ráno, tak nejpozději půl hodiny před rozedněním, kdy po rozednění už včelstva jen klidně zpracovávají dodaný cukr.

Pokud jsou na stanovišti oslabená včelstva nebo oddělky náchylné k vyloupení, je třeba cukr dávat jen večer po setmění a jen v tak malém množství, aby včelstva a oddělky cukr odebraly tak do 2 - 4 hodiny a zbytek noci dodaný cukr zpracovávaly. Aby ve dne šel z úlu už jen slabý proud vzduchu ze zpracovávní krmiva, který zlodějky už moc neláká.

Podle energetického zákona se nesmí nechat vyrůst v ochranném pásmu nadzemního vedení porosty nad 3 m. Takže keře a zákrsky by měly být ok. Doporučuji ale nechat podél vedení průjezdný pruh, aby Vám v případě výměny vedení sad nevyklučili... Pokud by bylo vedení pod zemí, tak se tam nesmí vysazovat (kvůli kořenům), ale zase je to pásmo několikanásobně užší. Tak jako tak bych nesklízel za deště... :-)

Radim, to čo si napísal, muselo by platiť všeobecne, teda aj na mojej včelnici a to som nezanamenal.Neiečo také ako zužovanie letáčov nepoznám, až tesne pred zimou.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: ?renie varrozy
> Datum: 02.12.2011 13:56:18
> ----------------------------------------
> Radim, to čo si napísal, muselo by platiť všeobecne, teda aj na mojej
> včelnici a to som nezanamenal.Neiečo také ako zužovanie letáčov nepoznám,
> až tesne pred zimou.
>
>
>

A nebyla to ta potvora co se měla údajně zarazit o Alpy?
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "B.Tichý" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Loupee u v?elstev
Datum: 3.10.2011 - 17:16:50

> Také jsem měl letos vyloupené jedno včelstvo.
> Oddělek na jaře, ale nyní
> nakrmené včelstvo v jednom nástavku Čechosl.
> Při kontrole minulý týden jsem zjistil včely na
> jednom rámku s matkou, bez
> zásuob, česno - 3 cm, ale na dně velká lopata
> mrtvolek, ale bylo to více
> žluté než hnědé. Poprvé jsem viděl obrovskou řež s
> vosama.
> V sobotu se přiletěla na včelín podívat sršeň. Ale
> bykla nějaká divná -
> řekl bych skoro stejně velká, neli nepatrně větší,
> pokud jsem stačil
> pozorovat /chtěl jsem ji chytit a prohlédnout/
> zadeček byl překrásně žlutý
> a dva pásy sametově tmavohnědé. Prostě byl to jiný
> hmyz nepřesně popsaný.
> Sršeň to nebyla, vždyť je mám v jednom prázdném
> úle.
>


--
Tradiční i moderní adventní a novoroční zvyky, sváteční jídlo a
pití, výzdoba a dárky... - čtěte vánoční a silvestrovský speciál
portálu VOLNÝ.cz na http://web.volny.cz/data/click.php?id=1301

"Radim, to čo si napísal, muselo by platiť všeobecne, teda aj na mojej včelnici a to som nezanamenal.Neiečo také ako zužovanie letáčov nepoznám, až tesne pred zimou."

A co konkrétně?

Zuzovani cesen nebo zavirani sita pri krmeni taky neznam a to kolikrat krmim rano.Drzim se u me osvedceneho:zrusit vsechno slabe,nebranil bych se zruseni i poloviny vcelstev pred krmenim.Min je mnohdy vic...JosPr

hm, napsal jsem přiměřené zužování česen. To znamená hlavně nenechat je rozdavená stejně jako v plném létě při maximální snůšce třeba z malin nebo lip, když plný nálet včel na česno není potřeba a včely jsou proti tomu plnému létu znatelně slabší. Co to je "zavírat síto při krmení" nevím, nic takového v mých úlech, s čím by se při krmení mohlo nějak manipulovat, nemám.
Ostatní by snad mělo být u všech včelařů úplně stejné, aspoň v to doufám.

Hlavně dávejte pozor na oplocení. Jakýkoliv neuzemněný drát v souběhu nad 100 metrů pod vvn může pěkně bolet.

Mám hlavní česno o výšce průlezu 7 mm na celou šíři úlu tedy 39 cm. ve 3 nástavcích nad ním naplno otevřená očka. To celoročně. Česno i očka uzavírám na nezbytnou dobu pouze při fumigacích nebo aerosolu. Loupeže již mnoho let u svých velstev ani oddělků, stejně jako A. Turčáni, neznám. Pokud máme zdravá vitální včelstva, která ovládají svůj prostor, tak ani jiné včely a ani vosy si do úlu netroufnou. Takže svádění loupeží na to, že soused "posílá své včely pro zásoby k mým včelám" je poněkud přitažené za vlasy. Stejné je to i s tzv. přemnožením vos. Ty se objeví u úlů tehdy, pokud má včelstvo "nezájem" o obranu. Je-li včelstvo mrzákem vypadá to tak, jako bychom v úlech chovali vosy. V takovém případě zužování česen nepomůže. (Jedině, že včely vymění včelaře).
Nežehrejme proto na vosy. Ty nám ukáží, jak na tom naše včelstva skutečně jsou. Zdravému a vitálnímu včelstvu vosy nemohou ublížit.

Jiná situace je v období snůšky, Zde dochází k zalétávání nejen trubců, ale i včel. Strážkyně česen, cizí včely, které přináší zásoby do úlu bez problému vpustí. Tudíž vpustí i včely, na kterých se roztoči VD vozí do jiných včelstev. Údajně existuje vědecká práce, která na základě genetiky pojednává o tom, že v období vrcholného rozvoje až 40% včel ve včelstvu nepochází od matky z tohoto včelstva, ale ze včelstev jiných. Z toho je patrné, že k šíření varroázy nedochází pouze při vylupování již kolabujících včelstev. Již z toho důvodu má celoroční monitoring význam.
Ale nikom to nevnucuji. Je to jen můj vlastní názor.
JK

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?renie varrozy
> Datum: 02.12.2011 15:23:15
> ----------------------------------------
> Zuzovani cesen nebo zavirani sita pri krmeni taky neznam a to kolikrat
> krmim rano.Drzim se u me osvedceneho:zrusit vsechno slabe,nebranil bych se
> zruseni i poloviny vcelstev pred krmenim.Min je mnohdy vic...JosPr
>
>
>

j. KŘAPKA:

Údajně existuje vědecká práce, která na základě genetiky pojednává o tom, že v období vrcholného rozvoje až 40% včel ve včelstvu nepochází od matky z tohoto včelstva, ale ze včelstev jiných. Z toho je patrné, že k šíření varroázy nedochází pouze při vylupování již kolabujících včelstev. Již z toho důvodu má celoroční monitoring význam.

J.B. nekde jsem těch 40 |% zalétaných včel v Irsku četl myslím že v lonských překladech. Věřil nevěřil, při těch velkých počtech výletů včel by se tomu dalo i věřit.

Nevěřím však tomu:
Mám velmi pracnou statistiku zápisů spadů roztočů.
jednotlivá včelstva vedle sebe jsou s matkami sestrami z inseminované matky, celkové spady : 2000,70,300,1060,735....

čísla spadů neodpovídají tak vysokému zalétání.
J.B.

Se samotnou loupeží během krmení jsem problém také ještě neměl. Mě šlo o ten stres, jak ho popisuje Radim, při doplnění krmítek. Když už loupež byla a byla úspěšná, tak šlo vždy o období těsně po snůšce a u oddělků, kde byl problém se silou a obsazení česna.
Ale to zužování česna a zavírání oček během krmení nebo v podletí je prevence proti loupeži. Řešit následky loupeže a to i přenos roztočů do jiného včelstva a nebo zachraňovat vylupované včelstvo, je vždy složitější než preventivní zůžení česna a zavření jednoho očka. Síta mám otevřená celoročně, včely potřebují vzduch.
Vyloupené včelstvo nemusí být vždy slaboch stačí, aby včely dělaly tichou výměnu v podletí a nevhodně otevřené česno, které nebývá v takových případech dostatečně včelami chráněno, je důvodem k propuknutí loupeži a včelař takhle může přijít o jinak výborné včelstvo..

Souhlasím s Alešem. Zužování je prevence loupeže.
Jinak to vždy záleží na způsobu včelaření včelaře.
kdo jede na "maso" a kašle na nějakou genetiku, vybere nebo koupí na jaře jednu matku a jejími dcerami pak osazuje všechny úly. Pro takového včelaře je dokonce svým způsobem výhodné, pokud mu zlodějky v podletí vyberou a zničí nějaké procento oddělků a včelstev s nejslabšími matkami. Nemusí nejslabší vybírat a brakovat sám a včely jsou v tom výběru určitě přesnější než včelař.
Na druhé straně nevidím důvod kvůli jakési pověře nezužovat v podletí česna a zbavit se tak třeba možnosti odchovu geneticky cenných v pozdním létě až podletí oplozovaných matek.
A kdo chce mít svoje včelstva nějakým způsobem geneticky různorodá, kolikrát řeší v podletí rozpor mezi geneticky nějak cennou matkou ve včelstvu nebo oddělku a sílou a kvalitou včel toho úlu nebo oddělku, kdy by bez rozsáhlého preventivního zůžení ten úl nebo odělek nepřežil.

Ale to zužování česna a zavírání oček během krmení nebo v podletí je prevence proti loupeži. Řešit následky loupeže a to i přenos roztočů do jiného včelstva a nebo zachraňovat vylupované včelstvo, je vždy složitější než preventivní zůžení česna a zavření jednoho očka.

Prevencia,toto slovo môže vyjadrovať široký okruh prác rozhodnutí, na ktoré ale treba pamätať vtedy, keď ten odloženec robím. Ak som použil zásady pri tvorbe odloženca-oddělku, použiješ plásty s včelami a z liahnucim plodom, majú určité zásoby na tých plástoch. Tomuto novému včelstvu nepodávaš aspoň prvé tri dni tekuté krmivo a má aktívnu matku a včelstvo začne plodovať, tak sa nemusíš obávať rabovky.

Ak nedodržíš tieto minimálne zásady, tak ti ani zúženie letáča na jednu včelu nepomôže, pretože, ak odtiaľ vyletí vlastná včela, tak tam vnikne aj drzá cudzia včela. Moje skúsenosti s tvorbou odložencov, sú celkovo dobré a ak ich robím začiatkom sezóny, hodím do úľa 2 plásty s plodom a včelami (liahnúci plod)plus MB alebo mladá M a z dvoch strán plásty s aspoň minimálnymi zásobami. Letáč si nevšímam, urobím kontrolu. Aký veľký letáč, ten ani nevnímam, cudzie včely dobre vedia, že tam šancu nemajú.

Já dělám oddělky na začátku řepky a nekrmím vůbec, ale v tomhle období problém s loupeží není. Oddělek dostane dva zásobní rámky, co byly zimní zásoby u včelstev, plodové rámky a mezistěnu a ty přidávám. A do začátku podletí mají tolik zásob, že je nekrmím ani na zimu. Tam kde je slabší matka to podletí nepřežije, protože je to vyloupeno. Takhle dělám klasický oddělek a ještě je jedna možnost, dělat spojené oddělky z několika včelstev a tyto oddělky jsou tak silné, že na lípu jim můžu nasadit medník.
Časté tvrzení, že je nutné držet silné včelstvo, aby nebylo vyloupeno, není úplně přesné, protože jde o obsednutý prostor. Prostor úlu musí včely naplno ovládat. Na chovném čtyřdnu, kde každý minioddělek ja na dvou rámcích, mi nedochází k loupeži jestliže je uvnitř kladoucí matka a prostor je plný včel. Vedle toho včelstvo 10x silnější, ale s větším prostorem než zvládne obsednout a je vyloupeno. Ale je zase nerozumné včelstvo zužovat, když se doplňují zásoby, prostor je potřeba. A mám odzkoušeno, že včely nejlépe ubrání horní očko než spodní česno a to i v případě, že jsou v 10 cm podmetu vyvěšeny včely až k sítu. Pozoroval jsem to na vosách co prokličkovaly dovnitř.

>Nevěřím však tomu:
Mám velmi pracnou statistiku zápisů spadů roztočů.
jednotlivá včelstva vedle sebe jsou s matkami sestrami z inseminované matky, celkové spady : 2000,70,300,1060,735....

čísla spadů neodpovídají tak vysokému zalétání.
J.B.<
------------------------------------------------------------
Ano, mám tutéž zkušenost. Nemyslím si však, že za to může zalétávání v průběhu snůškové sezóny. Je však zaručeno, že zalétlá včela která si přinese s sebou i roztoče, jej ve včelstvu "nepředá" jiné včele? Je nanejvýš pravděpodobné, že jí roztoč uteče a ve včelstvu se zabydlí. Říkáš, dcery inseminované matky a ve včelstvech různé spady roztočů? Proč ne. I matka a též i její matka a bába atd. byla inseminována spermatem od několika trubců různé kvality. To člověk i při nejlepší vůli zatím neovlivní. I dcery této matky se přirozeně spářily s několika trubci různé kvality na trubčích shromaždištích. Ale nesvádějme to jen na trubce. Ony i matky mají své "mouchy". A to se nevyhne ani matkám a ani trubcům z těch "nejvyšších chovů". Prostě, co kus to originál. A vlastnosti oplozených matek se přenáší na včelstva. Je pravděpodobné, že to vytváří v jednotlivých včelstvech různou kvalitu podmínek pro rozvoj roztočů VD. V jednom včelstvu se roztočům daří více než v jiném. Ovšem to funguje třeba rok nebo dva roky a ve druhém či třetím roce může být při stejné matce situace v zamoření téhož včelstva roztočem diametrálně odlišná. Nad tím si však také lámou hlavu jiné kapacity, než jsme my. Je to také důvodem pro naději, že se někomu podaří nalézt varroatolerantní včelu dříve, než to dokáže sama příroda. Přejeme si to a doufáme v to. On je přeci jen náš život příliš krátký na to, abychom trpně čekali na zázrak.
JK

Já dělám oddělky průběžně od konce dubna po červen. Preferuji jednak přípravu oddělků co nejdřív, kdy hotovým "produktem" je v podletí velmi silný oddělek až prakticky nové včelstvo a potom někdy přípravu oddělků naopak hodně pozdě.
Co se týká ochrany před vyloupením, nejpružnější je v tom starý zadovák. Dají se tam kvůli obsazení včelami plynule ubírat neobsazené plásty až třeba do posledního stejně tak jako zůžit česno až na průchod jedné včely.
Čistě teoreticky, kdyby se jednalo o jakýmkoliv způsobem slábnoucí včelstvo, v zadováku zůžím česno na jednu včelu a postupně ubírám plásty a ani v podletí by úl nebyl vyloupen, dokud by v zadováku nezůstal poslední plást s troškou plodu a hrstkou včel. To v nástavku nejde.
Ćistě prakticky, v zadováku nemám problém udržet přes podletí a potom přes zimu při životě hodně pozdě založený oddělek stejně tak jako dříve šlo napravit včelstvo třeba při té nepovedené tiché výměně matky nebo při chybě včelaře atd.....

Prosím o názor.
29.10 provedena fumigace dýmem přípravkem varidol.Spady po čtyřiadvaceti hodinách se pohybovyly v rozmezí průměru stanoviště 300-400 ks v.d.na včelstvo.Včelstva prokazatelně po prohlídce bez plodu.
27.11 jsem provedl druhou kontrolní fumigaci,kdy v odpoledních hodinách teplota vzduchu byla kolem 9 stupňů.Spady kontrolované následující den v rozmezí 0-8 roztočů na včelstvo.
Jaký máte názor v tomto případě na další(dle mě již zbytečné) ošetření pomocí aer.vyvýječe a zda je vůbec nutné zatěžovat včelstva další dávkou chemie a acetonu.
Díky P.

Osobně bych neléčil, pokud už potom včely nelétali,protože takový spad souvisí s loupežemi Tvých včel v okolí. Další faktor je, jak těsné máš úly a za jakých podmínek jsi fumigoval. Pokud je vše takk, jak má být, neléčil bych.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: sirenie varrozy
> Datum: 03.12.2011 19:31:54
> ----------------------------------------
> Prosím o názor.
> 29.10 provedena fumigace dýmem přípravkem varidol.Spady po čtyřiadvaceti
> hodinách se pohybovyly v rozmezí průměru stanoviště 300-400 ks v.d.na
> včelstvo.Včelstva prokazatelně po prohlídce bez plodu.
> 27.11 jsem provedl druhou kontrolní fumigaci,kdy v odpoledních hodinách
> teplota vzduchu byla kolem 9 stupňů.Spady kontrolované následující den v
> rozmezí 0-8 roztočů na včelstvo.
> Jaký máte názor v tomto případě na další(dle mě již zbytečné) ošetření
> pomocí aer.vyvýječe a zda je vůbec nutné zatěžovat včelstva další dávkou
> chemie       a acetonu.
> Díky P.
>
>
>

Zimuju si par pozdnich oddelku s matkami z tichych vymen,pouzivam sestiramkove plemenace,ktere tyto oddelky prostorove zvladnou.Pred krmenim na zimu jim nasadim dalsi sestiramkovy plemenac na horu a nakrmim do sesti prazdnych sousi.Plod zustava dole,matka klade bez omezeni,oddelek ovlada cesno,zasoby nad hlavou.Zadna loupez.JosPr

"Prosím o názor.
29.10 provedena fumigace dýmem přípravkem varidol.Spady po čtyřiadvaceti hodinách se pohybovyly v rozmezí průměru stanoviště 300-400 ks v.d.na včelstvo.Včelstva prokazatelně po prohlídce bez plodu.
27.11 jsem provedl druhou kontrolní fumigaci,kdy v odpoledních hodinách teplota vzduchu byla kolem 9 stupňů.Spady kontrolované následující den v rozmezí 0-8 roztočů na včelstvo.
Jaký máte názor v tomto případě na další(dle mě již zbytečné) ošetření pomocí aer.vyvýječe a zda je vůbec nutné zatěžovat včelstva další dávkou chemie a acetonu. "

Já bych se tím nezatěžoval, pokud se nejedná o přechod k nějakému biochovu. Normálně bych se držel závazného postupu a ošetřil i potřetí. Za prvé i při odstraněném plodu je účinnost fumigace nějak 98 -99 % a tudíž je pravděpodobnost, že při dvou fumigacích přece jen nějaký jednotlivý roztoč přežije a to právě ten k léčivu nejodolnější. Za druhé jedná se o velmi malé dávky léčiva. Co se týká pyrethroidů, mnohem víc do sebe člověk dostane, pokud třeba v létě vystříká pokoj biolitem proti mouchám nebo jde do lesa a stříkne si proti klíšťatům repelent na nohy. Nebo pokud se mazlí s nějakým pejskem, který na sobě má odklíšťovací obojek....
Amitraz je chemicky jiný, ale ta zátěž je podobná.
O chemické zátěži bydlet v pokoji, kde superkoncentrovanými dryáky předtím zlikvidovali dnešní odolné štěnice ani nemluvím, tam ta chemická zátěž musí být obrovská.

Ja mám síce iný termínový plán troch fumigácií (20.8, 30,9 a posledný 5 až 10.11, kedy u mňa vo včelstvách nebýva plod.
Už 11 rokov je výsledok v norme. Aerosolovanie už nič nerieši, preto dajte včelám pokoj.

Ja mám síce iný termínový plán troch fumigácií (20.8, 30,9 a posledný 5 až 10.11, kedy u mňa vo včelstvách nebýva plod.
Už 11 rokov je výsledok v norme. Aerosolovanie už nič nerieši, preto dajte včelám pokoj.

ani som nechcel reagovat,ale tentokrat musim dat p.Turcanimu za pravdu..nahanat posledneho(ako sa castokrat vyjadruju prevadzkovatelia VAT-ov)kliestika s aerosolom,sa mi zda uplne zbytocne..od augusta do vianoc je milion prilezitosti zadymit amitrazom a tym zdecimovat populaciu parazita na uroven z ktorej nam vcelstva do buduceho augusta neohrozi..kazdy rok sa to opakuje,VATom sa v zime otravuju vcelstva a mnoho vcelarom aj tak v nasledujucom roku padnu ci su zdecimovane..ja mam v dolete cudzie vcelstva od 500m do 5 km u roznych vcelarov,poslednych 5r som liecil len gabon ci bayvarol v auguste a 1! zadymenie v novembri..ani jedno vcelstvo mi neuhynulo..(40vc.)trubcinu nechavam stavat dost vyrazne a nevyrezavam..cukrom nekrmim..Kazdy rok bez vynimky na repke odstranujem vsetky matky a nechavam vyliahnut mlade,cize mam urcitu prestavku v plodovani a tym si to vysvetlujem-kliestik ma preruseny cyklus..do buducna planujem namiesto gabonu v lete nasadit kyselinu,nastriedacku,lebo gabon zacina mat dost vysoku priepustnost..uvidim ako to dopadne..

ani som nechcel reagovat,ale tentokrat musim dat p.Turcanimu za pravdu..nahanat posledneho(ako sa castokrat vyjadruju prevadzkovatelia VAT-ov)kliestika s aerosolom,sa mi zda uplne zbytocne..od augusta do vianoc je milion prilezitosti zadymit amitrazom a tym zdecimovat populaciu parazita na uroven z ktorej nam vcelstva do buduceho augusta neohrozi..kazdy rok sa to opakuje,VATom sa v zime otravuju vcelstva a mnoho vcelarom aj tak v nasledujucom roku padnu ci su zdecimovane..ja mam v dolete cudzie vcelstva od 500m do 5 km u roznych vcelarov,poslednych 5r som liecil len gabon ci bayvarol v auguste a 1! zadymenie v novembri..ani jedno vcelstvo mi neuhynulo..(40vc.)trubcinu nechavam stavat dost vyrazne a nevyrezavam..cukrom nekrmim..Kazdy rok bez vynimky na repke odstranujem vsetky matky a nechavam vyliahnut mlade,cize mam urcitu prestavku v plodovani a tym si to vysvetlujem-kliestik ma preruseny cyklus..do buducna planujem namiesto gabonu v lete nasadit kyselinu,nastriedacku,lebo gabon zacina mat dost vysoku priepustnost..uvidim ako to dopadne..

ospravedlnte prosim duplicitny prispevok..:-)

Ano p.Turčani,s tím aerosolováním s Vámi plně souhlasím a sám jsem se po několik let přesvědčil,že je to jen zbytečná a nesmyslná zátěž pro včely a navíc k tomu ještě v zimním studeném obdobím.
Jen by se dalo polemizovat o vašich daných termínech fumigace zadýmením.Nechápu ty první dva a především 20.8 se mě zdá naprosto zbytečný a musí postrádat racionalitu.Fumigování musíte provádět snad za tmy,protože i koncem srpna je letová aktivita včel do pozdnějších večerních hodin.Zde se zákonitě vyskytuje značné množství plodu,především u tech včelstvech,u kterých nedovolíme matce přestat kladnout vajíčka.Je to celkem jednoduché,tohle neomezení zvládnout.Jistě že je jiná situace,jestli-že se chystá tichá výměna,kdy starší matka již není tak výkonná.Já jsem provedl fumigaci,jak jsem již níže uvedl 29.10 a 27.11,kdy byly naprosto skvělé teplotní podmínky,včelstva již bez plodu a jsem si jistý,že o roztoče jsem přišel,aniž bych prováděl velmi časnou (Vámi uváděnou) fumigaci.
S pozdravem P.Z.

Jen by se dalo polemizovat o vašich daných termínech fumigace zadýmením.Nechápu ty první dva a především 20.8 se mě zdá naprosto zbytečný a musí postrádat racionalitu.Fumigování musíte provádět snad za tmy,protože i koncem srpna je letová aktivita včel do pozdnějších večerních hodin.

Petr, či chceme alebo nie, aj v dobre ošetrenom včelstve, nejaké Vd sa pomocou včiel zatúlajú do nášho úľa a vzostup klieštikov začal, práve pri prvom termíne 20.8 sa liahnu mladušky, ktoré samičky VD môžu poškodzovať.
Preto tento termín na očistenie plodového telesa od voľne prežívajúcich. Mám záznamy z predchádzajúcich rokov, nie sú to vysoké spady, ale odvtedy ako to robím, nestalo sa mi aby nejaké včelstvo skolabovalo, takže pre mňa nie je zbytočný.

Druhá fumigácia 30.9, by možno nemusela byť, ale v tejto dobe sú pravidelne včelstvá bez plodu, čím Vd nedovolím ďalej otravovať dlhoveké včely. Je tu riešenie, ktoré som pred rokmi praktizoval, 20.9 všetky matky vo včelstvách uložiť na 21 dní do IZOanti klietky, čím zabránim akémukoľvek plodovaniu a na 22 deň 12.10 urobím fumigáciu, tým by vypadla tretia (novembrová) fimigácia.

Snažím sa strániť chémii vo včelstvách čo na najmenšiu mieru. Tú prvú by som napriek tvojim výhrad ponechal, lebo v tom čase je vhodná ako odľahčovacia fumigácia.
Keď matky uzatváral do IZOanti a po druhej fumigácii 12. 10 nepociťoval som tlak Vd na včelstvá, prenesením zalietavajúcich cudzích včiel, som ani raz nemal problémy. Je to reálna metóda.

Samozrejme ako každý zásah do včelstva je práca navyše, nemôžem si pomôcť, ale bez práce nie.....Anton

Při kontrole spadu měli jsem v některých úlech nalezl značné množství hlaviček včel domnívám se že to způsobyly vosy které loupily neboť letos jich bylo nejvíce za celou dobu mého včelaření má někdo stejnou skušenost děkuji za odpovědi caloň.

podla mna to ma na svedomi piskor-rejsek..vyzerie hrudne svalstvo a hlavicku necha,obcas som to aj ja objavil na podlozkach..

Vosy a sršni už zhruba od září nechytají hmyz, protože už neodchovávají další potomstvo.
Rejsek jako hzmyzožravec by měl být dost vybíravý a vyžírat jen hrudní svaly, takže by měl zbýt zbytek.
Tipuji nějakou hodně hladovou myš. Instinkt jí říká, že včely jsou v tomto období, je ještě poměrně teplo, smrtelně nebezpečné, protože myši stačí jedno žihadlo, takže přímo na živé včely v chumáči se ještě neodváží. Akorát v noci lozí do úlu a sežere až na hlavičku těch pár mrtvých včel, co spadnou na podložku. Na podložce by měl být potom taky myší trus.

Jestli hádám správně, jsou tam už teď myši přemnožené a až se ještě víc ochladí, bude třeba bezpodmínečně pořádně před nimi ochránit česna. Jinak letos nadělají ve včelách velké škody.

Jestli hádám správně, jsou tam už teď myši přemnožené a až se ještě víc ochladí, bude třeba bezpodmínečně pořádně před nimi ochránit česna. Jinak letos nadělají ve včelách velké škody.
---------------------------------------------------------------------------------------------
Jakou výšku v česnové vložce doporučujete?
Podle podložky na dně úlu se dá zjistit i stav včelstva. U jednoho včelstva jsem zjistil na dně krystalky cukru. U druhého dva mrtvé trubce. Co to představuje v tomto období? H.

"Jakou výšku v česnové vložce doporučujete?
Podle podložky na dně úlu se dá zjistit i stav včelstva. U jednoho včelstva jsem zjistil na dně krystalky cukru. U druhého dva mrtvé trubce. Co to představuje v tomto období? H. "

Už před hodně lety včelaři zjistili, že mezera nesmí být větší než 6 milimetrů. Jinak se rejsci a malé myši dostanou do úlu. Hodně se používá stará mateří mřížka.

Pár krystalků na dně nic neznamená. Prostě se v pár buňkách včelám nepovedlo dobře zpracovat cukr a krystalky za sucha a nízké tepoty vyhodily.
Pár mrtvých trubců nejspíš taky ne, protože ojedinělí trubci občas se včelami zimují.

Zkuste si pořídit kočku a jsem přesvědčený,že myši zmizí.Záleží vlastně také,kdo kde ty včelstva má umístěné.Zda na zahradě doma či mimo katastr.Mě se kočky velmi rády zdržují na suchu pod stojany nástavků,kde jsem jim dal na válení kus starého molitanu.Myš jsem nikdy v úlu neměl.Ale třeba si také dělají zálusk na dotěrné sýkorky.

1/Vosy a sršni už zhruba od září nechytají hmyz, protože už neodchovávají další potomstvo.
2/Rejsek jako hzmyzožravec by měl být dost vybíravý a vyžírat jen hrudní svaly, takže by měl zbýt zbytek.
3/ Typuji nějakou hodně hladovou myš. Instinkt jí říká, že včely jsou v tomto období, je ještě poměrně teplo, smrtelně nebezpečné, protože myši stačí jedno žihadlo, takže přímo na živé včely v chumáči se ještě neodváží. Akorát v noci lozí do úlu a sežere až na hlavičku těch pár mrtvých včel, co spadnou na podložku. Na podložce by měl být potom taky myší trus. R.P.


1/ Osy a sršne ošetrujú svoj plod až do tých čias kým im to počasie umožní, končia až vtedy, keď už nemajú žiadnu potravu (v našich úľoch jej bohato) a denné teploty im neumožňujú vyletovať. Na N. Zélande, (severný ostrov) osy (boli tam dovezené) vytvárajú obrovskú kolóniu a prezimujú! Zdroj: OVP.

2/ Pri návšteve piskora, skutočne na podložke ostávajú aj stovky zbytkov po vyčíňaní piskora: hlavičky, brušká, nohy a krídla, veľa trusu a moču (silný zápach).

3/ K tomuto bodu som si zobral na pomoc výpis z Wikipedie, čo žerú myši, aby to nebolo osobné.
Wikipedia:
"Výživa
V prírode, myši sú bylinožravce , konzumácia akéhokoľvek druhu ovocia alebo obilia z rastlín. [6] V dôsledku toho, myši dobre prispôsobujú mestských oblastiach, a sú známe tým, že žerú zvyšky takmer všetky druhy potravín".

Čiže myši sú bylinožravce, preto do úľov nechodia pre včely, ale skôr na peľ a med a hlavne v úľoch si robia hniezda, ak k tomu majú vhodný materiál (hlavne papier, plsť) priestor pre hniezdo si robia tam kde včely neobsadajú plásty

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Hlavi?ky v?el na dn? ?lu
> Datum: 07.12.2011 11:37:18
> ----------------------------------------
> 1/Vosy a sršni už zhruba od září nechytají hmyz, protože už neodchovávají
> další potomstvo.
> 2/Rejsek jako hzmyzožravec by měl být dost vybíravý a vyžírat jen hrudní
> svaly, takže by měl zbýt zbytek.
> 3/ Typuji nějakou hodně hladovou myš. Instinkt jí říká, že včely jsou v
> tomto období, je ještě poměrně teplo, smrtelně nebezpečné, protože myši
> stačí jedno žihadlo, takže přímo na živé včely v chumáči se ještě neodváží.
> Akorát v noci lozí do úlu a sežere až na hlavičku těch pár mrtvých včel, co
> spadnou na podložku. Na podložce by měl být potom taky myší trus. R.P.
>
>
> 1/ Osy a sršne ošetrujú svoj plod až do tých čias kým im to počasie umožní,
> končia až vtedy, keď už nemajú žiadnu potravu (v našich úľoch jej bohato) a
> denné teploty im neumožňujú vyletovať. Na N. Zélande, (severný ostrov) osy
> (boli tam dovezené) vytvárajú obrovskú kolóniu a prezimujú! Zdroj: OVP.
>
> 2/ Pri návšteve piskora, skutočne na podložke ostávajú aj stovky zbytkov po
> vyčíňaní piskora: hlavičky, brušká, nohy a krídla, veľa trusu a moču (silný
> zápach).
>
> 3/ K tomuto bodu som si zobral na pomoc výpis z Wikipedie, čo žerú myši,
> aby to nebolo osobné.
> Wikipedia:
> "Výživa
> V prírode, myši sú bylinožravce , konzumácia akéhokoľvek druhu ovocia alebo
> obilia z rastlín. [6] V dôsledku toho, myši dobre prispôsobujú mestských
> oblastiach, a sú známe tým, že žerú zvyšky takmer všetky druhy potravín".
>
> Čiže myši sú bylinožravce, preto do úľov nechodia pre včely, ale skôr na
> peľ a med a hlavne v úľoch si robia hniezda, ak k tomu majú vhodný
> materiál (hlavne papier, plsť) priestor pre hniezdo si robia tam kde včely
> neobsadajú plásty
>
>
>

"K tomuto bodu som si zobral na pomoc výpis z Wikipedie, čo žerú myši, aby to nebolo osobné. "

Nebral bych to tak teoreticky. Drobnou škodnou v úlech bych rozdělil a rejsky a na myšovité hlodavce.
Myšovití hlodavci jsou myši, myšice, hraboši a hryzci. Aspoň co si já pamatuji.
Z toho hraboši a hryzci by se do úlů dostávat neměli, protože žijí výhradně pod zemí. V úlech potom škodí myši a myšice. Myšice asi podstatně víc, to jsou ty velké žluté "myši" s černým pruhem na zádech, velkou hlavou a očima. Ty žijí v lesích a křovích a rády v křoví špélhají a skáčou tam a na větvích loví hmyz. Takže včely jsou pro ně přirozenou potravou a nejčastější umístění úlů vhodný biotop.
Do úlů se potom zřejmě mohou podívat i potkani, pokud jsou úly někde blízko místa, kde žijí.
Tihleti myšovití možná preferují rostlinnou potravu, ale jinak žerou všechno. V nouzi klidně požerou i jedince zabitého v pasti.

Co se týká zahrady, nezáleží rozšíření těch hlodavců ani tak na kočkách, co tam jsou, ale na prostředí té zahrady. Na nějaké pořád sekané a pečlivě udržované zahradě bude hlodavců velmi málo, protože tam mají málo potravy i krytu. Na neudržované "přírodní" jich bude podstatně víc. Vhodný kryt pro hlodavce bude i pod podlahami včelínů.

Myšovití hlodavci jsou myši, myšice, hraboši a hryzci. Aspoň co si já pamatuji.

No bude to asi tak ako som uviedol, hryzce do úľov naozaj nelezú, hraboš je úzko spätý s trávou a žije pod zemou v žiadnom prípade a do úľov nelezú taktiež, ryšavky- myšice, darmo žijú v lese hmyz nelovia.

Ostáva nám myš domová, ktorá ak žije v blízkosti úľov hlavne pri obývaných domoch, môže zájsť do aj do úľa, ale aj myš je druh, ktorý zožerie od obilného zrna až po slaninu, možno by jej chutili i včely, ale vo svojom životnom prostredí hmyz neloví. Nič v zlom pán Polášek, veď vaše príspevky sú hodnotné, ale kôň má štyri nohy a vraj- prý sa potkne. A stalo so to aj mne. Anton

Myšice mi už zdecimovali nejdeno včelstvo. Na jaře jsem jednu osobně
vyhodil. Bylo mi jí líto zabít a tak jsme ji nechal utéci.
Pavel

----- Original Message -----
From: "a.turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, December 07, 2011 3:46 PM
Subject: Re: Hlavičky včel na dně úlu


> Myšovití hlodavci jsou myši, myšice, hraboši a hryzci. Aspoň co si já
> pamatuji.
>
> No bude to asi tak ako som uviedol, hryzce do úľov naozaj nelezú, hraboš
> je
> úzko spätý s trávou a žije pod zemou v žiadnom prípade a do úľov nelezú
> taktiež, ryšavky- myšice, darmo žijú v lese hmyz nelovia.
>
> Ostáva nám myš domová, ktorá ak žije v blízkosti úľov hlavne pri obývaných
> domoch, môže zájsť do aj do úľa, ale aj myš je druh, ktorý zožerie od
> obilného zrna až po slaninu, možno by jej chutili i včely, ale vo svojom
> životnom prostredí hmyz neloví. Nič v zlom pán Polášek, veď vaše príspevky
> sú hodnotné, ale kôň má štyri nohy a vraj- prý sa potkne. A stalo so to aj
> mne. Anton
>

Děkuji všem za odpovědi z literatury jsem se dočetl že stačí víška česna 8mm. a hlodavci se tam nedostanou tak jsem i já udělal 8mm.Co se týká těch vos tak ty ještě před 14 dny do úlů vletovali což jsem viděl proto jsem je obvinil taky na podložkách žádný trus ani zápach nebyl přesto jsem je vyměnil za nové zdraví Vás Caloň.

8mm výšky jsem taky četl, dokonce mám čtvercové pletivo s oky okolo 8x8mm, ale pro rejsky je to průlezné. A mám pocit že i pro malé myšky, které pak v úle dorostou. protože pak koukám, jak se tam tak velký kus mohl dostat. :-)

Na druhou stranu, pokud zimuji včely ve více nástavcích, tak si nemyslím, že by nějak škodili. Vlítnou dolů, seberou včely z podložky a tiše zmizí. Včely o nich neví. Pokud je to úl, kde je chumáč stlačen až dolů, tak tam by to mohlo být jinak.

Jinak hlodavci u mě představují asi největší zimních ztrát.
Ale nějak se na ně začínají dotahovat datlovití. Sleduji čím dál větší počet direk do úlu.

V několika proklovaných úlech mi vloni na jednom stanovištti zeslábly a v jednom případě i úplně zmizeli včely. Těžko soudit, jestli je poškodil roztoč, nebo to skutečně můžu napsat na triko ptákům.

No, pokd bych měl všechny úly obalovat sítí, tak to by byla věc. :-)

Proti tomu je mřížka na česna a očka sranda. Jinak místo štěrbiny doporučuji pletivo. V některých železářstvích se dá koupit pletivo co je dělané asi tak 6*6mm, je to nepřesné, takže některá jsou větší. Takže než zužování česna, já dávám pletivo. Oni si včely ten otvůrek rádi zvětšují. Pokud to není plech. vložka.

Ale viděl jsme do česnového klínu nabouchané hřebíky v rozteči asi 6-8mm - tedy takové česle. S hřebíkovačkou by to u pár úlu byl možná dobrý systém.

Karel

Já taky,vždycky, když jsem viděl nebo chytil nějakého hlovace v souvislosti s úly, byla to vždy myšice. Jednou na podzim jsem našel chcíplou myšici dokonce v česně ještě předtím, než jsem je stihl zůžit na "protimyší" velikost, asi byla nějaká včelka příliš živá.
Myšice mám i na zahradě u domu.

Kapitolou samou o sobě jsou myšice ve včelíně v lese. Obvykle se přes léto namnoží a v zimě při dlouhodobé sněhové pokrývce potom zřejmě významná část jejich populace zase hladem pomře a tak tam v zimě nerušeně řádí. Hladové dokáží rozhryzat každý měkký materiál. Kožené rukavice, mýdlo....jediná možnost, jak takové věci mají v lese přes zimu vydržet, je je zavřít do plechu nebo do dřeva se sílou stěny aspoň 2 cm. Dokáží se dostat na každou poličku nebo i za trám hned pod stropem.... Tenčí vrstvu dřeva, sololit, pokud za ním něco cítí, prohryžou. Dna úlů jakbysmet, plastové pletivo je pavučina, kovové je nezbytné. Hobrové nástavky kdoví jak by obstály. Plásty snad jedině čisté panenské bez jakýchkoliv známek pylu a cukru.... Myš usmrcená v pasti se během pár dnů promění v ohlodanou kostru s troškou srsti....
A co nesežerou a je trochu měkké a v silnější vrstvě, v tom si udělají hnízdo a hned vedle záchod. Uteplivky, filcové, slaměné, polystyren....

Asi hodně záleží na okolním prostředí neboli na biotopu, ve kterém je ten včelín nebo úly, jak moc je vhodný pro život hlodavců a kterých.

"Na druhou stranu, pokud zimuji včely ve více nástavcích, tak si nemyslím, že by nějak škodili. Vlítnou dolů, seberou včely z podložky a tiše zmizí. Včely o nich neví. Pokud je to úl, kde je chumáč stlačen až dolů, tak tam by to mohlo být jinak. "

Mně vadí, protože zbytky včel znečišťují a rozhazují měl ze dna a tím ji dělají nevhodnou pro zimní vyšetření. Drť ze včel se nedá z měli odstranit a v laboratoři je z toho potom nestandartní vzorek. Který nelze vyšetřit a potom všelijaké řeči a popotahování kolem.
Hygiena je taky docela podstatná, protože tito hlodavci a jejich trus a moč je rezevoárem pár nepříjemných nemocí.
A když jsou větší mrazy a včely v zimním chumáči jsou málo pohyblivé, vylezou až k němu a berou si na jídlo živé včely přímo ze zimního chumáče. A usídlí se přímo v úlu. A to pokud je delší dobu, záleží jen na délce mrazivého období, je přímé ohrožení včelstva.

Kdby někdo chtěl obnovovat včelstvo a sháněl úly, doporučím http://zvirata.hyperinzerce.cz/zvirata/inzerat/4391296-vyroba-vcelich-ulu--nabidka-jicin/

Kdo by chtěl obnovovat včelstva a sháněl úly, tak já zas doporučím, jako cenově nejvýhodnější řešení, koupit prkna, na zahradě vzdušně proložit, zakrýt před deštěm a nechat schnout tak rok. Potom vybrat nejbližší dobrou stolárnu a nechat z toho podle vzorku úly udělat. ideálně se včelařem, který je z rodiny nebo dobrý známý.
Nebo když se prkna proloží na půde pod střechou baráku, kde v létě pere slunce, stačí na vyschnutí v pohodě i půl roku....
Je kontrola nad dřevem, takže nehrozí, že by použili nevysušený materiál a úly dělali z mokrého dřeva, které se pak bude kroutit a platí se jen vlastní práce toho stolaře.
A peníze za úly nepůjdou kdesi pryč, ale zůstanou tady na místě v regionu....
Nebo rovnou úly dělat doma, když je dílna. Kdo má trochu zručnosti a nevadí mu pomalejší práce, stačí na úly nářadí za pár tisíc....

Jo,Jo!
Cena kg medu = cena kg másla.Už za císaře pána.
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Fwd: RE: Re: ?esk? med v Albertu
Datum: 31.10.2011 - 20:00:08

> Mně jako nečlenovi je jedno, že nesmím (?) napsat
> na med ČESkÝ MED, nevidím
> důvod, proč. Spíš vyidím důvody proč ne - rizika.
> Díky volně dostupným
> sklenicím, víčkům i etiketám je otázka času, kdy
> uvidím v novinách titulky,
> že "český med nevyhověl při nějaké kontrole". A to
> už nemluvím o tom, že
> zatím v podstatě žádná kontrola medu nebyla - tedy
> že by někod udělal
> rozbor.
>
> Ale jako občana mě udivuje, že na rozdíl od
> zemědělců, kteří pomalu chtějí
> uzákonit povinnost prodávat české potraviny v
> obchodech se tomu ČSV brání.
> Takže díky tomu nemůže existovat nabídka českého
> medu v krámech.
> Nikod kvůli tomu že je někde vzadu na nálepce Směs
> medů nebo med z z ČR
> nebude platit o 50Kč víc.
> Takže normální máma ve městě má problém, pokud by
> chtěla nakoupit dětem
> český med.
>
> A jako včelaři mi vadí, že si lidi zvykají kupovat
> a jíst jakýkoli med.
> Pokud jste chutnali medy z obchodní sítě, není to
> tak strašné, jak rádi
> vykládáme. Takže díky tomuto postoji ztrácíme
> postupně a jjistě klientelu.
> Pan Veleba z Agrární komory by se divil, kdyby mu
> nběkod vysvětlil, že 98%
> včelařů nechce aby se v obchodech prodával český
> med.
> Oni vyhazují desítky mega za nálepky český
> výrobek, A klasa,atd.
>
> A jako včelařovi mi vadí, že český med ztrácí
> možnost cenového srovnání
> proti čekému medu a zákazníci jej můžou cenově
> srovnávat jen s tím
> obyčejným laciným. Takže je nyní mžné dovodit, že
> existencí českého medu od
> Medokomerc se zvedla srovnatelná cenová hladina o
> 50% až 100% nahoru.
>
> Taky to znáte, ne? Vy chcete za med 1xxKč? Vždyť
> jsem jej viděla v ..... za
> 80.
>
> A to by se odpovídalo, jo paní, ale dívala jste se
> tam za kolik tam mají
> český med? Za 150 až 180 korun!
>
>
>
>
> A vynechám tu srandu, že když vidím tu stále
> stejnou rodinu jak chodí po
> výstavě a tvrdí že bez medu to nejde, že nemůže
> rozdávat český med. Že
> propaguje jen vyšší spotřebu medu a v konečném
> důsledku vyšší tržby
> obchodníků s medem - dovozovým, protože český se v
> obchodech nesmí
> prodávat. Takže merketinogová kampan na vyšší
> spotřebu něčeho co nejsem
> schopen dostat na pulty je takový úsměvný příklad
> kurzívou do učebnice
> marketingu pro základní školy.
>
> A na závěr se stejnou logikou ochranné značky -
> ČSV má chráněné další
> zančky, Moravský med, Slezský med, Biomed, Med od
> včelaře.... Takže bacha
> až uvidíte nějako nečlena prodávat biomed. Nebo v
> obchodě nějaký dovozový
> BIOMED.
> Taky je třeba jim to zatrhnout.
>
>
> Vítejte ve včelařským Absurdistánu.
>
> Karel
>


--
Tradiční i moderní adventní a novoroční zvyky, sváteční jídlo a
pití, výzdoba a dárky... - čtěte vánoční a silvestrovský speciál
portálu VOLNÝ.cz na http://web.volny.cz/data/click.php?id=1301

člověk prý 200 let postupem času prošel řízením včelího chovu k tak velké domestikaci a výtěžnosti včel, že se mu předčasně rojí kvůlivá neustálému telefonování, že z toho až zpytomněl a zapomněl na přírodu, chtěl jsem jen říci, že je třebas nejlepšímu včelaři v okolí svěřit výchovu dětí ku pochopení zákonitosti přírody, která jest každému včelaři blízká, je velký rozdíl mezi mateří kašičkou danou a rabovanou, pro bankovky a to mi nikdo nevymluví, to jest jako když mi starostka Chotusic vysvětluje, že malé děti ve školce prý nerozumnějí, co uzvidí v kapce vody pod mikroskopem elektronkovým, který nemají, leč jsem ho za své peníze koupil a nechal si ukrást pod pečlivým dozorem kamer v Litomyšli a koupil jsem ho u nás do školky mrňousům, aby se vod mala naučili internet používat ku studiu a ne ´k nesmyslnému střílení po sobě navzájem. Táta, velký znalec přírody mě mnoho věcí vysvětlil a já to samé učím své syny. Poznání je nutné, není vyhnutí, před smrtí, či po ní. Je na každém, jak zvolí, ale pozor, chránit mír, to je to nejdůležitější a přátelství též. Jan Pešek Senioŕ.

...piskor sa cez 8mm letac dostane v pohode,treba sa mat na pozore..

10.12. Vcelky vyuzily dnesniho slunicka a intenzivne se proletuji.Ve stinu 7 stupnu.JosPr

Článek s názvem „Opět k Rašovské metodě“ od Pavla Svobody uveřejněný v prosincovém čísle časopisu Včelařství mě natolik zaujal, že kvůli němu narušuji svoji již skoro rok trvající letargii vůči všem včelařským internetovým diskuzím, abych na něj upozornil.

Černé na bílém: intenzivní obměnou díla lze se zcela zbavit moru včelího plodu.

Co k tomu dodat? Snad jenom to, že v souvislosti s tím ještě připomenu Pavla Streita jakožto propagátora varianty norského zimování a jakožto člověka, který mě inspiroval k zavedení jisté obdoby tohoto sytému do vlastní provozní metodiky.
Viz http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Silna-vcelstva-x-rovnovaha-ve-vcelstvu

S výsledkem jsem nad míru spokojený. Ušetřil jsem si tím spoustu práce, spoustu otravné práce spojené s odstraňováním tmavého díla na podzim, spoustu nadměrné aplikace tvrdé chemie, starostí a nervů. Snad žádný systém se mi hned na poprvé tak nezalíbil, jako tento. Nejen, že se v něm neprojevily žádné výrazné nedostatky, ale dokonce některá negativa, která jsem očekával, se ani nedostavily (např. pokles zimní síly včelstev).

MV

"který mě inspiroval k zavedení jisté obdoby tohoto sytému do vlastní provozní metodiky. "


Souhlas.

Celkem souhlas,jen s tim,ze zadna metoda neni na 100 %.MVP pri silnem prinosu loupezi postizenych vcelstev propuka i v prave dostavovanych mezistenach...JosPr

Zdravím,

jestli nevíte co s vejmutovkou, měl bych zájem.Dejte prosím vědět.

Ja bych si vzal taky, jen jestli to není moc daleko.
Petr Boleloucký,. Brno


2011/12/10 Jirka Málek <jirkamalek/=/hotmail.com>

> Zdravím,
>
> jestli nevíte co s vejmutovkou, měl bych zájem.Dejte prosím vědět.
>



--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

Musím všem poděkovat za radu a dát za pravdu většině kteří napsali,že se jedná o hlodavce já jsem se mylně domníval,že jde o vosy nastražil jsem pastičky a na druhý den tam byl rejsek (asi 3cm.)při důkladném pohledu na něj nebylo těžké pochopit že překážka výšky česna 8mm. je pro něho sranda ihned jsem udělal opatření aby se tam nedostal další.Dále musím dát za pravdu že podle spadu měli k poškození včelstev nedošlo opravdu rejsek vyzbíral na dně jen mrtvolky a včelstva se mi zdají v pořádku děkuji všem zdraví Caloň.

Jelikož jste mi dobře poradili s rejsky napíši Vám i já svoji skušenost Rašovská metoda?Přečetl jsem snad všechny publikace o Rašovské metodě poněvač je to pro již neúnosné a taky nepochopitelné proč se mluví a píše o nějaké metodě(zázraku)já tak včelařím již desítky let a nevidím v tom žádnou metodu Co považuji za zásadní je na jaře při první prohlídce vyměním dno dám nové a otočím oba nástavky na kterých zimuji včelstva na teplou stavbu zimuji včelstva zásadně na studenou stavbu použité dno potom důkladně vyčistím dezinfikuji a obnovím nátěr slouží vždy zase do podletí takže za jeden rok měním 2-krát dno.
Obnova díla: Jak začne u včelstva stavební pud podkládám vždy na dno zase buď nový nebo ošetřený čistý nástavek(nejlépe natřený uvnitř propolisovou tinkturou a pokut je potřeba obnovím i vnější nátěr) s mezistěnami mohou být i souše ne starší 2 let Souše po 2 letech v provozu vyřezávám neřídím se pravidlem až přes ně není vidět to už je podle mne pozdě a rámky vyvářím v kotli holé rámky staré 4 let spálím doma v topení.Z tohoto popsaného mého způsobu včelaření vyplývá že na podletí zazimovaná včelstva na dvou nástavcích skončí nahoře jako medníky a posléze buď ve skladě nebo vyřezaná.Jelikož na dno podkládám nástavky potom jen s mezistěnami zimuji včelstva vždy na novém panenském díle.
Včelařím bez mřížky a bez oček důvody jsou s hora zřejmé používám až 5 nástavků to je 2 plodiště a 2-3 medníky samozřejmě podle počasí a snůšky.Přátelé další dotazy Vám rád zodpovím a podotýkám,že nejsem Rašov. zdraví Caloň

"Musím všem poděkovat za radu a dát za pravdu většině kteří napsali,že se jedná o hlodavce já jsem se mylně domníval,"

Pro detailisty, rejsek není hlodavec. Patří do řádu hmyzožravců, společně s ježky a krtky. Jsou starší a zřetelně primitivnější než hlodavci a na zemi se objevili dříve.

Len tak naokraj,u mna konci kazda metoda v tom momente ked si precitam ze mam zacat krmit cukrom..a niekolko divo zijucich vcelstiev som mal moznost v zime vidiet,na panenskom diele nezimovalo ziadne z nich..

Regisrační číslo 147543
Rodné číslo 47O4O7O49
Změna stanoviště včel. Nové K.Ú. 5O7/2 Lhotka u Mělníka

Nabízím k prodeji nový, nepoužitý děrovač na rámky, více informací na http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Prodej-Derovac-na-ramky

prosím o info na bsvoboda/=/centrum.cz

Pane Vaclavku,nedari sa mi najst prispevok p. Streita ktory spominate na vcelarskom fore..je to tam este?Dik.

gusto:
Pane Vaclavku,nedari sa mi najst prispevok p. Streita ktory spominate na vcelarskom fore..je to tam este?Dik.
___________________________________________________________

Příspěvek p. Steita v uvedeném diskusním vlákně nenajdete. Odkazoval jsem na něj pro případné zájemce, kteří se chtějí blíže dozvědět o způsobu obměny díla, který provozuji.

Vycházím ze Steitovy metody, on byl první, kdo publikoval metodu založenou na zazimování včelstev na panenském díle (panenských souší) po odběru tmavého díla začátkem podletí, což vzdáleně připomíná norské zimování, ale norské zimování to není.

Nicméně jak já včelařím, není podstatné, podstatný je článek ve Včelařství.

MV

blanokridli hmyz

Po padesáti letech včelaření mne loni navštívila kuna ve včelínu a nadělala mi veliké škody hlavně na souších a prakticky zničila jedny včely na které se soustředila.
Nikdy jsem o kuně ve včelíně neslyšel ani nečetl jen jsem si to zkusil.
Všechny rady které jsem ke kuně dostal byly na nic.
posledni jedinná učinná byla že jsem ve včelíně v březnu nechal hrát radio a to kunu vyhnalo.

Vlha v pěkném přírodopisném televizním pořadu o Jižní Moravě oPálavě dozvědel že pták Vlha pestrá se živí hmyzem,včelami, vosami, čmeláky a brouky a hmyzem
a že ji včelaři nemají rádi.
Komentujte to někdo kdo má s vlhou zkušenosti.
U nás se vlha nevyskytuje.
Děkuji
J.B.

.

Po padesáti letech včelaření mne loni navštívila kuna ve včelínu a nadělala mi veliké škody hlavně na souších a prakticky zničila jedny včely na které se soustředila.
Nikdy jsem o kuně ve včelíně neslyšel ani nečetl jen jsem si to zkusil.
Všechny rady které jsem ke kuně dostal byly na nic.
posledni jedinná učinná byla že jsem ve včelíně v březnu nechal hrát radio a to kunu vyhnalo.

Vlha v pěkném přírodopisném televizním pořadu o Jižní Moravě oPálavě dozvědel že pták Vlha pestrá se živí hmyzem,včelami, vosami, čmeláky a brouky a hmyzem
a že ji včelaři nemají rádi.
Komentujte to někdo kdo má s vlhou zkušenosti.
U nás se vlha nevyskytuje.
Děkuji
J.B.

.

Vlha je tak vzácná, tak ať si klidně zobne. Já nejvíc pozoruji v sezóně sršně. Ty dělají takové nálety, že chytají včely ve vzduchu. Zatím jsou to ti naši Sršni obecní. Až tu bude Sršeň asijský, to bude jiný šrumec, pletivo na česnu celoročně.
Mám stanoviště u řeky Moravy na okraji chráněného území lůžního lesa, kousek je kolonie Břehule říční, Lejsci, Sýkorky a spousta jiných hmyzožravých ptáků, protože zde mají dostatek prostoru ke hnízdění. A nějaké významné ztráty nepozoruji.
Ten pořed o Pálavě jsem také okrajově zhlédl. Je to zajímavá oblast, mám to tam trošku prošlápnuté.

Ja som tieto vtaky videl na juznom Slovensku (vcelarik zlaty) u kamarata na vcelnici,nadherne..u mna bola na navsteve vlha hajova,tiez krasny vtak..nevadilo by mi keby si u mna pomaskrtia..co vsak povazujem za znepokojujuce je mnozstvo azijskych lienok u mna a takmer zazrak najst jednu nasu sedembodkovu..Ako je to u vas s lienkami?

Se slunéčkami je to u nás na střední Moravě podobné. Moc nepoužívám chemii na zahradě, takže nějaký postřik proti mšicím jen když už je nejhůř, a slunéček na stromech je dost, ale pozoruji, že ty dospělé slunéčka asijské požírají i larvy slunéček sedmitečných. A takové ty zimoviště v domečcích co máme na zahradě, ty jsou slunéček asijských plné a žádné naše jsem tam nenašel.

Já mám zkušenost s jiným predátorem a to s auty zejména s nákladními. Stačí se postavit se svými včelstvy na nevhodné místo (určené agronomem). Bývá to masakr na čelními okny.

To jo, s nakladnim jezdim a v lete, zvlaste u repky je snadno poznat hlavni
letovy koridor vcel jak pises na celnim okne, bohuzel.

2011/12/17 Honza Jindra <e-mail/=/nezadan>

> Já mám zkušenost s jiným predátorem a to s auty zejména s nákladními. Stačí
> se postavit se svými včelstvy na nevhodné místo (určené agronomem). Bývá to
> masakr na čelními okny.
>

ještě tak vědět o čem píšeš

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gusto <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vlha pestr?
> Datum: 17.12.2011 00:03:26
> ----------------------------------------
> Ja som tieto vtaky videl na juznom Slovensku (vcelarik zlaty) u kamarata na
> vcelnici,nadherne..u mna bola na navsteve vlha hajova,tiez krasny
> vtak..nevadilo by mi keby si u mna pomaskrtia..co vsak povazujem za
> znepokojujuce je mnozstvo azijskych lienok u mna a takmer zazrak najst
> jednu nasu sedembodkovu..Ako je to u vas s lienkami?
>
>
>

Co je u nas asi sedembodkova? Sedmitecne?

2011/12/17 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>

> ještě tak vědět o čem píšeš
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: gusto <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Vlha pestr?
> > Datum: 17.12.2011 00:03:26
> > ----------------------------------------
> > Ja som tieto vtaky videl na juznom Slovensku (vcelarik zlaty) u kamarata
> na
> > vcelnici,nadherne..u mna bola na navsteve vlha hajova,tiez krasny
> > vtak..nevadilo by mi keby si u mna pomaskrtia..co vsak povazujem za
> > znepokojujuce je mnozstvo azijskych lienok u mna a takmer zazrak najst
> > jednu nasu sedembodkovu..Ako je to u vas s lienkami?
> >
> >
> >
>

lienka sedembodkova=slunecko sedmitecne...vcelarik zlaty=vlha pestra..tie azijske slunecka sa rozmnozuju 5x do roka,ich larvy zeru okrem ineho aj larvy nasich slunecek..aj vinari maju problemy,1pomlete azijske slunecko s hroznom znici cca 100l mustu..

prvý má latinský názov Oriolus oriolus a druhý Merops apiaster, samček je výrazne žltý, krídla čierne, samička je menej nápadná,tento nádherný druh žije skryto na mojom území, každý rok prilieta z juhu ako posledný a ako prvý odlieta späť. Žije ticho (raz som ho našiel hniezdiť), včelám dá pokoj v blízkosti pre mladé nikdy nelovil. Jej ostrý spev sa často ozýva, najskôr spieva samička a samček jej odpovedá.

Druhý môže byť pre včely nebezpečný, zbytočne by nemal svoj typický názov, je nádherne dúhovo sfarbený, v širšom okolí u mňa nežije, žije v kolóniách len tam kde má typické podmienky na hniezdenie, musí mať tiché miesta s piesočnou stenou npr, v opustených pieskovniach, kde si robí hlboké nory do jemného piesku, loví blanokrídly hmyz a istotne aj včely.

Dobrý den, je ještě k dispozici? Prosím napište na jossev/=/email.cz. Díky

Jestli už není naše slunéčko sedmitečné minulost?
Hlavně aby to nové azijské slunéčko mělo podobné potravní preference jako to původní naše. Jinak se můžeme dočkat zajímavých věcí. I když, neškodilo by, kdyby to nové nechávalo víc na pokoji nějaké mšice a červce se spolehlivou produkcí medovice.

Měl jsem možnost vidět v posledních týdnech tady na severní Moravě na různých místech pár polí řepky a díval jsem se, že skoro všude je letos ta řepka, díky suchému listopadu, dost bídná, skoro bez listů. Každopádně letos moc srnčího uhynulého z konzumace řepky v zimě nebude.
Jak je to jinde?

Mám zcela jiné poznatky.Byl jsem na honě v Lukové u Lanškrouna a řepka je tam obrovská,vypadá to velikostí spíše jako kapusta.Zajíc se v tom v pohodě schová

u nás v strede Slovenska je repka biedna, jeseň bola suchá asi repku na jar zaorú....

Pod Drahanskou vrchovinou repka vzesla diky suchu pozde,je nizka a slaba,v loni zase prerostla,pomrzla,no stejne z ni byl med i uroda.JosPr

No, odhaduji, že pokud na tu řepku u nás přijde holomráz, neboli proudění od severovýchodu a mrazy bez sněhu -10 -20 v noci , bude se u nás zaorávat , ty drobné rostlinky to nejspíš nevydrží. Pokud pořádně nasněží nebo bude mírná zima, ty drobné rostlinky do jara zesílí a řepka bude normálně.
Sníh u nás tady na severní Moravě je zatím jen vysoko v horách.

Náhodou jsem narazil na hezkou nabídku, pokud je někde ve Vašem okolí zapálený anglicky mluvící včelař s touhou po mezinárodních zkušenostech, Universita v Sussexu v Británii hledá na plný úvazek včelaře....viz:
Beekeeping vacancy at Sussex University

The Laboratory of Apiculture and Social Insects, School of Life Sciences, University of Sussex have a vacancy for a Honey Bee Research Facilities Manager. Closing Date for applications 17th January 2012

For more information on this exciting new opportunity see http://www.sussex.ac.uk/lasi/aboutus/vacancies
Klidné svátky přeje Radek

"Prosím o názor, jaký je ještě přijatelný spad po třetí fumigaci. Včelařím krátce. Loni jsem měl po třetí fumigaci spad v jednotkách, průměrně asi 3 (v zimní měli pak byla 0). Letos byl spad po třetí fumigaci v průměru asi 15 a mám obavy, že v zimní měli bude nad 3 roztoče. Celkově mi letos po fumigaci napadalo asi 3x víc roztočů než loni."

Děkuji všem za odpovědi. Sleduji stále po týdnu podložky a zjistil jsem, že všechna včelstva až na jedno jsou v pohodě, a nebudou se muset na jaře přeléčovat (celkový spad za měsíc určitě vyjde do 2). Pouze u jednoho včelstva mi ale roztoči stále padají v množství cca 5ks/týden. Chtěl bych se proto zeptat, jak nyní správně postupovat. Pokud udělám jeden směsný zrorek pro vyšetření na VD, tak mi to jedno včelstvo ovlivní celé výsledky a určitě to nevyjde do 3 a budu muset na jaře léčit všechna včelstvam, což se mi nechce. Spíš přemýšlím o zrušení toho napadeného včelstva teď ještě v zimě, nebo o poslání dvou vzorků z jednoho stanoviště na VD - pak by jeden vzorek vyšel a jeden ne (jen od jednoho včelstva), a na jaře bych přeléčil jen to jedno včelstvo, kde je s VD problém. Nevím ale jestli to jde a jestli by to mělo smysl. Selský rozum mi velí to jedno včelstvo teď vysířit.

JirkaV napsal:

>Sleduji stále po týdnu podložky a zjistil jsem, že všechna včelstva až na jedno jsou v pohodě, a nebudou se muset na jaře přeléčovat (celkový spad za měsíc určitě vyjde do 2). Pouze u jednoho včelstva mi ale roztoči stále padají v množství cca 5ks/týden.
>Chtěl bych se proto zeptat, jak nyní správně postupovat. Pokud udělám jeden směsný zrorek pro vyšetření na VD, tak mi to jedno včelstvo ovlivní celé výsledky a určitě to nevyjde do 3 a budu muset na jaře léčit všechna včelstvam, což se mi nechce. Spíš přemýšlím o zrušení toho napadeného včelstva teď ještě v zimě, nebo o poslání dvou vzorků z jednoho stanoviště na VD - pak by jeden vzorek vyšel a jeden ne (jen od jednoho včelstva), a na jaře bych přeléčil jen to jedno včelstvo, kde je s VD problém. Nevím ale jestli to jde a jestli by to mělo smysl.
>Selský rozum mi velí to jedno včelstvo teď vysířit.
................

Podle mého selského rozumu, když už bych chtěl postupovat podle vyhlášky, tak bych postupoval takto:

- v případě že jako většina včelařů nemám přehled o svých včeltvech, a spad by vyšel průměrně víc než 3 ks na včelstvo ve vzorku, potom přeléčit stanoviště, protože nevím, ve kterém včelstvu jsou nakumulovaní roztoči.
- ale v tvém případě víš, kde je problém, potom pokud ve směsném vzorku vyjde víc než 3 ks na včelstvo, selský rozum velí na jaře přeléčit pouze to včelstvo, kde je problém.

Proč chceš sířit včely které jsou klinicky zdravé?
To je přece proti rozumu.
Nebo tě k tomu nutí v ZO?
To snad ne?

Radek Krušina

"Děkuji všem za odpovědi. Sleduji stále po týdnu podložky a zjistil jsem, že všechna včelstva až na jedno jsou v pohodě, a nebudou se muset na jaře přeléčovat (celkový spad za měsíc určitě vyjde do 2). Pouze u jednoho včelstva mi ale roztoči stále padají v množství cca 5ks/týden. Chtěl bych se proto zeptat, jak nyní správně postupovat. Pokud udělám jeden směsný zrorek pro vyšetření na VD, tak mi to jedno včelstvo ovlivní celé výsledky a určitě to nevyjde do 3 a budu muset na jaře léčit všechna včelstvam, což se mi nechce. Spíš přemýšlím o zrušení toho napadeného včelstva teď ještě v zimě, nebo o poslání dvou vzorků z jednoho stanoviště na VD - pak by jeden vzorek vyšel a jeden ne (jen od jednoho včelstva), a na jaře bych přeléčil jen to jedno včelstvo, kde je s VD problém. Nevím ale jestli to jde a jestli by to mělo smysl. Selský rozum mi velí to jedno včelstvo teď vysířit."

Jestli si dobře pamatují, "ušetřil" jsi jedno ze tří předepsaných léčení, protože jsi měl po druhém léčení dobrý spad a včely údajně v pořádku. No a teď chceš sířit včelstvo jen proto, že si "dovolilo" mít při prvním i při druhém léčení větší množství plodu a s roztoči.

Co se týká rozdělení vzorku, odevzdávání vzorku ze stanoviště je zákonná povinnost, kterou dozoruje veterina a místní ZO. Takže se na tom budeš muset domluvit především s nimi. Minimálně, co jsem četl všelijaké případy, na jeden z těch vzorků nebudou dotace, budeš si ho platit sám. A stejně se tím nic nevyřeší, jarní léčení se dělá až po zavíčkování určitého množství plodu a do té doby se roztoči z toho jednoho včelstva přes vzájemné předjarní vykrádání úlů pěkně rozšíří do ostatních. Nemluvě o možnosti, že ještě některé jiné včelstvo mělo v době podzimního ošetření malé množství zavíčkovaného plodu a pod plodem v nich přežilo tak 1 - 3 - 5 roztočů, což se v týdenní měli na spadu neobjeví. Až v měsíčním vzorku.

Podle mně nejlepší řešení by bylo zajít do ZO a uprosit je k ošetření aerosolem, minimálně toho jednoho včelstva, kde roztoči padají. Čekat, až bude vhodné počasí na ošetření fumigací , tak při troše smůly takové počasí nemusí být po celou zimu. A o vynechání jarního ošetření bych ani neuvažoval, jak už jsem napsal dříve, i bez toho jednoho včelstva s tím velkým spadem není vůbec záruka, že ani v ostatních včelstvech není v každém několik roztočů , kteří se na jaře začnou vesele množit. V podletí potom budeš mít v každém včelstvu tisícovky roztočů.

Uvědom si jednu věc, že účinnost žádného ošetření není stoprocentní. Účinnost kyseliny je 60 - 80 %. Účinnost fumigace či aerosolu, ža předpokladu, že podle návodu není ve včelstvu plodu, je 97 - 99 % . Pokud je ve včelstvu tisíc roztočů, po jedné fumigaci nebo aerosolu jich přežije 10 - 30 , pokud je ve včelstvu plod, klesá účinnost až k 60 - 70 %, taakže přežije až 400 - 300 roztočů. Když to fumiguješ podruhé, přežije na stanovišti s 10 včelstvy zaručeně 1 - 3 až 3 - 9 roztočů, pokud v nich není zaručeně plod. Pokud v nich je plod, přezije na stanovišti s 10 včelstvy po druhé fumigaci až 900 až 1600 roztočů. A po třetí fumigaci, pokud je v nich i po třetí fumigaci plod, je v nich cca 2.7 až 6.4 roztočů na jedno včelstvo, což už by se vešlo do spadu 3 roztoče na včelstvo v měsíčním vzorku odevzdávaném do laboratoře. Tudíž by nebylo nařízeno jarní léčení a přitom by na jaře mohlo být v každém včelstvu až několik roztočů.

Radim Polášek napsal:

"Podle mně nejlepší řešení by bylo zajít do ZO a uprosit je k ošetření aerosolem, minimálně toho jednoho včelstva, kde roztoči padají. Čekat, až bude vhodné počasí na ošetření fumigací , tak při troše smůly takové počasí nemusí být po celou zimu. A o vynechání jarního ošetření bych ani neuvažoval, jak už jsem napsal dříve, i bez toho jednoho včelstva s tím velkým spadem není vůbec záruka, že ani v ostatních včelstvech není v každém několik roztočů , kteří se na jaře začnou vesele množit. V podletí potom budeš mít v každém včelstvu tisícovky roztočů."
..................

Když už to Radime tak hrotíš, tak já bych naopak myslel, že nejlepší řešení je nyní nedělat nic. Včelstva už dostala povinnou chemickou ránu 3x varidol. Proč tam něco furt cpát.
Spad do vložení podložek v lednu u toho včelstva ještě klesne, a pokud je na stanovišti cca 5 včelstev, tak i směsný vzorek se nedostane nad 3ks na včelstvo.
Vzhledem k tomu, že Jirka má na rozdíl od většiny včelařů přehled o svých včelstvech, ví které včelstvo má na jaře přeléčit.
Je to sice trochu jako luštění z křišťálové koule, protože to včelstvo nevidíme, ale zkusím si tinout, že ve včelstvu je maximálně 200 ks roztočů a protože můžou být částečně zasažení jedy, do jara jich ještě může dost uhynout.
Pokud se dá v dubnu KM tak u toho včelstva do července nebude problém.
A protože Jirka monitoruje včely, i kdyby problém hrozil, zjistí to a zasáhne.

"Když už to Radime tak hrotíš, tak já bych naopak myslel, že nejlepší řešení je nyní nedělat nic. Včelstva už dostala povinnou chemickou ránu 3x varidol. Proč tam něco furt cpát.
Spad do vložení podložek v lednu u toho včelstva ještě klesne, a pokud je na stanovišti cca 5 včelstev, tak i směsný vzorek se nedostane nad 3ks na včelstvo. "

No ono se nikdy dopředu přesně neví, jaké je nejlepší řešení. Jak se říká, dokud to neleží v míse, nikdo neví, jaké to ve skutečnosti je. Faktem je podle mně, že jestliže padá cca 5 roztočů týdně, je v těch včelách tak stovka nebo dvě stovky roztočů. V ostatních jich bude tak do 10 - 15 .

Když se na jaře pořádně mákne s kyselinou mravenčí plus třeba nějakou plodovou přestávkou kvůli výměně matky, tak možná by se ti roztoči povedli ukočírovat i úplně bez jarního ošetření léčivy. Za cenu vysoké pracnosti a snížení výnosu.

Když se stanoviště prostě na jaře přeléčí tak v ostatních včelstvech se zlikvidují zřejmě všichni roztoči až na jednoho dva a v tom včelstvu s přemnoženýma roztočema jich zbude pár,2 - 3 - 6 , což bude solidní základ pro jejich další množení. Které se stejně bude muset potlačit kyselinou mravenčí a v podletí možná i Gabonem.

Když se to včelstvo s vysokým spadem přeléčí teď v zimě , tak se ta stovka roztočů srazí na pár roztočů. A následným jarním přeléčením celého stanoviště se počet roztočů sníží na tom stanovišti na jednotky. Nemusí se v létě šachovat s kyselinou a v podletí s Gabonem , prostě jen léčit podle desetiletí ustáleného schématu a ono to bude stačit. Není třeba blbnout, vymýšlet všelijaké speciality a hasitpožáry.

A teď jak kterému včelaři co vyhovuje. Mně vyhovuje ta poslední možnost.

Ahoj,
to je zbytečné včelstvo sířit a hlavně nesmyslné. Za prvé tomu včelstvu takový spad neublíží a za druhé to mohli být třeba jen mrtví roztoči po 3 fumigaci, kteří zapadly někde na loučky, nebo do plástů a včelky je při oteplení vyčistily.
Řešení: ideálně alespoň to jedno včelstvo, nebo všechny ošetřit aerosolem, poptejte se včelařů v okolí, jestli by Vám to někdo neudělal.
Pokud neprovedete aerosol, nevadí, včelstvo 100% kvůli roztočům nepadne a i kdyby jste měl v měli nad 3 průměr, máte hlavu a oči. Před smícháním měli ze včelstev pozorně prohlédnete podložky a pokud někde bude více roztočů, tak ošetříte pouze to konkrétní včelstvo na jaře. nemá smysl cpát chemii všude. metodika je udělána pro laidáky tak, aby jim přežila včelstva, pokud šablonovitě odléčí.
Radek Hubač
učitel včelařství

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JirkaV <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spad po t?et? fumigaci
> Datum: 20.12.2011 08:56:39
> ----------------------------------------
> "Prosím o názor, jaký je ještě přijatelný spad po třetí fumigaci. Včelařím
> krátce. Loni jsem měl po třetí fumigaci spad v jednotkách, průměrně asi 3
> (v zimní měli pak byla 0). Letos byl spad po třetí fumigaci v průměru asi
> 15 a mám obavy, že v zimní měli bude nad 3 roztoče. Celkově mi letos po
> fumigaci napadalo asi 3x víc roztočů než loni."
>
> Děkuji všem za odpovědi. Sleduji stále po týdnu podložky a zjistil jsem, že
> všechna včelstva až na jedno jsou v pohodě, a nebudou se muset na jaře
> přeléčovat (celkový spad za měsíc určitě vyjde do 2). Pouze u jednoho
> včelstva mi ale roztoči stále padají v množství cca 5ks/týden. Chtěl bych
> se proto zeptat, jak nyní správně postupovat. Pokud udělám jeden směsný
> zrorek pro vyšetření na VD, tak mi to jedno včelstvo ovlivní celé výsledky
> a určitě to nevyjde do 3 a budu muset na jaře léčit všechna včelstvam, což
> se mi nechce. Spíš přemýšlím o zrušení toho napadeného včelstva teď ještě v
> zimě, nebo o poslání dvou vzorků z jednoho stanoviště na VD - pak by jeden
> vzorek vyšel a jeden ne (jen od jednoho včelstva), a na jaře bych přeléčil
> jen to jedno včelstvo, kde je s VD problém. Nevím ale jestli to jde a
> jestli by to mělo smysl. Selský rozum mi velí to jedno včelstvo teď
> vysířit.
>
>
>

"Selský rozum mi velí to jedno včelstvo teď vysířit."
________________________

Chudinky včelky, to si kvůli trochu většímu spadu fakt nezaslouží. U počtu 5 včelstev přeci nemůže být vůbec problém provést si spočítání a zprůměrování roztočů sám. A zde souhlas s p. Krušinou. Když jasně vidím, že je zde včelstvo, které výrazně zkresluje celkový průměr, tak je nejsnadnější při prvních jarních teplých dnech přeléčit jen toto jedno včelstvo nátěrem plodu a okamžitě následující fumigací, kdy stačí teplota lehce nad 10°C (již v březnu na sluníčku není problém). Pro účinné přeléčení KM je myslím potřeba přeci jen vyšší teplota někde aspoň okolo 20°C, takže by se zbytečně muselo čekat až na duben. Určitě bych včelstvo tedy kvůli tomuto problému nesířil. Je to jako jít zabíjet komára sekyrou.

"Když jasně vidím, že je zde včelstvo, které výrazně zkresluje celkový průměr, tak je nejsnadnější při prvních jarních teplých dnech přeléčit jen toto jedno včelstvo nátěrem plodu a okamžitě následující fumigací,"

Při prvních jarních dnes hned o prvním proletu se přece nedá léčit nátěrem plodu, protože tam žádný zavíčkovaný plod v té době nejspíš nebude. A až bude, tak budou ti roztoči dávno rozšíření v ostatních včelstvech přes předjarní loupeže.
Když přeléčit jen to jedno včelstvo, tak jedině teď v zimě. Buď bez ohledu na počasí, kromě silnějšího mrazu, aerosolem nebo počkat na oteplení , + 5 v noci a + 10 + 15 ve dne a fumigací.

NEHLOUPNI!
To není selský ale hloupý rozum. Po třetím léčení může spad být dlouho. Je to způsobeno pomalým pohybem včelstva po úlu.
odběr vzorků posuň co do nejsažšího termínu. Očištěné podložky tam mají být měsíc.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Spad po t?et? fumigaci
> Datum: 20.12.2011 09:23:27
> ----------------------------------------
> JirkaV napsal:
>
> >Sleduji stále po týdnu podložky a zjistil jsem, že všechna včelstva až na
> jedno jsou v pohodě, a nebudou se muset na jaře přeléčovat (celkový spad za
> měsíc určitě vyjde do 2). Pouze u jednoho včelstva mi ale roztoči stále
> padají v množství cca 5ks/týden.
> >Chtěl bych se proto zeptat, jak nyní správně postupovat. Pokud udělám
> jeden směsný zrorek pro vyšetření na VD, tak mi to jedno včelstvo ovlivní
> celé výsledky a určitě to nevyjde do 3 a budu muset na jaře léčit všechna
> včelstvam, což se mi nechce. Spíš přemýšlím o zrušení toho napadeného
> včelstva teď ještě v zimě, nebo o poslání dvou vzorků z jednoho stanoviště
> na VD - pak by jeden vzorek vyšel a jeden ne (jen od jednoho včelstva), a
> na jaře bych přeléčil jen to jedno včelstvo, kde je s VD problém. Nevím ale
> jestli to jde a jestli by to mělo smysl.
> >Selský rozum mi velí to jedno včelstvo teď vysířit.
> ...............
>
> Podle mého selského rozumu, když už bych chtěl postupovat podle vyhlášky,
> tak bych postupoval takto:
>
> - v případě že jako většina včelařů nemám přehled o svých včeltvech, a spad
> by vyšel průměrně víc než 3 ks na včelstvo ve vzorku, potom přeléčit
> stanoviště, protože nevím, ve kterém včelstvu jsou nakumulovaní roztoči.
> - ale v tvém případě víš, kde je problém, potom pokud ve směsném vzorku
> vyjde víc než 3 ks na včelstvo, selský rozum velí na jaře přeléčit pouze to
> včelstvo, kde je problém.
>
> Proč chceš sířit včely které jsou klinicky zdravé?
> To je přece proti rozumu.
> Nebo tě k tomu nutí v ZO?
> To snad ne?
>
> Radek Krušina
>
>
>

TOHLE JSEM CHTĚL TAKY NAPSAT

pEPAN
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Spad po t?et? fumigaci
> Datum: 20.12.2011 10:22:51
> ----------------------------------------
> Radim Polášek napsal:
>
> "Podle mně nejlepší řešení by bylo zajít do ZO a uprosit je k ošetření
> aerosolem, minimálně toho jednoho včelstva, kde roztoči padají. Čekat, až
> bude vhodné počasí na ošetření fumigací , tak při troše smůly takové počasí
> nemusí být po celou zimu. A o vynechání jarního ošetření bych ani
> neuvažoval, jak už jsem napsal dříve, i bez toho jednoho včelstva s tím
> velkým spadem není vůbec záruka, že ani v ostatních včelstvech není v
> každém několik roztočů , kteří se na jaře začnou vesele množit. V podletí
> potom budeš mít v každém včelstvu tisícovky roztočů."
> .................
>
> Když už to Radime tak hrotíš, tak já bych naopak myslel, že nejlepší řešení
> je nyní nedělat nic. Včelstva už dostala povinnou chemickou ránu 3x
> varidol. Proč tam něco furt cpát.
> Spad do vložení podložek v lednu u toho včelstva ještě klesne, a pokud je
> na stanovišti cca 5 včelstev, tak i směsný vzorek se nedostane nad 3ks na
> včelstvo.
> Vzhledem k tomu, že Jirka má na rozdíl od většiny včelařů přehled o svých
> včelstvech, ví které včelstvo má na jaře přeléčit.
> Je to sice trochu jako luštění z křišťálové koule, protože to včelstvo
> nevidíme, ale zkusím si tinout, že ve včelstvu je maximálně 200 ks roztočů
> a protože můžou být částečně zasažení jedy, do jara jich ještě může dost
> uhynout.
> Pokud se dá v dubnu KM tak u toho včelstva do července nebude problém.
> A protože Jirka monitoruje včely, i kdyby problém hrozil, zjistí to a
> zasáhne.
>
>
>

Radim: "Při prvních jarních dnes hned o prvním proletu se přece nedá léčit nátěrem plodu, protože tam žádný zavíčkovaný plod v té době nejspíš nebude. A až bude, tak budou ti roztoči dávno rozšíření v ostatních včelstvech přes předjarní loupeže."
_______________________

Samozřejmě, nyní je možno provést ošetření aerosolem, nebo fumigací, když bude teplota, jak říkáš. Nezlob se na mě, ale jinak si myslím, že nemáš pravdu. U nás bývá první prolet často na konci února, začátku března. Včelstva ale začínají plodovat teoreticky už od slunovratu, prakticky většinou od druhé poloviny ledna. Takže na začátku března, v době prvních teplých dnů, je ve včelstvu zatím malé množství zavíčkovaného plodu (výhoda, a přeci kvůli tomu se nátěr provádí!). - Kdyby platilo, co říkáš, nebylo by možno ošetření nátěrem plodu s následnou fumigací provést nikdy!!- Nebo kdy se podle tebe má nátěr plodu s fumigací provádět?? To mi prosím vysvětli.

Já si myslím, že jsi Jirko to ošetření odbyl, protože druhé a třetí ošetření má být bez plodu a podle teplot použít aerosol. Proto roztoči co byly pod víčkem nebyly zasaženy a padají. Když jsi jednou porušil návod na ošetření, tak proč si děláš starosti s tím, aby jsi jinou záležitost udělal správně?
Další ošetření Varidolem nedělej, když nemáš vyvíječ, tak by to bylo k ničemu. A použij Formidol v polovině dubna, řepka kvete většinou kolem 1. května, takže do první snůšky ti to vyjde aby jsi stihnul použít i druhou desku Form. s odstupem 7dní po první.
M1 na nátěr to je trhavina, to bych do úlu nedával.

Nemuselo byt nic odbyto,spis mam podle poslednich let dojem,ze konec plodovani se posunuje az k Vanocum a zacatek je brzo po nich.JosPr

"Samozřejmě, nyní je možno provést ošetření aerosolem, nebo fumigací, když bude teplota, jak říkáš. Nezlob se na mě, ale jinak si myslím, že nemáš pravdu. U nás bývá první prolet často na konci února, začátku března. Včelstva ale začínají plodovat teoreticky už od slunovratu, prakticky většinou od druhé poloviny ledna. Takže na začátku března, v době prvních teplých dnů, je ve včelstvu zatím malé množství zavíčkovaného plodu (výhoda, a přeci kvůli tomu se nátěr provádí!). - Kdyby platilo, co říkáš, nebylo by možno ošetření nátěrem plodu s následnou fumigací provést nikdy!!- Nebo kdy se podle tebe má nátěr plodu s fumigací provádět?? To mi prosím vysvětli."


No, já vím jen to, že když jsem včelařil v uteplených zadovácích , tak zavíčkovaný plod v období prvního proletu obvykle byl. Nyní v jednostěnných úlech moje matky obvykle začnou klást až právě těsně před prvním proletem, v období, kdy je v noci těch cca + 5 st C a ve dne + 10 a víc st C. V posledních letech je u nás málokdy takové teplé počasí, kdy ještě není prolet a zároveň se matky už rozkladou. Takže u nás nemá smysl dělat ošetření nátěrem plodu dříve než takové tři týdny po prvním proletu a v té době už se dávno všechna včelstva na stanovišti vzájemně vylupují , obírají o zásoby, které díky zeslabení přes zimu neobsedají nebo je zimní chumáč při cestě vzhůru minul.

"Nemuselo byt nic odbyto,spis mam podle poslednich let dojem,ze konec plodovani se posunuje az k Vanocum a zacatek je brzo po nich.JosPr"

Plodování na podzim kopíruje u cca poloviny, třetiny včelstev teploty. Aspoň u mně. Pokud je v říjnu zima, v noci mráz a ve dne 5 - 10 st C, plodování ukončují. A pokud by bylo v prosinci v noci 5 - 10 st C a ve dne 10 a na slunci 15 a víc st C, včelstva náchylná k plodování, ta cca třetina, plodování zaručeně rozjede.
Letos mně plodovaly do cca poloviny listopadu, pak se už ochladilo tolik, že přestaly a už nezačaly. Soudě podle zbytků na podložkách.

"M1 na nátěr to je trhavina, to bych do úlu nedával."

Podle návodu se dává tuším 5 kapek do 50 mililitrů vody a těch 50 mililitrů vystačí na nátěr plodu 3 - 6 včelstev. Na fumigaci se dává 2 kapky na jeden nástavek.....

"Takže u nás nemá smysl dělat ošetření nátěrem plodu dříve než takové tři týdny po prvním proletu a v té době už se dávno všechna včelstva na stanovišti vzájemně vylupují , obírají o zásoby, které díky zeslabení přes zimu neobsedají nebo je zimní chumáč při cestě vzhůru minul."
_________________

Ale to je přeci přesně ono - otevřu včely, nahlédnu, a když není zavíčkovaný plod, tak výborně - provedu fumigaci a mám hotovo. Když je plodu málo, tím lépe - aplikuji tak do včelstva jen malé množství M1 nátěrem, protože i plocha plodu je minimální. Důležité je, že ale mohu mít jistotu, protože narozdíl od nynějšího stavu, kdy pouze předpokládám, že ve včelstvu není plod, lze včelstva (sice v rychlosti, ale přeci) rozebrat. Pořád nechápu na co čekat - čím více plodu ve včelstvu, tím je to pro ošetření horší a nátěr plodu si vždycky rád odpustím. Podotýkám, že hovořím jen o léčení včelstev se zvýšeným spadem nad limit asi tak těch tří roztočů v rozhodném období ledna. Tak to vidím aspoň já.

Také nezapomeňte na jedno pravidlo pozdní odchov matek vede k prodlouženému plodování. zrovna tak platí čím starší matka tím dříve plodování ukončí. z toho nakonec vyplývá mladá matka = větší výnosy ale i dlouhé plodování = zvýšený počet roztočů = více chemie. vždy je něco za něco. Zrovna tak volání po F1 však také vede ke snížené biodiverzitě tudíž pak i k nižší odolnosti.Pak zase je výsledkem více chorob. cestou z toho jsou pak chovy na principu Bio s vědomím nižšího výnosu Zato však vyšší ceny medu. Řešením pak by mohl být i návrat k menším zimujícím včelstvům. A teď babo raď.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spad po t?et? fumigaci
> Datum: 20.12.2011 11:58:53
> ----------------------------------------
> "Nemuselo byt nic odbyto,spis mam podle poslednich let dojem,ze konec
> plodovani se posunuje az k Vanocum a zacatek je brzo po nich.JosPr"
>
> Plodování na podzim kopíruje u cca poloviny, třetiny včelstev teploty.
> Aspoň u mně. Pokud je v říjnu zima, v noci mráz a ve dne 5 - 10 st C,
> plodování ukončují. A pokud by bylo v prosinci v noci 5 - 10 st C a ve dne
> 10 a na slunci 15 a víc st C, včelstva náchylná k plodování, ta cca
> třetina, plodování zaručeně rozjede.
> Letos mně plodovaly do cca poloviny listopadu, pak se už ochladilo tolik,
> že přestaly a už nezačaly. Soudě podle zbytků na podložkách.
>
>
>

Letos byl dlouhý podzim oproti jiným rokům. A letošní matky plodovaly nejdéle do posledního listopadového týdne. Některé skončily i o 14 dní dříve. A většinou začínají plodovat ke konci ledna. Já to beru podle vody na podložce a zapářené stropní folii.
Takže pro mě druhé ošetření bylo na zač. prosince a třetí před necelým týdnem. Po třetím ošetření bych roztoče spočítal na prstech jedné ruky ze 30ti včelstev.
Podle předpovědi zima začne až v polovině ledna, pokud se to vyplní tak plodování se posune také.

- ale v tvém případě víš, kde je problém, potom pokud ve směsném vzorku vyjde víc než 3 ks na včelstvo, selský rozum velí na jaře přeléčit pouze to včelstvo, kde je problém. R.K

Radim a prečo nie hneď. Ak je to naozaj ako to autor píše,predpokladajme, že je to tak, že včelstvo nebolo dobre zadymené Varidolm, tak nech si ho zopakuje.

Mám to odskúšané, fumigant aj v tomto čase zaberie, dostane sa aj do zomknutého chumáča. Veď do chumáča po celú zimu aj extrémne nízkych teplotách sa vzduch ku včelám dostane, tak prečo by to nedokázal amitrazový fumigant ku klieštikom na včelách? Ak je Vd naozaj na včelách postupne z zo zimujúcich včiel vypadne. Anton

"Ale to je přeci přesně ono - otevřu včely, nahlédnu, a když není zavíčkovaný plod, tak výborně - provedu fumigaci a mám hotovo. Když je plodu málo, tím lépe - aplikuji tak do včelstva jen malé množství M1 nátěrem, protože i plocha plodu je minimální."

Vlastně ano, souhlasím. nechal jsem se trochu unést tím nátěrem a zapomněl jse, že současně se dělá i fumigace.

"Také nezapomeňte na jedno pravidlo pozdní odchov matek vede k prodlouženému plodování. zrovna tak platí čím starší matka tím dříve plodování ukončí. z toho nakonec vyplývá mladá matka = větší výnosy ale i dlouhé plodování = zvýšený počet roztočů = více chemie. vždy je něco za něco. Zrovna tak volání po F1 však také vede ke snížené biodiverzitě tudíž pak i k nižší odolnosti.Pak zase je výsledkem více chorob. cestou z toho jsou pak chovy na principu Bio s vědomím nižšího výnosu Zato však vyšší ceny medu. Řešením pak by mohl být i návrat k menším zimujícím včelstvům. A teď babo raď.
Pepan "

Nějak zhruba takhle to bude.

Také nezapomeňte na jedno pravidlo pozdní odchov matek vede k prodlouženému plodování. zrovna tak platí čím starší matka tím dříve plodování ukončí. z toho nakonec vyplývá mladá matka = větší výnosy ale i dlouhé plodování = zvýšený počet roztočů = více chemie. vždy je něco za něco.Pepan

Teoreticky by to tak malo byť, ale... Už roky mám presnú evidenciu veku matiek, čo mi umožnilo urobiť pokus či je to to pravda. 15.10 so po dva roky sledoval kladenie mladých (vyliahnuté v tom istom roku) a staré- dvoročné. Posudzoval som cca 95 matiek, čiže základňa bola dostatočná.
Výsledok: mladé M 51,40%, staré 49,0% čo ešte nemusí byť preukazné.

Bol som tým prekvapený, pretože neustále zdôrazňovanie, že mladé M plodujú až do zimy a staré? nie, ale v tomto prípade tomu tak nebolo, i keď ten počet plodujúcich včelstiev môže byť aj iný. Percento treba posudzovať tak že v obidvoch skupinách 51,4% kládlo vaj. a 48,6% nekládlo vaj. a to isté v skupine starých M 49,0 kládlo vaj. a 51,0% nekládlo.

Preto hovoriť s takou istotou, že mladé M kladú viac ako staré, lebo ten rozdiel môže byť aj iný a to v prospech starších M. Matky majú oveľa vyšší potenciál ako dva roky, preto vždy záleží, aké podmienky včiel sú v tom ktorom roku pred zimou (prínos peľu)- čiže meteorologické podmienky a kvalita včiel vo včelstve, matka sama vo včelstve nekladie vajíčka len tak sama od seba, ale ako jej a či jej včely pripravia voľné bunky.

Toto je môj názor a ešte nemusí byť pravdivý. Pozorovanie včiel dva roky je nepostačujúci aby aby mohol prezentovať moje tvrdenie, pretože každý rok je iný.

JirkaV (Re: Spad po třetí fumigaci (54809)
"Prosím o názor, jaký je ještě přijatelný spad po třetí fumigaci. Včelařím krátce. Loni jsem měl po třetí fumigaci spad v jednotkách, průměrně asi 3 (v zimní měli pak byla 0). Letos byl spad po třetí fumigaci v průměru asi 15 a mám obavy, že v zimní měli bude nad 3 roztoče. Celkově mi letos po fumigaci napadalo asi 3x víc roztočů než loni."

J.B.:
Od každého z diskutujících můžeš dostat jinou odpověd. Až se rozhodneš, rozhodnete, napište jak jste se rozhodl.
Můj názor je udělat u problematického včelstva aerosol. (minulý týden jsem jedno odpoledne zaznamenal 11°C to by se bylo hodilo)
Jinak si ale myslím že oficielní navod a dodržování technologii ošetřování je důležité, je částečně "blbu vzdorné" Mám zkušenosti se včelařskou veřejností s jednotlivými včelaři kteří "ani vědí-nevědí jestli mají včely" příklad:
Před 20ti lety tedy s varroa jsem navštívil-kontroloval jako duvěrník souseda včelaře který na schůzi řekl že ošetření včel nepotřebuje že nemá včely.
Při návštěvě jeho manželka řekla "ne nemá včely já jsem mu to zakázala" a když jsem se zeptal jestli mi může ukázat včely odvedl mně ke včelínu s pěti uly a z jedněch létaly včely. ( za pootevřeným okenkem stála sklenice jak je krmil) Řekl já jsem o tom nevěděl, asi přiletěl roj.

Chci jen naznačit že péče je různá.
A vás pochválit že se starosti, monitorongem spadu o své včely staráte.

Jako negativum oficialního návodu bych uvedl přístup kdy se k ošetření přistupuje jednotně k ošetření stanoviště. Že se nepřistupuje ke každému jednomu včelstvu individuelně.
"to by nebylo dostatečně blbu vzdorné".
Ačkoliv rozdíly v napadení jednotlivých včelstev je různý až velmi různý.
Je jasné že za stav svých včel je především zodpovědný jejich včelař

a ten je zodpovědný za každé jedno včelsto a stanoviště také.
Tak že jestliže jistě zjistíte že jedno včelstvo má spady nízké můžete i jedno ošetření neudělat a naopak jestliže vedlejší má stále vysoké spady udělat o jedno ošetření více (vlastně bud ted v prosinci nebo i jen na jaře )myslím tím i při spadu více jak 3 roztoče na včelstvo udělat nátěr jen tomu včelstvu které ten průměr zvýšilo.

Je zde však nebezpečí zkreslení spadu, spadů.
Dle ing Dvorského spadlí roztoči

kteří se při pádu umažou o zásoby v bunkách nebo na podložce při floataci nevypalovou z oleje a tím výsledek zkreslí.

Já jsem měl letos spady oproti minulému roku průměrně desetkrát vyšší. Jedna čtvrtína včelstev byla napadena silně, ty jsem ošetřoval v červenci až září opakovaně až 6x KM 65% ale stále jsem nebyl spokojen U nekolika včelstev 10% jsem dělal jen 2 ošetření a naopak asi u 5ti ( z celku 25ti)jsem udělal o jedno ošetření více,
A po posledním ošetření mi spadly 4 roztoči z 25ti to je 0,16 na včelstvo tak že předpokládám zimní spad pod 3na včelstvo. Co nevím je nakažení viry u včelstev se spady nad 3000 roztočů, ale zatím tam včely jsou.

Přeji příjemné Vánoce a vše dobré v příštím roce celé Včelařské konferenci
J.B.

Také záleží na tom jak to vnímáme.
Pro někoho může matka odchovaná v květnu být stará oproti matce z července. Pro jiného je dvou leté také stará a někdo tak nevnímá ani pětiletou. Jiní zase včelstva na 3 nástavcchí považují za slabochy, Druhým stačí i dva. jeden musí zimovat na 3 druhý na jednom. Nakonec však mají oba z včelstva po dvou konvích medu. Ten první však spotřebuje více léčiv a 20 kg cukru a ten druhý s těmi slabochy nemusí tak intezivně léčit a je pak obviněn z flákání, a cukru mu stačí 7 Kg.
Ptám se pak kde je logika a pravda?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??n? <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Spad po t?et? fumigaci
> Datum: 21.12.2011 09:06:05
> ----------------------------------------
> Také nezapomeňte na jedno pravidlo pozdní odchov matek vede k prodlouženému
> plodování. zrovna tak platí čím starší matka tím dříve plodování ukončí. z
> toho nakonec vyplývá mladá matka = větší výnosy ale i dlouhé plodování =
> zvýšený počet roztočů = více chemie. vždy je něco za něco.Pepan
>
> Teoreticky by to tak malo byť, ale... Už roky mám presnú evidenciu veku
> matiek, čo mi umožnilo urobiť pokus či je to to pravda. 15.10 so po dva
> roky sledoval kladenie mladých (vyliahnuté v tom istom roku) a staré-
> dvoročné. Posudzoval som cca 95 matiek, čiže základňa bola dostatočná.
> Výsledok: mladé M 51,40%, staré 49,0% čo ešte nemusí byť preukazné.
>
> Bol som tým prekvapený, pretože neustále zdôrazňovanie, že mladé M plodujú
> až do zimy a staré? nie, ale v tomto prípade tomu tak nebolo, i keď ten
> počet plodujúcich včelstiev môže byť aj iný. Percento treba posudzovať tak
> že v obidvoch skupinách 51,4% kládlo vaj. a 48,6% nekládlo vaj. a to isté v
> skupine starých M 49,0 kládlo vaj. a 51,0% nekládlo.
>
> Preto hovoriť s takou istotou, že mladé M kladú viac ako staré, lebo ten
> rozdiel môže byť aj iný a to v prospech starších M. Matky majú oveľa vyšší
> potenciál ako dva roky, preto vždy záleží, aké podmienky včiel sú v tom
> ktorom roku pred zimou (prínos peľu)- čiže meteorologické podmienky a
> kvalita včiel vo včelstve, matka sama vo včelstve nekladie vajíčka len tak
> sama od seba, ale ako jej a či jej včely pripravia voľné bunky.
>
> Toto je môj názor a ešte nemusí byť pravdivý. Pozorovanie včiel dva roky je
> nepostačujúci aby aby mohol prezentovať moje tvrdenie, pretože každý rok
> je iný.
>
>
>

"Jiní zase včelstva na 3 nástavcchí považují za slabochy, Druhým stačí i dva."
__________________

Ano, přístupy ke včelaření jsou různé, ale pokud by mělo být řečeno, že včelstvo ve dvou nástavcích je schopno přinést 70kg, tak o tom bych pochyboval. Tolik medu se do tohoto prostoru prostě nemůže vejít, to je proti fyzice. Také vím, jak se včelařilo v budečácích (sám jsem v začátku dva zdědil) a že starší včelaři vzpomínají na průměrné výnosy okolo 10kg na včelstvo. Vím, že se sice tolik nepěstovala řepka, ale ta ani dnes často nemeduje, jak bychom si představovali...

Tak o tom nepochybuj znám včelaře kteý má 4 vozy budečáků s průměrným výnosem kolem 80 kg
Je to o umění a pracnosti. Také znám včelaře kteří když mají v univerzálu 10 kg, tak se tváří jako přeborníci.
Když jsme měli doma budečáky tak se vytáčelo každý týden od půlky května až do konce července dnes jsou to 4 medobraní,
při přibližně stejném výnosu ze včelstva za sezónu. Máš pravdu že průměrný výnos na včelstvo býval menší V roce 1914 se uvádělo 5kg, v padesátých letech se uvádělo10 kg, v sedmdesátých to již bylo téměř na úrovni dneška, díky tachovské metodě hospodaření. Také je zavádějící údaj 10 kg z budečáku ale to se obvykle týkalo jednoho medobraní. Jsou však také země kde je medobraní jen jedno za sezónu ale vytočí se i 100 kg na včelstvo To však již nejsou úly v našem slova smyslu, ale komíny.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spad po t?et? fumigaci
> Datum: 21.12.2011 14:04:43
> ----------------------------------------
> "Jiní zase včelstva na 3 nástavcchí považují za slabochy, Druhým stačí i
> dva."
> __________________
>
> Ano, přístupy ke včelaření jsou různé, ale pokud by mělo být řečeno, že
> včelstvo ve dvou nástavcích je schopno přinést 70kg, tak o tom bych
> pochyboval. Tolik medu se do tohoto prostoru prostě nemůže vejít, to je
> proti fyzice. Také vím, jak se včelařilo v budečácích (sám jsem v začátku
> dva zdědil) a že starší včelaři vzpomínají na průměrné výnosy okolo 10kg na
> včelstvo. Vím, že se sice tolik nepěstovala řepka, ale ta ani dnes často
> nemeduje, jak bychom si představovali...
>
>
>

"Také vím, jak se včelařilo v budečácích (sám jsem v začátku dva zdědil) a že starší včelaři vzpomínají na průměrné výnosy okolo 10kg na včelstvo."

Taky jsem včelařil v budečácích.
10 kilo na včelstvo bylo tam, kde včelař v květnu narval plný úl plástů a opustil stanoviště a přišel vybrat med až v srpnu před krmením na zimu. Pokud bylo stanoviště dost mednaté, bylo v úlech 20 - 30 kilo, ale ve třetině až ve dvou třetinách úlů nebylo nic kvůli nezvládnutému rojení nebo nezvládnuté výměně matek. 20 kilo na včelstvo bylo, když včelař vydržel nějaké desetiletí ty včely rozchovávat, takže rojivé geny mezitím utekly s roji pryč, zbyly jen včelstva s tichou výměnou, takže med byl prakticky ve všech úlech. A přes 100 kilo medu za rok mohlo v budečáku být, pokud na stanovišti byla trvalá střední až silná snůška od konce dubna po srpen a bylo dobré počasí. A stanoviště nebylo převčeleno, nýbrž spíš naopak. První medobraní potom bylo cca v polovině května a potom každé dalších cca 14 dnů...., odebírala se polovina až 2 / 3 plných zavíčkovaných plástů s medem, 10 - 15 kilo na úl....
Pokud ovšem výnosy nebyly omezeny mednatostí stanoviště, respektive převčelením nebo nepřevčelením stanoviště, to bylo vždy asi nejčastější.
Nebo nepříznivým počasím.

Jinak ještě 10 kilo z budečáků bývalo tam, kde včelař odevzdal do výkupu do Jednoty a nahlásil ZO množství 10 kilo na včelstvo a zbytek , dalších 10 nebo možná 40 i víc kilo na včelstvo rozprodal takzvaně ze dvora. Podnikatelé tehdy nebyli, finanční úřad taky ne, a tak mám pocit, že za socíku z toho ani nebylo jak a komu odvádět daně.

To jseš na omylu za socíku se to také danilo. jen se těmi kilogrami nikdo nechlubil


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spad po t?et? fumigaci
> Datum: 21.12.2011 15:51:00
> ----------------------------------------
> Jinak ještě 10 kilo z budečáků bývalo tam, kde včelař odevzdal do výkupu do
> Jednoty a nahlásil ZO množství 10 kilo na včelstvo a zbytek , dalších 10
> nebo možná 40 i víc kilo na včelstvo rozprodal takzvaně ze dvora.
> Podnikatelé tehdy nebyli, finanční úřad taky ne, a tak mám pocit, že za
> socíku z toho ani nebylo jak a komu odvádět daně.
>
>
>

Pepan to hezky s vynosy nakousl,jen nedopovedel.Pri budecakovem zpusobu vcelareni na dobrem stanovisti se mohl vcelar ke vcelam odstehovat,aby stihal vsechny prace,diky sile zazimovanych vcelstev nemohl pocitat s mednikem vonaveho medu ze tresni a pampelek.Prvni med byla az repka.Sila vcelstev se nahrazovala jejich mnozstvim..Dnesni rotace mednikovych nastavku,staveni "kominu",zazimovana opravdu silna vcelstva posunuji vyuziti snuskovych moznosti uplne jinam,vyjde li pocasi.Zalezi jen na sikovnosti,jak kdo dokaze vyuzit moznosti stanoviste....