Archiv Včelařské konference

"2 tydny jsem byl nucen zaskocit za nemocneho kolegu u 28 budecaku,zabralo to neuveritelnou spoustu casu.Proto uz nikdy vic."

nene, to dneska nejsou úly na produkci medu. To jsou úly na to, když se někdo chce vrtat ve včelách a tak si na zahradu k baráku pořídí 4 úly se 4 včelstvy nebo tak nějak. Má co dělat a med pro rodinu na zimu a pro příbuzné z toho dobude taky. A když mu vedle zahrady zemědělci nasejou řepku, i něco medu prodá a pak si za ty peníze za ten med zajde tak třikrát do hospody...

Kdyby přišli o úly, tak takový argument beru. Včelstvo může uhynout,
ale její mechanismus množení nezabrání šíření dalších ohnisek varoázy
směrem k nicnedělajícím včelařům. A v tom je dost závažný
protiargument. Jedině, žeby se takový včelař vypálil kvůli moru. Potom
často takoví včelaři končí s chovy. To je s praxe._gp_

...........

> Gusti!
> Když nebude povinnost a bude doporučený postup,tak ti co budou líní
> něco dělat
> (nebudou dělat nic) a nebudou se o svoje včely starat dostatečně,tak
> přesně ti  o ně
> přijdou.> Standa

Neviem prečo sa tu stále píše o úľoch prístupných zo zadu tzv. zadováky píšete neustále s určitým nepochopiteľným dešpektom.
U6 v roku 1958 som začal včeláriť v nadstavkových úľoch a tak je to doteraz. Môj priateľ už predomnou včeláril v zadovákoch až do svojej smrti. A verte, že dlho som mu závidel jeho výnosy dosahované v týchto zaznávaných zadovákov miery 39x23 cm pre 2 x 13 plástov. A viem ,že si jeden rok kúpil práčku a druhý mrazničku.

Mal so i ja začiatku včelárenia dvojzadovák, takže viem posúdiť výhody nadstavkových úľových zostáv, len som chcel pripomenúť, že ak včelár vie využiť aj takéto úle platí to vaše, "úl medu medu nepotí" a beriem to ako prirodzené obydlie pre včely, samozrejme s prácou naviac. Ale čo má človek bez práce?

Znám včelaře co těch Budečáků má +-100 a všechny obsazené, má to ve vozech a aktivně kočuje. Pomocníky bere až na vytáčení. Ten poslední vůz si nechal dělat kolem 1995 roku. Budečáky má na 15 rámků v plodišti a 15 v medníku. S rojením má stejné problémy, jak kdokoliv v nástavcích. A výnosy má také výborné. Takže je to o postupech včelaření.
Já jsem si před 8 lety udělal 40 Dadantů Lanstrothovy délky, nástavky klasické na 10 rámků. S mírou spokojený jsem, ale dnes bych šel do nástavku s 12 rámky. Protože jsem zjistil, že při včelaření bez mřížky s 10 rámky, matka ve spodním polonástavku klade vyjmečně, velký nástavek zaklade celý a horní polonástavek, už medníkový, je zakladen na 3-5 polorámcích asi do poloviny. Dvě poslední sezóny jsem použil mřížku a už u toho zůstanu, protože můžu použít výkluzy a do rána zůstane v medníku několik desitek včel. Ty neometám a polonástavky mám od 30 včelstev naložené do hodiny od příjezdu a jedu vytáčet. Zbylé včely smetu, z horního nástavku kde se sami soustředily,až těsně před vytočením do rojáku. No a kdybych měl 12 rámkové plodiště tak vlastně nahradím plochu,kterou matka původně zakladla v medníkovém polonástavku. A měl bych velikost plodiště vyřešenou, protože Já na Dadantu nejvíc oceňuji to,že může být celé plodiště v jednom nástavku, což mi šetří čas při prohlídce. Oddělat medník, podívat se naklopením do spodu velkého nástavku, jestli jsou tam zakladené matečniky. Pokud ne, tak úl zavřu, pokud ano, vytáhnu několik rámků do množárny i s matkou a nahradím je ve včelstvu rámky s mezistěnami a aspoň matečnikem a je odrojeno. Do spodniho polonástavku je zbytečné chodit, tam nic podstatného není. Rozebírat dvounástavkové plodiště zabere dvakrát tolik času.

Zkousel jsem vysoky ramek v plodisti poloramky v medniku,do moru vcelaril na NN a na konec mi jako nejvyhodnejsi vysla varianta 39x24 o 4 nastavich po 11 ramcich.2 plodiste proto,ze je vcely dokazou za sezonu postavit a matka zaklast;a 2 medniky proto,ze je vcely dokazou zanest.100 % obmena dila v plodisti,krmeni kbelikem,kontrola preklopenim(dole matecnik jsem jeste nikdy nevidel).A muzu zazimovat vcelstvo obsedajici 22 plastu a podmet,nakrmene 21-23 kily se 7-8 plasty plodu,ktere pri prvnich snuskach uz ukaze co umi.Na repce pak dvojnasob.S minimem zasahu.A spoustu casu muzu travit u cesen pozorovanim jak se vcelky cini.

J.Procházka napsal: ( dole matečníky jsem nikdy neviděl) A můžu zimovat včelstvo obsedající 22 plástu a podmet,nakrmene 21-23 kily se 7-8 plásty plodu, které při prvních snůškách už ukáže co umí.

A Vy máte matečníky běžně v kterých místech plástu? Na spodních loučkách matečníky mám nejen Já, ale i včelaři na druhém nástavku s BVD 90 co mám v okolí, aspoň tak mi to potvrzují, že mají podobnou metodu kontroly. Ty matečniky jsou samozřejmě i v jiných místech, na kraji plástu.
Přepočítám-li 10ti rámkový Dadant vysoký a nízký nástavek na míru 390x240, tak to vychází na 20 rámků této míry, což je málo a bylo by vhodnější mít 12ti rámkový. Při krmení včely obsedají celý prostor úlu i s podmetem, a mají bez problému polovinu plodiště vys. nástavku ještě zakladenou, ale pozoroval někdo kolik včel v úlu je v listopadu? To se vytratí letní včely a je jich tak polovina. Proto včelstvo nemá zimní sezení na dvou nástavcích, ale pouze v jednom. Pakliže není včelstvo stlačeno větším množstvím zásob, které včelař dodá včelstvu. Krmit přes 20kilo je moc, to nemá včelstvo šanci zpotřebovat do první snůšky. Já krmím běžně 12-15 kily cukru a ještě se mi netalo, že bych musel dokrmovat. Spíš je pravidlem, že na zač. řepky odebírám zásobní plásty oddělkům. Jsem proto přesvědčen o výhodnosti větší míry než je 390x240, protože včely na jaře, kdy musí hospodařit s teplem v chomáči, nejsou zatěžováni mezinástavkovou mezerou, kterou musí vytopit a mají větší spotřebu zásob.

Matecniky vzdycky u spodnich loucek v hornim nastavku.Ve spodnim ne.Ale za zvlastni situace,kdy matka sama nechce prejit do spodniho nastavku na postavene mezisteny a stavebni ramek(nevim proc?).Horni nastavek byva plny zavickovaneho plodu a mladuskam chybi larvy ke krmeni.Vetsinou pak staci odstranit matecniky a prehodit nastavky a rojovka opadne.No kdyz se prehlidnu a roj prece jenom vyleti,vracim ho na mezisteny pod puvodni vcelstvo,oddelim silnou folii,4.den vratim mednik.Se zbytkem pak podle potreby,1 nastavek roji,zbytek bud na vcelstvo s rojovym matecnikem nebo na oddelky(jsou li uz matky!).Zimni krmeni kdyz zbyde davam do oddelku nebo zaloham na jare.Pri otepleni jsem kontroloval 2 vcelstva a obe uz mela jenom 10-12 kilo zasob a do kvetu stromu jeste hodne daleko.

Jeste na doplneni.Uplatnoval jsem metodiku podstavovani nastavku s mezistenami.Po dlouhem zvazovani pro a proti se priklanim k variante nadstavit nastavek s mezistenami jako treti,i za cenu preveseni nekolika plastu s plodem.Cilem by melo byt jakmile matka proklade znacnou cast postavenych mezisten,prehodit prazdny nastavek ze dna pres materi mrizku jako mednik na rannou snusku.Dalsi nastavek mezisten pak uz podstavit.Letos potrebuju silne oddelky na druhe stanoviste,tak pravdepodobne pojedu jenom na tri nastavky,to jeste uvidim podle snusky.(pred uly repka,vedle by mela byt horcice,zameduje li po dlouhe dobe jedle,tak to muze byt vynikajici rok.Kdyz jsem zacinal tak pri snusce repka,horcice,malina,jedle to slo k metraku na vcelsvo).Na nastavcich je uzasne mnozstvi variant postupu,jeden rok plati to,jiny rok ono,porad je nad cim premyslet.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: r. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Omlazeni ulu
> Datum: 21.2.2011 16:50:44
> ----------------------------------------
> hm, sice jsem si to myslel, že zadováky nejsou jen na spálení, ale že při
> malých počtech včelstev není problém v nich včelařit i dnes, ale zatím jsem
> to neměl potvrzené od jiných.
> Uvidím, co se svými 8 - 9 dvojáky zadováky, co mi ještě zbyly, udělám,
> jestli je nechám jen na odchov oddělků nebo jestli je začnu používat i na
> produkční včelstva. Nebo rozšířím z 2 x 12 plástů 39 x 24 na těch 2x 15 -
> 16 plástů a prodám někomu.
>
>
>

Můj názor je ten, že se jednou větou o doporučení vůbec nic podstatného u té pasívní-ativní většiny nezmění. Těch několik, co nebudou z nedbalosti ošetřovat systém neohrozí, jsou srovnatelní s počty volně žijících včelstev, ti zmizí ze scény. Obavy ze zhroucení systému jsou jen strašákem do zelí. Zaběhlý systém bude fungovat desetiletí. Tato rozjetá většina ani nerozlišuje zda nařídím, či doporučím. Jsou v džihádu vůči roztoči a slovíčkaření o tom nehraje roli, už ví, jak na to. Když už bych něco nařizoval, tak omezení proti nadužívání přípravků, či definoval přípustné hranice reziduí v produktech.

""""""Kdyby přišli o úly, tak takový argument beru. Včelstvo může uhynout,
ale její mechanismus množení nezabrání šíření dalších ohnisek varoázy
směrem k nicnedělajícím včelařům. A v tom je dost závažný
protiargument. Jedině, žeby se takový včelař vypálil kvůli moru. Potom
často takoví včelaři končí s chovy. To je s praxe._gp_

...........

> Gusti!
> Když nebude povinnost a bude doporučený postup,tak ti co budou líní
> něco dělat
> (nebudou dělat nic) a nebudou se o svoje včely starat dostatečně,tak
> přesně ti o ně
> přijdou.> Standa

AM:
Krmit přes 20kilo je moc, to nemá včelstvo šanci zpotřebovat do první snůšky. Já krmím běžně 12-15 kily cukru a ještě se mi netalo, že bych musel dokrmovat. Spíš je pravidlem, že na zač. řepky odebírám zásobní plásty oddělkům. Jsem proto přesvědčen o výhodnosti větší míry než je 390x240, protože včely na jaře, kdy musí hospodařit s teplem v chomáči, nejsou zatěžováni mezinástavkovou mezerou, kterou musí vytopit a mají větší spotřebu zásob.
------------
ALeši, mám dojem že včelaříš někde na "jihu".
Krmím taky leckdy jen 10 kilogramy, ale v oblasti s podněcující snůškou a jsem spokojen když včely jdou do zimy s 20 a více kg zásob. Třeba vloni si do ploviny června moc nenanosily a květen s mizernými přínosy zde není vyjímkou. Tedy měsíc, kdy je včelstvo rozplodováno a má velkou spotřebu zásob a všeho dalšího.

Mylsím, že by každý měl uvést u krmení, do kdy mu zásoby ve včelách vydrží - tedy kdy u něj začíná na jaře přínos.

Tady jde o kolegy co začínají a můžou z toho být značně zmatení. Nehledě na další tvrzení - snad faktory - izolace, velikost úlu, rámků.
Karel

Prostě sděl mi teorii jak by to vypadalo se včelaři, když by na
nebezpečnou nemoc neměly povinnou vyhlášku a místo toho jen
doporučení což
znamená, že by to nemuseli dělat. A když někdo něco nemusí, tak to
zpravidla hodně lidí ani nedělá. Tak jak by to vypadalo nějakou dobu
po té?
_gp_

----------------
Zákon /vyhláška/ který není vyžadován, vynucován atd. jako by ani nebyl.
V podtstě bez toho je to jen doporučení, návod, atd. Stjeně jako třeba dopravní předpisy. Pez POLICIE na silnicích.

Znáš nějaký případ, kdy byl řešen přestupek s nějakým včelařem - třeba dal Gonon a nechal až do jara, léčil jen 1x, dvakrát či 4x, léčil před 15.říjnem, atd.
Tohle vše je narušení našeho "zákoného pořádku".

Takže my žijeme v takovém divném stavu, kdy je něco nařízeno, všichni děláme že to jako funguje podle směrnic a skutečný stav je poněkud jinde.
Pro zančnou část včelařů je to momentálně ještě slabší než "doporučení".
Je to jak dřív "LID" s nadšením a radostí něco budoval ale "LIDI" na to ....

Karel

AM:
No a kdybych měl 12 rámkové plodiště tak vlastně nahradím plochu,kterou matka původně zakladla v medníkovém polonástavku. A měl bych velikost plodiště vyřešenou, protože Já na Dadantu nejvíc oceňuji to,že může být celé plodiště v jednom nástavku, což mi šetří čas při prohlídce. Oddělat medník, podívat se naklopením do spodu velkého nástavku, jestli jsou tam zakladené matečniky.
-------------
Jak vysoké máš rámky?

Já jsem "z neznalosti a časové nouze" nechal vyrobit 448*300.
Dnes bych šel na 2x169mm.
Delší čas mám 10rámkový půdory, vloni jsem poprvé vyzimoval první desítku v 12R. Jaro bylo poněkud divné, navíc já v medníkách nechávám stavět i "volnou stavbu" včetně trubčiny, ale do středů jsem dával MS.
Pokud mohu udělat předběžný závěr z loňského jara - některé matky neudrží ani velká plocha plodiště, prostě preferují elipsoid na výšku a část prostředních plástů ve spodní části zakladou.

Ale uvidím, stále vkládám naději, že trubčina ve spodním NN matku spíš stáhne dolů. To tam vloni teprve stavěly a vloni mi na jaře stavěly velmi málo.

Prosím př. A.Turčániho aby se mi ozval na e-mail sl.dvorsky/=/tisvali.cz. Mám pro něj ten překlad článku z angličtiny. Nějak se mi při přeinstalování PC poztrácely některé adresy. Omlouvám se za narušení diskuze soukromou zprávnou. Děkuji za pochopení.
L.Dvorský

Rámkovou míru mám 448x285 a 448x159. Minulý rok, byl pro mě vyjmečný, protože včely byly po lípách se zásobama na suchu. Dal jsem jim na včelstvo 5Kg cukru . To obvykle nedělám. A na konci srpna jsem jim rozpustil 12Kg cukru. Minulý týden jsem se díval přes strůpkovou folii kde sedí, abych si odhadnul zásoby, a jsou v první třetině délky rámku a v síle 4-6 uliček. Takže se zásobama si nedělám starosti. Mám kousek od sebe včelaře co krmí celkem dost, také nějak kolem 20Kg a říká, že mu to včely do jara spotřebují. Když jsem vyděl jeho včely v sezóně, byly na stejné síle jak moje, ale výnos Lípy, v tom roce, jsem měl o třetinu větší a to si myslím, že je velký rozdíl. Myslím si o tom, že spotřeba zásob, zimní nebo v sezóně, může být dána geneticky, jak jinak odůvodnit, že dvě včelstva o stejné síle a rozloze plodu apod. mají na stejné snůšce rozdílný výnos a spotřebu zimních zásob, myslím si, že je to v tom jakou mají včely spotřebu na jednu včelu, napíšu-li to takhle hloupě, protože včelstvo je správně brán jako jedinec. Nebudu-li řešit úl, můj Dadant a jeho BVD90.

Množství zásob na zimu je velmi individuální. V roce 1956 včelařká stanice na Běleckém mlýně uvedla minimální potřebu na včelstvo 6,5 kg s případným dokrmením na jaře. Je to oblast Malé Hané. (Pole, Lesy,n.v. okolo 400m. n. m.) 20 kg dávky mají vekou popularitu z dob Státních Statků v Tachově kdy se u nás začínalo s velkými včelařskými provozy. Účelem byla minimalizace práce bez ohledu na náklady. Spoustu včelařů se těchto metod chytlo a velká většina z nich nakonec ustálila svoje provozy mezi 10 - 15 kg a to podle stanoviště a používané technologie. Je pak nesmyslem jiným vnucovat svoje názory o zimních dávkách. Každý si to musí nastavit sám a odzkoušet podle sebe.
Důchodce který si rád vyhraje tomu vyhovuje třebas těch 7 kg cukru při výnosu 100 kg na včelstvo. Naopak víkendový včelař který se ke včelám dostane jednou za 2 týdny použije těch 20 kg cukru a je spokojen ze 60 kg. Vůbec to ale není O kilech medu ale o Korunách za hodinu práce. To si již musí zvážit každý sám.

pepan

> -----0 ------- Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Omlazeni ulu
> Datum: 22.2.2011 09:38:04
> ----------------------------------------
> AM:
> Krmit přes 20kilo je moc, to nemá včelstvo šanci zpotřebovat do první
> snůšky. Já krmím běžně 12-15 kily cukru a ještě se mi netalo, že bych musel
> dokrmovat. Spíš je pravidlem, že na zač. řepky odebírám zásobní plásty
> oddělkům. Jsem proto přesvědčen o výhodnosti větší míry než je 390x240,
> protože včely na jaře, kdy musí hospodařit s teplem v chomáči, nejsou
> zatěžováni mezinástavkovou mezerou, kterou musí vytopit a mají větší
> spotřebu zásob.
> ------------
> ALeši, mám dojem že včelaříš někde na "jihu".
> Krmím taky leckdy jen 10 kilogramy, ale v oblasti s podněcující snůškou a
> jsem spokojen když včely jdou do zimy s 20 a více kg zásob. Třeba vloni si
> do ploviny června moc nenanosily a květen s mizernými přínosy zde není
> vyjímkou. Tedy měsíc, kdy je včelstvo rozplodováno a má velkou spotřebu
> zásob a všeho dalšího.
>
> Mylsím, že by každý měl uvést u krmení, do kdy mu zásoby ve včelách vydrží
> - tedy kdy u něj začíná na jaře přínos.
>
> Tady jde o kolegy co začínají a můžou z toho být značně zmatení. Nehledě na
> další tvrzení - snad faktory - izolace, velikost úlu, rámků.
> Karel
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Omlazeni ulu
> Datum: 22.2.2011 09:51:24
> ----------------------------------------
> AM:
> No a kdybych měl 12 rámkové plodiště tak vlastně nahradím plochu,kterou
> matka původně zakladla v medníkovém polonástavku. A měl bych velikost
> plodiště vyřešenou, protože Já na Dadantu nejvíc oceňuji to,že může být
> celé plodiště v jednom nástavku, což mi šetří čas při prohlídce. Oddělat
> medník, podívat se naklopením do spodu velkého nástavku, jestli jsou tam
> zakladené matečniky.
> -------------
> Jak vysoké máš rámky?
>
> Já jsem "z neznalosti a časové nouze" nechal vyrobit 448*300.
> Dnes bych šel na 2x169mm.
> Delší čas mám 10rámkový půdory, vloni jsem poprvé vyzimoval první desítku v
> 12R. Jaro bylo poněkud divné, navíc já v medníkách nechávám stavět i
> "volnou stavbu" včetně trubčiny, ale do středů jsem dával MS.
> Pokud mohu udělat předběžný závěr z loňského jara - některé matky neudrží
> ani velká plocha plodiště, prostě preferují elipsoid na výšku a část
> prostředních plástů ve spodní části zakladou.
>
> Ale uvidím, stále vkládám naději, že trubčina ve spodním NN matku spíš
> stáhne dolů. To tam vloni teprve stavěly a vloni mi na jaře stavěly velmi
> málo.
>
>
>

Zdravím. V loni jsem si taky udělal Dadant 39x30 a 39x17, 13 rámků. Nakrmil jsem na zimu 24kg.Tak uvidíme jak to dopadne. Jinak mám nástavkové 10r. 39x28. Protože jsem chtěl vyměnit matku, přidal jsem oddělek začátkem října. Oddělek i včelstvo bylo nakrmeno po 9kg. Celkem tedy 18 kg. Před 14 dny sedělo na celém nástavku 10r. Povitáhl jsem jeden rámek a zjistil jsem, že jsou skoro bez zásob. Momentálně je tu deně -11 stupňů. Dám jim med.

Dne Tuesday 22 of February 2011 10:21:26 Ale Mol?ík napsal(a):
> Rámkovou míru mám 448x285 a 448x159. Minulý rok, byl pro mě vyjmečný,
> protože včely byly po lípách se zásobama na suchu. Dal jsem jim na včelstvo

Dobry den,

loni jsem ( po zkusenostech kamarada s eurodadanty, ctenim stranek p.
Jindry ... ) zacal delat nejake pokusy s Dadant systemem - volil jsem
velikost ramku cca 34 cm , mam tez Langstroth 159 , a nechtel jsem delat
zbytecne plodiste, tak jsem to udelal tak, aby se do dvou nizkych nastavku
vesly tyto vetsi ramky. Mate nastavky uteplene, nebo jen drevo ? Domnivate
se, ze pri rozdilu tech cca 5-6 cm na delku to jiz staci, nebo by bylo take
vhodnejsi vyzkouset 12 - nebo i vic na plodiste ? Uvazoval jsem o vetsim
plodisti - 12 r, ale normalnich nastavcich 10 r.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

"Znám včelaře co těch Budečáků má +-100 a všechny obsazené, má to ve vozech a aktivně kočuje. Pomocníky bere až na vytáčení. Ten poslední vůz si nechal dělat kolem 1995 roku. Budečáky má na 15 rámků v plodišti a 15 v medníku. S rojením má stejné problémy, jak kdokoliv v nástavcích. A výnosy má také výborné. Takže je to o postupech včelaření. "

No, zadováky mají výhodu v přidávání a odebírání po jednotlivých plástech. Kdo se to nenaučí, tak má v zadovácích obvykle stále těsno a včely se mu obrovsky rojí. Kdo se to naučí, tak na jaře přidává do úlů tak dvakrát týdně po plástu, dvou plástech a včely se mu rozvíjejí mnohem rychleji než když nástavkář přidá jednou za 14 dní jednu "bedničku", protože včelstvo v zadováku nikdy nemá žádný neobsazený studený prostor uvnitř úlu.. A rojí se mu stejně. Navíc zadovák má bonus u odchovu oddělků, kdy úl zůží klidně i na dva plásty 39x24 a po vylíhnutí a rozkladení matky postupně rozšiřuje. A to bez jakýchkoliv dalších přídavných udělátek, která jsou nutná u nástavků a stejně i přesto u nástavků po jednotlivých plástech zas tak dobře rozšiřovat nejde.
Co se týká časů na obsluhu, tam mně se svého času povedlo základní zásah, vyndání většiny plástů z plodiště a medníku a jejich pozpřehazování podle potřeby a vložení zpátky srazit na takových 3/4 hodiny. Ten je třeba během snůškového období co 2 - 3 týdny. Čas se prodlužuje o vybírání plástů, pokud je v nich med a při komplikacích, jako je rojová nálada a podobně až na hodinu a půl na včelstvo. Přidávání mezistěn, pokud je v plodišti a medníku místo, je pár minut, sundá se zadní okýnko, vytáhne krycí plást, vloží 1 - 2 mezistěny a zase se vloží krycí plást a okýnko.
Myslím, že kdybych včelařil v zadovácích déle a s jejich větším počtem, že by se mi povedlo srazit čas na tyto zásahy na 20 - 30 minut. Něco takového se asi povedlo tomu včelaři s těmi 100 včelstvy v zadovácích. Mně vycházela spotřeba času na jedno včelstvo v zadováku od dubna po srpen na takových cca 15 hodin času. U nástavků se to dá srazit na desetinu, ovšem zas tam není to přesné rozšiřování a zužování prostoru úlu podle síly včelstva a potřeby včelaře.

"Množství zásob na zimu je velmi individuální. V roce 1956 včelařká stanice na Běleckém mlýně uvedla minimální potřebu na včelstvo 6,5 kg s případným dokrmením na jaře. Je to oblast Malé Hané. (Pole, Lesy,n.v. okolo 400m. n. m.) 20 kg dávky mají vekou popularitu z dob Státních Statků v Tachově kdy se u nás začínalo s velkými včelařskými provozy. Účelem byla minimalizace práce bez ohledu na náklady. Spoustu včelařů se těchto metod chytlo a velká většina z nich nakonec ustálila svoje provozy mezi 10 - 15 kg a to podle stanoviště a používané technologie. Je pak nesmyslem jiným vnucovat svoje názory o zimních dávkách. Každý si to musí nastavit sám a odzkoušet podle sebe.
Důchodce který si rád vyhraje tomu vyhovuje třebas těch 7 kg cukru při výnosu 100 kg na včelstvo. Naopak víkendový včelař který se ke včelám dostane jednou za 2 týdny použije těch 20 kg cukru a je spokojen ze 60 kg. Vůbec to ale není O kilech medu ale o Korunách za hodinu práce. To si již musí zvážit každý sám.

pepan"

Záleží hodně, kdy se krmí na zimu. V červenci a do poloviny srpna je denní spotřeba včelstva vysoká, půl kila i víc zásob. V září je to třeba 100 - 200 gramů zásob.
Kdo napere do včel už v červenci 30 kilo zásob, tak může mít jistotu, že se až do nějaké kontrolní prohlídky v září nemusí o včely starat. Je pak nejspíš jedno, jestli potom včely donesou dalších 5 - 10 kilo zásob z pozdní snůšky, protože otázka je taková, jestli pozdní snůška a potom nadbytek zásob v tudo dobu neznamená jenom z 99 % bezúčelné proplodování a třeba jen z 1 % přírůstek a zvýšení kvality zimní generace včel, který se promítne vyšší první snůškou na jaře.
Ale krmit na zimu se klidně může i tak, že se po snůškovém období ke konci července a v srpnu jen sleduje snůška a přínos sladiny a zásoby se doplňují jen když ta pozdní snůška není, aby se množství zásob drželo ve včelstvech mezi těmi 5 - 10 kily potřebnými na výchovu dostatečného množství zimní generace včel. Krmí se potom až ke konci srpna a v září. Pokud je na stanovišti pozdní červencová a srpnová snůška a za cenu poklesu kvality a počtu zimní generace včel o odhadem nějakých pár procent - o to bude nižší první jarní snůška v dalším roce, se dosáhne kvalitního vyzimování s třeba jen 10 kily cukru na včelstvo......

Problémem budečákú jsou právě ta poslední slova. U nástavkových úlů na ně není třeba vůbec brát zřetel Pokud se na nich hospodaří systémem podsazování. Tam jim vůbec prostor pod nimi nijak nevadí. Ba naopak..

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Omlazeni ulu
> Datum: 22.2.2011 13:59:52
> ----------------------------------------
> "Znám včelaře co těch Budečáků má +-100 a všechny obsazené, má to ve vozech
> a aktivně kočuje. Pomocníky bere až na vytáčení. Ten poslední vůz si nechal
> dělat kolem 1995 roku. Budečáky má na 15 rámků v plodišti a 15 v medníku. S
> rojením má stejné problémy, jak kdokoliv v nástavcích. A výnosy má také
> výborné. Takže je to o postupech včelaření. "
>
> No, zadováky mají výhodu v přidávání a odebírání po jednotlivých plástech.
> Kdo se to nenaučí, tak má v zadovácích       obvykle stále těsno a včely se mu
> obrovsky rojí. Kdo se to naučí, tak na jaře přidává do úlů tak dvakrát
> týdně po plástu, dvou plástech a včely se mu rozvíjejí mnohem rychleji než
> když nástavkář přidá jednou za 14 dní jednu "bedničku", protože včelstvo v
> zadováku nikdy nemá žádný neobsazený studený prostor uvnitř úlu.. A rojí se
> mu stejně. Navíc zadovák má bonus u odchovu oddělků, kdy úl zůží klidně i
> na dva plásty 39x24 a po vylíhnutí a rozkladení matky postupně rozšiřuje. A
> to bez jakýchkoliv dalších přídavných udělátek, která jsou nutná u nástavků
> a stejně i přesto u nástavků po jednotlivých plástech zas tak dobře
> rozšiřovat nejde.
> Co se týká časů na obsluhu, tam mně se svého času povedlo základní zásah,
> vyndání většiny plástů z plodiště a medníku a jejich pozpřehazování podle
> potřeby a vložení zpátky srazit na takových 3/4 hodiny. Ten je třeba během
> snůškového období co 2 - 3 týdny. Čas se prodlužuje o vybírání plástů,
> pokud je v nich med a při komplikacích, jako je rojová nálada a podobně až
> na hodinu a půl na včelstvo. Přidávání mezistěn, pokud je v plodišti a
> medníku místo, je pár minut, sundá se zadní okýnko, vytáhne krycí plást,
> vloží 1 - 2 mezistěny a zase se vloží krycí plást a okýnko.
> Myslím, že kdybych včelařil v zadovácích déle a s jejich větším počtem, že
> by se mi povedlo srazit čas na tyto zásahy na 20 - 30 minut. Něco takového
> se asi povedlo tomu včelaři s těmi 100 včelstvy v zadovácích. Mně vycházela
> spotřeba času na jedno včelstvo v zadováku od dubna po srpen na takových
> cca 15 hodin času. U nástavků se to dá srazit na desetinu, ovšem zas tam
> není to přesné rozšiřování a zužování prostoru úlu podle síly včelstva a
> potřeby včelaře.
>
>
>

Mám úly tenkostěné 25 mm smrk. Jestli při délce 448 a 10ti rámcích bude včelám stačit výška 340? Možná ano, ale je důležité také rozlišit jaké je dno. Na zasítovaném dnu to bude pro včely málo, hlavně na jaře než včelstvo naroste do síly a obsedne i podmet. Na zasítovaném dnu a mojí výšce 285, včely plodují do spodního polonástavku až na konci řepky, pokud se nevyrojí. Já těch spodních 10 cm rámku nad sitem považuji za takové závětří, kde se matce nechce, protože ji táhne na zadek. Pokud na zasítovaném dnu bude polonástavek a nad ním nástavek s rámkem vysokým 340 vše v 10ti rámkovém provedení, tak bych tomu věřil, že na kladení matce to musí stačit, protože to má přibližně stejnou plochu jako moje výška v 12ti rámkovém provedení. Pokud by ovšem mělo jít jen o nástavek s výškou rámku 340 a na pevném dnu, tak si myslím, že to včelám sice stačit na plodování bude, ale chybí mi tam prostor na vyvěšení včel, a z toho bych předpokládal větší teplo v prostoru úlu a větší snahu k rojení.
Když beru moje zkušenosti v číslech tak mám za to, že včely potřebují na kladení a zásoby 130dm2 plástu a dalších aspoň 60dm2 na vyvěšení, to je rozměr co odpovídá zhruba 2 nástavků BVD90, ale mezera která je poměrově jinak, včelám na jaře vadí, je to pro ně studený prostor. A v zimě také v tom nechtějí sedět v mezeře a tlačí se nahoru a do šířky, tento stav jsem pozoroval, když jsem měl Langstroth v 232 a Dadant v 285 současně, v Langstrothu byl chomáč včel při pohledu ze shora větší elipsa.
A se zásobama na míře 390x240 bych opravdu na nějakých 20Kg nechodil. Přišel jsem tak hned na začátku mého včelaření o několik včelstev. Nevím který to byl rok,někdy z kraje 2000, ale také jsem takhle zakrmil, včely plodovaly do podzimu, udělaly sezení ve spodním nástavku, kde také jinde když horní nástavek byl plný zásob, v prosinci přišly mrazy, včely neměly dost zásob spotřebovaných, aby se mohly přesunout nad mezeru a prakticky ve spodním nástavku uhynuly hlady, ačkoliv měli nad hlavou víc jak 25Kg zásob, nedostaly se přes mezeru. A tenkrát jsem začal koketovat s myšlenkou Dadant, v jednom nástavku všechno co včely potřebují a bez mezinástavkovích mezer.

JC:
Uvazoval jsem o vetsim
plodisti - 12 r, ...
---------

No, jsem hračička, co si nevyzkouším, tomu moc nevěřím.
Ale po dvou letech s 12r a asi 5letech s 10r v kombinaci s klasikou 232 si myslím, že už bych do 12R nešel.
Pokud bych měl už 10R zavedeno.

Kdybych začínal úplně z nuly, tak možná ten čtverec a snadnější obměna díla má efekt, ale mít dva půdorysy, to je ještě víc problémů jak 2 výšky.

Poslouchl jsem technologii P.Cimaly nechal si to v hlavě proběhnout a myslím, že ty dvě zvednutí plodiště u Eurodadantu za sezonu absolvuji u 10R taky a plodiště obměním trochu jinak.
Takže já bych do toho (moje současná znalost) nešel, tedy že budu přidávat další půdorys, nebo se zbavovat starého.

Prostě existence 2/3 langa jako std. to změnila. A zvedat 12r medník 2/3L,to jak správně poznamenal JD, taky není důvod to zavádět. To už se váhově nelyší moc od 10r 232:-)

Já do toho šel s tím, že medníky budou 137/145, to se u 12R dá zvednout. ALe k 2/3 Langu - 12R 2/3 Lang si dělat nebudu. To je váhově zase mimo.

Karel

"Problémem budečákú jsou právě ta poslední slova. U nástavkových úlů na ně není třeba vůbec brát zřetel Pokud se na nich hospodaří systémem podsazování. Tam jim vůbec prostor pod nimi nijak nevadí. Ba naopak.."

Podsazování je na jaře, dá se říct, docela slušná náhražka rozšiřování v zadovácích, aspoň co se týká citlivosti ke včelám. Naopak ale v pozdním létě a podletí je podsazování, třeba vytočených plástů k vyčištění, obtížné až nemožné, kvůli loupeži. Dokonce samotný původní systém nástavku, velké česno dole ve dnu je i bez podsazování v podletí, kdy včely už slábnou a z nejspodnějšího nástavku odcházejí, potencionálně citlivé k propuknutí loupeže, třebas jen tiché. Včelař se pak ke konci září diví, jakto že některé včely "proplodovaly" tolik v srpnu dodaného cukru....

Dva rozměry půdorysu, bych také nechtěl, ale Já mám nástavky a všechno šroubované, takže bych si na začátku udělal např. 5 úlů 12ti rámkových, při návštěvě včelnice bych je vyměnil za 10ti rámkové, u kterých bych přeřezáním, výškově na polovinu, a přefrezováním čel nekonečným spojem( přeplátováno jako parkety), udělal s minimem dodání nového dřeva, 12ti rámkové úly. A v jedný sezóně bych tak mohl provést, to co mě stejně čeká, vykonání drobných oprav a nový nátěr, aby ty úly také něco vydržely. Kdo nemá frézu na nekonečný spoj, tak může udělat na pile v hraně drážku a dát tam pérko. Váha se u 2/3 polonástavku zvedne o 4Kg, tj. váha medu v plně zanesených dvou rámcích, těch 14 cm dřeva dohromady, není nijak podstatný rozdíl ve váze. Do 12ti rámkového 2/3 lang. se vejde 26Kg medu a do 10ti rámkového 1/1 lang. včely dostanou 33Kg medu.

Vratim se jeste k mnozstvi zasob na zimu.V loni jsem dostal povoleni SVS k zavceleni v ochrannem pasmu MVP.Koncem brezna jsem koupil 2 vcelstva nakrmena na podzim 15 kily.Obe nemela zadny zavickovany plod a jenom vajicka,par larvicek.Obe byla na suchu a musel jsem podavat medocukrove testo.Sectu li zimni zasoby +to co jsem jim dodal ve forme praskoveho cukru a medu az do kvetu ovocnych stromu,budete se divit,jsem presne za 20 kily na vcelstvo! Ale s jakym poskozenim jarniho rozvoje a kolika zbytecnymi zasahy do vcelstev?Kdyby onech 20 kilo dostala vcelstva v srpnu,tak jsem se mohl pri jarni prohlidce podivat po plodu a az do vyplneni podmetu a prvniho rozsireni mohl sledovat spokojene vcely s pylem na cesnech.A vcelstva se mohla nadherne rozvijet.A letos?Konec ledna a pul zasob pryc! Unor,brezen,duben-tri mesice a uz jenom zbytek 10-12 kilo?Dnes na podlozkach uz 8 radku meli,1 a 8 sice slabsi,ale jsou tam! Co zbyde,dam oddelkum,ale proc na jare napravovat chyby z lonska?

Dne Tuesday 22 of February 2011 14:20:31 Ale Mol?ík napsal(a):
> Mám úly tenkostěné 25 mm smrk. Jestli při délce 448 a 10ti rámcích bude
> včelám stačit výška 340? Možná ano, ale je důležité také rozlišit jaké je
> dno. Na zasítovaném dnu to bude pro včely málo, hlavně na jaře než včelstvo
> naroste do síly a obsedne i podmet. Na zasítovaném dnu a mojí výšce 285,
> včely plodují do spodního polonástavku až na konci řepky, pokud se
> nevyrojí. Já těch spodních 10 cm rámku nad sitem považuji za takové
> závětří, kde se matce nechce, protože ji táhne na zadek. Pokud na

Zdravim,

i s 159 Langstroth zimuji ve 4 nastavcich (nebo i 5) , dole vetsinou polstar,
1-2 vcely a nahore zasoby, kam se na jare stehuji vcely. Stejne tak mam na
zasitovanem i nezasitovanem dne dno, NN , VN, NN , jak to dopadne teprve
uvidim.






--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dne Tuesday 22 of February 2011 20:35:07 Josef Prochazka napsal(a):
> Vratim se jeste k mnozstvi zasob na zimu.V loni jsem dostal povoleni SVS k
> zavceleni v ochrannem pasmu MVP.Koncem brezna jsem koupil 2 vcelstva
> nakrmena na podzim 15 kily.Obe nemela zadny zavickovany plod a jenom
> vajicka,par larvicek.Obe byla na suchu a musel jsem podavat medocukrove
> testo.Sectu li zimni zasoby +to co jsem jim dodal ve forme praskoveho cukru
> a medu az do kvetu ovocnych stromu,budete se divit,jsem presne za 20 kily
> na vcelstvo! Ale s jakym poskozenim jarniho rozvoje a kolika zbytecnymi
> zasahy do vcelstev?Kdyby onech 20 kilo dostala vcelstva v srpnu,tak jsem se
> mohl pri jarni prohlidce podivat po plodu a az do vyplneni podmetu a
> prvniho rozsireni mohl sledovat spokojene vcely s pylem na cesnech.A
> vcelstva se mohla nadherne rozvijet.A letos?Konec ledna a pul zasob pryc!
> Unor,brezen,duben-tri mesice a uz jenom zbytek 10-12 kilo?Dnes na
> podlozkach uz 8 radku meli,1 a 8 sice slabsi,ale jsou tam! Co zbyde,dam
> oddelkum,ale proc na jare napravovat chyby z lonska?

No dobre, ale jake mate uly ? Dokud jsem mel stare petiletky a mu , ktere mely
jako "isolaci" drevene piliny, co po nacucani vodou fungovali jako pekna
lednice, tak taky byla spotreba velka, co mam tenkosteny hnede natreny uly
cesnem na jih, spotreba klesla. Podotykam, ze mam neutepleny strop, jen
folii, ctverec z sololitu 3 mm a pak bud plechove viko, nebo kus stareho lina
s kameny.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Němá někdo zkušenost s dd u optimalu? Nejde mi o kombi s několika VN 42x27,5 ,ale čistě dd system s RM VN 42x34, nebo 42x36 . Zkoušel to ing. Čermák
/http://web.quick.cz/pvzubri/pracoviste.html/
Chtěl bych to vyzkoušet, jsem 600-650 m.n.m.
Děkuji

Ahoj,
zkoušel jsem 39*36 pár let jako mezistupeň než jsem se dostal k nízkým nástavkům.
kromě všude zmňovaných problémů s výměnou díla se mně libilo hlavně krmení a léčení v jednom nástavku. Stanoviště bylo 500m n.m. Zásadní problém byl přidání 1. nízkého nástavku, v řadě případů se včely raději připravily k rojení, než aby ho obsadily. Proto jsem taky začal na zimu používat 1 vysoký +1 nízký na zimu s tím, že to vyřešilo problém, ale při porovnání s 3 nízkými nástavky to zase ztratilo kouzlo a dostal jsem se k nízkým, protože, pokud jsou nízké nástavky dobře udělané, není rozdíl pro včely (mám třeba hřebeny, které zajišťují přesnou pozici rámklů nad sebou, včelky prostavují nástavky a mají tak 1m vysoké plásty na zimu...
Jinak samozřejmě na jaře kola plodu na vysokých rámcích jsou krásné...
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Omlazeni ulu
> Datum: 22.2.2011 22:41:39
> ----------------------------------------
> Němá někdo zkušenost s dd u optimalu? Nejde mi o kombi       s několika VN
> 42x27,5 ,ale čistě dd system s RM VN 42x34, nebo 42x36 . Zkoušel to ing.
> Čermák
> /http://web.quick.cz/pvzubri/pracoviste.html/
> Chtěl bych to vyzkoušet, jsem 600-650 m.n.m.
> Děkuji
>
>
>

ja som vcelaril 14r v klasickych B=ckach 2priestorovo,teraz uz 6r systemom dadant 42x35 + 42x17,10r nadstavky..prechod bol hlavne kvoli manipulacii s medom,nn si neviem vynachvalit,ale zasa vsetky nadstavky mat nizke mi akosi bolo proti srsti..kazdemu vyhovuje nieco ine,usil som si technologiu ktora max.vyhovuje mojim potrebam,ale netvrdim ze je najlepsia al.lepsia od inych.Povodne som chcel original mieru slovenske C 42x36,aj madari ju vyuzivaju ako narodnu mieru,ale kvoli vymene diela som zvolil o 1cm nizsie plodisko..pred repkou prelozim 5plastov s plodom 42x35 cez 2nn nad mriezku a do plodiska vlozim 5mdzst.urobim to bez vynimky za jeden den u vsetkych vcelstiev,ci su slabsie al.silnejsie.Po vyliahnuti plodu tieto vysoke plasty vytocim a vytavim na vosk a zvysok sezony pokracujem len nn medniky..mriezku mam na vysokom nadstavku,v auguste ju odstranim a vcelstva maju na zimu 1vn a 1nn..

Dne Wednesday 23 of February 2011 10:16:29 gusto napsal(a):

> plodisko..pred repkou prelozim 5plastov s plodom 42x35 cez 2nn nad mriezku
> a do plodiska vlozim 5mdzst.urobim to bez vynimky za jeden den u vsetkych
> vcelstiev,ci su slabsie al.silnejsie.Po vyliahnuti plodu tieto vysoke


Dobry den,
a do plodiste je davate vsechny do stredu, nebo naopak po stranach, nebo cik
cak ?

Dekuji.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

mdzst davam v takomto poradi:1. je plast povodny,2 a 3 ide medzistena,4,5,6plast,7,8,9 su mdzst,10plast..neberte to ako dogmu,ale takto sa mi to osvedcilo,take plastove jadro aspon 3ks v strede..tych 5mdzst preto,lebo je to najpraktickejsie,ku kazdemu vcelstvu si nesiem prazdny nn a 5 mdzst42x35..z nn ktory je na vcelstve vyberiem 5 stredovych nizkych plastov a umiestnim ich do prineseneho prazdneho nn tak aby boli z kraja 3 potom medzera na 5 a na druhom kraji 2..oba nn takto upravene polozim na manipul.stolik na seba,z plodiska vyberiem 5 plastov a vlozim ich do vzniknutej medzery v oboch nn..do plodiska dam tych 5mdzst,polozim mriezku a na nu tie 2nn v strede ktorych uz su umiestnene plodisk. plasty urcene na vyliahnutie a vytocenie..Ked uz sa beru tie vyliahnute plasty a zamedovane na vytacanie,tak sa tych 5 a 5 nizkych ramikov z dvoch nn vlozi do jedneho a prida sa druhy nn s plastami zo skladu..Ono ked to takto pisem vyzera to strasne komplikovane ale v praxi je to jednoduche ako facka..Skusal som viac metod vymeny diela v dadante,tato je jedina u mna s ktorou som spokojny..Dadantisti urcite zistili ze prevesovanie vysokych plastov cez 2nn je hlupost ked sa to robi nejednotne,tam 2,tam 3,v roznych casovych intervaloch..tymto systemom je to uplne v pohode,jednoduche a rychle..

Je to šikovné řešení.
Problém vidím jen v medometu na šířku 36.
Nebo mít doma ještě 3 rámkový ale to už je komplikace :-)

To já se s tím nemaluju Před řepkou nástavek na krajích je po 1 krycím plástu najdu matku a i s rámkem ji k tomu přidám zbytek jsou mezistěny To vše přijde dospod pak mřížka. Další nástavek podle potřeby pod mřížku. Mám pak 2x plodiště a2x medník. Medobraní odebírám horní a vracím na mřížku. a tak stále dokola.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Re: Omlazeni ulu
> Datum: 23.2.2011 13:05:04
> ----------------------------------------
> Dne Wednesday 23 of February 2011 10:16:29 gusto napsal(a):
>
> > plodisko..pred repkou prelozim 5plastov s plodom 42x35 cez 2nn nad mriezku
> > a do plodiska vlozim 5mdzst.urobim to bez vynimky za jeden den u vsetkych
> > vcelstiev,ci su slabsie al.silnejsie.Po vyliahnuti plodu tieto vysoke
>
>
> Dobry den,
> a do plodiste je davate vsechny do stredu, nebo naopak po stranach, nebo cik
> cak ?
>
> Dekuji.
>
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

..medomet je sucastou technologie,idealny je zvratny,do kazety musia vojst dva 42x17,alebo 1ks 42x35..nieje to nejaky vynimocny rozmer,poznam viac ludi ktory vcelaria v optimaloch a vkladaju 12ks ramikov do 6 kaziet..

pre pepan:..opisoval som dadant,nie system kde su rovnake nadstavky pre med a plod..:-)

Já si to neuvědomil a popisoval jse zase kombinovaný systém. Dadant jsem taky zkoušel, ale neuspokolil mne.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gusto <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Omlazeni ulu
> Datum: 23.2.2011 16:23:01
> ----------------------------------------
> pre pepan:..opisoval som dadant,nie system kde su rovnake nadstavky pre med
> a plod..:-)
>
>
>

Použít tak velký rámek, aby byl přes dva nízké nástavky a mohlo být použito klasické převěšení, se mi jeví na pochopení, jako nejjednodušší způsob obměni díla pro začínajícího včelaře. Ikdyž je zhoršen přístup do plodiště, např. při rojové kontrole, protože je potřeba sundat medník o váze velkého nástavku.
Já mám způsob obměny plodiště založen na výměně 50% rámků. Z 10ti rámkového plodiště, na začátku květu řepky odeberu 5 rámků z předminulého roku a doplním mezistěnami na kraj nástavků 2 a 3 na každou stranu. Ze včelstva odebírám předloňské rámky i se včelami a s matkou. Do včelstva dávám min. matečník před vylíhnutím, lépe je mít už oplodněnou matku, takže s chovem se snažím začínat zač. dubna. Z odebraných rámků buď sestavím i čtyř nástavkový oddělek, na který posadím mřížku a polonástavek mezistěn s matkou ve vyjídací klícce, postupně jak včely polonástavek vystaví, přidám další, mezitím se v nástavcích pod mřížkou vylíhne plod a můžu tyto nástavky odstranit, vytočit zbytky zásob a poslat rámky do tavidla. A druhý způsob je, že vytvořím z 5ti odebraných rámků oddělek i se starou matkou(loňskou), do oddělku vložím rámek s mezistěnou a to mezi rámek s plodem, který dám jako poslední rámek u stěny a zbývající 4 rámky. Mezistěna slouží jako přepážka za kterou se matce moc nechce a po vylíhnutí plodu starý rámek odstraním dám na jeho místo druhý starý rámek, před který dám opět mezistěnu. Staré rámky se zásobami odstraňuji najednou až nakonec, nahradím mezistěnami a dám oddělku těsto. Takže na konci sezóny má oddělek 5 nově vystavěných rámků. Dílo v medníku obměňuji posazením celého polonástavku mezistěn nad mřížku. U medníku stačí obměna standartně z 1/3 dílo které není zakladeno tolik netrpí má i ve třetím roce žlutou barvu.

..pan Molcik,ten prvy sposob ma zaujal,ked dobre pocitam,4nastavkovy oddelok po 5 plastoch je utvoreny z 8 vcelstiev?netahaju na nich vcely nahradne matecniky?Zaujima ma aj ten skory chov matiek,ake mate skusenosti a sposob?..ako pisete,v prip.kontroly rojovky musim odlozit oba nn,ak su moc tazke tak si odlahcim vybratim 2-3 vysokych plastov do manipul.debnicky..Rojovku riesim radikalne,v obdobi ked uz vcelstva zacinaju tahat matecniky tak odstranim vsetky matky a v kazdom vcelstve ponecham len po jednom..tie ktore matecnik nemali dostanu od inych..prakticky kazdy rok menim vsetky matky,oznacujem ich len bielou farbou kvoli lahkemu vyhladavaniu..

Aleši, mohl by jste se ozvat na můj mail.
karel.jirus strudl seznam.cz

Díky

Karel

medomet

Na 4 nástavkový oddělek je potřeba max.8 včelstev. V praxi se dá z těch 8 včelstev udělat i "jen" 3 nástavkový oddělek, protože už při jeho sestavování mohu vyřadit některé rámky, Je to o tom kolik mám plodových, kolik zásobních k dispozici v čase odběru. Včely smetu do oddělku. Včely se v takovém oddělku nechtějí rojit, protože z něj odletí všechny orientované včely zpět do úlu, kde je potřebuji na snůšku, a zůstanou pouze mladé a ty mají matku nad mřížkou ve vyjídací klícce, která po osvobození, kdy je venku snůška z řepky začíná klást do nově vystavovaného díla. Snaha o vyrojení je až později kdy má oddělek polonástavky vystavené, zakladené a zanesené medem. Je to třeba hlídat, pokud je některý oddělek silnější, podsadit další polonástavek mezistěn. Vyřazené dílo na vysokém rámku vytočím, co nejde a je zkrystalizováno, dávám do slunečního tavidla, protože po vytavení a ztuhnutí mám dole v korýtku vosk a pod ním rozpuštěné zásoby, které přes síto sleju a použiju na krmení do těsta.
Časný odchov matek , provádím rozebráním těchto oddělků na polonástavcích. Do této doby jsem používal klasické oplodnáčky, ale proto jsem se zde před nedávnem snažil zjistit, jestli někdo používá a s jakými zkušenostmi, oplodnáček, kde je polorámek postaven na vysoko. Protože mám takovou myšlenku, využít ty polorámkové odděleky, které mi vznikají při obměně díla, i s rámky. Pokud mám nějaký oddělek z 8 včelstev na dvou polonástavcích a použiji 10 polorámků do oplonáčků ala Dr. Ptáček, zbývajíci včely na těch 10 přemetu, tak mám možnost odchovat 10 matek a nebo mít 20% ztráty a pořád budu mít mladých matek přesně tolik kolik potřebuji. Časný odchov je o počasí, ne každý rok je jak bych si časně představoval. A vycházím z toho, že i včely prvně zakládají trubčinu a potom matečníky, mezi něma je rozestup i 3 týdny někdy bohužel 2. Orientuji se podle nejsilnějšího včelstva a týden po zakladení vajíček do trubčiny nalarvuji matky, aby se matky i trubci vylíhly stejně. Tak mám zajištěno, že na trubčím shromaždišti jsou trubci z nejlépe se rozvíjejících se včelstev. Pokud do toho nezasáhne vyšší moc, počasí. Minulý rok, byl katasrofální od jara až do léta.

P.S. Můj email je alesmolcik=seznam.cz, ikdyž Já se Vám určitě Karle ozvu s těma šablonama, jestli je budete chtít na fórum. Myslel jsem si, že budu mít teď víc času, abych je nafotil. Takže zatím to nemám, ale budu s snažit co nejdřív.

Vdaka za info..zaujimave,sikovne..

Taky děkuji za odpovědi !!!!

Dne Wednesday 23 of February 2011 14:38:35 gusto napsal(a):
> mdzst davam v takomto poradi:1. je plast povodny,2 a 3 ide
> medzistena,4,5,6plast,7,8,9 su mdzst,10plast..neberte to ako dogmu,ale
> takto sa mi to osvedcilo,take plastove jadro aspon 3ks v strede..tych
> 5mdzst preto,lebo je to najpraktickejsie,ku kazdemu vcelstvu si nesiem
> prazdny nn a 5 mdzst42x35..z nn ktory je na vcelstve vyberiem 5 stredovych
> nizkych plastov a umiestnim ich do prineseneho prazdneho nn tak aby boli z
> kraja 3 potom medzera na 5 a na druhom kraji 2..oba nn takto upravene
> polozim na manipul.stolik na seba,z plodiska vyberiem 5 plastov a vlozim
> ich do vzniknutej medzery v oboch nn..do plodiska dam tych 5mdzst,polozim
> mriezku a na nu tie 2nn v strede ktorych uz su umiestnene plodisk. plasty
> urcene na vyliahnutie a vytocenie..Ked uz sa beru tie vyliahnute plasty a
> zamedovane na vytacanie,tak sa tych 5 a 5 nizkych ramikov z dvoch nn vlozi
> do jedneho a prida sa druhy nn s plastami zo skladu..Ono ked to takto pisem
> vyzera to strasne komplikovane ale v praxi je to jednoduche ako
> facka..Skusal som viac metod vymeny diela v dadante,tato je jedina u mna s
> ktorou som spokojny..Dadantisti urcite zistili ze prevesovanie vysokych
> plastov cez 2nn je hlupost ked sa to robi nejednotne,tam 2,tam 3,v roznych
> casovych intervaloch..tymto systemom je to uplne v pohode,jednoduche a
> rychle..

Dekuji,

predpokladam, ze pouzivate materi mrizky, nebo to proste nahore matka
nezaklada ?


--



S pozdravem

Jan Cervenka

mriezku pouzivam,ale ved je to aj napisane v tom prispevku..ako vyberam tie plodove tak hladam matku,vsetky M mam bielou farbou oznacene,ak ju nenajdem tak skontrolujem aj tie zvysne v plodisku..Obcas sa stane ze ju ani tam nezbadam,ale to je malo pripadov,2-3 zo 40,poznacim si to a uvedene vcelstva mrknem pri najblizsej navseve vcelnice..

Dne Friday 25 of February 2011 08:31:14 gusto napsal(a):
> mriezku pouzivam,ale ved je to aj napisane v tom prispevku..ako vyberam tie
> plodove tak hladam matku,vsetky M mam bielou farbou oznacene,ak ju nenajdem
> tak skontrolujem aj tie zvysne v plodisku..Obcas sa stane ze ju ani tam
> nezbadam,ale to je malo pripadov,2-3 zo 40,poznacim si to a uvedene
> vcelstva mrknem pri najblizsej navseve vcelnice..

jj, dekuji,

asi jsem to prehledl, vcelarim bez mrizky a mam dojem, ze bez mrizky by asi
matka sla nahoru a nefungovalo by to.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

presne tak,matka by presla s radostou hore..

5.5.1942 Svazu v Praze a jeho obema Zemskym vcelarskym ustredi ulozeno spolupusobiti na splneni pracovniho programu zvelebeni chovu vcelstev.
Drzitele vcel jsou povinni odvest 50% nejmene vsak 2 kg z kazdeho vcelstva. Vcelari jsou povini odvest sbernam tez vsechen med,ktery jim zbude po splneni povine dodavky,pokud jej nespotrebuji sami ve sve domacnosti.Jakekoliv jine zcizeni medu-vymena-darovani a podobne je zakazano. Pridel cukru pro 1941-42 na vcelstvo je 7,5 kg na vcelstvo,na odchovanou matku 0,5 kg.

22.5.Vladni narizeni : Svaz ZUVS (zemske ustredi vcelarskych spolku)v Praze zanika a jeho jmeni prechazi do jmeni Zemskeho svazu okresnich sdruzeni chovatelu hspodarskeho zvirectva. Oba vcelarske casopisy slouceny.Zpravy ze spolku nebudeme uverejnovati.K tomu jsou schuze,kde se o vysledcich bude podavat prava. Vedeni Svazu ve funkci starosty prevzal O.Brenner,ktery byl tez povolan v celo ZU Cechy.Je nutno aby vsechny spolky vykonaly do 14 cervna mimoradne valne hromady,za povinne ucasti vcelaru. Na jejich programu bude jednotny referat o ukolech vcelarstvi v ramci vyrobni bitvy.

25.8. Vladni narizeni Sb.294/42 o organisaci zemedelstvi a lesniho hospodarstvi ktere opira se o zakon risskem vyzivovacim stavu,stanovi zrizeni-Svazu zemedelstvi a lesniho hospodarstvi- a dosahne toho,ze jednotne shrnuje a pevne usmernuje spolky.v organisaci zahrnujici cele protektoratni zemedelstvi. Ministr zem.p.Hruby: Novou org. stavbou prodchnutou vernosti k pude a k narodu,vernosti k Risi a k jejimu vudci.

ZU v Praze i v Brne slucuji se se Zemskym i svazy okresnich sdruzeni chovatelu hospodarskeho zvirectva. Vrcholnym organem je Ustredni svaz zemedelskych druzstev pro Cechy a Moravu v Praze Ustredni jednota hospodarskych spolecenstev se zmeni v -Ustredni penezni ustav- Ustredi zemedelskych druzstev v Praze a obdobne na Morave,ktery prechazi do jmeni Zemskeho svazu okresnich sdruzeni chovatelu.

15.11. ZU Brno val.hromada. Teto valne hromady zucastni se jiz delegati spolku,ktere byly dosud sdruzeny v ceskem ZU a predany ZUVM. Delegati vcelarskych spolku dosud sdruzenych v ustredi spolku slezskych,ktere po vyzvani se usnesky na likvidaci a spojeni se ZUVM Brno.
Upozornujeme vsechny ze obdrzi trojmo clenske prihlasky a dvojmo k trojnasobnemu vcelarskemu pojisteni,ktere musi byti bezpodminecne odevzdany nejpozdeji do 25.12. clensky prispevek je 25 K, zapisne jednou pro vzdy 25 K.

Na spodních loučkách nenajdeme matečníky pokud je dodržena mezi nástavky tzv.včelí mezera. Není tam na matečník místo.
Marcel

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Marcel <marcel.trason/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Omlazeni ulu
> Datum: 25.2.2011 11:13:10
> ----------------------------------------
> Na spodních loučkách nenajdeme matečníky pokud je dodržena mezi nástavky
> tzv.včelí mezera. Není tam na matečník místo.
> Marcel
>
>
> Ale je a dost

"Na spodních loučkách nenajdeme matečníky pokud je dodržena mezi nástavky tzv.včelí mezera. Není tam na matečník místo.
Marcel"
----------------
záleží na šířce spodní loučky. mezi úzkými loučkami je místa až až. Pokud jsou loučky široké, včely raději udělají místo pro matečníky v ploše plástu.

Nepouzivam uzkou spodni loucku,vcely normalne zakladaji misky vespod plastu a matecniky stavi kolem dreva loucky mezi prostavenymi mustky mezi nastavky.Pri preklopeni nastavku je casto hodne matecniku zniceno.Vcely si vzdy najdou misto,kam u spodni loucky matecnik postavit.

mám 42x35 je to výborný rámek,ale pro lepší variabilitu je nutné mít část včelstev jen na NN (17x42)..

ještě se vám zdá 150 korun za 1Kg medu moc-to samí stojí i máslo....

dopracovali jsme se k velice podobnému systému,taky si to chválím,mám těch VN 42x35 jedenáct v plodišti je to fakt super,rychlejší nástup pozdější rojovka,mřížku ale nepoužívám -matka se drží toho VN ,případně 1NN podhodím ...

pokud bych měl volit jen jednu míru bylo by to v tomto pořadí 42x22(11r.)zander ,42x17(11r.)optimal,39x24(9-10r.)

>
> ještě se vám zdá 150 korun za 1Kg medu moc-to samí stojí i máslo....
>

Tak to by mě zajímalo kdo by kupoval máslo za 37,50 Kč ?

Když je za 29,90 Kč nebo 27,90 Kč, tak se mi to zdá moc... naštěstí teď bylo
v Globusu za 23,90 Kč
To by pak ten med vycházel na necelých 100 Kč, což by by bylo fajn...

S pozdravem
Kateřina Bambušková X<:3 )~

Milá Kateřino, až půjdete příště do těch marketů o kterých jste psala, přiberte si lupu a přečtěte si co všechno je na tak zvaném másle napsáno. Pokud tam nebude velkými písmeny napsáno, že balení obsahuje pouze mléčný tuk v DEVADESÁTI DVOU PROCENTECH, tak se jedná pouze o nějaký druh margarinu.Což je v podstatě různě CHEMICKY UPRAVENÝ ROSTLINNÝ TUK, samozřejmě může být tento produkt "osmraděn určitým malým množstvím mléčného tuku, aby se neřeklo a uspokojili se lidé Vaší skupiny. Na skutečné máslo z kravského mléčného tuku nemáte. Med si však můžete kupovat ve Vámi zmíněných marketech v trvale tekutém stavu. Když byste si projela web, tak se dozvíte, že tento med je vyroben ze sirupů vyrobených z různých zcukřených škrobů. Nechte si chutnat - jak to máslo tak i med z marketu.

J.P.

Zdravím,

jen tak mimochodem definici másla znám... a za klasické máslo se považuje
již výrobek, který má nad 80% tuku, viz třeba
http://cs.wikipedia.org/wiki/M%C3%A1slo
Rozhodně žádné margariny nekupujeme a například to olešnické máslo těch
alespoň 82% tuku má...
http://www.ole.cz/produkt.php?nazev=maslo-velkospotreb.-baleni-10kg
stejně jako třeba jihočeské máslo od madety...
http://www.madeta.cz/cs/produkty-a-sluzby/nase-produkty?c=410&p=15100
a spousta dalších co se prodávají nejen v různých marketech, ale i v
kterékoliv maloprodejně...
No a co se týče toho medu, tak nemám potřebu si jej kupovat z obchodu, když
nám ho dávají naše včely :-)
<http://cs.wikipedia.org/wiki/M%C3%A1slo>

S pozdravem
Kateřina Bambušková X<:3 )~


2011/2/25 Ji?? Pala <e-mail/=/nezadan>

> Milá Kateřino, až půjdete příště do těch marketů o kterých jste psala,
> přiberte si lupu a přečtěte si co všechno je na tak zvaném másle napsáno.
> Pokud tam nebude velkými písmeny napsáno, že balení obsahuje pouze mléčný
> tuk v DEVADESÁTI DVOU PROCENTECH, tak se jedná pouze o nějaký druh
> margarinu.Což je v podstatě různě CHEMICKY UPRAVENÝ ROSTLINNÝ TUK,
> samozřejmě může být tento produkt "osmraděn určitým malým množstvím
> mléčného tuku, aby se neřeklo a uspokojili se lidé Vaší skupiny. Na
> skutečné máslo z kravského mléčného tuku nemáte. Med si však můžete kupovat
> ve Vámi zmíněných marketech v trvale tekutém stavu. Když byste si projela
> web, tak se dozvíte, že tento med je vyroben ze sirupů vyrobených z různých
> zcukřených škrobů. Nechte si chutnat - jak to máslo tak i med z marketu.
>
> J.P.
>

O tom medu bych to napsal jinak. Med, aby dlouho zůstal v tekutém stavu je různými metodami znehodnocován. Dobrou chuť

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? Pala <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 25.2.2011 21:35:21
> ----------------------------------------
> Milá Kateřino, až půjdete příště do těch marketů o kterých jste psala,
> přiberte si lupu a přečtěte si co všechno je na tak zvaném másle napsáno.
> Pokud tam nebude velkými písmeny napsáno, že balení obsahuje pouze mléčný
> tuk v DEVADESÁTI DVOU PROCENTECH, tak se jedná pouze o nějaký druh
> margarinu.Což je v podstatě různě CHEMICKY UPRAVENÝ ROSTLINNÝ TUK,
> samozřejmě může být tento produkt "osmraděn určitým malým množstvím
> mléčného tuku, aby se neřeklo a uspokojili se lidé Vaší skupiny. Na
> skutečné máslo z kravského mléčného tuku nemáte. Med si však můžete kupovat
> ve Vámi zmíněných marketech v trvale tekutém stavu. Když byste si projela
> web, tak se dozvíte, že tento med je vyroben ze sirupů vyrobených z různých
> zcukřených škrobů. Nechte si chutnat - jak to máslo tak i med z marketu.
>
> J.P.
>
>
>

Jen k tomu máslu. V marketech prodávají máslo pod cenou, především to, které bylo uskladněno vyvolenými firmami EU jako společenská zásoba /např. při nějaké katastrofě, váleč. konfliktu, potr. krize apod./ Toto máslo je uchováváno ve skladech předepsanou dobu, firma dostává za každý den skladování finanční vyrovnání a po uplynutí doby skl., si s máslem může udělat co chce.
A co asi udělá. Dodá to v akcích do marketů a lidi by se z toho mohli zbláznit. Že je to staré, to už nikdo na obal nenapíše.
Samozřejmě, že akci mohou udělat i solidní firmy. Zd.

Jak prosím obměňuješ dílo ?
Dodáváš na jaře vodu, podněcuješ?
Nedělají včelky problémy při stavbě a obsazení NN ?
Drátkování velkého rámku vodorovně ?
Kombi ve dřevě nebo zateplení ?
Jako máš n.m. výšku ?
Hodně otázek. Kdyby vyšel někdy čas, tak napiš :-)
Dík !! /měl bych toho i víc :-)/

dílo obměňuju podle situace,NN když dostanou medník mezistěn,VN při oddělcích,roje nechávám stavět VN-pak tím dovyměním VN,často to dostaví při krmení,na podzim nebo na jaře se dá taky část VN vyměnit,první rok přezimovali i na částečně vystavených VN,jinak částečně využívám výměnu VN podle čermáka http://jjvcela.sweb.cz/soubory/VCELY250.htm

přešel jsem na kombi skrz mednou komoru,u 39x24 to bylo nereálný

včelařím intenzivně tak to měním jak to včelám jde od ruky,vždy jde vyměnit cca pulka díla


rámky 42x17 líp potom jedou ,jaksi pravidelně,a dá se krásně přidávat nástavky

s 39x24 to vubec ,,pokud vyzimujete opravdu silná včelstva je to míra uplne k ničemu,bud je na přidání brzo nebo pozdě,dlouho nic a pak na strom ,pro slabší a střední včelstva jakštakš,ale VUBEC ne pro dnešní siláky,u této míry jsem si všiml ,že je lepší mít úl na komín,mín rámků v N-tak 9max. a víc N....v tomto byl tachovák dotaženej a pro tuto míru bych ho doporučoval s 5 N,potom už taky líp jedou ...


42x35 drátkuju klasicky svisle bez problémů

vše dřevo 2cm ,varoa dno ,bez mřížky

nadmořská výška kombi momentálně 300m.n.m.,řekl bych že to pujde abude dobré i v podhorských oblastech



šak se ptejte ....


S tím máslem ....chodím do billy,maj trochu jinej přístup,
prodávaj FARE TRADE a bio atd.tak máslo z OLMY tam stojí 33-35Kč a co chvila bude všude za 35 Kč

med za stovku nebuďte proboha směšní,zajeďte si do prahy ,když už ne do stockholmu ,podívat se kolik stojí med,
za tu stovku bych ho mohl i vykupovat!!!!!za 100 to sem ho prodával před 8 lety

to je super ,že někdo chápe slevu jako neschopnost prodat za vyšší marži,resp.když nejste ochotni zaplatit max tak vám to daj za normál marži,ale pro dav duchodců je to sleva,čím větší sleva tím víc mě okrádají..na to nejsem tak bohatej

Zdravím,
jak prosím Tě zimuješ? Pouze na VN? Jak na jaře rozšiřuješ? Co chováš za včely?
Díky Mikuláš

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: VN 42x35 a 42x17 NN kombi
> Datum: 26.2.2011 07:11:10
> ----------------------------------------
> dílo obměňuju podle situace,NN když dostanou medník mezistěn,VN při
> oddělcích,roje nechávám stavět VN-pak tím dovyměním VN,často to dostaví při
> krmení,na podzim nebo na jaře se dá taky část VN vyměnit,první rok
> přezimovali i na částečně vystavených VN,jinak částečně využívám výměnu VN
> podle čermáka http://jjvcela.sweb.cz/soubory/VCELY250.htm
>
> přešel jsem na kombi skrz mednou komoru,u 39x24 to bylo nereálný
>
> včelařím intenzivně tak to měním jak to včelám jde od ruky,vždy jde vyměnit
> cca pulka díla
>
>
> rámky 42x17 líp potom jedou ,jaksi pravidelně,a dá se krásně přidávat
> nástavky
>
> s 39x24 to vubec ,,pokud vyzimujete opravdu silná včelstva je to míra uplne
> k ničemu,bud je na přidání brzo nebo pozdě,dlouho nic a pak na strom ,pro
> slabší a střední včelstva jakštakš,ale VUBEC ne pro dnešní siláky,u této
> míry jsem si všiml ,že je lepší mít úl na komín,mín rámků v N-tak 9max. a
> víc N....v tomto byl tachovák dotaženej a pro tuto míru bych ho doporučoval
> s 5 N,potom už taky líp jedou ...
>
>
> 42x35 drátkuju klasicky svisle bez problémů
>
> vše dřevo 2cm ,varoa dno ,bez mřížky
>
> nadmořská výška kombi momentálně 300m.n.m.,řekl bych že to pujde abude
> dobré i v podhorských oblastech
>
>
>
> šak se ptejte ....
>
>
> S tím máslem ....chodím do billy,maj trochu jinej přístup,
> prodávaj FARE TRADE a bio atd.tak máslo z OLMY tam stojí 33-35Kč a co
> chvila bude všude za 35 Kč
>
> med za stovku nebuďte proboha směšní,zajeďte si do prahy ,když už ne do
> stockholmu ,podívat se kolik stojí med,
> za tu stovku bych ho mohl i vykupovat!!!!!za 100 to sem ho prodával před 8
> lety
>
>
>

Tak mi ho vykup za tu stovku!_gp_
...........
P.K. (90.178.157.91) --- 26. 2. 2011
Re: VN 42x35 a 42x17 NN kombi (50822) (50823) (50824) (50826) (50847) (50849) (50850) (50851) (50852) (50855) (50871) (50873) (50876) (50878) (50880) (50881) (50883) (50908) (50914)
med za stovku nebuďte proboha směšní,zajeďte si do prahy ,když už ne do stockholmu ,podívat se kolik stojí med,
za tu stovku bych ho mohl i vykupovat!!!!!za 100 to sem ho prodával před 8 lety

Ještě jinak. Skutečné máslo se po pobytu v chladnici dá dělit sekerou, nebo sekáčkem. K dalšímu použití, třeba mazání na chléb, se musí nechat povolit.

J.P.

Jestliže se bavíte o ceně medu , za kolik by jste med od vašich včel prodávala aby to pro vás bylo lukrativní,za 100,- Já mám tolik včel aby mi přinesly tolik medu který prodám podle mne za dostatečnou cenu. Prodávám za 120,- ale myslím si že můj med má daleko vyšší cenu než těch 120,- protože je dobrý, pravý a nepokažený má podle mne cenu až 300,- za kilo.Uvědomuji si totiž riziko i pracnost za které jej získávám. Kdyby včelaření nebylo pro mne takovou zábavou jakou je nikdy bych pro peníze nevčelařil. Proto je v Čechách tak málo profesionálních včelařů a tolik profesionálních překupníků.

Jestli si hodnotíte svůj med na 300 Kč/kilo, tak ten můj by musel mít podle Vašich hodnot 500. Protože nemusím ládovat a tak kazit hodnotu medu přikrmováním včelstva na jaře. Mám totiž dostatečné medné zásoby donesené z okolní vegetace. Spotřeba při doplňování zásob mi ročně nepřesahuje v celkovém průměru 1 kg/včelstvo. Takže toliko o hodnotách medu podle Vás. A. Možná proto si cením med finančně trochu jinak a mohu si dovolit jít s cenou medu mnohem níž. Proč? Protože vkládám do vložené práce při včelaření jinou filosofii._gp_


............
Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 2. 2. 2010
krmení - voda
3NN nahoře je igelitová folie v ní otvor 2x3cm, hobra 15mm 1až3ks 3,5l nebo menší sklenice s krmícím víčkem do poloviny naplněná roztokem.
Roztok = naplním sklenici asi 2,5l vody studené protože teplou nemám, +1kg krystalu,rozmíchám a rozdělím do 2 sklenic a dám na včely, dám 2 NN a víko. Začínám po proletu v polovině března když včely začnou létat. Zpočátku berou vodu pomalu, je li zima a nelétají také pomalu tak že kontroluji asi 1x týdně,kdy vyberou tak 1,5 až 2 l týdně, v dubnu se odběr zvyšuje dávám trochu méně cukru asi 3/4kg na sklenici a vystačí to každým včelám různě ale asi 1 týden.Tak že jedny včely vyberou za jaro asi 4x3,5 l =10 až 14l roztoku s 3mi kg cukru. Roztok se někdy hlavně zpočátku kazí, .( sliz , někdy lihové kvašení) dávám propolis ale nepomáhá to.
J.B.

S tou cenou se to má také tak. Já jej dokáži vyprodukovat za 85 Kč 1 kg v láhvi. Nejdu pod cenu v místě obvyklou abych nekazil ceny druhým. Tj. 100 -120Kč ovšem mám výhodu drobného chovatele - Nemusím platit daně a různé odvody. Prodejce v trhu platí z místa. Toto vše má vliv na jeho cenu. Proto mohu med prodávat levněji zákazníkovi který je ochoten vzdát se luxusu nákupu v jednom místě. Cenu mám spočítanou ze 120Kč /hod práce I při stejném zisku jej však mohu dodat do výkupu po 300 kg za cenu 35 Kč Největší položkou ceny je jeho drobné balení. Jen si vemte toto, do Myčky dám 40 sklenic a jsou to 2 hodiny provozu. Při potřebě 200 sklenic za rok je to den práce.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: VN 42x35 a 42x17 NN kombi
> Datum: 26.2.2011 07:11:08
> ----------------------------------------
> dílo obměňuju podle situace,NN když dostanou medník mezistěn,VN při
> oddělcích,roje nechávám stavět VN-pak tím dovyměním VN,často to dostaví při
> krmení,na podzim nebo na jaře se dá taky část VN vyměnit,první rok
> přezimovali i na částečně vystavených VN,jinak částečně využívám výměnu VN
> podle čermáka http://jjvcela.sweb.cz/soubory/VCELY250.htm
>
> přešel jsem na kombi skrz mednou komoru,u 39x24 to bylo nereálný
>
> včelařím intenzivně tak to měním jak to včelám jde od ruky,vždy jde vyměnit
> cca pulka díla
>
>
> rámky 42x17 líp potom jedou ,jaksi pravidelně,a dá se krásně přidávat
> nástavky
>
> s 39x24 to vubec ,,pokud vyzimujete opravdu silná včelstva je to míra uplne
> k ničemu,bud je na přidání brzo nebo pozdě,dlouho nic a pak na strom ,pro
> slabší a střední včelstva jakštakš,ale VUBEC ne pro dnešní siláky,u této
> míry jsem si všiml ,že je lepší mít úl na komín,mín rámků v N-tak 9max. a
> víc N....v tomto byl tachovák dotaženej a pro tuto míru bych ho doporučoval
> s 5 N,potom už taky líp jedou ...
>
>
> 42x35 drátkuju klasicky svisle bez problémů
>
> vše dřevo 2cm ,varoa dno ,bez mřížky
>
> nadmořská výška kombi momentálně 300m.n.m.,řekl bych že to pujde abude
> dobré i v podhorských oblastech
>
>
>
> šak se ptejte ....
>
>
> S tím máslem ....chodím do billy,maj trochu jinej přístup,
> prodávaj FARE TRADE a bio atd.tak máslo z OLMY tam stojí 33-35Kč a co
> chvila bude všude za 35 Kč
>
> med za stovku nebuďte proboha směšní,zajeďte si do prahy ,když už ne do
> stockholmu ,podívat se kolik stojí med,
> za tu stovku bych ho mohl i vykupovat!!!!!za 100 to sem ho prodával před 8
> lety
>
>
>

Sáhnul jsem do lednice a vyjmul kostku tuhého másla. K dělení není třeba použít sekeru, ale před použitím je nutné jej nechat povolit. Hned v levém rohu mne zaujal slogan na růžovém podkladu "Toto jest zaručenou novinkou". (Počátek minulého století?) Patrně výrobce navazuje na tradici. Dále již pouze modrý text. Moravia "Horácké máslo" velejemná kvalita - oblaží vaši chuť 250g. Obsah tuku 82%. Cena 37,- Kč koupeno v Albertu. Čili za 1 kg 148,- Kč. Co dodat?
Projde-li navrhované zvýšení DPH bude stát kostka stejného másla cca 45,- Kč. A co med? Mám jinou - vyšší cenu na trhu a také jinou od dveří. Nemusím ten med dopravovat, platit poplatek na tržnici a stepovat ve sněhu mrazu nebo dešti. Své zákazníky znám a vím, že nikdo z těch s nadprůměrnými příjmy si ke mě med koupit nepřijde. Od toho odvíjím cenu.

V tomhle je kus pravdy, ale jen kus. Cena medu ve srovnání s máslem 1 : 1 byla nastavena za vlády Marie Terezie.
Od té doby se lecos změnilo. 1) to je zimování na cukru, Tím se zvýšila produkce medu. 2) Změnila se technologie získávání z plástů. Což má zase vliv na výtěžnost. 3) co hlavně se změnilo je celý způsob včelaření. 4) Dost podstatně se dnes mění skladba plodin na polích a porosty v lesích. 5) změnilo se také používání levné pracovní síly která je nahrazena drahými technologiemi. Jediné co se nezměnilo je právě to srovnání.

> ------------ Původní zpráva ----------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pani Bambukov?
> Datum: 26.2.2011 10:44:22
> ----------------------------------------
> Jestli si hodnotíte svůj med na 300 Kč/kilo, tak ten můj by musel mít podle
> Vašich hodnot 500. Protože nemusím ládovat a tak kazit hodnotu medu
> přikrmováním včelstva na jaře. Mám totiž dostatečné medné zásoby donesené z
> okolní vegetace. Spotřeba při doplňování zásob mi ročně nepřesahuje v
> celkovém průměru 1 kg/včelstvo. Takže toliko o hodnotách medu podle Vás. A.
> Možná proto si cením med finančně trochu jinak a mohu si dovolit jít s
> cenou medu mnohem níž. Proč? Protože vkládám do vložené práce při včelaření
> jinou filosofii._gp_
>
>
> ...........
> Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 2. 2. 2010
> krmení - voda
> 3NN nahoře je igelitová folie v ní otvor 2x3cm, hobra 15mm 1až3ks 3,5l nebo
> menší sklenice s krmícím víčkem do poloviny naplněná roztokem.
> Roztok = naplním sklenici asi 2,5l vody studené protože teplou nemám, +1kg
> krystalu,rozmíchám a rozdělím do 2 sklenic a dám na včely, dám 2 NN a víko.
> Začínám po proletu v polovině března když včely začnou létat. Zpočátku
> berou vodu pomalu, je li zima a nelétají také pomalu tak že kontroluji asi
> 1x týdně,kdy vyberou tak 1,5 až 2 l týdně, v dubnu se odběr zvyšuje dávám
> trochu méně cukru asi 3/4kg na sklenici a vystačí to každým včelám různě
> ale asi 1 týden.Tak že jedny včely vyberou za jaro asi 4x3,5 l =10 až 14l
> roztoku s 3mi kg cukru. Roztok se někdy hlavně zpočátku kazí, .( sliz ,
> někdy lihové kvašení) dávám propolis ale nepomáhá to.
> J.B.
>
>
>

"Sáhnul jsem do lednice a vyjmul kostku tuhého másla. K dělení není třeba použít sekeru, ale před použitím je nutné jej nechat povolit. Hned v levém rohu mne zaujal slogan na růžovém podkladu "Toto jest zaručenou novinkou". (Počátek minulého století?) Patrně výrobce navazuje na tradici. Dále již pouze modrý text. Moravia "Horácké máslo" velejemná kvalita - oblaží vaši chuť 250g. Obsah tuku 82%. Cena 37,- Kč koupeno v Albertu. Čili za 1 kg 148,- Kč. Co dodat? "

No, já kupuji máslo dvojí. Většinu másla v akcích a tak dodnes si dovoluji tvrdit, že v naší domácnosti poslední rok jsme zaplatili za máslo v průměru 24 - 26 Kč za kostku, víc ne. Přirozeně počítám s tím, že to je máslo třeba z těch rezerv, dva roky zamražené a potom jen přehnětené a prodávané. Jednou za čas, když mi zbudou peníze nebo když zásoba másla doma dojde a je třeba máslo koupit a není akce, kupuji to dražší. Obvykle ale není v chuti žádný rozdíl od toho levného, pokud mi to máslo neleží v ledničce čtvrt nebo půl roku, to je pak poznat. Dávat za obyčejné máslo dobrovolně 37 Kč za kostku 250 gramů považuji už za nákup hraničící s hloupostí, není pro to žádný důvod, není záruka, že i to drahé máslo není staré přehnětené nebo tak nějak. Jedině pokud to máslo nemá nějakou přidanou hodnotu, jako že je třeba s bylinkami nebo tak nějak. Příponu bio za přidanou hodnotu nepovažuji, to je z 95 % jen marketingový podvod a nemám čas a peníze hledat mezi předraženými bioprodukty ty skutečně kvalitní a skutečně bio . Podobně jako třeba u vína.
Stejně například trvanlivé mlíko , většinu mléka s 1.5 % tuku kupuji v akcích v ceně pod 10 Kč, jen málokdy to nevyjde, průměrná cena litru mlíka v naší domácnosti je potom někde mezi 11 - 12 Kč.
Nevím, co se to v naší společnosti rozmáhá. Jestli lenost z myšlení nebo s prominutím přežranost.
Tu lidi píšou jako normální, že kupují o 50 % předražené máslo a jiné výrobky, tu výrobci medometů nabízejí o 50 - 100 % předražené medomety, tu lidi jako zblblí kupují 4násobně předražené bioprodukty, které se od těch normálních liší jen nálepkou bio a vyšším obsahem mykotoxinů....

" V tomhle je kus pravdy, ale jen kus. Cena medu ve srovnání s máslem 1 : 1 byla nastavena za vlády Marie Terezie.
Od té doby se lecos změnilo. 1) to je zimování na cukru, Tím se zvýšila produkce medu. 2) Změnila se technologie získávání z plástů. Což má zase vliv na výtěžnost. 3) co hlavně se změnilo je celý způsob včelaření. 4) Dost podstatně se dnes mění skladba plodin na polích a porosty v lesích. 5) změnilo se také používání levné pracovní síly která je nahrazena drahými technologiemi. Jediné co se nezměnilo je právě to srovnání."

Já přidám další kus pravdy. Změnila se i technologie výroby másla, za Marie Terezie máslo stloukaly děvečky v máselnici, bylo to pracné a máslo měřeno dnešním pohledem by bylo nekvalitní , snadno se kazící a kdovíjestli neprodejné kvůli všelijaké kontaminaci a zápachu. Přesto to byl jeden z hlavních mléčných výrobků. Dneska se v mlékárnách máslo dělá strojně v dávkách po mnoha tunách a vesměs kvůli "zdravé výžive" jsou produkty z mléka o máselný tuk ochuzené. To jsou všelijaké tvarohy, netučné sýry, všelijaké sušené mléka určené pro přidávání do všelijakých potravinářských receptur, od jogurtů po třeba chléb nebo masné výrobky, z toho všeho se máselný tuk odstraňuje. A máslo je dneska v potravinářském průmyslu v podstatě odpadní produkt, kterého se mlékárenský evropský průmysl spíš obtížně zbavuje.

Nic moc není jiné, jen je jiné datum. Cena medu s máslem je pro prvovýrobce suroviny stále relativně na stejné úrovni.
1) Nic nebrání mít vyšší stav včelstev a nulové náklady na dodávání zásob.2)Pohled na technologii získávání medu odstředováním je jen záškub na časové ose vývoje včelařství. Podle mého názoru a logiky uzraje a nastane jednou doba, kdy bude odstředování medu neefektivní a nákladné s zvolí se jiný postup. 3)Ano, jde o vývoj. To si uvědomila i ta M.Terezie, že potřebuje pro své války, které vedla docela slušně, kvalitní potravinovou základnu pro své vojska. 4)To samé je i u entomofilní vegetace a lesních porostů. V přeneseném slova smyslu: globální oteplování neexistuje, stejně tak neexistuje ani to, žeby v globálně propojeném světě byly časté ostrovní vegetační systémy. A i ty migrace a emigrace a míchání kultur bylo normální za dob M. Terezie. A s nimi se negativní dopady také projevovaly. Třeba ta migrace moruší, hedvábí a chov bource. Dovoz akátu, brambor, vývoz krys. A to tu bylo dříve než sama M. Terezie. _gp_


...........
(e-mailem) --- 26. 2. 2011
Re: Pani Bambukov? (50907) (50909) (50910) (50911) (50920) (50921)
V tomhle je kus pravdy, ale jen kus. Cena medu ve srovnání s máslem 1 : 1 byla nastavena za vlády Marie Terezie.
Od té doby se lecos změnilo. 1) to je zimování na cukru, Tím se zvýšila produkce medu. 2) Změnila se technologie získávání z plástů. Což má zase vliv na výtěžnost. 3) co hlavně se změnilo je celý způsob včelaření. 4) Dost podstatně se dnes mění skladba plodin na polích a porosty v lesích. 5) změnilo se také používání levné pracovní síly která je nahrazena drahými technologiemi. Jediné co se nezměnilo je právě to srovnání.

zimuju VN a nahoře jeden NN,síta,
rozšiřování -prázdné r.VN vložím do středu plodiště,pak
buď,podhodím zimní NN dolů pod VN a nasadím medník převážně souší,nebo ho jen postavím nahoru,nebo dám mezi zimní NN a VN jeden NN převážně mezistěn,v plný rozvoji přidám NN mezistěn pod VN a to vždy(teda pokud tam už není),slouží to jako hřiště,pro trubce,pro vosk,pro matku,
no a pak už podle potřeby roztrhnu plodiště nad nebo pod VN kolika NN je potřeba,oddělky 4-5 r. VN nebo celých 11 r. NN,minimum je VN a 3 NN....nejasnosti?

podněcování....no kdo má čas tak jim může dát vodu,kdo nemá rozum i medocukrové těsto,ale někdy to má efekt někdy ne asi podle počasí,prostě je to k ničemu ,víc práce jak užitku,ale viděl jsem pána jak jim denně dá litr vody a hukot tam(tachováky v boudě) teda měl solidní,radši přihodím oddělek a dobře zakrmím o prázdninách

někdo socialismu znalý by nám pověděl kolik stál med ,abychom se dostali na dnešní ekvivalent takže krát pět a kolik je to?a pokud nám k tomu ještě skočí ropa a rozvlní akciové a komoditní trhy.....tak jsme kde ?

jo pokud bych měl aktiva skoupil bych ho i za stovku,vy ne?..

V šedesátých letech se vykupoval i za 36 Kčs. Kostka másla stála 10 a II 9 Kčs. SANA, vlastní sestra másla 4 Kčs (dnes Hera) MED SE VŮBEC NEVYPLATILO PRODÁVAT V DROBNÉM, protože jeho výkupní a prodejní cena byla téměř stejná. to se přenechával jen rodině nebo dobrým známým. Výkup zajišťovala JEDNOTA na celém území.

pepan


> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: cena
> Datum: 26.2.2011 18:01:43
> ----------------------------------------
> někdo socialismu znalý by nám pověděl kolik stál med ,abychom se dostali na
> dnešní ekvivalent takže krát pět a kolik je to?a pokud nám k tomu ještě
> skočí ropa a rozvlní akciové a komoditní trhy.....tak jsme kde ?
>
>
>

"někdo socialismu znalý by nám pověděl kolik stál med ,abychom se dostali na dnešní ekvivalent takže krát pět a kolik je to?a pokud nám k tomu ještě skočí ropa a rozvlní akciové a komoditní trhy.."

Celá 80 léta se med prodával do výkupu přes tehdejší Jednotu za 35 Kč za kilo. Ze dvora se prodával od 35 do 60 Kč za kilo, někteří včelaři za tmavý med chtěli údajně i víc. Dvě hliníkové mlékárenské konve plné medu (výnos z cca 4 včelstev na řepce) představovaly o trošku víc než jeden tehdejší měsíční plat....
Za opylování řepky bylo za 1 včelstvo 60 kč, za opylování jetele za jedno včelstvo 80 nebo 120 kč, to už nevím přesně. Za kočovný včelín s takovými 20 včelstvy, kdo kočoval na oboje, to bylo ročně zase zhruba 1,5 násobek průměrného měsíčního platu....

Kolik tehdy stálo máslo, nevím...

P.K. napsal"39x24"je naprosto k nicemu"(uz dlouho mne nikdo tak nepobavil),nic proti dadantu.Ja se drzim hesla v jednoduchosti je sila a vztahuju ho i na vcelareni.A prave z duvodu dvoji ramkove miry,obnovy POUHE pulky plodiska jsem od kombi systemu upustil.Kazdy system stejnych nastavku je jednoduchy na osetrovani,minimalizuje pocet zasahu do vcelstev.Ja jsem s 39x24 plne spokojeny,a navic plne kompatibilni s okolnimi vcelari.A PRAVE MINIMALNI POCET ZASAHU je duvod,ze nemusim prodavat med za 150 a nebo jezdit do Prahy nebo do Stokholmu.(obe mesta jsou mi ukradena).Med prodavam ve svem okoli k spokojenosti sve i zakazniku.

Za to opylování platilo JZD i včelařům na stálých stanovištích.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: cena
> Datum: 26.2.2011 20:45:53
> ----------------------------------------
> "někdo socialismu znalý by nám pověděl kolik stál med ,abychom se dostali
> na dnešní ekvivalent takže krát pět a kolik je to?a pokud nám k tomu ještě
> skočí ropa a rozvlní akciové a komoditní trhy.."
>
> Celá 80 léta se med prodával do výkupu přes tehdejší Jednotu za 35 Kč za
> kilo. Ze dvora se prodával od 35 do 60 Kč za kilo, někteří včelaři za
> tmavý med chtěli údajně i víc. Dvě hliníkové mlékárenské konve plné medu
> (výnos z cca 4 včelstev na řepce) představovaly o trošku víc než jeden
> tehdejší měsíční plat....
> Za opylování řepky bylo za 1 včelstvo 60 kč, za opylování jetele za jedno
> včelstvo 80 nebo 120 kč, to už nevím přesně. Za kočovný včelín s takovými
> 20 včelstvy, kdo kočoval na oboje, to bylo ročně zase zhruba 1,5 násobek
> průměrného měsíčního platu....
>
>
>

Za jetel se platilo 120,-Kčs za ostatní 80,-Kčs. Cena v maloobchodě byla nižší než výkupní v Jednotě. Tuším něco kolem 28,-Kčs. Takže maximální cena ze dvora nepřesahovala těch výkupních 35,-Kč. Protože se vykoupený med nezdanil, tak se to vůbec nevyplatilo. Nepamatuji, že by se prodával ze dvora za víc, než dávala Jednota. Cukr stál 7,30Kčs. Jó, to se to včelařilo. A bez kleštíka.
S pozdravem
Jirka Přeslička

Za jetel se platilo 120,-Kčs za ostatní 80,-Kčs. Cena v maloobchodě byla nižší než výkupní v Jednotě. Tuším něco kolem 28,-Kčs. Takže maximální cena ze dvora nepřesahovala těch výkupních 35,-Kč. Protože se vykoupený med nezdanil, tak se to vůbec nevyplatilo. Nepamatuji, že by se prodával ze dvora za víc, než dávala Jednota. Cukr stál 7,30Kčs. Jó, to se to včelařilo. A bez kleštíka.
S pozdravem
Jirka Přeslička

Míra 39x24 je rize Česká záležitost, která vznikla v době včelaření se Včelou tmavou a věřím tomu, že ve své době také včelařům vyhovovala, protože Včele tmavé na její potřebu množství plodu to stačilo. Ale o něco dřív vznikla Langstrothova délka rámku a nástavkový úl tuším, že ten původní byl na 8 rámků a polonástavky byly na kazety. Na těchto větších rámcích se včelařilo se Včelou vlašskou, která měla větší rozlohu plodu. A kraňka je na tom podobně jak vlaška a nebo když to řeknu jinak, je na tom kraňka líp než Včela tmavá. Takže větší rámek ja vhodnější. Délky rámků jsou 448, 435, 420 a 390, takže u nás má většina včelařů nejmenší míru pro včelu, která je s rozlohou plodu minimálně v průměru. Ale nechci tím nijak kritizovat včelaře nebo se jich nějak jinak dotknout, jestli se tak stalo omlouvám se, jen říkám Svůj názor, že by kraňka snesla i delší rámkovou míru.
S obnovou díla ve VN dadantu na 100% rámků to není problém. Z těch prvních pěti rámků mám oddělek, ze kterého postupně vytahuji staré rámky a nahrazuji mezistěnami, takže než dojde k nakrmení v srpnu, tak v oddělku jsou mezistěny vystavěny a oddělek má i v tý době už dost vlastních medných zásob. No a ze včelstva v podletí vytáhnu posledních pět starých rámků, zaklíckuji matku do vyjídaci klícky a přidám do včelstva oddělek s odstraněnou starou matkou. Takže včelstvo posílím včelami, plodem a zásobami medu, takže ještě ušetřím nějaké krmení na zimu. Staré rámky s plodem podsadím s mřížkou na nejslabší včelstva.

k ničemu pro silná včelstva!!!,která se nevejdou ani s plodištěm na rámek!!!!

,pro silná včelstva jsem s tím měl práce víc jak kombi VN-NN a míň medu víc rojů,med prodám u nás na moravě ,od toho času co už nemám by mi chyběla tuna, a tunu bych ještě prodal do dalšího medu,cenu zvedá i poptávka-když jsme u toho

pro slabý a střední včelstva je to dobrý,ale je nutný je tak vést a vyzimovat(?),když jsem vyzimoval silný včelstva rojila se do nekonečna,zatím co slabčákům ůl stačil na celou sezonu a med donesly- a proto se včelstva na téhle míře na zimování ZUŽOVALA,protože to je míra na které siláci přepalujou start,není to včelařem ani počasím ,ale právě tím rámkem 39x24-velice rády tvrdnou v jednom N i při rozšíření a pokud je roztrhnete tak těch 25 cm zadělává na pruser pokud přijde květnovej mráz tak jak předloni,kdy to spálilo plod,nabídnete nejakou výhodu této míry,kromě toho že je zaužívaná a vše si koupíte...

toto je i má praxe,v létě i po zimě


35 x 5 .....175 kg za kilo!!!!!plus opylení

jo znám včelaře co jsou z toho živý do dnes a jejich rodiny ještě dlouho užívat zisk budou....včelaři státních lesů,vojenských lesů....pozlacenej job...

napadlo mě ,že vyšší nadmořská výška (třeba jako Tachov) je vlastně vhodná pro tuto míru,delší zima ,pozdější nástup,snůška spíš průběžná než nárazová,dřív to balí i na zimu....

Osobne si netroufnu rict,ze je nektera ramkova mira spatna pro silne vcelstvo.A mam rad vcelstva,ktera to na jare napali,protoze jim nic nechybi a navic do nich nemusim lezt az do prvniho rozsireni.A rozhodne 39x24 neznamena automaticky rojovou naladu.A at P.K.veri nebo ne,pri poradne snusce z lesa se uplatni i 5.nastavek.Vloni jsem do nej pouzil ramky 37x30,jine jsem postavene nemel.Tak si kazdy spocitat na kolik kilo to v lesni snusce slo.Nebyt totalniho vypadku jarni kvetove snusky kvuli pocasi,mohl to byt rok jak blazen.Kdyby 39x24 byla spatna,nepouzivali by ji farmari,ktere vynosy medu zivi,popr.39x17 nebo pr.Vydra 39x30.Proc pak?

"Za jetel se platilo 120,-Kčs za ostatní 80,-Kčs. Cena v maloobchodě byla nižší než výkupní v Jednotě. Tuším něco kolem 28,-Kčs. Takže maximální cena ze dvora nepřesahovala těch výkupních 35,-Kč. Protože se vykoupený med nezdanil, tak se to vůbec nevyplatilo. Nepamatuji, že by se prodával ze dvora za víc, než dávala Jednota. Cukr stál 7,30Kčs. Jó, to se to včelařilo. A bez kleštíkaů"

Nepamatuji si, že by byl za socíku med normálně v síti v prodeji jako je nyní, po půlkilovkách, v kilovkách. Kromě mačkacích plastových méďů s cca půl kilem medu, kde byl med ještě mnohem hnusnější než je dnešní supermarketový med, na který nyní nadáváme. Skoro jako by to byl mix s cukrem. Kvalitnější med (snad, neochutnal jsem ho) v prodeji jsem tehdy viděl jedině ve včelařské prodejně, svého času v Brně, kde je tato prodejna i nyní. Jestli si dobře pamatuji, byl to tmavý a jednodruhový med a stál tehdy kilo 40 nebo 60 Kč. Mám ale takový pocit, že to nebyl vykupovaný med od menších včelařů, ale že to byl med z tehdejších velkých včelařství, Tachova, Třeboně atd....
Med vykupovaný od drobných včelařů šla pravděpodobně většina tehdy na vývoz, aby socialistický stát získal devizy ( Ví dnes ještě někdo, co to bylo?)
My jsem dávali řepkový med, objemově zhruba třetina až polovina celkové produkce medu, obvykle do výkupu a ostatní med jsme tehdy za socíku všechem prodávali. Cena byla za řepkový nebo podobný hnusný med stejný jako do výkupu, jiný za 40, kvalitní tmavý med za 60 - 65 kč za kilo. Každý rok jsme měli ze včelstev takových 6 - 10 tehdejších průměrných měsíčních platů. A prodávali tak všichni včelaři tady v okolí.
Co se týká peněz za opylování, u nás se platilo tehdy výhradně jen těm, co svoje včelstva přivezli těsně k poli nebo do pole s kulturou. Místní včelaři na stacionárních stanovištích nedostávali nic.
Tehdy bylo mnohem víc tmavého medovicového medu , případně bylo i dost nejkvalitnějšího smrkového medovicového medu, až polovina produkce. Světlý byl jen řepkový, potom med v druhé polovině května z javorů klenů, na začátku června už to byl mix maliníku, luk a první medovice, typicky začínala na osikách, ke konci června to byl nejkvalitnější medovicový med ze smrků, chutný, nakyslý, nemusel se vůbec pastovat, sám od sebe tuhnul pomalu v měkkou hmotu, v červenci to byla lípa , která byla tehdy dva ze tří roků taky tmavá medovicová a nakonec do cca poloviny srpna byl "výškrabek" zbytků medovicové snůšky z lesů, případně v kočovném včelíně z jetele.
Dneska je medovicové snůšky několikrát míň. Skutečně kvalitní medovicový med z smrků, kdysi poměrně častý, je dneska hodně vzácný. I když u nás plošně smrkových monokultur na úkor smíšených lesů dost přibylo.
Jestli to je tím, že včely byly přešlechtěny z původní tmavé včely, která medovici využívala na kraňku, která medovici opomíjí .... Mně připadá, že kapičky medovice na rostlinách jsou dnes stejně časté jako tehdy, to ale může být subjektivní pocit.....
Nebo tím, že elektrárny odsířili a lidi přestali topit uhelnými kaly a podobně, takže rostlinná pletiva už nejsou tolik poškozována a mšice už nemají tak příhodné podmínky k přemnožování....

Rámková míra 39 x 24 byla dělána pro zadováky neboli pro teplou stavbu. Těch 39 je potom kompromis mezi rozumnou šířkou úlu, aby "bedničky" zadováků nemusely být příliš široké a kryté včelíny nemusely být příliš velké a mezi požadavkem na přiměřený počet plástů.
Nějaká argumentace malého prostoru byla před těmi 100 lety nesmyslná, jednak se tehdy včelařilo spíš tak, aby roje spíš byly než nebyly, takže včely se spíš schválně nechávaly v prostoru hustěji než je dnes zvykem, jednak tehdy včelstva geneticky tvořily společenstva menší a potřebovaly na ně menší prostor. To až později se v honbě za co největší výnos medu z jednoho včelstva začaly včely šlechtit na co nejsilnější včelstva a maximální velikost včelstva a potřebný prostor úlu tak šly nahoru.

Jinak vhodná velikost rámkové míry taky záleží na charakteru stanoviště a na tom ,jak je včelař využívá.
Velké rámkové míry jsou vhodné tam, kde včelaře živí 1 - 2 velké nárazové snůšky a ostatní malé a střední snůšky potom včelař nechává včelám celé nebo na nich jen paběrkuje, vybere pár nejvíc zanesených plástů a ostatní nechává včelám. Aby přežily nějaké pravidelné období třeba úplně bez snůšky.
Malé rámkové míry nejlíp využije včelař, který má na stanovišti spíš malé snůšky, ale má je nepřetržitě bez snůškových přestávek. Na takovém stanovišti si včelař může dovolit vybrat včelám prakticky všechen med, protože ví, že si hned donesou nové zásoby. A na to jsou právě malé rámkové míry ideální. Získávání jednodruhových medů je potom bonus, proti malusu manipulace s množstvím malých rámečků.

Od lonska jsem si poridil na zkousku NN Lang. Vetsina predevsim mladych vcelaru pouzivaji Lang a hovori o nem v superlativech, tak jsem zvedav,jak to v nich letos pujde. Na miru 39x24 nedam jinak dopustit, s rojenim zadne problemy nemam, zimuji 2 nastavky 39x24 ,v plne sezone potom 3 a nektere drave dostanou 4. S narazovymi snuskami zadny problem neni, staci podstavit pod treti nastevek s medem dalsi bednu treba jen mezisten. Prechod do dalsich nastavku,pokud jsou v nem souse absolutne bez problemu.
A presne v jednoduchosti je zaklad. Me prijde strasne moc manipulace pri obmene, jak tady psal Ales M. Mozna pro mensi pocet vcelstev-jeste. To uz snad jednodussi zpusob je podle K.Cermaka. Tam kde udelam oddelek- odeberu 3 ramky a nahradim mezistenami- 1/3 je obmenena. Tam kde neni oddelek pred krmenim dam 3 mezisteny. Za 3-4 roky obmenene plodiste a to musi stacit.
P.

Ono je těch hledisek k rámkové míře hodně a některá jsou protichůdná. Záleží potom, jak který včelař kterému hledisku dá větší a menší důležitost.
Jinak podle mně dobrý včelař se naučí dobře včelařit na jakémkoliv obvyklém úlu a běžných rámcích, od zadováků na 39x24 nebo na rámcích šířky 36 po nějaké Langstrothy, Dadanty nejnovější varianty. Dobře včelařit znamená, že co se týká medných výnosů, byly by v podstatě stejné a omezené jen tím, co stanoviště má za snůškové zdroje.
Netýká se už pracnosti, ta je u různých úlů různá, daná logicky jejich různou konstrukcí. A potom charakterem práce, je rozdíl přehazovat bedničky nástavků a rozebírat třeba zadováky, kde kontakt se včelami ně několikrát větší.

V šedesátých letech se vykupoval i za 36 Kčs. Kostka másla stála 10 a II 9 Kčs. SANA, vlastní sestra másla 4 Kčs (dnes Hera) MED SE VŮBEC NEVYPLATILO PRODÁVAT V DROBNÉM, protože jeho výkupní a prodejní cena byla téměř stejná. to se přenechával jen rodině nebo dobrým známým. Výkup zajišťovala JEDNOTA na celém území.

pepan

Doplním že v obchodě ( jen státním jiný vlastně neexistoval )se prodával za 22,50 Kčs, tedy za méně korun než se vykupoval. cukr 7,30 Kčs

Zminovane "caste rojeni"na 39x24 mi taky nic nerika.Je to presne o pridani beden,jak pise Pavel Zajicek,pripadne o prehozeni celych nastavku,ne o prehazovani ramku.Zkratka byt o krucek pred narustajici silou vcelstva.Pak uz duvodem k rojeni zustava jenom spatna matka.Hodnoceni medovicoveho medu od Radima Polaska velka jednicka,ja mam misto smrku jedli.Za smrkem se posunuju planovanym stanovistem tam,kde budecaky dokazaly vyprodukovat 50 kilo smrkove medovice,tam budou nastavky praskat ve svech.Spis se nabizi otazka,na kolik % dokazem snusky vyuzit,prave kvuli sile vcelstev a zbytecne slozitych zasahu do vcelstev.Cim min opravnenych zasahu,tim min po nas musi vcelstvo napravovat a muze pracovat.

Casto slysim nazor,ze u 39x24 vcelstva vytlaci veskere zasoby nad mrizku do medniku.U medovicove snusky to vidim jako obrovskou vyhodu,protoze v plodisku je med vetsinou jen v krycich plastech a to kvetovy a na ten nesaham.Pak odebranim medu z medniku muzu zacit krmit v masivnich davkach.Pri takovem krmeni jsem si vsiml spousty vyvesenych vcel po obvodu prazdneho nastavku na krmeni (4-5 cm vrstva),ktere se odebirani cukerneho roztoku vubec nezucastnuji,mozna zimni vcely.Mit moznost nechat kvetovy med na zimovani tak ji vyuziju.Kdo ma vcely u lesa,ten musi porad byt pripraveny i k vyuziti pozdni medovicove snusky.Proto vitam moznost mit zpracovane cukerne zasoby vcas a v pripade nastupu pozdni medovicove snusky pridat dalsi mednik,aby ji vcelstva ukladala nahoru.Nemit v takovem pripade zpracovane zimni zasoby byla mala tragedie a znamenalo by to obetovat produkcni vcelstva snusce a po skonceni pouzit nakrmene oddelky na zachovani sily vcelstev na prezimovani.Tak v "nevyhode 39x24" zas nevyhodu nevidim.

"Mit moznost nechat kvetovy med na zimovani tak ji vyuziju."

Co tomu brání? Plásty zanešené v celé ploše sladinou, málo zaplodované a hlavně bez pylu se dají od května po srpen v pohodě s mezerami nebo proložené vyřezanýní rámky skladovat. V plástech bývají maximálně 1 - 2 larvy zavíječe, víc ne, vadí jim ty zásoby v buňkách.

Ten med se tehdy prodával hlavně ve voskovaných kelímcích sklo začalo nastupovat až s příchodem Omnia sklenic v polovině šedesátých let.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: cena
> Datum: 27.2.2011 08:31:26
> ----------------------------------------
> "Za jetel se platilo 120,-Kčs za ostatní 80,-Kčs. Cena v maloobchodě byla
> nižší než výkupní v Jednotě. Tuším něco kolem 28,-Kčs. Takže maximální cena
> ze dvora nepřesahovala těch výkupních 35,-Kč. Protože se vykoupený med
> nezdanil, tak se to vůbec nevyplatilo. Nepamatuji, že by se prodával ze
> dvora za víc, než dávala Jednota. Cukr stál 7,30Kčs. Jó, to se to
> včelařilo. A bez kleštíkaů"
>
> Nepamatuji si, že by byl za socíku med normálně v síti v prodeji jako je
> nyní, po půlkilovkách, v kilovkách. Kromě mačkacích plastových méďů s cca
> půl kilem medu, kde byl med ještě mnohem hnusnější než je dnešní
> supermarketový med, na který nyní nadáváme. Skoro jako by to byl mix s
> cukrem. Kvalitnější med (snad, neochutnal jsem ho) v prodeji jsem tehdy
> viděl jedině ve včelařské prodejně, svého času v Brně, kde je tato prodejna
> i nyní. Jestli si dobře pamatuji, byl to tmavý a jednodruhový med a stál
> tehdy kilo 40 nebo 60 Kč. Mám ale takový pocit, že to nebyl vykupovaný med
> od menších včelařů, ale že to byl med z tehdejších velkých včelařství,
> Tachova, Třeboně atd....
> Med vykupovaný od drobných včelařů šla pravděpodobně většina tehdy na
> vývoz, aby socialistický stát získal devizy ( Ví dnes ještě někdo, co to
> bylo?)
> My jsem dávali řepkový med, objemově zhruba třetina až polovina celkové
> produkce medu, obvykle do výkupu a ostatní med jsme tehdy za socíku všechem
> prodávali. Cena byla za řepkový nebo podobný hnusný med stejný jako do
> výkupu, jiný za 40, kvalitní tmavý med za 60 - 65 kč za kilo. Každý rok
> jsme měli ze včelstev takových 6 - 10 tehdejších průměrných měsíčních
> platů. A prodávali tak všichni včelaři tady v okolí.
> Co se týká peněz za opylování, u nás se platilo tehdy výhradně jen těm, co
> svoje včelstva přivezli těsně k poli nebo do pole s kulturou. Místní
> včelaři na stacionárních stanovištích nedostávali nic.
> Tehdy bylo mnohem víc tmavého medovicového medu , případně bylo i dost
> nejkvalitnějšího smrkového medovicového medu, až polovina produkce. Světlý
> byl jen řepkový, potom med v druhé polovině května z javorů klenů, na
> začátku června už to byl mix maliníku, luk a první medovice, typicky
> začínala na osikách, ke konci června to byl nejkvalitnější medovicový med
> ze smrků, chutný, nakyslý, nemusel se vůbec pastovat, sám od sebe tuhnul
> pomalu v měkkou hmotu, v červenci to byla lípa , která byla tehdy dva ze
> tří roků taky tmavá medovicová a nakonec do cca poloviny srpna byl
> "výškrabek" zbytků medovicové snůšky z lesů, případně v kočovném včelíně z
> jetele.
> Dneska je medovicové snůšky několikrát míň. Skutečně kvalitní medovicový
> med z smrků, kdysi poměrně častý, je dneska hodně vzácný. I když u nás
> plošně smrkových monokultur na úkor smíšených lesů dost přibylo.
> Jestli to je tím, že včely byly přešlechtěny z původní tmavé včely, která
> medovici využívala na kraňku, která medovici opomíjí .... Mně připadá, že
> kapičky medovice na rostlinách jsou dnes stejně časté jako tehdy, to ale
> může být subjektivní pocit.....
> Nebo tím, že elektrárny odsířili a lidi přestali topit uhelnými kaly a
> podobně, takže rostlinná pletiva už nejsou tolik poškozována a mšice už
> nemají tak příhodné podmínky k přemnožování....
>
>
>

"Ten med se tehdy prodával hlavně ve voskovaných kelímcích sklo začalo nastupovat až s příchodem Omnia sklenic v polovině šedesátých let."

Ty voskové kelímky si pamatuji ze 70 let, byly docela pěkné. Sice se prodávaly, ale prázdné včelařům ve včelařských potřebách. A včelaři v nich prodávali svůj med ze dvora.

Výkupčí medu dostávali 1 Kčs za kg.

Špatně! Adamec navrhl tuto míru kvůli přechodu z tehdy nejvíce používaných úlů Německý stojan, Moravský stojan a Slezský stojan. 2 nebo 3 plásty se prostě vyřízli a po otočení o 90° se vešly do nového. Vůbec také není pravdou že byly dělány pro zadováky. Adamec zároveň s touto mírou přišel i s nástavkovými úly Hospodář na čtvercovém půdorysu. Dnes u nás vyráběné úly na tuto míru nejsou vlastně nic jiného, Byly navrženy ve 3 variantách a to 1" , 2", a
3" silnou stěnou. Vůbec se tyto amerikány jak se jim tehdy říkalo neujaly. Na začátku dvacátého století vůbec celá střední Evropa používala právě ty různé typy almárek. Ve stejnou dobu s novými rámky také přichází nový způsob vedení silných včelstev metodou převěšování.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: 39x24 ???
> Datum: 27.2.2011 08:42:09
> ----------------------------------------
> Rámková míra 39 x 24 byla dělána pro zadováky neboli pro teplou stavbu.
> Těch 39 je potom kompromis mezi rozumnou šířkou úlu, aby "bedničky"
> zadováků nemusely být příliš široké a kryté včelíny nemusely být příliš
> velké a mezi požadavkem na přiměřený počet plástů.
> Nějaká argumentace malého prostoru byla před těmi 100 lety nesmyslná,
> jednak se tehdy včelařilo spíš tak, aby roje spíš byly než nebyly, takže
> včely se spíš schválně nechávaly v prostoru hustěji než je dnes zvykem,
> jednak tehdy včelstva geneticky tvořily společenstva menší a potřebovaly na
> ně menší prostor. To až později se v honbě za co největší výnos medu z
> jednoho včelstva začaly včely šlechtit na co nejsilnější včelstva a
> maximální velikost včelstva a potřebný prostor úlu tak šly nahoru.

>
>
>

Ne.
........
P.K. (90.178.157.91) --- 26. 2. 2011
Re: VN 42x35 a 42x17 NN kombi (50822) (50823) (50824) (50826) (50847) (50849) (50850) (50851) (50852) (50855) (50871) (50873) (50876) (50878) (50880) (50881) (50883) (50908) (50914) (50915) (50918)
jo pokud bych měl aktiva skoupil bych ho i za stovku,vy ne?..

Včely netlačí zásoby nahoru ,ale zásoby ukládají vždy nad plod. S plodovým hnízdem postupují pod uloženými zásobami dolů. V zimě pak obráceně postupují po uložených zásobách nahoru. Na jaře se ocitají tudíš v nejteplejší části dutiny a cyklus se opakuje. Tato jejich vlastnost pak umožňuje včelaření bez mřížky.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Prochazka <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: 39x24 ???
> Datum: 27.2.2011 13:05:52
> ----------------------------------------
> Casto slysim nazor,ze u 39x24 vcelstva vytlaci veskere zasoby nad mrizku
> do medniku.U medovicove snusky to vidim jako obrovskou vyhodu,protoze v
> plodisku je med vetsinou jen v krycich plastech a to kvetovy a na ten
> nesaham.Pak odebranim medu z medniku muzu zacit krmit v masivnich
> davkach.Pri takovem krmeni jsem si vsiml spousty vyvesenych vcel po obvodu
> prazdneho nastavku na krmeni (4-5 cm vrstva),ktere se odebirani cukerneho
> roztoku vubec nezucastnuji,mozna zimni vcely.Mit moznost nechat kvetovy med
> na zimovani tak ji vyuziju.Kdo ma vcely u lesa,ten musi porad byt
> pripraveny i k vyuziti pozdni medovicove snusky.Proto vitam moznost mit
> zpracovane cukerne zasoby vcas a v pripade nastupu pozdni medovicove snusky
> pridat dalsi mednik,aby ji vcelstva ukladala nahoru.Nemit v takovem pripade
> zpracovane zimni zasoby byla mala tragedie a znamenalo by to obetovat
> produkcni vcelstva snusce a po skonceni pouzit nakrmene oddelky na
> zachovani sily vcelstev na prezimovani.Tak v "nevyhode 39x24" zas nevyhodu
> nevidim.
>
>
>

koncom roka 2010 som kúpil med od p, Tomka z Prešova. A koncom februára manželka zistila, že je kyslý a spenený.
Na internete som nenašiel nič o skysnutom mede.

Med je hydroskopický - přejímá vlhkost z okolního prostředí. Med ve
sklenici nelze zavářet, zničily by se léčivé látky. Víčka sklenic proto
nebývají naprosto vzduchotěsná.
Pokud byl med uložen ve vlhčím prostředí, mohl přijmout vlhkost z okolního
ovzduší a med s větším procentem vody pak může snadno zkvasit.
S pozdravem
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Peter Dudjak
Sent: Sunday, February 27, 2011 8:37 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: SkysnutĂ˝ med

koncom roka 2010 som kúpil med od p, Tomka z Prešova. A koncom februára
manĹľelka zistila, Ĺľe je kyslĂ˝ a spenenĂ˝.
Na internete som nenašiel nič o skysnutom mede.

hygroskopicky,nie hydro..Stava sa mi dost casto ze zakaznici sa mi stazuju ze kupili riedky med,z okolia poznam vsetkych vcelarov,vzdy sa jednalo o med z tenkostennych ulov so zasietovanymi dnami..nebola ani vynimka med baleny pod ochrannou znamkou slovensky med,ktora pripusta max.18perc.vody,co by sa dalo oznacit ako podvadzanie zakaznika..paradny marketing,krasny obal a v nom s prepacenim nasr...inak ani neviem nazvat polospracovany nektar s vodou okolo 20perc.

"Špatně! Adamec navrhl tuto míru kvůli přechodu z tehdy nejvíce používaných úlů Německý stojan, Moravský stojan a Slezský stojan. 2 nebo 3 plásty se prostě vyřízli a po otočení o 90° se vešly do nového. Vůbec také není pravdou že byly dělány pro zadováky. Adamec zároveň s touto mírou přišel i s nástavkovými úly Hospodář na čtvercovém půdorysu. Dnes u nás vyráběné úly na tuto míru nejsou vlastně nic jiného, Byly navrženy ve 3 variantách a to 1" , 2", a
3" silnou stěnou. Vůbec se tyto amerikány jak se jim tehdy říkalo neujaly. Na začátku dvacátého století vůbec celá střední Evropa používala právě ty různé typy almárek. Ve stejnou dobu s novými rámky také přichází nový způsob vedení silných včelstev metodou převěšování."

Pokud si pamatuji, v almárkách byly úzkovysoké rámky zavěšované ve více řadách, nějak rozměru šířky 13 a výšky nějak 24. Vlastně to odpovídalo tomu, že před almárkami kruhový vnitřek klátu se opatřil závěsnými latičkami a na ně se tyto rámečky zavěsily, úplně vpředu jeden rámeček, za ním dva, potom tři... rámečky se tak vyplnil prakticky celý prostor klátu. Almárky, kde byl vnitřní prostor hranatý, potom byly logické pokračování. Další logické pokračování bylo, že několik rámků vedle sebe se spojilo do jednoho velkého no a vyšlo to, že se ze tří úzkovysokých rámečků vytvořil jeden velký rámek Adamcovy míry, který se umístil zpátky do té almárky. Klasické zadováky potom vznikly jako úprava vysoké almárky na stísněný prostor ve včelínech, kde chtěli včelaři nacpat až tři řady úlů nad sebou. Almárku prostě snížili na výšku jednoho rámku 39x24 v plodišti a na výšku jednoho rámku 39x 24 v medníku a prodloužili dozadu na 12 rámků, takový objem tehdejším včelstvům a technologiím včelaření vyhovoval i s nějakou rezervou.
Že se před 100 lety nástavkový úl Hospodář neujal, není se čemu divit. Úl to byl určitě kvalitní, ale vyrobený z precizního řeziva, které se muselo vyrábět na hodně drahých a kvalitních pilách, které byly tehdy hodně vzácné. V té době obyčejná solidní truhla na šaty nebo na zrní pro zvířectvo představovala pro průměrného chalupníka nebo řemeslníka pomalu jmění a byla používána generacemi. Hospodář byl stejně nebo ještě více pracnější a jeho životnost nemohla být o moc větší než je životnost dnešních nástavkových úlů. Navíc včelař jich potřeboval aspoń nějakou desítku.
Zatímco almárku si nějaký horal zvyklý pracovat se dřevem udělal doma z klátu ruční pilou, sekerou a nožem. Zadovák později doma z obyčejných prken.....

To, že na zasítovaných dnech v tenkostěnných úlech je vlhkost medu i pod víčky o něco vyšší je fakt. Letos budu kočovat, tak síta nechám otevřená na převoz a jinak je nechám uzavřená a chci nechat několik úlů s otevřenými síty nonstop a porovnám to. jednou jsem měřil vlhkost medu po odstátí na druhý den a na povrchu medu byla vlhkost o 2% vic než u dna, ikdyž po vytočení se do normy vešel v pohodě.

Včera mi na schůzi jeden včelař říkal, že přes zimu přišel o včelstvo, protože včely nepřešly do horního nástavku. Když mi to popisoval, tak to bylo stejné co jsem měl i já na této míře. Horní nástavek plný zásob a ve spodním věneček zásob a plodové hnízdo. Myslím so o tom, že na vině je to že mezinástavková mezere je udělaná přesně na včelu. Kdyby byla menší nebo větší tak to včely prostaví a přejdou.

Příčinou takového úhynu je právě ten pold a přílišná zima. Včely plod neopustí a teplota jim nedovolí přenést zásoby.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: 39x24 ???
> Datum: 28.2.2011 06:55:25
> ----------------------------------------
> Včera mi na schůzi jeden včelař říkal, že přes zimu přišel o včelstvo,
> protože včely nepřešly do horního nástavku. Když mi to popisoval, tak to
> bylo stejné co jsem měl i já na této míře. Horní nástavek plný zásob a ve
> spodním věneček zásob a plodové hnízdo. Myslím so o tom, že na vině je to
> že mezinástavková mezere je udělaná přesně na včelu. Kdyby byla menší nebo
> větší tak to včely prostaví a přejdou.
>
>
>

Ja mam Alesi mezeru mezi nastavky 1cm a pravidelne je prostavena mustky.Chumac prechazi bez problemu.

On také budečák není nic jiného než almárka a přesto jeho kubatura je větší než stojanů. Průkopníky nástavkových ůlů se pak stávají Lesany a jako kompromis mezi zadováky různé universály. Všechny u nás používané úly pak používali adamcovu míru Jen Čechoslovák využil čtvercový půdorys a délkou rámku se stal průměr zimujícího hroznu včel. je to snad jediný úl vyrobený na tomto základě. V letech 70 pak bylo u nás rozhodnuto o ukončení výroby Na adamcově míře s přechodem na míru 42, nějak se to ale zvrtlo.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: 39x24 ???
> Datum: 27.2.2011 23:40:18
> ----------------------------------------
> "Špatně! Adamec navrhl tuto míru kvůli přechodu z tehdy nejvíce používaných
> úlů Německý stojan, Moravský stojan a Slezský stojan. 2 nebo 3 plásty se
> prostě vyřízli a po otočení o 90° se vešly do nového. Vůbec také není
> pravdou že byly dělány pro zadováky. Adamec zároveň s touto mírou přišel i
> s nástavkovými úly Hospodář na čtvercovém půdorysu. Dnes u nás vyráběné úly
> na tuto míru nejsou vlastně nic jiného, Byly navrženy ve 3 variantách a to
> 1" , 2", a
> 3" silnou stěnou. Vůbec se tyto amerikány jak se jim tehdy říkalo neujaly.
> Na začátku dvacátého století vůbec celá střední Evropa používala právě ty
> různé typy almárek. Ve stejnou dobu s novými rámky také přichází nový
> způsob vedení silných včelstev metodou převěšování."
>
> Pokud si pamatuji, v almárkách byly úzkovysoké rámky zavěšované ve více
> řadách, nějak rozměru šířky 13 a výšky nějak 24. Vlastně to odpovídalo
> tomu, že před almárkami kruhový vnitřek klátu se opatřil závěsnými
> latičkami a na ně se tyto rámečky zavěsily, úplně vpředu jeden rámeček, za
> ním dva, potom tři... rámečky se tak vyplnil prakticky celý prostor klátu.
> Almárky, kde byl vnitřní prostor hranatý, potom byly logické pokračování.
> Další logické pokračování bylo, že několik rámků vedle sebe se spojilo do
> jednoho velkého no a vyšlo to, že se ze tří úzkovysokých rámečků vytvořil
> jeden velký rámek Adamcovy míry, který se umístil zpátky do té almárky.
> Klasické zadováky potom vznikly jako úprava vysoké almárky na stísněný
> prostor ve včelínech, kde chtěli včelaři nacpat až tři řady úlů nad sebou.
> Almárku prostě snížili na výšku jednoho rámku 39x24 v plodišti a na výšku
> jednoho rámku 39x 24 v medníku a prodloužili dozadu na       12 rámků, takový
> objem tehdejším včelstvům a technologiím včelaření vyhovoval i s nějakou
> rezervou.
> Že se před 100 lety nástavkový úl Hospodář neujal, není se čemu divit. Úl
> to byl určitě kvalitní, ale vyrobený z precizního řeziva, které se muselo
> vyrábět na hodně drahých a kvalitních pilách, které byly tehdy hodně
> vzácné. V té době obyčejná solidní truhla na šaty nebo na zrní pro
> zvířectvo představovala pro průměrného chalupníka nebo řemeslníka pomalu
> jmění a byla používána generacemi. Hospodář byl stejně nebo ještě více
> pracnější a jeho životnost nemohla být o moc větší než je životnost
> dnešních nástavkových úlů. Navíc včelař jich potřeboval aspoń nějakou
> desítku.
> Zatímco almárku si nějaký horal zvyklý pracovat se dřevem udělal doma z
> klátu ruční pilou, sekerou a nožem. Zadovák později doma z obyčejných
> prken.....
>
>
>

To je naprosto normální voda v medu vystoupá nahoru Toho lze využít k vysoušení medu.
pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Skysnut?? med
> Datum: 28.2.2011 06:29:42
> ----------------------------------------
> To, že na zasítovaných dnech v tenkostěnných úlech je vlhkost medu i pod
> víčky o něco vyšší je fakt. Letos budu kočovat, tak síta nechám otevřená na
> převoz a jinak je nechám uzavřená a chci nechat několik úlů s otevřenými
> síty nonstop a porovnám to. jednou jsem měřil vlhkost medu po odstátí na
> druhý den a na povrchu medu byla vlhkost o 2% vic než u dna, ikdyž po
> vytočení se do normy vešel v pohodě.
>
>
>

"Příčinou takového úhynu je právě ten pold a přílišná zima. Včely plod neopustí a teplota jim nedovolí přenést zásoby."

já myslím, že takových uhynů bude letos víc než jiné roky. Počasí bylo hodně kolísavé, občas bylo pár dnů velice teplo a tak včely, které byly z nějakých důvodů jen trochu náchylné na plodování v zimě, se prostě rozplodovaly, a to hodně.

Jinak si ale myslím, že mezera mezi nástavky zas není tak podstatná. Viděl jsem třeba svého času překračovat včely cca 3 cm mezeru mezi plásty v zadováku, a to za mrazu -5 - 10 st C, když jsem spojoval včely. Během 1 - 2 minut včelky tuto mezeru překročily a spodní přidané včely se spojily s původním horním chumáčem.
Spíš to vidím tak, že plodování ve spodním nástavku mezeru něco jako zdůraznilo. Normálně je plod včel umístěn vždy na kontaktu se zásobami. Jak včelky seděly kolem plodu a bylo ještě trochu teplo, tak postupně do nástavkové mezery a nad ní vybíraly okolí toho plodu od zásob. Až se plod vylíhl a včelky by se potom konečně mohly přestěhovat za zásobami, už byla nad nima jednak mezinástavková mezera plus k tomu navíc široký pás vyčištěný od zásob a to už nedokázaly za mrazů překonat. Jak mrazy trvaly déle než 14 dnů, měsíc, včelky vyčerpaly vnitřní zásoby , které si z okolí za teplých dnů donesly do volátek a padly potom hladem.

S včelami bez prestávky už robím 54 rokov a neviem čo je to "skysnutý med". Stáva sa, že niekdy po začatí znášky z agáta, pri omeškaní vytáčania jarného a repkového medu začala znáška z agátu. Takže repkový med dostal "prídel", nektár s vyšším obsahom vidy. Nič sa nestalo, 280 kg sudy som nechal otvorené a prekryl sudy záclonovinou, pri teplom počasí sa za pár dní prebytočná voda odparila a med v sude sa zahustil a bol "in". Nedošlo k žiadnemu nasýteniu medu vodou.
Pojem "zkvasený" med, je asi nesprávny, pretože, aj keď by predčasne vytočený med mal vyšší obsah vody, obsah cukrov v roztoku, nedovolí sa kvasinkám rozmnožiť. Príčiny sa musia asi hľadať inde.

Maloobchodní cena medu byla 30,-Kčs a výkupní 22,50Kčs (=korun československých). To trvalo od let padesátých až do osmdesátých, tedy desítky let. Někdy po roce 1980 se začala výkupní cena zvedat, aby včelaři byli motivování k větším dodávkám medu do výkupu - náš med se vyvážel (tmavý) do devizové ciziny a sem se dovážel světlý (sajrajt). Nakonec se došlo k paradoxu - výkupní cena byla 35,-Kčs, maloobchodní (tedy prodejní) zůstávala 30,-Kčs.
K tomu poznámka: v roce 1976 bylo suché léto a u nás rekordní snůška medu. Ovšem současně byla dokončena Asuánská přehrada na Nilu stavěná s pomocí sovětských poradců. Ukázaly se nějaké problémy - snad že to jezero je tak veliké, že se vypaří více vody, než přiteče či co. Takže místní vládce (Násir či Sadat, už nevím) vyhnal sovětské poradce včetně vojenských, což pro velký sojuz znamenalo ztrátu vlivu v oblasti. A soudruzi se začali mstít. A naši soudruzi rektální alpinisté úslužně přispěchali se svou troškou do mlýna - jednostranně vypověděli všechny smlouvy. Včetně té o dovozu jejich medu. Takže v rekordním roce se náš pěkný med vyvezl jako obvykle do devizové ciziny, ale žádný nedovezl, neboli přestože u nás byla rekordní úroda medu, tak v obchodech med nebyl. A pak že politika nemá na med vliv. Toť vzpomínky pamětníka.
Pepa


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of P.K.
Sent: Saturday, February 26, 2011 6:00 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: cena

někdo socialismu znalý by nám pověděl kolik stál med ,abychom se dostali na dnešní ekvivalent takže krát pět a kolik je to?a pokud nám k tomu ještě skočí ropa a rozvlní akciové a komoditní trhy.....tak jsme kde ?

"On také budečák není nic jiného než almárka a přesto jeho kubatura je větší než stojanů. Průkopníky nástavkových ůlů se pak stávají Lesany a jako kompromis mezi zadováky různé universály."

U nás se původně vycházelo z klátů. Ty se stavěly na výšku venku nebo pod přístřeškem a včely se v nich rozpínaly svisle. Almárky akorát převzaly proporce klátů. Budečáky pak byly almárky přizpůsobené k umístění ve více řadách nad sebou a včely se v nich rozpínaly vodorovně dozadu. Vývoj se zase vrátil zpátky, ale na podstatně vyšší úrovni v nástavkových úlech, kdy se úly zase staví na výšku venku nebo pod přístřeškem a včely se v nich zase rozpínají svisle.
Lesan, Pětiletka a podobně, jestli se nepletu, už byla záležitost 50 let minulého století, kdy socialističtí kolektivizátoři plánovali zkolektivizovat včely stejně jako krávy. A tyhlety úly vyvinuli jako úly pro tyto družstevní a podobné provozy.