76363

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Felix Pečenka (83.208.196.187) --- 23. 1. 2009
Re: Vyšetření měli (33628) (33645) (33653)

Aleši a jestlipak víš proč si letos neměl roztoče? Bylo to tím, že jsi provedl brzký jarní nátěr plodu a zlikvidoval jsi všechny přeživší samičky, které byly pro další sezonu schopné zamořit Tvé stanoviště. Jedna přeživší samička do konce sezony se rozmnoží v příznivých podmínkách až na 3000 jedinců, což se zdá neuvěřitelné. Vyšetření měli je jen orientační, zda je roztoč nebo ne. Pokud laboratoř, a letos laboratoře SVU dostanou v krátké době ty tisíce vzorků a budou je muset v období jednoho měsíce zpracovat brigádníky v laboratořích, tak pochybuji o kvalitě jejich vyšetření a o následcích ve včelstvech, zejmena u těch včelařů, kteří jsou odpůrci řádného ošetření a považují každé ošetření za zbytečnou chemizaci ve včelstvech. Bohužel , ale dnes už to bez ní nejde. Buď chci včelařit a tak musím ošetřovat ,zejmena jarní nátěr, a nebo chci chovat včelstva extenzivně a během několika let chov ukončit a to ne jen na roztoče, ale na zamoření včelstev viry, které roztoč jako klíšťata přenáší a včelaři je včas neumí rozpoznat a ani je neni možné úspěšně léčit. Důsledky úhynů roku 2007 byly zapříčiněné z 60% výskytem roztoče a 40% zamořeností viry.Jak mroztoč, tak viry včelstva zdecimova a včelstva pak hynula. Hodně včelařů na tuto katasrofu už rychle zapomělo. V zimní měli jsou roztoči, kteří od posledního vymetení přirozeně uhynuli a jsou to ti roztoči, kteří přežili veškerá ošetření v minulé sezoně. Kde jsou ti roztoči co do tědˇ neuhynuli. Ti čekají na novou sezonu. Jestli se podíváme do včelstev na podložky, tak je tam voda a nachází se tam po oteplení i vytahané hnědé kukly.(k 21.1.09) To znamená, že roztoč má nové podmínky a znovu se množí. Těď záleží na rozhodnutí jak dál. To je na každém jednotlivém včelaři a zejmena na rozhodnosti funkcionářů ZO, jak zaujmou k tomuto probému kladný postoj, nebo se na vše vykašlou. Letos vyšetření platí Státní veterinární správa, ne včelař a ta bude rozhodovat o odevzdávání měli, vyšetření a atd... a jak známe z minulosti, tak výsledy mohou být až pozdě, kdy ošetření nebude plně účinné. Ovšem to je vše diskutabilní. Přeji SVS aby toto dobře, zejmena organizačně zvládla. O tom si povíme jak to SVS zvládla v dubnu. Nenechme se ovlivnit nerozumnými včelaři, kteří jsou odpůrci každého ošetřování a proveďte zásahy včas. Zdraví Felix

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33680


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 1. 2009
Re: Jaký úl? (33554) (33569) (33576) (33577) (33578) (33583) (33608) (33619)

http://www.holtermann-shop.de/index.php/cPath/107_129
http://www.legaitaly.com/eng/cat_1_1.html
a k tomu si přdej ještě naše míry horní loučky 35, 39, 42, 45.
Pak že nejsme světoví

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Jaký úl?
> Datum: 21.1.2009 07:11:11
> ----------------------------------------
> Není to tak dlouho, kdy převládajícím způsobem včelaření byla manipulace s
> jednotlivými rámky, zatímco dneska to je manipulace s celými nastavky. To
> vyžadovalo dost jiné včelařské myšlení. Mít dva různé rámky v jednom úlu
> byla zásadní nevýhoda, proto bylo mnohem výhodnější stanovit kompromis a na
> všechno používat stejné rámky. 39x24 je právě jeden z těch kompromisů. Na
> druhé straně, při včelaření s jednotlivými rámky, odpadá většina nevýhod,
> která se objevuje při včelaření s velkými rámky s manipulací s celými
> nastavky a zvýrazňují se nevýhody velkého počtu nízkých rámků. Proto dříve,
> když se včelařilo s jednotlivými rámky, se na nižší rámky než 24 obvykle
> nešlo, spíše byla snaha jít na rámky vyšší a větší. Rámkové míry Optimálu a
> Dadantu tady víceméně přišly až s rozvojem nástavkového včelaření, takže na
> těchto mírách se jaksi stalo normální používat různé výšky rámků, zatímco
> na rámku 39 zůstali hlavně včelaři starší, co se drželi jedné výšky rámku.
> To se odráží i v nabídkách hotových úlů, nikdo nebude dopředu dělat ty míry,
> co prodávají málo.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "HI" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, January 20, 2009 8:59 PM
> Subject: Re: Jaký úl?
>
>
> > RP:
> > "Obdélníkový
> > nastavek na 10 rámků 39x24 s vnější šířkou 42 je proti tomu citelně
> > ergonomičtější a zvedá se znatelně lépe. Langstroth se stejnou šířkou a
> > délkou o cca 5 cm větší bude na tom stejně. Přirozeně chytá se za úchopové
> > lišty na zadní a přední stěně, ne za boční stěny."
> >
> > Debata o hmotnosti a rozměrech nástavku mi zas nutí otázku, která mi vrtá
> > hlavou. Proč se více nepoužívá rámková míra 39x17? Využila by velkého
> > rozšíření délky rámku 39 cm (hodně včelařů v mém okolí si při pomyšlení na
> > jiný rozměr než 39x24 klepe na čelo a ve včelařské prodejně u nás se také
> > skoro na nic jiného nehraje). Např. přenos oddělků by byl snazší, než při
> > úplně jiném půdorysu. Má to výhody nízkých nástavků a zároveň to není až
> > tak velká plocha jako Optimal, ani taková „nudle“ jako Langstroth, jak se
> > tu psalo, a nástavky jsou lehčí.
> > Snažil jsem se k tomu něco najít v archivu konference, v knížkách a
> > časopisech, ale nenašel jsem vlastně jiné zápory, než že při chovu opravdu
> > silných včelstev je potřeba hodně vysoký komín nástavků a větší počet dílů
> > úlu (ale to je u všech NN). Také moc nerozumím tomu argumentu o potřebě
> > delších rámků kvůli tepelné izolaci včelstva - většinou to bývá napsáno
> > hned vedle toho, že včely v zimě žádnou izolaci nepotřebují... Pro lepší
> > ovládnutí tepelného režimu úlu na jaře po rozpuštění chumáče mi zase
> přijde
> > lepší spíš celkově menší prostor úlu a možnost ho zase po menších částech
> > rozšiřovat.
> > Když k tomu připočtu to, jak jsem v létě čekal s vytáčením medu, až se
> > zaplní a „uzrají“ celé rámky 39x24, nemůžu se pořád myšlenky na rm 39x17
> > zbavit.
> > Ještě prosím o informaci, jak je to s chovem silných včelstev ve vyšších
> > polohách (třeba 650 m n.m.). Možná je to jenom můj dojem, ale nejsou tyto
> > hodně prostorné úly (a i ty s hodně vysokými rámky) konstruovány hlavně
> pro
> > nižší polohy, teplé a bohaté na snůšku? Je možné a obvyklé chovat v
> > chladnějších a chudších oblastech tak silná včelstva, aby zde opravdu
> > vyrostly ty vysoké komíny?
> > Doufám, že jsem nenapsal moc nesmyslů, teprve si to tak nějak rovnám v
> > hlavě (proto se taky hlavně ptám, pořád ještě je pro mě přechod na jinou
> rm
> > poměrně jednoduchý a nerad bych si to pak zopakoval ve velkém). Prosím o
> > Vaše zkušenosti s touto rm, z příspěvků více lidí je zřejmé, že na ní
> > včelařili, ale přešli na jinou. Kvůli čemu, v čem je háček? Nebo je to
> > jenom tím, že je tato rm další z komplikací na „přesyceném trhu“ rámkových
> > měr?
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33679


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pepan (194.213.44.10) --- 23. 1. 2009
Re: zmena rozmerov (33637) (33649) (33651) (33667) (33671) (33676)

Můj Tchán, stolář, 5íkal i suk je dřevo jenho umět použít!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33678


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 23. 1. 2009
Re: zmena rozmerov (33637) (33649) (33651) (33667) (33668) (33673)

Spáry do milimetru, dvou milimetrů se u mých samodomo taky vyskytnou. Kromě
extrémně chladného a větrného počasí bych to viděl jenom jako problém
zvýšené spotřeby zásob. Potom bych to viděl jako problém v časném jaře,
dokud plodující včelstvo nedosáhne ke štěrbině a nezatmelí ji, jako
zpomalení rozvoje a potom protože se kolem toho otvoru často střídavě sráží
úlová vlhkost a potom vysychá, tak jako problém rychlého opotřebení toho
místa nastavku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 23, 2009 9:40 AM
Subject: Re: zmena rozmerov


> Karel,
>
> to znamená, že nastavky ležia u teba dokonale na sebe po celom obvode? Ja
> som túto debatu vyvolal skôr z dôvodu, ako včely v takomto úli prezimujú.
> Ja som toto zistil v čase, keď bolo tesne po -18C mrazoch. Predpokladám,
že
> toto pracovanie nastavkov určite nie je len môj prípad.
>
> Miro

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33677


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 23. 1. 2009
Re: zmena rozmerov (33637) (33649) (33651) (33667) (33671)

Přesně tak. Odpadové dřevo znamená spoustu přemýšlení a párování příslušných
kusů dřeva k sobě, jinak budou výsledky špatné. Míra výtěžnosti, to znamená
kolik z toho zbude na úly nepoužitelných kousků na topení je velice daná
vynaloženou trpělivostí na takové skládání. Pokud to budou "dobré" odřezky
dřeva, při velké trpělivosti se dá na nastavky použít téměř vše, co má
tloušťku prkna a je dlouhé od cca 15 centimetrů, kratší destičky je už
zpracovávat na cirkulárce dost nebezpečné. Kvalitní řezivo znamená, že
člověk přijde k hromadě, spustí mašinu a maká, dokud na té hromadě nějaké
nezpracované dřevo je. Maximálně vyřadí příliš sukovaté nebo popraskané
prkno.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 23, 2009 8:43 AM
Subject: Re: zmena rozmerov


Odpadové dřevo je možné použít záleží však na jeho zpracování a typu úlu
jaký má být vyroben. Termín odpadové dřevo je velmi široký A lze je
opracovat tak ,že vám zbudou jen polínka na topení. Vyžaduje to však
znalosti . Čím horší dřevo tím se musí úl skládat z menších dílů. Co pak
ušetříte na ceně dřeva to tratíte na pracnosti . Výsledek však bude
srovnatelný.

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33676


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 1. 2009
Re: zmena rozmerov (33637) (33649) (33651) (33667) (33668) (33673)

Tady platí rčení, Milimetr žádná míra a pokud tam neprojdou vosy o nic nejde zvláště jsou li otevřená očka a síto ve dně. Jiná věc je estetický pohled a jeho řemeslné zpracování. Běžné požadavky na přesnost bývají 2,5 %

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: zmena rozmerov
> Datum: 23.1.2009 09:40:12
> ----------------------------------------
> Karel,
>
> to znamená, že nastavky ležia u teba dokonale na sebe po celom obvode? Ja
> som túto debatu vyvolal skôr z dôvodu, ako včely v takomto úli prezimujú.
> Ja som toto zistil v čase, keď bolo tesne po -18C mrazoch. Predpokladám, že
> toto pracovanie nastavkov určite nie je len môj prípad.
>
> Miro
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33675


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.102) --- 23. 1. 2009
Re: zmena rozmerov (33637) (33649) (33651) (33667) (33668) (33673)

to znamená, že nastavky ležia u teba dokonale na sebe po celom obvode?
-----
Pokud jsem při výrobě neuděl chybu já, tak ano.
Leží. A měly by ležet vždycky a rovně. Něco jiného je u samodoma výroby různé seschnutí dřeva atd a na základě toho milimetrová spára atd. To si včely zatmelí.


Mám zkušenost ještě z dob začátků, kd byly mrazy dlouhodbé a minima dost pod -20st, tak že myi u jednoho starého úlu s malou rámkovou mírou vypadlo zadní okénko. Volně postavený úl.

Zjistil jsem to při odběru měli. Sníh byl navátý až mezi rámky. Co šlo jsme oškrabal a se včelama jsme se loučil. Sníh byl skoro v kontaktu s chomáčem.
Zadekloval jsme je a na jaře se včelstvo normálně rozvíjelo.

Kroucení nakoupených nástavků je smozřejmé vada, která by se měla reklamovat.

Prakticky si myslím, že problém by byl jednak až s vniknutím myší atd do úlu a při plodování co nastane.
Spáru bych teď utěsnil molitanem a šel bych to reklamovat.
----------
Když by jste si daly do úlu spoustu teploměrů, nebo to měřili jinak, tak by jste bez ohledu na uteplení úlu zjistili, že jednu uličku od chomáče je už mínusová teplota. Včely izolují samy sebe a na zbytek mají plásty.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33674


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(195.80.179.15) --- 23. 1. 2009
Re: zmena rozmerov (33637) (33649) (33651) (33667) (33668)

Karel,

to znamená, že nastavky ležia u teba dokonale na sebe po celom obvode? Ja som túto debatu vyvolal skôr z dôvodu, ako včely v takomto úli prezimujú. Ja som toto zistil v čase, keď bolo tesne po -18C mrazoch. Predpokladám, že toto pracovanie nastavkov určite nie je len môj prípad.

Miro

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33673


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

puppino (86.49.49.84) --- 23. 1. 2009
Re: plastové mezistěny (7435) (7440) (7445) (7448) (7559) (7563) (7573) (7598) (7604) (7605) (7606) (7620) (7624) (7626) (33666) (33669) (33670)

Praktická zkušenost. České stojí cca 50Kč, dovoz 25-30 Kč (Pierco USA).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33672


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 1. 2009
Re: zmena rozmerov (33637) (33649) (33651) (33667)

Odpadové dřevo je možné použít záleží však na jeho zpracování a typu úlu jaký má být vyroben. Termín odpadové dřevo je velmi široký A lze je opracovat tak ,že vám zbudou jen polínka na topení. Vyžaduje to však znalosti . Čím horší dřevo tím se musí úl skládat z menších dílů. Co pak ušetříte na ceně dřeva to tratíte na pracnosti . Výsledek však bude srovnatelný.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: zmena rozmerov
> Datum: 22.1.2009 22:48:26
> ----------------------------------------
> Pytal som sa preto ze niekto si mysli ze na ule sa da pouzit odpadove drevo
> :-)
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33671


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.102) --- 23. 1. 2009
Re: plastové mezistěny (7435) (7440) (7445) (7448) (7559) (7563) (7573) (7598) (7604) (7605) (7606) (7620) (7624) (7626) (33666) (33669)

Plastové mezistěny jsou u firmy Pierco Beekeeping Eguiment nebo na Brushy Mountain Bee Farm . Jsou s potravinářským atestem , 10 let záruka. Před použitím nutno natřít voskem,potom je včely dobře přijímají. Cena je s dopravou proti výrobci z ČR o cca 50% nižší. Puppino
------
To mě zajímá.
To je teoretická úvaha, nebo nějaké praktické zkušenosti?
Dík za info.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33670


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

puppino (86.49.49.84) --- 23. 1. 2009
Re: plastové mezistěny (7435) (7440) (7445) (7448) (7559) (7563) (7573) (7598) (7604) (7605) (7606) (7620) (7624) (7626) (33666)

Plastové mezistěny jsou u firmy Pierco Beekeeping Eguiment nebo na Brushy Mountain Bee Farm . Jsou s potravinářským atestem , 10 let záruka. Před použitím nutno natřít voskem,potom je včely dobře přijímají. Cena je s dopravou proti výrobci z ČR o cca 50% nižší. Puppino

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33669


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 22. 1. 2009
Re: zmena rozmerov (33637) (33649) (33651) (33667)

Pytal som sa preto ze niekto si mysli ze na ule sa da pouzit odpadove drevo :-)
-------
Používám jenom odpdové dřevo a nástavky se mi zatímnekroutí. První nástavky jsem takto vyrobil před víc jak deseti lety. :-)

Taky je třeba si uvědomit co to je odpadové dřevo.
Dřevo zkřenčelé, ztrouchnivělé, atd je nekvalitní dřevo.

Odpadové dřevo je odpad z výroby. Odřezky atd.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33668


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(195.189.142.116) --- 22. 1. 2009
Re: zmena rozmerov (33637) (33649) (33651)

Pytal som sa preto ze niekto si mysli ze na ule sa da pouzit odpadove drevo :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33667


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

caloň (94.125.216.7) --- 22. 1. 2009
plastové mezistěny (7435) (7440) (7445) (7448) (7559) (7563) (7573) (7598) (7604) (7605) (7606) (7620) (7624) (7626)

Dobrý den přátelé mám dotaz jaké máte skušenosti s plastovými mezistěnami chtěl bych to letos s nimi skusit a nevím kde je koupit (dodavatel) jaká je cena ale hlavně jak se s nimi pracuje a jak je přijímají včely máte-li skušenosti napište mi prosím děkuji caloň.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33666


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 1. 2009
Re: Obsazenost n?stavk? v pr?b?hu roku (33631) (33633) (33643) (33646) (33654)

Mezistěny úplně stačí když budeš dobře krmit aby se oddělek rozplodoval a uložil zásoby

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Obsazenost n?stavk? v pr?b?hu roku
> Datum: 22.1.2009 10:49:10
> ----------------------------------------
> Karel: Těžko radit, ale pokud by jsi napsal odkud jsi (třeba tady na
> konferenci) nebo poptal někoho po okolí kdo má zkušenosti s tvorbou
> smetenců, tak na rámkové míře nezáleží. Je to stejné jako usazovat roj.
>
> Ahoj,jsem z Brna. Spíš jsem to myslel tak, že bych rád letos začal
> včelařit, ale úplně od nuly a nevím, jak ideálně začít. Jaká je
> nejrychlejší metoda. Oddělky (jsou na netu nabízeny v průběhu června) se mi
> jeví pro úplný začátek, jako nejideálnější řešení. (?) Na smetenec by asi
> bylo zapotřebí doplnění nějakých pláství/souší, které mít nebudu. Budu mít
> jen rámky s mezistěnami, což je pro včely asi málo, ne? Jak to ideálně
> vyřešit?
> Díky R
>
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33665


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

terulka (213.195.202.66) --- 22. 1. 2009
ul

chtela bych se zptat z jakeho dreva se uly velice vam dekuju za odpoved

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33664


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin (89.103.76.69) --- 22. 1. 2009
Re: (33661)

okud vím, tak pan Jaša nabízí úly v tomto období poprvé. Hezkou prezentaci úlů má na svých webových stránkách www.vcelarstvi-jasovi.cz. Je jeden z mála výrobců, kteří nabízejí i parafínování úlů. Mimo jiné je pan Jaša i bývalým včelsmistrem stanice Skřívánek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33663


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (78.136.166.253) --- 22. 1. 2009
Re: Co se deje v sousednim Nemecku? (33587) (33591) (33616)

Co to bylo za článek nebo co nějak to nechápu.můžete to upřesnit?Díky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33662


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Procházka (81.0.227.233) --- 22. 1. 2009

Máte někdo zkušenosti s úly od fi Včelařství Jašovi

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33661


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Procházka (81.0.227.233) --- 22. 1. 2009
Výrobce úlů

Máte někdo zkušenosti z úly výrobených
(Jašovo včelařství)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33660


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 22. 1. 2009
Odběr měli

Teď jsem se vrátil od včel, sluníčko dost svítí, očekávám prolet a tak jsem rychle vyházel podložky, aby včelky měl nevynosily. Zimování je v pohodě, žádný extrém, pouze ve 2 případech to včelky vzaly odzadu k česnu. Proč to nevím při komorování budu chytřejší. Už se to blíží!! Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33659


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Olsak (e-mailem) --- 22. 1. 2009
RE: Obsazenost nástavků v průběhu roku (33631) (33633) (33643) (33646) (33654)

Taky jsem z Brna, zacinal jsem pred peti lety,
jestli mas zajem, ozvi se mi na e-mail, muzeme spolecne
neco spachat.

Martin

> Ahoj,jsem z Brna. Spíš jsem to myslel tak, že bych rád letos
> začal včelařit, ale úplně od nuly a nevím, jak ideálně začít.
> Jaká je nejrychlejší metoda. Oddělky (jsou na netu nabízeny v
> průběhu června) se mi jeví pro úplný začátek, jako
> nejideálnější řešení. (?) Na smetenec by asi bylo zapotřebí
> doplnění nějakých pláství/souší, které mít nebudu. Budu mít
> jen rámky s mezistěnami, což je pro včely asi málo, ne? Jak
> to ideálně vyřešit?
> Díky R

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33658


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 22. 1. 2009
RE: Vyetení měli (33628) (33645) (33653) (33655)

Každá laboratoř, která je akreditovaná pro nějaký obor, musí splňovat určitá
kritéria na přesnost a opakovatelnost svých metod. Je upřímně jedno, jakou
metodu používají, přesnost 20% je však k ničemu. Metodu, pro kterou získali
akreditaci pravděpodobně z úsporných důvodů nepoužívají. Oprávněně to budí
podezření, že je to pro laboratoř je jen dobrý business. Prostředky, které
by mohly být směrovány například do šlechtění se takto znehodnocují. K čemu
máme ČSV?
J.T.


> Subject: Re: Vyetení měli
>
> Ono jde také o to, je-li měl dostatečně vysušená. Rozdíl může vzniknout i
> tím, že při prohlížení doma pod lupou vidíme všechny roztoče, kdežto při
> flotaci ve výzkumáku vyplavou na povrch pouze ti vyschlí, ostatní zůstanou
> na dně ...
> S pozdravem Petr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33657


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 22. 1. 2009
Re: Obsazenost nástavků v průběhu roku (33631) (33633) (33643) (33646) (33654)

Nejrychleji začneš včelařit, když najdeš známého včelaře, nejlépe ve svém
katastru, a od něho koupíš, za teplého počasí v první polovině května, tak 3
rámky s mladým i starým plodem plně obsazené včelami plus 2 rámky krycí se
zásobami a vytvoříš si tak časný oddělek. Ono to jde v této době i s méně
rámky s plodem a včelami, ale začátečník by měl jít na jistotu. Rámky
přirozeně stejného rozměru, jako používáš ty. Ze stejného katastru proto,
protože potom není třeba žádné veterinární povolení k přemístění. Z jiného
katastru je to horší. Zbytek volného prostoru v nastavku je nejlepší zaplnit
izolací chráněnou proti okusu včelami. Starat se o to jako o oddělek, to
znamená hlavně zničit matečníky postavené nad starými larvičkami a nechat
jen ty postavené na těch nejmladších.. Až se oplodní nová matka, a pořádně
rozklade, izolace se vybere a prostor doplní mezistěnami. Až ty mezistěny
pořádně rozestaví, podstaví se další nastavek s mezistěnami. A tak dál. V
srpnu je z toho na 99 % plnohodnotné včelstvo, které další rok už donese
med. Podmínka je dostatek zásob, když je to v včelařsky bohaté oblasti, do
konce července i v srpnu do krmení na zimu je tam dostatek snůšky a včely
netrpí nedostkem a neomezují plodování, když je tam převčelená oblast, budou
se muset přikrmovat už v červenci a možná i v červnu, aby sílily a stavěly.
Pracovat s inseminovanou nebo jinou chovnou matkou a rozchovávat od ní dcery
můžeš klidně i později, až budeš mít prošlapanou cestu rozmnožování včelstev
z oddělků.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Radim" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 22, 2009 10:48 AM
Subject: Re: Obsazenost nástavků v průběhu roku


> Karel: Těžko radit, ale pokud by jsi napsal odkud jsi (třeba tady na
> konferenci) nebo poptal někoho po okolí kdo má zkušenosti s tvorbou
> smetenců, tak na rámkové míře nezáleží. Je to stejné jako usazovat roj.
>
> Ahoj,jsem z Brna. Spíš jsem to myslel tak, že bych rád letos začal
> včelařit, ale úplně od nuly a nevím, jak ideálně začít. Jaká je
> nejrychlejší metoda. Oddělky (jsou na netu nabízeny v průběhu června) se
mi
> jeví pro úplný začátek, jako nejideálnější řešení. (?) Na smetenec by asi
> bylo zapotřebí doplnění nějakých pláství/souší, které mít nebudu. Budu mít
> jen rámky s mezistěnami, což je pro včely asi málo, ne? Jak to ideálně
> vyřešit?
> Díky R
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33656


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 22. 1. 2009
Re: Vyetení měli (33628) (33645) (33653)

Ono jde také o to, je-li měl dostatečně vysušená. Rozdíl může vzniknout i
tím, že při prohlížení doma pod lupou vidíme všechny roztoče, kdežto při
flotaci ve výzkumáku vyplavou na povrch pouze ti vyschlí, ostatní zůstanou
na dně ...
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "Ale" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 22, 2009 10:13 AM
Subject: Re: Vyetení měli


"Rád bych věděl, jak v těch certifikovaných laboratořích vyšetření měli
reálně provádějí. Když vzorky odevzdáváme, tak přece víme, zda a případně
kolik tam je roztočů. Zajímalo by mne, zda se laboratorní výsledky shodují.
Jaké máte zkušenosti? Zatím jsem měl vzorky čisté, ale jsem podezíravý"

Zde je moje (negativní) zkušenost z loňska:
Před odevzdáním vzorku (25 včelstev) jsem poctivě 2 hodiny přehrabal vzorek
a napočítal jsem 183 roztočů t.j. 7,3 roztoče na včelstvo (pod vlivem
hlášených velkých úhynů - před tím jsem to nikdy nedělal a důvěřoval
rozborům - včelařím 8 let).
Ihned při odevzdání jsem se poptával v organizaci, kde vzít léčivo na nátěr
- odpověď, až, jak to dopadne a až to někdo rozhodne.
Tak jsem si ho sehnal na vlastní pěst a využil oteplení kolem 20. února a
provedl nátěr (kolečka plodu nebyly větší než 10 cm).
Jaké bylo moje překvapení když mi důvěrník 25. února hlásil průměr z
vyšetření 1,5 roztoče na včelstvo.
Pozn. Letos jsem zatím spokojen - bez úhynu a včelstva (30)na 6 - 8
uličkách (loni to bylo 4 - 5 uliček).
Závěr: důvěřuj, ale prověřuj.
S pozdravem.
Aleš.


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3787 (20090121)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33655


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim (82.142.122.161) --- 22. 1. 2009
Re: Obsazenost nástavků v průběhu roku (33631) (33633) (33643) (33646)

Karel: Těžko radit, ale pokud by jsi napsal odkud jsi (třeba tady na konferenci) nebo poptal někoho po okolí kdo má zkušenosti s tvorbou smetenců, tak na rámkové míře nezáleží. Je to stejné jako usazovat roj.

Ahoj,jsem z Brna. Spíš jsem to myslel tak, že bych rád letos začal včelařit, ale úplně od nuly a nevím, jak ideálně začít. Jaká je nejrychlejší metoda. Oddělky (jsou na netu nabízeny v průběhu června) se mi jeví pro úplný začátek, jako nejideálnější řešení. (?) Na smetenec by asi bylo zapotřebí doplnění nějakých pláství/souší, které mít nebudu. Budu mít jen rámky s mezistěnami, což je pro včely asi málo, ne? Jak to ideálně vyřešit?
Díky R



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33654


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš (193.85.238.34) --- 22. 1. 2009
Re: Vyetení měli (33628) (33645)

"Rád bych věděl, jak v těch certifikovaných laboratořích vyšetření měli
reálně provádějí. Když vzorky odevzdáváme, tak přece víme, zda a případně
kolik tam je roztočů. Zajímalo by mne, zda se laboratorní výsledky shodují.
Jaké máte zkušenosti? Zatím jsem měl vzorky čisté, ale jsem podezíravý"

Zde je moje (negativní) zkušenost z loňska:
Před odevzdáním vzorku (25 včelstev) jsem poctivě 2 hodiny přehrabal vzorek a napočítal jsem 183 roztočů t.j. 7,3 roztoče na včelstvo (pod vlivem hlášených velkých úhynů - před tím jsem to nikdy nedělal a důvěřoval rozborům - včelařím 8 let).
Ihned při odevzdání jsem se poptával v organizaci, kde vzít léčivo na nátěr - odpověď, až, jak to dopadne a až to někdo rozhodne.
Tak jsem si ho sehnal na vlastní pěst a využil oteplení kolem 20. února a provedl nátěr (kolečka plodu nebyly větší než 10 cm).
Jaké bylo moje překvapení když mi důvěrník 25. února hlásil průměr z vyšetření 1,5 roztoče na včelstvo.
Pozn. Letos jsem zatím spokojen - bez úhynu a včelstva (30)na 6 - 8 uličkách (loni to bylo 4 - 5 uliček).
Závěr: důvěřuj, ale prověřuj.
S pozdravem.
Aleš.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33653


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 1. 2009
Re: "Pracujúci " nízkonadstavkový úľ (33637) (33648)

Pracování výrobků jehož díly jsou vyrobeny z jednoho kusu dřeva budou vždy problémem ABY SE TOMU PŘEDEŠLO začalo se používat lepení dílů z více kusů (Laťovka) , ve více vrstvách (překližka) a jiné podobné výrobky. Jako jsou různé dřevotřískové desky. Dnes na různé venkovní dřevěné konstrukce v těch lepších a dražších variantách používá jen lepený materiál čím má více vrstev tím je kvalitnější. Také způsob zpracování dřeva se liší podle toho z které části kmene dřevo pochází

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: "Pracujúci " nízkonadstavkový úľ
> Datum: 22.1.2009 07:54:31
> ----------------------------------------
> Nástavky jsou v zimě střídavě úplně mokré od šikmého deště nebo vlhkosti od
> včelstva a střídavě suché. V takových podmínkách pracuje každé dřevo. Je
> tedy třeba nastavky dělat tak, aby se při pracování dřeva nekroutily a mezi
> nastavky nevznikaly mezery. Já nastavky dělám zatím jen ze smrkového dřeva,
> ale dřevo na jednotlivé nastavky vždy vybirám stejné, protože hlavně pokud
> se vezme levné nekvalitní dřevo, jsou mezi jednotlivými kusy i z jednoho
> druhu stromu velké rozdíly. Potom, ale to víceméně neúmyslně, jsem nikdy
> nedělal stěny nastavku jen z jednoho kusu, vždy jsem je skládal, nejčastěji
> ze tří kusů slepených podélně.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Miro" <msolankas/=/hotmail.com>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, January 21, 2009 8:40 PM
> Subject: "Pracujúci " nízkonadstavkový úľ
>
>
> > Zdravím,
> > U stolára som si nechal urobiť nízke nadstavky na rámik 420x185. Pri
> zimnej
> > obhliadke som zistil, že pracovaním dreva nadstavky už na seba nedosadajú
> > ako minulý rok na jeseň, cez štrbinu bolo vidieť na všetky strany.
> > Je to bežné a čo s tým? Prosil by som o nejaký fundovaný názor.
> > Samozrejme u klasických zateplených na miere B-10 (420x275) sme tento
> > problém vôbec nesledovali.
> > S pozdravom
> > Miro
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33652


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miro (92.52.29.242) --- 22. 1. 2009
Re: zmena rozmerov (33637) (33649)

No odkiaľ mal drevo netuším, úprava bola robená tekutýmm voskom OSMO COLOR, pravdepodobne to bude rôznorodosťou dreva, lebo spodný sedí na dne dobre. Stolár nie vo výrobe úľov nováčik, robil už viacerým
Miro

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33651


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miro (92.52.29.242) --- 22. 1. 2009
Re: (33637) (33648)

Nadstavky sú vysoké 195mm, vyzerá to, že jednotlivé diely sú z jedného kusa, stolár to robil spôsobom viď príručka "Čermák ku optimálu". Povrchovo boli zvonku upravené dvojitým náterom tekutým voskom "OSMO COLOR". Vyzerá, že to bude tou rôznorodosťou dreva, lebo prvý na dne sedí v poriadku. Včera som tam bol pozrieť zas, a otec - starý včelár so 45-ročnou praxou sa vyjadril, že to nebude až tak kritické. No skúšobný prechod od klasiky k novému spoznáme až na jar.
Miro

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33650


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(195.189.142.116) --- 22. 1. 2009
Re: zmena rozmerov (33637)

Miro: bolo to drevo zo susicky,alebo volne susene?
Vcas a dokladne si spravil povrchovu upravu?
Uteplene ule nie su spajane na tupo, ale maju 'falc' tak ak tam je medzera tak ju nevidís

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33649


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 22. 1. 2009
Re: "Pracujúci " nízkonadstavkový úž (33637)

Nástavky jsou v zimě střídavě úplně mokré od šikmého deště nebo vlhkosti od
včelstva a střídavě suché. V takových podmínkách pracuje každé dřevo. Je
tedy třeba nastavky dělat tak, aby se při pracování dřeva nekroutily a mezi
nastavky nevznikaly mezery. Já nastavky dělám zatím jen ze smrkového dřeva,
ale dřevo na jednotlivé nastavky vždy vybirám stejné, protože hlavně pokud
se vezme levné nekvalitní dřevo, jsou mezi jednotlivými kusy i z jednoho
druhu stromu velké rozdíly. Potom, ale to víceméně neúmyslně, jsem nikdy
nedělal stěny nastavku jen z jednoho kusu, vždy jsem je skládal, nejčastěji
ze tří kusů slepených podélně.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Miro" <msolankas/=/hotmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 21, 2009 8:40 PM
Subject: "Pracujúci " nízkonadstavkový úľ


> Zdravím,
> U stolára som si nechal urobiť nízke nadstavky na rámik 420x185. Pri
zimnej
> obhliadke som zistil, že pracovaním dreva nadstavky už na seba nedosadajú
> ako minulý rok na jeseň, cez štrbinu bolo vidieť na všetky strany.
> Je to bežné a čo s tým? Prosil by som o nejaký fundovaný názor.
> Samozrejme u klasických zateplených na miere B-10 (420x275) sme tento
> problém vôbec nesledovali.
> S pozdravom
> Miro

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33648


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 21. 1. 2009
Re: Vyetení měli

Neshodují :-)
Petr

----- Original Message -----
From: "trestik" <trestik/=/trestik.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 21, 2009 11:13 PM
Subject: RE: Vyetení měli


Rád bych věděl, jak v těch certifikovaných laboratořích vyšetření měli
reálně provádějí. Když vzorky odevzdáváme, tak přece víme, zda a případně
kolik tam je roztočů. Zajímalo by mne, zda se laboratorní výsledky shodují.
Jaké máte zkušenosti? Zatím jsem měl vzorky čisté, ale jsem podezíravý.


> V laboratoři ti zjistí počet roztočů ve vzorku.Ale to je tak asi vše.I
> když
> budeš mít třeba ve vzorku průměřně uvedu cca dva roztoče na včelstvo,což
> by
> relativně včelstva ohrozit nemělo,tak můžeš na jaře zjistit,že ti včely na
> varoázu padly a nemáš nic.To byla loňský rok běžná praxe u značné části
> včelařů,kteří o včely přišly.Takže je to NANIC.



__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3786 (20090121)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33647


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 21. 1. 2009
Re: Obsazenost nástavků v průběhu roku (33631) (33633) (33643)

Těžko radit, ale pokud by jsi napsal odkud jsi (třeba tady na konferenci) nebo poptal někoho po okolí kdo má zkušenosti s tvorbou smetenců, tak na rámkové míře nezáleží. Je to stejné jako usazovat roj.

Spíš by ti měli poradit ti, co letos nakupovali oddělky. Jakou mají zkušenost.
Velmi záleží na místě kde včelaříš a hlavně kdy dostaneš ten oddělek. Něco jiného oddělek začátkem června a na konci června.
Čistě teoreticky, když vyběhnou tři plásty plodu, je to na obsednutí 9 rámků. Tedy celého nástavku. Mladá matka klade jak vzteklá a není pro ní problém to celé zaklást. Na konci června po slunovratu už to není takové tempo.

Takže kladoucí matka a jeden plást plodu v polovině května a třírámkový (plodu) oddělek začátkem června a šestirámkový na konci června může být pořád to samé včelstvo.

Nevím jaká je zkušenost, jestli prodávající potvrzují objednávky, nebo je jen berou a podle kapacit posílají, dokud se jim daří a ti na konci pořadníku můžou mít smůlu. Dopředu nikdo neví jaká bude sezona.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33646


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 21. 1. 2009
RE: Vyetení měli (33628)

Rád bych věděl, jak v těch certifikovaných laboratořích vyšetření měli
reálně provádějí. Když vzorky odevzdáváme, tak přece víme, zda a případně
kolik tam je roztočů. Zajímalo by mne, zda se laboratorní výsledky shodují.
Jaké máte zkušenosti? Zatím jsem měl vzorky čisté, ale jsem podezíravý.


> V laboratoři ti zjistí počet roztočů ve vzorku.Ale to je tak asi vše.I
> když
> budeš mít třeba ve vzorku průměřně uvedu cca dva roztoče na včelstvo,což
> by
> relativně včelstva ohrozit nemělo,tak můžeš na jaře zjistit,že ti včely na
> varoázu padly a nemáš nic.To byla loňský rok běžná praxe u značné části
> včelařů,kteří o včely přišly.Takže je to NANIC.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33645


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (88.100.116.110) --- 21. 1. 2009
Re: Vyšetení měli (33628) (33629) (33630) (33640) (33642)

G. Pazderka napsal:
>Takže chronologicky ... ZO má data o spadech. Zajímá mne jak se tedy reaguje kupříkladu v ZO na takovou vyjímečnou situaci.
..............

To záleží na každé ZO.
Správně by asi měla léčit podle oficiální metodiky. :)

Ale já jsem to myslel naopak:
Údaje za celou ZO jsou cenná informace pro mě o okolní situaci.
Zajímám se o ně?
Zeptám se zdravotníka?

Radek Krušina


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33644


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim (89.176.129.198) --- 21. 1. 2009
Re: Obsazenost nástavků v průběhu roku (33631) (33633)

Karel:Ahoj, ještě poddotaz, co to znamená 6 rámkový oddělek?
Kolik je to rámků plodu?
----
Ahoj, na netu jsem našel: (...Jedná se o 3 a víceplástové oddělky, včelstva s mladou matkou původem našeho chovu)....předpokládám, že když budu začínat od nuly, tak pro mě varianta přemetní včelstva do mého úlu asi nepřichází v úvahu (bez plástů)...nebo se to dá taky nějak vyřešit?
Jinak ano, uvažuju s Langstr. (44,8x23,2) - v tom případě by mi na rok 2009 měly opravdu stačit pouze dva nástavky 241mm?
Díky R

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33643


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.156.8) --- 21. 1. 2009
Re: Vyšetení měli (33628) (33629) (33630) (33640)

R.Krušina:>Ať chceme nebo ne, je to monitoring, který se dělá jednoduše i pro ty, kdo nemají varroadna. Jak to je zkreslené, a kolik mám roztočů si můžu u sebe ověřit než to pošlu. A údaj o ostatních ze ZO je podle mě dobrý pro každého, pokud mě to zajímá a dostanu ho. <
..........

Takže chronologicky ... ZO má data o spadech. Zajímá mne jak se tedy reaguje kupříkladu v ZO na takovou vyjímečnou situaci.

Předpokládám, že ZO je organizace více včelařů, kteří se sdružují právě proto aby kolektivně reagovali na určité situace. A aby se ty situace proto že jsou pospolu, snázeji zvládali.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33642


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (88.100.116.110) --- 21. 1. 2009
Re: Vyšetení měli (33628) (33629) (33634)

KaJi napsal:

>Pokud z toho zdravotník něco vyvodí je otázka, ale je to poměrně náročná a nákladná statistika velmi nepřesných čísel.
................

Ani jsem to nemyslel jako statistiku.
Ale zdravotník je u toho, kolik včelařů nedalo vzorek vůbec (ti určitě poctivě léčili :))
Kolik včelařů má měli pro deset včelstev na dně malé krabičky od sirek ( to určitě poctivě vypovídá o stavu roztočů :))
A kolik vzorků mělo nepočítaně roztočů, přes to, že poctivě odevzdali vzorek.

Mě to třeba nijak nevadí, spíš tak trochu "obdivuji" tyto včelaře, že se dobrovolně vydali cestou vyřazování svých varroanetolerantních včelstev formou úhynů a snaží se jako jedni " z mála" v republice šlechtit na varroatoleranci tímto způsobem.

Ale je to pro mě zajímavý údaj, co na svých stanovištích můžu čekat od reinvaze.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33641


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (88.100.116.110) --- 21. 1. 2009
Re: Vyšetení měli (33628) (33629) (33630)

G. Pazderka napsal:
>Já s ním v podstatě souhlasím. Jestli by totiž k něčemu při otázkách varroázy byl jeho zimní rozbor z období 2006-2007, vědělo by se, že se něco bude dít.(ne loňsko ale z rozbor předloňska)
.....................

Jenže právě ty předloňské rozbory byly zkreslené - upozorňovali na to ze všch stran: Že je teplo, včely létají, vynáší měl. A zdravotníci by mohli svědčit, kolik vzorků mělo nadstav roztočů :)

Ať chceme nebo ne, je to monitoring, který se dělá jednoduše i pro ty, kdo nemají varroadna. Jak to je zkreslené, a kolik mám roztočů si můžu u sebe ověřit než to pošlu. A údaj o ostatních ze ZO je podle mě dobrý pro každého, pokud mě to zajímá a dostanu ho.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33640


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jirka (83.208.198.12) --- 21. 1. 2009
Re: Jaký úl? (33554)

jsem začátečník a stál jsem před stejnou otázkou. sledoval jsem názory na internetu i v časopisech a úly jsou provozně asi srovnatelné. každý si chválí ten svůj.
nakonec jsem se rozhodl pro langstroth, protože výběr (nabídka) dílů k němu je větší a obvykle patří k levnějším nebo jsou rozdíly zanedbatelné...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33639


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 21. 1. 2009
Re:Obsazenost n?stavk? v pr?b?hu roku (33631)

Měli postavit 1 až 1 1/2 nástavku
Raději bych kupoval úly celé, nejméně 3 nástavky na úl. U nás sériová výroba neexistuje a nemusel by ses s tím pak domluvit

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Obsazenost n?stavk? v pr?b?hu roku
> Datum: 21.1.2009 18:38:18
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
> rád bych vznesl, jako laik, čistě teoretický dotaz. Jak přibližně se bude
> (v teoreticky příznivém případě) vyvíjet obsazenost nástavků při vložení
> oddělku (6 rámků výšky 232 mm) do spodního nástavku , když je tam kolem
> června 09 dám? Chtěl bych mít alespoň představu jak by to mohlo v průběhu
> roku 09 vypadat, ať se popřípadě vyvaruji nakoupení a ročnímu skladování
> nepotřebných nástavků...je mi jasné, že může, v nejhorším případě, nastat
> situace, že i jeden bude moc :-), ale řekněme, že by se včelám velmi dobře
> dařilo. (předpoklad spodní rámky 232mm (2 nástavky), horní rámky 159mm)
> Děkuji
> R.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33638


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miro (92.52.29.242) --- 21. 1. 2009
"Pracujúci " nízkonadstavkový úľ

Zdravím,
U stolára som si nechal urobiť nízke nadstavky na rámik 420x185. Pri zimnej obhliadke som zistil, že pracovaním dreva nadstavky už na seba nedosadajú ako minulý rok na jeseň, cez štrbinu bolo vidieť na všetky strany.
Je to bežné a čo s tým? Prosil by som o nejaký fundovaný názor.
Samozrejme u klasických zateplených na miere B-10 (420x275) sme tento problém vôbec nesledovali.
S pozdravom
Miro

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33637


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 21. 1. 2009
Re:Vyeten? m?li (33628)

Nejde říci ,že je to nanic
Úhyn včelstev na varoázu je dán stavem rostočů v podletí kdy včely vychovávají zimní generaci včel a lze ovlivnit od druhé poloviny července do první dekády září
Zimní vzorky měli ukazují až stav po všech podzimních léčení až do poloviny prosince
Tyto dvě věci spolu nesouvicí a upozorňují nás na stav pro nastávající sezónu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Standa V. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Vyeten? m?li
> Datum: 21.1.2009 16:46:00
> ----------------------------------------
> V laboratoři ti zjistí počet roztočů ve vzorku.Ale to je tak asi vše.I když
> budeš mít třeba ve vzorku průměřně uvedu cca dva roztoče na včelstvo,což by
> relativně včelstva ohrozit nemělo,tak můžeš na jaře zjistit,že ti včely na
> varoázu padly a nemáš nic.To byla loňský rok běžná praxe u značné části
> včelařů,kteří o včely přišly.Takže je to NANIC.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33636


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 21. 1. 2009
Re: (33626)

Je to všechno co spadne na dno úlu .K vyšetření se to zasílá bez mrtvých včel, vzorek za 30dní

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: v?ela <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 21.1.2009 16:06:20
> ----------------------------------------
> ahojky mohl by mi nekdo říci stručný popis měli?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33635


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 21. 1. 2009
Re: Vyšetení měli (33628) (33629)

Monitoring zimní měli je podle mě docela dobré opatření.
Pokud není nějak zkresleno, může nám to ríct, jak moc musíme léčit v dalším roce.
V rámci ZO to dá zdravotníkovi přehled, jak to vypadá u jednotlivých včelařů.

Radek Krušina
----------
Pokud se chce včelař orientovat v únoru jak má léčit na jaře, může si je sám a zadarmo udělat. Včelstvo po včelstvu. Sám posoudí jestli byl prolet, jak má/nemá nástavky a sám ví, za jak dlouho má vzorek a další faktory.

Pokud z toho zdravotník něco vyvodí je otázka, ale je to poměrně náročná a nákladná statistika velmi nepřesných čísel.

Pokud by si pár zodpovědných včelařů v jeho rajonu udělalo samo vyšetření,získal by asi lepší obrázek.
1/ nikdo by to nedělal
2/ ti co by to dělali by měli přesnější čísla po včelstvech - tedy nezprůměrovaná a dělali by to dobrovolně z přesvědčení. Po loňských povinných nátěrech oblastí s malým počtem nulových vzorků letos "NUL" asi přibyde.

A to nemluvím o tom, že by ti včelaři sledovali včely i v sezoně. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33634


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 21. 1. 2009
Re: Obsazenost nástavků v průběhu roku (33631)

Radim:
... rád bych vznesl, jako laik, čistě teoretický dotaz. Jak přibližně se bude (v teoreticky příznivém případě) vyvíjet obsazenost nástavků při vložení oddělku (6 rámků výšky 232 mm) do spodního nástavku
----------
Ahoj, ještě poddotaz, co to znamená 6 rámkový oddělek?
Kolik je to rámků plodu?
----
V pravděpodobně ne víc jak 2 nástavky. Předpokládám Langstroth 45*232.
A dával bych je do jednoho nástavku, další bych teprve po obsednutí jednoho přidával. Ne že by se do jednoho nemohly vejít, ale aby bylo na příští jaro trochu díla.
Asi nemáš plásty, takže budeš muset krmit aby stavěly. A případné přidávání dalšího nástavku bych v tomto případě dělal s překládáním plástů. Ono i v tom jednom nástavku bude lepší trochu vytažené mezistěny postupně prostrkávat do středu, aby v pozdějším období matka neplodovala jen na tmavších a panenské neignorovala.
-------
Docela by mě zajímaly zkušenosti včelařů s loňskými nákupy oddělků. Jaké tam byly rámky (staré/nové)a plásty (tmavé/světlé). Kdy a jak silné koupily, jak se do zimy udělaly atd. A jestli nakonec bylo dost oddělků, či se nedostávalo.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33633


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

sršeň (88.146.207.2) --- 21. 1. 2009
Re: jaký úl (33611) (33613)

To je z praxe.Měl jsem německé úly po německém včelaři míry 42x19,to byla hrůza práce do r.1987,mám jich pár jako raritu prázdné.Udělal jsem úly na 39x24 ale na 11rámků,zkoušel jsem pak vyšší.Ty mne přesvědčily jako nejlepší.Loni jsem chtěl skončit se včelama,nakonec jsem udělal za měsíc a půl nových 17 i s nástavky a to bylo jiné pohodlí.Nemám zrovna dobré podmínky pro snůšku po obrovských polomech v r.2001 a 2005 kdy padly zrovna ty starší stromy a v okolí nejsou pole.Přesto loni na tu bídu jsem měl průměr 30kg i s tím že jsem včely v červnu přendaval při snůšce.Jak jsem psal včelař musí pochopit a cítit co se děje s počasím a součastně se včelama.Určitě jste si všimli,slepice když začne pršet schovají se-přestane pršet, neschovají se bude pršet celý den,přijde bouřka pampelišky jsou otevřené-přestane pršet a včely si vás nevšimnou,pampelišky se zavřou pokud bude pršet celý den,pampelišky zůstanou zavřené den, dva i kdy je pěkně,nebude snůška všechno po ránu zaschne,nebudu tedy do včel přidávat mezistěny ani jinak rušit,vodní hladina je do 7h skoro bez hnutí čekáme krásné počasí aspoň 3 dny stvořené pro snůšku,mšice se stahují z listu k větvičkám bude zřejmě pršet a chladno,pavouci staví sítě bude déle sucho atd.Ono i když máme satelitní snímky,není zaručeno že tak bude zrovna kde mám včely.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33632


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim (89.176.129.198) --- 21. 1. 2009
Obsazenost nástavků v průběhu roku

Dobrý den,
rád bych vznesl, jako laik, čistě teoretický dotaz. Jak přibližně se bude (v teoreticky příznivém případě) vyvíjet obsazenost nástavků při vložení oddělku (6 rámků výšky 232 mm) do spodního nástavku , když je tam kolem června 09 dám? Chtěl bych mít alespoň představu jak by to mohlo v průběhu roku 09 vypadat, ať se popřípadě vyvaruji nakoupení a ročnímu skladování nepotřebných nástavků...je mi jasné, že může, v nejhorším případě, nastat situace, že i jeden bude moc :-), ale řekněme, že by se včelám velmi dobře dařilo. (předpoklad spodní rámky 232mm (2 nástavky), horní rámky 159mm)
Děkuji
R.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33631


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.156.8) --- 21. 1. 2009
Re: Vyšetení měli (33628) (33629)

R.Krušina:>S tímto tvrzením nesouhlasím.

Jednak nevím o tom, že někomu, kdo měl ve vzorku zimní měli průměr vloni 2 roztoče, padly do jara včely na varroázu. <
.......

Já s ním v podstatě souhlasím. Jestli by totiž k něčemu při otázkách varroázy byl jeho zimní rozbor z období 2006-2007, vědělo by se, že se něco bude dít.(ne loňsko ale z rozbor předloňska) Převážná většina včelstev přežila proto, protože byla lokálně nízká úroveň VD na jaře spolu s nízkou reinvazí, nebo zkrátka včelaři léčili podle detekce a monitoringu zamoření a neorientovali se podle zimního rozboru, který je jako detekce v červenci v podstatě zastaralý údaj.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33630


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 21. 1. 2009
Re: Vyšetení měli (33628)

Standa V. napsal:
>I když budeš mít třeba ve vzorku průměřně uvedu cca dva roztoče na včelstvo,což by relativně včelstva ohrozit nemělo,tak můžeš na jaře zjistit,že ti včely na varoázu padly a nemáš nic.
>To byla loňský rok běžná praxe u značné části včelařů,kteří o včely přišly.Takže je to NANIC.
.............

S tímto tvrzením nesouhlasím.

Jednak nevím o tom, že někomu, kdo měl ve vzorku zimní měli průměr vloni 2 roztoče, padly do jara včely na varroázu.
Ale vím o tom, že na oslabené včely zaútočila ještě nosemóza.
Loni byla větina včelstev pryč do konce roku 2007. Už nebylo co vyšetřovat.

Monitoring zimní měli je podle mě docela dobré opatření.
Pokud není nějak zkresleno, může nám to ríct, jak moc musíme léčit v dalším roce.
V rámci ZO to dá zdravotníkovi přehled, jak to vypadá u jednotlivých včelařů.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33629


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Standa V. (94.125.216.34) --- 21. 1. 2009
Vyšetení měli

V laboratoři ti zjistí počet roztočů ve vzorku.Ale to je tak asi vše.I když budeš mít třeba ve vzorku průměřně uvedu cca dva roztoče na včelstvo,což by relativně včelstva ohrozit nemělo,tak můžeš na jaře zjistit,že ti včely na varoázu padly a nemáš nic.To byla loňský rok běžná praxe u značné části včelařů,kteří o včely přišly.Takže je to NANIC.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33628


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 21. 1. 2009
Re: (33626)

Ahoj,

můžeme říci, že to jsou zbytky voskových víček, částečky pylu,
cukru z medu a i nečistot na dně úlu. Jedná se o "spad" v období
jednoho kalendářního měsíce. A tato směs (bez částí uhynulých
včel) se dává na rozbor - stanovení množství jedinců roztoče
Varroa destructor a také na mor lze "orientačně" testovat. Orientačně
proto, že klinické příznaky se nemusí objevit.


Marek Medve

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "v?ela" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět:
Datum: 21.1.2009 - 16:05:57

> ahojky mohl by mi nekdo říci stručný popis měli?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33627


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

včela (89.29.84.242) --- 21. 1. 2009

ahojky mohl by mi nekdo říci stručný popis měli?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33626


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.102) --- 21. 1. 2009
Re: Materiál na úle (33607) (33618) (33624)

"cementových" úlech
-----
Na vcelařských novinách.cz publikoval někdo 2 zajímavé články jak v nástavkových úlech dřevocementových desek chová včely na divoké stavbě.
Na nástavky poněkud těžké, ale na dna by se voděodolné desky docela hodily. Zvlášť když to jsou odřezky ze stavební výroby.
Betonové úly se prý používají v tropických oblastech.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33625


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 21. 1. 2009
RE: Materiál na úle (33607) (33618)

Pro experimentátory s materiálem na úly je zde seriózní článek o
"cementových" úlech, včetně srovnání s dřevěnými úly.

http://www.scielo.br/scielo.php?pid=S0103-90162004000600002&script=sci_artte
xt

Nejedná se samozřejmě o betonové úly, ale cement je tam jako pojivo
expandovaného vermakulitu, což je obdoba perlitu. Kdo si v minulosti vyráběl
tvárnice na stavbu rodinného sídla to třeba uvítá :-)

J.T.



> Ono je taky rozdíl, kde se suší. Jestli někde na půdě nebo nahoře ve
> stodole
> pod střechou rozpalovanou v létě sluncem nebo někde na zahradě ve stínu
> pod
> ořechem kryté plachtou.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Milan Krokavec" <milan/=/krokavec.sk>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, January 20, 2009 8:51 PM
> Subject: Re: Materiál na úle
>
>
> > Bežne sa udáva prirodzené sušenie 1cm/rok, t.j. pri 2,5cm cca 2,5 resp.
> 2
> > roky. Aby sa potom ďalej nezosychalo. To sa dá pokiaľ nepotrebuje včelár
> > úle hneď, ale uvažuje v budúcnosti o rozširovaní a nakúpi si zásobu,
> ktoré
> > stačí schnúť.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33624


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 21. 1. 2009
Re: Jaký úl? (33554) (33569) (33576) (33577) (33578) (33583) (33608) (33619) (33621)

Faktem je, že když se jde jenom pár desítek let do historie, tak každá
evropská země měla v té době několik svých originálních rámkových měr a
úlových systémů, stanovených vedle nějakých polovědeckých výpočtů snad podle
délky nože, kterým kdysi první včelař první tyto rámky vyráběl nebo klacku,
ze kterého je dělal, či snad podle průměru kmene, ze kterého dělal první
úl....Dneska jsou tyto systémy jen v muzeích. Z Ameriky je známý langstroth,
ale co my víme o jiných včelařských farmách, které tam někdy před 100 lety
používaly své rámky a úlové systémy. Svět se čím dále zmenšuje, informace
cestují čím dále rychleji a dále. Pro následující generaci bude, jak je pro
nás normální sledovat informace a články o dění v České republice a možná
ještě trochu na Slovensku, normální sledovat informace a články v EU plus
možná ještě dění někde u včelařských lídrů, jestli to bude za 20 - 40 let
USA, Nový Zéaland, Čína, Austrálie, Jižní Afrika, Argentina, kdo ví?
Fakt je, že ještě před takovými 30 lety byl u nás včelař včelařící výměnou
celých nástavků bez práce s jednotlivými rámky bílou vránou a míra 39 x 24
byla nějak v 80 - 90 % včelstev.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 21, 2009 9:39 AM
Subject: Re: Jaký úl?


> Stále stejná otázka, zaměstnávající včelaře již přes 100 let a jednotné
> řešení v nedohlednu.Každopádně to "nevýhodné přemisťování nástavků" je
> staré v neměnné podobě hodně přes 100 let a i dnes se těmito způsoby těží
> prakticky veškerá produkce světového medu a to snad naproti snahám
> některých teoretiků má dost silnou vypovídající schopnost. Rovněž nelze
> přehlédnout, že jsou evropské země, kde úly Dadant tvoří většinu, např. v
> Itálii a Francii a to hlavně na farmách. Že by tamní včelaři byli tak
> neschopní?? Asi těžko že. My v Čechách jsme z hlediska racionalizace měli
> smůlu, že naši předci si libovali v míře 39. Slováci nato šli chytřeji a
> zavedli Zanderovu míru 42 a ta už je v Evropě rozšířena slušně. Proto si
> myslím, že kdo zvolí Optimál, neudělá chybu. Zdraví R. S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33623


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 21. 1. 2009
Re: Jak? ?l? (33620)

Ve Stražisku mají řezačku a nařežou mezistěny kdykoliv na jakoukoliv míru. Nemají je na skladě. Ve Včelpu to tak není. Mají dané rozměry a jiný rozměr udělají jen když budou mít víc času.
Tonda

>Já beru mezistěny ze stražiska a na míru 39 x 17 nají běžně na skladě což znamená jedno používá se hodně .

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33622


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.183.70.9) --- 21. 1. 2009
Re: Jaký úl? (33554) (33569) (33576) (33577) (33578) (33583) (33608) (33619)

Stále stejná otázka, zaměstnávající včelaře již přes 100 let a jednotné řešení v nedohlednu.Každopádně to "nevýhodné přemisťování nástavků" je staré v neměnné podobě hodně přes 100 let a i dnes se těmito způsoby těží prakticky veškerá produkce světového medu a to snad naproti snahám některých teoretiků má dost silnou vypovídající schopnost. Rovněž nelze přehlédnout, že jsou evropské země, kde úly Dadant tvoří většinu, např. v Itálii a Francii a to hlavně na farmách. Že by tamní včelaři byli tak neschopní?? Asi těžko že. My v Čechách jsme z hlediska racionalizace měli smůlu, že naši předci si libovali v míře 39. Slováci nato šli chytřeji a zavedli Zanderovu míru 42 a ta už je v Evropě rozšířena slušně. Proto si myslím, že kdo zvolí Optimál, neudělá chybu. Zdraví R. S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33621


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 21. 1. 2009
Re: Jak? ?l?

Já beru mezistěny ze stražiska a na míru 39 x 17 nají běžně na skladě což znamená jedno používá se hodně . Pak se také dnes klade důraz při úlové otázce jen na jdednotnou míru délky rámku. V dnešní době se mi zdá že snahy o nějakou normalizaci která začala probíhat koncem 19 století po 100 letech skončily a jednotliví výrobci dělají svoje výrobky tak aby šlo používat zase jen jejich zboží, a všichni právě to označují za to světové s perspektivou.
Podívejte se kolem sebe a zjistíte , že se to týká veškeré výroby a nejen úlů . Z toho vyplývá jedno>>jde jen o obsazení trhu právě svými výrobky &lt;&lt;
Já pak jako zákazník si musím zjistit co se nejvíc prodává včetně následných zařízení.
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: HI &lt;e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Jak? ?l?
> Datum: 20.1.2009 21:00:00
> ----------------------------------------
> RP:
> "Obdélníkový
> nastavek na 10 rámků 39x24 s vnější šířkou 42 je proti tomu citelně
> ergonomičtější a zvedá se znatelně lépe. Langstroth se stejnou šířkou a
> délkou o cca 5 cm větší bude na tom stejně. Přirozeně chytá se za úchopové
> lišty na zadní a přední stěně, ne za boční stěny."
>
> Debata o hmotnosti a rozměrech nástavku mi zas nutí otázku, která mi vrtá
> hlavou. Proč se více nepoužívá rámková míra 39x17? Využila by velkého
> rozšíření délky rámku 39 cm (hodně včelařů v mém okolí si při pomyšlení na
> jiný rozměr než 39x24 klepe na čelo a ve včelařské prodejně u nás se také
> skoro na nic jiného nehraje). Např. přenos oddělků by byl snazší, než při
> úplně jiném půdorysu. Má to výhody nízkých nástavků a zároveň to není až
> tak velká plocha jako Optimal, ani taková „nudle“ jako Langstroth, jak se
> tu psalo, a nástavky jsou lehčí.
> Snažil jsem se k tomu něco najít v archivu konference, v knížkách a
> časopisech, ale nenašel jsem vlastně jiné zápory, než že při chovu opravdu
> silných včelstev je potřeba hodně vysoký komín nástavků a větší počet dílů
> úlu (ale to je u všech NN). Také moc nerozumím tomu argumentu o potřebě
> delších rámků kvůli tepelné izolaci včelstva - většinou to bývá napsáno
> hned vedle toho, že včely v zimě žádnou izolaci nepotřebují... Pro lepší
> ovládnutí tepelného režimu úlu na jaře po rozpuštění chumáče mi zase přijde
> lepší spíš celkově menší prostor úlu a možnost ho zase po menších částech
> rozšiřovat.
> Když k tomu připočtu to, jak jsem v létě čekal s vytáčením medu, až se
> zaplní a „uzrají“ celé rámky 39x24, nemůžu se pořád myšlenky na rm 39x17
> zbavit.
> Ještě prosím o informaci, jak je to s chovem silných včelstev ve vyšších
> polohách (třeba 650 m n.m.). Možná je to jenom můj dojem, ale nejsou tyto
> hodně prostorné úly (a i ty s hodně vysokými rámky) konstruovány hlavně pro
> nižší polohy, teplé a bohaté na snůšku? Je možné a obvyklé chovat v
> chladnějších a chudších oblastech tak silná včelstva, aby zde opravdu
> vyrostly ty vysoké komíny?
> Doufám, že jsem nenapsal moc nesmyslů, teprve si to tak nějak rovnám v
> hlavě (proto se taky hlavně ptám, pořád ještě je pro mě přechod na jinou rm
> poměrně jednoduchý a nerad bych si to pak zopakoval ve velkém). Prosím o
> Vaše zkušenosti s touto rm, z příspěvků více lidí je zřejmé, že na ní
> včelařili, ale přešli na jinou. Kvůli čemu, v čem je háček? Nebo je to
> jenom tím, že je tato rm další z komplikací na „přesyceném trhu“ rámkových
> měr?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33620


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76363 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 33620 do č. 33680)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu