78159

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


JosPr (217.77.165.49) --- 22. 12. 2011
Re: pameť

Lesy okolo meho stanoviste tvori jeden celek-vojensky ujezd Brezina,kam se clovek podiva.Vetsina porostu uz leta je v mytnem veku,ale pokacet vse naraz nejde.Teren znacne clenity,hluboke srazy,skaliska,udoli s potucky.Nemuzu uprit voj.lesum snahu zalesnovat,no kvuli suchym letum vetsina vysadeb uschne a vyhrava ostruzinik,tomu nevadi snad nic.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55279


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
R. Polášek (85.71.180.241) --- 23. 12. 2011
Re: pameť

Jinak ještě pozoruji trend v tom, že obecně z přírody mizí kvetoucí rostliny a jsou nahrazovány nekvetoucími. Nejvíc to je vidět na rozhraních lesů a polí, kde zemědělci přestřikují postřiky herbicidy běžně až metr daleko mimo pole. Ty postřiky nejlépe přežijí kopřivy, pýr nebo bodláky a další mohutné rostliny a ty se tam tak množí přednostně. Ty plochy rozhraní mezi poli a lesy jsou u nás poměrně dost velké, protože lesíky z velké části kopírují vodní toky a zářezy těmi toky vytvořené, takže na poměrně malou plochu lesíků připadá velká plocha okrajů.
Ale připadá mi, že podobný trend je i uvnitř lesíků a na všelijakých v současné době nesekaných travnatých porostech.
Typoval bych na nedostatek přírodních opylovačů, čmeláků a podobných, pro které se s nástupem chemizace zemědělství staly plochy polí plus plochy lesů v jejich blízkosti , do 5 - 10 metrů daleko od polí mrtvým územím. Kde nemohou přežívat, protože jsou tráveni, uď přímo, když si udělají hnízdo v poli nebo když tam vyletí za kvetoucími rostlinami.
Nejvíc to je vidět na rostlinách kvetoucích pod listnáči před olistěním v dubnu.
Včely trvale umístěné v lese to napravují tak do cca 500 metrů od stanoviště. na větší vzdálenost ne.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55281


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
(e-mailem) --- 24. 12. 2011
Re: pame

Postřeh je správný ale důvodem omezování výskytu kvetoucích rostlin je jiný. Zřejmě také Myslíš nekvetoucími rostlinami trávy. Ty také patří do kvetoucích (zjevnosnubných). Snižování kvetoucích rostlin v porostech je víceméně způsobeno nesekáním travních porostů. Tam mnohé včelařsky cenné rostliny nemají šanci přežívat.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: pame
> Datum: 23.12.2011 11:52:53
> ----------------------------------------
> Jinak ještě pozoruji trend v tom, že obecně z přírody mizí kvetoucí
> rostliny a jsou nahrazovány nekvetoucími. Nejvíc to je vidět na rozhraních
> lesů a polí, kde zemědělci přestřikují postřiky herbicidy běžně až metr
> daleko mimo pole. Ty postřiky nejlépe přežijí kopřivy, pýr nebo bodláky a
> další mohutné rostliny a ty se tam tak množí přednostně. Ty plochy rozhraní
> mezi poli a lesy jsou u nás poměrně dost velké, protože lesíky z velké
> části kopírují vodní toky a zářezy těmi toky vytvořené, takže na poměrně
> malou plochu lesíků připadá velká plocha okrajů.
> Ale připadá mi, že podobný trend je i uvnitř lesíků a na všelijakých v
> současné době nesekaných travnatých porostech.
> Typoval bych na nedostatek přírodních opylovačů, čmeláků a podobných, pro
> které se s nástupem chemizace zemědělství staly plochy polí plus plochy
> lesů v jejich blízkosti , do 5 - 10 metrů daleko od polí mrtvým územím. Kde
> nemohou přežívat, protože jsou tráveni, uď přímo, když si udělají hnízdo v
> poli nebo když tam vyletí za kvetoucími rostlinami.
> Nejvíc to je vidět na rostlinách kvetoucích pod listnáči před olistěním v
> dubnu.
> Včely trvale umístěné v lese to napravují tak do cca 500 metrů od
> stanoviště. na větší vzdálenost ne.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55285


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
R. Polášek (85.71.180.241) --- 24. 12. 2011
Re: pame

"Snižování kvetoucích rostlin v porostech je víceméně způsobeno nesekáním travních porostů. "

Jinak ale znám tři stanoviště v lese, kde po desítky let bylo chovány ve včelínech či včelníkách 10 - 20 včelstev a které byly v průběhu posledních 20 let opuštěny. A připadá mi, že právě v tom lese kolem těch míst ubylo kvetoucích rostlin, hlavně těch, co kvetou v dubnu před vývinem listů na stromech. A v tom lese se nezměnilo skoro nic kromě nějakého přirozeného vývoje daného stárnutím porostů nebo částečnou probírkou.
Ale je to z velké části můj pocit, nikdy jsem to nepočítal. Možná by bylo zajímavé něco takového udělat. Najít včelín v lese s hodně včelstva, který se chystá včelař zrušit a zmapovat ty rostliny do vzdálenosti nějakých pár stovek metrů teď a potom za 5 - 10 - 20 let. Možná by ty výsledky byly docela co k čemu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 55291


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu