76153

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


fskalsky (195.113.155.3) --- 4. 1. 2008
Re:Racionalizace z jedne i druhe strany

Prostor pro zimovani
10.12.R.Polasek Co se tyka strupku je nad vcelami silonove sito a nad nem uteplivka prostupna pro vodni pary...ve dvou nastavcich je spodni nast.narazovou zonou chranici proniknutim chladu ze zasitovaneho dna,umoznuje chumaci roztahnout- zredit a tim nezacit plodovat.
26.12. M.Vaclavek V drtive vetsine se ukazuje lepsi neuteplene,uly,dratene dno a horni ocko.Vytvori se tim kominovy efekt k odvadeni vodnich par,je efektivne podchlazeno.Pri -6 stupnu mozno pozorovat vcely v ocku.
Predjari se zuzi dratene dno-necha pruh 1cm,horni nastavek se podlozi pod plodiste aby bylo plodiste v kontaktu s vodou u stropu,zadela se horni ocko.
Utepleni sten je spise skodlive-zabranuje prohrivani uloveho prostoru sluncem,coz neni zanedbatelny tepelny prinos.Jedina nevyhoda je v lete na primem slunci -prehrivani,Zimovani ve vetsim prostoru je bez drateneho dna a ocek problematicke.

K.Cermak M.V. vylepseni zohlednujici biologii vcely.Pokud jde o vlhkost a plisen,za to muze predevsim vetrani ulu,cimz vyssi je prostor ulu,tim lepsi musi byt jeho vetrani,nejlepe pres otevrene zasitovane dno...reseni ulove steny nema temer zadny vyznam z hlediska tepelneho hospodareni.

Plati tohle vsechno za vsech okolnosti na 100% ?? v kritickych souvislostech ??

10116 konference Vetsi pitomost jsem uz dlouho necetl.Nenakrmit vcely a pak pozorovat jestli preziji.Neni na to zakon ?
Hledani bez nastaveni rizika v ninravych krocich vedou k nic nerikajicim vysledkum,ktere si vykladajici vzdy dolozii na svojim oblibenym kopytu.

Na kavkaze 19stol.zimuji vcelstva v podzemi tak,ze (kosnici) obrati dnem vzhuru pri odkrytem dnu.

Milovnici chovu vcel se nebudou zabyvat pitomostmi ktere normalniho cleveka ani nenapadnou.

franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26472


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 4. 1. 2008
Re: Re:Racionalizace z jedne i druhe strany

Uteplení, prostup tepla, prostup vlhkosti, větrání, srážení vody nebo
dokonce ledu v kondenzační zóně, to jsou všechno věci v úlu vzájemně spjaté
a poměrně složité. Na druhé straně principy a teorie, podle kterých tyto
jevy probíhají, jsou už dávno jednoznačně zjištěné a příslušné vzorce jsou
dávno známé. Není problém, pokud je známa detailní konstrukce úlů a
příslušné technické parametry týkající se materiálu a taky příslušné
technické parametry týkající se včelího chumáče, tyhle věci detailně
namodelovat a spočítat. Tím chci říct, že problém je v přístupu jednotlivých
včelařů, ne v uteplení či provedení úlů. Co pomůže prohlášení, že musí být
otevřené očko, když není popsána třeba tloušťka steny úlu, když není popsán
strůpek, když není popsáno umístění a síla chumáče vzhledem k očku a určitě
ještě další věci. Co se týká třeba komínového efektu, před hodně lety se
zkoušel taky. Takovým systémem, že se někde ve strůpku udělal otvor, kterým
měla potřebná vlhkost odcházet z úlu. Vyzkoušení dopadlo katastrofálně,
protože včely vesměs hynuly. Zdůvodnilo se to tím, že komínový efekt odtáhl
z úlu teplý vzduch a včely uhynuly na zimu a vysokou spotřebu zásob danou
nutností nahražovat teplo odváděné komínovým efektem. Z tohoto důvodu bylo
tehdy striktně doporučováno v horní části úlu nenechávat žádný otevřený
otvor. Jako kdyby se za těch 30 let od základu převrátily fyzikální zákony!
Ve skutečnosti to je problém nedostatečného popisu těchto metod, jejich
přebírání jinými včelaři, kteří se v problematice šíření tepla, vlhkosti a
kondenzace nevyznají a proto ani netuší, že přebírají neúplné informace.
Důsledkem je potom neustálá diskuze a neustálé zkoušení pořád v kruhu o
věcech, které jsou ve skutečnosti dávno vyřešené, jen je třeba prostě v tom
oboru buď jít do hloubky nebo nic nezkoušet a neupravovat, jen převzít
nějaké úspěšné řešení.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "fskalsky" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 04, 2008 11:57 AM
Subject: Re:Racionalizace z jedne i druhe strany


> Prostor pro zimovani
> 10.12.R.Polasek Co se tyka strupku je nad vcelami silonove sito a nad nem
> uteplivka prostupna pro vodni pary...ve dvou nastavcich je spodni
> nast.narazovou zonou chranici proniknutim chladu ze zasitovaneho
> dna,umoznuje chumaci roztahnout- zredit a tim nezacit plodovat.
> 26.12. M.Vaclavek V drtive vetsine se ukazuje lepsi
> neuteplene,uly,dratene dno a horni ocko.Vytvori se tim kominovy efekt k
> odvadeni vodnich par,je efektivne podchlazeno.Pri -6 stupnu mozno
pozorovat
> vcely v ocku.
> Predjari se zuzi dratene dno-necha pruh 1cm,horni nastavek se podlozi pod
> plodiste aby bylo plodiste v kontaktu s vodou u stropu,zadela se horni
> ocko.
> Utepleni sten je spise skodlive-zabranuje prohrivani uloveho prostoru
> sluncem,coz neni zanedbatelny tepelny prinos.Jedina nevyhoda je v lete na
> primem slunci -prehrivani,Zimovani ve vetsim prostoru je bez drateneho dna
> a ocek problematicke.
>
> K.Cermak M.V. vylepseni zohlednujici biologii vcely.Pokud jde o vlhkost a
> plisen,za to muze predevsim vetrani ulu,cimz vyssi je prostor ulu,tim
lepsi
> musi byt jeho vetrani,nejlepe pres otevrene zasitovane dno...reseni ulove
> steny nema temer zadny vyznam z hlediska tepelneho hospodareni.
>
> Plati tohle vsechno za vsech okolnosti na 100% ?? v kritickych
> souvislostech ??
>
> 10116 konference Vetsi pitomost jsem uz dlouho necetl.Nenakrmit vcely a
> pak pozorovat jestli preziji.Neni na to zakon ?
> Hledani bez nastaveni rizika v ninravych krocich vedou k nic nerikajicim
> vysledkum,ktere si vykladajici vzdy dolozii na svojim oblibenym kopytu.
>
> Na kavkaze 19stol.zimuji vcelstva v podzemi tak,ze (kosnici) obrati dnem
> vzhuru pri odkrytem dnu.
>
> Milovnici chovu vcel se nebudou zabyvat pitomostmi ktere normalniho
cleveka
> ani nenapadnou.
>
> franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26473


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 4. 1. 2008
Re: Re:Racionalizace z jedne i druhe strany

S Radimom sa dá skoro vo všetkom súhlasiť, hlavne, že všetko bolo neiekedy už vyriešené. Ale keďže človek má krátku pamäť, často na veci známe zabúda, pretp je tieto pravdy neustále treba pripomínať.

Radim: Co se týká třeba komínového efektu, před hodně lety se zkoušel taky. Takovým systémem, že se někde ve strůpku udělal otvor, kterým měla potřebná vlhkost odcházet z úlu. Vyzkoušení dopadlo katastrofálně,protože včely vesměs hynuly.

Zdůvodnilo se to tím, že komínový efekt odtáhl
z úlu teplý vzduch a včely uhynuly na zimu a vysokou spotřebu zásob danou nutností nahražovat teplo odváděné komínovým efektem. Z tohoto důvodu bylo tehdy striktně doporučováno v horní části úlu nenechávat žádný otevřený
otvor.

Trochu si zaspomínam: pred 20 timi rokmi som používal na nadstavkových úľoch povalové kŕmidlá (5 litrov), ktoré slúžili aj ako vrchnák uzatvárajúci úľ, rovnako v lete ako v zime.
Keďže vlhkosť bola každú zimu vyššia, ako bolo žiadúce, prispôsobil som kŕmidlo na odvod prebytočných pár. Otvor priemeru 28 mm som urobil na prednej strane kŕmidla z priestoru, kadiaľ včely vchádzali na kŕmne miesto, teda nad hlavou zimujúceho chumáča.

Hneď po prvej zime boli výsledky kladné, úľový prietor suchý, všetky včely prežili bez ujmy, spotreba zásob minimálna, rozvoj dobrý, výnosy vynikajúce.
Tento systém má jednu dobrú vlastnosť, pri teplote pod -3˚C sa postupne zatvára prirodzenou cestou a to na princípe autotermostatu, aj ten sa nízkej teplote uzatvára a keď stúpne teplota, sa otvára, čím si úľ sám regukuje odchod a vstup teplého vzduch nasiaknutého vodnými parami.
Tento vetrací otvor ešte pred prvým jarným preletom sa musel uzatvoriť, aby včely lietali len cez hlavný letáč.

Nekonala sa žiadna katastrofa, včely mi ani doteraz na komínový efekt neuhynuli. Tento systém prebral včelár, ktorý choval 160 včelstiev, nikdy nezaznamenal žiaden úhyn.

Ja prakticky tento systém odvetrania úľovej zostavy prektizujem doteraz, le s malým doplnkom k vôli sýkorkám, do otvoru vkladám dýchajúcu vložku z trávy tzv. Afrik, ktorý je dobre porézny a ten je chránený kovovou sieťou, aby sýkorky nevytiahli Afrik z otvorov.
Ak chcete vidieť moju zimnú spotrebu zásob z pohľadu priameho odvetrávaniu úľového priestoru, môžete si nájsť zaznamenané výsledky po dekádoch, mesiacoch počas celej zimy na www.vcely.sk od r. 2005

Aj preto je dobre písať a pripomínať o tých istých veciach častejšie, aby sa včelárili utvrdili v tom, že vlastne včelám neškodia.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26474


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
karel novotný (217.170.102.205) --- 17. 3. 2013
Re: Re:Racionalizace z jedne i druhe strany

Je to skoro 1 rok a marně čekám na proplacení náhrad za utracená včelstva v důsledku moru včelího plodu.Může někdo poradit

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60814


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
JosPr (217.77.165.33) --- 17. 3. 2013
Re: Re:Racionalizace z jedne i druhe strany

Pokud zadost dorazila na MZe v poradku,tak vydrzet cekani..Kdyz nahore davaji,nemaji naspech..Pokud vzpomenu na svuj pripad,nejvic me stvala korespondence,kdy mi MZe oznamovalo,ze moji zadost prijalo a ma ji referent ten a ten,za cas ji predal referentovi tomu a tomu,pak za cas referentovi xy,pak ze ji predava slavnostne ministerstvu financi.Pak oznamovalo min.financi,ze zadost prijalo,ma ji referent ten a ten.Najednou se skoro po 11 mesicich zjevily penize na uctu a dorazkou byl po 14 dnech dopis,ze ministerstvo financi vyda prikaz k proplaceni..! Vsechno doporucene s pruhem,na postu do vedlejsi vesnice,urednice z posty uz z nas meli srandu.Zajezd vcelaru pro obalky z pruhem..Takze vydrzet,urednici to mezi kaficky stihnou,snad uz na jare...JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60815


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(83.208.183.206) --- 19. 3. 2013
Re: Re:Racionalizace z jedne i druhe strany

Pane JosPr, proč by měl někdo žádat o něco co mu bylo zákonem zlikvidováno. Tady by měla naše slavná SVS změnit své chování a přístup k věci. Jsou celí žhaví a jen se tetelí, aby mohli dělat velký oheň, ale to je vše. Sami by měli přes Hradištko dát na ministerstvo befel, kolik peněz promptně včelaři, kterému byl ze zákona zlikvidován chov, včetně provozního materiálu, se má vyplatit a to neodkladně. Všechny řeči okolo, že to nejde z různých důvodů považuji jen za kecy, jen aby se mohli starat o svá teplá místečka, měli svou židli a stůl za naše peníze a mohli si v klidu pošušňávat na kafíčku. SVS, jako státní orgán má sloužit chovatelům!! No jo, a jsme zase u politické vůle.


J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60820


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
JosPr (217.77.165.46) --- 19. 3. 2013
Re: Re:Racionalizace z jedne i druhe strany

SVS je v tomhle pripade pr.Palo ten posledni clanek,ktery by neco zdrzoval,naceni skodu a odesle.Otazka par dnu.Po zbytek roku to putuje naprosto nekde jinde,misto aby to dostal 1 ourada,zaevidoval,zkontroloval,dal stempl a nechal proplatit...JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60821


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
(83.208.183.206) --- 20. 3. 2013
Re: Re:Racionalizace z jedne i druhe strany

Pane JosPr, zřejmě jste mi plně nerozuměl. Nechtěl jsem všechny vyjmenovávat, všechny ty vyžírky co žijí z našich peněz, a ani bych to nesvedl. Tady v první řadě má zakročovat náš ÚV se svým advokátem a ne jen na různých jednáních pokašlávat a šoupat nohama pod stolem, jak jsem se zde v konferenci dočetl. Jsem toho názoru, že postižený včelař by měl mít připsané peníze na účtě do deseti dnů, či složenku nejpozději do týdne!!!!

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60823


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Jan Cervenka (e-mailem) --- 20. 3. 2013
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany

Dne Sunday 17 of March 2013 17:58:47 karel novotný napsal(a):
> Je to skoro 1 rok a marně čekám na proplacení náhrad za utracená včelstva v
> důsledku moru včelího plodu.Může někdo poradit

univerzalni rada - jak casto volate "sveho" referenta ?
Zkuste mu volat kazdy den. Pokud mu kazdy den zavolate , jak to vypada, verte,
ze se to pohne. Idealne jeste obcas zavolat nadrizenemu.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60826


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Stonjek (213.151.87.64) --- 4. 1. 2008
Re: Re:Racionalizace z jedne i druhe strany

Radime tentokrát s tebou souhlasím a asi by to ani nešlo napsat lépe. Daleko snadnější je objevovat nové věci a postupy mezi dávno zapomenutými, než objevovat žhavé novinky, což jsou v podstatě jiné výrazy pro nefunkční nesmysly. A jestli někdo ví o nějakých zázracích v poslední době, sem s nimi, rád se nechám poučit.Nejsem si úplně jist u metody LBV, je ve zkoušení a na hodnocení je dost času. Zdraví R, Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26476


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
M. Václavek (213.29.160.5) --- 4. 1. 2008
Re: Re:Racionalizace a uteplení

Co se týče problematiky uteplování, je to velmi relativní záležitost. Nejde zde vznášet nějaké obecné, všude platné, závěry. Záleží na mnoha faktorech: jaká včelstva chováme, v čem je chováme, jak je zimujeme, kde včelaříme... Jistí si můžeme být jenom tím, že přesílená včelstva ve snůškové síle ( nad 50 000 zimních včel ) uteplení vůbec nepotřebují. Těm stačí pomalý jarní rozvoj, protože jsou v síle. Rychlým rozvojem plodování by se u nich zbytečně opotřebovávali zimní včely využitelné ke sběru nektaru a podporovala rojová nálada. Jedinou činností včelaře, která je u nich v předjaří ( v půlce předjaří...rozkvět jívy ) potřebná udělat, je nasazení medníkových nástavků. Ale veškeré uteplování, podávání vody, rotace nástavků, podsazování medné komory, přikrmovaní je u přesílených včelstev ztráta času.

O zvýšené spotřebě zásob v zimně vlivem nízkého uteplení není třeba nějak dlouze diskutovat. Silnější včelstva mají v zimně nižší spotřebu na jednotlivou včelu, protože chumáč složen s více včel si lépe udržuje teplo ( souvisí to s větší izolační vrstvou chumáče ). Podobně je tomu i na jaře.
V zimním období jsou neuteplená včelstva dvakrát ve výhodě. Za prvé nemají tam brzký nástup plodování, pokud se neobjeví delší perioda teplého počasí. Za druhé velmi dobře reagují na tepelné změny zvenčí. Tyto včelstva, pokud potřebují, využívají k proletu krátkou dobu pár hodin v některých dnech, kdy slunce prohřeje úlovou stěnu, třebaže je venku jen 8°C, což se u uteplených včelstev nestává.

Uteplení nabírá významu u slabších včelstev. Slabší včelstva mají daleko větší nárůst síly porovnáním s počtem zimních včel, a proto jsou na ně kladeny větší nároky, než na včelstva silnější, která mají relativně méně plodu ( poměr plodu ku včelám ) a taky nezvětšují tolik svoji sílu. Slabá včelstva mívají v určité fázi plodového cyklu více plodu něž včel. U nich je cenná každá včela, která nemusí tvořit izolační obal chumáče včel a může se starat o plod. Pokud se uteplení provede správně, podpoří se tím jejich rozvoj.

Nesmíme však zapomínat na to, co uteplujeme! Vnější uteplení ( uteplení stěn ) velkoprostorově vedených včelstev je v zimně a v předjaří kontraproduktivní. Udržujeme tím chlad v neobsazených částech úlu, které by jinak mohly být prohřívány slunečním zářením, a přicházíme tím o efekt uteplení. Zužování v předjaří, jak se praktikuje v klasických úlech, je sice řešením, ale s rizikem propuknutí rojové nálady, pokud se včas nerozšíří. Pokud se rozšíří příliš brzy, podtrhneme včelstva v rozvoji.

Jako nejracionálnější způsob uteplení se mi jeví tzv. vnitřní uteplení. Princip vnitřního uteplení je v tom, že se z nástavků plodiště, které se v předjaří nachází v horních partiích úlu, odeberou krajní rámky a ponechá se pouze 5-8 rámků ( podle síly včelstva ) hlavního sezení včel. Na kraje plástového jádra je nejvhodnější přiložit uteplující přepážky ( které se jinak používají při chovu matek v nástavcích nebo zazimování slabých včelstev se záložními matkami ). Uteplují se horní 2-4 nástavky podle síly včelstva a výšky nástavku.

Kostru uteplující přepážky tvoří dřevěný rám tak, aby dosedal ke stěnám nástavku a na drážku pro ucha rámků. Je vyplněna polystyrénem ( stačí 3 cm, ale může být i tlustší ) a z obou stran je kryta sololitem, aby polystyrén nebyl včelami vykusován.

Z odebraných plástů se dá sestavit medná komora ( pokud ji nemáte ), kterou je vhodné podsadit pod uteplené nástavky plodiště. Přenášení zásob v období chladného počasí z medné komory do hornějších nástavků působí příznivě na plodování včelstev, navíc mají včelstva stále dostatek zásob. Včelstvo není prakticky zúženo, pod mednou komorou je vhodné nechat další 1-2 začátkem předjaří ještě neobsednuté nástavky ( nástavky se soušemi, rozšiřovací nástavky s mezistěnami ). Včelstvo tedy nezažije moment tísnění. Signál pro rozšíření je obsednutí spodního nástavku, nikoliv vyvěšování včel v podmetu, které podporuje rojovou náladu. První uteplivky ( ze spodnějších nástavcích plodiště ) se oddělávají začátkem jara při rozkvětu třešní. Ostatní se oddělávají v půlce jara při rozkvětu řepky.

Jak jste si mohli všimnout, uteplení není dokonalé v tom smyslu, že včelstvo není utepleno ze všech stran. Utepleny jsou jen boční stěny plodového tělesa. Přední a zadní stěna je neuteplená. Není to na závadu, protože tím nenarušujeme efekt slunečního záření. Tento systém uteplení kombinuje blahodárný vliv slunečního záření s přímým uteplení plodového tělesa. V chladných předjarních období se včelstvo stahuje do utepleného plodiště, kde se mu snadno udržuje teplota pro plod, tedy více včel se může věnovat výchově plodu, a tak jdou slabá včelstva rychleji do síly. Na podobným principu je založeno i komorování v Euro-dadantu. Vedlejším účinkem komorování je i tepelná léčba nosemózy. Dodávám, že v plodových nástavcích by měla být očka zavřena a drátěné dno by mělo být zúžené kvůli narušení komínového efektu. Dále je vhodné pro jistotu dodávat vodu přímo do úlu utepleným strůpkovým krmítkem, ale není to pro úspěch metody bezpodmínečně nutné. V období chladného počasí zpravidla vystačí voda vyrážená v úle.

S pozdravem...M. Václavek
Klub racionálních včelařů

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26478


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
G. Pazderka (80.78.146.248) --- 4. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany

Jde ve včelařství o racionalizaci (zefektivnění), nebo o acionalizaci (zjednodušení)?

Racionalizace je řešení spirálovité acionalizace je konečné.

Jestli chcete někdo konečně diskutovat o úlu, mluvte o konečném řešení, protože v různých úlových podmínkách jsou taková řešení možná.

Nějaká diskuze o uteplení stěny není o ničem, protože potom by nebyly potřeba ani komínové systémy pro spalování metanu.

Nějaká řešení sít tu nebyla, a včela byla.

Nějaká vlhkost je také potřeba - to ví testeři s "jarním vytápěním". A opravdu škodlivá úlová vlhkost je otázkou polohy stanoviště a ne úlu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26475


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
M. Václavek (213.29.160.5) --- 4. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany

Co se týče tvrzení, že včelstvo síly alespoň 10 000 včel ( jeden Optimalový nástavek středně obsazen včelami ) umře následkem komínového efektu je nemožné. Musel tam být i jiný faktor ( kvalita zásob, zdravotní stav, meziplástová mezera, rušení v období zimního klidu... ). Zkušenosti valné většiny včelařů mluví jasně…včely v zimně mrazem nehynou!!!

Byl zde vznesen názor, že v zimně včely potřebují vodu. Kolik vody v zimně spotřebuje neplodující včelstvo? Já si myslím, že spotřebuje skoro nic. Vždyť je hlavní účel ,, komínování,, minimalizovat zimní plodování. A právě omezený přísun vody by to mohl způsobit spíše než mráz, který je v zimně i v sebevíce utepleném úle.


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26479


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
G.Pazderka (80.78.146.248) --- 5. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany

Pane Václavku, máte skutečně racionalizace dar? Jaké máte preference a jak máte vypracovány normohodiny k tomu kterému úkonu jak tu popisujete, abych mohl skutečně důvěřovat a vsadit nato co říkáte Vy a Vámi podepsaném klubu?

Jestli chcete být racionální, nezáleží natom jestli radíte velkému chovateli s 5000 včelstvy nebo začátečníkovi s jedním dvěma včelstvy. Důležité je, kolik času zabere jaký který Vámi navrhovaný úkon - způsob ošetřování, tj. čas/jeden úkon. To je doufám řeč o racionalizaci. Jestli se nemýlím. Máte takové podrobné poznatky?

Ještě mne napadá v souvislosti s racionalizací jeden vážný problém, kdy se popisují dalekosáhlé úkony při ošetřování, ale není nikdy rozebrán rozpis času na určitou jednotku. Pro vysvětlení. Prý stačí podle jistých výzkumů pár minut na včelstvo za rok při určité nástavkové technologii. Nikde jsem se nedočetl jak přesně k těm pár minutám se dospělo a nikdy jsem ještě se nedočetl jaký který úkon na kolik včelstev, př. stanovišť stálo času jednoho pracovníka a jaký díl je to z toho celkového času. Něco tu umí teoreticky rozebrat samozřejmě Radim Polášek, ale to je, se obávám, jen nepotvrzená teorie.

K tomuto a v souvislosti s tímto - k dostupným informacím na webu Cechu: ...
nikdy z žádného Nového Zélandu si kromě fotek takový normohodiny včelařské farmy nikdo jen tak do České Republiky nedonese, protože jednoduší je nafotit pár strojů z výstavky a dalekosáhle přednášet a těžit unás z popisu věci jménem znalců. Já považuji takové informace za základní školu každého normálního chovatele včel. A to tu chybí. A považuji za hodnotnější než nějakou přednášku dokonce informace takové, které jsou přímo od dělníka, který na takové farmě něco dělá.

Proto je většina informací kolem racionalizace ve včelařství u nás pravděpodobně k ničemu a ku škodě popsané datové oblasti nějakého počítačového disku nebo papíru, protože nic nemůže momentálně individuálně řešit, ale většinou jen komplikovat u zájemce o problematiku racionalizace včelařství jeho nadhled nad věcí. U nás farmy pro tisícové stavy neexistují, protože tu máme takto mizerný stav racionálního myšlení v oboru. U nás existuje jen desetitisíce chovatelů včelstev, kteří chcou prý racionálně včelařit. Podle koho? Podle fotek nebo videa?


Děkuji a omlouvám se předem, jestli jsem si moc rýpnul. Mám ale občas takové výpady, které si ovšem neodpustím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26481


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
vsusicky (89.102.166.117) --- 5. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany

GUPA. Máte pravdu. Nic takového se zde ještě "nikdy" neobjevilo. Nicméně malý dotaz pro pamětníky. Za "minulého režimu" existovaly pro řadu oborů "normativy úkonů". Některé podniky měly dokonce vlastní normovače. Neexistovalo něco podobného např. u státních lesů nebo statků pro včelařství. Vím že otec mého kolegy dělal včelmistra v Dubí u Teplic v Č. a tam se počítal 1 včelař na 300 včelstev. Pokud by takovéto normativy existovaly, dalo by se ledacos relativně objektivně popsat a spočítat. Některé nové věci by se musely změřit, ale myslím, že toho by moc nebylo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26485


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
G. Pazderka (80.78.146.248) --- 5. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany

Ano. I za minulých dob se udělala v rámci rozvoje našeho včelařství raději výprava a vědomosti se okopírovaly ze zahraničí a poupravily na naše podmínky. (viz. třeba i takový Statek Tachov) To, jak to hospodářství nakonec dopadne a jaká je životnost takového kolektivního hospodářství vedené centrálně podle stanov nebo zvůle vedení ČSV ostatně víme. (Tachov, Předboj, stálé problémy v Oboře ...) Životaschopnější byl vždy zodpovědný individuální přístup s racionálním myšlením a vždy s odcházejícím člověkem z takové funkce vždy padá určitá dosažená úroveň podniku a nahrazuje se kvalitní druhou silou.

O tomto může být také racionalizace, protože zkušeností není nikdy dost, jestli tedy jako zodpovědná osoba mého chovu neznám všechny aspekty určitého dílčího problému, nevidím potom budoucí konečný přínos a celkově pozitivní efekt, nemohu jednat racionálně. To vše ale v rámci možností a dispozic, které mohu pro takovou dlouhodobou existenci využít.

Obávám se tedy, že takové normohodiny z dob komunismu nebudou přenositelné pro dosažení trvalé dlouhodobé udržitelnosti dnes.


......
V.Sušický:>Nic takového se zde ještě "nikdy" neobjevilo.
...
Pokud by takovéto normativy existovaly, dalo by se ledacos relativně objektivně popsat a spočítat.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26489


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Radek K. (62.245.90.14) --- 6. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany

Dve cisla k "normativum".

V Arataki Honey Company na Novem Zelande (dohromady 20 000 vcelstev), jsem na hl. stredisku, centrale vyzpovidal majitele a sef-vcelare (rok 2006) . Na jednoho vcelare pocita cca 700 vcelstev.

Rodine farmy (casto otec a syn) mivaji kolem 1200 - 1500 vcelstev.

Berte to ale s rezervou, vcelari se v jinych klimatickych i snuskovych podminkach ( v poslednich dvou cislech Moderniho vcelare byl o NZ clanek).

radek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26525


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
M. Václavek (213.29.160.5) --- 5. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany

Vašemu rýpání, pane Pazderko, plně rozumím. I já jsem rýpal, hlavně co se týče včelaření v jiných úlech než nízkonástavkových.

S časem je nutno v racionálním včelaření počítat. Proto metoda, která sice dosahuje vysokých výnosů, ale s velkou spotřebou času, jistě ztrácí racionalizaci. Předjarní vnitřní uteplení považuji za metodu doplňkovou, kterou běžně neprovozuji, jen u slabších včelstev, protože u silných to pozbývá významu. Otázka je, jak se tento nadbytečný vložený čas vrátí? Ale pro malovčelaře, kterým jde hlavně o medný výnos, se to zpravidla vyplatí ( vyskytují se i příznivá léta v některých příznivých lokalitách, kde se to nemusí významně projevit ).

V posledních letech se snažím co nejvíce zvýšit produktivitu času ( kolik kg medu se získá za minutu práce se včelstvy ) a věřte mi, že bych se díky práce s celými nástavky pohyboval nad 1 kg medu za minutu přímé práce, což si myslím, že je dostačující, přiměřeně intenzivní způsob včelaření. Ale jelikož budu letos začátkem předjaří uteplovat a na jaře rozšiřovat početní stav včelstev, onu hranici 1 kg/min asi nepřekonám.

Před nedávnem jsem zde psal o tom, že jedním ze znaků racionalizace je ,, intenzivní včelaření ,,. Špatně jsem se vyjádřil. Lépe by tam mělo být ,, efektivní včelaření ,,. Racionální včelař musí si najít takovou míru intenzivity včelaření, která mu přináší maximální produktivitu práce.

Racionální včelaření je relativní pojem. Pro každého to znamená něco jiného. Racionální včelaření by se mělo posuzovat podle výsledků, na které se často zapomíná. Ale v mnohém by se už dal stanovit definitivní závěr.

Moje verze racionálního včelaření je založena na chovu velmi-silných včelstev, což si vyžaduje vyšší odbornou znalost, aby se projevili lepší výsledky. Především některé techniky, ke kterým jsem došel, jsou nové, běžně nepoužívané a včelařům neznámé ( rozvolňování plodiště, podsada, integrované odebírání oddělku ). Trvalo mi více let, než jsem k tomu došel a stále je moje metodika ve vývoji. Ale poprvé letos si troufám tvrdit, že se už blížím své ideji. Byla zde vznesena výtka, že to nemám ještě dostatečně ověřené. Přiznávám se, že je to pravda, ale nejsem jediný, kdo si tak počíná. Ostatně všichni racionalizační buřiči často píšou o svých metodách dříve, než si je dostatečně ověřili ( Boháč, Čermák, Ptáček, a v poslední době Bičík, Linhart a spol), protože jsou oslnění jakousi ,, dokonalostí ,, a nedá jim to a začnou to ventilovat. Ono to není až tak na škodu, alespoň se dá o něčem přemýšlet. Mě osobně tato konference v mnohém pomohla a znatelně mi přispěla k většímu přiblížení se k mému vysněnému cíli, čímž jsem se v relativně krátké době zbavil mnoha chybných modifikací mé metodiky.

Co se týče uváděné síly ( nad 50 000 včel ), tak se jedná samozřejmě o sílu umělou, docílenou připojením oddělku. Ale každé včelstvo má geneticky daný potenciál k vytvoření velmi-silné zimní generaci ( 30 000-40 000 včel ).
Letos takové síly nedosahuji ani u jednoho včelstva, protože jsem vloni začal znovu ( po moru ) s jedním darovaným slabším rojem a čtyř-rámkovým oddělkem. Odhaduji, že toho stavu dosáhnu asi až v roce 2009. Vše zdokumentuji a dám vědět.

S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26488


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Čermák K. (e-mailem) --- 5. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany

Proti takovému tvrzení se musím za sebe ohradit, protože v NN systému
včelařím už 30 let, přičemž asi 17 let ošetřuji cca 150 včelstev. Takže
sotva se dá říci, že přednáším a píšu o něčem neověřeném :-) .
Další věc - mám jiný názor na to, co je racionální - racionální není
vždy to NEJ (-silnější, -výnosnější, ...). Např. pro hobby včelaře může
být racionální chovat svých 10 včelstev v budečácích, pro kočujícího
svých 30 včelstev v kočovném voze ve dvou řadách nad sebou apod....
K. Čermák

M. Václavek napsal(a):
> Ostatně všichni racionalizační buřiči často píšou o svých
> metodách dříve, než si je dostatečně ověřili (Boháč, Čermák, Ptáček, a v
> poslední době Bičík, Linhart a spol), protože jsou oslnění jakousi ,,
> dokonalostí ,, a nedá jim to a začnou to ventilovat.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26490


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
M. Václavek (213.29.160.5) --- 5. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany

Čermák K. (e-mailem) --- 5. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany (26472) (26475) (26479) (26481) (26488)

Proti takovému tvrzení se musím za sebe ohradit, protože v NN systému
včelařím už 30 let, přičemž asi 17 let ošetřuji cca 150 včelstev. Takže
sotva se dá říci, že přednáším a píšu o něčem neověřeném :-) .

______________________________________________________________

Nemyslel jsem to ve zlém a myslel se tím dobu před těmi 25-30 let.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26492


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Čermák K. (e-mailem) --- 5. 1. 2008
Re: Racionalizace z jedne i druhe strany

Nechápal jsem to ve zlém, spíše jako nepřesnost...
Napadlo mě i to, že jste měl na mysli začátky propagování
nízkonástavkového včelaření u nás. Jistěže, tenkrát kolem r. 1980 těch
zkušeností zdaleka nebylo tolik jako nyní, ale přesto jich bylo už dost
a pokrokové metody včelaření se např. v Brně a okolí uplatňovaly už léta
před tím. Takže to vůbec nebyl skok do neznáma, nová byla jen snaha o
sjednocení na jedné podobě úlu (stavebnice Optimal), aby jich nevznikaly
různé varianty - částečně se to i podařilo. Ale nešlo jen o úl jako
takový, spíše o přístupy k efektivnějšímu chovu včel, pochopení biologie
celého včelstva a použití jí odpovídajících metod ošetřování včelstev. V
době ošetřování včel podle Včelařské encyklopedie a Včelařova roku, tj.
po jednom rámku, s max. zužováním a uteplováním včelstev to bylo dost
revoluční. Snad bude dobré tu dobu nějakým článečkem připomenout.
K. Čermák

M. Václavek napsal(a):
> Nemyslel jsem to ve zlém a myslel se tím dobu před těmi 25-30 let.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26495


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu