Včelařská konference

Podle návodu k použití fumigace (ošetření knotem) je potřebná venkovní
teplota alespoň 10°C. Té se už letos těžko dočkáte. Ošetření aerosolem za
použití acetonu lze provádět i při teplotách pod nulou (tuším do -5°C).
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Josef" <tobiska/=/cementovezbozi.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, November 24, 2008 1:31 PM
Subject: léčení


Zdavím Jaký je názor na 3 léčení knotem nebo areolosolem?
V obojím je účiná stejná látka. Díky za diskusi.


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3635 (20081124)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Zdavím Jaký je názor na 3 léčení knotem nebo areolosolem?
V obojím je účiná stejná látka. Díky za diskusi.

Opravuji najem 500 K

Opravuji najem 500 K

Mezinarodni vystava ve Vidni vyvolal celou radu nespokojencu,zvlaste v rakousich.Povstala durazna oposice,ucelem je povaliti nynejsi spravu spolku,kde hlavni slovo ma Muck a Alfonsus a zavesti spravu spravedlivejsi.My se sice boju tech primo nezucastnime,ale prejeme oposici,aby zavedla poradek.Nebot pani-alaalfons-i u nas do naseho ustroji spolkoveho neblahym zpusobem zasahuji.

ZU Brno Po vypovezeni-vystehovani nem.Pomologickeho spolku zustala zahrada opustena(najem cinil 50K)Ustredi podalo pomologickemu spolku zadost za darovani stromu a keru.
Hospodarstvi ZU jest zahaleno tajemstvim apokladni zpravy neodpovidaji skutecnosti.Byvaly predseda Konsel chlubil se ze za dodane uly zbyva zaplatit jen 210 zl.Avsak nastupce Janousek podrobne uvedl ze bylo nutno doplati 1096 K
Prijem celkem: 5872 K Vydani :5872 K Zbyva: 209 K

XX Sjezd a vystava v Horicich
8. Sjezd vcelaru vychodnich Cech v Pardubicich

Rissky Svaz Zemskych samostatnych ustrednich spolku. vyjednal pojisteni..za nepatrny poplatek 30 haleru.Uzavrena smlouva se spolecnosti-Rakousky Fenix- na 10let. Je tedy v platnosti ze za 30haleru za rok na clena jest ustanoveno odskodneni do 500 K.Pojisteni pro cleny je povinne-zvysene pojistne dobrovolne-za kazdych dalsich 500 K poplatek 1,5 K.

Zmocněnec převezme peníze a předá je pozůstalým k dědickému řízení. Druhá možnost je, že ZO peníze vrátí do Prahy a tím do rozpočtu České republiky bez zpětného nároku.(bez záruky)
.........
flakatos:>Dnes zemřel můj učitel včelařství. Ještě minulý týden podepsal v nemocnici plnou moc na dotaci na zazimované včelstva.A moje otázka je, zda-li má nárok na tuto dotaci když dnes zemřel. Díky za odpověďi.<

> Ale jen to mi vysvětluje, proč skoro žádná ZO neobjednává společně
> sklenice, netiskne si etikety, atd. Myslím, že zvláště dnes v době
> drobného prodeje vidíme v sousedech i tu konkurenci.
>
> Mně dost lidí radilo a dobře. Takže v tom jsem měl kliku..
> Karel
>
>
>

Nařízení Městské veterinární správy v Praze č. 3/2008/EPI:

Čl. I
VYMEZENÍ OHNISKA
Ohniskem nebezpečné nákazy moru včelího plodu je hospodářství - stanoviště chovu včel reg. č. CZ 89798685 v Praze 4, Hodkovičky, V mokřinách.
(odkaz na mapu)
Čl. II
                                   VYMEZENÍ OCHRANNÉHO PÁSMA
Ochranné pásmo tvoří oblast okolo ohniska o poloměru 5 km, která zahrnuje následující katastrální území hl.m. Prahy:
ZO ČSV Praha 2 - k.ú.727300 Vyšehrad,
ZO ČSV Praha 4 - k.ú.727857 Hodkovičky, k.ú.728152 Podolí, k.ú.727873 Braník, k.ú.728161 Nusle, k.ú.728390 Libuš, k.ú.652393 Cholupice. k.ú.728519 Komořany, k.ú.728616 Modřany, k.ú.728071 Lhotka, k.ú.728438 Kamýk, k.ú.727598 Krč,
ZO ČSV Praha 5 – k.ú.728730 Jinonice, k.ú.728641 Radlice, k.ú.728837 Hlubočepy, k.ú.750573 Holyně, k.ú.750590 Slivenec, k.ú.729213 Velká Chuchle, k.ú.729183 Malá Chuchle, k.ú.686425 Lochkov, k.ú.738620 Radotín, k.ú.729248 Lahovice.

atd...

(Údajně z chyceného roje.)

Medovina se obvykle čeří dlouho . Jinak pokud nejde o nějakou chorobu vína ,což vlastně medovina je, Tak čeření se dá urychlit přidáním želatiny nebo vaječného bílku

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra.P <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: medovina
> Datum: 23.11.2008 19:35:29
> ----------------------------------------
> Zdravím.Můj kolega má problém s vyčeřením medoviny.Poradíte mi někdo jak na
> to?
> Míra
>
>
>

Podle mne logicky vzato jelikož se jedná o odměnu za uplynulé období, tak patří dědicům a měla by být součástí dědictví. Nesrovnávat z důchodem ten se vyplácí dopředu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: flakatos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Dotace za zem?el?ho ?lena.
> Datum: 23.11.2008 19:34:38
> ----------------------------------------
> Dnes zemřel můj učitel včelařství. Ještě minulý týden podepsal v nemocnici
> plnou moc na dotaci na zazimované včelstva.A moje otázka je, zda-li má
> nárok na tuto dotaci když dnes zemřel. Díky za odpověďi.
>
>
>

Zdravím.Můj kolega má problém s vyčeřením medoviny.Poradíte mi někdo jak na to?
Míra

Dnes zemřel můj učitel včelařství. Ještě minulý týden podepsal v nemocnici plnou moc na dotaci na zazimované včelstva.A moje otázka je, zda-li má nárok na tuto dotaci když dnes zemřel. Díky za odpověďi.

nepovídej

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <ptp/=/post.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 23.11.2008 10:10:37
> ----------------------------------------
> Já také :-)
>
>
>

Já také :-)

Pokud nějaká taková akce bude, dejte vědět. Díky

Pavel Holub:
Nesázel bych na to, že počasí a místní klimatické podmínky mají přímý vliv na roztoče. .... Právě varroamonitoring může roušku tajemství okolo tohoto poodhalit.

---
Jak vlastně v závěru říkáte, až fakta a data. Tedy varroamonitoring. :-)

Mám 4 stanoviště. Na třech tady okolo sebe i "stejné" včely, na všech stejné úly, metodiku, dna, ...
Na tom 4. záložním v jiném okrese (bylo založeno jako diverzifikace rizika - mám tady okolo mor, ale teď se našel i pár kilometrů od tamtuď:-) )
Tam jsem roztoče letos neviděl.

Tady doma jich mám plno. Tady vedle mám kolegu, taky je ve VMS. Stejné úly, stejný vyvíječ, skoro stejné léčení. (On vloni aerosoloval říjen, listopad, prosinec, já vloni až na konci listopadu a v prosinci)
On Gabon dávat nemusel a skoro nic mu nepadá ani po léčení. Já to musel v létě zachraňovat Gabonem. I v loni na podzim měl daleko menší spad než já.
Dal jsem mu v září přebytečné matky, z plodových plástů sestavil včelstvo. V oddělkách na 1/2 dnech jsem mu to předával i s Gabonem. Takže mám svědka, že tam Gabon byl nejmíň 6 týdnů :-). 1pásek na 5 rámků. A z toho "mého" včelstva mu spadlo mnoho set VD po první aerosolu, z jeho včelstev po desítkách bez Gabonu.


Z letošního a loňského pozorování těžko soudit. Jsem zvědav za pár let.

Docela se těším, pokud se podaří zorganizovat zimní setkání VMSistů :-) Možná tam bude o čem mluvit.


Karel

Nesázel bych na to, že počasí a místní klimatické podmínky mají přímý vliv na roztoče. Myslím, že mají zásadní vliv na chování včelstev a s tím související (sekundárně) vliv na roztoče. Jak se chová a jaké se chová včelstvo, podle toho se daří/nedaří roztoči. Právě varroamonitoring může roušku tajemství okolo tohoto poodhalit. Sám voják v poli monitoringu jsem byl od roku 1993 a viděl jsem jen to své bez zkušeností a pozorování druhých. Za poslední dva roky jsem pochopil více než za 15 let předchozích.

Je zveřejněno v Moderním včelaři 5/2008 str. 28, Ing. Květoslav Čermák ---- velmi poučné.
----
Ing Čermák o tomto pokusu referoval už na jaře v Ivančicích.

Ale to co jsem měl na mysli, není laboratorní pokus na zalétávání VD.


Prakticky jsem myslel. že jsou "pravděpodobně" v okolí lokality různě příhodné pro množení VD. Těch vlivů si představuji hodně a mnohé jsou prokázány . namátkou mě napadá mikroklima, hustota zavčelení. No a pokud si to dlouhodobým sledováním vysleduji, mohu s tím pracovat. Například na stanovišti A budu dosahovat kritického spadu třeba o měsíc dřív než na stanovišti B.

Tohle jsou moje hypotézy, pokud vydržíme, dají se pak i na datech otestovat. Tedy na datech sesbíraných v mém okolí.

Karel

pane Jiruš k Vašemu
"""""Přesto si myslím, že infomrace o spadu v okolí má pro mě ještě větší cenu.
Protože monitoring nemůžu dělat každý den. Jak zjistím, že se nejedná o náhodný výkyv atd.? Pokud budu mít informaci, že to padá i vedle tak tomu přistoupím jinak. Navíc VD se určitě nešíří najednou po celé ploše.
Ale to nevíme, protože takové informace nikdo moc nesbíral. A pokud ano, tak je nezveřejňoval. """

Je zveřejněno v Moderním včelaři 5/2008 str. 28, Ing. Květoslav Čermák ---- velmi poučné.

četl jsem ho a byl jsem rád že si někdo dal tu práci a přeložil ho (také
neumím anglicky)

Luboš
----- Original Message -----
From: ""ježek.obecný"" <jezek.obecny/=/gmail.com>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, November 22, 2008 12:33 PM
Subject: Re: Met52


>
>
> no já se do toho taky nechci míchat, ale pokud prohlížíte text v cizím
> jazyce kterým nevládnete tak je počítačem přeložený text stále lepší než
> drátem do oka a pro základní orientaci stačí.... (i když to prakticky jen
> kaká písmena) Navíc ten počítačem přeložený článek není tak úplně
> nesmyslný. Čet ho kromě Gusty vůbec někdo??
>
>
>
> petr j.
>
>
>
>
> Radim Polášek napsal(a):
>> Já se toho nechci moc míchat, ale text přeložený počítačovým programem
>> bude
>> ještě moc hodně let potřebovat korekturu neboli rovnou přepsání
>> odborníka,
>> aby to byl plnohodnotný překlad. Překlad čistě jen počítačovým programem
>> bez
>> korektury bych vyhradil jen pro návody k použítí k levným čínským
>> výrobkům v
>> nějakém stánkovém prodeji, jinde ne. Zveřejnění surového počítačového
>> překladu odborného článku je jen poukázka na posměch a různé jízlivé
>> poznámky.
>>
>> R. Polášek
>>
>> ----- Original Message -----
>> From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
>> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
>> Sent: Saturday, November 22, 2008 8:25 AM
>> Subject: Re: Met52
>>
>>
>>
>>>> Když neumíš anglicky tak se do toho nepouštej. Si trapný!
>>>>
>>> ------
>>> A počkej si, až udělají něco ti co to tak dobře a povzbudivě umí
>>> hodnotit.
>>>
>>> Pokud je tady něco trabný, (kromě anonymů) tak to, že takové texty
>>> překládají amatéři a nadšenci při tom se obor včelařství chlubí mohutnou
>>> a
>>> silnou organizací s poměrně velkým rozpočtem a placenými profesionály.
>>>
>>> Takže Gusto, nic si z toho nedělej. A až si takové texty přečtem vždy
>>> včas
>>> na webu ČSV, tak budeš moci chystat místo toho věci na sezonu.
>>>
>>
>>
>>

No konečně první reakce vztahující se k tématu. Podle všeho se dlouho
hledala forma jak M.anisopliae včelařům předat. Podle všeho se ten
způsob zřejmě nalezl. Není někomu znám postup?
..........
Dne 22. listopad 2008 12:33 "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com> napsal(a):
>navíc ten počítačem přeložený článek není tak úplně
> nesmyslný. Čet ho kromě Gusty vůbec někdo??
>
>
>
> petr j.

no já se do toho taky nechci míchat, ale pokud prohlížíte text v cizím
jazyce kterým nevládnete tak je počítačem přeložený text stále lepší než
drátem do oka a pro základní orientaci stačí.... (i když to prakticky
jen kaká písmena) Navíc ten počítačem přeložený článek není tak úplně
nesmyslný. Čet ho kromě Gusty vůbec někdo??



petr j.




Radim Polášek napsal(a):
> Já se toho nechci moc míchat, ale text přeložený počítačovým programem bude
> ještě moc hodně let potřebovat korekturu neboli rovnou přepsání odborníka,
> aby to byl plnohodnotný překlad. Překlad čistě jen počítačovým programem bez
> korektury bych vyhradil jen pro návody k použítí k levným čínským výrobkům v
> nějakém stánkovém prodeji, jinde ne. Zveřejnění surového počítačového
> překladu odborného článku je jen poukázka na posměch a různé jízlivé
> poznámky.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, November 22, 2008 8:25 AM
> Subject: Re: Met52
>
>
>
>>> Když neumíš anglicky tak se do toho nepouštej. Si trapný!
>>>
>> ------
>> A počkej si, až udělají něco ti co to tak dobře a povzbudivě umí hodnotit.
>>
>> Pokud je tady něco trabný, (kromě anonymů) tak to, že takové texty
>> překládají amatéři a nadšenci při tom se obor včelařství chlubí mohutnou a
>> silnou organizací s poměrně velkým rozpočtem a placenými profesionály.
>>
>> Takže Gusto, nic si z toho nedělej. A až si takové texty přečtem vždy včas
>> na webu ČSV, tak budeš moci chystat místo toho věci na sezonu.
>>
>
>
>

Mne naopak zajímají. Potvrzují se mi situace z okolí mých stanovišť, která je zoufalá už minimálně po dobu co včelařím a to s menšími výkyvy. Varroamonitoring to dává černé na bílém. Lepší než nějaké souhrné zprávy jednou za rok ve Včelařství - vlastně nic konkrétně říkající. Tady je jasná realita. Přispívat do systému VMS se chytám.
........
R.Stonjek:>Současně je nutné naučit se a vybavit se na spolehlivý monitoring a nespoléhat se na Internetovou verzi, protože její význam v praxi mi uniká.<

Já se toho nechci moc míchat, ale text přeložený počítačovým programem bude
ještě moc hodně let potřebovat korekturu neboli rovnou přepsání odborníka,
aby to byl plnohodnotný překlad. Překlad čistě jen počítačovým programem bez
korektury bych vyhradil jen pro návody k použítí k levným čínským výrobkům v
nějakém stánkovém prodeji, jinde ne. Zveřejnění surového počítačového
překladu odborného článku je jen poukázka na posměch a různé jízlivé
poznámky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, November 22, 2008 8:25 AM
Subject: Re: Met52


> >Když neumíš anglicky tak se do toho nepouštej. Si trapný!
> ------
> A počkej si, až udělají něco ti co to tak dobře a povzbudivě umí hodnotit.
>
> Pokud je tady něco trabný, (kromě anonymů) tak to, že takové texty
> překládají amatéři a nadšenci při tom se obor včelařství chlubí mohutnou a
> silnou organizací s poměrně velkým rozpočtem a placenými profesionály.
>
> Takže Gusto, nic si z toho nedělej. A až si takové texty přečtem vždy včas
> na webu ČSV, tak budeš moci chystat místo toho věci na sezonu.

správně

Rozhodně to bylo lepší, Jak tady stále mlet dokola závistivé řeči o dotaci na úhyny. Dobře jsi ukázal, že nejde jen o problém nepořádných včelařů. Hlavně si ti co vyzdvihují svoje úspěchy nad druhé, " vlastně měli jen štěstí" Lépe řečeno my všichni které to nepotkalo!! :-P

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Met52
> Datum: 22.11.2008 00:53:06
> ----------------------------------------
> Jsem jen pěšák co hledí přes sezonu do včel nebo mimo sezonu dělá nějaké
> přípravy a pokud najdu na rozdíl od tebe nějaké zajímavé téma, podle svých
> možností jej zde z dobré vůle zveřejním. Pokud máš problém tak to nečti
> nebo se přičiň a oprav výsledek překladače.
>
>
> ........
> >Když neumíš anglicky tak se do toho nepouštej. Si trapný!
>
>
>

Současně je nutné naučit se a vybavit se na spolehlivý monitoring a nespoléhat se na Internetovou verzi, protože její význam v praxi mi uniká. Mě je totiž srdečně jedno jaká je situace ob ves, ale od zač července musím vědět alespoň přibližně co se děje u mě na včelnicích.

-----------------
Když to pro názornost řeknu jak ve válce. :-)
Problém monitoringu z podložek je v tom, že sílu nepřítele odhadujeme až podle počtu mrtvých po bitvě.
Počítání VD na podložce není nic jiného. Takže tam máme informaci, jak bylo včelstvo napadené.
Jediný způsob jak získat akt. informaci je průzkum bojem. To by jsme museli namátkou některá včelstva léčit a sledovat spad (při známé účinnosti léčení). A pořád budemem mít infomraci jen o tom, jak to vypadá v léčených včelstvech.

Za jak dlouho se mi objeví spad na podložce, když včely vyloupí nějaké silné zamořené včelstvo. Kolik procent plodu už bude zavíčkováno s VD až to zjistím a vytočím a nasadím léčivo?

Jak moc mi bude monitorování platné, když zjistím, že vzhledem k něčemu (třeba silně zamořenému okolí, lokalitě vhodné pro rozvoj VD atd) budu muset vytáčet měsíc před koncem snůšky. A pokud budu chtít zjistit proč, budu potřebovat právě informace z okolí obce.

S monitoringem jsem začal náhodou po úhnech 2003.
To byla stejná situace jako letos v ČR. Roztoče jsem neviděl. Dokonce jsme to konzultoval s Ing. Vesleým co dělám blbě. Na podzim na podložkách taky nic, myslel jsem si, že nefunguje fumigace, tak jsme aerosoloval. Zbytečně. S monitoringem mi chyběly skušenosti a hlavně v té době nikdo nepublikoval informace (pokd je měl) že existují nějaké cykly v jeho rozvoji.
Pořád se to chápalo staticky. Úbytek byl vysvětlován oteplením (ale když jsem porovnával mapy ze zimního vyštření ve Včelařství a průměrné teploty v krajích tak to nedávalo smysl. I ve studeném roce je na jižní Moravě větší teplo než tady u nás na severu). Takže to jenom na vysvětlenou a dokreslení jaké byly tehdy informace.
V létě o tom, jak to vypadalo v zimě :-)

Takže jsem si od nákazového referenta vzal vyšetření od 1997 a zkusil to dát do tabulky.

A zjistil jsem, že jsou včelaři ( a dnes si spíš myslím že místa), kde jsou s VD stálé problémy. Tehdy jsem to vidšl jako problém lidí, nebo divokých včelstev (oboje po silných úhynech ubylo) ale VD se postupně začal objevovat, Každý rok víc a víc. Vloni jsem právě zjistil, že VD začíná padat už zkraje července.

Ale bylo mi to h... platný protože jsem věřil těm kecům o plošném nasazování léčiva atd.

Takže ano, od té doby mám v almaře plno léčiva včetně KM a odpařovačů a na nikoho nespoléhám.

Přesto si myslím, že infomrace o spadu v okolí má pro mě ještě větší cenu.
Protože monitoring nemůžu dělat každý den. Jak zjistím, že se nejedná o náhodný výkyv atd.? Pokud budu mít informaci, že to padá i vedle tak tomu přistoupím jinak. Navíc VD se určitě nešíří najednou po celé ploše.
Ale to nevíme, protože takové informace nikdo moc nesbíral. A poku ano, tak je nezveřejňoval.
Ale máme informace jaký vliv má úl, dno, poloha (větrné, teplé, výška podstavce pod úly,..), rozmístění úlů?

Za rok je při pohledu do grafu každý chytrý. Ale vyhodnotit dynamiku průběžně, je hodně nejisté rozhodování. Může mi někdo říci, jestli byl včear, či ve čtvrtek dobrý den na nákup akcíí. A za měsíc to bud evědět každý. Bohužel o měsíc pozdě:-)
Já nakupoval ve středu a ve čtvtek jsem viděl že blbě. A určitě bych našel dost těch, co ve středu říkali, že je ještě brzo. Ale jak je tehdy odlišit od těch co říkali že je nejvyšší čas. To jsem si musel rozhodnout já a byl jsem vděčný ža každou informaci. Pokud možno podloženou fakty.

Takže VMS je pro mě takový akciový index o tom jak frčí roztoč. Rohodnout se musím stejně já sám.
Karel

>Když neumíš anglicky tak se do toho nepouštej. Si trapný!
------
A počkej si, až udělají něco ti co to tak dobře a povzbudivě umí hodnotit.

Pokud je tady něco trabný, (kromě anonymů) tak to, že takové texty překládají amatéři a nadšenci při tom se obor včelařství chlubí mohutnou a silnou organizací s poměrně velkým rozpočtem a placenými profesionály.

Takže Gusto, nic si z toho nedělej. A až si takové texty přečtem vždy včas na webu ČSV, tak budeš moci chystat místo toho věci na sezonu.

Problémem je tady medobraní. léčiva se smějí používat až po. V různých oblastech je různě dlouhá snůška. Jedině použití kys. mrav. je možné
Gabon je nejúčinější a působí ve včelstvu i 6 týdnů a zabraňuje rozvoji škůdce na plodu. Kyselina prostupuje částečně i víčky účinek podle délky aplikace hrozí okyselení medu a formidol jen 3 dny varidol usmrtí jen roztoče na včelách. Za slunovratu začínají kvést lípy
Má praxe vypadá takto.
Formidol. před nasazením medníku (sníží jejich počet na minimum a celé populační křivka V.d. začíná od začátku)
Gabon, Po sundání (ukončuje zdárný rozvoj patogenu na plodu) Snůška u nás končí mez 16. 7. - 20. 8. podle počasí a plodin na polích.
Varidor, 2x - 3x podle stupně spadu po druhé aplikaci (usmrcuje přeživší a zavlečené brouky)

Ano, s tím se dá souhlasit. Problém varoazy vidím ve dvou důvodech:
1.       Nemáme 100% účinnou metodu léčení, přesněji řečeno metodu hubení VD.
2.       V určitém období máme pro léčení rozdílné podmínky. Proto, pro toto období nemáme jednoznačný předpis pro léčení, ale jen doporučení, které si musíme podle našich podmínek upravit. Co to znamená? Někomu spíše vyhovuje léčení KM před nasazením medníků, někomu až po 1. vytočení medníků. Vzhledem k vyšší účinnosti léčení při venkovní teplotě nad 20 °C, mi lépe vyhovuje léčení KM po řepce. Druhou rozdílnou podmínkou je, zda-li máme, nebo ne, snůškovou přestávku. U nás bývá snůšková přestávka (pokud není medovice) i několik týdnu. Je proto nebezpečí vylupování divoce žijících včel a tím importu (reinvazi) VD. Proto je u mne výhodnější vytočit před lípou a znovu přeléčit KM. Další rozdílnou podmínkou je ukončení snůšky a poslední vytáčení. Výhodu mají ti, kteří vytočí dříve a mohou dříve nasadit gabóny. Rychlost množení VD závisí na dalších rozdílných podmínkách (povětrnostních, snůškových podmínkách, plodování včelstev, atd.), které rovněž nemusíme mít stejné a v jednotlivých létech mohou být různé.
Závěrem bychom mohli říci, že boj proti varoáze je (pokud se nenajde 100% účinná metoda) boj nekonečný, nesmíme žádné období podcenit a optimálně léčit. Proto také nesouhlasím s názory, že včelaři jsou neschopni, líni, atd. Dle mého názoru jsou včelaři, kterým se daří a kterým ne. Těm, kterým se nedaří, těm je třeba pomocí a pokud to nepomůže pak jim doporučit, aby s včelařením přestali. Včelařství není jen kšeft, nebo koníček. Je to i poslání. Má široký celospolečenský význam a je ho nutno promyšleně podporovat. Historicky, každý dobrý vladař včelaření podporoval.
Dále je nutno podotknout, že ne každý účastník procesu zvaném „Včelařství“ včelaření u nás přeje, což je důkazem i některých diskusních příspěvku na této konferenci

Jsem jen pěšák co hledí přes sezonu do včel nebo mimo sezonu dělá nějaké přípravy a pokud najdu na rozdíl od tebe nějaké zajímavé téma, podle svých možností jej zde z dobré vůle zveřejním. Pokud máš problém tak to nečti nebo se přičiň a oprav výsledek překladače.


.........
>Když neumíš anglicky tak se do toho nepouštej. Si trapný!

Současně je nutné naučit se a vybavit se na spolehlivý monitoring a nespoléhat se na Internetovou verzi, protože její význam v praxi mi uniká. Mě je totiž srdečně jedno jaká je situace ob ves, ale od zač července musím vědět alespoň přibližně co se děje u mě na včelnicích.
----------
Základem VMS je monitoring u vlastních včelstev na stanovišti - včelař je zodpovědný za zdravotní stav svých včelstev. Internetová aplikace je nadstavba a inspirace pro druhé. Přesto má určitě také svůj význam (porovnání, ověření nástupu invaze varoózy i třeba vedle ve vsi.) Kdo monitoroval v roce 2007 a včas adekvátně zasáhl, tak má včely, kdo monitoroval letos nemusel požívat tvrdou chemii a nemá tolik reziduí v medu. Sdělovat informace jiným, využívat je atd. je projevem pospolitosti lidí stejně zaměřených. Vždyť v této konferenci neděláte nic jiného. Také to můžeš pouze říci mámě doma.
Jinak přeji vše dobré. Petr Texl

Když neumíš anglicky tak se do toho nepouštej. Si trapný!

Současně je nutné naučit se a vybavit se na spolehlivý monitoring a nespoléhat se na Internetovou verzi, protože její význam v praxi mi uniká. Mě je totiž srdečně jedno jaká je situace ob ves, ale od zač července musím vědět alespoň přibližně co se děje u mě na včelnicích.

______________________________________________________________

Faktický efekt VMS vidím v tom, že učí včelaře provádět varroamonitoring, o což se léta marně snaží VUVč a ČSV. Souhlasím, že nákazová situace na vzdáleném cizím stanovišti nevypovídá o aktuálním stavu na stanovišti mém.
S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Tento příspěvek svědčí o značné neinformovanosti. Neví totiž, že už ve Včelařství v dostatečném časovém předstihu bylo podáno naprosto i blbům pochopitelné a jasné varování a návod jak postupovat. Vhodná léčiva byla ten rok k dispozici v jakémkoliv množství. Jestli s tím měl někdo potíže, měl by místo pláče v Konferenci začít dělat pořádek u sebe doma v ZO. Každopádně každý soudný člověk má léčiva na příští rok doma a obměňuje je, aby zbytečně nestárla. Současně je nutné naučit se a vybavit se na spolehlivý monitoring a nespoléhat se na Internetovou verzi, protože její význam v praxi mi uniká. Mě je totiž srdečně jedno jaká je situace ob ves, ale od zač července musím vědět alespoň přibližně co se děje u mě na včelnicích. O tom jací jsou mezi námi "odborníci "na roztoče svědčí i nedávno zveřejněný příspěvek o tom, jak rozhoduje srpen. Na takoovou stupiditu snad nemá význam ani reagovat. Jen důkaz, jaké skvělé počteníčko pro začínající v Konferenci viď Radime, to se jim to bude včelařit! A tak bych mohl pokračovat. Zdraví R. S

I to je jeden z důvodů!!! Kdo by je pak živil!!! Vždyť moc toho
viditelně nedělají, ale výhod mají celou řadu!!! Např. i na škole!!!
Která je "jejich chloubou".

M.M.

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: T?ch druh?ch 90%
Datum: 21.11.2008 - 12:48:50

> Já pro to vysvětlení mám. Strach vedení ČSV,
> že včelaři se stanou z významné
> 50tisícové skupiny nevýznamnou pár tisícovou skupinou.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, November 21, 2008 11:33 AM
> Subject: Re: T?ch druh?ch 90%
>
>
> > Nebylo by nejlepší nechat vše na přírodě??
> > Zdá se mi, že ona by provedla
> > > během několika let naprosto spravedlivou selekci
> > i mezi včelaři. Tedy
> > kdyby
> > nebyly značně diskutabilní dotace, které českému
> > včelařství spíš škodí. Co
> > > si budem namlouvat, kdo dá peníze chovateli králíků
> > když neočkuje proti
> > > myxomatóze a vše vyveze do hnoje, nebo sedlákovi,
> > kterému krávy zemřely na
> > > hlad a žízeň, což je podobné zcela zbytečnému
> > úmrtí včelstev v r. 2002.
> > > Prostě včelařina je v podstatě řemeslo jako
> > každé jiné a kdo ho nechce
> > > umět, zcela přirozeně by měl jít od válu. Nebo
> > víte o dotacích pro zedníky
> > > po kterých jejich stavba spadne, nebo zubaři u
> > kterého drží plomba tak
> > > slabou hodinku. V čem jsou včelaři tak vyjímeční,
> > že za neschopnost tupost
> > > a lenost je společnost z našich daní odměňuje,
> > jen aby to proboha
> > > nepřestávalili kurvit. Nemám pro to vysvětlení.
> > Zdraví R. Stonjek
> >



--
Pořiďte si VOLNÝ Internet Extra a ušetříte měsíčně 404,- kč
za pevnou linku
Kupte si za to něco pro sebe! Více na www.volny.cz nebo na 800 880
880.

Gusto teď jsi opravdu zabodoval. Je to ta nejlepší zpráva jakou jsi podal. Zároveňˇi odpověď těm co dští síru a oheň na ty co dostanou příspěvek na obnovu chovu
OVŠEM BUDOU LI TO CHTÍT ČÍST? Toť otázka? Je to ale počteníčko!

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Situace ve vcelarstvi - rozprava v EP
> Datum: 21.11.2008 12:19:19
> ----------------------------------------
>
>
> http://vindex.ic.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=868:situac
> e-ve-vcelarstvi-b6-04802008-preklad-za-pomoci-google-translator&catid=55:sk
> eny&Itemid=56
>
>
>

Já pro to vysvětlení mám. Strach vedení ČSV, že včelaři se stanou z významné
50tisícové skupiny nevýznamnou pár tisícovou skupinou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, November 21, 2008 11:33 AM
Subject: Re: T?ch druh?ch 90%


> Nebylo by nejlepší nechat vše na přírodě?? Zdá se mi, že ona by provedla
> během několika let naprosto spravedlivou selekci i mezi včelaři. Tedy
kdyby
> nebyly značně diskutabilní dotace, které českému včelařství spíš škodí. Co
> si budem namlouvat, kdo dá peníze chovateli králíků když neočkuje proti
> myxomatóze a vše vyveze do hnoje, nebo sedlákovi, kterému krávy zemřely na
> hlad a žízeň, což je podobné zcela zbytečnému úmrtí včelstev v r. 2002.
> Prostě včelařina je v podstatě řemeslo jako každé jiné a kdo ho nechce
> umět, zcela přirozeně by měl jít od válu. Nebo víte o dotacích pro zedníky
> po kterých jejich stavba spadne, nebo zubaři u kterého drží plomba tak
> slabou hodinku. V čem jsou včelaři tak vyjímeční, že za neschopnost tupost
> a lenost je společnost z našich daní odměňuje, jen aby to proboha
> nepřestávalili kurvit. Nemám pro to vysvětlení. Zdraví R. Stonjek

http://vindex.ic.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=868:situace-ve-vcelarstvi-b6-04802008-preklad-za-pomoci-google-translator&catid=55:skeny&Itemid=56

Myslím ,že ti tupí nebyli jen ti včelaři! Kde došlo ktěm úhynům? Byli to oblasti kde se až dosud nepoužíval gabon. Kdo nařizuje způsob léčení? A kdo nese tedy hlavní vinu? Jedna věc je kdo nekrmí nebo neléčí a druhá špatně naordinovaný lék

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: T?ch druh?ch 90%
> Datum: 21.11.2008 11:33:45
> ----------------------------------------
> Nebylo by nejlepší nechat vše na přírodě?? Zdá se mi, že ona by provedla
> během několika let naprosto spravedlivou selekci i mezi včelaři. Tedy kdyby
> nebyly značně diskutabilní dotace, které českému včelařství spíš škodí. Co
> si budem namlouvat, kdo dá peníze chovateli králíků když neočkuje proti
> myxomatóze a vše vyveze do hnoje, nebo sedlákovi, kterému krávy zemřely na
> hlad a žízeň, což je podobné zcela zbytečnému úmrtí včelstev v r. 2002.
> Prostě včelařina je v podstatě řemeslo jako každé jiné a kdo ho nechce
> umět, zcela přirozeně by měl jít od válu. Nebo víte o dotacích pro zedníky
> po kterých jejich stavba spadne, nebo zubaři u kterého drží plomba tak
> slabou hodinku. V čem jsou včelaři tak vyjímeční, že za neschopnost tupost
> a lenost je společnost z našich daní odměňuje, jen aby to proboha
> nepřestávalili kurvit. Nemám pro to vysvětlení. Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Nebylo by nejlepší nechat vše na přírodě?? Zdá se mi, že ona by provedla během několika let naprosto spravedlivou selekci i mezi včelaři. Tedy kdyby nebyly značně diskutabilní dotace, které českému včelařství spíš škodí. Co si budem namlouvat, kdo dá peníze chovateli králíků když neočkuje proti myxomatóze a vše vyveze do hnoje, nebo sedlákovi, kterému krávy zemřely na hlad a žízeň, což je podobné zcela zbytečnému úmrtí včelstev v r. 2002. Prostě včelařina je v podstatě řemeslo jako každé jiné a kdo ho nechce umět, zcela přirozeně by měl jít od válu. Nebo víte o dotacích pro zedníky po kterých jejich stavba spadne, nebo zubaři u kterého drží plomba tak slabou hodinku. V čem jsou včelaři tak vyjímeční, že za neschopnost tupost a lenost je společnost z našich daní odměňuje, jen aby to proboha nepřestávalili kurvit. Nemám pro to vysvětlení. Zdraví R. Stonjek

Mam casto stejnej pocit ale hlava mi moc nebere proc to tak je, no treba jeste neznam ty spravny finty o ktere by se pak clovek mohl bat :-))

Je to fakt divny

T.H.
------
Před dvaceti lety byla včelařina jedním z mála polo/legálních a docela výnosných byznysů. Já to bohužel nestihl dostat do zisku :-)).

A tak nějak to asi v myšlení zůstalo.

Ale jen to mi vysvětluje, proč skoro žádná ZO neobjednává společně sklenice, netiskne si etikety, atd. Myslím, že zvláště dnes v době drobného prodeje vidíme v sousedech i tu konkurenci.

Mně dost lidí radilo a dobře. Takže v tom jsem měl kliku..
Karel

>
> Ale spíš mě připadá, že včelařina je koníček pro samotáře.
> Karel


Bohuzel :-(

Mam casto stejnej pocit ale hlava mi moc nebere proc to tak je, no treba jeste neznam ty spravny finty o ktere by se pak clovek mohl bat :-))

Je to fakt divny

T.H.

Tichý:

Bohužel opravdu těch druhých je 90%, to jsem přece psal a o ně mi právě jde. Jsou to včelaři a nejsou to všichni špatní lidé ani špatní včelaři. A to je máme jako odkopnout anebo jim raději podat pomocnou ruku

------

Tady jsme se snad ani nebavili o odkopávání lidí ale o formách šíření informací.

Na tom se snad shodneme, že určitá většina o určitý druh informací moc nestojí.
Takže si myslím, že z těch co o informace stojí, tak 2/3 jsou schopni informace z internetu získat. Třeba i zprostředkovaně, že seznam chovatelů matek atd by jim vytiskl vnuk, atd.
A o tom jsem diskutoval. Tedy k jaké zákadně tu IT gramotnost (jak se dnes říká:-) )vztahovat.

Jestli a jak bude rozdávat ČSV Včelařství, komu a s jakým obsahem je jeho věc a těch co to platí. Do toho se nemíchám. (už :-) )

A jestli soused pomůže mě, nebo já jemu, je věc vztahů lidí. Teoreticky by to mělo fungovat tak, že ti mladší vedle těch starších kdysi začínali. Takže by měli oplácet pokud mají co oplácet. Bez ohledu na členství.


Ale spíš mě připadá, že včelařina je koníček pro samotáře.
Karel

Radiální vřeteno používáme doma již přibližně od roku 60 Na řepku a akát k nezaplacení. Později vy měním za tangeciální. Te´jsem pořídil elktropohon, tak asi to ani měnit nebudu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: sre? <jiri.marik/=/gmail.com>
> Předmět: medomet
> Datum: 20.11.2008 21:08:28
> ----------------------------------------
> Zajímá mne ,zda máte někdo zkušenost s paprskovytým medometem.Dnes jsou
> zajímavé ceny na 18 rámkový,nerez za 885 US s možností dovozu
> kamionem.Vztahovala by se na něj v příštím dotace?
>
>
>

Kolik z těch 90% je ochotno Vám opravdu pomoci, když jste jak se říká ve srabu. Včely totiž také neodkopáváte, ale dáváte jim to nejlepší pomyšlení.(pokud víte jaké to je) A jestli Vám má včela nebo člověk takovou péči vrátit, včela podle mého názoru vyhraje. Člověk totiž velmi často spravedlivě oplácí dobro potrestáním.

........
Tichý:>Bohužel opravdu těch druhých je 90%, to jsem přece psal a o ně mi právě jde. Jsou to včelaři a nejsou to všichni špatní lidé ani špatní včelaři. A to je máme jako odkopnout anebo jim raději podat pomocnou ruku. Já osobně těm 89%, aspoň našim, věřím, i když možná nejsou včelařskými mistry a výzkumníci, ale jedno je jisté, maji své včelky rádi a někteří je chovají jen pro radost.Vždy a všude se najdou nějací...,ale nikdy to není většina a všichni ostatní kromě mě.<

Bohužel opravdu těch druhých je 90%, to jsem přece psal a o ně mi právě jde. Jsou to včelaři a nejsou to všichni špatní lidé ani špatní včelaři. A to je máme jako odkopnout anebo jim raději podat pomocnou ruku. Já osobně těm 89%, aspoň našim, věřím, i když možná nejsou včelařskými mistry a výzkumníci, ale jedno je jisté, maji své včelky rádi a někteří je chovají jen pro radost.Vždy a všude se najdou nějací...,ale nikdy to není většina a všichni ostatní kromě mě.

Zajímá mne ,zda máte někdo zkušenost s paprskovytým medometem.Dnes jsou zajímavé ceny na 18 rámkový,nerez za 885 US s možností dovozu kamionem.Vztahovala by se na něj v příštím roce dotace?

Zajímá mne ,zda máte někdo zkušenost s paprskovytým medometem.Dnes jsou zajímavé ceny na 18 rámkový,nerez za 885 US s možností dovozu kamionem.Vztahovala by se na něj v příštím dotace?

       
V polních pokusů, jakmile proužky zacházet s M. anisopliae byly uvnitř úlů, několik
včely rychle se kontaktu s výtrusy. Do 5 až 10 minut, všechny včely v
včelstvo a byly vystaveny na houby, a většina z roztočů na včely zemřel do tří
na pět dní. Tato houba za předpokladu, výborné ovládání varroa, aniž by tím kolonie
vývoje nebo velikost populace. Testy ukázaly, že Metarhizium byl stejně účinný
jako fluvalinate, celých 42 dní po aplikaci


Z originálu na:
http://www.beedata.com/apis-uk/newsletters08/apis-uk1008/ApisUK102008No57.pdf

In field trials, once the strips treated with M. anisopliae were inside the hives, several
bees quickly made contact with the spores. Within 5 to 10 minutes, all the bees in the
hive were exposed to the fungus, and most of the mites on the bees died within three
to five days. The fungus provided excellent control of varroa without impeding colony
development or population size. Tests showed that Metarhizium was as effective
as fluvalinate, even 42 days after application



http://met52.com/

Mail mám gupa(ctrl+alt+v)seznam.cz. P.Sedláčku, klidně se ozvěte se s otázkama.

Přítel Sedláček z Příchovic u Plzně říká "jsou chvatelé včel a držitelé včel". Určitě uznáte,že v tom bude rozdíl!Bohužel těch druhých je asi těch 90%.Dodal bych ještě,že v tom zbytku jsou i tací co dělají "vlny" a jdou jen po dotacích.To by jste koukali co dovedou vymyslet.

Já se omlouvám za zjednodušení…. Domníval jsem se, že poslední věta napoví, kdo tuto myšlenku zde napsal. V plné míře jí dávám za pravdu.
B.V.

Vojtěch:

Nevím, zda si včelaři všechno najdou v počítači či někde jinde.Neposuzujte to podle sebe.Domnívám se, že to dokáže s bídou sotva 10%, někde ani zdaleka tolik ne
----

Na druhiou stranu proč to vstahovat k tak široké základně.

Když si jako základnu vztáhnu jen na ty, co mají o "koníčka" zájem, tak odhaduji jiné číslo. Tak 2/3 a možná i víc lidí si hledá informace na internetu.

Divili by jste se, kolik lidí si pobrouzdá internet, než jdou koupit třeba ledničku a jak jsou informovaní bez ohledu na věk.

A tak nesměšujme hrušky s jabkama. Ne každý, kdo má na zahradě králíkárnu s králíky je chovatel králíků.

A u včel je to stejné. Někdo má úly se včelama a je spokojen s tím co má a opravdu nemusí skoro nic číst, když mu vše přinese důvěrník a někdy mu to i přeléčí a pak je ten zbytek chovatelů včel. Co se o chov zajímají, pořizují si do něj nové věci, čtou atd.

Karel

Nevím, zda si včelaři všechno najdou v počítači či někde jinde.Neposuzujte to podle sebe.Domnívám se, že to dokáže s bídou sotva 10%, někde ani zdaleka tolik ne.Takže Včelařství je jediný zdroj informací /pokud ho ovšem vůbec vybalí z obálky/.Hodně lidem dělá potíže čtení a hlavně čtenému porozumět, a to i údajně vzdělaným lidem.

Je to revoluční myšlenka, aby se více četlo. Vždyť tak by se český národ mohl zařadit mezi nejvzdělanější národy světa! Pane Tichý, o to se snažil už Komenský, a jak skončil?
B.V.

Problémem je tady medobraní. léčiva se smějí používat až po. V různých oblastech je různě dlouhá snůška. Jedině použití kys. mrav. je možné
Gabon je nejúčinější a působí ve včelstvu i 6 týdnů a zabraňuje rozvoji škůdce na plodu. Kyselina prostupuje částečně i víčky účinek podle délky aplikace hrozí okyselení medu a formidol jen 3 dny varidol usmrtí jen roztoče na včelách. Za slunovratu začínají kvést lípy
Má praxe vypadá takto.
Formidol. před nasazením medníku (sníží jejich počet na minimum a celé populační křivka V.d. začíná od začátku)
Gabon, Po sundání (ukončuje zdárný rozvoj patogenu na plodu) Snůška u nás končí mez 16. 7. - 20. 8. podle počasí a plodin na polích.
Varidor, 2x - 3x podle stupně spadu po druhé aplikaci (usmrcuje přeživší a zavlečené brouky)
Roční úhyn včelstev 1 z 30
nikdy jsem nemusel dělat jarní nátěr plodu
Zimuji 3 oddělky v záloze

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vorja <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re:Spad po 1. fumigaci
> Datum: 19.11.2008 23:54:14
> ----------------------------------------
> LÉČENÍ V SRPNU GABONEM, VARIDOLEM NEBO KYSELINOU JE ZÁKLAD ty následná
> léčení již zimní včely nezachrání a je to jen doladění formy pro příští
> jaro
> -----------------------------------------------------------
> Pokud si chceme uchovat zimní generaci včel je z tohoto pohledu i léčení v
> srpnu pozdě. Matka zakládá první generace zimních včel již po slunovratu.
> Proto by mělo být našim zájmem, abychom již předtím měli ve včelstvech co
> nejméně roztočů. Proto má velký význam       v této době léčení KM, nejlépe
> dvakrát. Pak v srpnu Gabon a v říjnu až prosinci Varidol. Tak jsem to
> pochopil a tak to provádím. Nezapomeňme, že VD je prevít. Ten se za
> příhodných podmínek množí geometrickou řadou a to je fakt. Pokud to někdo
> podcení, pak může být nemile překvapen.
>
>
>

Prosím p. G. Pazderku, aby se mi ozval na e-mail helenar/=/post.cz, Rád bych s ním probral vybavení velkoprovozu. Petr Sedláček Třeboň

LÉČENÍ V SRPNU GABONEM, VARIDOLEM NEBO KYSELINOU JE ZÁKLAD ty následná léčení již zimní včely nezachrání a je to jen doladění formy pro příští jaro
-----------------------------------------------------------
Pokud si chceme uchovat zimní generaci včel je z tohoto pohledu i léčení v srpnu pozdě. Matka zakládá první generace zimních včel již po slunovratu. Proto by mělo být našim zájmem, abychom již předtím měli ve včelstvech co nejméně roztočů. Proto má velký význam v této době léčení KM, nejlépe dvakrát. Pak v srpnu Gabon a v říjnu až prosinci Varidol. Tak jsem to pochopil a tak to provádím. Nezapomeňme, že VD je prevít. Ten se za příhodných podmínek množí geometrickou řadou a to je fakt. Pokud to někdo podcení, pak může být nemile překvapen.

To samozřejmě můžete hledat i v Blesku,ale proč to nemůže být třeba na netu ČSV jako jsou prodejci medů.Jinak nabídka matek ,opravy vyvíjeců a další jsou v placené inzerci.Je to přece výdělečná činnost a né bezplatná pomoc včelařům.Jestli se pletu tak prosím o osvětlení třeba jsem natvrdlej.Díky

Gusto souhlasím s Tebou, srpen je první část, která nám pomáhá
v přežití včelstev a určuje následně příští rok. Další
léčení jen tlumí a ničí generace roztočů, které nám budou
škodit už v generaci včel následujícího období, kdy se začnou
i líhnout krátkověké včely, které připravují včelstvo na jarní
dynamický rozvoj.

Marek Medve

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Re:Spad po 1. fumigaci
Datum: 18.11.2008 - 20:08:27

> Bohužel nemáš pravdu. Pokud by tomu tak bylo, neexistovaly
> by symptomy
> mizení včelstev. Základem je NÍZKÝ CELKOVÝ STAV
> ROZTOČE VE VČELSTVU. Pokud
> totiž budeš léčit zamořené stanoviště včelstev
> můžeš i přesto kompletně o
> něj dojít, protože roztoči to svým způsobem dokážou.
> Srpen není tudíž
> základ.
>
> Jako průkazná jednoduše řečená logická ilustrace
> stačí schopnost roztoče,
> že umí oklamat čističky. A to jsme jen u prvního
> problému z více, který,
> jak jsem napsal výše, umí - dokážou hostitele
> oklamat.
>
> .........
> Pepan:>1 LÉČENÍ V SRPNU GABONEM, VARIDOLEM NEBO
> KYSELINOU JE ZÁKLAD ty
> následná léčení již zimní včely nezachrání
> a je to jen doladění formy pro
> příští jaro<

jedle je velmi kraaaasny strom.Mame ho i na zahrade.

CO se týká účinnosti látek, je logické, že čím "vzdálenější"
je pozice roztoče či jiného škůdce od nejvyšší koncentrace účinné
látky je efekt menší, ale právě proto je odzkoušené množství,
které se rozptýlí po úle a postupně se dostane v účinné koncentraci
na roztoče. V každém případě zvyšovat koncentraci látky je nekonečná
smyčka, kdy dojdeme k rezistenci tohoto škůdce. Rozumnější je
používání kombinací (ne směsí) látek při léčení v odpovídající
koncentraci a dávkování. Určitě je třeba také zdůraznit použití
látek, které nezanechávají tzv. rezidua (pozůstatky látky) v prostředí,
kde se použily - v úle, vosku apod.

Co se týče léčení oddělků byl u nás nařízen Gabon i u nich
(jižní Čechy), v každém případě oddělky tvořím na mezistěnách
či panenském díle a přeléčím kys. mravenčí - formidolem. Jinak
je třeba u všech včelstev a oddělků naráz, jinak to nemá valný
význam. :-) Dobré je se ještě v doletu včel domluvit a zaléčit
v jednu dobu, aby došlo k útlumu ve většině včelstev.

Marek Medve

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Vorja" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Spad po 1. fumigaci
Datum: 19.11.2008 - 1:38:28

> Účinnost léčení fumigací závisí na koncentraci
> amitrazu v bezprostřední
> blízkosti roztoče a na době jeho působení. Pokud
> jsou tyto hodnoty malé,
> pak je i účinnost léčení nízká.
> Proto každá aplikace léčení proti VD, která snižuje
> účinnost léčby, by měla
> být zavržená (ať už nám snižuje náklady, nebo
> čas). Nejlepší aplikace by
> byla taková, kde se dosáhne 100% účinnosti. Představme
> si, co by se stalo
> s varoázou při 100% účinnosti léčení. Přemýšlím
> teď, co se děje s roztočem,
> který je při léčení na včele a ta je zalezlá
> v buňce plástu.
> Po druhé fumigaci (při odpolední teplotě 14 °C)
> jsem měl spad       0 až 5
> roztočů. Vyšší hodnoty byly u včelstev, kterým
> jsem přidával v září
> oddělky. Byly to vlastně takové konzervy VD.
> Dotaz:       Provádíte letní léčení oddělků a jak?

Tak treba.
frantisek. rousek zavinac atlas.cz



Chybí e-mail.
Tonda

>Prodam sud (300 kg) kvetoveho medu. Dejte cenovou nabidku na e-mail.
Komarov u Holic.
Frantisek