75906

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Aleš Molčík (89.24.4.161) --- 28. 2. 2011
Re: Vyšetření zimní měli (50975) (50981)

Aby bylo stanoviště pozitivní na varroázu musí být spad průměrem 3 a vic roztočů na včelstvo. Takže u Vašich včel Pavle by jste musel mít ve vzorku min. 90 roztočů a to by bylo celkem drsné číslo. Aspoň tak to máme v Olomouckém kraji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50987


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 28. 2. 2011
Re: Re: p?echod mezi n?stavky - negativn? zkuenost (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962) (50964) (50966) (50974) (50977) (50982) (50983) (50984)

GP, nemám čas reagovat, mrkni na web Leoše, je to o něčem jiném...
RAdek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: p?echod mezi n?stavky - negativn? zkuenost
> Datum: 28.2.2011 15:45:09
> ----------------------------------------
> Ještě dodám, že. U dvouprostorové technologie chovu včelstev se toto řeší
> m.mřížkou, která se ponechává na zimování na plodišti se zásobama a matka
> nemá možnost přesunu a tak zůstává hnízdo a přesun zásob a zásob při
> dodávání jde relatině směrem k ní...Ale i to nemusí být pravdou, dělnice
> jsou stále přitahovány rozdílem tepla a ukládání zásob do teplejších míst v
> úlu víceméně stále je.       To jen z logiky pokud by se to nemělo opakovat
> takový úhyn a hledala se chyba. Pro mne je to pracné a dost problematické
> stěhovat souše a nástavky s dílem jak kočka koťata._gp_
> ........
> gp (93.92.52.23) --- 28. 2. 2011
> Re: přechod mezi nástavky - negativní zkušenost (50935) (50940) (50942)
> (50945) (50956) (50962) (50964) (50966) (50974) (50977) (50982)
> Tady nejde o typ úlu, ale oto, že matka jde spolu s úlovými včelami
> zakládat zimní sedlisko instinktivně do prostoru, kde je větší koncentrace
> tepla. To bylo tou chybou. Pokud se totiž zimní chumáč nakonec přesune tam,
> kde nejsou zásoby, uhyne včelstvo hlady._gp_
> .........
> Radek Hubač (e-mailem) --- 28. 2. 2011
> přechod mezi nástavky - negativní zkušenost (50935) (50940) (50942) (50945)
> (50956) (50962) (50964) (50966) (50974) (50977)
> Letos jsem vyzkoušel doporučení Leoše Dvorského, který uvádí, že je
> možné"skladovat" prázdné nástavky na včelách v zimě. Udělal jsem to u pár
> včelstev, na každé jsem dal nástavek prázdných souší. Na jeden jsem dal ale
> dva a včera jsem je vymetl. Do Vánoc to bylo dobré, pak se přestěhovali do
> těch 2 horních prázdných a padli hlady. 3. NN od shora zůstal plný zásob a
> bylo to silné včelstvo.... Tím nechci říct, že jsem třeba někde neudělal
> chybu já, ale nejsem si jí vědom. Ostatní včelstva s přidaným jedním NN
> nástavkem zatím žijí.
> Radek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50986


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.4.161) --- 28. 2. 2011
Re: přechod mezi nástavky - negativní zkušenost (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962) (50964) (50966) (50974) (50977) (50982) (50983)

Skladovat nástavky s dílem u včel je možné, ale musí to být dole. Na školení v Nasavrkách jsem to s jedním včelařem probíral, co a jak, protože on to takhle provozuje. A šlo jen o to, že po skončení snůšky vytočí a prázdné medníkové nástavky podsadí, samozřejmě bez mřížky. Prý se nemusí o rámky starat, že to včely udělají za něj. No a další rok na začátku první snůšky, vezme ten nejspodnější nástavek a dá ho s mřížkou nahoru jako medník. Po částečném zanesení medem tam dá další spodní nástavek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50985


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 28. 2. 2011
Re: přechod mezi nástavky - negativní zkušenost (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962) (50964) (50966) (50974) (50977) (50982) (50983)

Ještě dodám, že. U dvouprostorové technologie chovu včelstev se toto řeší m.mřížkou, která se ponechává na zimování na plodišti se zásobama a matka nemá možnost přesunu a tak zůstává hnízdo a přesun zásob a zásob při dodávání jde relatině směrem k ní...Ale i to nemusí být pravdou, dělnice jsou stále přitahovány rozdílem tepla a ukládání zásob do teplejších míst v úlu víceméně stále je. To jen z logiky pokud by se to nemělo opakovat takový úhyn a hledala se chyba. Pro mne je to pracné a dost problematické stěhovat souše a nástavky s dílem jak kočka koťata._gp_
.........
gp (93.92.52.23) --- 28. 2. 2011
Re: přechod mezi nástavky - negativní zkušenost (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962) (50964) (50966) (50974) (50977) (50982)
Tady nejde o typ úlu, ale oto, že matka jde spolu s úlovými včelami zakládat zimní sedlisko instinktivně do prostoru, kde je větší koncentrace tepla. To bylo tou chybou. Pokud se totiž zimní chumáč nakonec přesune tam, kde nejsou zásoby, uhyne včelstvo hlady._gp_
..........
Radek Hubač (e-mailem) --- 28. 2. 2011
přechod mezi nástavky - negativní zkušenost (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962) (50964) (50966) (50974) (50977)
Letos jsem vyzkoušel doporučení Leoše Dvorského, který uvádí, že je možné"skladovat" prázdné nástavky na včelách v zimě. Udělal jsem to u pár včelstev, na každé jsem dal nástavek prázdných souší. Na jeden jsem dal ale dva a včera jsem je vymetl. Do Vánoc to bylo dobré, pak se přestěhovali do těch 2 horních prázdných a padli hlady. 3. NN od shora zůstal plný zásob a bylo to silné včelstvo.... Tím nechci říct, že jsem třeba někde neudělal chybu já, ale nejsem si jí vědom. Ostatní včelstva s přidaným jedním NN nástavkem zatím žijí.
Radek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50984


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 28. 2. 2011
Re: přechod mezi nástavky - negativní zkušenost (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962) (50964) (50966) (50974) (50977) (50982)

Tady nejde o typ úlu, ale oto, že matka jde spolu s úlovými včelami zakládat zimní sedlisko instinktivně do prostoru, kde je větší koncentrace tepla. To bylo tou chybou. Pokud se totiž zimní chumáč nakonec přesune tam, kde nejsou zásoby, uhyne včelstvo hlady._gp_
..........
Radek Hubač (e-mailem) --- 28. 2. 2011
přechod mezi nástavky - negativní zkušenost (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962) (50964) (50966) (50974) (50977)
Letos jsem vyzkoušel doporučení Leoše Dvorského, který uvádí, že je možné"skladovat" prázdné nástavky na včelách v zimě. Udělal jsem to u pár včelstev, na každé jsem dal nástavek prázdných souší. Na jeden jsem dal ale dva a včera jsem je vymetl. Do Vánoc to bylo dobré, pak se přestěhovali do těch 2 horních prázdných a padli hlady. 3. NN od shora zůstal plný zásob a bylo to silné včelstvo.... Tím nechci říct, že jsem třeba někde neudělal chybu já, ale nejsem si jí vědom. Ostatní včelstva s přidaným jedním NN nástavkem zatím žijí.
Radek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50983


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 28. 2. 2011
přechod mezi nástavky - negativní zkušenost (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962) (50964) (50966) (50974) (50977)

Letos jsem vyzkoušel doporučení Leoše Dvorského, který uvádí, že je možné"skladovat" prázdné nástavky na včelách v zimě. Udělal jsem to u pár včelstev, na každé jsem dal nástavek prázdných souší. Na jeden jsem dal ale dva a včera jsem je vymetl. Do Vánoc to bylo dobré, pak se přestěhovali do těch 2 horních prázdných a padli hlady. 3. NN od shora zůstal plný zásob a bylo to silné včelstvo.... Tím nechci říct, že jsem třeba někde neudělal chybu já, ale nejsem si jí vědom. Ostatní včelstva s přidaným jedním NN nástavkem zatím žijí.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: 39x24 ???
> Datum: 28.2.2011 13:13:30
> ----------------------------------------
> "A to je přesně to co si myslím také, když je mezera malá nebo velká, tak
> ji včely prostaví a přejdou. Já když jsem měl Langstroth v. 232, mezery
> nebyly prostavěny a včely seděly těsně u spodní loučky s tím, že při
> pohledu shora nebyl chomáč kruh, ale elipsa, narozdíl od Dadantu v. 285 a
> polonástavků s oddělky, kde jsou zimní chomáče kruh. A kruh považuji
> přirozený tvar sezený zimního chomáče.
> Z toho mi vychází, že když už výšku 240+-, tak nesmí být dodržena
> mezinástavková mezera, aby ji včely prostavěly a mohly v zimě přejít. Je to
> sice divné, protože každý zodpovědný se snaží tu mezinástavkovou mezeru
> dodržet, ale v některých případech výšky rámků je to spíš na škodu."
>
> Ono je v tom poměrně těžko usuzovat, protože se jedná o náhodný jev, který
> se děje uvnitř úlu v zimě, kde včelař nevidí. Ten vidí až výsledek, když
> jsou včely mrtvé.
> Já si myslím, že aby můstky mezi rámky měly smysl, musí v nich být i
> zásoby. To znamená že by se s rámky nesmělo hýbat od nakrmení v srpnu
> nebo červenci až po předjaří. Pokud se s rámky pohne, můstky se pomačkají,
> zásoby z nich včely stáhnou a prázdné voští je pro přechod zimního chumáče
> do horního nástavku skoro totéž jako prázdná mezera.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50982


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel A. (78.136.163.152) --- 28. 2. 2011
Re: Vyšetření zimní měli (50975)

Z mých 30ti včelstev byl nález 6 roztočů.Chtěl bych,ale vědět,jaký je třeba zaznamenat spad roztočů,aby bylo stanoviště "pozitivní" a kolik jich musí být,aby bylo nutno jarní přeléčení/ZO Bílá Třemešná,Královédvorsko/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50981


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Potu?ník Václav (e-mailem) --- 28. 2. 2011
Re: 39x24 ??? (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962) (50964) (50966) (50974)

> Josef Procházka napsal: Já mám Aleši mezeru mezi nástavky 1 cm a
> pravidelně
> je prostavena můstky.Chomáč prchází bez problému.

Pokusím se k tomu napsat pár řádek. Včelařím v 39x24, několik Standard,
několik nástavkových a dodělané nástavky na 9 rámků - medníky. Stanoviště
650 mnm, zpoždění na jaře cca 14 dnů proti 400 mnm a asi 20 dnů proti 330
mnm, které mám možnost porovnat. Pokud je ale "horké" jaro, odkvete
pampeliška s ovocnými stromy za týden a je ten rok většinou medu velmi málo.
Snažím se zimovat v jednom nástavku, protože nevýhody dvou převyšují výhody.
Řeším to prázným nástavkem nahoře, kde se vyvěsí letní včely v srpnu. V
říjnu jej odeberu. Problém je s krmením, musí se dát optimální množství a v
menších dávkách. Nehrozí ale "nepřejití" mezi nástavky. Naopak hrozí
nedostatek zásob začátkem dubna, například letos. Mám váhu, takže vím, kolik
budu muset některým přidat.
22 rámků 39x24 je podle mne na šumavě na zimu moc. Jediné snůšky jsou
ovocné stromy, pastviny a sekané louky a les. Přezimovaná včelstva se
rozvinou na 40 až 50 rámků. Nejsem zastáncem obřích včelstev.
Když jsem včelařil s tátou s "černými ďábly" cca 1965, jedno naše
kritérium hodnocení bylo, jak ukládají med v medníku. Některé to měly
roztahané po celém úlu. Kraňka to tolik nedělá. Tady bych viděl jeden možný
problém. Pokud nechám včelstvu hodně rámků a ono si zásoby neuspořádá, může
být v zimě problém. Ne proto, že by to neuměly, ale třeba proto, že mají
hodně plodu a dostanou jednorázovou várku krmiva. Tady by asi nejlépe text
pokračovali ti, kdo pracují s "menou komorou". Já chci zkusit někdy v
budoucnu 2 x 7 rámků nad sebou doplněné z obou stran polystyrénovými
uteplívkami.
Vašek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50980


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.168.249.167) --- 28. 2. 2011
Re: Skysnuttý med (50959) (50960) (50961) (50963) (50970)

..najma jarne medy ak maju vyssie percento vody zvyknu nakvasit vo vrchnej vrstve,cela kanva neskvasi,presne ako pise p.turcani..zla technologia pastovania,ak sa vmiesava vzduch pocas neho do medu byva tiez pricinou jeho kvasenia..v teple dokaze povystrelovat gumenne vrchnaky z al kanvi..spytajte sa jedneho z najv.vykupcov na Slovensku,pana V.z´Velkeho Medera preco skoncil s vykupom..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50979


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 2. 2011
Re: 39x24 ??? (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962) (50967) (50972)

Kde jsi prosím tě, kláty jsou záležitostí do druhé poloviny 19 století. Musíš vzít doby výroby. Janišův úl je dokonce století 18. Plásty byly stavěny na loučkách. Úly s rámky se objevují v polovině 18 století a to v provedení truhlářském nebo bednářském. O sjednocení rámků se začíná diskutovat ihned při zakládání Včelařského spolku v roce 1872. K jeho uskutečnění došlo v roce 1904 na sjezdu včelařů v Brně. A právě z tohoto sjezdu vyšel vítězně úl Budečský O nástavkový úly Hospodář, Švarcův a Hrubešův včelařská veřejnost neprojevila zájem. Ten poslední se pak ve dvacátých letech stal základem pro Moravský univerzál V tu dobu se také objevuje několik konstrukcí dalších univerzálů , Eichnerův a Pražákův a od té doby začíná souboj nástavkových úlů a zadováků. V 30 letech se objevuje úl Lesan. Pak se 20 let v úlové otázce nic podstatného nedělo V 50 letech se objevuje Pětiletka aby se odstranila námaha s těžkým medníkem. a Přichází v Prostějově v roce 1959 na svět Čechoslovák. V tu dobu se řeší znovu rámková míra 39 která byla ponechána však ke svému dožití a byla navržena míra 42. v českých zemích však úspěch neměla ale je dnes považována za národní míru Slovenskou. Stejně to pak dopadlo v 70 letech kdy byla zastavena výroba úlů Budečák a Moravský univezál Z poměrně málo užívaného úlu Lesan po odstranění pevného dna byl úl Tachovský. Universál se začal vyrábět jen s oddělitelným dnem a Čechoslovák rovněž. Kolektivizace včel byla zavržena hned na počátku vzniku JZD a započalo se s úvahami velkovčelařkých provozů až koncem sedmdesátých let v Tachově. Od té doby také lze datovat u nás nástup moderního včelařství.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: 39x24 ???
> Datum: 28.2.2011 08:24:48
> ----------------------------------------
> "On také budečák není nic jiného než almárka a přesto jeho kubatura je
> větší než stojanů. Průkopníky nástavkových ůlů se pak stávají Lesany a jako
> kompromis mezi zadováky různé universály."
>
> U nás se původně vycházelo z klátů. Ty se stavěly na výšku venku nebo pod
> přístřeškem a včely se v nich rozpínaly svisle. Almárky akorát převzaly
> proporce klátů. Budečáky pak byly almárky přizpůsobené k umístění ve více
> řadách nad sebou a včely se v nich rozpínaly vodorovně dozadu. Vývoj se
> zase vrátil zpátky, ale na podstatně vyšší úrovni v nástavkových úlech, kdy
> se úly zase staví na výšku venku nebo pod přístřeškem a včely se v nich
> zase rozpínají svisle.
> Lesan, Pětiletka a podobně, jestli se nepletu, už byla záležitost 50 let
> minulého století, kdy socialističtí kolektivizátoři plánovali
> zkolektivizovat včely stejně jako krávy. A tyhlety úly vyvinuli jako úly
> pro tyto družstevní a podobné provozy.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50978


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 28. 2. 2011
Re: 39x24 ??? (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962) (50964) (50966) (50974)

"A to je přesně to co si myslím také, když je mezera malá nebo velká, tak ji včely prostaví a přejdou. Já když jsem měl Langstroth v. 232, mezery nebyly prostavěny a včely seděly těsně u spodní loučky s tím, že při pohledu shora nebyl chomáč kruh, ale elipsa, narozdíl od Dadantu v. 285 a polonástavků s oddělky, kde jsou zimní chomáče kruh. A kruh považuji přirozený tvar sezený zimního chomáče.
Z toho mi vychází, že když už výšku 240+-, tak nesmí být dodržena mezinástavková mezera, aby ji včely prostavěly a mohly v zimě přejít. Je to sice divné, protože každý zodpovědný se snaží tu mezinástavkovou mezeru dodržet, ale v některých případech výšky rámků je to spíš na škodu."

Ono je v tom poměrně těžko usuzovat, protože se jedná o náhodný jev, který se děje uvnitř úlu v zimě, kde včelař nevidí. Ten vidí až výsledek, když jsou včely mrtvé.
Já si myslím, že aby můstky mezi rámky měly smysl, musí v nich být i zásoby. To znamená že by se s rámky nesmělo hýbat od nakrmení v srpnu nebo červenci až po předjaří. Pokud se s rámky pohne, můstky se pomačkají, zásoby z nich včely stáhnou a prázdné voští je pro přechod zimního chumáče do horního nástavku skoro totéž jako prázdná mezera.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50977


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 28. 2. 2011
Re: Re: (50907) (50909)

Tak pro srandu a srovnání. Tady v Maďarsku mají lidi běžně o chlup nižší platy a máslo stojí skoro 50kč....
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kateřina Bambušková <katerina.bambuskova/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 25.2.2011 20:53:16
> ----------------------------------------
> >
> > ještě se vám zdá 150 korun za 1Kg medu moc-to samí stojí i máslo....
> >
>
> Tak to by mě zajímalo kdo by kupoval máslo za 37,50 Kč ?
>
> Když je za 29,90 Kč nebo 27,90 Kč, tak se mi to zdá moc... naštěstí teď bylo
> v Globusu za 23,90 Kč
> To by pak ten med vycházel na necelých 100 Kč, což by by bylo fajn...
>
> S pozdravem
> Kateřina Bambušková X<:3 )~
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50976


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stanislav Pácl (77.48.77.18) --- 28. 2. 2011
Vyšetření zimní měli

Chtěl bych navodit nové téma .Myslím si ,že na této konferenci je řada nákazových referentů ZO a tak by mě zajímalo jak vypadají výsledky vyšetření zimní měli v jejich organizacích.Naše organizace -Česká Třebová dostala výsledky minulý týden z VÚVč a jsou následující.Z 65-ti stanovišť je 13 pozitivních,ale žádné nesplňuje podmínky pro jarní přeléčení.Ve vzorcích ze 690-ti včelstev se našlo 111 roztočů.Výsledek mě příjemné překvapil.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50975


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.7.85) --- 28. 2. 2011
Re: 39x24 ??? (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962) (50964) (50966)

Josef Procházka napsal: Já mám Aleši mezeru mezi nástavky 1 cm a pravidelně je prostavena můstky.Chomáč prchází bez problému.

A to je přesně to co si myslím také, když je mezera malá nebo velká, tak ji včely prostaví a přejdou. Já když jsem měl Langstroth v. 232, mezery nebyly prostavěny a včely seděly těsně u spodní loučky s tím, že při pohledu shora nebyl chomáč kruh, ale elipsa, narozdíl od Dadantu v. 285 a polonástavků s oddělky, kde jsou zimní chomáče kruh. A kruh považuji přirozený tvar sezený zimního chomáče.
Z toho mi vychází, že když už výšku 240+-, tak nesmí být dodržena mezinástavková mezera, aby ji včely prostavěly a mohly v zimě přejít. Je to sice divné, protože každý zodpovědný se snaží tu mezinástavkovou mezeru dodržet, ale v některých případech výšky rámků je to spíš na škodu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50974


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 28. 2. 2011
Re: cena (50930) (50971)

"Ukázaly se nějaké problémy - snad že to jezero je tak veliké, že se vypaří více vody, než přiteče či co. "

Jestli se nepletu, Asuánská přehrada odstranila pravidelné každoroční záplavy polí kolem Nilu, které každoročně přinesly na ty pole vrstvu úrodného bahna. Jak záplavy zmizely, Egypt musel ty pole začít hnojit a přirozeně kupovat někde hnojiva.... Což je pro Egypt dost podstatné, protože na těch pár procentech území Egypta žije v podstatě celá egyptská populace, nyní nějak 80 miliónů...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50973


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 28. 2. 2011
Re: 39x24 ??? (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962) (50967)

"On také budečák není nic jiného než almárka a přesto jeho kubatura je větší než stojanů. Průkopníky nástavkových ůlů se pak stávají Lesany a jako kompromis mezi zadováky různé universály."

U nás se původně vycházelo z klátů. Ty se stavěly na výšku venku nebo pod přístřeškem a včely se v nich rozpínaly svisle. Almárky akorát převzaly proporce klátů. Budečáky pak byly almárky přizpůsobené k umístění ve více řadách nad sebou a včely se v nich rozpínaly vodorovně dozadu. Vývoj se zase vrátil zpátky, ale na podstatně vyšší úrovni v nástavkových úlech, kdy se úly zase staví na výšku venku nebo pod přístřeškem a včely se v nich zase rozpínají svisle.
Lesan, Pětiletka a podobně, jestli se nepletu, už byla záležitost 50 let minulého století, kdy socialističtí kolektivizátoři plánovali zkolektivizovat včely stejně jako krávy. A tyhlety úly vyvinuli jako úly pro tyto družstevní a podobné provozy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50972


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 28. 2. 2011
RE: cena (50930)

Maloobchodní cena medu byla 30,-Kčs a výkupní 22,50Kčs (=korun československých). To trvalo od let padesátých až do osmdesátých, tedy desítky let. Někdy po roce 1980 se začala výkupní cena zvedat, aby včelaři byli motivování k větším dodávkám medu do výkupu - náš med se vyvážel (tmavý) do devizové ciziny a sem se dovážel světlý (sajrajt). Nakonec se došlo k paradoxu - výkupní cena byla 35,-Kčs, maloobchodní (tedy prodejní) zůstávala 30,-Kčs.
K tomu poznámka: v roce 1976 bylo suché léto a u nás rekordní snůška medu. Ovšem současně byla dokončena Asuánská přehrada na Nilu stavěná s pomocí sovětských poradců. Ukázaly se nějaké problémy - snad že to jezero je tak veliké, že se vypaří více vody, než přiteče či co. Takže místní vládce (Násir či Sadat, už nevím) vyhnal sovětské poradce včetně vojenských, což pro velký sojuz znamenalo ztrátu vlivu v oblasti. A soudruzi se začali mstít. A naši soudruzi rektální alpinisté úslužně přispěchali se svou troškou do mlýna - jednostranně vypověděli všechny smlouvy. Včetně té o dovozu jejich medu. Takže v rekordním roce se náš pěkný med vyvezl jako obvykle do devizové ciziny, ale žádný nedovezl, neboli přestože u nás byla rekordní úroda medu, tak v obchodech med nebyl. A pak že politika nemá na med vliv. Toť vzpomínky pamětníka.
Pepa


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of P.K.
Sent: Saturday, February 26, 2011 6:00 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: cena

někdo socialismu znalý by nám pověděl kolik stál med ,abychom se dostali na dnešní ekvivalent takže krát pět a kolik je to?a pokud nám k tomu ještě skočí ropa a rozvlní akciové a komoditní trhy.....tak jsme kde ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50971


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (94.229.32.130) --- 28. 2. 2011
Re: Skysnuttý med (50959) (50960) (50961) (50963)

S včelami bez prestávky už robím 54 rokov a neviem čo je to "skysnutý med". Stáva sa, že niekdy po začatí znášky z agáta, pri omeškaní vytáčania jarného a repkového medu začala znáška z agátu. Takže repkový med dostal "prídel", nektár s vyšším obsahom vidy. Nič sa nestalo, 280 kg sudy som nechal otvorené a prekryl sudy záclonovinou, pri teplom počasí sa za pár dní prebytočná voda odparila a med v sude sa zahustil a bol "in". Nedošlo k žiadnemu nasýteniu medu vodou.
Pojem "zkvasený" med, je asi nesprávny, pretože, aj keď by predčasne vytočený med mal vyšší obsah vody, obsah cukrov v roztoku, nedovolí sa kvasinkám rozmnožiť. Príčiny sa musia asi hľadať inde.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50970


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 28. 2. 2011
Re: 39x24 ??? (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962) (50964) (50965)

"Příčinou takového úhynu je právě ten pold a přílišná zima. Včely plod neopustí a teplota jim nedovolí přenést zásoby."

já myslím, že takových uhynů bude letos víc než jiné roky. Počasí bylo hodně kolísavé, občas bylo pár dnů velice teplo a tak včely, které byly z nějakých důvodů jen trochu náchylné na plodování v zimě, se prostě rozplodovaly, a to hodně.

Jinak si ale myslím, že mezera mezi nástavky zas není tak podstatná. Viděl jsem třeba svého času překračovat včely cca 3 cm mezeru mezi plásty v zadováku, a to za mrazu -5 - 10 st C, když jsem spojoval včely. Během 1 - 2 minut včelky tuto mezeru překročily a spodní přidané včely se spojily s původním horním chumáčem.
Spíš to vidím tak, že plodování ve spodním nástavku mezeru něco jako zdůraznilo. Normálně je plod včel umístěn vždy na kontaktu se zásobami. Jak včelky seděly kolem plodu a bylo ještě trochu teplo, tak postupně do nástavkové mezery a nad ní vybíraly okolí toho plodu od zásob. Až se plod vylíhl a včelky by se potom konečně mohly přestěhovat za zásobami, už byla nad nima jednak mezinástavková mezera plus k tomu navíc široký pás vyčištěný od zásob a to už nedokázaly za mrazů překonat. Jak mrazy trvaly déle než 14 dnů, měsíc, včelky vyčerpaly vnitřní zásoby , které si z okolí za teplých dnů donesly do volátek a padly potom hladem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50969


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 2. 2011
Re: Skysnut?? med (50959) (50960) (50961) (50963)

To je naprosto normální voda v medu vystoupá nahoru Toho lze využít k vysoušení medu.
pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Skysnut?? med
> Datum: 28.2.2011 06:29:42
> ----------------------------------------
> To, že na zasítovaných dnech v tenkostěnných úlech je vlhkost medu i pod
> víčky o něco vyšší je fakt. Letos budu kočovat, tak síta nechám otevřená na
> převoz a jinak je nechám uzavřená a chci nechat několik úlů s otevřenými
> síty nonstop a porovnám to. jednou jsem měřil vlhkost medu po odstátí na
> druhý den a na povrchu medu byla vlhkost o 2% vic než u dna, ikdyž po
> vytočení se do normy vešel v pohodě.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50968


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 2. 2011
Re: 39x24 ??? (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962)

On také budečák není nic jiného než almárka a přesto jeho kubatura je větší než stojanů. Průkopníky nástavkových ůlů se pak stávají Lesany a jako kompromis mezi zadováky různé universály. Všechny u nás používané úly pak používali adamcovu míru Jen Čechoslovák využil čtvercový půdorys a délkou rámku se stal průměr zimujícího hroznu včel. je to snad jediný úl vyrobený na tomto základě. V letech 70 pak bylo u nás rozhodnuto o ukončení výroby Na adamcově míře s přechodem na míru 42, nějak se to ale zvrtlo.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: 39x24 ???
> Datum: 27.2.2011 23:40:18
> ----------------------------------------
> "Špatně! Adamec navrhl tuto míru kvůli přechodu z tehdy nejvíce používaných
> úlů Německý stojan, Moravský stojan a Slezský stojan. 2 nebo 3 plásty se
> prostě vyřízli a po otočení o 90° se vešly do nového. Vůbec také není
> pravdou že byly dělány pro zadováky. Adamec zároveň s touto mírou přišel i
> s nástavkovými úly Hospodář na čtvercovém půdorysu. Dnes u nás vyráběné úly
> na tuto míru nejsou vlastně nic jiného, Byly navrženy ve 3 variantách a to
> 1" , 2", a
> 3" silnou stěnou. Vůbec se tyto amerikány jak se jim tehdy říkalo neujaly.
> Na začátku dvacátého století vůbec celá střední Evropa používala právě ty
> různé typy almárek. Ve stejnou dobu s novými rámky také přichází nový
> způsob vedení silných včelstev metodou převěšování."
>
> Pokud si pamatuji, v almárkách byly úzkovysoké rámky zavěšované ve více
> řadách, nějak rozměru šířky 13 a výšky nějak 24. Vlastně to odpovídalo
> tomu, že před almárkami kruhový vnitřek klátu se opatřil závěsnými
> latičkami a na ně se tyto rámečky zavěsily, úplně vpředu jeden rámeček, za
> ním dva, potom tři... rámečky se tak vyplnil prakticky celý prostor klátu.
> Almárky, kde byl vnitřní prostor hranatý, potom byly logické pokračování.
> Další logické pokračování bylo, že několik rámků vedle sebe se spojilo do
> jednoho velkého no a vyšlo to, že se ze tří úzkovysokých rámečků vytvořil
> jeden velký rámek Adamcovy míry, který se umístil zpátky do té almárky.
> Klasické zadováky potom vznikly jako úprava vysoké almárky na stísněný
> prostor ve včelínech, kde chtěli včelaři nacpat až tři řady úlů nad sebou.
> Almárku prostě snížili na výšku jednoho rámku 39x24 v plodišti a na výšku
> jednoho rámku 39x 24 v medníku a prodloužili dozadu na       12 rámků, takový
> objem tehdejším včelstvům a technologiím včelaření vyhovoval i s nějakou
> rezervou.
> Že se před 100 lety nástavkový úl Hospodář neujal, není se čemu divit. Úl
> to byl určitě kvalitní, ale vyrobený z precizního řeziva, které se muselo
> vyrábět na hodně drahých a kvalitních pilách, které byly tehdy hodně
> vzácné. V té době obyčejná solidní truhla na šaty nebo na zrní pro
> zvířectvo představovala pro průměrného chalupníka nebo řemeslníka pomalu
> jmění a byla používána generacemi. Hospodář byl stejně nebo ještě více
> pracnější a jeho životnost nemohla být o moc větší než je životnost
> dnešních nástavkových úlů. Navíc včelař jich potřeboval aspoń nějakou
> desítku.
> Zatímco almárku si nějaký horal zvyklý pracovat se dřevem udělal doma z
> klátu ruční pilou, sekerou a nožem. Zadovák později doma z obyčejných
> prken.....
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50967


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Prochazka (217.77.165.49) --- 28. 2. 2011
Re: 39x24 ??? (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962) (50964)

Ja mam Alesi mezeru mezi nastavky 1cm a pravidelne je prostavena mustky.Chumac prechazi bez problemu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50966


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 2. 2011
Re: 39x24 ??? (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962) (50964)

Příčinou takového úhynu je právě ten pold a přílišná zima. Včely plod neopustí a teplota jim nedovolí přenést zásoby.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: 39x24 ???
> Datum: 28.2.2011 06:55:25
> ----------------------------------------
> Včera mi na schůzi jeden včelař říkal, že přes zimu přišel o včelstvo,
> protože včely nepřešly do horního nástavku. Když mi to popisoval, tak to
> bylo stejné co jsem měl i já na této míře. Horní nástavek plný zásob a ve
> spodním věneček zásob a plodové hnízdo. Myslím so o tom, že na vině je to
> že mezinástavková mezere je udělaná přesně na včelu. Kdyby byla menší nebo
> větší tak to včely prostaví a přejdou.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50965


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.5.128) --- 28. 2. 2011
Re: 39x24 ??? (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962)

Včera mi na schůzi jeden včelař říkal, že přes zimu přišel o včelstvo, protože včely nepřešly do horního nástavku. Když mi to popisoval, tak to bylo stejné co jsem měl i já na této míře. Horní nástavek plný zásob a ve spodním věneček zásob a plodové hnízdo. Myslím so o tom, že na vině je to že mezinástavková mezere je udělaná přesně na včelu. Kdyby byla menší nebo větší tak to včely prostaví a přejdou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50964


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.5.128) --- 28. 2. 2011
Re: SkysnutĂ˝ med (50959) (50960) (50961)

To, že na zasítovaných dnech v tenkostěnných úlech je vlhkost medu i pod víčky o něco vyšší je fakt. Letos budu kočovat, tak síta nechám otevřená na převoz a jinak je nechám uzavřená a chci nechat několik úlů s otevřenými síty nonstop a porovnám to. jednou jsem měřil vlhkost medu po odstátí na druhý den a na povrchu medu byla vlhkost o 2% vic než u dna, ikdyž po vytočení se do normy vešel v pohodě.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50963


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 27. 2. 2011
Re: 39x24 ??? (50935) (50940) (50942) (50945) (50956)

"Špatně! Adamec navrhl tuto míru kvůli přechodu z tehdy nejvíce používaných úlů Německý stojan, Moravský stojan a Slezský stojan. 2 nebo 3 plásty se prostě vyřízli a po otočení o 90° se vešly do nového. Vůbec také není pravdou že byly dělány pro zadováky. Adamec zároveň s touto mírou přišel i s nástavkovými úly Hospodář na čtvercovém půdorysu. Dnes u nás vyráběné úly na tuto míru nejsou vlastně nic jiného, Byly navrženy ve 3 variantách a to 1" , 2", a
3" silnou stěnou. Vůbec se tyto amerikány jak se jim tehdy říkalo neujaly. Na začátku dvacátého století vůbec celá střední Evropa používala právě ty různé typy almárek. Ve stejnou dobu s novými rámky také přichází nový způsob vedení silných včelstev metodou převěšování."

Pokud si pamatuji, v almárkách byly úzkovysoké rámky zavěšované ve více řadách, nějak rozměru šířky 13 a výšky nějak 24. Vlastně to odpovídalo tomu, že před almárkami kruhový vnitřek klátu se opatřil závěsnými latičkami a na ně se tyto rámečky zavěsily, úplně vpředu jeden rámeček, za ním dva, potom tři... rámečky se tak vyplnil prakticky celý prostor klátu. Almárky, kde byl vnitřní prostor hranatý, potom byly logické pokračování. Další logické pokračování bylo, že několik rámků vedle sebe se spojilo do jednoho velkého no a vyšlo to, že se ze tří úzkovysokých rámečků vytvořil jeden velký rámek Adamcovy míry, který se umístil zpátky do té almárky. Klasické zadováky potom vznikly jako úprava vysoké almárky na stísněný prostor ve včelínech, kde chtěli včelaři nacpat až tři řady úlů nad sebou. Almárku prostě snížili na výšku jednoho rámku 39x24 v plodišti a na výšku jednoho rámku 39x 24 v medníku a prodloužili dozadu na 12 rámků, takový objem tehdejším včelstvům a technologiím včelaření vyhovoval i s nějakou rezervou.
Že se před 100 lety nástavkový úl Hospodář neujal, není se čemu divit. Úl to byl určitě kvalitní, ale vyrobený z precizního řeziva, které se muselo vyrábět na hodně drahých a kvalitních pilách, které byly tehdy hodně vzácné. V té době obyčejná solidní truhla na šaty nebo na zrní pro zvířectvo představovala pro průměrného chalupníka nebo řemeslníka pomalu jmění a byla používána generacemi. Hospodář byl stejně nebo ještě více pracnější a jeho životnost nemohla být o moc větší než je životnost dnešních nástavkových úlů. Navíc včelař jich potřeboval aspoń nějakou desítku.
Zatímco almárku si nějaký horal zvyklý pracovat se dřevem udělal doma z klátu ruční pilou, sekerou a nožem. Zadovák později doma z obyčejných prken.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50962


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.98.11.234) --- 27. 2. 2011
Re: SkysnutĂ˝ med (50959) (50960)

hygroskopicky,nie hydro..Stava sa mi dost casto ze zakaznici sa mi stazuju ze kupili riedky med,z okolia poznam vsetkych vcelarov,vzdy sa jednalo o med z tenkostennych ulov so zasietovanymi dnami..nebola ani vynimka med baleny pod ochrannou znamkou slovensky med,ktora pripusta max.18perc.vody,co by sa dalo oznacit ako podvadzanie zakaznika..paradny marketing,krasny obal a v nom s prepacenim nasr...inak ani neviem nazvat polospracovany nektar s vodou okolo 20perc.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50961


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 27. 2. 2011
Re: SkysnutĂ˝ med (50959)

Med je hydroskopický - přejímá vlhkost z okolního prostředí. Med ve
sklenici nelze zavářet, zničily by se léčivé látky. Víčka sklenic proto
nebývají naprosto vzduchotěsná.
Pokud byl med uložen ve vlhčím prostředí, mohl přijmout vlhkost z okolního
ovzduší a med s větším procentem vody pak může snadno zkvasit.
S pozdravem
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Peter Dudjak
Sent: Sunday, February 27, 2011 8:37 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: SkysnutĂ˝ med

koncom roka 2010 som kúpil med od p, Tomka z Prešova. A koncom februára
manĹľelka zistila, Ĺľe je kyslĂ˝ a spenenĂ˝.
Na internete som nenašiel nič o skysnutom mede.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50960


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Peter Dudjak (188.167.98.219) --- 27. 2. 2011
SkysnutĂ˝ med

koncom roka 2010 som kúpil med od p, Tomka z Prešova. A koncom februára manželka zistila, že je kyslý a spenený.
Na internete som nenašiel nič o skysnutom mede.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50959


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 27. 2. 2011
Re: 39x24 ??? (50935) (50940) (50942) (50945) (50946) (50947) (50950) (50951)

Včely netlačí zásoby nahoru ,ale zásoby ukládají vždy nad plod. S plodovým hnízdem postupují pod uloženými zásobami dolů. V zimě pak obráceně postupují po uložených zásobách nahoru. Na jaře se ocitají tudíš v nejteplejší části dutiny a cyklus se opakuje. Tato jejich vlastnost pak umožňuje včelaření bez mřížky.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Prochazka <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: 39x24 ???
> Datum: 27.2.2011 13:05:52
> ----------------------------------------
> Casto slysim nazor,ze u 39x24 vcelstva vytlaci veskere zasoby nad mrizku
> do medniku.U medovicove snusky to vidim jako obrovskou vyhodu,protoze v
> plodisku je med vetsinou jen v krycich plastech a to kvetovy a na ten
> nesaham.Pak odebranim medu z medniku muzu zacit krmit v masivnich
> davkach.Pri takovem krmeni jsem si vsiml spousty vyvesenych vcel po obvodu
> prazdneho nastavku na krmeni (4-5 cm vrstva),ktere se odebirani cukerneho
> roztoku vubec nezucastnuji,mozna zimni vcely.Mit moznost nechat kvetovy med
> na zimovani tak ji vyuziju.Kdo ma vcely u lesa,ten musi porad byt
> pripraveny i k vyuziti pozdni medovicove snusky.Proto vitam moznost mit
> zpracovane cukerne zasoby vcas a v pripade nastupu pozdni medovicove snusky
> pridat dalsi mednik,aby ji vcelstva ukladala nahoru.Nemit v takovem pripade
> zpracovane zimni zasoby byla mala tragedie a znamenalo by to obetovat
> produkcni vcelstva snusce a po skonceni pouzit nakrmene oddelky na
> zachovani sily vcelstev na prezimovani.Tak v "nevyhode 39x24" zas nevyhodu
> nevidim.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50958


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 27. 2. 2011
Re: VN 42x35 a 42x17 NN kombi (50822) (50823) (50824) (50826) (50847) (50849) (50850) (50851) (50852) (50855) (50871) (50873) (50876) (50878) (50880) (50881) (50883) (50908) (50914) (50915) (50918) (50931)

Ne.
........
P.K. (90.178.157.91) --- 26. 2. 2011
Re: VN 42x35 a 42x17 NN kombi (50822) (50823) (50824) (50826) (50847) (50849) (50850) (50851) (50852) (50855) (50871) (50873) (50876) (50878) (50880) (50881) (50883) (50908) (50914) (50915) (50918)
jo pokud bych měl aktiva skoupil bych ho i za stovku,vy ne?..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50957


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 27. 2. 2011
Re: 39x24 ??? (50935) (50940) (50942) (50945)

Špatně! Adamec navrhl tuto míru kvůli přechodu z tehdy nejvíce používaných úlů Německý stojan, Moravský stojan a Slezský stojan. 2 nebo 3 plásty se prostě vyřízli a po otočení o 90° se vešly do nového. Vůbec také není pravdou že byly dělány pro zadováky. Adamec zároveň s touto mírou přišel i s nástavkovými úly Hospodář na čtvercovém půdorysu. Dnes u nás vyráběné úly na tuto míru nejsou vlastně nic jiného, Byly navrženy ve 3 variantách a to 1" , 2", a
3" silnou stěnou. Vůbec se tyto amerikány jak se jim tehdy říkalo neujaly. Na začátku dvacátého století vůbec celá střední Evropa používala právě ty různé typy almárek. Ve stejnou dobu s novými rámky také přichází nový způsob vedení silných včelstev metodou převěšování.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: 39x24 ???
> Datum: 27.2.2011 08:42:09
> ----------------------------------------
> Rámková míra 39 x 24 byla dělána pro zadováky neboli pro teplou stavbu.
> Těch 39 je potom kompromis mezi rozumnou šířkou úlu, aby "bedničky"
> zadováků nemusely být příliš široké a kryté včelíny nemusely být příliš
> velké a mezi požadavkem na přiměřený počet plástů.
> Nějaká argumentace malého prostoru byla před těmi 100 lety nesmyslná,
> jednak se tehdy včelařilo spíš tak, aby roje spíš byly než nebyly, takže
> včely se spíš schválně nechávaly v prostoru hustěji než je dnes zvykem,
> jednak tehdy včelstva geneticky tvořily společenstva menší a potřebovaly na
> ně menší prostor. To až později se v honbě za co největší výnos medu z
> jednoho včelstva začaly včely šlechtit na co nejsilnější včelstva a
> maximální velikost včelstva a potřebný prostor úlu tak šly nahoru.

>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50956


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kapoun (212.96.187.90) --- 27. 2. 2011
Re: cena (50930)

Výkupčí medu dostávali 1 Kčs za kg.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50955


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 27. 2. 2011
Re: cena (50930) (50933) (50938) (50944) (50953)

"Ten med se tehdy prodával hlavně ve voskovaných kelímcích sklo začalo nastupovat až s příchodem Omnia sklenic v polovině šedesátých let."

Ty voskové kelímky si pamatuji ze 70 let, byly docela pěkné. Sice se prodávaly, ale prázdné včelařům ve včelařských potřebách. A včelaři v nich prodávali svůj med ze dvora.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50954


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 27. 2. 2011
Re: cena (50930) (50933) (50938) (50944)

Ten med se tehdy prodával hlavně ve voskovaných kelímcích sklo začalo nastupovat až s příchodem Omnia sklenic v polovině šedesátých let.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: cena
> Datum: 27.2.2011 08:31:26
> ----------------------------------------
> "Za jetel se platilo 120,-Kčs za ostatní 80,-Kčs. Cena v maloobchodě byla
> nižší než výkupní v Jednotě. Tuším něco kolem 28,-Kčs. Takže maximální cena
> ze dvora nepřesahovala těch výkupních 35,-Kč. Protože se vykoupený med
> nezdanil, tak se to vůbec nevyplatilo. Nepamatuji, že by se prodával ze
> dvora za víc, než dávala Jednota. Cukr stál 7,30Kčs. Jó, to se to
> včelařilo. A bez kleštíkaů"
>
> Nepamatuji si, že by byl za socíku med normálně v síti v prodeji jako je
> nyní, po půlkilovkách, v kilovkách. Kromě mačkacích plastových méďů s cca
> půl kilem medu, kde byl med ještě mnohem hnusnější než je dnešní
> supermarketový med, na který nyní nadáváme. Skoro jako by to byl mix s
> cukrem. Kvalitnější med (snad, neochutnal jsem ho) v prodeji jsem tehdy
> viděl jedině ve včelařské prodejně, svého času v Brně, kde je tato prodejna
> i nyní. Jestli si dobře pamatuji, byl to tmavý a jednodruhový med a stál
> tehdy kilo 40 nebo 60 Kč. Mám ale takový pocit, že to nebyl vykupovaný med
> od menších včelařů, ale že to byl med z tehdejších velkých včelařství,
> Tachova, Třeboně atd....
> Med vykupovaný od drobných včelařů šla pravděpodobně většina tehdy na
> vývoz, aby socialistický stát získal devizy ( Ví dnes ještě někdo, co to
> bylo?)
> My jsem dávali řepkový med, objemově zhruba třetina až polovina celkové
> produkce medu, obvykle do výkupu a ostatní med jsme tehdy za socíku všechem
> prodávali. Cena byla za řepkový nebo podobný hnusný med stejný jako do
> výkupu, jiný za 40, kvalitní tmavý med za 60 - 65 kč za kilo. Každý rok
> jsme měli ze včelstev takových 6 - 10 tehdejších průměrných měsíčních
> platů. A prodávali tak všichni včelaři tady v okolí.
> Co se týká peněz za opylování, u nás se platilo tehdy výhradně jen těm, co
> svoje včelstva přivezli těsně k poli nebo do pole s kulturou. Místní
> včelaři na stacionárních stanovištích nedostávali nic.
> Tehdy bylo mnohem víc tmavého medovicového medu , případně bylo i dost
> nejkvalitnějšího smrkového medovicového medu, až polovina produkce. Světlý
> byl jen řepkový, potom med v druhé polovině května z javorů klenů, na
> začátku června už to byl mix maliníku, luk a první medovice, typicky
> začínala na osikách, ke konci června to byl nejkvalitnější medovicový med
> ze smrků, chutný, nakyslý, nemusel se vůbec pastovat, sám od sebe tuhnul
> pomalu v měkkou hmotu, v červenci to byla lípa , která byla tehdy dva ze
> tří roků taky tmavá medovicová a nakonec do cca poloviny srpna byl
> "výškrabek" zbytků medovicové snůšky z lesů, případně v kočovném včelíně z
> jetele.
> Dneska je medovicové snůšky několikrát míň. Skutečně kvalitní medovicový
> med z smrků, kdysi poměrně častý, je dneska hodně vzácný. I když u nás
> plošně smrkových monokultur na úkor smíšených lesů dost přibylo.
> Jestli to je tím, že včely byly přešlechtěny z původní tmavé včely, která
> medovici využívala na kraňku, která medovici opomíjí .... Mně připadá, že
> kapičky medovice na rostlinách jsou dnes stejně časté jako tehdy, to ale
> může být subjektivní pocit.....
> Nebo tím, že elektrárny odsířili a lidi přestali topit uhelnými kaly a
> podobně, takže rostlinná pletiva už nejsou tolik poškozována a mšice už
> nemají tak příhodné podmínky k přemnožování....
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50953


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 27. 2. 2011
Re: 39x24 ??? (50935) (50940) (50942) (50945) (50946) (50947) (50950) (50951)

"Mit moznost nechat kvetovy med na zimovani tak ji vyuziju."

Co tomu brání? Plásty zanešené v celé ploše sladinou, málo zaplodované a hlavně bez pylu se dají od května po srpen v pohodě s mezerami nebo proložené vyřezanýní rámky skladovat. V plástech bývají maximálně 1 - 2 larvy zavíječe, víc ne, vadí jim ty zásoby v buňkách.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50952


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Prochazka (217.77.165.33) --- 27. 2. 2011
Re: 39x24 ??? (50935) (50940) (50942) (50945) (50946) (50947) (50950)

Casto slysim nazor,ze u 39x24 vcelstva vytlaci veskere zasoby nad mrizku do medniku.U medovicove snusky to vidim jako obrovskou vyhodu,protoze v plodisku je med vetsinou jen v krycich plastech a to kvetovy a na ten nesaham.Pak odebranim medu z medniku muzu zacit krmit v masivnich davkach.Pri takovem krmeni jsem si vsiml spousty vyvesenych vcel po obvodu prazdneho nastavku na krmeni (4-5 cm vrstva),ktere se odebirani cukerneho roztoku vubec nezucastnuji,mozna zimni vcely.Mit moznost nechat kvetovy med na zimovani tak ji vyuziju.Kdo ma vcely u lesa,ten musi porad byt pripraveny i k vyuziti pozdni medovicove snusky.Proto vitam moznost mit zpracovane cukerne zasoby vcas a v pripade nastupu pozdni medovicove snusky pridat dalsi mednik,aby ji vcelstva ukladala nahoru.Nemit v takovem pripade zpracovane zimni zasoby byla mala tragedie a znamenalo by to obetovat produkcni vcelstva snusce a po skonceni pouzit nakrmene oddelky na zachovani sily vcelstev na prezimovani.Tak v "nevyhode 39x24" zas nevyhodu nevidim.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50951


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Prochazka (217.77.165.46) --- 27. 2. 2011
Re: 39x24 ??? (50935) (50940) (50942) (50945) (50946) (50947)

Zminovane "caste rojeni"na 39x24 mi taky nic nerika.Je to presne o pridani beden,jak pise Pavel Zajicek,pripadne o prehozeni celych nastavku,ne o prehazovani ramku.Zkratka byt o krucek pred narustajici silou vcelstva.Pak uz duvodem k rojeni zustava jenom spatna matka.Hodnoceni medovicoveho medu od Radima Polaska velka jednicka,ja mam misto smrku jedli.Za smrkem se posunuju planovanym stanovistem tam,kde budecaky dokazaly vyprodukovat 50 kilo smrkove medovice,tam budou nastavky praskat ve svech.Spis se nabizi otazka,na kolik % dokazem snusky vyuzit,prave kvuli sile vcelstev a zbytecne slozitych zasahu do vcelstev.Cim min opravnenych zasahu,tim min po nas musi vcelstvo napravovat a muze pracovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50950


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Burgel (82.113.48.14) --- 27. 2. 2011
Re: cena (50930) (50932)

V šedesátých letech se vykupoval i za 36 Kčs. Kostka másla stála 10 a II 9 Kčs. SANA, vlastní sestra másla 4 Kčs (dnes Hera) MED SE VŮBEC NEVYPLATILO PRODÁVAT V DROBNÉM, protože jeho výkupní a prodejní cena byla téměř stejná. to se přenechával jen rodině nebo dobrým známým. Výkup zajišťovala JEDNOTA na celém území.

pepan

Doplním že v obchodě ( jen státním jiný vlastně neexistoval )se prodával za 22,50 Kčs, tedy za méně korun než se vykupoval. cukr 7,30 Kčs

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50949


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 27. 2. 2011
Re: 39x24 ??? (50935) (50940) (50942) (50945) (50946) (50947)

Ono je těch hledisek k rámkové míře hodně a některá jsou protichůdná. Záleží potom, jak který včelař kterému hledisku dá větší a menší důležitost.
Jinak podle mně dobrý včelař se naučí dobře včelařit na jakémkoliv obvyklém úlu a běžných rámcích, od zadováků na 39x24 nebo na rámcích šířky 36 po nějaké Langstrothy, Dadanty nejnovější varianty. Dobře včelařit znamená, že co se týká medných výnosů, byly by v podstatě stejné a omezené jen tím, co stanoviště má za snůškové zdroje.
Netýká se už pracnosti, ta je u různých úlů různá, daná logicky jejich různou konstrukcí. A potom charakterem práce, je rozdíl přehazovat bedničky nástavků a rozebírat třeba zadováky, kde kontakt se včelami ně několikrát větší.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50948


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (88.102.9.94) --- 27. 2. 2011
Re: 39x24 ??? (50935) (50940) (50942) (50945) (50946)

Od lonska jsem si poridil na zkousku NN Lang. Vetsina predevsim mladych vcelaru pouzivaji Lang a hovori o nem v superlativech, tak jsem zvedav,jak to v nich letos pujde. Na miru 39x24 nedam jinak dopustit, s rojenim zadne problemy nemam, zimuji 2 nastavky 39x24 ,v plne sezone potom 3 a nektere drave dostanou 4. S narazovymi snuskami zadny problem neni, staci podstavit pod treti nastevek s medem dalsi bednu treba jen mezisten. Prechod do dalsich nastavku,pokud jsou v nem souse absolutne bez problemu.
A presne v jednoduchosti je zaklad. Me prijde strasne moc manipulace pri obmene, jak tady psal Ales M. Mozna pro mensi pocet vcelstev-jeste. To uz snad jednodussi zpusob je podle K.Cermaka. Tam kde udelam oddelek- odeberu 3 ramky a nahradim mezistenami- 1/3 je obmenena. Tam kde neni oddelek pred krmenim dam 3 mezisteny. Za 3-4 roky obmenene plodiste a to musi stacit.
P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50947


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 27. 2. 2011
Re: 39x24 ??? (50935) (50940) (50942) (50945)

Jinak vhodná velikost rámkové míry taky záleží na charakteru stanoviště a na tom ,jak je včelař využívá.
Velké rámkové míry jsou vhodné tam, kde včelaře živí 1 - 2 velké nárazové snůšky a ostatní malé a střední snůšky potom včelař nechává včelám celé nebo na nich jen paběrkuje, vybere pár nejvíc zanesených plástů a ostatní nechává včelám. Aby přežily nějaké pravidelné období třeba úplně bez snůšky.
Malé rámkové míry nejlíp využije včelař, který má na stanovišti spíš malé snůšky, ale má je nepřetržitě bez snůškových přestávek. Na takovém stanovišti si včelař může dovolit vybrat včelám prakticky všechen med, protože ví, že si hned donesou nové zásoby. A na to jsou právě malé rámkové míry ideální. Získávání jednodruhových medů je potom bonus, proti malusu manipulace s množstvím malých rámečků.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50946


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 27. 2. 2011
Re: 39x24 ??? (50935) (50940) (50942)

Rámková míra 39 x 24 byla dělána pro zadováky neboli pro teplou stavbu. Těch 39 je potom kompromis mezi rozumnou šířkou úlu, aby "bedničky" zadováků nemusely být příliš široké a kryté včelíny nemusely být příliš velké a mezi požadavkem na přiměřený počet plástů.
Nějaká argumentace malého prostoru byla před těmi 100 lety nesmyslná, jednak se tehdy včelařilo spíš tak, aby roje spíš byly než nebyly, takže včely se spíš schválně nechávaly v prostoru hustěji než je dnes zvykem, jednak tehdy včelstva geneticky tvořily společenstva menší a potřebovaly na ně menší prostor. To až později se v honbě za co největší výnos medu z jednoho včelstva začaly včely šlechtit na co nejsilnější včelstva a maximální velikost včelstva a potřebný prostor úlu tak šly nahoru.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50945


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 27. 2. 2011
Re: cena (50930) (50933) (50938)

"Za jetel se platilo 120,-Kčs za ostatní 80,-Kčs. Cena v maloobchodě byla nižší než výkupní v Jednotě. Tuším něco kolem 28,-Kčs. Takže maximální cena ze dvora nepřesahovala těch výkupních 35,-Kč. Protože se vykoupený med nezdanil, tak se to vůbec nevyplatilo. Nepamatuji, že by se prodával ze dvora za víc, než dávala Jednota. Cukr stál 7,30Kčs. Jó, to se to včelařilo. A bez kleštíkaů"

Nepamatuji si, že by byl za socíku med normálně v síti v prodeji jako je nyní, po půlkilovkách, v kilovkách. Kromě mačkacích plastových méďů s cca půl kilem medu, kde byl med ještě mnohem hnusnější než je dnešní supermarketový med, na který nyní nadáváme. Skoro jako by to byl mix s cukrem. Kvalitnější med (snad, neochutnal jsem ho) v prodeji jsem tehdy viděl jedině ve včelařské prodejně, svého času v Brně, kde je tato prodejna i nyní. Jestli si dobře pamatuji, byl to tmavý a jednodruhový med a stál tehdy kilo 40 nebo 60 Kč. Mám ale takový pocit, že to nebyl vykupovaný med od menších včelařů, ale že to byl med z tehdejších velkých včelařství, Tachova, Třeboně atd....
Med vykupovaný od drobných včelařů šla pravděpodobně většina tehdy na vývoz, aby socialistický stát získal devizy ( Ví dnes ještě někdo, co to bylo?)
My jsem dávali řepkový med, objemově zhruba třetina až polovina celkové produkce medu, obvykle do výkupu a ostatní med jsme tehdy za socíku všechem prodávali. Cena byla za řepkový nebo podobný hnusný med stejný jako do výkupu, jiný za 40, kvalitní tmavý med za 60 - 65 kč za kilo. Každý rok jsme měli ze včelstev takových 6 - 10 tehdejších průměrných měsíčních platů. A prodávali tak všichni včelaři tady v okolí.
Co se týká peněz za opylování, u nás se platilo tehdy výhradně jen těm, co svoje včelstva přivezli těsně k poli nebo do pole s kulturou. Místní včelaři na stacionárních stanovištích nedostávali nic.
Tehdy bylo mnohem víc tmavého medovicového medu , případně bylo i dost nejkvalitnějšího smrkového medovicového medu, až polovina produkce. Světlý byl jen řepkový, potom med v druhé polovině května z javorů klenů, na začátku června už to byl mix maliníku, luk a první medovice, typicky začínala na osikách, ke konci června to byl nejkvalitnější medovicový med ze smrků, chutný, nakyslý, nemusel se vůbec pastovat, sám od sebe tuhnul pomalu v měkkou hmotu, v červenci to byla lípa , která byla tehdy dva ze tří roků taky tmavá medovicová a nakonec do cca poloviny srpna byl "výškrabek" zbytků medovicové snůšky z lesů, případně v kočovném včelíně z jetele.
Dneska je medovicové snůšky několikrát míň. Skutečně kvalitní medovicový med z smrků, kdysi poměrně častý, je dneska hodně vzácný. I když u nás plošně smrkových monokultur na úkor smíšených lesů dost přibylo.
Jestli to je tím, že včely byly přešlechtěny z původní tmavé včely, která medovici využívala na kraňku, která medovici opomíjí .... Mně připadá, že kapičky medovice na rostlinách jsou dnes stejně časté jako tehdy, to ale může být subjektivní pocit.....
Nebo tím, že elektrárny odsířili a lidi přestali topit uhelnými kaly a podobně, takže rostlinná pletiva už nejsou tolik poškozována a mšice už nemají tak příhodné podmínky k přemnožování....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50944


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Prochazka (217.77.165.49) --- 27. 2. 2011
???

Osobne si netroufnu rict,ze je nektera ramkova mira spatna pro silne vcelstvo.A mam rad vcelstva,ktera to na jare napali,protoze jim nic nechybi a navic do nich nemusim lezt az do prvniho rozsireni.A rozhodne 39x24 neznamena automaticky rojovou naladu.A at P.K.veri nebo ne,pri poradne snusce z lesa se uplatni i 5.nastavek.Vloni jsem do nej pouzil ramky 37x30,jine jsem postavene nemel.Tak si kazdy spocitat na kolik kilo to v lesni snusce slo.Nebyt totalniho vypadku jarni kvetove snusky kvuli pocasi,mohl to byt rok jak blazen.Kdyby 39x24 byla spatna,nepouzivali by ji farmari,ktere vynosy medu zivi,popr.39x17 nebo pr.Vydra 39x30.Proc pak?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50943


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (90.178.157.91) --- 27. 2. 2011
Re: 39x24 ??? (50935) (50940)

napadlo mě ,že vyšší nadmořská výška (třeba jako Tachov) je vlastně vhodná pro tuto míru,delší zima ,pozdější nástup,snůška spíš průběžná než nárazová,dřív to balí i na zimu....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50942


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (90.178.157.91) --- 27. 2. 2011
Re: 39x24 ??? (50935) (50939)

toto je i má praxe,v létě i po zimě


35 x 5 .....175 kg za kilo!!!!!plus opylení

jo znám včelaře co jsou z toho živý do dnes a jejich rodiny ještě dlouho užívat zisk budou....včelaři státních lesů,vojenských lesů....pozlacenej job...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50941


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

39x24 (90.178.157.91) --- 27. 2. 2011
Re: 39x24 ??? (50935)

k ničemu pro silná včelstva!!!,která se nevejdou ani s plodištěm na rámek!!!!

,pro silná včelstva jsem s tím měl práce víc jak kombi VN-NN a míň medu víc rojů,med prodám u nás na moravě ,od toho času co už nemám by mi chyběla tuna, a tunu bych ještě prodal do dalšího medu,cenu zvedá i poptávka-když jsme u toho

pro slabý a střední včelstva je to dobrý,ale je nutný je tak vést a vyzimovat(?),když jsem vyzimoval silný včelstva rojila se do nekonečna,zatím co slabčákům ůl stačil na celou sezonu a med donesly- a proto se včelstva na téhle míře na zimování ZUŽOVALA,protože to je míra na které siláci přepalujou start,není to včelařem ani počasím ,ale právě tím rámkem 39x24-velice rády tvrdnou v jednom N i při rozšíření a pokud je roztrhnete tak těch 25 cm zadělává na pruser pokud přijde květnovej mráz tak jak předloni,kdy to spálilo plod,nabídnete nejakou výhodu této míry,kromě toho že je zaužívaná a vše si koupíte...



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50940


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.5.1) --- 26. 2. 2011
Re: 39x24 ??? (50935)

Míra 39x24 je rize Česká záležitost, která vznikla v době včelaření se Včelou tmavou a věřím tomu, že ve své době také včelařům vyhovovala, protože Včele tmavé na její potřebu množství plodu to stačilo. Ale o něco dřív vznikla Langstrothova délka rámku a nástavkový úl tuším, že ten původní byl na 8 rámků a polonástavky byly na kazety. Na těchto větších rámcích se včelařilo se Včelou vlašskou, která měla větší rozlohu plodu. A kraňka je na tom podobně jak vlaška a nebo když to řeknu jinak, je na tom kraňka líp než Včela tmavá. Takže větší rámek ja vhodnější. Délky rámků jsou 448, 435, 420 a 390, takže u nás má většina včelařů nejmenší míru pro včelu, která je s rozlohou plodu minimálně v průměru. Ale nechci tím nijak kritizovat včelaře nebo se jich nějak jinak dotknout, jestli se tak stalo omlouvám se, jen říkám Svůj názor, že by kraňka snesla i delší rámkovou míru.
S obnovou díla ve VN dadantu na 100% rámků to není problém. Z těch prvních pěti rámků mám oddělek, ze kterého postupně vytahuji staré rámky a nahrazuji mezistěnami, takže než dojde k nakrmení v srpnu, tak v oddělku jsou mezistěny vystavěny a oddělek má i v tý době už dost vlastních medných zásob. No a ze včelstva v podletí vytáhnu posledních pět starých rámků, zaklíckuji matku do vyjídaci klícky a přidám do včelstva oddělek s odstraněnou starou matkou. Takže včelstvo posílím včelami, plodem a zásobami medu, takže ještě ušetřím nějaké krmení na zimu. Staré rámky s plodem podsadím s mřížkou na nejslabší včelstva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50939


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Přeslička (88.83.162.63) --- 26. 2. 2011
Re: cena (50930) (50933)

Za jetel se platilo 120,-Kčs za ostatní 80,-Kčs. Cena v maloobchodě byla nižší než výkupní v Jednotě. Tuším něco kolem 28,-Kčs. Takže maximální cena ze dvora nepřesahovala těch výkupních 35,-Kč. Protože se vykoupený med nezdanil, tak se to vůbec nevyplatilo. Nepamatuji, že by se prodával ze dvora za víc, než dávala Jednota. Cukr stál 7,30Kčs. Jó, to se to včelařilo. A bez kleštíka.
S pozdravem
Jirka Přeslička

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50938


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Přeslička (88.83.162.63) --- 26. 2. 2011
Re: cena (50930) (50933)

Za jetel se platilo 120,-Kčs za ostatní 80,-Kčs. Cena v maloobchodě byla nižší než výkupní v Jednotě. Tuším něco kolem 28,-Kčs. Takže maximální cena ze dvora nepřesahovala těch výkupních 35,-Kč. Protože se vykoupený med nezdanil, tak se to vůbec nevyplatilo. Nepamatuji, že by se prodával ze dvora za víc, než dávala Jednota. Cukr stál 7,30Kčs. Jó, to se to včelařilo. A bez kleštíka.
S pozdravem
Jirka Přeslička

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50937


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 2. 2011
Re: cena (50930) (50933)

Za to opylování platilo JZD i včelařům na stálých stanovištích.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: cena
> Datum: 26.2.2011 20:45:53
> ----------------------------------------
> "někdo socialismu znalý by nám pověděl kolik stál med ,abychom se dostali
> na dnešní ekvivalent takže krát pět a kolik je to?a pokud nám k tomu ještě
> skočí ropa a rozvlní akciové a komoditní trhy.."
>
> Celá 80 léta se med prodával do výkupu přes tehdejší Jednotu za 35 Kč za
> kilo. Ze dvora se prodával od 35 do 60 Kč za kilo, někteří včelaři za
> tmavý med chtěli údajně i víc. Dvě hliníkové mlékárenské konve plné medu
> (výnos z cca 4 včelstev na řepce) představovaly o trošku víc než jeden
> tehdejší měsíční plat....
> Za opylování řepky bylo za 1 včelstvo 60 kč, za opylování jetele za jedno
> včelstvo 80 nebo 120 kč, to už nevím přesně. Za kočovný včelín s takovými
> 20 včelstvy, kdo kočoval na oboje, to bylo ročně zase zhruba 1,5 násobek
> průměrného měsíčního platu....
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50936


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Prochazka (217.77.165.46) --- 26. 2. 2011
39x24 ???

P.K. napsal"39x24"je naprosto k nicemu"(uz dlouho mne nikdo tak nepobavil),nic proti dadantu.Ja se drzim hesla v jednoduchosti je sila a vztahuju ho i na vcelareni.A prave z duvodu dvoji ramkove miry,obnovy POUHE pulky plodiska jsem od kombi systemu upustil.Kazdy system stejnych nastavku je jednoduchy na osetrovani,minimalizuje pocet zasahu do vcelstev.Ja jsem s 39x24 plne spokojeny,a navic plne kompatibilni s okolnimi vcelari.A PRAVE MINIMALNI POCET ZASAHU je duvod,ze nemusim prodavat med za 150 a nebo jezdit do Prahy nebo do Stokholmu.(obe mesta jsou mi ukradena).Med prodavam ve svem okoli k spokojenosti sve i zakazniku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50935


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 26. 2. 2011
Re: cena (50930) (50933)

Kolik tehdy stálo máslo, nevím...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50934


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 26. 2. 2011
Re: cena (50930)

"někdo socialismu znalý by nám pověděl kolik stál med ,abychom se dostali na dnešní ekvivalent takže krát pět a kolik je to?a pokud nám k tomu ještě skočí ropa a rozvlní akciové a komoditní trhy.."

Celá 80 léta se med prodával do výkupu přes tehdejší Jednotu za 35 Kč za kilo. Ze dvora se prodával od 35 do 60 Kč za kilo, někteří včelaři za tmavý med chtěli údajně i víc. Dvě hliníkové mlékárenské konve plné medu (výnos z cca 4 včelstev na řepce) představovaly o trošku víc než jeden tehdejší měsíční plat....
Za opylování řepky bylo za 1 včelstvo 60 kč, za opylování jetele za jedno včelstvo 80 nebo 120 kč, to už nevím přesně. Za kočovný včelín s takovými 20 včelstvy, kdo kočoval na oboje, to bylo ročně zase zhruba 1,5 násobek průměrného měsíčního platu....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50933


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 2. 2011
Re: cena (50930)

V šedesátých letech se vykupoval i za 36 Kčs. Kostka másla stála 10 a II 9 Kčs. SANA, vlastní sestra másla 4 Kčs (dnes Hera) MED SE VŮBEC NEVYPLATILO PRODÁVAT V DROBNÉM, protože jeho výkupní a prodejní cena byla téměř stejná. to se přenechával jen rodině nebo dobrým známým. Výkup zajišťovala JEDNOTA na celém území.

pepan


> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: cena
> Datum: 26.2.2011 18:01:43
> ----------------------------------------
> někdo socialismu znalý by nám pověděl kolik stál med ,abychom se dostali na
> dnešní ekvivalent takže krát pět a kolik je to?a pokud nám k tomu ještě
> skočí ropa a rozvlní akciové a komoditní trhy.....tak jsme kde ?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50932


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (90.178.157.91) --- 26. 2. 2011
Re: VN 42x35 a 42x17 NN kombi (50822) (50823) (50824) (50826) (50847) (50849) (50850) (50851) (50852) (50855) (50871) (50873) (50876) (50878) (50880) (50881) (50883) (50908) (50914) (50915) (50918)

jo pokud bych měl aktiva skoupil bych ho i za stovku,vy ne?..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50931


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (90.178.157.91) --- 26. 2. 2011
cena

někdo socialismu znalý by nám pověděl kolik stál med ,abychom se dostali na dnešní ekvivalent takže krát pět a kolik je to?a pokud nám k tomu ještě skočí ropa a rozvlní akciové a komoditní trhy.....tak jsme kde ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50930


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (90.178.157.91) --- 26. 2. 2011
doplněk ????

podněcování....no kdo má čas tak jim může dát vodu,kdo nemá rozum i medocukrové těsto,ale někdy to má efekt někdy ne asi podle počasí,prostě je to k ničemu ,víc práce jak užitku,ale viděl jsem pána jak jim denně dá litr vody a hukot tam(tachováky v boudě) teda měl solidní,radši přihodím oddělek a dobře zakrmím o prázdninách

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50929


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (90.178.157.91) --- 26. 2. 2011
Re: VN 42x35 a 42x17 NN kombi (50822) (50823) (50824) (50826) (50847) (50849) (50850) (50851) (50852) (50855) (50871) (50873) (50876) (50878) (50880) (50881) (50883) (50908) (50914) (50915) (50917)

zimuju VN a nahoře jeden NN,síta,
rozšiřování -prázdné r.VN vložím do středu plodiště,pak
buď,podhodím zimní NN dolů pod VN a nasadím medník převážně souší,nebo ho jen postavím nahoru,nebo dám mezi zimní NN a VN jeden NN převážně mezistěn,v plný rozvoji přidám NN mezistěn pod VN a to vždy(teda pokud tam už není),slouží to jako hřiště,pro trubce,pro vosk,pro matku,
no a pak už podle potřeby roztrhnu plodiště nad nebo pod VN kolika NN je potřeba,oddělky 4-5 r. VN nebo celých 11 r. NN,minimum je VN a 3 NN....nejasnosti?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50928


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 26. 2. 2011

Nic moc není jiné, jen je jiné datum. Cena medu s máslem je pro prvovýrobce suroviny stále relativně na stejné úrovni.
1) Nic nebrání mít vyšší stav včelstev a nulové náklady na dodávání zásob.2)Pohled na technologii získávání medu odstředováním je jen záškub na časové ose vývoje včelařství. Podle mého názoru a logiky uzraje a nastane jednou doba, kdy bude odstředování medu neefektivní a nákladné s zvolí se jiný postup. 3)Ano, jde o vývoj. To si uvědomila i ta M.Terezie, že potřebuje pro své války, které vedla docela slušně, kvalitní potravinovou základnu pro své vojska. 4)To samé je i u entomofilní vegetace a lesních porostů. V přeneseném slova smyslu: globální oteplování neexistuje, stejně tak neexistuje ani to, žeby v globálně propojeném světě byly časté ostrovní vegetační systémy. A i ty migrace a emigrace a míchání kultur bylo normální za dob M. Terezie. A s nimi se negativní dopady také projevovaly. Třeba ta migrace moruší, hedvábí a chov bource. Dovoz akátu, brambor, vývoz krys. A to tu bylo dříve než sama M. Terezie. _gp_


...........
(e-mailem) --- 26. 2. 2011
Re: Pani Bambukov? (50907) (50909) (50910) (50911) (50920) (50921)
V tomhle je kus pravdy, ale jen kus. Cena medu ve srovnání s máslem 1 : 1 byla nastavena za vlády Marie Terezie.
Od té doby se lecos změnilo. 1) to je zimování na cukru, Tím se zvýšila produkce medu. 2) Změnila se technologie získávání z plástů. Což má zase vliv na výtěžnost. 3) co hlavně se změnilo je celý způsob včelaření. 4) Dost podstatně se dnes mění skladba plodin na polích a porosty v lesích. 5) změnilo se také používání levné pracovní síly která je nahrazena drahými technologiemi. Jediné co se nezměnilo je právě to srovnání.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 50927


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 75906 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 50927 do č. 50987)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu