76352

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Procházka (81.0.227.233) --- 22. 1. 2009

Máte někdo zkušenosti s úly od fi Včelařství Jašovi

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33661


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Procházka (81.0.227.233) --- 22. 1. 2009
Výrobce úlů

Máte někdo zkušenosti z úly výrobených
(Jašovo včelařství)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33660


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 22. 1. 2009
Odběr měli

Teď jsem se vrátil od včel, sluníčko dost svítí, očekávám prolet a tak jsem rychle vyházel podložky, aby včelky měl nevynosily. Zimování je v pohodě, žádný extrém, pouze ve 2 případech to včelky vzaly odzadu k česnu. Proč to nevím při komorování budu chytřejší. Už se to blíží!! Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33659


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Olsak (e-mailem) --- 22. 1. 2009
RE: Obsazenost nástavků v průběhu roku (33631) (33633) (33643) (33646) (33654)

Taky jsem z Brna, zacinal jsem pred peti lety,
jestli mas zajem, ozvi se mi na e-mail, muzeme spolecne
neco spachat.

Martin

> Ahoj,jsem z Brna. Spíš jsem to myslel tak, že bych rád letos
> začal včelařit, ale úplně od nuly a nevím, jak ideálně začít.
> Jaká je nejrychlejší metoda. Oddělky (jsou na netu nabízeny v
> průběhu června) se mi jeví pro úplný začátek, jako
> nejideálnější řešení. (?) Na smetenec by asi bylo zapotřebí
> doplnění nějakých pláství/souší, které mít nebudu. Budu mít
> jen rámky s mezistěnami, což je pro včely asi málo, ne? Jak
> to ideálně vyřešit?
> Díky R

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33658


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 22. 1. 2009
RE: Vyetení měli (33628) (33645) (33653) (33655)

Každá laboratoř, která je akreditovaná pro nějaký obor, musí splňovat určitá
kritéria na přesnost a opakovatelnost svých metod. Je upřímně jedno, jakou
metodu používají, přesnost 20% je však k ničemu. Metodu, pro kterou získali
akreditaci pravděpodobně z úsporných důvodů nepoužívají. Oprávněně to budí
podezření, že je to pro laboratoř je jen dobrý business. Prostředky, které
by mohly být směrovány například do šlechtění se takto znehodnocují. K čemu
máme ČSV?
J.T.


> Subject: Re: Vyetení měli
>
> Ono jde také o to, je-li měl dostatečně vysušená. Rozdíl může vzniknout i
> tím, že při prohlížení doma pod lupou vidíme všechny roztoče, kdežto při
> flotaci ve výzkumáku vyplavou na povrch pouze ti vyschlí, ostatní zůstanou
> na dně ...
> S pozdravem Petr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33657


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 22. 1. 2009
Re: Obsazenost nástavků v průběhu roku (33631) (33633) (33643) (33646) (33654)

Nejrychleji začneš včelařit, když najdeš známého včelaře, nejlépe ve svém
katastru, a od něho koupíš, za teplého počasí v první polovině května, tak 3
rámky s mladým i starým plodem plně obsazené včelami plus 2 rámky krycí se
zásobami a vytvoříš si tak časný oddělek. Ono to jde v této době i s méně
rámky s plodem a včelami, ale začátečník by měl jít na jistotu. Rámky
přirozeně stejného rozměru, jako používáš ty. Ze stejného katastru proto,
protože potom není třeba žádné veterinární povolení k přemístění. Z jiného
katastru je to horší. Zbytek volného prostoru v nastavku je nejlepší zaplnit
izolací chráněnou proti okusu včelami. Starat se o to jako o oddělek, to
znamená hlavně zničit matečníky postavené nad starými larvičkami a nechat
jen ty postavené na těch nejmladších.. Až se oplodní nová matka, a pořádně
rozklade, izolace se vybere a prostor doplní mezistěnami. Až ty mezistěny
pořádně rozestaví, podstaví se další nastavek s mezistěnami. A tak dál. V
srpnu je z toho na 99 % plnohodnotné včelstvo, které další rok už donese
med. Podmínka je dostatek zásob, když je to v včelařsky bohaté oblasti, do
konce července i v srpnu do krmení na zimu je tam dostatek snůšky a včely
netrpí nedostkem a neomezují plodování, když je tam převčelená oblast, budou
se muset přikrmovat už v červenci a možná i v červnu, aby sílily a stavěly.
Pracovat s inseminovanou nebo jinou chovnou matkou a rozchovávat od ní dcery
můžeš klidně i později, až budeš mít prošlapanou cestu rozmnožování včelstev
z oddělků.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Radim" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 22, 2009 10:48 AM
Subject: Re: Obsazenost nástavků v průběhu roku


> Karel: Těžko radit, ale pokud by jsi napsal odkud jsi (třeba tady na
> konferenci) nebo poptal někoho po okolí kdo má zkušenosti s tvorbou
> smetenců, tak na rámkové míře nezáleží. Je to stejné jako usazovat roj.
>
> Ahoj,jsem z Brna. Spíš jsem to myslel tak, že bych rád letos začal
> včelařit, ale úplně od nuly a nevím, jak ideálně začít. Jaká je
> nejrychlejší metoda. Oddělky (jsou na netu nabízeny v průběhu června) se
mi
> jeví pro úplný začátek, jako nejideálnější řešení. (?) Na smetenec by asi
> bylo zapotřebí doplnění nějakých pláství/souší, které mít nebudu. Budu mít
> jen rámky s mezistěnami, což je pro včely asi málo, ne? Jak to ideálně
> vyřešit?
> Díky R
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33656


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 22. 1. 2009
Re: Vyetení měli (33628) (33645) (33653)

Ono jde také o to, je-li měl dostatečně vysušená. Rozdíl může vzniknout i
tím, že při prohlížení doma pod lupou vidíme všechny roztoče, kdežto při
flotaci ve výzkumáku vyplavou na povrch pouze ti vyschlí, ostatní zůstanou
na dně ...
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "Ale" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 22, 2009 10:13 AM
Subject: Re: Vyetení měli


"Rád bych věděl, jak v těch certifikovaných laboratořích vyšetření měli
reálně provádějí. Když vzorky odevzdáváme, tak přece víme, zda a případně
kolik tam je roztočů. Zajímalo by mne, zda se laboratorní výsledky shodují.
Jaké máte zkušenosti? Zatím jsem měl vzorky čisté, ale jsem podezíravý"

Zde je moje (negativní) zkušenost z loňska:
Před odevzdáním vzorku (25 včelstev) jsem poctivě 2 hodiny přehrabal vzorek
a napočítal jsem 183 roztočů t.j. 7,3 roztoče na včelstvo (pod vlivem
hlášených velkých úhynů - před tím jsem to nikdy nedělal a důvěřoval
rozborům - včelařím 8 let).
Ihned při odevzdání jsem se poptával v organizaci, kde vzít léčivo na nátěr
- odpověď, až, jak to dopadne a až to někdo rozhodne.
Tak jsem si ho sehnal na vlastní pěst a využil oteplení kolem 20. února a
provedl nátěr (kolečka plodu nebyly větší než 10 cm).
Jaké bylo moje překvapení když mi důvěrník 25. února hlásil průměr z
vyšetření 1,5 roztoče na včelstvo.
Pozn. Letos jsem zatím spokojen - bez úhynu a včelstva (30)na 6 - 8
uličkách (loni to bylo 4 - 5 uliček).
Závěr: důvěřuj, ale prověřuj.
S pozdravem.
Aleš.


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3787 (20090121)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33655


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim (82.142.122.161) --- 22. 1. 2009
Re: Obsazenost nástavků v průběhu roku (33631) (33633) (33643) (33646)

Karel: Těžko radit, ale pokud by jsi napsal odkud jsi (třeba tady na konferenci) nebo poptal někoho po okolí kdo má zkušenosti s tvorbou smetenců, tak na rámkové míře nezáleží. Je to stejné jako usazovat roj.

Ahoj,jsem z Brna. Spíš jsem to myslel tak, že bych rád letos začal včelařit, ale úplně od nuly a nevím, jak ideálně začít. Jaká je nejrychlejší metoda. Oddělky (jsou na netu nabízeny v průběhu června) se mi jeví pro úplný začátek, jako nejideálnější řešení. (?) Na smetenec by asi bylo zapotřebí doplnění nějakých pláství/souší, které mít nebudu. Budu mít jen rámky s mezistěnami, což je pro včely asi málo, ne? Jak to ideálně vyřešit?
Díky R



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33654


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš (193.85.238.34) --- 22. 1. 2009
Re: Vyetení měli (33628) (33645)

"Rád bych věděl, jak v těch certifikovaných laboratořích vyšetření měli
reálně provádějí. Když vzorky odevzdáváme, tak přece víme, zda a případně
kolik tam je roztočů. Zajímalo by mne, zda se laboratorní výsledky shodují.
Jaké máte zkušenosti? Zatím jsem měl vzorky čisté, ale jsem podezíravý"

Zde je moje (negativní) zkušenost z loňska:
Před odevzdáním vzorku (25 včelstev) jsem poctivě 2 hodiny přehrabal vzorek a napočítal jsem 183 roztočů t.j. 7,3 roztoče na včelstvo (pod vlivem hlášených velkých úhynů - před tím jsem to nikdy nedělal a důvěřoval rozborům - včelařím 8 let).
Ihned při odevzdání jsem se poptával v organizaci, kde vzít léčivo na nátěr - odpověď, až, jak to dopadne a až to někdo rozhodne.
Tak jsem si ho sehnal na vlastní pěst a využil oteplení kolem 20. února a provedl nátěr (kolečka plodu nebyly větší než 10 cm).
Jaké bylo moje překvapení když mi důvěrník 25. února hlásil průměr z vyšetření 1,5 roztoče na včelstvo.
Pozn. Letos jsem zatím spokojen - bez úhynu a včelstva (30)na 6 - 8 uličkách (loni to bylo 4 - 5 uliček).
Závěr: důvěřuj, ale prověřuj.
S pozdravem.
Aleš.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33653


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 1. 2009
Re: "Pracujúci " nízkonadstavkový úľ (33637) (33648)

Pracování výrobků jehož díly jsou vyrobeny z jednoho kusu dřeva budou vždy problémem ABY SE TOMU PŘEDEŠLO začalo se používat lepení dílů z více kusů (Laťovka) , ve více vrstvách (překližka) a jiné podobné výrobky. Jako jsou různé dřevotřískové desky. Dnes na různé venkovní dřevěné konstrukce v těch lepších a dražších variantách používá jen lepený materiál čím má více vrstev tím je kvalitnější. Také způsob zpracování dřeva se liší podle toho z které části kmene dřevo pochází

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: "Pracujúci " nízkonadstavkový úľ
> Datum: 22.1.2009 07:54:31
> ----------------------------------------
> Nástavky jsou v zimě střídavě úplně mokré od šikmého deště nebo vlhkosti od
> včelstva a střídavě suché. V takových podmínkách pracuje každé dřevo. Je
> tedy třeba nastavky dělat tak, aby se při pracování dřeva nekroutily a mezi
> nastavky nevznikaly mezery. Já nastavky dělám zatím jen ze smrkového dřeva,
> ale dřevo na jednotlivé nastavky vždy vybirám stejné, protože hlavně pokud
> se vezme levné nekvalitní dřevo, jsou mezi jednotlivými kusy i z jednoho
> druhu stromu velké rozdíly. Potom, ale to víceméně neúmyslně, jsem nikdy
> nedělal stěny nastavku jen z jednoho kusu, vždy jsem je skládal, nejčastěji
> ze tří kusů slepených podélně.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Miro" <msolankas/=/hotmail.com>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, January 21, 2009 8:40 PM
> Subject: "Pracujúci " nízkonadstavkový úľ
>
>
> > Zdravím,
> > U stolára som si nechal urobiť nízke nadstavky na rámik 420x185. Pri
> zimnej
> > obhliadke som zistil, že pracovaním dreva nadstavky už na seba nedosadajú
> > ako minulý rok na jeseň, cez štrbinu bolo vidieť na všetky strany.
> > Je to bežné a čo s tým? Prosil by som o nejaký fundovaný názor.
> > Samozrejme u klasických zateplených na miere B-10 (420x275) sme tento
> > problém vôbec nesledovali.
> > S pozdravom
> > Miro
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33652


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miro (92.52.29.242) --- 22. 1. 2009
Re: zmena rozmerov (33637) (33649)

No odkiaľ mal drevo netuším, úprava bola robená tekutýmm voskom OSMO COLOR, pravdepodobne to bude rôznorodosťou dreva, lebo spodný sedí na dne dobre. Stolár nie vo výrobe úľov nováčik, robil už viacerým
Miro

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33651


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miro (92.52.29.242) --- 22. 1. 2009
Re: (33637) (33648)

Nadstavky sú vysoké 195mm, vyzerá to, že jednotlivé diely sú z jedného kusa, stolár to robil spôsobom viď príručka "Čermák ku optimálu". Povrchovo boli zvonku upravené dvojitým náterom tekutým voskom "OSMO COLOR". Vyzerá, že to bude tou rôznorodosťou dreva, lebo prvý na dne sedí v poriadku. Včera som tam bol pozrieť zas, a otec - starý včelár so 45-ročnou praxou sa vyjadril, že to nebude až tak kritické. No skúšobný prechod od klasiky k novému spoznáme až na jar.
Miro

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33650


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(195.189.142.116) --- 22. 1. 2009
Re: zmena rozmerov (33637)

Miro: bolo to drevo zo susicky,alebo volne susene?
Vcas a dokladne si spravil povrchovu upravu?
Uteplene ule nie su spajane na tupo, ale maju 'falc' tak ak tam je medzera tak ju nevidís

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33649


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 22. 1. 2009
Re: "Pracujúci " nízkonadstavkový úž (33637)

Nástavky jsou v zimě střídavě úplně mokré od šikmého deště nebo vlhkosti od
včelstva a střídavě suché. V takových podmínkách pracuje každé dřevo. Je
tedy třeba nastavky dělat tak, aby se při pracování dřeva nekroutily a mezi
nastavky nevznikaly mezery. Já nastavky dělám zatím jen ze smrkového dřeva,
ale dřevo na jednotlivé nastavky vždy vybirám stejné, protože hlavně pokud
se vezme levné nekvalitní dřevo, jsou mezi jednotlivými kusy i z jednoho
druhu stromu velké rozdíly. Potom, ale to víceméně neúmyslně, jsem nikdy
nedělal stěny nastavku jen z jednoho kusu, vždy jsem je skládal, nejčastěji
ze tří kusů slepených podélně.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Miro" <msolankas/=/hotmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 21, 2009 8:40 PM
Subject: "Pracujúci " nízkonadstavkový úľ


> Zdravím,
> U stolára som si nechal urobiť nízke nadstavky na rámik 420x185. Pri
zimnej
> obhliadke som zistil, že pracovaním dreva nadstavky už na seba nedosadajú
> ako minulý rok na jeseň, cez štrbinu bolo vidieť na všetky strany.
> Je to bežné a čo s tým? Prosil by som o nejaký fundovaný názor.
> Samozrejme u klasických zateplených na miere B-10 (420x275) sme tento
> problém vôbec nesledovali.
> S pozdravom
> Miro

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33648


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 21. 1. 2009
Re: Vyetení měli

Neshodují :-)
Petr

----- Original Message -----
From: "trestik" <trestik/=/trestik.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 21, 2009 11:13 PM
Subject: RE: Vyetení měli


Rád bych věděl, jak v těch certifikovaných laboratořích vyšetření měli
reálně provádějí. Když vzorky odevzdáváme, tak přece víme, zda a případně
kolik tam je roztočů. Zajímalo by mne, zda se laboratorní výsledky shodují.
Jaké máte zkušenosti? Zatím jsem měl vzorky čisté, ale jsem podezíravý.


> V laboratoři ti zjistí počet roztočů ve vzorku.Ale to je tak asi vše.I
> když
> budeš mít třeba ve vzorku průměřně uvedu cca dva roztoče na včelstvo,což
> by
> relativně včelstva ohrozit nemělo,tak můžeš na jaře zjistit,že ti včely na
> varoázu padly a nemáš nic.To byla loňský rok běžná praxe u značné části
> včelařů,kteří o včely přišly.Takže je to NANIC.



__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3786 (20090121)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33647


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 21. 1. 2009
Re: Obsazenost nástavků v průběhu roku (33631) (33633) (33643)

Těžko radit, ale pokud by jsi napsal odkud jsi (třeba tady na konferenci) nebo poptal někoho po okolí kdo má zkušenosti s tvorbou smetenců, tak na rámkové míře nezáleží. Je to stejné jako usazovat roj.

Spíš by ti měli poradit ti, co letos nakupovali oddělky. Jakou mají zkušenost.
Velmi záleží na místě kde včelaříš a hlavně kdy dostaneš ten oddělek. Něco jiného oddělek začátkem června a na konci června.
Čistě teoreticky, když vyběhnou tři plásty plodu, je to na obsednutí 9 rámků. Tedy celého nástavku. Mladá matka klade jak vzteklá a není pro ní problém to celé zaklást. Na konci června po slunovratu už to není takové tempo.

Takže kladoucí matka a jeden plást plodu v polovině května a třírámkový (plodu) oddělek začátkem června a šestirámkový na konci června může být pořád to samé včelstvo.

Nevím jaká je zkušenost, jestli prodávající potvrzují objednávky, nebo je jen berou a podle kapacit posílají, dokud se jim daří a ti na konci pořadníku můžou mít smůlu. Dopředu nikdo neví jaká bude sezona.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33646


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 21. 1. 2009
RE: Vyetení měli (33628)

Rád bych věděl, jak v těch certifikovaných laboratořích vyšetření měli
reálně provádějí. Když vzorky odevzdáváme, tak přece víme, zda a případně
kolik tam je roztočů. Zajímalo by mne, zda se laboratorní výsledky shodují.
Jaké máte zkušenosti? Zatím jsem měl vzorky čisté, ale jsem podezíravý.


> V laboratoři ti zjistí počet roztočů ve vzorku.Ale to je tak asi vše.I
> když
> budeš mít třeba ve vzorku průměřně uvedu cca dva roztoče na včelstvo,což
> by
> relativně včelstva ohrozit nemělo,tak můžeš na jaře zjistit,že ti včely na
> varoázu padly a nemáš nic.To byla loňský rok běžná praxe u značné části
> včelařů,kteří o včely přišly.Takže je to NANIC.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33645


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (88.100.116.110) --- 21. 1. 2009
Re: Vyšetení měli (33628) (33629) (33630) (33640) (33642)

G. Pazderka napsal:
>Takže chronologicky ... ZO má data o spadech. Zajímá mne jak se tedy reaguje kupříkladu v ZO na takovou vyjímečnou situaci.
..............

To záleží na každé ZO.
Správně by asi měla léčit podle oficiální metodiky. :)

Ale já jsem to myslel naopak:
Údaje za celou ZO jsou cenná informace pro mě o okolní situaci.
Zajímám se o ně?
Zeptám se zdravotníka?

Radek Krušina


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33644


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim (89.176.129.198) --- 21. 1. 2009
Re: Obsazenost nástavků v průběhu roku (33631) (33633)

Karel:Ahoj, ještě poddotaz, co to znamená 6 rámkový oddělek?
Kolik je to rámků plodu?
----
Ahoj, na netu jsem našel: (...Jedná se o 3 a víceplástové oddělky, včelstva s mladou matkou původem našeho chovu)....předpokládám, že když budu začínat od nuly, tak pro mě varianta přemetní včelstva do mého úlu asi nepřichází v úvahu (bez plástů)...nebo se to dá taky nějak vyřešit?
Jinak ano, uvažuju s Langstr. (44,8x23,2) - v tom případě by mi na rok 2009 měly opravdu stačit pouze dva nástavky 241mm?
Díky R

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33643


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.156.8) --- 21. 1. 2009
Re: Vyšetení měli (33628) (33629) (33630) (33640)

R.Krušina:>Ať chceme nebo ne, je to monitoring, který se dělá jednoduše i pro ty, kdo nemají varroadna. Jak to je zkreslené, a kolik mám roztočů si můžu u sebe ověřit než to pošlu. A údaj o ostatních ze ZO je podle mě dobrý pro každého, pokud mě to zajímá a dostanu ho. <
..........

Takže chronologicky ... ZO má data o spadech. Zajímá mne jak se tedy reaguje kupříkladu v ZO na takovou vyjímečnou situaci.

Předpokládám, že ZO je organizace více včelařů, kteří se sdružují právě proto aby kolektivně reagovali na určité situace. A aby se ty situace proto že jsou pospolu, snázeji zvládali.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33642


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (88.100.116.110) --- 21. 1. 2009
Re: Vyšetení měli (33628) (33629) (33634)

KaJi napsal:

>Pokud z toho zdravotník něco vyvodí je otázka, ale je to poměrně náročná a nákladná statistika velmi nepřesných čísel.
................

Ani jsem to nemyslel jako statistiku.
Ale zdravotník je u toho, kolik včelařů nedalo vzorek vůbec (ti určitě poctivě léčili :))
Kolik včelařů má měli pro deset včelstev na dně malé krabičky od sirek ( to určitě poctivě vypovídá o stavu roztočů :))
A kolik vzorků mělo nepočítaně roztočů, přes to, že poctivě odevzdali vzorek.

Mě to třeba nijak nevadí, spíš tak trochu "obdivuji" tyto včelaře, že se dobrovolně vydali cestou vyřazování svých varroanetolerantních včelstev formou úhynů a snaží se jako jedni " z mála" v republice šlechtit na varroatoleranci tímto způsobem.

Ale je to pro mě zajímavý údaj, co na svých stanovištích můžu čekat od reinvaze.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33641


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (88.100.116.110) --- 21. 1. 2009
Re: Vyšetení měli (33628) (33629) (33630)

G. Pazderka napsal:
>Já s ním v podstatě souhlasím. Jestli by totiž k něčemu při otázkách varroázy byl jeho zimní rozbor z období 2006-2007, vědělo by se, že se něco bude dít.(ne loňsko ale z rozbor předloňska)
.....................

Jenže právě ty předloňské rozbory byly zkreslené - upozorňovali na to ze všch stran: Že je teplo, včely létají, vynáší měl. A zdravotníci by mohli svědčit, kolik vzorků mělo nadstav roztočů :)

Ať chceme nebo ne, je to monitoring, který se dělá jednoduše i pro ty, kdo nemají varroadna. Jak to je zkreslené, a kolik mám roztočů si můžu u sebe ověřit než to pošlu. A údaj o ostatních ze ZO je podle mě dobrý pro každého, pokud mě to zajímá a dostanu ho.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33640


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jirka (83.208.198.12) --- 21. 1. 2009
Re: Jaký úl? (33554)

jsem začátečník a stál jsem před stejnou otázkou. sledoval jsem názory na internetu i v časopisech a úly jsou provozně asi srovnatelné. každý si chválí ten svůj.
nakonec jsem se rozhodl pro langstroth, protože výběr (nabídka) dílů k němu je větší a obvykle patří k levnějším nebo jsou rozdíly zanedbatelné...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33639


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 21. 1. 2009
Re:Obsazenost n?stavk? v pr?b?hu roku (33631)

Měli postavit 1 až 1 1/2 nástavku
Raději bych kupoval úly celé, nejméně 3 nástavky na úl. U nás sériová výroba neexistuje a nemusel by ses s tím pak domluvit

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Obsazenost n?stavk? v pr?b?hu roku
> Datum: 21.1.2009 18:38:18
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
> rád bych vznesl, jako laik, čistě teoretický dotaz. Jak přibližně se bude
> (v teoreticky příznivém případě) vyvíjet obsazenost nástavků při vložení
> oddělku (6 rámků výšky 232 mm) do spodního nástavku , když je tam kolem
> června 09 dám? Chtěl bych mít alespoň představu jak by to mohlo v průběhu
> roku 09 vypadat, ať se popřípadě vyvaruji nakoupení a ročnímu skladování
> nepotřebných nástavků...je mi jasné, že může, v nejhorším případě, nastat
> situace, že i jeden bude moc :-), ale řekněme, že by se včelám velmi dobře
> dařilo. (předpoklad spodní rámky 232mm (2 nástavky), horní rámky 159mm)
> Děkuji
> R.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33638


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miro (92.52.29.242) --- 21. 1. 2009
"Pracujúci " nízkonadstavkový úľ

Zdravím,
U stolára som si nechal urobiť nízke nadstavky na rámik 420x185. Pri zimnej obhliadke som zistil, že pracovaním dreva nadstavky už na seba nedosadajú ako minulý rok na jeseň, cez štrbinu bolo vidieť na všetky strany.
Je to bežné a čo s tým? Prosil by som o nejaký fundovaný názor.
Samozrejme u klasických zateplených na miere B-10 (420x275) sme tento problém vôbec nesledovali.
S pozdravom
Miro

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33637


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 21. 1. 2009
Re:Vyeten? m?li (33628)

Nejde říci ,že je to nanic
Úhyn včelstev na varoázu je dán stavem rostočů v podletí kdy včely vychovávají zimní generaci včel a lze ovlivnit od druhé poloviny července do první dekády září
Zimní vzorky měli ukazují až stav po všech podzimních léčení až do poloviny prosince
Tyto dvě věci spolu nesouvicí a upozorňují nás na stav pro nastávající sezónu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Standa V. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Vyeten? m?li
> Datum: 21.1.2009 16:46:00
> ----------------------------------------
> V laboratoři ti zjistí počet roztočů ve vzorku.Ale to je tak asi vše.I když
> budeš mít třeba ve vzorku průměřně uvedu cca dva roztoče na včelstvo,což by
> relativně včelstva ohrozit nemělo,tak můžeš na jaře zjistit,že ti včely na
> varoázu padly a nemáš nic.To byla loňský rok běžná praxe u značné části
> včelařů,kteří o včely přišly.Takže je to NANIC.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33636


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 21. 1. 2009
Re: (33626)

Je to všechno co spadne na dno úlu .K vyšetření se to zasílá bez mrtvých včel, vzorek za 30dní

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: v?ela <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 21.1.2009 16:06:20
> ----------------------------------------
> ahojky mohl by mi nekdo říci stručný popis měli?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33635


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 21. 1. 2009
Re: Vyšetení měli (33628) (33629)

Monitoring zimní měli je podle mě docela dobré opatření.
Pokud není nějak zkresleno, může nám to ríct, jak moc musíme léčit v dalším roce.
V rámci ZO to dá zdravotníkovi přehled, jak to vypadá u jednotlivých včelařů.

Radek Krušina
----------
Pokud se chce včelař orientovat v únoru jak má léčit na jaře, může si je sám a zadarmo udělat. Včelstvo po včelstvu. Sám posoudí jestli byl prolet, jak má/nemá nástavky a sám ví, za jak dlouho má vzorek a další faktory.

Pokud z toho zdravotník něco vyvodí je otázka, ale je to poměrně náročná a nákladná statistika velmi nepřesných čísel.

Pokud by si pár zodpovědných včelařů v jeho rajonu udělalo samo vyšetření,získal by asi lepší obrázek.
1/ nikdo by to nedělal
2/ ti co by to dělali by měli přesnější čísla po včelstvech - tedy nezprůměrovaná a dělali by to dobrovolně z přesvědčení. Po loňských povinných nátěrech oblastí s malým počtem nulových vzorků letos "NUL" asi přibyde.

A to nemluvím o tom, že by ti včelaři sledovali včely i v sezoně. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33634


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 21. 1. 2009
Re: Obsazenost nástavků v průběhu roku (33631)

Radim:
... rád bych vznesl, jako laik, čistě teoretický dotaz. Jak přibližně se bude (v teoreticky příznivém případě) vyvíjet obsazenost nástavků při vložení oddělku (6 rámků výšky 232 mm) do spodního nástavku
----------
Ahoj, ještě poddotaz, co to znamená 6 rámkový oddělek?
Kolik je to rámků plodu?
----
V pravděpodobně ne víc jak 2 nástavky. Předpokládám Langstroth 45*232.
A dával bych je do jednoho nástavku, další bych teprve po obsednutí jednoho přidával. Ne že by se do jednoho nemohly vejít, ale aby bylo na příští jaro trochu díla.
Asi nemáš plásty, takže budeš muset krmit aby stavěly. A případné přidávání dalšího nástavku bych v tomto případě dělal s překládáním plástů. Ono i v tom jednom nástavku bude lepší trochu vytažené mezistěny postupně prostrkávat do středu, aby v pozdějším období matka neplodovala jen na tmavších a panenské neignorovala.
-------
Docela by mě zajímaly zkušenosti včelařů s loňskými nákupy oddělků. Jaké tam byly rámky (staré/nové)a plásty (tmavé/světlé). Kdy a jak silné koupily, jak se do zimy udělaly atd. A jestli nakonec bylo dost oddělků, či se nedostávalo.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33633


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

sršeň (88.146.207.2) --- 21. 1. 2009
Re: jaký úl (33611) (33613)

To je z praxe.Měl jsem německé úly po německém včelaři míry 42x19,to byla hrůza práce do r.1987,mám jich pár jako raritu prázdné.Udělal jsem úly na 39x24 ale na 11rámků,zkoušel jsem pak vyšší.Ty mne přesvědčily jako nejlepší.Loni jsem chtěl skončit se včelama,nakonec jsem udělal za měsíc a půl nových 17 i s nástavky a to bylo jiné pohodlí.Nemám zrovna dobré podmínky pro snůšku po obrovských polomech v r.2001 a 2005 kdy padly zrovna ty starší stromy a v okolí nejsou pole.Přesto loni na tu bídu jsem měl průměr 30kg i s tím že jsem včely v červnu přendaval při snůšce.Jak jsem psal včelař musí pochopit a cítit co se děje s počasím a součastně se včelama.Určitě jste si všimli,slepice když začne pršet schovají se-přestane pršet, neschovají se bude pršet celý den,přijde bouřka pampelišky jsou otevřené-přestane pršet a včely si vás nevšimnou,pampelišky se zavřou pokud bude pršet celý den,pampelišky zůstanou zavřené den, dva i kdy je pěkně,nebude snůška všechno po ránu zaschne,nebudu tedy do včel přidávat mezistěny ani jinak rušit,vodní hladina je do 7h skoro bez hnutí čekáme krásné počasí aspoň 3 dny stvořené pro snůšku,mšice se stahují z listu k větvičkám bude zřejmě pršet a chladno,pavouci staví sítě bude déle sucho atd.Ono i když máme satelitní snímky,není zaručeno že tak bude zrovna kde mám včely.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33632


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim (89.176.129.198) --- 21. 1. 2009
Obsazenost nástavků v průběhu roku

Dobrý den,
rád bych vznesl, jako laik, čistě teoretický dotaz. Jak přibližně se bude (v teoreticky příznivém případě) vyvíjet obsazenost nástavků při vložení oddělku (6 rámků výšky 232 mm) do spodního nástavku , když je tam kolem června 09 dám? Chtěl bych mít alespoň představu jak by to mohlo v průběhu roku 09 vypadat, ať se popřípadě vyvaruji nakoupení a ročnímu skladování nepotřebných nástavků...je mi jasné, že může, v nejhorším případě, nastat situace, že i jeden bude moc :-), ale řekněme, že by se včelám velmi dobře dařilo. (předpoklad spodní rámky 232mm (2 nástavky), horní rámky 159mm)
Děkuji
R.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33631


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.156.8) --- 21. 1. 2009
Re: Vyšetení měli (33628) (33629)

R.Krušina:>S tímto tvrzením nesouhlasím.

Jednak nevím o tom, že někomu, kdo měl ve vzorku zimní měli průměr vloni 2 roztoče, padly do jara včely na varroázu. <
.......

Já s ním v podstatě souhlasím. Jestli by totiž k něčemu při otázkách varroázy byl jeho zimní rozbor z období 2006-2007, vědělo by se, že se něco bude dít.(ne loňsko ale z rozbor předloňska) Převážná většina včelstev přežila proto, protože byla lokálně nízká úroveň VD na jaře spolu s nízkou reinvazí, nebo zkrátka včelaři léčili podle detekce a monitoringu zamoření a neorientovali se podle zimního rozboru, který je jako detekce v červenci v podstatě zastaralý údaj.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33630


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 21. 1. 2009
Re: Vyšetení měli (33628)

Standa V. napsal:
>I když budeš mít třeba ve vzorku průměřně uvedu cca dva roztoče na včelstvo,což by relativně včelstva ohrozit nemělo,tak můžeš na jaře zjistit,že ti včely na varoázu padly a nemáš nic.
>To byla loňský rok běžná praxe u značné části včelařů,kteří o včely přišly.Takže je to NANIC.
.............

S tímto tvrzením nesouhlasím.

Jednak nevím o tom, že někomu, kdo měl ve vzorku zimní měli průměr vloni 2 roztoče, padly do jara včely na varroázu.
Ale vím o tom, že na oslabené včely zaútočila ještě nosemóza.
Loni byla větina včelstev pryč do konce roku 2007. Už nebylo co vyšetřovat.

Monitoring zimní měli je podle mě docela dobré opatření.
Pokud není nějak zkresleno, může nám to ríct, jak moc musíme léčit v dalším roce.
V rámci ZO to dá zdravotníkovi přehled, jak to vypadá u jednotlivých včelařů.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33629


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Standa V. (94.125.216.34) --- 21. 1. 2009
Vyšetení měli

V laboratoři ti zjistí počet roztočů ve vzorku.Ale to je tak asi vše.I když budeš mít třeba ve vzorku průměřně uvedu cca dva roztoče na včelstvo,což by relativně včelstva ohrozit nemělo,tak můžeš na jaře zjistit,že ti včely na varoázu padly a nemáš nic.To byla loňský rok běžná praxe u značné části včelařů,kteří o včely přišly.Takže je to NANIC.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33628


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 21. 1. 2009
Re: (33626)

Ahoj,

můžeme říci, že to jsou zbytky voskových víček, částečky pylu,
cukru z medu a i nečistot na dně úlu. Jedná se o "spad" v období
jednoho kalendářního měsíce. A tato směs (bez částí uhynulých
včel) se dává na rozbor - stanovení množství jedinců roztoče
Varroa destructor a také na mor lze "orientačně" testovat. Orientačně
proto, že klinické příznaky se nemusí objevit.


Marek Medve

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "v?ela" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět:
Datum: 21.1.2009 - 16:05:57

> ahojky mohl by mi nekdo říci stručný popis měli?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33627


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

včela (89.29.84.242) --- 21. 1. 2009

ahojky mohl by mi nekdo říci stručný popis měli?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33626


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.102) --- 21. 1. 2009
Re: Materiál na úle (33607) (33618) (33624)

"cementových" úlech
-----
Na vcelařských novinách.cz publikoval někdo 2 zajímavé články jak v nástavkových úlech dřevocementových desek chová včely na divoké stavbě.
Na nástavky poněkud těžké, ale na dna by se voděodolné desky docela hodily. Zvlášť když to jsou odřezky ze stavební výroby.
Betonové úly se prý používají v tropických oblastech.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33625


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 21. 1. 2009
RE: Materiál na úle (33607) (33618)

Pro experimentátory s materiálem na úly je zde seriózní článek o
"cementových" úlech, včetně srovnání s dřevěnými úly.

http://www.scielo.br/scielo.php?pid=S0103-90162004000600002&script=sci_artte
xt

Nejedná se samozřejmě o betonové úly, ale cement je tam jako pojivo
expandovaného vermakulitu, což je obdoba perlitu. Kdo si v minulosti vyráběl
tvárnice na stavbu rodinného sídla to třeba uvítá :-)

J.T.



> Ono je taky rozdíl, kde se suší. Jestli někde na půdě nebo nahoře ve
> stodole
> pod střechou rozpalovanou v létě sluncem nebo někde na zahradě ve stínu
> pod
> ořechem kryté plachtou.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Milan Krokavec" <milan/=/krokavec.sk>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, January 20, 2009 8:51 PM
> Subject: Re: Materiál na úle
>
>
> > Bežne sa udáva prirodzené sušenie 1cm/rok, t.j. pri 2,5cm cca 2,5 resp.
> 2
> > roky. Aby sa potom ďalej nezosychalo. To sa dá pokiaľ nepotrebuje včelár
> > úle hneď, ale uvažuje v budúcnosti o rozširovaní a nakúpi si zásobu,
> ktoré
> > stačí schnúť.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33624


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 21. 1. 2009
Re: Jaký úl? (33554) (33569) (33576) (33577) (33578) (33583) (33608) (33619) (33621)

Faktem je, že když se jde jenom pár desítek let do historie, tak každá
evropská země měla v té době několik svých originálních rámkových měr a
úlových systémů, stanovených vedle nějakých polovědeckých výpočtů snad podle
délky nože, kterým kdysi první včelař první tyto rámky vyráběl nebo klacku,
ze kterého je dělal, či snad podle průměru kmene, ze kterého dělal první
úl....Dneska jsou tyto systémy jen v muzeích. Z Ameriky je známý langstroth,
ale co my víme o jiných včelařských farmách, které tam někdy před 100 lety
používaly své rámky a úlové systémy. Svět se čím dále zmenšuje, informace
cestují čím dále rychleji a dále. Pro následující generaci bude, jak je pro
nás normální sledovat informace a články o dění v České republice a možná
ještě trochu na Slovensku, normální sledovat informace a články v EU plus
možná ještě dění někde u včelařských lídrů, jestli to bude za 20 - 40 let
USA, Nový Zéaland, Čína, Austrálie, Jižní Afrika, Argentina, kdo ví?
Fakt je, že ještě před takovými 30 lety byl u nás včelař včelařící výměnou
celých nástavků bez práce s jednotlivými rámky bílou vránou a míra 39 x 24
byla nějak v 80 - 90 % včelstev.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 21, 2009 9:39 AM
Subject: Re: Jaký úl?


> Stále stejná otázka, zaměstnávající včelaře již přes 100 let a jednotné
> řešení v nedohlednu.Každopádně to "nevýhodné přemisťování nástavků" je
> staré v neměnné podobě hodně přes 100 let a i dnes se těmito způsoby těží
> prakticky veškerá produkce světového medu a to snad naproti snahám
> některých teoretiků má dost silnou vypovídající schopnost. Rovněž nelze
> přehlédnout, že jsou evropské země, kde úly Dadant tvoří většinu, např. v
> Itálii a Francii a to hlavně na farmách. Že by tamní včelaři byli tak
> neschopní?? Asi těžko že. My v Čechách jsme z hlediska racionalizace měli
> smůlu, že naši předci si libovali v míře 39. Slováci nato šli chytřeji a
> zavedli Zanderovu míru 42 a ta už je v Evropě rozšířena slušně. Proto si
> myslím, že kdo zvolí Optimál, neudělá chybu. Zdraví R. S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33623


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 21. 1. 2009
Re: Jak? ?l? (33620)

Ve Stražisku mají řezačku a nařežou mezistěny kdykoliv na jakoukoliv míru. Nemají je na skladě. Ve Včelpu to tak není. Mají dané rozměry a jiný rozměr udělají jen když budou mít víc času.
Tonda

>Já beru mezistěny ze stražiska a na míru 39 x 17 nají běžně na skladě což znamená jedno používá se hodně .

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33622


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.183.70.9) --- 21. 1. 2009
Re: Jaký úl? (33554) (33569) (33576) (33577) (33578) (33583) (33608) (33619)

Stále stejná otázka, zaměstnávající včelaře již přes 100 let a jednotné řešení v nedohlednu.Každopádně to "nevýhodné přemisťování nástavků" je staré v neměnné podobě hodně přes 100 let a i dnes se těmito způsoby těží prakticky veškerá produkce světového medu a to snad naproti snahám některých teoretiků má dost silnou vypovídající schopnost. Rovněž nelze přehlédnout, že jsou evropské země, kde úly Dadant tvoří většinu, např. v Itálii a Francii a to hlavně na farmách. Že by tamní včelaři byli tak neschopní?? Asi těžko že. My v Čechách jsme z hlediska racionalizace měli smůlu, že naši předci si libovali v míře 39. Slováci nato šli chytřeji a zavedli Zanderovu míru 42 a ta už je v Evropě rozšířena slušně. Proto si myslím, že kdo zvolí Optimál, neudělá chybu. Zdraví R. S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33621


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 21. 1. 2009
Re: Jak? ?l?

Já beru mezistěny ze stražiska a na míru 39 x 17 nají běžně na skladě což znamená jedno používá se hodně . Pak se také dnes klade důraz při úlové otázce jen na jdednotnou míru délky rámku. V dnešní době se mi zdá že snahy o nějakou normalizaci která začala probíhat koncem 19 století po 100 letech skončily a jednotliví výrobci dělají svoje výrobky tak aby šlo používat zase jen jejich zboží, a všichni právě to označují za to světové s perspektivou.
Podívejte se kolem sebe a zjistíte , že se to týká veškeré výroby a nejen úlů . Z toho vyplývá jedno>>jde jen o obsazení trhu právě svými výrobky &lt;&lt;
Já pak jako zákazník si musím zjistit co se nejvíc prodává včetně následných zařízení.
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: HI &lt;e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Jak? ?l?
> Datum: 20.1.2009 21:00:00
> ----------------------------------------
> RP:
> "Obdélníkový
> nastavek na 10 rámků 39x24 s vnější šířkou 42 je proti tomu citelně
> ergonomičtější a zvedá se znatelně lépe. Langstroth se stejnou šířkou a
> délkou o cca 5 cm větší bude na tom stejně. Přirozeně chytá se za úchopové
> lišty na zadní a přední stěně, ne za boční stěny."
>
> Debata o hmotnosti a rozměrech nástavku mi zas nutí otázku, která mi vrtá
> hlavou. Proč se více nepoužívá rámková míra 39x17? Využila by velkého
> rozšíření délky rámku 39 cm (hodně včelařů v mém okolí si při pomyšlení na
> jiný rozměr než 39x24 klepe na čelo a ve včelařské prodejně u nás se také
> skoro na nic jiného nehraje). Např. přenos oddělků by byl snazší, než při
> úplně jiném půdorysu. Má to výhody nízkých nástavků a zároveň to není až
> tak velká plocha jako Optimal, ani taková „nudle“ jako Langstroth, jak se
> tu psalo, a nástavky jsou lehčí.
> Snažil jsem se k tomu něco najít v archivu konference, v knížkách a
> časopisech, ale nenašel jsem vlastně jiné zápory, než že při chovu opravdu
> silných včelstev je potřeba hodně vysoký komín nástavků a větší počet dílů
> úlu (ale to je u všech NN). Také moc nerozumím tomu argumentu o potřebě
> delších rámků kvůli tepelné izolaci včelstva - většinou to bývá napsáno
> hned vedle toho, že včely v zimě žádnou izolaci nepotřebují... Pro lepší
> ovládnutí tepelného režimu úlu na jaře po rozpuštění chumáče mi zase přijde
> lepší spíš celkově menší prostor úlu a možnost ho zase po menších částech
> rozšiřovat.
> Když k tomu připočtu to, jak jsem v létě čekal s vytáčením medu, až se
> zaplní a „uzrají“ celé rámky 39x24, nemůžu se pořád myšlenky na rm 39x17
> zbavit.
> Ještě prosím o informaci, jak je to s chovem silných včelstev ve vyšších
> polohách (třeba 650 m n.m.). Možná je to jenom můj dojem, ale nejsou tyto
> hodně prostorné úly (a i ty s hodně vysokými rámky) konstruovány hlavně pro
> nižší polohy, teplé a bohaté na snůšku? Je možné a obvyklé chovat v
> chladnějších a chudších oblastech tak silná včelstva, aby zde opravdu
> vyrostly ty vysoké komíny?
> Doufám, že jsem nenapsal moc nesmyslů, teprve si to tak nějak rovnám v
> hlavě (proto se taky hlavně ptám, pořád ještě je pro mě přechod na jinou rm
> poměrně jednoduchý a nerad bych si to pak zopakoval ve velkém). Prosím o
> Vaše zkušenosti s touto rm, z příspěvků více lidí je zřejmé, že na ní
> včelařili, ale přešli na jinou. Kvůli čemu, v čem je háček? Nebo je to
> jenom tím, že je tato rm další z komplikací na „přesyceném trhu“ rámkových
> měr?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33620


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 21. 1. 2009
Re: Jaký úl? (33554) (33569) (33576) (33577) (33578) (33583) (33608)

Není to tak dlouho, kdy převládajícím způsobem včelaření byla manipulace s
jednotlivými rámky, zatímco dneska to je manipulace s celými nastavky. To
vyžadovalo dost jiné včelařské myšlení. Mít dva různé rámky v jednom úlu
byla zásadní nevýhoda, proto bylo mnohem výhodnější stanovit kompromis a na
všechno používat stejné rámky. 39x24 je právě jeden z těch kompromisů. Na
druhé straně, při včelaření s jednotlivými rámky, odpadá většina nevýhod,
která se objevuje při včelaření s velkými rámky s manipulací s celými
nastavky a zvýrazňují se nevýhody velkého počtu nízkých rámků. Proto dříve,
když se včelařilo s jednotlivými rámky, se na nižší rámky než 24 obvykle
nešlo, spíše byla snaha jít na rámky vyšší a větší. Rámkové míry Optimálu a
Dadantu tady víceméně přišly až s rozvojem nástavkového včelaření, takže na
těchto mírách se jaksi stalo normální používat různé výšky rámků, zatímco
na rámku 39 zůstali hlavně včelaři starší, co se drželi jedné výšky rámku.
To se odráží i v nabídkách hotových úlů, nikdo nebude dopředu dělat ty míry,
co prodávají málo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "HI" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 20, 2009 8:59 PM
Subject: Re: Jaký úl?


> RP:
> "Obdélníkový
> nastavek na 10 rámků 39x24 s vnější šířkou 42 je proti tomu citelně
> ergonomičtější a zvedá se znatelně lépe. Langstroth se stejnou šířkou a
> délkou o cca 5 cm větší bude na tom stejně. Přirozeně chytá se za úchopové
> lišty na zadní a přední stěně, ne za boční stěny."
>
> Debata o hmotnosti a rozměrech nástavku mi zas nutí otázku, která mi vrtá
> hlavou. Proč se více nepoužívá rámková míra 39x17? Využila by velkého
> rozšíření délky rámku 39 cm (hodně včelařů v mém okolí si při pomyšlení na
> jiný rozměr než 39x24 klepe na čelo a ve včelařské prodejně u nás se také
> skoro na nic jiného nehraje). Např. přenos oddělků by byl snazší, než při
> úplně jiném půdorysu. Má to výhody nízkých nástavků a zároveň to není až
> tak velká plocha jako Optimal, ani taková „nudle“ jako Langstroth, jak se
> tu psalo, a nástavky jsou lehčí.
> Snažil jsem se k tomu něco najít v archivu konference, v knížkách a
> časopisech, ale nenašel jsem vlastně jiné zápory, než že při chovu opravdu
> silných včelstev je potřeba hodně vysoký komín nástavků a větší počet dílů
> úlu (ale to je u všech NN). Také moc nerozumím tomu argumentu o potřebě
> delších rámků kvůli tepelné izolaci včelstva - většinou to bývá napsáno
> hned vedle toho, že včely v zimě žádnou izolaci nepotřebují... Pro lepší
> ovládnutí tepelného režimu úlu na jaře po rozpuštění chumáče mi zase
přijde
> lepší spíš celkově menší prostor úlu a možnost ho zase po menších částech
> rozšiřovat.
> Když k tomu připočtu to, jak jsem v létě čekal s vytáčením medu, až se
> zaplní a „uzrají“ celé rámky 39x24, nemůžu se pořád myšlenky na rm 39x17
> zbavit.
> Ještě prosím o informaci, jak je to s chovem silných včelstev ve vyšších
> polohách (třeba 650 m n.m.). Možná je to jenom můj dojem, ale nejsou tyto
> hodně prostorné úly (a i ty s hodně vysokými rámky) konstruovány hlavně
pro
> nižší polohy, teplé a bohaté na snůšku? Je možné a obvyklé chovat v
> chladnějších a chudších oblastech tak silná včelstva, aby zde opravdu
> vyrostly ty vysoké komíny?
> Doufám, že jsem nenapsal moc nesmyslů, teprve si to tak nějak rovnám v
> hlavě (proto se taky hlavně ptám, pořád ještě je pro mě přechod na jinou
rm
> poměrně jednoduchý a nerad bych si to pak zopakoval ve velkém). Prosím o
> Vaše zkušenosti s touto rm, z příspěvků více lidí je zřejmé, že na ní
> včelařili, ale přešli na jinou. Kvůli čemu, v čem je háček? Nebo je to
> jenom tím, že je tato rm další z komplikací na „přesyceném trhu“ rámkových
> měr?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33619


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 21. 1. 2009
Re: Materiál na úle (33607)

Ono je taky rozdíl, kde se suší. Jestli někde na půdě nebo nahoře ve stodole
pod střechou rozpalovanou v létě sluncem nebo někde na zahradě ve stínu pod
ořechem kryté plachtou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Milan Krokavec" <milan/=/krokavec.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 20, 2009 8:51 PM
Subject: Re: Materiál na úle


> Bežne sa udáva prirodzené sušenie 1cm/rok, t.j. pri 2,5cm cca 2,5 resp. 2
> roky. Aby sa potom ďalej nezosychalo. To sa dá pokiaľ nepotrebuje včelár
> úle hneď, ale uvažuje v budúcnosti o rozširovaní a nakúpi si zásobu, ktoré
> stačí schnúť.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33618


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 21. 1. 2009
Re: zimování rezervních matek (33602)

Možná. V 10 centimetrů silném polystyrenu. Pokud nezahyne na špatné větrání
a nadměrnou vlhkost a plísně. Nebo v nějakém speciálu. Nebo pokud bude tak
teplá zima jako před dvěma roky.
Ale na 5 - 7 rámcích 39x24, pokud jsou v srpnu plně obsazeny, přežije v
prknech téměř jakoukoliv zimu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 20, 2009 7:33 PM
Subject: zimování rezervních matek


> Chci se zeptat vyzimuje rezervní oddělek v utepleném 3 rámkovém plemenáči
> 39 x 24 cm ? Myslím přezimování matky pro jarní potřebu vyměny matek v
> produkčních včelstvech.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33617


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 21. 1. 2009
Re: Co se deje v sousednim Nemecku? (33587) (33591)

Vzhledem k "úspěšnému" blbnutí německých zelených ideologistů, co se týká
větrníků a odmítání atomové energie a určitě i dalších věcí bych se nedivil,
kdyby lidi podobného světového názoru ovládli i německý svaz včelařů. To
jsou věci, za které bude Německo a díky průniku těchto lidí do byrokracie EU
celá Evropa včetně nás jednou tvrdě platit a že by se nějak měnil kurs to
zatím vidět není.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33616


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 21. 1. 2009
Re: Využívání oček a zasíťovaného dna během celého roku (33588)

Na očka zatím názor nemám. Co se týká zasíťovaného dna, to podle mně na
podzim a v zimě sjednocuje režim v úlech na studený a větraný. Pokud je
totiž zespoda v úlu otevřené síto, je v pozdním podzimu a v zimě víceméně
jedno, jestli jednotlivé nastavky jsou uteplené nebo jednostěnné, je jedno,
jestli nastavek se trochu kroutí a tím trochu netěsní nebo je jedno, jak je
uteplený strůpek. Teplotu a větrání od vlhkosti víceméně určuje to síto. V
rámci jednoho včelaře se tím odstraní rozdíly mezi včelstvy, pokud nějaký
nastavek je nekvalitně vyrobený a tím netěsný, případně pokud nějaké
včelstvo má sklony k plodování v pozdním podzimu nebo v nějakém bezvýznamném
přechodném zimním oteplení, kdy by bylo následujícími mrazy při výchově
plodu oslabeno. Celkově mezi včelaři se tím odstraní rozdíly v chování
včelstev. Jako vedlejší efekt tím byla zminimalizována diskuze o uteplení
ulů či provedení strůpků v zimě. Naopak potom v předjaří a na jaře, kdy už
včelstva se nedají odradit chladným úlem od plodování, hlavně u slabších a
slabých včelstev náběh plodování a tím jarní rozvoj zpomaluje, u silných
včelstev nemá takový vliv. Zasíťované dno a velké spodní česno podle mně pro
zimování není nijak zvlášť nutné, včely klidně přezimují i v úplně utěsněném
úlu bedničce s česnem velikosti očka. Z dřívějška v zimování v zadovácích si
ale pamatuji různé "excesy" včelstev, pravidelně tak 1 - 2 včelstva z 10 -
20, někdy ale i většina se v lednovém oteplení docela intenzívně rozkladla a
potom, než přišlo skutečně teplé jaro, dostala pořádně na frak kvůli velké
spotřebě zásob i kvůli velké vlhkosti úlů. Něco určitě udělalo to, že tehdy
byly včelstva na jednom stanovišti geneticky mnohem různorodější než dnešní,
asi se v tom hodně projevila i tehdy obvyklá příměs včely italské, ale velký
vliv má i to zasíťované dno. Takže kdyby se nepoužívalo zasíťované dno,
zvýšily by se určitým způsobem počty zimních úhynů a oslabení včelstev o ty
včelstva, která by se v zimě rozplodovala zároveň by ale se zvýšil počet
přeživších včelstev o ty slabé, které by v úle se zasíťovaným dnem nezvládly
předjaří a jaro.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ing. Josef Třeštík" <trestik/=/trestik.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 20, 2009 12:11 PM
Subject: Využívání oček a zasíťovaného dna během celého roku


Dobrý den,



standardem u současných moderních úlů je zasíťované dno a očka ve všech
nástavcích. Jako začínající včelař jsem již prostudoval všechny možné
zdroje, včetně diskusí, avšak jejich využívání je často rozporuplné. Staří
včelaři, včetně mého otce, který včelaří přes 50 let, nad zasíťovaným dnem a
očky kroutí hlavou. Otevírám toto vlákno ve snaze shromáždit názory na
používání oček a zasíťovaného dna během celého roku.



Josef Třeštík

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33615


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 21. 1. 2009
Re: jaký úl (33611) (33613)


Mám malý dotaz?? To je jen názor, nebo zkušenost z praxe ??
Možná by to chtělo vyzkoušet a ne jen zavrhovat. Ale záleží také na snůškových podmínkách. Tam, kde medují i plaňky v plotu má vysoký rámek výhody o kterých hovoříte. Tam, kde je snůška spíše slabší a nárazová ???....

Na www.vcelarstvi.nazory.cz je fotka zamrzlého skla na úle a je tam po dnech vyznačeno víčkování medu na posledním rámku v úle a datum prvního vytáčení v minulém roce. To je důkaz toho, že silné včelstvo v době snůšky zanese úl do týdne, ale včelař nesmí přidávat nástavky a rušit včely, a celé rozebírat. Odeberu jen zavíčkované rámky, včely to ani nepoznají, a neoslabuji včely odebíráním celých nástavků, protože včelařím a bydlím na severním svahu a musel jsem tomu přizpůsobit i včelaření.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33614


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.60) --- 20. 1. 2009
Re: jaký úl (33611)

>Jestli přendavám polonástavky a nebo převěšuji pár rámků z plodiště je časově jedno.Já jsem viděl včelaře s 500 úly s jedním pomocníkem při medobraní,39x30 na 11 rámků.Nedovedu si představit těch polonástavků,skladovat a převážet a rámků vytáčet.< sršeň
----------------------------------------------------------
Mám malý dotaz?? To je jen názor, nebo zkušenost z praxe ??
Možná by to chtělo vyzkoušet a ne jen zavrhovat. Ale záleží také na snůškových podmínkách. Tam, kde medují i plaňky v plotu má vysoký rámek výhody o kterých hovoříte. Tam, kde je snůška spíše slabší a nárazová ???....
Tak dobrou noc přátelé. Jdu chrnět. JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33613


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 20. 1. 2009
Re: Materiál na úle (33607)

On Tuesday 20 of January 2009 20:51:07 Milan Krokavec wrote:
> Bežne sa udáva prirodzené sušenie 1cm/rok, t.j. pri 2,5cm cca 2,5 resp. 2
> roky.

Mozna mam spatne informace, ale muj truhlar to pocital jako Vy, ale centak z
hora a centak ze spoda byl podle nej cca 1 rok na suseni. Pro mne tak staci.

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33612


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

sršeň (88.146.207.2) --- 20. 1. 2009
jaký úl

600m. Zkoušel jsem také různé míry.Nakonec nejlepší je plodiště na 14 rámků 39x28,podmet 8 cm.Když je snůška zanesou medník i dva po 10 rámkách,vystaví i v podmetu divočinu.Méně rámků,stejný rozměr.Plné rámky váhově po 2,5kg,přenáším po 5-6 v hliníkových přepravkách.Medníky nezvedám,překlápím.V létě ,kdy není jako loni snůška se po prvém vytáčení zuží medník přepážkou.Záleží na včelaři ,který umí vystihnout jaké bude počasí ,sílu včelstva,zda bude snůška,co pokvete,jestli stačí plochu zavíčkovat.To samé se dělá na zimu.Nechá se jen 10 rámků a přepážka.10 května mám vystaveny 3 mezistěny někdy i 4.V březnu podporuji rozkladení tím,že jeden plný zavíčkovaný rámek odvíčkuji a přendám do druhého včelstva k plodu.Cizí chutná lépe.Na této rámkové míře nezůstanou včely bez zásob.Na 39x24 dojdou nahoru a i když mají zásoby stane se, že je nepřenesou.Jestli přendavám polonástavky a nebo převěšuji pár rámků z plodiště je časově jedno.Já jsem viděl včelaře s 500 úly s jedním pomocníkem při medobraní,39x30 na 11 rámků.Nedovedu si představit těch polonástavků,skladovat a převážet a rámků vytáčet.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33611


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 20. 1. 2009
Re: Jaký úl? (33554) (33569) (33576) (33577) (33578) (33583) (33608)

HI:>Prosím o Vaše zkušenosti s touto rm, z příspěvků více lidí je zřejmé, že na ní včelařili, ale přešli na jinou.<
..........
Známý český včelař o těchto úlech napsal do Včelařství, že místo medobraní slízává jen smetanu ... místní kolega je má také, má akorát vlastní konstukci a nestěžuje si, má sice o kapku méně včelstev než já, ale funguje mu to, má jich sezonně jen cca 200. Závidím mu tu menší váhu, když je nástavek plný medu. Ale oto musí více šlapat aby to přenosil. Jestli odejdou dříve záda nebo kolena ... ;-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33610


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Krokavec (78.141.102.191) --- 20. 1. 2009
Škola nadstavkového včelárenia

Priatelia, PSNV-SK organizuje Školu nadstavkového včelárenia, viac informácií na: http://www.n-vcelari.sk/view.php?cisloclanku=2009011301. Určené je ako pre začínajúch včelárov, tiež pre tých, ktorí sa len rozhodujú, ale aj pre skúsenejších, ktorí sa chcú dozvedieť viac o nadstavkovom včelárení a porovnávť technológie včelárenia.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33609


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

HI (81.90.163.84) --- 20. 1. 2009
Re: Jaký úl? (33554) (33569) (33576) (33577) (33578) (33583)

RP:
"Obdélníkový
nastavek na 10 rámků 39x24 s vnější šířkou 42 je proti tomu citelně
ergonomičtější a zvedá se znatelně lépe. Langstroth se stejnou šířkou a
délkou o cca 5 cm větší bude na tom stejně. Přirozeně chytá se za úchopové
lišty na zadní a přední stěně, ne za boční stěny."

Debata o hmotnosti a rozměrech nástavku mi zas nutí otázku, která mi vrtá hlavou. Proč se více nepoužívá rámková míra 39x17? Využila by velkého rozšíření délky rámku 39 cm (hodně včelařů v mém okolí si při pomyšlení na jiný rozměr než 39x24 klepe na čelo a ve včelařské prodejně u nás se také skoro na nic jiného nehraje). Např. přenos oddělků by byl snazší, než při úplně jiném půdorysu. Má to výhody nízkých nástavků a zároveň to není až tak velká plocha jako Optimal, ani taková „nudle“ jako Langstroth, jak se tu psalo, a nástavky jsou lehčí.
Snažil jsem se k tomu něco najít v archivu konference, v knížkách a časopisech, ale nenašel jsem vlastně jiné zápory, než že při chovu opravdu silných včelstev je potřeba hodně vysoký komín nástavků a větší počet dílů úlu (ale to je u všech NN). Také moc nerozumím tomu argumentu o potřebě delších rámků kvůli tepelné izolaci včelstva - většinou to bývá napsáno hned vedle toho, že včely v zimě žádnou izolaci nepotřebují... Pro lepší ovládnutí tepelného režimu úlu na jaře po rozpuštění chumáče mi zase přijde lepší spíš celkově menší prostor úlu a možnost ho zase po menších částech rozšiřovat.
Když k tomu připočtu to, jak jsem v létě čekal s vytáčením medu, až se zaplní a „uzrají“ celé rámky 39x24, nemůžu se pořád myšlenky na rm 39x17 zbavit.
Ještě prosím o informaci, jak je to s chovem silných včelstev ve vyšších polohách (třeba 650 m n.m.). Možná je to jenom můj dojem, ale nejsou tyto hodně prostorné úly (a i ty s hodně vysokými rámky) konstruovány hlavně pro nižší polohy, teplé a bohaté na snůšku? Je možné a obvyklé chovat v chladnějších a chudších oblastech tak silná včelstva, aby zde opravdu vyrostly ty vysoké komíny?
Doufám, že jsem nenapsal moc nesmyslů, teprve si to tak nějak rovnám v hlavě (proto se taky hlavně ptám, pořád ještě je pro mě přechod na jinou rm poměrně jednoduchý a nerad bych si to pak zopakoval ve velkém). Prosím o Vaše zkušenosti s touto rm, z příspěvků více lidí je zřejmé, že na ní včelařili, ale přešli na jinou. Kvůli čemu, v čem je háček? Nebo je to jenom tím, že je tato rm další z komplikací na „přesyceném trhu“ rámkových měr?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33608


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Krokavec (78.141.102.191) --- 20. 1. 2009
Re: Materiál na úle

Bežne sa udáva prirodzené sušenie 1cm/rok, t.j. pri 2,5cm cca 2,5 resp. 2 roky. Aby sa potom ďalej nezosychalo. To sa dá pokiaľ nepotrebuje včelár úle hneď, ale uvažuje v budúcnosti o rozširovaní a nakúpi si zásobu, ktoré stačí schnúť.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33607


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 20. 1. 2009
Re: Jaký úl? (33554) (33569) (33576) (33577) (33598)

To je naprosto vzorové nepochopení nízkonástavkové technologie. Kdo neumí zacházet se včelstvy bez "rámečkování", nikdy ji nepochopí a včelaření s nízkými nástavky bude pro něj nevyhnutelně těžké.

Začal jsem včelařit v roce 1975 a čerpal z učených knih. Komentář manželky k výsledkům mého včelaření byl jednoznačný:“ Nebude lepší, když si tu trochu medu radši koupíme?!? Vyjde nám to levněji a budeš mít více času na jiné činnosti.Jenom roje po stromech chytáš.
Zrušil jsem nízké nástavky a koupil ty největší úly co měli v obchodě. Do nízkých dobře nesou slepice.Přestal skladovat nástavky a rámky. Jiní nasazují medníky a my už vytáčíme. Polovic práce a komentář manželky byl: „ Už přestaň vytáčet, protože to nemám kde dávat“. To bylo takové překvapení. Potom se můžu věnovat hlavně obnově díla. Ke svým zvedákům se nebudu vyjadřovat. Nechám to na ostatních, co je využívají.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33606


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 20. 1. 2009
Re: Jak? ?l? (33554) (33569) (33576) (33577) (33598)

a ty zvedáky jsou pak dalším harampádím které doma zavazí po většinu roku

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Jak? ?l?
> Datum: 20.1.2009 18:35:26
> ----------------------------------------
> Takové úly mi připomínají knihu, ve které včelař musí listovat.
> ______________________________________________________________
>
> To je naprosto vzorové nepochopení nízkonástavkové technologie. Kdo neumí
> zacházet se včelstvy bez "rámečkování", nikdy ji nepochopí a včelaření s
> nízkými nástavky bude pro něj nevyhnutelně těžké. Kdo se opravdu naučí
> pracovat výhradně s celými nástavky s využitým praktických úlových zvedáků,
> pozná nejjednodušší a nejefektivnější metodu včelaření. Já se tomu stále
> učím.
>
> S pozdravem...M. Václavek
> //\/\\//
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33605


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 20. 1. 2009
RE: Vyuívání oček a zasíovaného dna během celého roku (33588) (33592) (33594)

na sítech výhody nevidím. Lépe řečeno nevidím rozdíl mezi uzavřenými a síťovanými dny. Ovšem u oček výhody jsou Již z příchodu jsou vidět různé stavy včelstva aniž se do nich díváte a když se vám síto nebude líbit položíte naň popndekl a do očka špunt

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: trestik <trestik/=/trestik.cz>
> Předmět: RE: Vyuívání oček a zasíovaného dna během celého roku
> Datum: 20.1.2009 16:12:37
> ----------------------------------------
>
> Jisté je, že žádná ISO norma na úly není (zatím). Je zde však určitý trend,
> který určují výrobci a autority v tomto oboru. Když se podívám do současných
> nabídek tuzemských výrobců (Kolomý, Nerad, Břinek, Zelený, Sedláček, Jaša) a
> na stránky autorit v tomto oboru (Výzkumný ústav včelařský, s.r.o., Dol,
> Zubří), všude vidím zasíťovaná dna a očka. Mám se tomuto trendu jako
> začínající včelař bránit? Z mého pohledu se to stává standardem a rád bych
> jej uměl používat.
>
> Josef Třeštík
>
> > trestik:>standardem u současných moderních úlů je zasíťované dno a očka ve
> > všech nástavcích.<
> > .......
> >
> > Nevím jaké standardy zrovna hodnotíte, ale očka a síťované dna jaksi v
> > pláncích u běžných, celosvětově zavedených typu úlů moc nevidím. Doplňek
> > nebo komponenta standardu by neměla být hodnocena stejně jako standardní
> > podoba úlu, ale jako volitelná možnost. Jinak se nebavíme o standardu ale
> > o
> > jeho modifikacích.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33604


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 20. 1. 2009
Re:zimov?n? rezervn?ch matek (33602)

slišel jsem že dokonce tojde i na dvou ale nevím jak

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: zimov?n? rezervn?ch matek
> Datum: 20.1.2009 19:34:09
> ----------------------------------------
> Chci se zeptat vyzimuje rezervní oddělek v utepleném 3 rámkovém plemenáči
> 39 x 24 cm ? Myslím přezimování matky pro jarní potřebu vyměny matek v
> produkčních včelstvech.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33603


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(81.90.173.228) --- 20. 1. 2009
zimování rezervních matek

Chci se zeptat vyzimuje rezervní oddělek v utepleném 3 rámkovém plemenáči 39 x 24 cm ? Myslím přezimování matky pro jarní potřebu vyměny matek v produkčních včelstvech.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33602


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(88.146.176.2) --- 20. 1. 2009
dotace na včely

munuly tyden jsem psala jak je to s dotacem na letosni rok v olomouckem kraji a odpovedeli mi, ze na letosni rok zatim zadna dotace neni ale mozna bude zatim se jeste nevi

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33601


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76352 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 33601 do č. 33661)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu