Včelařská konference

Zdravím,
heldam nekoho, kdo by mi mohl nabídnout tmavou vcelu apis mellifera mellifera.
S pozdravem
Cher

Tak to musíš někde na západní hranici snad se nacházejí nějaké malé populace na Šumavě. Tam se po ní začalo pátrat.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: cher <jezit/=/gmx.de>
> Předmět: cernoska
> Datum: 28.12.2011 14:40:12
> ----------------------------------------
> Zdravím,
> heldam nekoho, kdo by mi mohl nabídnout tmavou vcelu apis mellifera
> mellifera.
> S pozdravem
> Cher
>
>
>

To je udička made in germany

V původní čistější verzi nejspíš už tmavá včela neexistuje, protože včelí populace je vzájemně geneticky propojena volně létajícími trubci a oblast rozšíření tmavé včely se kryje s oblastí hospodářsky vyvinuté Evropy. Kde byly včely po staletí všelijakým způsobem včetně všemožných dovozů prošlechťovány na vysoké výnosy. Něco jako původní včely by mohlo přežívat pouze v zaostalých oblastech typu Karpat v Rumunsku nebo na Zakarpatské Ukrajině nebo na Kavkaze, jenomže tam jsou původní jiné varinty včely než tmavá včela.
U nás už před nějakými 50 lety bylo rozhodnuto o přešlechtění původní tmavé včely rakouskými a slovinskými kraňkami, takže dneska u nás mohou přežívat snad jen zbytky genů původní černé včely.
Ćerná včela jako základ šlechtění byla použita mám pocit v Německu , tam by včely měly být genově původné černé včele mnohem příbuznější a černá včela by taky měla být buckfastská vřesovištní včela vyšlechtěná v Anglii svého času bratrem Adamem, to ale nevím, jestli to dnes není už historie.
Pak snad jedině pokud byly v historii původní černé včely někde vyvezeny do kolonií, kde by byly dodnes rozchovávány.

Tmavé včely tady stále jsou. Ani několik desítek let jejich systematické likvidace od rozchovavatelů/dovozců kraňky ze Slovinska tmavou včelu zcela nevyhubilo, jen díky tomu, že kraňka v naši přírodě není schopna volně přežít. To je včela, která potřebuje včelaře, tmavá včela je včela do lesa a nepohody.
Podívej se na www.nordbiene.de. Normálně se dají objednat matky v podstatě všude (Rakousko, Švýcarsko, Německo, Švédsko ...) jsou tam adresy na chovatele. Otázka je, jak dlouho Tvá tmavá včelstva odolají tlaku okolní populace kraněk.
Snad se i u nás situace pro tmavou včelu zlepší, ale je třeba aby se zapojilo více včelařů, kterým nejde jen o metráky vytočeného medu a mají také soucit s přírodou.
zdenek

Zdravím,
heldam nekoho, kdo by mi mohl nabídnout tmavou vcelu apis mellifera mellifera.
S pozdravem
Cher

Treba sa obrátiť na švajčiarskych chovateľov Nigri.

Mám dojem že jedno z příštích čísel Moderního včelaře bude věnováno včele černé.

Pár nadšenců po ní v ČR pátrá. Takže pokud si někdo myslí, že je na včelnici má, nebo o nich ví, stačí obstarat asi tak deset, dvacet mrtvolek na analýzu křídel.

Bylo by zajímavé zjistit, zda dovozy a 40 let monopolu kraňky stačilo na úplné vytlačení původní včely a dalšího importu.

Karel

ahoj zdenku,
chlapce z nordbiene.de znám, ale mají problémi plemeno udrzet bez vlivu kranky. Momentálne je v Nemecku takovej zájem o cernou vcelu, ze jsou v nouzi a snazí jse zalozit vlastní chov. mne slo o to, získat informaci, jestli nekdo v cesku nebo na slovensku nigru chová

Cher:
ahoj zdenku,
chlapce z nordbiene.de znám, ale mají problémi plemeno udrzet bez vlivu kranky. Momentálne je v Nemecku takovej zájem o cernou vcelu, ze jsou v nouzi a snazí jse zalozit vlastní chov. mne slo o to, získat informaci, jestli nekdo v cesku nebo na slovensku nigru chová
------
Jo, PSNV měla projekt hledání zbytků včely tmavé na území ČR.

Zatím se prošla ŠUmava, a něco s vyšíím podílem se udržuje inseminací.

Karel

Snad se i u nás situace pro tmavou včelu zlepší, ale je třeba aby se zapojilo více včelařů, kterým nejde jen o metráky vytočeného medu a mají také soucit s přírodou.
zdenek


To je pravda, já jsem s chlapci na nordbiene v kontaktu. Más pravdu, ze je potreba úcasti více vcelarú, jen tak má sanci odolat populaci kranky a (doufám) varrózi. Kranka byla slechtena na vysoký výnos medu, zajímavá je studie:
Dee Lusby píse, že bunky o velikosti od 4,9 mm dolů privedou včelu k přirozené rovnováze.
Pri rozmeru bunky 4,9 mm a snízením roztupem plástú na 32 mm jse zvysuje teplota v hnízdě, a tím pádem jse snízí inkubační doba o jeden den. tak ze na 20 dní místo 21, a tím vcela varróze utece. Roztoc to ví a proto utíká v létě do trubčího plodu, protože v delnickým plodu jse nemúze tak rychle rozmnožit. Asijské a africké včely cerana staví také malé buňky a nemají s varrózou problémy. Malé bunky múze vcela také snadnejsí a rychleji vycistit, nez bezné velké bunky.

http://www.resistentebienen.lapalmamiel.com/index_dt.htm

Podle jiných pramenů je omyl právě v tom tvrzen,í že rostoč utíká do trubčích buněk. Skutečnost je údajně však taková, že trubci mají delží vývoj a tudíž v buňce se může vyvinout více potomstva od jedné samičky. To se následovně pak jeví jakoby vyhledávané.
Trubčí plod se ták stává vlastně líhní. Následně se pak vychvalovaný nadměrný chov trubců stává příčinou vysokého zamoření. Není tedy ani tou předpokládanou pastí na VD.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: cher <jezit/=/gmx.de>
> Předmět: Re: cernoska
> Datum: 09.1.2012 11:19:04
> ----------------------------------------
> Snad se i u nás situace pro tmavou včelu zlepší, ale je třeba aby se
> zapojilo více včelařů, kterým nejde jen o metráky vytočeného medu a mají
> také soucit s přírodou.
> zdenek
>
>
> To je pravda, já jsem s chlapci na nordbiene v kontaktu. Más pravdu, ze je
> potreba úcasti více vcelarú, jen tak má sanci odolat populaci kranky a
> (doufám) varrózi. Kranka byla slechtena na vysoký výnos medu, zajímavá je
> studie:
> Dee Lusby píse, že bunky o velikosti od 4,9 mm dolů privedou včelu k
> přirozené rovnováze.
> Pri rozmeru bunky 4,9 mm a snízením roztupem plástú na 32 mm jse zvysuje
> teplota v hnízdě, a tím pádem jse snízí inkubační doba o jeden den. tak ze
> na 20 dní místo 21, a tím vcela varróze utece. Roztoc to ví a proto utíká v
> létě do trubčího plodu, protože v delnickým plodu jse nemúze tak rychle
> rozmnožit. Asijské a africké včely cerana staví také malé buňky a nemají s
> varrózou problémy. Malé bunky múze vcela také snadnejsí a rychleji
> vycistit, nez bezné velké bunky.
>
> http://www.resistentebienen.lapalmamiel.com/index_dt.htm
>
>
>

Pouzivam 4 trubci ramky na vcelstvo a celkem jsem rad,ze jsou lihni na VD.V dobe,kdy uz rojovka neni akutni,mi odstraneni zavickovanych trubcich ramku hodne pomaha snizit populaci VD.V metodice LBV je popisovan chov trubcu jako prostredek omezujici rojeni,tak ho taky chapu.Nezaznamenal jsem v metodice zminku nadmerne chovat trubce do zblbnuti.Vetsi obavu z namnozeni VD mam u vcelstva s podmetem plnym trubciny,protoze,kdo tam poleze pravidelne vyrezavat zavickovanou trubcinu?To je pak lihen VD,i kdyz proti rojeni funguje tez.JosPr

To je již ovšem zase jiná metodika chovu, která je osvědčená a není též založena na tom omylu pasti. Jejímž účelem není omezení VD, ale rojení.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: cernoska
> Datum: 09.1.2012 12:39:30
> ----------------------------------------
> Pouzivam 4 trubci ramky na vcelstvo a celkem jsem rad,ze jsou lihni na
> VD.V dobe,kdy uz rojovka neni akutni,mi odstraneni zavickovanych trubcich
> ramku hodne pomaha snizit populaci VD.V metodice LBV je popisovan chov
> trubcu jako prostredek omezujici rojeni,tak ho taky chapu.Nezaznamenal jsem
> v metodice zminku nadmerne chovat trubce do zblbnuti.Vetsi obavu z
> namnozeni VD mam u vcelstva s podmetem plnym trubciny,protoze,kdo tam
> poleze pravidelne vyrezavat zavickovanou trubcinu?To je pak lihen VD,i kdyz
> proti rojeni funguje tez.JosPr
>
>
>