Včelařská konference

P.S. Při hoffmannových loučkách musí nůž být vypodložen a procházet přesně mezi loučkami.

Celkem zajímavý odvíčkovač. Bohužel u většiny odvíčkovačů, není možné použít mezerníky. A použití hřebenů místo mezerníků je, podle mě, z hlediska čištění ůlu nepraktické. Výhodnější je používání rámků s hoffmannovou boční loučkou. Já osobně odvíčkovač určitě chci v čase budoucím řešit, protože 24 polorámků mám naskládáno do medometu a vytočeno za 6 minut, takže odvíčkování je u mě nejpomalejší operace při vytáčení.

Hmmmm, na tom něco je. Velkovčelař takovýmhle "ručním" odvíčkováním nejspíš opovrhne, ale méněvčelař..... To by třeba pro mne znamenalo zrušit Hoffmanovy tlusté boční loučky. A tak si říkám: nekočuji, při prohlídkách bych rámky do úlů byl nejspíš schopen vkládat zpátky jen tak, bez mezerníků, prostě podle oka, milimetr sem, milimetr tam....A pak ano, takovéto oříznutí plástu z medníku? To je pohoda, a metod více či méně automatizovaných by se nabídlo samo hned několik.
Ať se daří, Libor V.

http://www.youtube.com/watch?v=W2tBlcIJPlg&feature=related

To je asi pravda. Veterinární zákon se může měnit. Tady se řeší majetek.
Tonda
>Já bych řekl, že je to stanoveno správně. Veterinární hledisko řeší jiný zákon. Tady jde hlavně o dokazatelnost nějakého tvrzení. Dokud roj visí na stromě, jde se nějak dohodnout o tom, čí je - i když někdy těžko. Nedovedu si ale představit, jak by se v praxi řešila situace, kdy by jeden ze sousedů tvrdil, že druhý má v úle jeho roj, a chtěl ho vrátit. Je to neprokazatelné z obou stran, hlavně kdyby to probíhalo s nějakým spožděním.
Možná to ustanovení vypadá divně, ale nechává úředního šimla neosedlaného. Díky za něj.

Tak to stím jablkem již platí bez mála 2 roky. Jinak se jedná o jen o návrh a v platnost by se mohl dostat tak nejdříve v roce 2015.
Jinak novináře nesmíté brát nijak vážně. Vždyť v novinách je pravdivý jen název a datum vydání, pak je tam polopravda, to je předpověď počasí a ten zbytek je tak akorát na vytření (_!_).

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Novy obcansky zakonik a vcely
> Datum: 14.2.2011 09:37:28
> ----------------------------------------
> Zdravim,
>
> navrh jsem necetl, ale v komentari na novinkach :
> http://www.novinky.cz/domaci/225121-novy-zakonik-spadne-li-sousedovo-jablko-k-vam-je-vase.html
>
> se pise :
>
> Speciální péči věnuje zákoník včelám, což je podle Eliáše běžné i v jiných
> evropských úpravách. „Když bude soused chovat včely a některá přeletí přes
> plot, nepovažuje se za jeho majetek, ale za věc, která není ničí. Když ji
> zabijete, jeho práva jste nijak neporušil a stejně tak si nemůže soused běhat
> na váš pozemek pro jednotlivé včely s argumentem, že jsou jeho,“ uvedl Eliáš.
>
> Jiná věc nastane, pokud z pozemku majitele uletí celý roj včel. „Pak si pro
> něj může dojít a odnést ho. Když ale vletí sousedovi do jeho úlu a usadí se
> tam, stává se vlastnictvím souseda,“ popsal specifickou úpravu Eliáš. K
> podobnému stěhování včel podle něj dochází v případě, že roj přijde o
> královnu a spojí se s jiným rojem. Takto vzniklé včelí společenství
> pochopitelně dělit nelze.
>
>
> Pokud je to skutecne pravda a tento zakon bude platit, je tu otazka, pokud
> skutecne vcely v tu chvily , co opusti vcelaruv pozemek nejsou nici, dojde k
> otrave, ci zavleceni jedu do vcelstva, zdali bude aplikovatel postriku
> nevinen.
>
> Druha otazka je, pokud tedy vcely postipaji souseda, zdali bude platit take to
> ze jsou nici a tedy i pripadna odpovednost za postipani.
>
>
> Zajimave, ze ve vcelarstvi se o tom nic nepsalo a to CSV vetsinou vyzdvyhuje
> jako vyhodu, ze si platime vlastni pravnicku (osobne to jako vyhodu tez
> povazuji).
>
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

Antonín Podhájecký :
Mne tam zarazilo to, že když roj vlétne sousedovi do úlu, je jeho....
lokvenc.petr :
Ono je to jednání v rozporu s nařízením, že se cizí roje mají utratit.
...
---------------------------------------------
Já bych řekl, že je to stanoveno správně. Veterinární hledisko řeší jiný zákon. Tady jde hlavně o dokazatelnost nějakého tvrzení. Dokud roj visí na stromě, jde se nějak dohodnout o tom, čí je - i když někdy těžko. Nedovedu si ale představit, jak by se v praxi řešila situace, kdy by jeden ze sousedů tvrdil, že druhý má v úle jeho roj, a chtěl ho vrátit. Je to neprokazatelné z obou stran, hlavně kdyby to probíhalo s nějakým spožděním.
Možná to ustanovení vypadá divně, ale nechává úředního šimla neosedlaného. Díky za něj.

Ono je to jednání v rozporu s nařízením, že se cizí roje mají utratit.
Pochybuji, že takový "včelař sedí celé dny na židličce s dohledem na své i
sousedovo stanoviště, aby měl jistotu, že mu roj přiletěl právě od něho :-D.
(To byla jen drobná nadsázka, tak mě ,prosím, nikdo nebombardujte
informacemi, že rojení je ve skutečnosti slyšet již z dálky)
S pozdravem
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Antonín Podhájecký
Sent: Monday, February 14, 2011 2:41 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Novy obcansky zakonik a vcely

Mne tam zarazilo to, že když roj vlétne sousedovi do úlu, je jeho. Každý
včelař má mít přece prázdné úly zavřené aby tam cizí roj nemohl vlétnout a
tak by s tím ani žádný zákoník neměl počítat. Pokud se to ti liknavější
včelaři dozvědí, nikdo je nedonutí, aby prázdné úly zavírali a budou čekat
na cizí roje. Máme včelaře i v ochranném pásmu, kteří mají problém s
obnovením včelstev. Pak jenom otevřou úly.
Tonda

Nenabyl jsem dojmu,ze by obcansky zakonik resil otravy vcel vlivem postriku jezedaku.Spis se snazi predchazet reseni sousedskych sporu a snazi se nastavit pravidla.Podle novin ho tvorili 8 let,tak snad to zas nebude paskvil,vzapeti doplneny novelami a novelami novel.Mimo vcel je tam take resen utok mlsne kozy na souseduv zahon nebo opad ovoce na souseduv pozemek nebo orez stinicich vetvi.

Mne tam zarazilo to, že když roj vlétne sousedovi do úlu, je jeho. Každý včelař má mít přece prázdné úly zavřené aby tam cizí roj nemohl vlétnout a tak by s tím ani žádný zákoník neměl počítat. Pokud se to ti liknavější včelaři dozvědí, nikdo je nedonutí, aby prázdné úly zavírali a budou čekat na cizí roje. Máme včelaře i v ochranném pásmu, kteří mají problém s obnovením včelstev. Pak jenom otevřou úly.
Tonda
>Jen ke dvěma přímo vysloveným otázkám:
"Zabíjení" včel postřikem: Současné předpisy upravují, za jakých podmínek
lze provádět postřiky (v závislosti na stavu porostu - počet květů na metr
čtverečný, trasy hromadného letu včel za pastvou a vlastností použité
látky - nebezpečná, relativně bezpečná). Pokud se prokáže chybná aplikace
postřiku, bude ten, kdo ho prováděl vinen. Je tu ovšem malý problém - dnešní
postřiky mají velice krátkou dobu rozpadu a pokud nebudou odebrané vzorky
rostlin a uhynulých včel v laboratoři včas, těžko něco dokážete.

Odpovědnost za poštípání: Literatura uvádí dolet včel na pastvu až 5 km,
zkušenosti některých včelařů prokazují, že je to ještě víc. Nelze proto
jednoznačně určit, že to byla právě Vaše včela, která souseda pobodala.
Včela je běžnou součástí naší přírody a tak i ten, kdo je alergický na včelí
jed, se musí chránit sám. Včela bodne pouze při ochraně svého včelstva, nebo
cítí-li se napadena - nedopatřením na ni šlápnete bosou nohou, ze strachu se
oháníte, nemáte pokrývku hlavy a zamotá se do vlasů, nebo máte tu smůlu, že
patříte k těm několika málo lidem, jejichž složení potu včely dráždí. Takže
včelař nemůže být za pobodání zodpovědný. Pouze pokud má včely vyloženě
nevhodně umístěny (blízko hranice se sousedem a s česny orientovanými k
němu), může mu být v rámci případného sousedskému sporu přikázáno učinit
nápravu.

Jen ke dvěma přímo vysloveným otázkám:
"Zabíjení" včel postřikem: Současné předpisy upravují, za jakých podmínek
lze provádět postřiky (v závislosti na stavu porostu - počet květů na metr
čtverečný, trasy hromadného letu včel za pastvou a vlastností použité
látky - nebezpečná, relativně bezpečná). Pokud se prokáže chybná aplikace
postřiku, bude ten, kdo ho prováděl vinen. Je tu ovšem malý problém - dnešní
postřiky mají velice krátkou dobu rozpadu a pokud nebudou odebrané vzorky
rostlin a uhynulých včel v laboratoři včas, těžko něco dokážete.

Odpovědnost za poštípání: Literatura uvádí dolet včel na pastvu až 5 km,
zkušenosti některých včelařů prokazují, že je to ještě víc. Nelze proto
jednoznačně určit, že to byla právě Vaše včela, která souseda pobodala.
Včela je běžnou součástí naší přírody a tak i ten, kdo je alergický na včelí
jed, se musí chránit sám. Včela bodne pouze při ochraně svého včelstva, nebo
cítí-li se napadena - nedopatřením na ni šlápnete bosou nohou, ze strachu se
oháníte, nemáte pokrývku hlavy a zamotá se do vlasů, nebo máte tu smůlu, že
patříte k těm několika málo lidem, jejichž složení potu včely dráždí. Takže
včelař nemůže být za pobodání zodpovědný. Pouze pokud má včely vyloženě
nevhodně umístěny (blízko hranice se sousedem a s česny orientovanými k
němu), může mu být v rámci případného sousedskému sporu přikázáno učinit
nápravu.

--Původní zpráva-----
From: Jan Cervenka
Sent: Monday, February 14, 2011 9:36 AM
To: V?ela?ský mailing list
Subject: Novy obcansky zakonik a vcely

Zdravim,

navrh jsem necetl, ale v komentari na novinkach :
http://www.novinky.cz/domaci/225121-novy-zakonik-spadne-li-sousedovo-jablko-k-vam-je-vase.html

se pise :

Speciální péči věnuje zákoník včelám, což je podle Eliáše běžné i v jiných
evropských úpravách. „Když bude soused chovat včely a některá přeletí přes
plot, nepovažuje se za jeho majetek, ale za věc, která není ničí. Když ji
zabijete, jeho práva jste nijak neporušil a stejně tak si nemůže soused
běhat
na váš pozemek pro jednotlivé včely s argumentem, že jsou jeho,“ uvedl
Eliáš.

Jiná věc nastane, pokud z pozemku majitele uletí celý roj včel. „Pak si pro
něj může dojít a odnést ho. Když ale vletí sousedovi do jeho úlu a usadí se
tam, stává se vlastnictvím souseda,“ popsal specifickou úpravu Eliáš. K
podobnému stěhování včel podle něj dochází v případě, že roj přijde o
královnu a spojí se s jiným rojem. Takto vzniklé včelí společenství
pochopitelně dělit nelze.


Pokud je to skutecne pravda a tento zakon bude platit, je tu otazka, pokud
skutecne vcely v tu chvily , co opusti vcelaruv pozemek nejsou nici, dojde k
otrave, ci zavleceni jedu do vcelstva, zdali bude aplikovatel postriku
nevinen.

Druha otazka je, pokud tedy vcely postipaji souseda, zdali bude platit take
to
ze jsou nici a tedy i pripadna odpovednost za postipani.


Zajimave, ze ve vcelarstvi se o tom nic nepsalo a to CSV vetsinou vyzdvyhuje
jako vyhodu, ze si platime vlastni pravnicku (osobne to jako vyhodu tez
povazuji).


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Myslím, že to je z chovatelského přístupu správné, ale při aplikaci jedu na roj, nesmí být dotčen život dělnic v mateřském úlu. Jak známo roj, pokud nemá matku se částečně vrátí. Dále z pohledu rizik je to dokonce běžně aplikované. Pokud se roj usadí dnes třeba u mateřské školky na strom, tak je to správně, že se takový roj zničí, kvůli bezpečí dětí. Ta samá situace může být i u souseda. Otázkou je, zdali je soused ochoten včelaře tolerovat nebo ne. Pokud má včelař netolerantní a třeba i na včely alergické sousedy nic jim nebude překážet bránit své zdraví a soukromí na zahradě a doma před sousedovou včelou, co jej obtěžuje._gp_
.........
Jan Cervenka (e-mailem) --- 14. 2. 2011
Novy obcansky zakonik a vcely
Zdravim,

navrh jsem necetl, ale v komentari na novinkach :
http://www.novinky.cz/domaci/225121-novy-zakonik-spadne-li-sousedovo-jablko-k-vam-je-vase.html

se pise :

Speciální péči věnuje zákoník včelám, což je podle Eliáše běžné i v jiných
evropských úpravách. „Když bude soused chovat včely a některá přeletí přes
plot, nepovažuje se za jeho majetek, ale za věc, která není ničí. Když ji
zabijete, jeho práva jste nijak neporušil a stejně tak si nemůže soused běhat
na váš pozemek pro jednotlivé včely s argumentem, že jsou jeho,“ uvedl Eliáš.

Jiná věc nastane, pokud z pozemku majitele uletí celý roj včel. „Pak si pro
něj může dojít a odnést ho. Když ale vletí sousedovi do jeho úlu a usadí se
tam, stává se vlastnictvím souseda,“ popsal specifickou úpravu Eliáš. K
podobnému stěhování včel podle něj dochází v případě, že roj přijde o
královnu a spojí se s jiným rojem. Takto vzniklé včelí společenství
pochopitelně dělit nelze.


Pokud je to skutecne pravda a tento zakon bude platit, je tu otazka, pokud
skutecne vcely v tu chvily , co opusti vcelaruv pozemek nejsou nici, dojde k
otrave, ci zavleceni jedu do vcelstva, zdali bude aplikovatel postriku
nevinen.

Druha otazka je, pokud tedy vcely postipaji souseda, zdali bude platit take to
ze jsou nici a tedy i pripadna odpovednost za postipani.


Zajimave, ze ve vcelarstvi se o tom nic nepsalo a to CSV vetsinou vyzdvyhuje
jako vyhodu, ze si platime vlastni pravnicku (osobne to jako vyhodu tez
povazuji).


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Zdravim,

navrh jsem necetl, ale v komentari na novinkach :
http://www.novinky.cz/domaci/225121-novy-zakonik-spadne-li-sousedovo-jablko-k-vam-je-vase.html

se pise :

Speciální péči věnuje zákoník včelám, což je podle Eliáše běžné i v jiných
evropských úpravách. „Když bude soused chovat včely a některá přeletí přes
plot, nepovažuje se za jeho majetek, ale za věc, která není ničí. Když ji
zabijete, jeho práva jste nijak neporušil a stejně tak si nemůže soused běhat
na váš pozemek pro jednotlivé včely s argumentem, že jsou jeho,“ uvedl Eliáš.

Jiná věc nastane, pokud z pozemku majitele uletí celý roj včel. „Pak si pro
něj může dojít a odnést ho. Když ale vletí sousedovi do jeho úlu a usadí se
tam, stává se vlastnictvím souseda,“ popsal specifickou úpravu Eliáš. K
podobnému stěhování včel podle něj dochází v případě, že roj přijde o
královnu a spojí se s jiným rojem. Takto vzniklé včelí společenství
pochopitelně dělit nelze.


Pokud je to skutecne pravda a tento zakon bude platit, je tu otazka, pokud
skutecne vcely v tu chvily , co opusti vcelaruv pozemek nejsou nici, dojde k
otrave, ci zavleceni jedu do vcelstva, zdali bude aplikovatel postriku
nevinen.

Druha otazka je, pokud tedy vcely postipaji souseda, zdali bude platit take to
ze jsou nici a tedy i pripadna odpovednost za postipani.


Zajimave, ze ve vcelarstvi se o tom nic nepsalo a to CSV vetsinou vyzdvyhuje
jako vyhodu, ze si platime vlastni pravnicku (osobne to jako vyhodu tez
povazuji).


--



S pozdravem

Jan Cervenka

"Zkoušel někdo úly cejchovat?"
Já mám cejch vyfrézovaný do ocelové kostky, aby měl dostatečnou tepelnou setrvačnost. Na jedno prohřátí v ohni pak zvládne několik nástavků do hloubky tak 1 až 3 mm...

Jinak taková perlička,jeden včelař měl stanoviště asi 30 včelstev a několik roků se o to nestaral a lidé z okolí to tam rozkradli a za rok na to se v těch 10 úlech co tam zůstalo bez včel pouze dílo-souše našel mor plodu 10 na 5.Takže takhle se perfektně v okolí roztahnul mor plodu.

Jo tak tohle znám velmi dobře taky nám někdo na lesní včelnici rozkrádal včelstva.Každoročně někdo nějáké ukradl,bud na jaře a nebo na podzim po nakrmení.Tak jsem musel koupit maringotky a včely dát do nich.Nakoupil jsem několik kamer a zdá se že je zatím pokoj.Jinak mám cech na úly a každý úl už značím.Jinak je to smutné že si přátelé včelaři mezi sebou kradou včely !!!

Znám z vyprávění včelaře,který si na stanovišti nechával vždy jedno "ostré" včelstvo,během sezony mu tam zaručeně nikdo nelez.V zimě to však neplatí.Je to problém,pokud investujeme,máme "pěkné" úly,tak hrozí,že je někdo ukradne.Kdo má staré oprýskané bedny,tomu je asi nešlohnou,ironie.Co s tím dělat,na podzim se dřít a odvézt včelky domů,nejde-li to,znesnadnit přístup.Mechanicky nebo jinak.Pan polášek má pravdu,v krajině se moc lidí nepohybuje,maximálně pitomci na čtyřkolkách nebo cyklisti a lufťáci.Druhou věcí je všeobecná nevšímavost k věcem veřejným,majetkům obecní,státním atd-přeci:není to moje,co bych se zajímal,že!

Ani včelín nic nezachrání. Mě udělátko docela funguje, ale nechtělo se mi
tam ve dvě ráno jít a včelín byl vypáčen. Kromě bordelu co tam zůstal se nic
neztratilo. V dnešní době to je těžký.
Haf
----- Original Message -----
From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, February 12, 2011 8:28 PM
Subject: Re: kráde úlů a včelstev


> Já jsem zatím používal metodu, že stanoviště nesmí být na místě, kde jsou
> úly vidět z nějaké frekventovanější cesty nebo pěšiny. A úly tam byly jen
> od začátku května po září, přes zimu jsem je měl doma na zahradě. Vzhledem
> úly spíš staré a nevzhledné. V budoucnu považuji za rozumnou možnost dna
> úlů přišroubovat k stojanu. Další stupňování by potom musely být včelníky
> nebo dokonce včelíny.
> Nějaké instalování všelijakých poplašných zařízení včetně udělátek typu
> hlásiče na mobil považuji zatím za neúčelné.
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5868
> (20110212) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Akákoľvek machanická ochrana sa dá pri dostatku času a odvahy prekonať. Ak však vystopujete zlodeja až k úľom, tak je riešenie efektívne. Možno by stačilo len polohové čidlo za pár korún a pri pohybe úľa dostanete z tohto udělátka signál, že sa úle naučili chodiť. Problém je však v tom, čo potom s týmito kočovníkmi urobíte, alebo čo urobia oni s vami. Vid: http://www.vcely.sk/index.php?name=Forums&file=viewtopic&t=1220

Ona ta zlodějna je z velké části daň za to, že dneska ve volné krajině skoro nikdo nepracuje. Před takovými 50 - 100 lety měl v podstatě každý hektar svého drobného zemědělce, v krajině byli pasáci dobytka, důchodci a chudí sbírající klestí, živící se sběrem hub a lesních plodin, chudí vysekávající les a meze pro své králíky, lidi, živící se zpracováváním toho, co v přírodě vyrostlo, například košíkáři...
Kromě nějakých hlubokých panských nebo církevních lesů byla krajina všude jinde pod neustálým dohledem těchto lidí, takž zloděje vždy mohl někdo vidět a prozradit. Já ještě pamatuji na záhumenku uprostřed polí , jsme měli vysázené ovocné stromy hrušně, jabloně, švestky, třešně, višně, vždy jsme je sklízeli sami, nikdo nám je tehdy nesklidil. Dneska by jsme z nich nejspíš neměli nic a ještě by během pár let dobře rostlé ovocné stromy někdo ukradl na dřevo pro nějakého truhláře.
Dneska stačí, aby úly byly 200 metrů za posledními baráky a kryté od nich nějakým křovím a zloděj přijede, hodinku nakládá, odjede a nikdo ho neuvidí. Natož úly v lese nějaký kilometr daleko od obydlených míst....
Stačí se podívat na www.mapy.cz na historickou mapu kolem roku 1850, co všechno tam v okolí svého stanoviště existovaly za cesty na pole a lesy majitelů, dneska 3/4 těch cest dávno nejsou a nikomu dnes nechybí, nikdo je nepotřebuje.....

AM:
Zkoušel někdo úly cejchovat?

http://n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=146&Itemid=95


http://n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=147&Itemid=96

---------------

Zas ta arogantní PSNV :-)


Karel

Zkoušel někdo úly cejchovat? Já jsem si cejch vyrobyl už před lety, ale i přesto, že cejch je vyroben z naohýbaného plechu, aby byla ostrá hrana a je rozpálen do oranžova, tak to nejde dostatečně hluboko jak bych si představoval. Proto se chystám udělat z překližky kopírovací šablonu a cejch horní frézkou ve tvaru V chci vyfrézovat a vytřít ho červenou barvou.

Krádežím se uplně dá asi těžko zabránit, ale aspoň, že jako člen ČSV přispívám do svépomocného fondu a část škody dostanu nazpět. Pochybuji o tom, že by úly i se včelami někdo našel. A přišroubovat dna ke stojánku, to se mi jeví také jako dobrý nápad. Pokud není stojánek z kovu, to ho černí sběrači ukradnou také a uly máte převržené na zemi. Proto také nemám ani stříšky z plechu, ale z lepenky, aby to nedráždilo.

Ta rovnost platí například o vodě. Parafín je poněkud lehčí.

-----Původní zpráva-----
From: Frantisek
Sent: Saturday, February 12, 2011 6:46 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: parafinovani

Nevite nekdo ????
ma parafin stejny obsah jako kyla PRIKLAD : 25 kg parafinu je 25 L

Viz www.conrad.cz
Mají t.č. skladem 5 druhů v cenách od 409 Kč do 1 680 Kč vč. DPH.
A.B.

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Ale
Mol??k
Subject: Re: kr?de ?l? a v?elstev

Já přemýšlím o atrapě kamery,

Také se dá nainstalovat fotopast. Stojí kolem 5000,-. Fotí to, když se něco hýbe a to i v noci. Dá se to zakamuflovat do nějaké ptačí budky. Chce to jen občes stáhnout kartu a vyměnit baterky. Myslivci to často používají k sledování zvěře.
Marcel

Já přemýšlím o atrapě kamery,vyděl jsem ji v nějakém letáku z hypersuper, ale od tý doby co jsem se rozhodl,že si ji pořídím, tak jsem ji nikde nevyděl. Další opatření je si úly ocejchovat. Minulý rok jsem měl dvakrát vandalskou návštěvu,kdy si dotyčný udělal z úlu mičudu.Přišel jsem tak o dvě včelstva.

Já jsem zatím používal metodu, že stanoviště nesmí být na místě, kde jsou úly vidět z nějaké frekventovanější cesty nebo pěšiny. A úly tam byly jen od začátku května po září, přes zimu jsem je měl doma na zahradě. Vzhledem úly spíš staré a nevzhledné. V budoucnu považuji za rozumnou možnost dna úlů přišroubovat k stojanu. Další stupňování by potom musely být včelníky nebo dokonce včelíny.
Nějaké instalování všelijakých poplašných zařízení včetně udělátek typu hlásiče na mobil považuji zatím za neúčelné.

Z neceho podobneho mam obavu na planovanem stanovisti v prirode a tak sem tam premyslim,jak kradezi zabranit nebo ji aspon znesnadnit.Snad by to slo cestou autobarie-zvednuti ulu-velky kraval,coz by zlodeje alespon vyplasilo,nebo upevnenim ulu k palete.Dostal se nekdo k nejakemu ucinnemu reseni? Nemyslim tim reseni ve stylu pes Brok nebo minove pole.

dnes mám opravdu náladu na h....při dnešní kontrole jsem zjistil ztrátu 6 včelstev a 6 polyst. úlů zn. Lysoň na třech nástavcich= ztráta180 souší,6 MT mřížka,krmítka. Zbylé úly tenkostěné zatím zůstaly.Stanoviště částečně oplocené 10 km.od ˇC. Budějovic.Už se asi začíná projevovat krize.

Představ si že plave na vodě.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Frantisek <Pytela.F/=/seznam.cz>
> Předmět: parafinovani
> Datum: 12.2.2011 18:47:29
> ----------------------------------------
> Nevite nekdo ????
> ma parafin stejny obsah jako kyla PRIKLAD : 25 kg parafinu je 25 L
>
>
>

Nevite nekdo ????
ma parafin stejny obsah jako kyla PRIKLAD : 25 kg parafinu je 25 L

Napíšete samozřejmě své iniciály,číslo parcely kde včely máte,počet včelstev vyzimovaných,kód katastrálního území,Vaše registrační číslo/máte jej přidělené coby chovatel u ČMSCH v Hradištku/.Myslím,že by to mělo stačit.Zašlete na obecní nebo městský úřad do konce února.

http://www.vcelarstvi.cz/cz/form/hlaseniotrvanlemstan.html


-----Původní zpráva-----
From: FrantiekF
Sent: Saturday, February 12, 2011 5:32 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: HLÁENÍ O TRVALÉM STANOVITI VČELSTEV

Poraďte mi, kam mam poslat
HLÁŠENÍ O TRVALÉM STANOVIŠTI VČELSTEV a jak ho vyplnit?

V tomto vlákně jsou téměř všechny příspěvky mimo dvou přispívatelů pěkné sci-fi.

J.P.

Pane Lokvenci, každý zde může vyjádřit svůj názor. Odborný časopis, ve kterém je třeba v jednom čísle na dvaceti fotografiích stále stejný obličej a nepřináší poučení je opravdu na nic a tím pádem nemůže být odborným. Mohl by se třeba jmenovat Život funkcionářů svazu včelařů. Mám sice právo odebírat svazové odborné periodikum, ale je nějaké jiné (svazové). No a držet hubu a krok platilo za tak zvaného minulého režimu a na vojně.

J.P.

Poraďte mi, kam mam poslat
HLÁŠENÍ O TRVALÉM STANOVIŠTI VČELSTEV a jak ho vyplnit?

Ale to je také možné, ale potom nejde o zalétané včely, ale i o pátračky. Ty mohou zachytit "smetištní pach" po zbytcích z úlů a místech, kam se zavěšují chovatelovi pravidelně roje. _gp_
........
(e-mailem) --- 12. 2. 2011
Re: p?esunut? v?elstev na stanoviti (50603) (50604) (50607) (50613) (50617)
Já nepopírám tu možnost. Jen se mi nezdá to vysvětlení. To bude asi někde jinde. Odhadl bych to na feromony.

pepan

Já nepopírám tu možnost. Jen se mi nezdá to vysvětlení. To bude asi někde jinde. Odhadl bych to na feromony.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: p?esunut? v?elstev na stanoviti
> Datum: 12.2.2011 11:39:16
> ----------------------------------------
> No létavky možná ano, ale ve včelstvu nejsou jen létavky které provádí
> orientační prolet. Já to vidím jako zcela reálné. Kdo se hádá, ať to
> vyzkouší, než napíše nějaký verdikt._gp_
> ........
> (e-mailem) --- 12. 2. 2011
> Re: p?esunut? v?elstev na stanoviti (50603) (50604) (50607)
> No No to by nebyla fotografická ale genetická paměť. Létavky které před
> těmi 2 měsíci na tom místě létaly jsou již v tu dobu ve včelím nebi.
>
> pepan
>
>
>
>
>

Ještě se nabízí jiná varianta A to feromony To původní prostředí ještě jimi může být zbytkově nasyceno a právě proto jsou včely vedeny pře něj.
Na nějkou paměť při letní délce života včel bych nevsázel.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: p?esunut? v?elstev na stanoviti
> Datum: 12.2.2011 11:39:16
> ----------------------------------------
> No létavky možná ano, ale ve včelstvu nejsou jen létavky které provádí
> orientační prolet. Já to vidím jako zcela reálné. Kdo se hádá, ať to
> vyzkouší, než napíše nějaký verdikt._gp_
> ........
> (e-mailem) --- 12. 2. 2011
> Re: p?esunut? v?elstev na stanoviti (50603) (50604) (50607)
> No No to by nebyla fotografická ale genetická paměť. Létavky které před
> těmi 2 měsíci na tom místě létaly jsou již v tu dobu ve včelím nebi.
>
> pepan
>
>
>
>
>

Ještě se nabízí jedno vysvětlení. Ve kterou dobu byly odvezeny a kdy se vrátily?

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: p?esunut? v?elstev na stanoviti
> Datum: 12.2.2011 11:39:16
> ----------------------------------------
> No létavky možná ano, ale ve včelstvu nejsou jen létavky které provádí
> orientační prolet. Já to vidím jako zcela reálné. Kdo se hádá, ať to
> vyzkouší, než napíše nějaký verdikt._gp_
> ........
> (e-mailem) --- 12. 2. 2011
> Re: p?esunut? v?elstev na stanoviti (50603) (50604) (50607)
> No No to by nebyla fotografická ale genetická paměť. Létavky které před
> těmi 2 měsíci na tom místě létaly jsou již v tu dobu ve včelím nebi.
>
> pepan
>
>
>
>
>

Naprostý souhlas. Souvisí to s dělbou činností ve včelstvu a dřívějším již neplatným zákonem 40-ti dnů. Dle dnešních poznatků se dělba činností řídí potřebami včelstva. Ta je založena na instinktivní činnosti jednotlivých včel nebo nebo jejich skupinami a jsou řízeny feromony (biochemicky účinnými látkami). Proto se v případě potřeby může stát létavkou i včela ve stáří šesti dnů, popřípadě může tvořit po delší dobu "železnou rezervu". Zkrátka, nemůžeme na chování včelstva vytvořit žádnou univerzální šablonu. Nechtěl jsem to tak rozebírat a proto jsem volil příklady. Hezký den.
JK

No vidíte, tak to je rozhodně trefná poznámka k těm trubcům od inseminované matky! Já na ně nějak ve svých plánech úplně zapomněl:-) Ještě to celé přehodnotím, vyslechnu pár názorů a pak se uvidí, co na to praxe.

Prostě mimo létavek je i ve včelstvu mnoho stálemladých pasivních včel, které jsou pro včelstvo zálohou a jsou často i hlavní silou včelstva při nějaké včelí situaci. Umí se účastnit rojení v jiných úlech, umí monitorovat okolí stanoviště, umí lehko zalétávat do jiných včelstev, atp. ale nezapojují se u mateřského včelstva ihned do pracovní kasty včelstva a tím jsou v pasivitě charakteristické. Jsou to nezaměstnané dělnice a jejich počet je větší či menší stále v každou dobu života včelstva. A takové včely se mohou dožít mnohonásobek času aktivních létavek. Zalétané pasivní dělnice takto po zařazení do pracovní kasty samozřejmě zalétávají na naučené česno, ikdyž je pár metrů od přesunutého a když poznají původní terén. Těch 10 km není špatných, ale poznání včelstva je dnes dále. Prý je nato dobrý k dopomoci zapomenout rajský plyn, ale ten nemám vyzkoušený, protože zase tak často včely nepřesouvám a připadá mi to také jaksi zbytečné a jsou s tím rizika a je to tedy celkem bez efektu, pokud se tedy nedělají nějaké smetence._gp_
........
Josef Křapka (77.237.138.60) --- 12. 2. 2011
Re: přesunutí včelstev na stanovišti (50603) (50604) (50607) (50614) (50615)
S tím hodnocením "hovadin" bych nebyl tak hrrr. Nejprve bych se zamyslel nad tím, co vše může takovou skutečnost ovlivnit. Zda to může být genotyp místní včely, snůška a s tím i související upracovaností (odchodem) létavek, období kdy k této skutečnosti došlo ... V dobách svých počátků včelaření jsem zaznamenal obdobnou zkušenost. Potřeboval jsem díky sousedům přemístit včelstva o cca 10m za pro včely neprůletný porost. Tehdy se ještě věřilo na mezistanoviště vzdálené nejméně 10 km viz starší literatura. Přemístění jsem provedl cca v polovině června. Pak na novém stanovišti vykvetla slunečnice, vojtěška, hořčice ... Poté jsem vytáčel a krmil a když ke zpětnému převozu konečně došlo koncem září, ještě tehdy se některé včely toulaly na původním umístěním úlů. Není v přírodě vše tak úplně podle učebnice. Taktéž každoročně po podzimním ochlazení a ukončení letů (v průběhu října) stahuji rezervní včelstva v plemenáčích na zimní stanoiště za úly. Vzdálenost 10 - 15 m. Při náhodných podzimních výletech se včely vracejí a hledají své úly na původním místě. Vracejí se také po přezimování při prvých proletech tedy po cca třech měsících. Ano, můžete namítnout, že se v tomto případě jedná o dlouhověké včely. Avšak, také se tvrdilo, že včely přstěhované v zimě se nevrací. Není to pravda. Vrací se. Ale vždy najdou cestu domů pokud na původním stanovišti nenaleznou úl.

S tím hodnocením "hovadin" bych nebyl tak hrrr. Nejprve bych se zamyslel nad tím, co vše může takovou skutečnost ovlivnit. Zda to může být genotyp místní včely, snůška a s tím i související upracovaností (odchodem) létavek, období kdy k této skutečnosti došlo ... V dobách svých počátků včelaření jsem zaznamenal obdobnou zkušenost. Potřeboval jsem díky sousedům přemístit včelstva o cca 10m za pro včely neprůletný porost. Tehdy se ještě věřilo na mezistanoviště vzdálené nejméně 10 km viz starší literatura. Přemístění jsem provedl cca v polovině června. Pak na novém stanovišti vykvetla slunečnice, vojtěška, hořčice ... Poté jsem vytáčel a krmil a když ke zpětnému převozu konečně došlo koncem září, ještě tehdy se některé včely toulaly na původním umístěním úlů. Není v přírodě vše tak úplně podle učebnice. Taktéž každoročně po podzimním ochlazení a ukončení letů (v průběhu října) stahuji rezervní včelstva v plemenáčích na zimní stanoiště za úly. Vzdálenost 10 - 15 m. Při náhodných podzimních výletech se včely vracejí a hledají své úly na původním místě. Vracejí se také po přezimování při prvých proletech tedy po cca třech měsících. Ano, můžete namítnout, že se v tomto případě jedná o dlouhověké včely. Avšak, také se tvrdilo, že včely přstěhované v zimě se nevrací. Není to pravda. Vrací se. Ale vždy najdou cestu domů pokud na původním stanovišti nenaleznou úl.

No létavky možná ano, ale ve včelstvu nejsou jen létavky které provádí orientační prolet. Já to vidím jako zcela reálné. Kdo se hádá, ať to vyzkouší, než napíše nějaký verdikt._gp_
.........
(e-mailem) --- 12. 2. 2011
Re: p?esunut? v?elstev na stanoviti (50603) (50604) (50607)
No No to by nebyla fotografická ale genetická paměť. Létavky které před těmi 2 měsíci na tom místě létaly jsou již v tu dobu ve včelím nebi.

pepan

To že není možné, aby včely se po dvou měsících vracely do úlu přes staré stanoviště, jsem také nevěřil. Logicky mi to nehrálo, tak jsem se na ten zázrak jel podívat a bylo to tak. Aniž by k tomu měli důvod, před nima volná louka. Postupně se to srovnalo a lítaly už rovně.

hovadina se týká příspěvku 50607

Hezká hovadina.

Jiřín

No No to by nebyla fotografická ale genetická paměť. Létavky které před těmi 2 měsíci na tom místě létaly jsou již v tu dobu ve včelím nebi.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: p?esunut? v?elstev na stanoviti
> Datum: 12.2.2011 07:46:01
> ----------------------------------------
> Něco jako fotografická pamět a předávání informací o poloze stanoviště u
> včel nejspíš existuje. U jednoho kočovníka, který se vrátil po dvou
> měsícich na trvalé stanoviště a postavil vůz o nekolik metrů dál, se včely
> vracely na původní místo stání, kde nekolikrát zakroužily a až potom
> nabraly směr do úlu.
>
>
>

V podstatě se peníze na dotace berou z našich daní a formou dotací se nám zase vracejí.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: DOTACE
> Datum: 12.2.2011 06:24:50
> ----------------------------------------
> Jiří Pala (193.179.175.210) --- 11. 2. 2011
> Re: DOTACE (50506) (50516) (50519) (50523) (50532) (50536) (50549) (50551)
> (50565) (50571)
>
> Mohl byste tady napsat odkud se berou peníze na dotace?
> ......
> Dotace jsou placeny z daní, což způsobuje ztrátu mrtvé váhy aktivit, které
> jsou zdaňovány.
> (http://cs.wikipedia.org/wiki/Dotace)
>
> _gp_
>
>
>
>
>

Klidně přesouvej a nedělej si žádné násilí. Pokud bys měl dojem 6e jim to Nějak může ublížit Tak jim na česna nahaž třebas suchou trávu a ony se znovu zorientují

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel K <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: p?esunut? v?elstev na stanoviti
> Datum: 11.2.2011 23:11:39
> ----------------------------------------
> Můžu ještě v tuto dobu přemístit včelstva na stanovišti asi o 3 až 5 metrů.
> Jak se oteplilo tak už pěkně lítaly a dny se prodlužují. Neztratím při
> přesunu létavky? Asi jsem to měl udělat v prosinci. Díky za rady Pavel K
>
>
>

Já vidím takový chov jako zbytečně složitý.
Prvak inseminované matce bych dal co nejvíce trubčiny a zajistil si jakousi trubčí genetickou převahu na stanovišti. Trubec od inseminované matky by měl mít 100% kontrolovaný původ, takže má mnohem větší význam takové trubčí včelstvo v danném čase než odchované matky od inseminované a přirozeně spářené.
Druhak matečníky od Vigorek bych si zajistil v době dělení a to je kolem 10 - 20 května. Pokud bych měl dělat oddělky v nepravý čas, je to mrhání energií včelstev a takové matečníky jsou jak vyhozené do smetí.
Třetí věc je výnos medu. Pokud se včelstvo nedostane po zazimování z rozmnožovacího pudu do shromažďovacího, nic k výnosu nepřidáte. A rozmnožovací pud je nejlepší kontrolovat a regulovat znovu tím dělením. Takže bych si přeci jen těch několik den a nástavků být Váma pořídil do zálohy, mít deset matečníků a mít k nim deset úlů navíc se mi zdá jako dobré dlouhodobé řešení, vzhledem k rozmarům počasí, ztrátám při oplozování atp._gp_


........
Proto mě zaujal tento způsob – Chov matečníků u včelstva s inseminovanou matkou a následné přidání zralých matečníků do cílového včelstva nad mřížku (nástavek s otvorem). Až nová matka začne klást, je prý možné ji klidně přesunout pod mřížku. Sám s tím nemám žádné zkušenosti, tak se chci zeptat, jestli takto někdo postupujete? Zejména mě zajímá:

- Různě staré matky spolu zkutečně nebojují?
- Včely se nevyrojí, pokud budou mít dostatek prostoru atd.?
- V jako dobu tohle nejlépe provádět? Předpokládám, že asi do letního slunovratu.

Včelky jsou nejspíš po proletu a týdenní předpověď počasí ukazuje, že včelky kromě nejteplejších oblastí nevyletí ven nejméně týden. Takže je zase vhodná doba pro přesun.

Vzpoměl jsem si na knihu Včelařská encyklopedie z roku 1956, kde se dvoumatečným způsobem také vyměňují matky. Na schématu v této knize jsou dvě matky rozdílného stáří ponechány do 5.6, potom se jedna matka(ta starší) vychytí, té co zůstává je do 20.6 ponechán celý prostor plodiště, po tomto datu se polovina plodiště oddělí mřížkou do 28.6 aby byl všechen plod zavíčkován.Oddělený prostor se po 28.6 oddělí úplně plnou přepážkou a přidá se do této části zavíčkovaný matečník těsně před vyběhnutím a po oplození matky 8.7 se pevná přepážka vymění za mřížku.

Něco jako fotografická pamět a předávání informací o poloze stanoviště u včel nejspíš existuje. U jednoho kočovníka, který se vrátil po dvou měsícich na trvalé stanoviště a postavil vůz o nekolik metrů dál, se včely vracely na původní místo stání, kde nekolikrát zakroužily a až potom nabraly směr do úlu.

Jiří Pala (193.179.175.210) --- 11. 2. 2011
Re: DOTACE (50506) (50516) (50519) (50523) (50532) (50536) (50549) (50551) (50565) (50571)

Mohl byste tady napsat odkud se berou peníze na dotace?
.......
Dotace jsou placeny z daní, což způsobuje ztrátu mrtvé váhy aktivit, které jsou zdaňovány.
(http://cs.wikipedia.org/wiki/Dotace)

_gp_

Časopis není nikomu nucen. Včelař - člen ČSV - má právo, ale nikoliv
povinnost ho odebírat.
Členský příspěvek se skládá ze dvou částí - pevná (těch 200,- Kč) a pak
podle počtu včelstev (těch 16,- Kč na včelstvo). Nikde není psáno, že těch
200,- je "na časopis", i když se to tak traduje. Je to prostě součást
členského příspěvku. A časopis berte, nebo neberte, je to vaše věc.
Ústřední registr chovatelů včel v Hradišťku není produktem našeho svazu, ale
legislativy.
Jinak se ovšem divím, proč věční nespokojenci s činností svazu z něho místo
planého lamentování nevystoupí. Vždyť členství v něm také není povinné. Tím
ovšem nemířím na ty, kteří spolu s oprávněnou kritikou přicházejí s
kvalitními návrhy, ale na věčné - promiňte mi ten výraz - "remcaly z
profese" :-).
S pozdravem
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Jiří Pala
Sent: Friday, February 11, 2011 6:08 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Včelařský časopis

A už jste zase někde jinde. Tady jde o časopis, který je mi pomocí stanov
nucen, ale nic mi nepřináší, zrovna tak jako to Hradištko. Kde je napsáno,
že se musím koukat na pana Sojku dvacetkát v jednom čísle. To je skutečné
mrhání penězi, které musíme povinně odvést a měl by za to někdo pykat.
Povinný odběr periodika a jeho vynucené hrazení skutečně spadá do doby před
dvaadvaceti léty.

J.P.

Presun včelstiev je možný aj v túto ročnú dobu (a čo je to pre dvoch dobrých chlapov preniesť včelstvá a dajú pritom trochu pozor na vzdialenosť 5 m, včely to ani nezbadajú (a keď aj, včelám to neuškodí). Ak na pôvodnom stanovišti necháte žiadne úle, tak lietavky si pri preletoch čo budú nasledovať polietajú, ale istotne sa vrátia do svojich úľov.

AJ keby Ste boli premiestnili včelstvá, je to isté, včely konkrétne lietavky, na svoje miesto nezabudnú, pre ne je to jedno, lebo miesto odkiaľ na prvý prelet vyleteli, majú zafixovaný vo svoje fotografickej pamäti! No po premiestnení ak inú možnosť nemajú, poslušne sa vrátia tam, odkiaľ na jar vyleteli.

Můžu ještě v tuto dobu přemístit včelstva na stanovišti asi o 3 až 5 metrů. Jak se oteplilo tak už pěkně lítaly a dny se prodlužují. Neztratím při přesunu létavky? Asi jsem to měl udělat v prosinci. Díky za rady Pavel K

Jiří:
Chemické přípravky jsou rychlým řešením problému, ale z dlouhodobého hlediska pro nás včelaře je jediné řešení, to chovatelské, výběr odolnějších včel, které si dovedou poradit s parazity, tam vidím ekologickou i ekonomickou cestu a teď babo raď.

Kdo to zaplatí, instituce placené ze zisku z prodeje chemických přípravků (tuzemské nebo zahraniční )nebo daňový poplatník a spotřebitel?
------------------------------------------------------------
S tím prvním souhlasím.

U druhého odstavce vidím to, že jsme si sami zadělali na problém, který začne být nutné brzy řešit. Pravidelným (vyhláškami předepsaným) používáním chemických přípravků čím dále tím více stíráme rozdíly mezi odolnějšími a méně odolnými včelami. Prostě jdeme přesně naopak než je v 1. odstavci.

V důsledku toho pak voláme po nákladném "otočení kormidla". Ono by možná jen stačilo nechat ty, co tu správnou cestu vidí, aby ji mohli zkusit prošlápnout sami a zadarmo. Stát by to nestálo ani korunu. Jen bychom pak jim jako správný závistiví národ nemohli přijít na jméno, až budou prodávat ins. VT matku za 10.000,- Kč.

To byla odpověď na příspěvek značky Tom. Já osobně odebírám všehny čtyři / ještě Moderní včelař/ Vybírám si, co chci číst, co potřebuji.Když se mi něco nelíbilo, napsal jsem to redaktorovi a někdy i ostře a nepomlouval jsem tam , kde to nemá význam.