76042

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



M. Václavek (213.29.160.5) --- 6. 1. 2008
Re: Pro pana Václavka (26499)

Plánuji rozšířit včelnici na 20 včelstev. V současné době včelařím v blízkosti Hradce Králové ( jarní snůška- ovocné stromy, vrby, javory, pampelišky,řepka- + příležitostně medovice, lípa, hořčice ). Určitě, kdybych včelařil ve velkým, nedělal bych některé dodatečné protirojové zásahy, jako je rozvolňování, které ročně zabera asi 20 minut na včelstev.
V současnou dobu chovám Vigorky, ale to nepovažuji za důležité. Za důležité považuji typ úlu a způsob včelaření.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26502


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 6. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany

Já bych místo termínu racionalizace používal jiný termín a sice jednostranné
zvyšování efektivity. Na první pohled logicky se propagují a provádí kroky
vedoucí co k největším výnosům a co k nejmenším nákladům. Zásahy se
sjednocuje síla včelstev, chovají se co nejsilnější včelstva, nakupují se
šlechtěné matky, upravují se úly, prostě čím dále víc se vrší pyramida
lidských zásahů do včelstev za cílem získat z nich co nejvíce medu. A pak se
objeví nějaký faktor, se kterým se při vrstvení té pyramidy vůbec
nepočítalo, tady to jsou konkrétně virová onemocnění spojená s varaózou a
mající s varaózou synergický efekt. Pyramida opatření a metodiky vedoucí co
k nejvyšším výnosům, kterou během desítek let "vystavili" včelařští
výzkumníci a zlepšovatelé se hroutí, nejlepší včelaři na špičče pyramidy,
kteří tyhle opatření využívali naplno a doteď měli nejvíc medu za nejmenších
nákladů, o včelstva přicházejí, protože těmito opatřeními se jejich včelstva
stala k varaóze a k virovým nákazám mnohem náchylnější, stejně jako o
včelstva přicházejí nejposlednější lajdáci, kteří se na léčení vykašlali.
Pokud budou úhyny na varaózu skutečně tak katastrofální, jak některé ohlasy
naznačují, u nás i v zahraničí, budou se jednotlivá opatření, ze kterých je
ta pyramida sestavena, probírat, revidovat a měnit. V základních chovech
jednotlivých linií včel a rozchovech matek na prodej se budou šlechtit a
vybírat i podle citlivosti na varaózu, čímž se logicky zhorší kvalita výběru
na ostatní vlastnosti. Ve špičkovém včelaření se budou zkoumat jednotlivé
nyní používané metody s ohledem na citlivost včelstev k varaóze, ty, které
tu citlivost zvyšují, se přestanou používat a naopak se budou vyzdvihávat
ty, které umožní dostat ze včelstev taky více medu a zároveň nebudou
zvyšovat citlivost takových včelstev k varaóze atd. Včelařští výzkumníci a
zlepšovatelé zase začnou vršit onu pyramidu opatření, které budou dopomáhat
včelařům k získání co největších výnosů za co nejmenší náklady. Pokud se
skutečně během pár dalších let prokáže, že rok 2007 nebyla náhoda a varaóza
kombinovaná s virovými nákazami bude trvalý a významný faktor, bude se tato
pyramida postupně skládat znova a za takových 10 - 20 let mohou špičkoví
včelaři, kteří budou dosahovat nejvyšších výnosů za nejmenších nákladů,
včelařit dost odlišně než současní špičkoví včelaři. Zkušenosti dnešních
špičkových včelařů mohou být z velké části úplně na nic. Dokud zase nepřijde
nějaký zatím neznámý faktor, pyramida se zase nerozsype a nebude se zase
muset předělávat. -:) Třeba Tumida -:) Tyhle věci není nic nového a v
minulosti to už proběhlo mnohokrát. Třeba když se přešlo hromadně z
zadováků na nastavky. Zkušenosti tehdejších špičkových včelařů, kteří
dokázali ze zadováků získat 40 - 80 kilo medu na úl byly najednou na nic.
Nebo když se přešlo z klátů s nerozběrným dílem na úzkovysoké stojany,
zkušenosti včelařů s vyřezáváním divokého díla z klátů byly taky najednou na
nic. Nebo když se přešlo z brtničení na chov včelstev v klátech u domu,
zkušenosti a znalosti brtníků, jak najít v lese dutý strom se včelstvem a
jak se k němu do výšky dostat a ve výšce ho vybrat taky byly najednou k
ničemu. Podobný proces zřejmě dneska probíhá v chovu drůbeže se souvislostí
s ptačí chřipkou, určité změny taky proběhly v chovu hovězího dobytka se
souvislostí s nemocí šílených krav atd...

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26501


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 6. 1. 2008
Re: Racionalizace a uteplení (26494)

Vážený příteli. Chci věřit, že mnou kritizovaná Vše vyjádření na adresu všech výše uvedených je pouhopouhým úletem. Myslím, že byste se měl všem, kterých jste se tak nešetrně dotkl omluvit.

______________________________________________________________

Nechtěl jsem nikoho urážet. Taky si pana Čermáka, Boháče a Ptáčka vážím a souhlasím s tím, že posunuli úroveň českého včelařství výše ( alespoň co se týče včelaření v nízkonástavkových úlech ). Narážel jsem jen na období začátku propagace nizkonástavkových úlů v ČR. Jest-li jsem se tím někoho dotkl, tak se mu omlouvám.

S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26500


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bzzuk (194.212.22.2) --- 6. 1. 2008
Pro pana Václavka

Pane Václavku, mohu se Vás zeptat, kolik máte včelstev, resp. kolik jste jich měl před morem a kde včelaříte? Jaké používáte plemenivo - kmen matek? Ptám se proto, protože pro každého včelaře je ono racionální včelaření jiné. Když budu mít 5 včelstev, budu se o ně starat jinak než o 100 včelstev - kdy mi opravdu jde o ten drahocenný čas a výnos medu. 100 včelstev znamená podstatně vyšší časové náklady, o finančních raději nemluvím...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26499


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Moluka (83.208.196.187) --- 6. 1. 2008
Varroa - konec včelaření lajdáků.

Varroaza zachvátila včelstva v Čechách tak jak je tomu v Rakousku a Německu. Podle www. včelařství je okolo 7 okresů, kde je úhyn okolo 100%. Jak to vypadá v ostatních okresech, kde nebylo provedeno plošné ošetření celého okresu kyselinou a následně gabony a to včas, to zn. v červnu a červenci?Je to snadné odhadnout. Lajdáci už včelstva nemaj, nebo maji pár slabochů sedících na jednom až dvou rámcích, kteří do jara nepřežijí, ostatní střední a vekovčelaři maji podle toho jak se věnovali letnímu výskytu roztoče, tj. zada kontrolovaly spady roztočů v červnu a v červeni i v srpnu na zasíťovaných podložkách a zda včas reagovali na výskyt roztoče a zda včas nasadili léčbu.Z debat mezi včelaři jsem zjistil, že 70% včelařů nezná podatatný rozdíl, mezi včelou dlouhověkou a krátkověkou ve vzhau k varroaze a naopak ve vlivu varroazi na množství včel dlouhověkých a krátkověkých, na množsství a sílu včelstev, které budeme zimovat a budou nám tvoři sílu včelsstev v příštím roce. Tímto většina včelařů na tuto svoji neznalost doplatila a dnes většina je bez včelstev. Dovolím si odhady, že v ostatních organizacích budou ztráty okolo 40-60% Uvidíme až budeme odevzdávat vzorky zimní měli. Je nutné změnit celý systém organizace léčení a zodpovědně se musí do organizace léčení zapojit okresní výbory, které dodávaji léčivo do ZO. Okresní výbor, který zná nákazovou situaci musí začít spolupracovat s veterináři a ovlivnit včasnost vydání rozhodnutí a včasnost objednání léčiva pro ZO a donutit včasnost objednání léčiva ZO, tak aby léčivo pro letní použití bylo do 20.6 u včelařů na celé podletí a na podzimní léčbu, aby bylo v ZO do 15,8. Nutost nařídit na stanovištích zasíťovat určité % podložek(do 20%)na stanoviště a vyhodnocovat spady. Spad od 5 roztočů považovat za signál k nazení léčby.V současné době nejde jen o roztoe, ale jde hlavně o viry, které roztoč šíří svým zažívacím ústrojím mezi včelstvy. Je jich 100% zjištěno na našem územé okolo 6.Včelaři se s nimi setkali, ale nevědí že včelstva postižená nevyvinutými křídly, nebo černé včely bez chloupků a p. ma na svědomí vir. V našem okrese nebo tam, kde byl plošně gabon spolu s kyselinou, na jaře nátěr všech včelstev a posldní oštření 2x aerosolem, tak ty ztráty jsou do 10%, což lze považovat za přirozené.Tento jeden článek nemůže obsáhnout celou problematiku roztoče, ale chtěl by jím vyprovokovat širokou diskuzi, tak aby jsme co nejvíce poznali tohoto nepřítele a mohli proti němu společně bojeovak.Když potřebuji proti někomu bojovat, tak jej musím nejdříve dobře znát a znát jeho slabiny a zranitelná místa a o tom to je. Chtěl bych upozornit i na to,že ve Včelařství v nejbližší době vyjde rozbor nákazové situace v roce 2007, který je třeba pozorně přečíst a vzít si z toho ponaučení pro příští sezonu. Dovolím si říci, že ještě dvě mírné zimy a taková léta jako v roce 2007, tak je s našim včelastvím konec. Ale nezoufejme vždť vždy něco zlé bývá pro něco dobré a tak je to i stímto.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26498


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Moluka (83.208.196.187) --- 5. 1. 2008
Re: Víčka (26463) (26464)

Firmu Obal Rozkoš koupili Italovéa přjmenovali ji na Technocap.ads. Prodejnu pro maloobchod zrušili, budovu přestěhovali do skladu fabriky. Jednu prodavačku propustili, takže je tam jen jedna a ta nestíhá, zejmena je poptávka po plastech. Je celková snaha tento zásilkový prodej zrušit, tak aby si jej prodavačka vzala soukromě. To že to nikdo nebere může být, že prodavačka marodí a nikdo jiný to neprodává. Jinak víčka zasílá př. Sedláček z Třeboně . Jeho adresa je uvedena ve Včelařství pod zásilkou sklenic. telefom na něj 606768860. Sedláček Petr Břilická bašta 666/II, 39701 Třeboň. Jinak je třeba se dohodnout více včelařů a vzít víčka na IČO třeba i organizace. Podmínky jsou tam ty ,že je třeba u plechových víček odebrat minimální množství pět beden, kde v bedně je 550ks Twist off 82(720ml). vychází to o 25% levněji než v zásikové prodejně okolo 1.80. Plastové víčka se musí na odbytu objednat, taktéž 5 beden minimum.(PP82 bez gumičky s manžetou) v bednšě je jich 700. Za pozornost stojí krytka PP 103 na 4 litrové lahve 1.40 v bedně 700 těsní tak, že voda z ní nevyteče. Vše umělohmotné podnik pravděpodobně přestane vyrábět z důvodu prodeje lisů a maloseriovosti. Bližší může podat i OV ČSV J.Hradec.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26497


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 5. 1. 2008
Re: Racionalizace a uteplení (26494)

Pán Josef Křapka sa trafil do čierneho, množstvo včiel v zimnom chumáči, prirodzenou cestou nie je možné. včely v prírode nežijú preto, aby priniesli čo najviac medu, ale len toľko, aby vždy prežili a na prežitie nie je potrebné obrovské množstvo včiel. S p. Václavkom sa tu viedla diskusia na túto tému, ale ani teraz nesvedčí to čo píše v jeho prospech.
Možno by sa mohol zapojiť do diskusie ing. čermák, ktorý je erudovaný odborník, práve v tejto sfére.

Ponúkam Vám komentár, ktorý aspoň trochu odkrýva mechanizmus tvorby dlhovekých včiel, ich potrebné množstvo a pod.

Prečo spájať včelstvá v októbri - 11 mesiac

Vo všeobecnosti každý chovateľ včiel vie, že len silné včelstvá dokážu maximálne využiť prírodou ponúkaný nektár či medovicu. Potreba silných včelstiev sa javí vtedy, keď znáška je bohatá je bohatá ale krátkodobá, ako je to v prípade agátovej, ktorá v dlhodobom priemere trvá 10 dní a denný prínos v čase vrcholenia znášky môže byť aj 8-12 kg. Teda sila včelstva v množstve jedincov 60-80 tis spolu s dostatkom miesta na ukladanie nektáru, sú alfou a omegou maximálnych výnosov medu.



Tento stav môžeme dosiahnuť len vtedy, keď prezimujeme dostatočne silné včelstvá. Čo je to dostatočne silné včelstvo? Čavojský vo Včelári č.7/90 s.148 (včelstvo pred zazimovaním): do 1 kg slabé, od 1 do 1,5 kg stredné a nad 1,5 kg silné. Wilde,Imdorf OVP 3/83 za celkom normálne považujú včelstvá o sile 0,7-1 kg po prezimovaní. No a tu je problém lebo táto sila nedáva predpoklad na využitie jarných znášok, do ktorých zahŕňame znášky z repky olejky a aj agátu. Tieto znášky potrebujú silnejšiu generáciu včiel.
Včela kranského typu (teda aj naša včela) prirodzenou cestou vytvára na zimu včelie spoločenstvo zimných dlhovekých včiel o reálnej hmotnosti (po prezimovaní) 1 až 1,3 kg plus- mínus 0,3 kg, čo nedáva predpoklad na vytvorenie silných včelstiev s počtom jedincov 60-80 tis. Pripraviť včelstvo s hmotnosťou 2-2,5 kg nie je prirodzenou cestou možné a je skôr výnimkou. Včelstvo ako také v čase diferenciácie (júl, august) sa letných včiel na zimné- dlhoveké, nereaguje na umelé podnety včelára, ale dokonca ani na prírodné podnety, aby vytvorilo obrie včelstvá ( pokusy v Bielefelde vo Švajčiarsku!). V našich chovoch je známy fakt, že včelstvá idúce do zimy nie sú rovnocenné, ale 1/3 spadá do slabšej skupiny, 1/3 do strednej a len 1/3 do silnej. Preto včelári všade vo svete totožných zemepisných pásiem hľadajú cesty ako tento prirodzený kód zmeniť a zazimovať všetky včelstvá silné a silnejšie (2 - 2,5 kg) s väčším či menším úspechom.

Je cesta ako dosiahnuť silné včelstvá na znášku?
Kočujúci včelári za znáškou rýchlo zistili, že s nevyrovnanými včelstvami by kočovanie bolo nerentabilné (náklady by pohltili zisky), preto hľadali cesty ako ísť do znášky s vyrovnanými ale i silnými včelstvami. Na trvalých stanovištiach začali s chovom pomocných včelstiev v množstve 30-35% na stav včelstiev v kočovnom voze. Z týchto po úspešnom prezimovaní v čase prípravy včelstiev na znášku odoberali zaviečkovaný plod aj so včelami a v kočovnom voze posilňovali tie včelstvá, ktoré zaostávali (slabé a stredné), čím dosiahli vyrovnané včelstvá v kočovnom voze na znášku. Zdôrazňujem, kočovníci v takto ponímanom utváraní silných včelstiev pristupovali až pred znáškou napr. repkovou To je jedna z ciest ako pripraviť včelstvá na znášku na kočovanie ale i pre trvalé stanovištia. Ešte dodám, že silné včelstvá nie sú včelárovým tromfom len na hlavnú znášku napr. agátovú, ale i do ďalších letných znášok (medovica, les, slnečnica)


Moja metóda na prípravu silných včelstiev.
Je tá istá ako predchádzajúca, len ja vytváram druhé včelstvo "in situ" t.j. na mieste materského, pretože je to jednoduchší (nepotrebujem ďalšie úle) a z prebytku včiel vo včelstvách v tom čase (25.6-5.7), môžem za pomoci medzidna utvoriť v každom včelstve druhé včelstvo bez negatívneho vplyvu na prípadnú znášku. Je len na mne, či ponechám do jari dve včelstvá, alebo ich spojím v jeseň.

Z doterajších skúseností môžem tvrdiť, že časť včelstiev je dobré prezimovať ako dve včelstvá a druhú časť spojiť v jeden celok ešte do zimy. Pri prvom spôsobe t.j. prezimovaní dvoch včelstiev, mám istotu, že mám na jar k dispozícii matku, ktorú môžem použiť do včelstva kde sa matka stratila, prípadne využívam prebytočný plod a včely na posilnenie zaostávajúcich. Pri druhom spôsobe t.j. spojením včelstva vytvorím silnejšie včelstvo a usporím na zimných zásobách. Zdá sa mi, že takéto silné včelstvo, čo je samozrejmé, lepšie prezimuje ale hlavne lepšie využije jarné znášky (ovocné stromy a repku olejku!. Zdôrazňujem, závisí to len a len od včelára, ako sa rozhodne.

Problém dlhovekých zimných včiel.
Pojem dlhoveké zimné včely každý pozná, lebo na stránkach všetkých včelárskych časopisov sa skloňuje vo všetkých pádoch, ale obísť ho ani pri tejto úvahe nemôžem. Nie všetky včely pred zimou sú dlhoveké. Čo to pre včelára znamená? Mať v septembri plný úľ včiel ešte neznamená, že aj do zimy pôjdu v takom množstve a sile, lebo ich množstvo sa do jari markantne zníži. Vysvetlenie je "skoro" jednoduché, nie všetky boli dlhoveké, preto sa z úľa vytratili, ich životný potenciál bol nulový.

Teória vzniku DZV nie je ešte celkom známa a ustálená, je názorovo rôznorodá, preto sa pri pri formovaní silného včelstva na zimu nedá využiť. Včelárski odborníci v Bielefelde svojimi dlhodobými pokusmi dokázali, že všetky odporúčané metódy ako dosiahnuť nadpriemerne silné včelstvo do zimy nevedú k žiadanému cieľu. Aj keď svojimi zámermi dosiahli v priemere väčšie rozlohy plodu u podnecovaných včelstiev ako nepodnecovaných, v konečnom dôsledku množstvo prezimovaných včiel nebolo adekvátne k väčším rozlohám plodu v auguste a ani vynaloženým prostriedkom. K týmto záverom som nezávisle dospel i ja počas dlhoročných experimentoch s letným podnecovaním a vyrovnávaním včelstiev spojené s tzv. taxáciou plodu tak ako to odporúčal P.Silný. V auguste (10.8 ) muselo mať každé včelstvo minimálne 40 dm2 plodu, silnejším odoberať a slabším pridávať. V konečnom dôsledku sa to na sile včelstiev neprejavilo. Ako potom na to?
Zároveň som sa začal zaoberať aj otázkou vzniku dlhovekých zimných včiel, (DZV) , lebo to mohlo byť kľúčom k rozriešeniu tohoto problému. Tušil som, že mechanizmus vzniku DZV musí byť iný ako sa všeobecne prezentuje. V tom ma utvrdzovali aj moje neúspešné pokusy s tvorbou silných včelstiev v auguste. Usúdil som, že proces vzniku dlhovekých zimných včiel prebieha postupne a to vnútornou zmenou t.j. vnútornou diferenciáciou a trvá od 7 do 9 mesiaca, kedy sa tento proces končí. Zimné včely počas tohoto procesu získajú tzv. tukové teliesko, ktoré je zásobárňou energie zimných včiel až do jarných mesiacov. Tukové teliesko včely získavajú postupne a to kŕmením sa dusíkatými látkami, ktoré obsahuje požieraný peľ. Ak prinášaný peľ je chudobný na dusíkaté látky (pod 22% dokázali austrálski výskumníci) , objavuje sa v týchto včelstvách známy "kanibalizmus" t.j. požieranie vlastného plodu (vajíčok a larvičiek, čo sa nesprávne pripisuje hladovaniu včelstiev), ktorý včely využívajú pre tvorbu DZV na získavanie potrebných látok aj takouto cestou. Toto je okrajové vysvetlenie vzniku DZV a vrátim sa k nemu osobitným článkom. Pojem "vnútorná diferenciácia" interpretujem na základe empirických skúseností získaných rokmi praxe a pozorovania včiel. Pravdivosť tohoto tvrdenia potvrdí alebo vyvráti len budúcnosť a dôsledný vedecký výskum. (Tento odstavec je moje vysvetlenie tvorby dlhovekých zimných včiel, ešte nebmusí byť pravdivý).

Integrácia včelstiev v októbri
Prečo práve tento termín, keď tak môžem urobiť koncom augusta alebo začiatkom septembra? Môže sa pýtať každý z vás! Veď včelstvá svoj vývoj ukončili, sú dokŕmené a spojením v auguste by ešte mohli využiť ponúkaný peľ prírodou. No nie je to tak. Pri týchto vetách sa musíme zastaviť a vysvetliť si tento slovný "galimatiáš".
V začiatkoch svojich pokusoch zimovať hmotnejšie včelstvá, bez bližšieho poznania mechanizmu vzniku dlhovekých zimných včiel, som včelstvá spájal už koncom augusta, pretože som si bol istý, že spojením dvoch včelstiev v tomto období, získam aj dvojnásobnú hmotnosť prezimovaného včelstva. Veď vtedajšie rady odborníkov sa niesli v duchu, "ak chceš prezimovať silné včelstvá, podnecuj ich, a posilňuj prebytočným plodom, spájaj slabšie včelstvá a pod. V čase spojenia a aj nasledujúce mesiace do zimy to tak bolo, ale prezimované včelstvá nepotvrdzovali očakávané výsledky, lebo ich hmotnosť sa prakticky nelíšila od včelstiev pripravených na zimu tradičným spôsobom. Bolo to pre mňa sklamanie, lebo práca s tvorbou pomocných včelstiev bola zbytočná a drahá! Ak som chcel rozlúsknuť tento oriešok, musel som pokusy opakovať, len s tým rozdielom, že som termín spájania postupne posúval na neskorší termín. Z augusta na september až október, až vtedy spojené včelstvá prezimovali naozaj dvojnásobne silné. Prax teda potvrdila, že proces tvorby dlhovekých včiel je náročný na čas, pre každé včelstvo osobitný a skončí len koncom septembra, kedy sa stáva nezvratný.


Doporučenie:
Ak sa rozhodneme integrovať - spájať včelstvá v jeden celok za účelom utvorenia silného zimujúceho včelstva, tak to robme zásadne v čase od 1 do 15. októbra.


Záver:
Tento nezbytný proces je podľa všetkého koncom septembra ukončený a je nezvratný a práve keď v tomto čase spojíme dve včelstvá v jeden celok sú naozaj aj dvojnásobne silné. Ak včelstvá spájame predčasne ako som to napísal v úvode, k cieľu z celkom prozaických príčin, včela kranská nevytvára také silné zimné populácie a keď v auguste spojíme dve rovnocenné včelstvá, ostane z toho prebytku len toľko včiel, aby bezpečne prežilo zimu. Túto vlastnosť včely získali evolúciou, lebo včely v prírode sa nechystajú prezimovať silné preto aby doniesli veľa medu v budúcom roku, ale preto aby prežili zimu a po zime sa znovu mohli rozmnožiť rojiť. A v tom je podstata celej problematiky prirodzenej sily včelstva v zime.

Mož

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26496


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 5. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany (26472) (26475) (26479) (26481) (26488) (26490) (26492)

Nechápal jsem to ve zlém, spíše jako nepřesnost...
Napadlo mě i to, že jste měl na mysli začátky propagování
nízkonástavkového včelaření u nás. Jistěže, tenkrát kolem r. 1980 těch
zkušeností zdaleka nebylo tolik jako nyní, ale přesto jich bylo už dost
a pokrokové metody včelaření se např. v Brně a okolí uplatňovaly už léta
před tím. Takže to vůbec nebyl skok do neznáma, nová byla jen snaha o
sjednocení na jedné podobě úlu (stavebnice Optimal), aby jich nevznikaly
různé varianty - částečně se to i podařilo. Ale nešlo jen o úl jako
takový, spíše o přístupy k efektivnějšímu chovu včel, pochopení biologie
celého včelstva a použití jí odpovídajících metod ošetřování včelstev. V
době ošetřování včel podle Včelařské encyklopedie a Včelařova roku, tj.
po jednom rámku, s max. zužováním a uteplováním včelstev to bylo dost
revoluční. Snad bude dobré tu dobu nějakým článečkem připomenout.
K. Čermák

M. Václavek napsal(a):
> Nemyslel jsem to ve zlém a myslel se tím dobu před těmi 25-30 let.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26495


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 5. 1. 2008
Racionalizace a uteplení

Vážený příteli Václavku,
velice si cením Vaší aktivity na Včelařské konfereci. Vaše příspěvky nutí k zamyšlení a taktéž k hodnocení své vlastní včelařské činnosti a tříbení znalostí každého, kdo tyto příspěvky čte. Ne však s každým názorem, který uveřejníte mohu souhlasit.

Například Váš citát:
"každé včelstvo má geneticky daný potenciál k vytvoření velmi-silné zimní generaci ( 30 000-40 000 včel )". Sdělte, jak jste dospěl k tomuto názoru? Toto je potenciál normálního včelstva v podletí. Potenciál zimujícího včelstva je ale mnohem nižší. Nižší o ztráty upracovaných letních včel. Dokazují to například hmotnosti včelstev vážených po likvidaci včel napadených varroázou počátkem osmdesátých let. (Pramen: sdělení pracovníků VÚVč v Dole na aktivu učitelů včelařství v Nsavrkách 2001 nebo 2002). včelstva zimovaná ve dvou nástavcích rámkové míry 39 x 24 cm měla hmotnost 1,25 - 1,50 kg. což reprezentuje cca 12 500 - 15 000 jedinců. Pochopitelně, jedná se o plemeno Kraňky.

Další citát:
"Co se týče uváděné síly ( nad 50 000 včel ), tak se jedná samozřejmě o sílu umělou, docílenou připojením oddělku".

S tímto názorem souhlasím pokud spojení kmenového včelstva bude provedeno zjara. To znamená vyzimované normální včelstvo a vyzimovaný oddělek. Doporučuji Vám prostudovat překlady Boháče z němčiny - dvoumatečná včelstva. Jinak ještě v pozdním podzimu provádím spojení kmenového včelstva s oddělkem když mám pochybnost o kvalitě matky. Nezaznamenal jsem ale v časném jaru vliv tohoto úkonu na kvalitě včelstva ve srovnání s ostatními sousedními včelstvy.

Za další:
Tanto věta mne, přiznám se poněkud vyvedla z míry. Cituji:

"Ostatně všichni racionalizační buřiči často píšou o svých metodách dříve, než si je dostatečně ověřili ( Boháč, Čermák, Ptáček, a v poslední době Bičík, Linhart a spol), protože jsou oslnění jakousi ,, dokonalostí ,, a nedá jim to a začnou to ventilovat".

Nemyslím si, že zesnulého přítele Boháče a přátele Čermáka, Ptáčka a i jiné včelařské odborníky lze házet do jednoho pytle s "racionalizačními buřiči". Naopak, jsou to včelaři, kteří již několik desetiletí posunují břímě našeho poznání života včel kupředu. Za jejich publikační činností stojí léta poctivé, obyčejné včelařské dřiny. Nezaslouží si abychom je uráželi. Naopak za jejich činnost jim musíme poděkovat. Narážíte a zlehčujete zde také ve včelařství publikované práce prof. Bičíka, přítele Linharta a spol.. Musím Vám s politováním oznámit, že nemáte pravdu. Jejich práce o cíleném odchovu trubců a jejich vlivu na rojivost včelstev jsou postaveny na racionálním základě. To mohu potvrdit z vlasních zkušeností.

Vážený příteli. Chci věřit, že mnou kritizovaná Vše vyjádření na adresu všech výše uvedených je pouhopouhým úletem. Myslím, že byste se měl všm, kterých jste se tak nešetrně dotkl omluvit.

Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26494


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 5. 1. 2008
Re: Racionalizace a uteplen? (26483) (26484) (26486) (26487) (26491)

Chovat silná krátkověká včelstva je nesmysl a naprostá ztráta času. Účel chovu velmi-silných jednomatečných včelstev je využití přirozeného potenciálu tvorby dlouhověkých včel u silných včelstev. Taková včelstva poskytují znatelně více medu, než stejně silná krátkověká včelstva. To přece znáte.

Myslím, že letošní rok ukázal vážené nedostatky současné metodiky boje proti varroáze, které nevystačuje u silných včelstev. Není se čemu divit, vždyť jde o způsoby vymyšlené již před mnoha lety a navržené pro jedno-prostorové maximálně dvou-prostorové úly na podzim.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26493


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 5. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany (26472) (26475) (26479) (26481) (26488) (26490)

Čermák K. (e-mailem) --- 5. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany (26472) (26475) (26479) (26481) (26488)

Proti takovému tvrzení se musím za sebe ohradit, protože v NN systému
včelařím už 30 let, přičemž asi 17 let ošetřuji cca 150 včelstev. Takže
sotva se dá říci, že přednáším a píšu o něčem neověřeném :-) .

______________________________________________________________

Nemyslel jsem to ve zlém a myslel se tím dobu před těmi 25-30 let.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26492


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 5. 1. 2008
Re: Racionalizace a uteplen? (26483) (26484) (26486) (26487)

Souhlasím a už dlouho tvrdím totéž. Už hodně dlouho se u nás propagují
max. silná včelstva, ale dost jednostranně - je tím myšleno max. plodná
včelstva. Ale mnohem výhodnější je chovat včely méně plodné a současně
více dlouhověké, resp. které vydrží udělat za svého života více práce.
Takové včelstvo nemusí maximálně plodovat, stačí přiměřeně a přitom
dosáhne normální (řekněme střední) síly. Tím ušetří po všech stránkách
- zásoby, létavky na nošení pylu a vody, teplo na udržování teploty, a
navíc roztočům V.d. poskytuje méně příznivé podmínky na množení
(skutečně v plodnějších včelstvech se roztoči více množí, před časem zde
o tom byly pochybnosti). O významu dlouhověkých včel jsem už psal ve
Včelařství č.8/2004 (viz na webu
http://web.quick.cz/pvzubri/dokumenty/letnivcely.pdf) - velmi doporučuji
si to znovu přečíst a promyslet souvislosti, i ty tam nepopsané...
K. Čermák

Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> O racionálnosti velmi silných včelstev začínám silně pochybovat.
> ....
> Dalším důvodem je také zjištění mnoho plodu = mnoho V.D. A při přirozeném úbytku včel v podletí mnoho VD se pak rovná silnému napadení zimních včel, pokud se dobře netrefíte s podáním léčiv :-( To považuji právě za to největší úskalí
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26491


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 5. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany (26472) (26475) (26479) (26481) (26488)

Proti takovému tvrzení se musím za sebe ohradit, protože v NN systému
včelařím už 30 let, přičemž asi 17 let ošetřuji cca 150 včelstev. Takže
sotva se dá říci, že přednáším a píšu o něčem neověřeném :-) .
Další věc - mám jiný názor na to, co je racionální - racionální není
vždy to NEJ (-silnější, -výnosnější, ...). Např. pro hobby včelaře může
být racionální chovat svých 10 včelstev v budečácích, pro kočujícího
svých 30 včelstev v kočovném voze ve dvou řadách nad sebou apod....
K. Čermák

M. Václavek napsal(a):
> Ostatně všichni racionalizační buřiči často píšou o svých
> metodách dříve, než si je dostatečně ověřili (Boháč, Čermák, Ptáček, a v
> poslední době Bičík, Linhart a spol), protože jsou oslnění jakousi ,,
> dokonalostí ,, a nedá jim to a začnou to ventilovat.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26490


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G. Pazderka (80.78.146.248) --- 5. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany (26472) (26475) (26479) (26481) (26485)

Ano. I za minulých dob se udělala v rámci rozvoje našeho včelařství raději výprava a vědomosti se okopírovaly ze zahraničí a poupravily na naše podmínky. (viz. třeba i takový Statek Tachov) To, jak to hospodářství nakonec dopadne a jaká je životnost takového kolektivního hospodářství vedené centrálně podle stanov nebo zvůle vedení ČSV ostatně víme. (Tachov, Předboj, stálé problémy v Oboře ...) Životaschopnější byl vždy zodpovědný individuální přístup s racionálním myšlením a vždy s odcházejícím člověkem z takové funkce vždy padá určitá dosažená úroveň podniku a nahrazuje se kvalitní druhou silou.

O tomto může být také racionalizace, protože zkušeností není nikdy dost, jestli tedy jako zodpovědná osoba mého chovu neznám všechny aspekty určitého dílčího problému, nevidím potom budoucí konečný přínos a celkově pozitivní efekt, nemohu jednat racionálně. To vše ale v rámci možností a dispozic, které mohu pro takovou dlouhodobou existenci využít.

Obávám se tedy, že takové normohodiny z dob komunismu nebudou přenositelné pro dosažení trvalé dlouhodobé udržitelnosti dnes.


......
V.Sušický:>Nic takového se zde ještě "nikdy" neobjevilo.
...
Pokud by takovéto normativy existovaly, dalo by se ledacos relativně objektivně popsat a spočítat.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26489


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 5. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany (26472) (26475) (26479) (26481)

Vašemu rýpání, pane Pazderko, plně rozumím. I já jsem rýpal, hlavně co se týče včelaření v jiných úlech než nízkonástavkových.

S časem je nutno v racionálním včelaření počítat. Proto metoda, která sice dosahuje vysokých výnosů, ale s velkou spotřebou času, jistě ztrácí racionalizaci. Předjarní vnitřní uteplení považuji za metodu doplňkovou, kterou běžně neprovozuji, jen u slabších včelstev, protože u silných to pozbývá významu. Otázka je, jak se tento nadbytečný vložený čas vrátí? Ale pro malovčelaře, kterým jde hlavně o medný výnos, se to zpravidla vyplatí ( vyskytují se i příznivá léta v některých příznivých lokalitách, kde se to nemusí významně projevit ).

V posledních letech se snažím co nejvíce zvýšit produktivitu času ( kolik kg medu se získá za minutu práce se včelstvy ) a věřte mi, že bych se díky práce s celými nástavky pohyboval nad 1 kg medu za minutu přímé práce, což si myslím, že je dostačující, přiměřeně intenzivní způsob včelaření. Ale jelikož budu letos začátkem předjaří uteplovat a na jaře rozšiřovat početní stav včelstev, onu hranici 1 kg/min asi nepřekonám.

Před nedávnem jsem zde psal o tom, že jedním ze znaků racionalizace je ,, intenzivní včelaření ,,. Špatně jsem se vyjádřil. Lépe by tam mělo být ,, efektivní včelaření ,,. Racionální včelař musí si najít takovou míru intenzivity včelaření, která mu přináší maximální produktivitu práce.

Racionální včelaření je relativní pojem. Pro každého to znamená něco jiného. Racionální včelaření by se mělo posuzovat podle výsledků, na které se často zapomíná. Ale v mnohém by se už dal stanovit definitivní závěr.

Moje verze racionálního včelaření je založena na chovu velmi-silných včelstev, což si vyžaduje vyšší odbornou znalost, aby se projevili lepší výsledky. Především některé techniky, ke kterým jsem došel, jsou nové, běžně nepoužívané a včelařům neznámé ( rozvolňování plodiště, podsada, integrované odebírání oddělku ). Trvalo mi více let, než jsem k tomu došel a stále je moje metodika ve vývoji. Ale poprvé letos si troufám tvrdit, že se už blížím své ideji. Byla zde vznesena výtka, že to nemám ještě dostatečně ověřené. Přiznávám se, že je to pravda, ale nejsem jediný, kdo si tak počíná. Ostatně všichni racionalizační buřiči často píšou o svých metodách dříve, než si je dostatečně ověřili ( Boháč, Čermák, Ptáček, a v poslední době Bičík, Linhart a spol), protože jsou oslnění jakousi ,, dokonalostí ,, a nedá jim to a začnou to ventilovat. Ono to není až tak na škodu, alespoň se dá o něčem přemýšlet. Mě osobně tato konference v mnohém pomohla a znatelně mi přispěla k většímu přiblížení se k mému vysněnému cíli, čímž jsem se v relativně krátké době zbavil mnoha chybných modifikací mé metodiky.

Co se týče uváděné síly ( nad 50 000 včel ), tak se jedná samozřejmě o sílu umělou, docílenou připojením oddělku. Ale každé včelstvo má geneticky daný potenciál k vytvoření velmi-silné zimní generaci ( 30 000-40 000 včel ).
Letos takové síly nedosahuji ani u jednoho včelstva, protože jsem vloni začal znovu ( po moru ) s jedním darovaným slabším rojem a čtyř-rámkovým oddělkem. Odhaduji, že toho stavu dosáhnu asi až v roce 2009. Vše zdokumentuji a dám vědět.

S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26488


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 5. 1. 2008
Re: Racionalizace a uteplen? (26483) (26484) (26486)

K tomu sklu
Včely se u těchto úlů stahovaly na zimování k česnu kde právě byl větší pohyb vzduchu
V úlech kde se zužovala na zimu a zvláště u budečáků a podobných úlů bylo uteplení nutné protože volný prostor u uzavřeného úlu se choval jako rezervoár chladu a zpožďovalo se plodování.
jakmile ale se zimuje v celém prostoru úlu je uteplení jen další nákladovou položkou :-)
O racionálnosti velmi silných včelstev začínám silně pochybovat Ze zkušeností jak se pohybuji mezi včelaři pozoruji , že potíže v poslední době mají dvě skupiny; 1skupinou jsou mladíci kteří dnes mají velkou neúctu ke všem nařízením a zákonům. Těm stačilo jednou přijít o včely a již tomu rozuměli. Druhou skupinou jsou právě včelaři kteří právě se snaží o co nejsilnější včelstva Mají sice větší výnos na včelstvo Ale také větší materiálové a časové náklady a v našem okrese to byl také mor
Sám si dělám časový a nákladový snímek na ošetřování včel a již se vracím po 8 letech z 5 nástavků na 3 až 4 včetně polorámků
Dalším důvodem je také zjištění mnoho plodu = mnoho V.D. A při přirozeném úbytku včel v podletí mnoho VD se pak rovná silnému napadení zimních včel, pokud se dobře netrefíte s podáním léčiv :-( To považuji právě za to největší úskalí

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G. Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Racionalizace a uteplen?
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> Včelstvo reaguje ne na stěnu úlu, ale na mikroklimatické podmínky uvnitř
> úlu. To je známá věc.
>
> Jestli někdo dobře pochopí co je na konstrukci úlu při jarním rozvoji v
> průměru zásadní, tak dojde nato, že jde právě o co nejkonstatnější hodnotu
> tepla okolo plodu a přízeň počasí. Jak se takové zjištěné hodnoty teplot
> více rozcházejí, tím je větší přizpůsobováníse takovému měnícímu se
> mikroklimatu úlu. A to umí podle všeobecných průměrných výsledků stavu
> vyzimovaných včelstev pouze asi jedna třetina - nejsilnějších včelstev z
> celkového stavu. U zbývajících dvou třetin se předpokládá jakési "pomáhání"
> - podněcování a tz. zpravidla vícenáklady.
>
> Je velmi jednoduché říci chovejme silná včelstva, ale je racionální a méně
> nákladné nedělat jisté úkony nebo je dělat a mít siláky za cenu
> vícenákladů. Jestli je přirozené mít včelstva po vyzimování v různých
> silách, proč poroučet větru dešti a uměle tvořit "siláky", které vyžadují
> další praktické znalosti aby se zvládla např. rojovka.
>
>
> Úl může být třeba i z tenkého plechu a včelstvům se může velmi dařit.
>
> ......
> V.Bernátek:>Domníval jsem se, že
> od studeného skla se budou zdržovat pořád co nejdále.
> <
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26487


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G. Pazderka (80.78.146.248) --- 5. 1. 2008
Re: Racionalizace a uteplení (26483) (26484)

Včelstvo reaguje ne na stěnu úlu, ale na mikroklimatické podmínky uvnitř úlu. To je známá věc.

Jestli někdo dobře pochopí co je na konstrukci úlu při jarním rozvoji v průměru zásadní, tak dojde nato, že jde právě o co nejkonstatnější hodnotu tepla okolo plodu a přízeň počasí. Jak se takové zjištěné hodnoty teplot více rozcházejí, tím je větší přizpůsobováníse takovému měnícímu se mikroklimatu úlu. A to umí podle všeobecných průměrných výsledků stavu vyzimovaných včelstev pouze asi jedna třetina - nejsilnějších včelstev z celkového stavu. U zbývajících dvou třetin se předpokládá jakési "pomáhání" - podněcování a tz. zpravidla vícenáklady.

Je velmi jednoduché říci chovejme silná včelstva, ale je racionální a méně nákladné nedělat jisté úkony nebo je dělat a mít siláky za cenu vícenákladů. Jestli je přirozené mít včelstva po vyzimování v různých silách, proč poroučet větru dešti a uměle tvořit "siláky", které vyžadují další praktické znalosti aby se zvládla např. rojovka.


Úl může být třeba i z tenkého plechu a včelstvům se může velmi dařit.

.......
V.Bernátek:>Domníval jsem se, že
od studeného skla se budou zdržovat pořád co nejdále.
<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26486


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (89.102.166.117) --- 5. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany (26472) (26475) (26479) (26481)

GUPA. Máte pravdu. Nic takového se zde ještě "nikdy" neobjevilo. Nicméně malý dotaz pro pamětníky. Za "minulého režimu" existovaly pro řadu oborů "normativy úkonů". Některé podniky měly dokonce vlastní normovače. Neexistovalo něco podobného např. u státních lesů nebo statků pro včelařství. Vím že otec mého kolegy dělal včelmistra v Dubí u Teplic v Č. a tam se počítal 1 včelař na 300 včelstev. Pokud by takovéto normativy existovaly, dalo by se ledacos relativně objektivně popsat a spočítat. Některé nové věci by se musely změřit, ale myslím, že toho by moc nebylo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26485


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 5. 1. 2008
Re: Racionalizace a uteplení (26483)

Moje poznatky při zimování včel.
Je to název článku , který jsem zaslal do Včelaře. Ukázka části obsahu.
Jestli včely potřebují přes zimu vodu zjišťuji. Zatím ji berou......Ve starých typech úlů jsem naměřil přes česno zbytky plynu.Integrované dno má čistý vzduch, protože umožňuje otevřít do průvanu, který včelám přirozeným způsobem urychluje větrání /těžkého vzduchu, snížení vlhkosti/, zároveň umožňuje udržovat potřebnou teplotu v úlu, která má být vyšší až při včelí reprodukci.Včely zalepením všech děr, pro zachování tepla, v horní části úlu vytvoří částečně nevětratelný prostor. Tento problém řeší navrhované integrované dno.
Vyzkoušel jsem různé materiály na zhotovení úlu. Včely měly možnost si vybrat prostor. Jsou zazimované ve 3 nástavcích tak, že mezi již používaný dřevěný vrchní a spodní nástavek je umístěn nový skleněný.Skleněný nástavek je zakrytý látkou, aby byly stejné podmínky. Včely zimují ve skleněném, aniž ho musely impregnovat jako dřevěný.Plástev vlivem systému komůrek akumuluje teplo , proto včely nestlačuji do malého prostoru na zimu a žádné uteplování nepoužívám.Včely využívají jako tepelné izolace komůrkový systém, který také umožňuje, že1 kg plástve unese až 22 kg zásob / medu/. Viz. obrázek, kde jsou vidět včely až na skle.Domníval jsem se, že od studeného skla se budou zdržovat pořád co nejdále.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26484


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 5. 1. 2008
Racionalizace a uteplení

Př. Václavku,
prosím omluvte moji neznalost. Samostatně včelařím teprve 37 roků. Nástavkově teprve 34 roků. Věřte, v době kdy jsem měl z toho spíše jen sílu jsem dělal také různé ptákoviny. Ale nevím, zda jsem správně pochopil Váš příspěvek.
Termín "přesílená včelstva", 50 000 včel, jestli dobře rozumím tak jsou to včely které skutečně zimujete a které v této síle zajišťují jarní rozvoj. Jak se jich dosahuje? Já
vím. Postaru se žít nedá. Prosím, poučte mne.

Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26483


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Inzerce (193.165.74.84) --- 5. 1. 2008
Re: Víčka (26463)

Zajímavá cena za víčka vyšla v minulém včelařství. Tuším že to bylo za 1,80 Kč. V Obalu Rozkoš mají za 2,10 Kč. Tomáš B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26482


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 5. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany (26472) (26475) (26479)

Pane Václavku, máte skutečně racionalizace dar? Jaké máte preference a jak máte vypracovány normohodiny k tomu kterému úkonu jak tu popisujete, abych mohl skutečně důvěřovat a vsadit nato co říkáte Vy a Vámi podepsaném klubu?

Jestli chcete být racionální, nezáleží natom jestli radíte velkému chovateli s 5000 včelstvy nebo začátečníkovi s jedním dvěma včelstvy. Důležité je, kolik času zabere jaký který Vámi navrhovaný úkon - způsob ošetřování, tj. čas/jeden úkon. To je doufám řeč o racionalizaci. Jestli se nemýlím. Máte takové podrobné poznatky?

Ještě mne napadá v souvislosti s racionalizací jeden vážný problém, kdy se popisují dalekosáhlé úkony při ošetřování, ale není nikdy rozebrán rozpis času na určitou jednotku. Pro vysvětlení. Prý stačí podle jistých výzkumů pár minut na včelstvo za rok při určité nástavkové technologii. Nikde jsem se nedočetl jak přesně k těm pár minutám se dospělo a nikdy jsem ještě se nedočetl jaký který úkon na kolik včelstev, př. stanovišť stálo času jednoho pracovníka a jaký díl je to z toho celkového času. Něco tu umí teoreticky rozebrat samozřejmě Radim Polášek, ale to je, se obávám, jen nepotvrzená teorie.

K tomuto a v souvislosti s tímto - k dostupným informacím na webu Cechu: ...
nikdy z žádného Nového Zélandu si kromě fotek takový normohodiny včelařské farmy nikdo jen tak do České Republiky nedonese, protože jednoduší je nafotit pár strojů z výstavky a dalekosáhle přednášet a těžit unás z popisu věci jménem znalců. Já považuji takové informace za základní školu každého normálního chovatele včel. A to tu chybí. A považuji za hodnotnější než nějakou přednášku dokonce informace takové, které jsou přímo od dělníka, který na takové farmě něco dělá.

Proto je většina informací kolem racionalizace ve včelařství u nás pravděpodobně k ničemu a ku škodě popsané datové oblasti nějakého počítačového disku nebo papíru, protože nic nemůže momentálně individuálně řešit, ale většinou jen komplikovat u zájemce o problematiku racionalizace včelařství jeho nadhled nad věcí. U nás farmy pro tisícové stavy neexistují, protože tu máme takto mizerný stav racionálního myšlení v oboru. U nás existuje jen desetitisíce chovatelů včelstev, kteří chcou prý racionálně včelařit. Podle koho? Podle fotek nebo videa?


Děkuji a omlouvám se předem, jestli jsem si moc rýpnul. Mám ale občas takové výpady, které si ovšem neodpustím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26481


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (84.16.120.34) --- 4. 1. 2008
Re: Časopis včelařství. (26450) (26465)

Děkuji za odpověďi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26480


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 4. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany (26472) (26475)

Co se týče tvrzení, že včelstvo síly alespoň 10 000 včel ( jeden Optimalový nástavek středně obsazen včelami ) umře následkem komínového efektu je nemožné. Musel tam být i jiný faktor ( kvalita zásob, zdravotní stav, meziplástová mezera, rušení v období zimního klidu... ). Zkušenosti valné většiny včelařů mluví jasně…včely v zimně mrazem nehynou!!!

Byl zde vznesen názor, že v zimně včely potřebují vodu. Kolik vody v zimně spotřebuje neplodující včelstvo? Já si myslím, že spotřebuje skoro nic. Vždyť je hlavní účel ,, komínování,, minimalizovat zimní plodování. A právě omezený přísun vody by to mohl způsobit spíše než mráz, který je v zimně i v sebevíce utepleném úle.


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26479


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 4. 1. 2008
Re: Re:Racionalizace a uteplení (26472) (26473)

Co se týče problematiky uteplování, je to velmi relativní záležitost. Nejde zde vznášet nějaké obecné, všude platné, závěry. Záleží na mnoha faktorech: jaká včelstva chováme, v čem je chováme, jak je zimujeme, kde včelaříme... Jistí si můžeme být jenom tím, že přesílená včelstva ve snůškové síle ( nad 50 000 zimních včel ) uteplení vůbec nepotřebují. Těm stačí pomalý jarní rozvoj, protože jsou v síle. Rychlým rozvojem plodování by se u nich zbytečně opotřebovávali zimní včely využitelné ke sběru nektaru a podporovala rojová nálada. Jedinou činností včelaře, která je u nich v předjaří ( v půlce předjaří...rozkvět jívy ) potřebná udělat, je nasazení medníkových nástavků. Ale veškeré uteplování, podávání vody, rotace nástavků, podsazování medné komory, přikrmovaní je u přesílených včelstev ztráta času.

O zvýšené spotřebě zásob v zimně vlivem nízkého uteplení není třeba nějak dlouze diskutovat. Silnější včelstva mají v zimně nižší spotřebu na jednotlivou včelu, protože chumáč složen s více včel si lépe udržuje teplo ( souvisí to s větší izolační vrstvou chumáče ). Podobně je tomu i na jaře.
V zimním období jsou neuteplená včelstva dvakrát ve výhodě. Za prvé nemají tam brzký nástup plodování, pokud se neobjeví delší perioda teplého počasí. Za druhé velmi dobře reagují na tepelné změny zvenčí. Tyto včelstva, pokud potřebují, využívají k proletu krátkou dobu pár hodin v některých dnech, kdy slunce prohřeje úlovou stěnu, třebaže je venku jen 8°C, což se u uteplených včelstev nestává.

Uteplení nabírá významu u slabších včelstev. Slabší včelstva mají daleko větší nárůst síly porovnáním s počtem zimních včel, a proto jsou na ně kladeny větší nároky, než na včelstva silnější, která mají relativně méně plodu ( poměr plodu ku včelám ) a taky nezvětšují tolik svoji sílu. Slabá včelstva mívají v určité fázi plodového cyklu více plodu něž včel. U nich je cenná každá včela, která nemusí tvořit izolační obal chumáče včel a může se starat o plod. Pokud se uteplení provede správně, podpoří se tím jejich rozvoj.

Nesmíme však zapomínat na to, co uteplujeme! Vnější uteplení ( uteplení stěn ) velkoprostorově vedených včelstev je v zimně a v předjaří kontraproduktivní. Udržujeme tím chlad v neobsazených částech úlu, které by jinak mohly být prohřívány slunečním zářením, a přicházíme tím o efekt uteplení. Zužování v předjaří, jak se praktikuje v klasických úlech, je sice řešením, ale s rizikem propuknutí rojové nálady, pokud se včas nerozšíří. Pokud se rozšíří příliš brzy, podtrhneme včelstva v rozvoji.

Jako nejracionálnější způsob uteplení se mi jeví tzv. vnitřní uteplení. Princip vnitřního uteplení je v tom, že se z nástavků plodiště, které se v předjaří nachází v horních partiích úlu, odeberou krajní rámky a ponechá se pouze 5-8 rámků ( podle síly včelstva ) hlavního sezení včel. Na kraje plástového jádra je nejvhodnější přiložit uteplující přepážky ( které se jinak používají při chovu matek v nástavcích nebo zazimování slabých včelstev se záložními matkami ). Uteplují se horní 2-4 nástavky podle síly včelstva a výšky nástavku.

Kostru uteplující přepážky tvoří dřevěný rám tak, aby dosedal ke stěnám nástavku a na drážku pro ucha rámků. Je vyplněna polystyrénem ( stačí 3 cm, ale může být i tlustší ) a z obou stran je kryta sololitem, aby polystyrén nebyl včelami vykusován.

Z odebraných plástů se dá sestavit medná komora ( pokud ji nemáte ), kterou je vhodné podsadit pod uteplené nástavky plodiště. Přenášení zásob v období chladného počasí z medné komory do hornějších nástavků působí příznivě na plodování včelstev, navíc mají včelstva stále dostatek zásob. Včelstvo není prakticky zúženo, pod mednou komorou je vhodné nechat další 1-2 začátkem předjaří ještě neobsednuté nástavky ( nástavky se soušemi, rozšiřovací nástavky s mezistěnami ). Včelstvo tedy nezažije moment tísnění. Signál pro rozšíření je obsednutí spodního nástavku, nikoliv vyvěšování včel v podmetu, které podporuje rojovou náladu. První uteplivky ( ze spodnějších nástavcích plodiště ) se oddělávají začátkem jara při rozkvětu třešní. Ostatní se oddělávají v půlce jara při rozkvětu řepky.

Jak jste si mohli všimnout, uteplení není dokonalé v tom smyslu, že včelstvo není utepleno ze všech stran. Utepleny jsou jen boční stěny plodového tělesa. Přední a zadní stěna je neuteplená. Není to na závadu, protože tím nenarušujeme efekt slunečního záření. Tento systém uteplení kombinuje blahodárný vliv slunečního záření s přímým uteplení plodového tělesa. V chladných předjarních období se včelstvo stahuje do utepleného plodiště, kde se mu snadno udržuje teplota pro plod, tedy více včel se může věnovat výchově plodu, a tak jdou slabá včelstva rychleji do síly. Na podobným principu je založeno i komorování v Euro-dadantu. Vedlejším účinkem komorování je i tepelná léčba nosemózy. Dodávám, že v plodových nástavcích by měla být očka zavřena a drátěné dno by mělo být zúžené kvůli narušení komínového efektu. Dále je vhodné pro jistotu dodávat vodu přímo do úlu utepleným strůpkovým krmítkem, ale není to pro úspěch metody bezpodmínečně nutné. V období chladného počasí zpravidla vystačí voda vyrážená v úle.

S pozdravem...M. Václavek
Klub racionálních včelařů

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26478


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 4. 1. 2008
Re: Kvarteto (26466) (26470)

Jmenuje se to takhle, akorát, že pilnost má na konci ostré s. Já tyhle věci zkrátka sbírám. Mince, známky, odznaky, medaile, vkladní knížky, manžetové knoflíčky prostě věci s úlem nebo včelou a ty karty jsou opravdu zdařilé. Když říkáš staré víš ze kdy jsou?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26477


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 4. 1. 2008
Re: Re:Racionalizace z jedne i druhe strany (26472) (26473)

Radime tentokrát s tebou souhlasím a asi by to ani nešlo napsat lépe. Daleko snadnější je objevovat nové věci a postupy mezi dávno zapomenutými, než objevovat žhavé novinky, což jsou v podstatě jiné výrazy pro nefunkční nesmysly. A jestli někdo ví o nějakých zázracích v poslední době, sem s nimi, rád se nechám poučit.Nejsem si úplně jist u metody LBV, je ve zkoušení a na hodnocení je dost času. Zdraví R, Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26476


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G. Pazderka (80.78.146.248) --- 4. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany (26472)

Jde ve včelařství o racionalizaci (zefektivnění), nebo o acionalizaci (zjednodušení)?

Racionalizace je řešení spirálovité acionalizace je konečné.

Jestli chcete někdo konečně diskutovat o úlu, mluvte o konečném řešení, protože v různých úlových podmínkách jsou taková řešení možná.

Nějaká diskuze o uteplení stěny není o ničem, protože potom by nebyly potřeba ani komínové systémy pro spalování metanu.

Nějaká řešení sít tu nebyla, a včela byla.

Nějaká vlhkost je také potřeba - to ví testeři s "jarním vytápěním". A opravdu škodlivá úlová vlhkost je otázkou polohy stanoviště a ne úlu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26475


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 4. 1. 2008
Re: Re:Racionalizace z jedne i druhe strany (26472) (26473)

S Radimom sa dá skoro vo všetkom súhlasiť, hlavne, že všetko bolo neiekedy už vyriešené. Ale keďže človek má krátku pamäť, často na veci známe zabúda, pretp je tieto pravdy neustále treba pripomínať.

Radim: Co se týká třeba komínového efektu, před hodně lety se zkoušel taky. Takovým systémem, že se někde ve strůpku udělal otvor, kterým měla potřebná vlhkost odcházet z úlu. Vyzkoušení dopadlo katastrofálně,protože včely vesměs hynuly.

Zdůvodnilo se to tím, že komínový efekt odtáhl
z úlu teplý vzduch a včely uhynuly na zimu a vysokou spotřebu zásob danou nutností nahražovat teplo odváděné komínovým efektem. Z tohoto důvodu bylo tehdy striktně doporučováno v horní části úlu nenechávat žádný otevřený
otvor.

Trochu si zaspomínam: pred 20 timi rokmi som používal na nadstavkových úľoch povalové kŕmidlá (5 litrov), ktoré slúžili aj ako vrchnák uzatvárajúci úľ, rovnako v lete ako v zime.
Keďže vlhkosť bola každú zimu vyššia, ako bolo žiadúce, prispôsobil som kŕmidlo na odvod prebytočných pár. Otvor priemeru 28 mm som urobil na prednej strane kŕmidla z priestoru, kadiaľ včely vchádzali na kŕmne miesto, teda nad hlavou zimujúceho chumáča.

Hneď po prvej zime boli výsledky kladné, úľový prietor suchý, všetky včely prežili bez ujmy, spotreba zásob minimálna, rozvoj dobrý, výnosy vynikajúce.
Tento systém má jednu dobrú vlastnosť, pri teplote pod -3˚C sa postupne zatvára prirodzenou cestou a to na princípe autotermostatu, aj ten sa nízkej teplote uzatvára a keď stúpne teplota, sa otvára, čím si úľ sám regukuje odchod a vstup teplého vzduch nasiaknutého vodnými parami.
Tento vetrací otvor ešte pred prvým jarným preletom sa musel uzatvoriť, aby včely lietali len cez hlavný letáč.

Nekonala sa žiadna katastrofa, včely mi ani doteraz na komínový efekt neuhynuli. Tento systém prebral včelár, ktorý choval 160 včelstiev, nikdy nezaznamenal žiaden úhyn.

Ja prakticky tento systém odvetrania úľovej zostavy prektizujem doteraz, le s malým doplnkom k vôli sýkorkám, do otvoru vkladám dýchajúcu vložku z trávy tzv. Afrik, ktorý je dobre porézny a ten je chránený kovovou sieťou, aby sýkorky nevytiahli Afrik z otvorov.
Ak chcete vidieť moju zimnú spotrebu zásob z pohľadu priameho odvetrávaniu úľového priestoru, môžete si nájsť zaznamenané výsledky po dekádoch, mesiacoch počas celej zimy na www.vcely.sk od r. 2005

Aj preto je dobre písať a pripomínať o tých istých veciach častejšie, aby sa včelárili utvrdili v tom, že vlastne včelám neškodia.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26474


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 4. 1. 2008
Re: Re:Racionalizace z jedne i druhe strany (26472)

Uteplení, prostup tepla, prostup vlhkosti, větrání, srážení vody nebo
dokonce ledu v kondenzační zóně, to jsou všechno věci v úlu vzájemně spjaté
a poměrně složité. Na druhé straně principy a teorie, podle kterých tyto
jevy probíhají, jsou už dávno jednoznačně zjištěné a příslušné vzorce jsou
dávno známé. Není problém, pokud je známa detailní konstrukce úlů a
příslušné technické parametry týkající se materiálu a taky příslušné
technické parametry týkající se včelího chumáče, tyhle věci detailně
namodelovat a spočítat. Tím chci říct, že problém je v přístupu jednotlivých
včelařů, ne v uteplení či provedení úlů. Co pomůže prohlášení, že musí být
otevřené očko, když není popsána třeba tloušťka steny úlu, když není popsán
strůpek, když není popsáno umístění a síla chumáče vzhledem k očku a určitě
ještě další věci. Co se týká třeba komínového efektu, před hodně lety se
zkoušel taky. Takovým systémem, že se někde ve strůpku udělal otvor, kterým
měla potřebná vlhkost odcházet z úlu. Vyzkoušení dopadlo katastrofálně,
protože včely vesměs hynuly. Zdůvodnilo se to tím, že komínový efekt odtáhl
z úlu teplý vzduch a včely uhynuly na zimu a vysokou spotřebu zásob danou
nutností nahražovat teplo odváděné komínovým efektem. Z tohoto důvodu bylo
tehdy striktně doporučováno v horní části úlu nenechávat žádný otevřený
otvor. Jako kdyby se za těch 30 let od základu převrátily fyzikální zákony!
Ve skutečnosti to je problém nedostatečného popisu těchto metod, jejich
přebírání jinými včelaři, kteří se v problematice šíření tepla, vlhkosti a
kondenzace nevyznají a proto ani netuší, že přebírají neúplné informace.
Důsledkem je potom neustálá diskuze a neustálé zkoušení pořád v kruhu o
věcech, které jsou ve skutečnosti dávno vyřešené, jen je třeba prostě v tom
oboru buď jít do hloubky nebo nic nezkoušet a neupravovat, jen převzít
nějaké úspěšné řešení.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "fskalsky" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 04, 2008 11:57 AM
Subject: Re:Racionalizace z jedne i druhe strany


> Prostor pro zimovani
> 10.12.R.Polasek Co se tyka strupku je nad vcelami silonove sito a nad nem
> uteplivka prostupna pro vodni pary...ve dvou nastavcich je spodni
> nast.narazovou zonou chranici proniknutim chladu ze zasitovaneho
> dna,umoznuje chumaci roztahnout- zredit a tim nezacit plodovat.
> 26.12. M.Vaclavek V drtive vetsine se ukazuje lepsi
> neuteplene,uly,dratene dno a horni ocko.Vytvori se tim kominovy efekt k
> odvadeni vodnich par,je efektivne podchlazeno.Pri -6 stupnu mozno
pozorovat
> vcely v ocku.
> Predjari se zuzi dratene dno-necha pruh 1cm,horni nastavek se podlozi pod
> plodiste aby bylo plodiste v kontaktu s vodou u stropu,zadela se horni
> ocko.
> Utepleni sten je spise skodlive-zabranuje prohrivani uloveho prostoru
> sluncem,coz neni zanedbatelny tepelny prinos.Jedina nevyhoda je v lete na
> primem slunci -prehrivani,Zimovani ve vetsim prostoru je bez drateneho dna
> a ocek problematicke.
>
> K.Cermak M.V. vylepseni zohlednujici biologii vcely.Pokud jde o vlhkost a
> plisen,za to muze predevsim vetrani ulu,cimz vyssi je prostor ulu,tim
lepsi
> musi byt jeho vetrani,nejlepe pres otevrene zasitovane dno...reseni ulove
> steny nema temer zadny vyznam z hlediska tepelneho hospodareni.
>
> Plati tohle vsechno za vsech okolnosti na 100% ?? v kritickych
> souvislostech ??
>
> 10116 konference Vetsi pitomost jsem uz dlouho necetl.Nenakrmit vcely a
> pak pozorovat jestli preziji.Neni na to zakon ?
> Hledani bez nastaveni rizika v ninravych krocich vedou k nic nerikajicim
> vysledkum,ktere si vykladajici vzdy dolozii na svojim oblibenym kopytu.
>
> Na kavkaze 19stol.zimuji vcelstva v podzemi tak,ze (kosnici) obrati dnem
> vzhuru pri odkrytem dnu.
>
> Milovnici chovu vcel se nebudou zabyvat pitomostmi ktere normalniho
cleveka
> ani nenapadnou.
>
> franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26473


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 4. 1. 2008
Re:Racionalizace z jedne i druhe strany

Prostor pro zimovani
10.12.R.Polasek Co se tyka strupku je nad vcelami silonove sito a nad nem uteplivka prostupna pro vodni pary...ve dvou nastavcich je spodni nast.narazovou zonou chranici proniknutim chladu ze zasitovaneho dna,umoznuje chumaci roztahnout- zredit a tim nezacit plodovat.
26.12. M.Vaclavek V drtive vetsine se ukazuje lepsi neuteplene,uly,dratene dno a horni ocko.Vytvori se tim kominovy efekt k odvadeni vodnich par,je efektivne podchlazeno.Pri -6 stupnu mozno pozorovat vcely v ocku.
Predjari se zuzi dratene dno-necha pruh 1cm,horni nastavek se podlozi pod plodiste aby bylo plodiste v kontaktu s vodou u stropu,zadela se horni ocko.
Utepleni sten je spise skodlive-zabranuje prohrivani uloveho prostoru sluncem,coz neni zanedbatelny tepelny prinos.Jedina nevyhoda je v lete na primem slunci -prehrivani,Zimovani ve vetsim prostoru je bez drateneho dna a ocek problematicke.

K.Cermak M.V. vylepseni zohlednujici biologii vcely.Pokud jde o vlhkost a plisen,za to muze predevsim vetrani ulu,cimz vyssi je prostor ulu,tim lepsi musi byt jeho vetrani,nejlepe pres otevrene zasitovane dno...reseni ulove steny nema temer zadny vyznam z hlediska tepelneho hospodareni.

Plati tohle vsechno za vsech okolnosti na 100% ?? v kritickych souvislostech ??

10116 konference Vetsi pitomost jsem uz dlouho necetl.Nenakrmit vcely a pak pozorovat jestli preziji.Neni na to zakon ?
Hledani bez nastaveni rizika v ninravych krocich vedou k nic nerikajicim vysledkum,ktere si vykladajici vzdy dolozii na svojim oblibenym kopytu.

Na kavkaze 19stol.zimuji vcelstva v podzemi tak,ze (kosnici) obrati dnem vzhuru pri odkrytem dnu.

Milovnici chovu vcel se nebudou zabyvat pitomostmi ktere normalniho cleveka ani nenapadnou.

franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26472


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 4. 1. 2008
Re: vyska polonastavku 39x24 (26457) (26467) (26468) (26469)

Nízké polonástavky třeba jen 12 cm vysoké se ideálně hodí pro prodyšné
uteplení strůpků na zimu. Dá se síto na rámky, na to pár novinových papírů,
aby kousky z uteplení nepadaly do úlu a na to libovolné prodyšné uteplení v
tloušťce do výšky polonástavku. Filce, hadry, vatelín, staré koberce nebo
třeba "bio obnovitelné" uteplení - seno, sláma či prostě jenom suché spadané
listí z podzimu v látkovém pytlíku. Takové uteplení se na jaře, až je teplo
a není ho potřeba, vysype do přírody, pytlík se vypere a během léta a
podzimu se zase nabere nové. Jen se musí takový prostor chránit před
vniknutím myší třeba mateří mřížkou, je to pro ně ideální místo k přežití
zimy.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26471


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zdenek (212.71.136.70) --- 4. 1. 2008
Re: Kvarteto (26466)

Nejmenuje se to náhodou trochu jinak? A na co to potřebuješ, vždyť jsou to staré věci.

Přátelé sháním včelařské kvarteto Bienenleben Bienen
fleis nemáte to někdo navíc v polici? Případně nevíte někdo kdy to asi vyšlo?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26470


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (82.117.130.2) --- 4. 1. 2008
Re: vyska polonastavku 39x24 (26457) (26467) (26468)

Zdědil jsem 4 doma dělané tachováky s kombinovanými nástavky. Úle je složen: 2 nástavky 29x24 a 2 nástavky 39x17. Včelaření v nich nevidím také jako problém. Zimování 1*39x24+1*39x17 jako krmná komora. V sezóně plodiště 2*39x24, medník 2*39x17. V této kombinace je medníkový prostor malý, takže vyrábím ke každému úlu další nástavek 39x17. Jsou samozřejmě možné i další kombinace jak uvádí předchozí příspěvěk. Pokud se nepoužívá mřížka bývá plod téměř ve všech nástavcích. Ale uvažuji o tom, že se jich časem zbavím, protože zbytek mám DS 39x30+39x15.

S pozdravem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26469


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 3. 1. 2008
Re: vyska polonastavku 39x24 (26457) (26467)

Na kombinovaném úlu s 2 vysokými a dvěma nízkým nástavky o délce rámku 39 včelařím již asi 10 roků . Je to jen tvoje přesvědčení ale tento systém poskytuje mnoho kombinací Když máš jako já 30 stejných úlů a jde použít jak jen nízké nebo vysoké nástavky ale i jejich kombinace a pak zimuji jen na 1 a 1/2 nástavku a plně to včelám i mně vyhovuje . Stražisko tyto míry běžné má na skladě A pro Tachováky jsem nízké nástavky viděl i obchodě

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vyska polonastavku 39x24
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> Pepo!Dík za číslo. Hned zítra volám. Co se týče polonástavků k 24, celé to
> postrádá nějaký smysl. Význam má pouze jeden na úl např při zimování, nebo
> složeném plodišti, ale i tak se jedná spíš o komplikaci. Prostě u 24 se
> polonástavky nepoužívají. Kdo chce nízkonástavkově včelařit, musí 24
> zlikvidovat, kdo chce zkusit Dadant systém, musí nejprve zvýšit plodiště a
> pak vyrábět polonástavky a nejlepší je se naučit s 24 včelařit a nevymýšlet
> si komplikace, které mají k vylepšení stávajícího způsobu hodně daleko.
> Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26468


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 3. 1. 2008
Re: vyska polonastavku 39x24 (26457)

Pepo!Dík za číslo. Hned zítra volám. Co se týče polonástavků k 24, celé to postrádá nějaký smysl. Význam má pouze jeden na úl např při zimování, nebo složeném plodišti, ale i tak se jedná spíš o komplikaci. Prostě u 24 se polonástavky nepoužívají. Kdo chce nízkonástavkově včelařit, musí 24 zlikvidovat, kdo chce zkusit Dadant systém, musí nejprve zvýšit plodiště a pak vyrábět polonástavky a nejlepší je se naučit s 24 včelařit a nevymýšlet si komplikace, které mají k vylepšení stávajícího způsobu hodně daleko. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26467


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kozlík (194.212.232.6) --- 3. 1. 2008
Kvarteto

Přátelé sháním včelařské kvarteto Bienenleben Bienen
fleis nemáte to někdo navíc v polici? Případně nevíte někdo kdy to asi vyšlo?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26466


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin (89.103.58.195) --- 3. 1. 2008
Re: Časopis včelařství. (26450)

Časopis Včelařství vychází 8.1.08, pokud jsi členem ČSV musíš ho obdržet. Pokud se tal k nestane, obrať se na jednatele ZO a ten by měl zjednat nápravu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26465


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (81.0.194.126) --- 3. 1. 2008
Re: Víčka (26463)

Zavolej ústřednu číslo 384373111

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26464


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 3. 1. 2008
Víčka

Marně volám do Obalu Rozkoš na č. 384373180, a nikdo to už delší dobu nebere. Nevíte, nedošlo náhodou ke změně čísla?? Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26463


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 3. 1. 2008
Re: vyska polonastavku 39x24 (26457)

Normálně se polonástavek k 24 nepoužívá. Výška nastavku 24 je 24 cm rámky
plus včelí mezera 8 milimetrů, ale dává se, aspoň já dávám o pár milimetrů
výš, nastavek, jak stárne, tak trochu sesedá. Takže výška nastavku pro rámky
24 je 25-25,5 cm. Výška polonastavku tedy bude 12,5 - 12,7 cm, včelí mezera
8 mm - s rezervou 10, možná i víc mm, takže výška polorámku bude 11 - 11,5
cm. Z toho 6 - 8 mm je horní loučka, 4 - 6 mm je spodní loučka, takže
mezistěna do polorámku bude nějak 9,5 - 10 cm vysoká, což je dost málo. Ale
nevidím důvod, proč takové rámky nepoužívat, jenom jich bude v úlu strašně
moc. Místo řekněme 3x10 rámků 39x24 bude takových 8x10 rámků 39x12. Z
hlediska možnosti nepoužívat mřížku je rámek 39x16 prakticky totéž jako
rámek 39x12 (11), ale těch rámků 36x16 je v úlu méně, místo 8x10 39x11 bude
takových 5-6 x 10 39x16. Ale já tyto polorámky taky zkouším.. Pak byly ještě
polorámky 39x14, ty vycházely z toho, že někteří včelaři zvýšili míru 39x24
na míru 39x28 a z toho ty polorámky. Pak se ještě vyskytly na šířce 39 rámky
udělané podle standartizovaných výšek langstrotích rámků, to je 137, 159 ,
185 a 232 milimetrů, langstrotí rámky ale mají šířku 44,8 cm, takže ta výška
byla dělaná celkem bezdůvodně. Jedině že by někdo potřeboval nastavky, kde
by mohl dávat langstrotí rámky nebo po přidání nějaké vložky i rámky 39,
pokud chtěl využít staré rámky 39, u kterých jen snížil výšku..

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "tomas" <herman.t/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 03, 2008 12:10 PM
Subject: vyska polonastavku 39x24


> Krasny a uspesny Novy rok Vam vsem.
>
> Chtel bych se zeptat jakou zvolit vyska ramku pro polonastavky 39x24?
> Zbyde-li cas hodlam si nejaky ten nastavek vyrobit.
> Zatim jsem objevil vzdy jen strohou zminku o ramku 39x16. Ptal jsem se v
> prodejne na mensi rozmer mezisten 39x??, ale tam maj jen 39x24 z cehoz mi
> vychazi 12cm mezisteny pro polonastavek. Takze 12 + 2,5cm dreva loucek
> (max 3cm) je zhruba 15cm + vceli mezera by mohlo byt tech 16cm. Pocitam
> spravne nebo se bezne pouziva jina vyska poloramku?
>
> Diky
> T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26462


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 3. 1. 2008
Re: cena medu (26309) (26458)

Taky jsem desítku přirazil a je ticho prodej je normální

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Antonin PRIDAL <apridal/=/mendelu.cz>
> Předmět: Re: cena medu
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> > V letošním roce, tedy 2007 jsem byl po mnoha letech na dovolené v
> > salzburském kraji v oblasti pohoří Dachstein. ... Zajímal jsem se i o ceny
> medu
> > v obchodech. V marketech se ceny dovozových medů pohybovaly mezi 4,50 - 6
> > EUR a ceny medu od místních včelařů byly požadovány ve výši 8 - 12 EUR.
>
> U nás se zatím platí jen světové ceny za benzín, elektrickou energii a plyn.
> Za potraviny se platí ceny nízké, a když se má máslo zdražit o 5 či 10 Kč či
> rohlík o desetník, je z toho národní událost. Ceny medu jdou nahoru už nyní.
> Je zajímavé, že jsem asi před dvěma měsíci zdražil med o 10 Kč/kg a všimli
> si toho jen 2 zákazníci, které to však od nákupu neodradilo. Jen to
> komentovali slovy: "Zdražil jste, že?" Nyní je prostor pro překročení
> psychologické hranice 100 Kč/kg. Je třeba toho využít. Mně se to už podařilo
> u nepastovaných medů. Chopí se této příležitosti i další?
>
> Antonín Přidal
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26461


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 3. 1. 2008
Re:vyska polonastavku 39x24 (26457)

Běžně se používají u nízkých rámků míry 39 × 15; 16; 17. JÁ POUŽÍVÁM ty 17náctky a mezistěny beru na Stražisku a zasílají i poštou.
Též vyrobí jakoukoli míru.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: tomas <herman.t/=/seznam.cz>
> Předmět: vyska polonastavku 39x24
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> Krasny a uspesny Novy rok Vam vsem.
>
> Chtel bych se zeptat jakou zvolit vyska ramku pro polonastavky 39x24?
> Zbyde-li cas hodlam si nejaky ten nastavek vyrobit.
> Zatim jsem objevil vzdy jen strohou zminku o ramku 39x16. Ptal jsem se v
> prodejne na mensi rozmer mezisten 39x??, ale tam maj jen 39x24 z cehoz mi
> vychazi 12cm mezisteny pro polonastavek. Takze 12 + 2,5cm dreva loucek
> (max 3cm) je zhruba 15cm + vceli mezera by mohlo byt tech 16cm. Pocitam
> spravne nebo se bezne pouziva jina vyska poloramku?
>
> Diky
> T.H.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26460


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 3. 1. 2008
RE: cena medu (26309) (26458)

Já jsem již letos při prodeji upozorňoval, že příští rok to bude "kilo za kilo"
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Antonin PRIDAL
Sent: Thursday, January 03, 2008 12:13 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: cena medu

> V letošním roce, tedy 2007 jsem byl po mnoha letech na dovolené v
> salzburském kraji v oblasti pohoří Dachstein. ... Zajímal jsem se i o
> ceny
medu
> v obchodech. V marketech se ceny dovozových medů pohybovaly mezi 4,50
> - 6 EUR a ceny medu od místních včelařů byly požadovány ve výši 8 - 12 EUR.

U nás se zatím platí jen světové ceny za benzín, elektrickou energii a plyn.
Za potraviny se platí ceny nízké, a když se má máslo zdražit o 5 či 10 Kč či rohlík o desetník, je z toho národní událost. Ceny medu jdou nahoru už nyní.
Je zajímavé, že jsem asi před dvěma měsíci zdražil med o 10 Kč/kg a všimli si toho jen 2 zákazníci, které to však od nákupu neodradilo. Jen to komentovali slovy: "Zdražil jste, že?" Nyní je prostor pro překročení psychologické hranice 100 Kč/kg. Je třeba toho využít. Mně se to už podařilo u nepastovaných medů. Chopí se této příležitosti i další?

Antonín Přidal

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26459


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonin PRIDAL (e-mailem) --- 3. 1. 2008
Re: cena medu (26309)

> V letošním roce, tedy 2007 jsem byl po mnoha letech na dovolené v
> salzburském kraji v oblasti pohoří Dachstein. ... Zajímal jsem se i o ceny
medu
> v obchodech. V marketech se ceny dovozových medů pohybovaly mezi 4,50 - 6
> EUR a ceny medu od místních včelařů byly požadovány ve výši 8 - 12 EUR.

U nás se zatím platí jen světové ceny za benzín, elektrickou energii a plyn.
Za potraviny se platí ceny nízké, a když se má máslo zdražit o 5 či 10 Kč či
rohlík o desetník, je z toho národní událost. Ceny medu jdou nahoru už nyní.
Je zajímavé, že jsem asi před dvěma měsíci zdražil med o 10 Kč/kg a všimli
si toho jen 2 zákazníci, které to však od nákupu neodradilo. Jen to
komentovali slovy: "Zdražil jste, že?" Nyní je prostor pro překročení
psychologické hranice 100 Kč/kg. Je třeba toho využít. Mně se to už podařilo
u nepastovaných medů. Chopí se této příležitosti i další?

Antonín Přidal

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26458


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

tomas (141.113.85.22) --- 3. 1. 2008
vyska polonastavku 39x24

Krasny a uspesny Novy rok Vam vsem.

Chtel bych se zeptat jakou zvolit vyska ramku pro polonastavky 39x24? Zbyde-li cas hodlam si nejaky ten nastavek vyrobit.
Zatim jsem objevil vzdy jen strohou zminku o ramku 39x16. Ptal jsem se v prodejne na mensi rozmer mezisten 39x??, ale tam maj jen 39x24 z cehoz mi vychazi 12cm mezisteny pro polonastavek. Takze 12 + 2,5cm dreva loucek (max 3cm) je zhruba 15cm + vceli mezera by mohlo byt tech 16cm. Pocitam spravne nebo se bezne pouziva jina vyska poloramku?

Diky
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26457


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 3. 1. 2008
Re:?asopis v?ela?stv?. (26450)

Máš zaplacených všech 12 čísel

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: flakatos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: ?asopis v?ela?stv?.
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> V prosinci jsem zaplatil členský příspěvek a můj dotaz je ten, jestli budu
> mít nárok na časopis včelařství a od kdy bych mohl očekávat dodání prvního
> čísla.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26456


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (84.16.120.34) --- 3. 1. 2008
Re: Časopis včelařství. (26450) (26451)

No kolikrát se zde řeší věci co nesouvisí se včelařením, tak proč ne časopis včelařství. Ale asi máš recht.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26455


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (77.48.74.254) --- 3. 1. 2008
Re: Odpa?ova? kyseliny mraven?? nassenheider (26405) (26431) (26432) (26435) (26437) (26439) (26449)

včely se nenechají kyselinou vyrušit od snůšky,větrání se začínají věnovat málokdy,TĚŽŠÍ páry stlačí včely do podmetu k sítu, kde maj dost vzduchu,očka mám i nemám ,každopádně s nima nešachuju..fotky i info vám pošlu na email,leccos najdete v archivu,není třeba se tolikrát opakovat, dík za zájem.........

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26454


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (77.48.74.254) --- 3. 1. 2008
Re: pomoc (26448)

máš email...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26453


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 3. 1. 2008
Re: pomoc (26448)

http://ipoint.financninoviny.cz/cesky-svaz-vcelaru-o-s-zakladni-organizace-o
lomouc.1950553.html

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "petr" <vejmolapetr/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 02, 2008 9:56 PM
Subject: pomoc


> Dobrý večer chtel bych začít včelařit a zajímalo by mě, kde se nachází v
> Olomouci sdružení včelařů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26452


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 3. 1. 2008
Re: Časopis včelařství. (26450)

Já nechci nijak odrazovat od konference, ale neměli by to říct spíše lidi v
příslušné základní ZO?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 03, 2008 12:55 AM
Subject: Časopis včelařství.


> V prosinci jsem zaplatil členský příspěvek a můj dotaz je ten, jestli budu
> mít nárok na časopis včelařství a od kdy bych mohl očekávat dodání prvního
> čísla.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26451


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (84.16.120.34) --- 3. 1. 2008
Časopis včelařství.

V prosinci jsem zaplatil členský příspěvek a můj dotaz je ten, jestli budu mít nárok na časopis včelařství a od kdy bych mohl očekávat dodání prvního čísla.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26450


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

je?ek.obecný (e-mailem) --- 2. 1. 2008
Re: Odpa?ova? kyseliny mraven?? nassenheider (26405) (26431) (26432) (26435) (26437) (26439)


P.K. napsal(a):
> tak teda pokud je síto s kyselinou na vrchu,které dává fakt solidní
> koncentraci,tak se dá říct, že se to nedá ,pokud je pod včelstvem otevřené
> varoadno, PŘEHNAT,protože včely začínají větrat koncetrace ,při kterých
> brouk už neví o světě.....nahoře síto,včely ,dole síto a proudem(cirkulací
> zajištěnou včelama) prohnat kyselinu přes úl...
letos chci přejít na zasíťovaná dna a s nimi jak píšete nemusím mít
strach ze ztráty včelstva(matky) při překročení koncentrace KM ve
včelstvu, protože včely když už se jim to přestane líbit, tak KM prostě
přes zasíťované dno vyvětrají .... chci se zeptat jak to děláte s očky
na jednotlivých nástavcích? zavíráte je, aby to šlo všechno ven jen přes
dno a nebo je necháte otevřené?

a ještě to horní síto s kyselinou mravenčí, co si pod tím představit?
napadá mě síto na horním nástavku a na něm "hadr" namočený v KM, pak by
v úle byla jistě solidní koncentrace :)


díky za odpovědi

P.J.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26449


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

petr (194.212.22.2) --- 2. 1. 2008
pomoc

Dobrý večer chtel bych začít včelařit a zajímalo by mě, kde se nachází v Olomouci sdružení včelařů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26448


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 2. 1. 2008
Re: Odpa?ova? kyseliny mraven?? nassenheider (26405) (26431) (26432) (26434) (26436) (26441) (26446)

a nebude li pršet tak nezmoknem .........



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ??rl? <karel.stajer/=/tiscali.cz>
> Předmět: Re: Odpa?ova? kyseliny mraven?? nassenheider
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> Karel!Bude pršet.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26447


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

čárlí (89.235.30.9) --- 2. 1. 2008
Re: Odpa?ova? kyseliny mraven?? nassenheider (26405) (26431) (26432) (26434) (26436) (26441)

Karel!Bude pršet.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26446


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G. Pazderka (80.78.146.248) --- 2. 1. 2008
Re: Dotaz - Apiguard (26443)

Odkaz z Vita:

http://www.vita-europe.com/en/distributors/czech.htm


Medocentrum

Tel / Fax: +420 222 563 589
Email info/=/honey-well.com
Address: Belehradska 15
Praha 4 140 00
Czech Republic
Website www.honey-well.com/cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26445


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G. Pazderka (80.78.146.248) --- 2. 1. 2008
Cena medu Lidl

Honey floral
Včelí med luční Chira leták na 3.1.-9.1.2008
-900g 54,90 Kč
(1kg 61,- Kč)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26444


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Roman (90.176.126.180) --- 2. 1. 2008
Dotaz - Apiguard

Nevíte prosím kde se dá na internetových stránkách nebo telefonicky objednat léčivo APIGUARD? Popř i v kamanné prodejně? - Jsem z okolí Ostravy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26443


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 2. 1. 2008
Re: Odpa?ova? kyseliny mraven?? nassenheider (26405) (26431) (26432) (26434) (26436) (26441)

No já to tak nevidím . Těm dědulům jsem to vyložil velmi snadno , ale horší to bylo s těmi mladíky ale ten kdo to jednou zvoral přišel o včely. Již napodruhé si dal pozor A je to ten nejlepší a nejúčinnější způsob přesvědčování

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Odpa?ova? kyseliny mraven?? nassenheider
> Datum: 02.1.2008 13:58:26
> ----------------------------------------
> Musíte si uvědomit kdo všechno s těmi léčivy bude experimentovat Ono něco
> odsoudit je jednoduché ale domyslet to do konce to je pane jiná
>
> Pepan
> -----------------
> V diskuzi jsem nezaznamenal žádný pokus o odsouzení Formidolu.
> Pokud nějaké odsouzení cítím (a stotožňuji se s ním) tak proti informačnímu
> embargu a jednostrannému protěžování.
> Jestli za tím nejsou prachy a dotace? :-))
>
> Vypadám jako závistivý a nepřející rejpal.
> Ale kdo zažil odpor včelařů např. při plošném nasazení Gabonu, Formidolu,
> aerosolu atd. setkal se i s argumentem, že si to Dol nařizuje aby měl
> kšefty.
>
> A s tímhle argumentem nelze polemizovat, když jedna ruka vyrábí, prodává,
> porovnává a taky vytváří metodiky a doporučení. A těm "dědulům" se to dost
> blbě vysvětluje.
> Takže to podle mě škodí všem.
>
> Nebo to vidím blbě ze severovýchodu?
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26442


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76042 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 26442 do č. 26502)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu