Včelařská konference

Současně je nutné naučit se a vybavit se na spolehlivý monitoring a nespoléhat se na Internetovou verzi, protože její význam v praxi mi uniká. Mě je totiž srdečně jedno jaká je situace ob ves, ale od zač července musím vědět alespoň přibližně co se děje u mě na včelnicích.
----------
Základem VMS je monitoring u vlastních včelstev na stanovišti - včelař je zodpovědný za zdravotní stav svých včelstev. Internetová aplikace je nadstavba a inspirace pro druhé. Přesto má určitě také svůj význam (porovnání, ověření nástupu invaze varoózy i třeba vedle ve vsi.) Kdo monitoroval v roce 2007 a včas adekvátně zasáhl, tak má včely, kdo monitoroval letos nemusel požívat tvrdou chemii a nemá tolik reziduí v medu. Sdělovat informace jiným, využívat je atd. je projevem pospolitosti lidí stejně zaměřených. Vždyť v této konferenci neděláte nic jiného. Také to můžeš pouze říci mámě doma.
Jinak přeji vše dobré. Petr Texl

Současně je nutné naučit se a vybavit se na spolehlivý monitoring a nespoléhat se na Internetovou verzi, protože její význam v praxi mi uniká. Mě je totiž srdečně jedno jaká je situace ob ves, ale od zač července musím vědět alespoň přibližně co se děje u mě na včelnicích.

-----------------
Když to pro názornost řeknu jak ve válce. :-)
Problém monitoringu z podložek je v tom, že sílu nepřítele odhadujeme až podle počtu mrtvých po bitvě.
Počítání VD na podložce není nic jiného. Takže tam máme informaci, jak bylo včelstvo napadené.
Jediný způsob jak získat akt. informaci je průzkum bojem. To by jsme museli namátkou některá včelstva léčit a sledovat spad (při známé účinnosti léčení). A pořád budemem mít infomraci jen o tom, jak to vypadá v léčených včelstvech.

Za jak dlouho se mi objeví spad na podložce, když včely vyloupí nějaké silné zamořené včelstvo. Kolik procent plodu už bude zavíčkováno s VD až to zjistím a vytočím a nasadím léčivo?

Jak moc mi bude monitorování platné, když zjistím, že vzhledem k něčemu (třeba silně zamořenému okolí, lokalitě vhodné pro rozvoj VD atd) budu muset vytáčet měsíc před koncem snůšky. A pokud budu chtít zjistit proč, budu potřebovat právě informace z okolí obce.

S monitoringem jsem začal náhodou po úhnech 2003.
To byla stejná situace jako letos v ČR. Roztoče jsem neviděl. Dokonce jsme to konzultoval s Ing. Vesleým co dělám blbě. Na podzim na podložkách taky nic, myslel jsem si, že nefunguje fumigace, tak jsme aerosoloval. Zbytečně. S monitoringem mi chyběly skušenosti a hlavně v té době nikdo nepublikoval informace (pokd je měl) že existují nějaké cykly v jeho rozvoji.
Pořád se to chápalo staticky. Úbytek byl vysvětlován oteplením (ale když jsem porovnával mapy ze zimního vyštření ve Včelařství a průměrné teploty v krajích tak to nedávalo smysl. I ve studeném roce je na jižní Moravě větší teplo než tady u nás na severu). Takže to jenom na vysvětlenou a dokreslení jaké byly tehdy informace.
V létě o tom, jak to vypadalo v zimě :-)

Takže jsem si od nákazového referenta vzal vyšetření od 1997 a zkusil to dát do tabulky.

A zjistil jsem, že jsou včelaři ( a dnes si spíš myslím že místa), kde jsou s VD stálé problémy. Tehdy jsem to vidšl jako problém lidí, nebo divokých včelstev (oboje po silných úhynech ubylo) ale VD se postupně začal objevovat, Každý rok víc a víc. Vloni jsem právě zjistil, že VD začíná padat už zkraje července.

Ale bylo mi to h... platný protože jsem věřil těm kecům o plošném nasazování léčiva atd.

Takže ano, od té doby mám v almaře plno léčiva včetně KM a odpařovačů a na nikoho nespoléhám.

Přesto si myslím, že infomrace o spadu v okolí má pro mě ještě větší cenu.
Protože monitoring nemůžu dělat každý den. Jak zjistím, že se nejedná o náhodný výkyv atd.? Pokud budu mít informaci, že to padá i vedle tak tomu přistoupím jinak. Navíc VD se určitě nešíří najednou po celé ploše.
Ale to nevíme, protože takové informace nikdo moc nesbíral. A poku ano, tak je nezveřejňoval.
Ale máme informace jaký vliv má úl, dno, poloha (větrné, teplé, výška podstavce pod úly,..), rozmístění úlů?

Za rok je při pohledu do grafu každý chytrý. Ale vyhodnotit dynamiku průběžně, je hodně nejisté rozhodování. Může mi někdo říci, jestli byl včear, či ve čtvrtek dobrý den na nákup akcíí. A za měsíc to bud evědět každý. Bohužel o měsíc pozdě:-)
Já nakupoval ve středu a ve čtvtek jsem viděl že blbě. A určitě bych našel dost těch, co ve středu říkali, že je ještě brzo. Ale jak je tehdy odlišit od těch co říkali že je nejvyšší čas. To jsem si musel rozhodnout já a byl jsem vděčný ža každou informaci. Pokud možno podloženou fakty.

Takže VMS je pro mě takový akciový index o tom jak frčí roztoč. Rohodnout se musím stejně já sám.
Karel

pane Jiruš k Vašemu
"""""Přesto si myslím, že infomrace o spadu v okolí má pro mě ještě větší cenu.
Protože monitoring nemůžu dělat každý den. Jak zjistím, že se nejedná o náhodný výkyv atd.? Pokud budu mít informaci, že to padá i vedle tak tomu přistoupím jinak. Navíc VD se určitě nešíří najednou po celé ploše.
Ale to nevíme, protože takové informace nikdo moc nesbíral. A pokud ano, tak je nezveřejňoval. """

Je zveřejněno v Moderním včelaři 5/2008 str. 28, Ing. Květoslav Čermák ---- velmi poučné.

Je zveřejněno v Moderním včelaři 5/2008 str. 28, Ing. Květoslav Čermák ---- velmi poučné.
----
Ing Čermák o tomto pokusu referoval už na jaře v Ivančicích.

Ale to co jsem měl na mysli, není laboratorní pokus na zalétávání VD.


Prakticky jsem myslel. že jsou "pravděpodobně" v okolí lokality různě příhodné pro množení VD. Těch vlivů si představuji hodně a mnohé jsou prokázány . namátkou mě napadá mikroklima, hustota zavčelení. No a pokud si to dlouhodobým sledováním vysleduji, mohu s tím pracovat. Například na stanovišti A budu dosahovat kritického spadu třeba o měsíc dřív než na stanovišti B.

Tohle jsou moje hypotézy, pokud vydržíme, dají se pak i na datech otestovat. Tedy na datech sesbíraných v mém okolí.

Karel

Nesázel bych na to, že počasí a místní klimatické podmínky mají přímý vliv na roztoče. Myslím, že mají zásadní vliv na chování včelstev a s tím související (sekundárně) vliv na roztoče. Jak se chová a jaké se chová včelstvo, podle toho se daří/nedaří roztoči. Právě varroamonitoring může roušku tajemství okolo tohoto poodhalit. Sám voják v poli monitoringu jsem byl od roku 1993 a viděl jsem jen to své bez zkušeností a pozorování druhých. Za poslední dva roky jsem pochopil více než za 15 let předchozích.

Pavel Holub:
Nesázel bych na to, že počasí a místní klimatické podmínky mají přímý vliv na roztoče. .... Právě varroamonitoring může roušku tajemství okolo tohoto poodhalit.

---
Jak vlastně v závěru říkáte, až fakta a data. Tedy varroamonitoring. :-)

Mám 4 stanoviště. Na třech tady okolo sebe i "stejné" včely, na všech stejné úly, metodiku, dna, ...
Na tom 4. záložním v jiném okrese (bylo založeno jako diverzifikace rizika - mám tady okolo mor, ale teď se našel i pár kilometrů od tamtuď:-) )
Tam jsem roztoče letos neviděl.

Tady doma jich mám plno. Tady vedle mám kolegu, taky je ve VMS. Stejné úly, stejný vyvíječ, skoro stejné léčení. (On vloni aerosoloval říjen, listopad, prosinec, já vloni až na konci listopadu a v prosinci)
On Gabon dávat nemusel a skoro nic mu nepadá ani po léčení. Já to musel v létě zachraňovat Gabonem. I v loni na podzim měl daleko menší spad než já.
Dal jsem mu v září přebytečné matky, z plodových plástů sestavil včelstvo. V oddělkách na 1/2 dnech jsem mu to předával i s Gabonem. Takže mám svědka, že tam Gabon byl nejmíň 6 týdnů :-). 1pásek na 5 rámků. A z toho "mého" včelstva mu spadlo mnoho set VD po první aerosolu, z jeho včelstev po desítkách bez Gabonu.


Z letošního a loňského pozorování těžko soudit. Jsem zvědav za pár let.

Docela se těším, pokud se podaří zorganizovat zimní setkání VMSistů :-) Možná tam bude o čem mluvit.


Karel

Já také :-)

nepovídej

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <ptp/=/post.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 23.11.2008 10:10:37
> ----------------------------------------
> Já také :-)
>
>
>