Archiv Včelařské konference

:>Je otázka, z jakého hlediska posuzovat smysl metody. Jak zájmové, tak
:>komerční včelaření je umělou metodou, která s přirozeným
:>životem včel zas
:>tak moc nesouvisí. A kterému aspektu umělého chovu dávat
:>přednost si musí každý rozhodnout sám.

Souhlas. Mě se měnil účel chovu včel několikrát. Od ekonomiky k radosti z chovu. Teď už se chci hlavně dívat jak prosperují, jak a jaký nosí pyl, jak jsou hodné a pracovité. A když už ten med nanosí, tak ho s nima férově vyměním (aby přežily). Výnos medu mi o nich říká, že jsou v pořádku. Pochopil jsem konečně motivaci chovatele chameleona.

:>
:>A skutečně dlouhodobé hledisko ? Z pohledu historie včel na zemi je
:>lidstvo jen takovou drobnou epizodou.

Mám obavu, že je to jejich poslední epizodou. Bez včelaře by v dnešní přírodě asi zašly.
Ale zase by zaskočil jiný hmyz, žádná tragedie. Příroda se pořád mění. Brontosauři taky nevydrželi, a nic se neděje.
Eman

Se solí opatrně, i když jde o napajedlo. Všeobecně se doporučuje při podzimním krmení do 4l láhve špetka. Rozhodně 50g na 10l vody je mnoho. Může dojít k otravě.
A ta špetka je asi 5 až 10 promile tj. do 1 % tj. na 10l vody do 10 g.

Len ore obraznost. Polievkova lyzica praskoveho cukru je 30g.
Ja davam do 4l flase cajovu lyzicu nie plnu.

Niekedy menej je viac. Kto chce porovnat aku slanu viac beru, dajte viac
druhov vedla seby a uvidite. Nemusite sa potom dohadovat o gramoch.


Pista

Není důležité ani tak jestli máš teplou nebo studenou stavbu. Rozhodně bych zůstal pouze u jedného typu celý rok a záleží na zvyku. Ovšem. Při teplé stavbě je velmi důležité aby pro zimní posun včel bylo česno ne uprostřed,ale v rohu.Ostatně ve včelařství je mnoho článků na toto téma podrobně vysvětleno.

K Rakousku a EU/horní R./. Mám tam známého "gruntaře" není sice včelař, ale má chov býků a prasat. Tak. První rok je prý OK. Ale později. Vláda kvůli zmenšení nezaměstnanosti zaměstnává tz.Dozor./U nás slibované kontroly registrací počtu chovaných hospodářských zvířat.A ustájení./Dokonce prý nerozeznají býka od krávy.Hlídají věk,počet,ustájení a stím související předpisy.Tato kontrola nyní chodí cca jednou za šest týdnů a pro výkaz své činnosti napíše nějakou tu závadu, kterou je povinnen do příští kontroly odstranit. musí dokonce povinně zaplatit cestovné této kontrole.Popisoval mě jakousi výrobu v Holansku která drtí Rakouskou produkci. Jde o jakýsi komplex kde zvíře jede tzv. na pásu se systémem výtahů.
Co se týká včel, které je zařazeno také jako hospodářské zvíře asi je to obdobné.
Máme se na co těšit.

G. Pazderka

U soli jsou zname toxicke ucinky pri jejim predavkovani. Optimalni je
koncentrace okolo 0,3 % (nejvíce do 0,5 %). Pri vyssich koncentracich byly
zaznamenany pripady zkraceni delky veku.
Zdravi, Tonda Pridal

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan.mendelu.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 27, 2003 3:11 PM
Subject: Re: Sůl do vody


> Se solí opatrně, i když jde o napajedlo. Všeobecně se doporučuje při
> podzimním krmení do 4l láhve špetka. Rozhodně 50g na 10l vody je mnoho.
> Může dojít k otravě.
> A ta špetka je asi 5 až 10 promile tj. do 1 % tj. na 10l vody do 10 g.

:>> podzimním krmení do 4l láhve špetka. Rozhodně 50g na 10l
:>vody je mnoho.

:>> Může dojít k otravě.
:>> A ta špetka je asi 5 až 10 promile tj. do 1 % tj. na 10l
:>vody do 10 g.

Trochu matematiky:
50 g z 10 litrů je váhově 5 tisícin, a to "Rozhodně" není mnoho (Pazderka).
1 procento z 10 litrů odpovídá 100 gramům.
To jen aby to někoho nemátlo a třeba jim to nepodsolil.
Eman

V loni na výstavě v Praze jsem se bavil s jedním vystavovatelem a výrobcem
úlů a zároveň chovatelem o kvalitě spojování nástavků. Na dotaz jak vidí
jako chovatel rozdíly v provedení spojů : cinkování, (cimbuří), vruty, a
hřebíky. Jeho odpověď mne ani moc nepřekvapila. Řekl mi . Z chovatelského
hlediska je to jedno, mám doma úly ve všech třech provedeních a po několika
letech v tom není žádný rozdíl. Ale úly sbíjené jen hřebíky byly pro
nedůvěru včelařů neprodejné.
Podle mých zkušeností kdy se v naší rodině včelaří již nejméně od roku
1895 a viděl jsem u nich různé provedení spojů na jejich fyzickou životnost
to nemělo žádný vliv. K jejich vyřazování z provozu vedlo jejich 1) morální
zastarání nebo, 2) napadení dřevokazným hmyzem, 3) dřevokazné houby. Takže
když to shrnu, tak zbývá si položit jen otázku. PROČ SI KOMPLIKOVAT ŽIVOT.

Pepan

----- Original Message -----
From: "jan.jindra" <jan.jindra/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 25, 2003 10:49 PM
Subject: cimbuří


> Dostal jsem e-mail s sukázkou nabídky fy Pilana na kolíbavé pouzdro. Na
> stránce www.sweb.cz/jjvcela jsem uvedl výkres mnou používaného kolíbavého
> pouzdra jednbodušší konstrukce.
> Co včelař to truhlář, zdraví Vás Honza
>

Ve včelařkých překladech byla uvedena koncentrace soli ve vodě k napájení
0,4 %. jako optimální t.j. 4 g soli na litr. Tuto koncetraci jiz několik
let dodržuji bez problémů. Při intenzivnějším odpařování používám 0,3 %.
Jako napáječka slouží kbelík se silnější hadrou, kterou měním stejně jako
vodu za 3 až 4 dny. Hadra slouží jako knot a vyváří se spolu s prádlem.Mám
jich několik. Je přehozena asi 8 cm přes vnější kraj jinak je ponořena
uvnitř.. Na hladině je dřevěná mřížka,aby se včely, které případně spadnou
,neutopily. Střídám dvě, po vyschnutí desinfikuji plamenem. Teď jdu zvážit
lžíci soli... rovná velká 10 g, vrchovatá 22-23 g, malá vrchovatá 10 g, malá
rovná 5 g. Do kbelíku dávám 5 l vody, je v ní potom 20 g soli. Někdy jsem
dával také špetku propolisu jako dezinfekci.Dnes přes den na návštěvě bylo
stále 50 až 100 včel. Mám teď jen 3 včelstva. V minulých deseti dnech jsem
jako napáječku zkoušel lahvičky na česně, oráceně, 3 dírky asi 2 mm, na
buničité vatě asi 7 x 7 cm. Také to fungovalo. Zdraví Jarka

Hello Veselý,

Monday, March 24, 2003, 7:22:12 AM, you wrote:


Videl jsem je jak pobihaji ve vcelarskem vozu. Podle obrazku v
encyklopedii Zvirena Ceske a Slovenske republiky a jsem zjistil,
ze se jedna o plchy.
Zdravi
Jarda


:>> s rejsy a v poslednich trech letech take s plchy. V tomto roce se mi

VEI> Jak jsi zjistil, že to byli plši?

Chovatelské hledisko má při stavbě úlu dost podstatný vliv. Včelařím kočovným spůsobem se včelnicovým umístěním úlů přímo na zemi. Pouze po nakrmení vozím včelstva na zimoviště, kde úly umísťuji na betonové lavice a přikrývám před deštěm na zimu plechy. Ve srovnání s včelýnovým včelařem jsou moje úly podstatně více zatíženy nejen dopravou ale i povětrností. Nemůžu potvrdit, že pouze hřebíky na spojení nástavků stačí. Dřevo jak známo pracuje a ne málo. Polodrážky se mi po letech "rozšklebily" a pouze cinkované nástavky všechny tvarové změny přežily.
To k připomínce o KOMPLIKOVÁNÍ.
Cinky a drážky však včelař - truhlář využije nejen při stavě úlů a proto jsem si dovolil se k této probelematice vyjádřit.
Vše v dobrém Honza

Trochu jiné téma.
V sobotu jsem v poledne šel kontrolovat napáječku. Včelařím se 12 včelstvy (teď už ne). Včelstva mám po jarní prohlídce. Abych se vrátil k tématu. Na dvou slabších včelstvech jsem zjistil nebývalý provoz. Nějakou dobu jsem na to zíral, posléze mne napadlo, že by mohlo jít o loupež. Poprášil jsem česna těchto úlů moukou a zjišťoval u svých včel co se děje. Než jsem zjistil, že se nejedná o mé včely a odhodlal se k razantnímu zásahu bylo dílo dokonáno. Jen na doplnění - oba roje byly dokrmeny invertovaným cukrem. Setkal jste se někdo s něčím podobným? Nemohlo jít o zdivočelé včely? U souseda jsem nezjistil, že by šlo o jeho včely. Co stím, nemohou se vrátit, nebo mohou otravovat dál? Jak postupovat? Včelařím teprve 6 let, ale s něčím podobným se setkávám porvé.
Vše dobré Bob.

Mam podobnu skusenost. V piatok som dokoncil jarnu prehliadku. Jednemu
slabemu vcelstvu som dal odvieckovane zasobne 2 ramiky(komorovanim) . V
nedelu som pozeral letace a napajacky a skoro ma lizlo. Rabovka ako svet.
Hned som privrel letac na 1 vcelu. Rabovku sposobil med ktory vytekal z ula
cez letac. Nie moc ale predsa. Na noc som ho otvoril aby sa zostatok
vyvetral a dnes rano zase privrel.Uvidim dnes poobede. Zo ziadneho ula mi
este takto med zo zasobnych ramkov netiekol.

No co asi bude o jedno vcelstvo menej.

Pista

Dovolím si malou úvahu na dané téma:
Předpokládám přitom, ľe se jednalo o jarní přikrmení invertovaným roztokem,
protoľe pokud bylo invertázou krmeno na podzim, nenapadá mne souvislost s
popisovanou loupeľí.
1. Včely se určitě po nějakou dobu budou vracet. A to aľ do doby, neľ najdou
jiný výhodnějąí zdroj sladiny.
2. Neexistují včely lupičky - jsou to jen včely, které mají silný sběrací
pud. Ten je ľene za jakýmko-li zdrojem potravy bez ohledu na to, je-li v
nektariích květů, nebo sousedním, či cizím úlu.
3. Z mnoha příčin vzniku této ( z lidského hlediska ) loupeľe je hlavní
přikrmování roztokem na jaře. ( Bezpečnějąí by bylo medocukrové těsto).
Přikrmování ( spíą doplnění chybějících zásob ) je nutné pouze pro záchranu
včelstva bez zásob. Je ale nutno radikálně včelstvo zůľit ( počet rámků i
nástavků ) tak, aby včelstvo dostatečně obsedalo prostor úlu včetně česna.
Česno zůľit tak, ľe prolezou max. dvě včely. Existují i preventivní
opatření, ale na ta je v tomto případě pozdě.
4. Otázkou je, zda to stojí za tu námahu - obvykle se to vyplatí pouze u
matek, které jsme si vybrali pro budoucí chov. A to jen tehdy víme-li
určitě, ľe matka má dlouhodobě vynikající vlastnosti. Běľné produkční
včelstvo je pro tento rok ztraceno - nebude z něj výnos ľádný. To je lépe
vyjmout za teplejąího dne vąechny plásty, omést je od včel aspoň 10m od úlu
a plásty bez včel přidat jinému včelstvu. Původní úl zavřít, nebo odstranit.
Včely se vľebrají do jiných, plodem bude posíleno včelstvo. Jeątě bych zúľil
i česna úlů, které byly jako sousední toho vyloupeného.
5. S podobným jevem jsem se bohuľel setkával téměř kaľdoročně, neľ jsem
přiąel na to, ľe jarní podněcování v úle nemá smysl. Já uľ dokonce ani
nedělám jarní prohlídku. Včelstva jsou po prohlídce rozruąená a věnují
pozornost jiným věcem, místo aby hlídaly česno proti vetřelcům - a uľ se
rozjede loupeľ. Hodně se dá vyčíst z podmetu. Kaľdá zkuąennost bývá draze
zaplacena.
6. Ulétlé roje pokud vůbec zimu v přírodní dutině přeľijí ( lidově se říká
zdivočelé včely ) bývají obvykle velmi slabé, takľe se k této variantě
nepřikláním. Jeątě jsem se osobně nesetkal s volně ľijícím včelstvem, které
by přeľilo víc neľ jednu zimu.

Přeji hezký večer
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php


----- Original Message -----
From: Svěcený Bohumil Ing. <sveceny/=/cesa.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 31, 2003 11:20 AM
Subject: Loupeení zjara


> Trochu jiné téma.
> V sobotu jsem v poledne šel kontrolovat napáječku. Včelařím se 12 včelstvy
> (teď už ne). Včelstva mám po jarní prohlídce. Abych se vrátil k tématu. Na
> dvou slabších včelstvech jsem zjistil nebývalý provoz. Nějakou dobu jsem
na
> to zíral, posléze mne napadlo, že by mohlo jít o loupež. Poprášil jsem
> česna těchto úlů moukou a zjišťoval u svých včel co se děje. Než jsem
> zjistil, že se nejedná o mé včely a odhodlal se k razantnímu zásahu bylo
> dílo dokonáno. Jen na doplnění - oba roje byly dokrmeny invertovaným
> cukrem. Setkal jste se někdo s něčím podobným? Nemohlo jít o zdivočelé
> včely? U souseda jsem nezjistil, že by šlo o jeho včely. Co stím, nemohou
> se vrátit, nebo mohou otravovat dál? Jak postupovat? Včelařím teprve 6
let,
> ale s něčím podobným se setkávám porvé.
> Vše dobré Bob.
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.465 / Virová báze: 263 - datum vydání: 25.3.2003

Dne po 31. březen 2003 22:10 jste napsal(a):
>
> 6. Ulétlé roje pokud vůbec zimu v přírodní dutině přežijí ( lidově se říká
> zdivočelé včely ) bývají obvykle velmi slabé, takže se k této variantě
> nepřikláním. Ještě jsem se osobně nesetkal s volně žijícím včelstvem, které
> by přežilo víc než jednu zimu.

Dobry den,
u nas je v dutine stare lipy vcelstvo, ktere se kazdym rokem i roji a to i
pres to, ze uz nekolikrat bylo ( z duvodu varoazy) vysireno. Vzdycky to
prezijou.Co ja vim , zije tam jiz nejmene tri roky.

Jan Cervenka

V převážné většině případů napadená včelstva bývají osiřelá To chce se
podívat jestli je tam matka ? Za večera zjistíte zda jsou vůbec ještě v úle
včely v některých případech se stává, že napadené včelstvo pomáhá zlodějkám
zásoby odnést když již samy úl opustily V tom případě je nejlepší úl úplně
uzavřít a zachránit zbylé zásoby, které pak využijete k vytvoření nových
oddělků. já je dělám hned na začátku snůšky a ty pak ještě v témže roce za
příhodných podmínek něco donesou

Pepan

----- Original Message -----
From: "Svěcený Bohumil Ing." <sveceny/=/cesa.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 31, 2003 11:20 AM
Subject: Loupeení zjara


> Trochu jiné téma.
> V sobotu jsem v poledne šel kontrolovat napáječku. Včelařím se 12 včelstvy
> (teď už ne). Včelstva mám po jarní prohlídce. Abych se vrátil k tématu. Na
> dvou slabších včelstvech jsem zjistil nebývalý provoz. Nějakou dobu jsem
na
> to zíral, posléze mne napadlo, že by mohlo jít o loupež. Poprášil jsem
> česna těchto úlů moukou a zjišťoval u svých včel co se děje. Než jsem
> zjistil, že se nejedná o mé včely a odhodlal se k razantnímu zásahu bylo
> dílo dokonáno. Jen na doplnění - oba roje byly dokrmeny invertovaným
> cukrem. Setkal jste se někdo s něčím podobným? Nemohlo jít o zdivočelé
> včely? U souseda jsem nezjistil, že by šlo o jeho včely. Co stím, nemohou
> se vrátit, nebo mohou otravovat dál? Jak postupovat? Včelařím teprve 6
let,
> ale s něčím podobným se setkávám porvé.
> Vše dobré Bob.
>

Newřkl bych že hřebíky na volném prostranství neudrží sspoje . Když uvážíte
že při prvním spoji začnou rezivět a tak se pevně zakotví ve dřevě musí
držet dobře. za nejméně spolehlivé právě považuji klížené spoje na
polodrážku to nemohou klihy prostě vydržet. A když tak mluvíme o zlevnění a
pracnosti našeho včelaření tak sbíjení hřebíky ja nejrychlejší a
nejlevnější. Potom mně už tolik nemrzí když takový úl třeba při úplavici
prostě spálím a stluču za odpoledne nový. desinfekce by zabrala stejné
mnošství času. Mnohem s lehčím srdcem budu přecházet na jiné úly a nebudu
přemýšlet jak ten starý ještě opravit

Pepan

----- Original Message -----
From: "jan.jindra" <jan.jindra/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 29, 2003 9:42 PM
Subject: Re: cimbuří


> Chovatelské hledisko má při stavbě úlu dost podstatný vliv. Včelařím
> kočovným spůsobem se včelnicovým umístěním úlů přímo na zemi. Pouze po
> nakrmení vozím včelstva na zimoviště, kde úly umísťuji na betonové lavice
a
> přikrývám před deštěm na zimu plechy. Ve srovnání s včelýnovým včelařem
> jsou moje úly podstatně více zatíženy nejen dopravou ale i povětrností.
> Nemůžu potvrdit, že pouze hřebíky na spojení nástavků stačí. Dřevo jak
> známo pracuje a ne málo. Polodrážky se mi po letech "rozšklebily" a pouze
> cinkované nástavky všechny tvarové změny přežily.
> To k připomínce o KOMPLIKOVÁNÍ.
> Cinky a drážky však včelař - truhlář využije nejen při stavě úlů a proto
> jsem si dovolil se k této probelematice vyjádřit.
> Vše v dobrém Honza
>

Mohu jen potvrdit, že nástavky mají snahu se deformovat vlivem vlhkosti,
nejvíce právě v rozích (včelstva jsou umístěna také včelnicově). Příklad -
teď po zimě u jednoho jednostěnného nástavku (nejvíce postiženého) je vrchní
část v rohu vychýlena ven asi o 1 cm přes půdorys nástavku, v rohu je
spojený drážkou (lepený) + přibit hřebíky. Hřebík sice nepovolil, ale to
volné nad ním asi 2-3 cm k okraji, stejně tak i dole, je vychýleno -
vykrouceno ven. Spojení na cink je nejspolehlivější. Je dobré zhora a
odspodu cink ještě zajistit asi 5 cm hřebíkem.
Spojení nástavku (mám na mysli jednostěnné) svislou polodrážkou v rozích se
dá také použít, jen nemá být větší než 6-7 mm do hloubky i do šířky - platí
pro sílu stěn 25 mm. Kdyby drážka byla větší, stěna v rozích vlivem
deformací dřeva snadno praská - vyštipuje se dřevo od drážky směrem ven. Při
spojování stěn nástavků je potřeba je slepit - výborný je Duvilax na dřevo
(disperzní lepidlo, vodou ředitelné), a v případě spojení polodrážkou jistit
hřebíky, ještě lépe vruty.
K. Čermák


----- Original Message -----
From: "jan.jindra" <jan.jindra/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 29, 2003 9:42 PM
Subject: Re: cimbuří


> Chovatelské hledisko má při stavbě úlu dost podstatný vliv. Včelařím
> kočovným spůsobem se včelnicovým umístěním úlů přímo na zemi. Pouze po
> nakrmení vozím včelstva na zimoviště, kde úly umísťuji na betonové lavice
a
> přikrývám před deštěm na zimu plechy. Ve srovnání s včelýnovým včelařem
> jsou moje úly podstatně více zatíženy nejen dopravou ale i povětrností.
> Nemůžu potvrdit, že pouze hřebíky na spojení nástavků stačí. Dřevo jak
> známo pracuje a ne málo. Polodrážky se mi po letech "rozšklebily" a pouze
> cinkované nástavky všechny tvarové změny přežily.
> To k připomínce o KOMPLIKOVÁNÍ.
> Cinky a drážky však včelař - truhlář využije nejen při stavě úlů a proto
> jsem si dovolil se k této probelematice vyjádřit.
> Vše v dobrém Honza

Jaké jsou vaše zkušenosti s plástečkovým medem? Zajímá mě především
výroba plástečkového medu a jeho distribuce. Už jsem vykoumal jak by
se asi dal vyrobit - vytvořil jsem dřevěný čtverek a uprostřed ho
prořízl s vyjímkou jedné stěny. Mezistěnu zasunu do vzniklé mezery.
Do polorámku se mi vejdou akorát tři takovéto čtverce! Pořád ale
nevím, co s tím vystavěným a zaneseným čtvercem? Do čeho ho dát
(obal) a jak zabránit jeho mechanickému poškození, aby nevytékal med
a vše nebylo upatlané??

Děkuji za jakékoliv poznatky

Kuba


______________________________________________________________________
Reklama:
Jeden svet 2003 - 5. rocnik Mezinarodniho festivalu dokumentarnich filmu o lidskych pravech. http://www.oneworld.cz

> Děkuji za jakékoliv poznatky

www.agropcheloprom.com.ua/ramka.html

Se sadami pro plástečkový med jsem se poprvé setkal
na výstavě Praga-Agro. Dají se koupit - sada obsahuje
šestiboký rámeček s mezistěnkou, plastový obal a polepové
samolepky. Bližší popis je na ttp://www.cmail.cz/hajdamach.

Já zatím vlastní zkušenosti nemám ale již jsem si zakoupil
několik desítek sad a hodlám je vyzkoušet v nízkém nástavku
uchycením do prázdných rámků. Problém je, jak je umístit co
nejblíž plodiště k vystavění a neriskovat zakladení.
Přemýšlím o vytvoření jakéhosi boxu, který by byl tvořen
dvěma krycími deskami o velikosti rámku a z ostatních stran
plastovou mřížkou - uvnitř boxu by byly rámky se sadami.
Celý box by byl veliký asi na polovinu nástavku, aby matka
mohla kolem přecházet a nebyla omezena.

Pokud máte někdo praktické zkušenosti, uvítám Váš názor.

M.Valenta

Ja mohu uvedene sady doporucit, nechci jim delat neplacenou
propagandu. Ale v prvnim roce je uspesna pouze pri skutecne silne
snusce, kdy ji mezistenu vystavi a zanesou a ZAVICKUJI. To je
dulezite, jak jsem psal uz pred asi 5 lety. Bezne ale je jeden
rok vystavi a pripadne castecne zanesou a druhy rok teprve
ziskavam plnohodnotny produkt. Pokud se nejaky nedockavec chce
pochlubit (vcelarum) uz prvni rok, necht do ramecku nacpe kousky
svetleho vosti. Uspech potom je temer zarucen i pri prumerne
snusce. Pokud chcete rozvinout diskusi o cenach, vychozi bod =
zahranicni praxe = trojnasobek ceny stejne hmotnosti medu,
pricemz se do vahy plasteckoveho medu zapocitava i ten
umelohmotovy ci dreveny ramecek. To neni zadna zlodejina, ramecky
musi zustavat v ule do UPLNEHO zavickovani, vcely davaji prednost
plastum, kde neni tolika prepazek, takze obcas byva nutno zuzovat
a s tim mohou vzniknout jine problemy atd. Takze vynos nemuze byt
srovnatelny s normalnimi mednikovymi plasty.

Uspech preje Josef



--
Ziskejte kvalitu, kterou si zasluhujete. Za minimalni mesicni
poplatek vam nabizime Antivir, Antispam nebo dalsi kapacitu pro
vas Mailbox. Vice na: http://sluzby.volny.cz/product/postpaid/

> Naučil jsem i pár lidiček konzumovat nejen med
> ale i medicínu které se běžně říká medovina.
> Proto se mi dostala do ruky placatice z Včely
> Předboj. A teď proč píšu ....
> Na lahvi medoviny je naprosto v bez ostychu v
> podobě jakési pečetě uvedena část loga svazu a
> název český med ( česky a anglicky )
> Myslím, že na medovinu je daná norma
> neaplikovatelná( obsah vody v medu atd. ) a nový
> subjekt a.s. snad ani není členem svazu ¨
>
Včela Předboj. A.s. má podepsanou licenční smlouvu na použití ochranné
známky český med na med a výrobky obsahující med, odpovídající
požadavkům příslušné svazové normy (včetně země původu).

S pozdravem

Lněnička

>
> Já zatím vlastní zkušenosti nemám ale již jsem si zakoupil
> několik desítek sad a hodlám je vyzkoušet v nízkém nástavku
> uchycením do prázdných rámků. Problém je, jak je umístit co
> nejblíž plodiště k vystavění a neriskovat zakladení.
> Přemýšlím o vytvoření jakéhosi boxu, který by byl tvořen
> dvěma krycími deskami o velikosti rámku a z ostatních stran
> plastovou mřížkou - uvnitř boxu by byly rámky se sadami. Celý
> box by byl veliký asi na polovinu nástavku, aby matka mohla
> kolem přecházet a nebyla omezena.
>
> Pokud máte někdo praktické zkušenosti, uvítám Váš názor.
>
Je tedy jeden malý, drobný problém, vosk, který je použit na mezistěny
do takových forem musí být vosk s potravinářským atestem (nejde použít
klasické mezistěny pro riziko kontaminace vosku rezidui léčiv). V
plástečkovém medu je v podstatě vosk potravinou, na rozdíl od konvenčním
způsobem získávanéh medu. Takový vosk bylo možno získat a snad i stále
lze ve VÚVč. v Dole.

Jiné, v zahraničí používané systémy, například americký Ross Rounds
nepředpokládají použití mezistěny a včely jsou přímo nuceny stavět ve
formě panenské dílo. Hajdamachův model s takovu eventualitou nepočítá.

S pozdravem

Lněnička

Mozna Vam pomuze take tato stranka, kde je i rozsirena problematika
hygienicka.
http://www.mendelu.cz/user/apridal/skripta/med/a.htm
Zdravi,
Antonin Pridal

Ahoj,

já si myslím, že spojení na "cimbuří" je určitě lepší než na tupo nebo
polodrážku. Otázka jiná je výroba... Zatím mám nástavky vyrobené spojením na
tupo, sešroubované vruty. Chtěl bych ale do další zimy upravit cirkulárku
podle návodu Jana Jindry tak, jak to popisuje na svých stránkách a dělat
nástavky pořádně.

Včera jsem byl v obchodě, kde prodávají spojovací materiál. Byl jsem
překvapen co existuje druhů hřebíků. Tak mě napadlo, jaký by byl rozdíl mezi
spojem s vrutem a "kroucenými" hřebíky- takové jako se používají do palet -
spoj nejde rozebrat...

Ať nám to bzučí.

jose


avast! (VPS 1.4.2003): zprava neobsahuje virus

S ohledem na to že Dr.Kamler před pár dny na schůzi říkal že je to v
jednání a já už měl v ruce prazdnou použitou lahev tak se ptám - jak dlouho
to je co se dohoda sepsala.
A otevřeně se přiznám že v případě že se toto logo vztahuje i na výrobky z
tohoto medu mi to připadá jako "trošku" zbytečná věc - řekněte mi ( včela je
výkupce a ne producent ) jak zkontrolujete že med použitý do medoviny
odpovídal této normě ( obsah vody je idealni ukazatel ) - tj. že tato
soukromá firma dodržela pravidla k nimž se zavázala.
k čemu teda je logo český med ????????????



----- Original Message -----
From: "ČSV - Odborné oddělení" <uv.csv/=/tiscali.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 03, 2003 10:48 AM
Subject: RE: český med


> Naučil jsem i pár lidiček konzumovat nejen med
> ale i medicínu které se běžně říká medovina.
> Proto se mi dostala do ruky placatice z Včely
> Předboj. A teď proč píšu ....
> Na lahvi medoviny je naprosto v bez ostychu v
> podobě jakési pečetě uvedena část loga svazu a
> název český med ( česky a anglicky )
> Myslím, že na medovinu je daná norma
> neaplikovatelná( obsah vody v medu atd. ) a nový
> subjekt a.s. snad ani není členem svazu ¨
>
Včela Předboj. A.s. má podepsanou licenční smlouvu na použití ochranné
známky český med na med a výrobky obsahující med, odpovídající
požadavkům příslušné svazové normy (včetně země původu).

S pozdravem

Lněnička

Eurotel po prvním tahu T-mobilu se snaží také něco vytěžit z tolik
oblíbených SMS
Zatím tak že SMS posílané z internetu bude provázet reklama "sponzora"
prakticky to znamená že je možno napsat pouze 60 znaků zbytek ( 100 znaků )
je reklama
Jelikož asi bude nějakou dobu trvat než získá "blázny" ktaří za to budou
ochotni platit nabízí neziskovým organizacím tuto možnost zdarma ( tuším že
pouze do konce května )
tolikrát jsem musel slyšel jak nákladná by byla nějaká kampaň - navrhuji aby
svaz ( UVČSV)
tuto možnost využil k plošné propagaci ( svazu ??? )
je jasné že "hlášky" typu "jez med posílíš mír" a že "brácha šel pro med do
jednoty" by působily spíš komicky
přesto by snad šlo nějak připomenout včelky ( "veselé a rozkvetlé velikonoce
přejí čeští včelaři" ??? )

NezMar

Starý dřevěný vojenský kufr ( z I. sv. války ) sloužil na zahradě po mnoho
let jako úschovna grilovacího náčiní. Před děštěm, ani sněhem se neuklízel.
Spojení v rozích na cink ( cimbuří ) bylo perfektní, je na něm vidět z
vnitřní strany rysky tužkou - cink byl vyřezáváván ručně. Bylo to určitě
velmi pracné. Bylo to i z kvalitního dřeva s hustými léty a pravidelnou
strukturou.
Kolíbavé pouzdro a přesné nastavení pravítek na cirkulárce výrobu cinků
významně usnadní.
Sehnal jsem si kvalitní vejmutovku a jsem přesvědčen, že tak kvalitní
materiál na nástavky si cink zaslouží.
Když jsem před lety zkoušel včelařit v nízkých nástavkách, vyrobil jsem je z
odřezků koupených z pily jako palivo. Lepil jsem tehdy běžně dostupným
herkulesem a sloukl hřebíky. Po několika sezonách se to v rozích
odchlipovalo, musel jsem to opravovat. Nevěděl jsem co je pravá a co levá
strana dřeva.
U dřeva působí vlhkost jinak na pravé a jinak na levé straně dřeva a proto
se každé prkno bortí ( prohýbá do žlábku ). Tepelná roztažnost železa se
projeví v jiném počasí, než bobtnání dřeva vlivem vlhkosti. A tyto dvě síly
se obvykle vrájemně perou mezi sebou :)) a buď se hlava hřebíku vtlačí do
prkna, nebo je hřebík povytažen. Spojení na cink je spojení dvou kusů
stejného materiálu, kde se nic mezi sebou nepere.
Pro plodiště s vysokými rámky bych tedy volil kvalitnější dřevo a dražší
spojení stěn nástavku, ale pro nízké medníky bych možná záležitost odbyl
levným smrkovým materiálem a lepeným spojením s vruty natupo. Medníky stejně
nejsou na povětrnosti celoročně a protože se s nimi častěji manipuluje může
být jejich spotřeba relativně vyšší, je proto třeba, aby byly levnější.

Jen na okraj: domnívám se, že počet příspěvků na téma cimbuří svědčí o tom,
že se zvyšuje zájem včelařů o opuštění svých dosavadních univerzálů a
budečáků atd. protože to téma může souviset především s výrobou nástavkových
úlů. Cenné profesionální doplnění informací nejen o dřevu a výrobě úlu lze
díky péči př. Petra Strejčka nalézt na
http://www.langstroth.wz.cz/archiv.html , langstroth/=/seznam.cz

Přeji všem hezký večer.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.465 / Virová báze: 263 - datum vydání: 25.3.2003

:>Je tedy jeden malý, drobný problém, vosk, který je použit na mezistěny
:>do takových forem musí být vosk s potravinářským atestem (nejde použít
:>klasické mezistěny pro riziko kontaminace vosku rezidui léčiv). V

Lze použít i výřez panenské trubčiny ze stavěcího rámku.
Je ale těžké je donutit aby stavěly a plnily v malých plástečkách.
Musí na to být snůška a také včely.
Já si to udělal spíš jako raritu na ukazování, nevyplatí se mi na to víc ztrácet čas.
Zájem o to moc není (za odpovídající cenu). A kdo by taky chtěl žvýkat nějaký sladký vosk?
Nejdřív je potřeba lidi naučit na krystalický a pastovaný med (jako ve Švédsku).

Eman

Tyto podmínky upravuje každoročně příloha metodického návodu k prevenci
a tlumení varroázy pro určité období. Poslední byla uveřejně v příloze
Včelařství 7/2002. Nová zatím není, ale měla by být podobná a opětně
vyjde v časopisu.

Pro kočování, i jakékoliv přesuny včelstev není rozhodující ZO ale
katastrální území. Takže i přesun v jedné obci, pokuk zahrnuje dvě
katastrální území a včelstvo je přesunováno z jednoho konce na druhý,
případně z jedné strany ulice na druhou, pokud jde o přesun přes hranici
katastrálního území musí povolit OVS, případně její budoucí nástupce.

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Josef Šamalík [mailto:josef.samalik/=/seznam.cz]
> Sent: Thursday, April 03, 2003 6:37 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: kočování
>
>
> Ahoj! - opět jeden dotaz...
>
> Stavím (předělávám) vůz a nemám s kočováním takřka žádné
> zkušenosti. Rád bych se proto optal zkušených kočovníků,
> zda-li je možné shrnou zejména právní stránku věci do pár
> řádků, případně odkázat na nějakou dostupnou (!) literaturu?
> Jak je to s veterinárním povolením pokud se kočuje v rámci
> ZO, v rámci okresu a za hranice okresu? Máte vůz pojištěný?
> Já se ptal u "Hasičů", ale bylo mi řečeno, že "co je na
> kolečkách" nelze pojistit?!
>
> Díky za odpovědi a ať nám to lítá... :)
>
> jose
>
>
> avast! (VPS 1.4.2003): zprava neobsahuje virus
>

Přátele! Mám takový pocit, že se tu pletou dohromady dvě věci.
Ctěl bych se proto ujistit, že myslíte to stejné jako já:
Cimbuří anobrž "spojení na ozub" se mi jeví se smyslu pravoůhlých ozubů na
spojovaných dílech střídavě proto protějšímu spojovanému kusu.
Cink se oproti tomu o hodně hůř vyrábí a nadovedu si dost dopře představit,
jak by se dal zkosený profil ozubu cinku vyrobit na sirkulárce na jeden
řez.
Cink je podle mého názoru ještě pevnější spojení než ozub, protože v
minimálně je jakýkoli pohyb desky v jednom ze smězů zamezen vlastním ozubem,
čili zkosením vnitřní stěny ozubu.

Nepletou se tady dva způsoby spojování dohromady?
Je tu nějaký truhlář, aby mi to vysvětlil co je co, pokud se mýlím?

Ikdyž bych rád našel způsob, jak strojově vyrobit právě ty cinky!

Osobně vidím přesnější hladší obrobení stěny ať ozubu, nebo cinku frézou.
Horní fréza dnes stojí levnější hoby od BlackDecker do 2000,- a Frézy se
dají požídit tuším do 2000 základní sada 4 fréz.
(Já osobně plánuji k tomuto učelu koupit Narexku ... mají dva typy podle
výkonu, je podle mých informací odolnější výkonnější ale i dražší 5-6
tis.Kč)
Mám stůl pro upínání ruční kotoučové pily (dá se v ní pak řezat jako ve
stolní pile)
Do toho stolu (výrobce je Folkraft ale asi by se todalo vyrobit i amatérsky)
se dá upnout i horní fréza a pak se dá použít stejný postup, jak je tady
popisován pro kmitavou pilu. Myslím použít vodící lištu. Ten stůl má z boku
i vodící pravítko pro vedení prkna podél pily (nebo jiné mašinky) v pravém
nebo jiném úhlu, takže i ten ozub pak bude mít i uvnitř pravý úhel. Ikdyž
při správném zařezání prvního ozubu by to měla v kolmím směru udržet i
vodící lišta.
Určitě bude mít takový ozub hladší stěnu, umožní menší vůli mezi zuby tím
pádem to bude pevnější a déle takové spojení vydrží.

Ještě jeden způsob jsem viděl v jedné knize pro domácí kutily, kde jsou
ozuby vyráběny opět pomocí horní frézy. Přípravky tam vypadaly velice
profesionálně. K fréze určité síly byla kulisa s vodícími zuby. Na fréze byl
navléknut přípravek, který zapadal do vodízích zubů a vymazoval vedení pro
vyfrézování zubu. Pojezdem přípravku frézy v jednom vodícím zubu kulisy se
vyfrézoval jeden zub a převedením frézy do dalšího vodídího zubu další zub.
Výměnou frézovacího nástroje za kuželový se dala vyfrézovat jedna strana
cinku. Ovšem nepochopil jsem, jak se vyrobí ten protikus, když to má mít
zkosení z jednoho boku desky do druhého. Stejným postupem zboku by mělo dno
zubu cinku kulatý profil a to by jaksi do sebe nešlo. Jak tohle dělají
nevím.
Ovšem pídil jsem se po těch frézách a kulisách, a zatím jsem na ně nenarazil
ve fyzické podobě.
Takže bych byl vděčen za informaci, jestli se to sem vůbec dováží, kdo to
prodává a za kolik. Díky!

Ovšem je to zase jen amatérské řešení. Profesionálně se asi ozuby vyrábějí
jinak.


S přáním hezkého dne
Arnošt

----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 04, 2003 12:13 AM
Subject: Re: cimbuří


Starý dřevěný vojenský kufr ( z I. sv. války ) sloužil na zahradě po mnoho
let jako úschovna grilovacího náčiní. Před děštěm, ani sněhem se neuklízel.
Spojení v rozích na cink ( cimbuří ) bylo perfektní, je na něm vidět z
vnitřní strany rysky tužkou - cink byl vyřezáváván ručně. Bylo to určitě
velmi pracné. Bylo to i z kvalitního dřeva s hustými léty a pravidelnou
strukturou.
Kolíbavé pouzdro a přesné nastavení pravítek na cirkulárce výrobu cinků
významně usnadní.
Sehnal jsem si kvalitní vejmutovku a jsem přesvědčen, že tak kvalitní
materiál na nástavky si cink zaslouží.
Když jsem před lety zkoušel včelařit v nízkých nástavkách, vyrobil jsem je z
odřezků koupených z pily jako palivo. Lepil jsem tehdy běžně dostupným
herkulesem a sloukl hřebíky. Po několika sezonách se to v rozích
odchlipovalo, musel jsem to opravovat. Nevěděl jsem co je pravá a co levá
strana dřeva.
U dřeva působí vlhkost jinak na pravé a jinak na levé straně dřeva a proto
se každé prkno bortí ( prohýbá do žlábku ). Tepelná roztažnost železa se
projeví v jiném počasí, než bobtnání dřeva vlivem vlhkosti. A tyto dvě síly
se obvykle vrájemně perou mezi sebou :)) a buď se hlava hřebíku vtlačí do
prkna, nebo je hřebík povytažen. Spojení na cink je spojení dvou kusů
stejného materiálu, kde se nic mezi sebou nepere.
Pro plodiště s vysokými rámky bych tedy volil kvalitnější dřevo a dražší
spojení stěn nástavku, ale pro nízké medníky bych možná záležitost odbyl
levným smrkovým materiálem a lepeným spojením s vruty natupo. Medníky stejně
nejsou na povětrnosti celoročně a protože se s nimi častěji manipuluje může
být jejich spotřeba relativně vyšší, je proto třeba, aby byly levnější.

Jen na okraj: domnívám se, že počet příspěvků na téma cimbuří svědčí o tom,
že se zvyšuje zájem včelařů o opuštění svých dosavadních univerzálů a
budečáků atd. protože to téma může souviset především s výrobou nástavkových
úlů. Cenné profesionální doplnění informací nejen o dřevu a výrobě úlu lze
díky péči př. Petra Strejčka nalézt na
http://www.langstroth.wz.cz/archiv.html , langstroth/=/seznam.cz

Přeji všem hezký večer.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.465 / Virová báze: 263 - datum vydání: 25.3.2003

>Ovšem pídil jsem se po těch frézách a kulisách, a zatím >jsem na ně nenarazil
>ve fyzické podobě.
>Takže bych byl vděčen za informaci, jestli se to sem vůbec >dováží, kdo to
>prodává a za kolik. Díky!

Takový přípravek se prodává např. pod obchodním jménem
PowerCINK400 a dá se zakoupit ve specializovaných prodejnách
s dřevoobráběcími stroji. Je možno jej zakoupit též přímo přes
internet, např. na http://khnet.webservis.cz/. (cena cca 3 000,-+DPH)
Ne že bych jim chtěl dělat neplacenou reklamu, ale na jejich stránkách
v nabídce "Katalog/zpracování dřeva/speciální přípravky/cinkovací přípravek/PowerCINK400"
je uveden též postup výroby takového spoje a to včetně
ilustračních fotografií.
Je mi jasné, že takto vyrobený spoj bude díky své přesnosti
a díky zkoseným hranám pevnější, než klasické "cimbuří" vyrobené
na cirkulárce, ale porovnám-li cenu a produktivitu obou řešení,
zdá se mi použití "cimbuří" pro výrobu nástavků vhodnější.
Svůj názor samozřejmě nikomu nevnucuji, je na každého rozhodnutí,
zda bude nástavky vyrábět spojením natupo, na drážku, s cimbuřím či cinkovým spojem.


M. Valenta

Ahoj,

ještě se vrátím k tématu výroby nástavků.
Psali jste o tom, zda požívat ke spojování cimbuří, polodrážky nebo třeba
jen na tupo. S tím podle mého názoru souvisí i to, zda používat ofalcované
nástavky či bez falců.
Nevím jaké míte možnosti při výrobě nástavků vy, já osobně mám pouze
cirkulárku s možností nastení hloubky prořezu a omezeně hoblovku. Pokud budu
vyrábět nástavky ofalcované, není absolutní přesnost až tak důležitá,
protože i nekolikamilimetrové nepřesnosti se falcem schovají. Jak to ale je
bez falců?
Vyráběl jsem nástavky moderní, tedy tenkostěné, neofalcované. Spojil jsem je
pouze na tupo, uvidíme kolik sezon takto vydrží. Ovšem nejvíce práce mi
dalo, aby se nástavky nekolébaly, aby po celém obvodu na sebe dobře
přiléhaly. Toto mi dělá mnohem větší starosti než samotný spoj... A pokud
bude dřevo pracovat, bude mě zajímat nejen rozšklebení spoje, ale i mezera
mezi nástavky. Máte na to nějakou vychytávku?

Ať už je konečně jaro nejen podle kalendáře všem přeje

jose



avast! (VPS 1.4.2003): zprava neobsahuje virus

Ahoj,

pokud se nepletu, je cimbuří myšleno jako spojení na prstový ozub (pravoúhlé
řezy), to kde se používají šikmé řezy se jmenuje spojení pomocí ozubů a
rybin (zdoj: Udělej si sám, Knižní klub 1995).

jose

| | Cimbuří anobrž "spojení na ozub" se mi jeví se smyslu pravoůhlých ozubů
na
| spojovaných dílech střídavě proto protějšímu spojovanému kusu.
| Cink se oproti tomu o hodně hůř vyrábí a nadovedu si dost dopře
představit,
| jak by se dal zkosený profil ozubu cinku vyrobit na sirkulárce na jeden
| řez.
| Cink je podle mého názoru ještě pevnější spojení než ozub, protože v
| minimálně je jakýkoli pohyb desky v jednom ze smězů zamezen vlastním
ozubem,
| čili zkosením vnitřní stěny ozubu.



avast! (VPS 1.4.2003): zprava neobsahuje virus

Ahoj.
Jo jo, pište takových informací víc, moc mě to zajímá...
A jen pro zajímavost... Mluvil jsem s několika profesionálními stolaři, ale
žádný mi nedokázal poradit jak přesně a levně (nedokázali to vůbec) vyrobit
ozuby (cimbuří). No jo. Když nábytek se dělá hlavně z dřevotřísky
(lamina)... :((
Ta horní fréza mně zajímá velice...

Ať nám to bzučí a stroje jedou... :)

jose

| Takový přípravek se prodává např. pod obchodním jménem
| PowerCINK400 a dá se zakoupit ve specializovaných prodejnách
| s dřevoobráběcími stroji. Je možno jej zakoupit též přímo přes
| internet, např. na http://khnet.webservis.cz/. (cena cca 3 000,-+DPH)

|Horní fréza dnes stojí levnější hoby od BlackDecker do 2000,- a Frézy se
|dají požídit tuším do 2000 základní sada 4 fréz.



avast! (VPS 1.4.2003): zprava neobsahuje virus

Není lepší si koupit hotové nástavky od truhláře- včelaře , zvážit cenu
vlastní práce peníze si vydělat jinou prací, každý jistě si nejaký zdroj
dovede najít a také tlačit na cenu aby byla co nejnižší, vše by mělo
opravdu vést k velkým sériovým výrobám za nízkou cenu a vysoce kvalitní,
ale to musíme chtít asi všichni a ne to stále fušovat doma na koleně.
A každý stolař ještě není dobrý a neumí řemeslo !!!! tak hledat a vidět
kvalitu a za dostupnou cenu!!!
zdraví Martin Kupka

-----Original Message-----
From: Josef Šamalík [mailto:josef.samalik/=/seznam.cz]
Sent: Friday, April 04, 2003 7:56 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: cimbuří


Ahoj.
Jo jo, pište takových informací víc, moc mě to zajímá...
A jen pro zajímavost... Mluvil jsem s několika profesionálními stolaři, ale
žádný mi nedokázal poradit jak přesně a levně (nedokázali to vůbec) vyrobit
ozuby (cimbuří). No jo. Když nábytek se dělá hlavně z dřevotřísky
(lamina)... :((
Ta horní fréza mně zajímá velice...

Ať nám to bzučí a stroje jedou... :)

jose

| Takový přípravek se prodává např. pod obchodním jménem
| PowerCINK400 a dá se zakoupit ve specializovaných prodejnách
| s dřevoobráběcími stroji. Je možno jej zakoupit též přímo přes
| internet, např. na http://khnet.webservis.cz/. (cena cca 3 000,-+DPH)

|Horní fréza dnes stojí levnější hoby od BlackDecker do 2000,- a Frézy se
|dají požídit tuším do 2000 základní sada 4 fréz.



avast! (VPS 1.4.2003): zprava neobsahuje virus
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

Jen doplnění:
Herkules není vodostálý, tedy po zatvrdnutí a působení i jen vysoké vzdušné
vlhkosti zase měkne. Tedy pokud někdo chce lepit nástavky, nepoužívejte
Herkules, ale raději třeba Duvilax na dřevo, ten je vodostálý, dobře se s
ním pracuje. (Herkules je dobrý nalepení opalitových značek na matky.)
Dříve jsem na lepení nástavků používal epoxidové lepidlo Epoxy 1200. Ale to
je velmi drahé a má tu nevýhodu, že po namíchání s tvrdidlem se musí do asi
30 minut spotřebovat, potom už tuhne. Hodí se ale třeba na opravu (zalití)
různých nerovností a děr ve dřevu, dá se po zatvrdnutí snadno i přihoblovat,
přibrousit.
K. Čermák

----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 04, 2003 12:13 AM
Subject: Re: cimbuří

> Když jsem před lety zkoušel včelařit v nízkých nástavkách, vyrobil jsem je
>z odřezků koupených z pily jako palivo. Lepil jsem tehdy běžně dostupným
> herkulesem a sloukl hřebíky. Po několika sezonách se to v rozích
> odchlipovalo, musel jsem to opravovat. Nevěděl jsem co je pravá a co levá
> strana dřeva.

Mám naléhavou prosbu,

nikdy jsem zatím nemusel řešit problém přechodu na jinou rámkovou míru.
Jedem můj kolega na pracovišti však začal také včelařit. Jeho stávající úly
s kterými včely koupil jsou už nepoužitelné a rozhodl se, že koupí úly nové.
Původní všal měly větší rozměr rámků. Jak včely přesídlit, aby to v tomto
období bylo co nejméně drastické a přitom snadné ???

dik Martin

Prechazel jsem z 39x24 na 37x30 a resil stejny problem. Po repce jsem
vymenil kompletne mednik za novy s novou mirou. Plodistni ramky jsem
bral jeden po druhem a zkracoval je z 39 na 37 cm a vkladal do noveho
nastavku. V prubehu roku jsem pak presouval pozkracovane ramky do
medniku, nechaval vybehnout plod a nahrazoval novymi ramky. Pokud
byly ramky zanesene medem, vyckal jsem do medobrani. Metoda je to
pracna a pouzitelna jen pro hracicky, kteri si rozmazluji sve vcely.
Dnes uz mam malo casu a tak bych vcely radeji po repce (pokud to
specha) nebo na podzim (pred krmenim) smetl na mezisteny do novych
ulu.

Kuba

Dne 4. duben 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Mám naléhavou prosbu,
>
> nikdy jsem zatím nemusel řešit problém přechodu na jinou rámkovou míru.
> Jedem můj kolega na pracovišti však začal také včelařit. Jeho stávající úly
> s kterými včely koupil jsou už nepoužitelné a rozhodl se, že koupí úly nové.
> Původní všal měly větší rozměr rámků. Jak včely přesídlit, aby to v tomto
> období bylo co nejméně drastické a přitom snadné ???
>
> dik Martin
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Pouze pěnivá Plzeň přináší pravé potěšení Kam na Plzeň?
http://www.pilsner-urquell.cz?poteseni

je jednoduché.
1) Je dobré dát si úly již dnes na stanoviště,kde budou stát úly nové.
2) Při min.teplotě 18,lépe 20 stupňů si připravíme nějaký stolek,nebo desku na kterou se vejde celý starý rámek.
3) První velký rámek ometeme spátky do úlu,ometený rámek položíme na desku,mezerníky nahoru.Na toto dílo položíme zase mezerníky nahoru rámek prázdný.Nožem,podle vnitřních hran dílo rozřízneme.Prázdný rámek dáme stranou,zvednemei rámek starý a na stole ležící dílo nasuneme rámek nový.Pokud by na díle dostatačně nedržel,vložíme mezi rámek a dílo kousek rozmáčklého vosku,panenské dílo,nebo proužek mezistěny.Při opatrném zacházeni by to mělo stačit.Je možné také rámek převázat včel.drátkem.
4) Takto upravený rámeček vložíme do nového úlu a další rámky už ometáme do nového úlu.Pokud by vznikly velké zbytky,je možné několik zbytků dát do jednoho rámku a převázat drátkem.Zbytky zásob dáme olízat do podmetu,nebo podstrčeného nástavku.
5) Změnu provedeme pokud možno před snúškou.Ušetříme si komplikace se zásobami v medu.Není to ale podmínkou.Zato podmínka je dostatečná teplota.

Hodně úspěchu !!!

Pri prechodu na novou rm jsem u stareho ulu odstranil strupek a nad stare dilo jsem postavil nastavek s novou rm. Dal jsem do nej par sousi a zbytek mezisteny. Pokud mezi spodnimi a hornimi ramky je moc velka mezera, dej napric spodnich ramku nejake latky (napriklad loucky ze starych ramku), aby vcely snaze prelezaly nahoru. Az zjistis, ze se matka prestehovala, oddel nastavky materi mrizkou a az ze starych ramku vybehne vsechen plod, jsi bez starosti.
Protoze vetsinou uly nemaji stejne rozmery, musis nejak vyresit mezery mezi kraji nastavku. Ja tam daval pruhy stareho lina.
Zdravi Pavel

Mám problém:
Rozšiřoval jsem vloni počet včelstev,
tavil starší plásty, v jednom úlu byla myš a
nakonec jsem teď na začátku sezony s minimem souší,
které bych mohl dát do medníku.

Napadají mě 2 metody jak postupovat a zajímá mě váš názor, která by byla nejlepší,
případně jestli se to dá dělat i jinak a lépe:

1. Nasadit medník s 9 mezistěnami, na kraje jako krycí plásty dát souše.

2. Celý nástavek mezistěn podstavit dolů na dno,
do něj dát 1 plást s plodem a matku (budu mít zas asi problém ji najít),
a mateří mřížkou přinutit matku pracovat na dolním nástavku s mezistěnami.

Předem díky za názory a rady
Eman

Skušenosti se stavbou v podmetu sice připouštějí určitou pravděpodobnost výstavby mezistěn v podstaveném nástavku, ale nestačí k tomu matku uzavřít mřížkou na jednom rámku. Musela by následovat dostatečná snůška motivující mladušky ke stavbě. Značná část mezistěn je i tak zanesena sladinou a matka nemá dostatek prostoru ke kladení. Omezení plodu pak vede k rojové náladě. Panenské plásty zanesené medem po vytočení většinou matky nerady zakladou. Proto je vhodnější mezistěny vkládat do "medníku", tedy nad plod. I pro jejich výstavbu je nutná silná snůška (např. v řepce), jsou však postaveny dokonaleji (až k okraji) než v podstaveném nástavku. Použití starších souší na okraje nástavku není nutností. Nedostavěné krajní mezistěny stačí přeložit do středu nástavku.
S pozdravem "bzbzbz" Honza

Podívej se na http://www.n-vcelari.cz/, praktická ukázka z 31.3.03.
Tonda

Pratele,
po letech nesmeleho pokukovani po vcelach a 'pouheho' procitani konferenci,
clanku a par knizek mam pocit, ze se mi podarilo si udelat jakousi predstavu
o tom co vcelareni obnasi a co do nej cekam. Takze nezbyva nez konecne ve
svych 35 letech zacit a pochopitelne vyresit ulovou otazku.

Priznam se, ze mne pomerne dost lakaji ruzne uvahy o alternativnich metodach
chovu jako je Vituv louckovej ul v lednici a louckove uly vubec, Cejkuv ul,
pripadne sny pritele Ptacka o modularnim lezanu (neco jako
http://www.beesource.com/eob/althive/bush/index.htm?), ale zacit bych chtel
s moderni metodou, ktera mi da sanci dobre zvladnout zacatek a po case bez
problemu rozsirit chov z pocatecnich 5-10 na nekolik desitek vcelstev a v
rentabilni privydelek.

Takze bych si chtel svepomoci poridit nizkonastavkove tenkostenne uly,
jednotna vyska nastavku s tim, ze pokud budu mit pocit ze v plodisti to chce
vyssi plast a cas a silu experimentovat, tak dam do dvou nastavku ramek
vysoky 2 x NN + vceli mezera.

Z toho co zatim vim mi vychazi prave volba mezi Optimalem a NN verzi
Langstrotha (ne že bych nikdy neslyšel o jiných NN úlech, ale ze shlednutych
diskuzi mam dojem, ze Optimal ma solidni povest a Langstroth je zase
strategicky idealni volba).

Je ctvercovy pudorys Optimalu opravdu tak vyhodny jak pro vcelare
(manipulace), tak pro vcely?

Jak moc je na tom, ze Optimal je sity pro Kranku a Ceskou kotlinu, kdezto
Langstroth pro Vlasku a USA?

Jak moc vadi deleni plodiste nizkymi nastavky a kde a proce je hranice vysky
plodistoveho nastavku, pod kterou nelze jit?

Dekuji predem za Vase nazory a preji vse dobre

Honza Cap
Tabor

>
> Jak moc je na tom, ze Optimal je sity pro Kranku a Ceskou kotlinu, kdezto
> Langstroth pro Vlasku a USA?

V případě Optimalu s rámky 42 x 17 a Langstrothu 44,8 x 18,5 cm není žádný
rozdíl. Oba nástavky mají přesně 66 dm2 plástové plochy.

vojta

Honzo,
pokud budeš stát o můj názor, tak bych v Tvé situaci ( znám ji jen dle Tvého
popisu ) vůbec neváhal a volil bych Langstroth. A to ve variantě s vysokým
plodištěm a nízkými medníkovými nástavky. A to i přes zdánlivé komplikace s
různou rámkovou mírou. Pro vyzimování včelstev je vysoký rámek v plodišti
bezkonkurenční a výhody nízkých medníků jak pro kvalitu medu ( obsah vody ),
tak pro obsluhu v sezoně rovněž. Metodika je do potřebných detailů
propracovaná a popsána v dostupné literatuře.
Postupně ubývá kutilů, kteří si umí vše potřebné vyrobit a jsou tomu ochotni
obětovat čas i prostředky. Z ryze ekonomických důvodů vyjde vždy levněji si
potřebnou věc koupit, ( tedy vydělat si na ní svou profesí ). Optimal je dle
mého názoru stejně dobrý a je velmi uvážlivě zdokonalován a doplňován. Skoro
se mi proto jeví pro amatérské včelaření tak do 30 včelstev nejlepší, ale
kritéria pro posouzení jsou u všech úlů dost individuální. Sám jsem si
různou zkušennost s mnoha různými typy úlů ověřil. Např. - dokud jsem
včelařil s matkami z rojů, vycházel mi jako všestraně nejlepší úl gerstung -
dnes ho nikdo nezná ( rád ho popíši pokud o to někdo bude stát ) ale pro
plodné moderní matky se jeho původní výhody zcela negovaly.

Takže můj názor je - experimenty typu Čejkův úl ( o dalších Tvou zmiňovaných
loučkových úlech nejsem kompetentní se vyjádřit ) si ponech v rezervě pro
případ důchodu, nebo nějakého zdravotního omezení ( nebo pokud by Tě posedlo
obdobné nádherné šílenství jako mne). Včelaření např. v ČjÚ je sice určitě
životaschopné ( pro včely, včelaře i med ), ale je to o něčem jiném, než
popisuješ, že chceš. Pokud já píši o Čejkově úlu, tak především proto, abych
těm, kdo o to budou stát poskytl informaci. Přes počáteční nepochopení části
včelařů mám pocit, že to není zbytečné. Ale podobné možnosti poskytuje např.
Optimal ve své doplňované podobě.


> o tom co vcelareni obnasi a co do nej cekam. Takze nezbyva nez konecne ve
> svych 35 letech zacit a pochopitelne vyresit ulovou otazku.

> Priznam se, ze mne pomerne dost lakaji ruzne uvahy o alternativnich
metodach
> chovu jako je Vituv louckovej ul v lednici a louckove uly vubec, Cejkuv
ul,
> pripadne sny pritele Ptacka o modularnim lezanu (neco jako
> http://www.beesource.com/eob/althive/bush/index.htm?), ale zacit bych
chtel
> s moderni metodou, ktera mi da sanci dobre zvladnout zacatek a po case bez
> problemu rozsirit chov z pocatecnich 5-10 na nekolik desitek vcelstev a v
> rentabilni privydelek.
>
> diskuzi mam dojem, ze Optimal ma solidni povest a Langstroth je zase
> strategicky idealni volba).
>
> Je ctvercovy pudorys Optimalu opravdu tak vyhodny jak pro vcelare
> (manipulace), tak pro vcely?

Nemyslím si to pro oblast táborska - snad do teplejších končin.

> Jak moc je na tom, ze Optimal je sity pro Kranku a Ceskou kotlinu, kdezto
> Langstroth pro Vlasku a USA?

Vlašku neznám. Ale v obou úlech je třeba provádět zásahy s přímou vazbou na
aktuální roční období v místě, kde se včelaří. Kvalita matky a snůškové
podmínky jsou prvořadé. Myslím, že mnozí popularizátoři metod převzatých z
německé, či americké literatury nenašli dost odvahy publikovat ověřené
výsledky na ( pestré ) podmínky české kotliny. Ale mám pocit ( tedy ne
zkušennost ), že rozdíly nebudou při odborném a uvážlivém přístupu fatální.

> Jak moc vadi deleni plodiste nizkymi nastavky a kde a proce je hranice
vysky
> plodistoveho nastavku, pod kterou nelze jit?

Teoreticky si myslím, že jít pod 10cm je kontraproduktivní pro včelaře i
včely. Mnoho dřeva, mnoho mezer, mnoho zmatků.

> Honza Cap
> Tabor

Přeji všem, aby rozhodnutí o včelaření mohli uskutečnit ke své spokojenosti
a na základě nezkreslených informací.
Lidský život je cesta od jednoho rozhodnutí k následujícímu ;-)
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.465 / Virová báze: 263 - datum vydání: 25.3.2003

Měl jsem radost jak nám pěkně začalo jaro, byla pěkná pylová snůška. A najednou prudké ochlazení. Vím, je začátek dubna, ale stejně. Jaký je Váš názor? Jak to ovlivní jarní rozvoj, spotřebu zásob a celkový stav včelstev?

Pro kolíbavou pilu stačí si vyrobit jednoduchý přípravek.Dvě podložky vložené z každé strany pily a podložky, mezi kterými je pila upnutá.Podložky, třeba ze sololitu, z jedné strany sešikmíme tak, že budou jako klín.Podle toho jak se podložky proti sobě na pile natočejí máme poříznutou šíři zubu. Přeji hodně štěstí při výrobě cimbuří. Lorenc

Ministerevstvo vnitra jmenovalo 23.2.1948 do Jednoty...a doZemských ústředí včelařských,jakož i do včelařských družstev,v Praze,v Brně,Opavě,národního správce přítele Ladislava Bohma faráře z Doks,který se ihned ujal svého úřadu a jmenoval své zmocněnce v Brně:F.Hrušáka,Karla Adamce,J.Kudličku.

Všechna včelařská družstva byla soustředěna pod jednu správu se sídlem v Praze.Clenové předsednictva musí tvořit rozhodnou většinu ve správní radě družstva.
výroba včelařských potřeb se rozděluje:
Ze dřeva v družstvu v Prievidzi,ze železa v Heinzově na Moravě.
Slovenští družstevníci totiž zařazují se plně do družstevního hnutí.Jest k jejich cti,že myšlenku nového včelařského družstevnictví dobře pochopily a bezvýhradně se připojují.

Vedle těchto dvou družstev mohou býti zřizována i místní včelařská družstva.
Ukolem jejich je získávat půdu z pozemkové reformy a obhospodařovat jí.Pastva pro včely,produkce semen,léčivé byliny.V důsledně provedený úkol bude znamenat rozhodné postavení v Evropě.

Zatím se vyjednává a docela úspěšně o připojení soukromých podniků...
...Národní správa ve firmě Bratři Svarců v Kolči:
Ladislav Bohm,Josef Zadrobílek místopředseda Jednotného Svazu českých zemědělců,Jaroslav Pánek dělník v Kolči.
Jednota včelařů RčS uspořádala o svatodušním pondělí večírek s čelných představitelů včelařství a zástupců nejvyšších státních úřadů.
Za Slovensko promluvil př.Dr.Novacky:Připoměl starou,jen okupací přerušenou spolupráci a uvítal nové pojetí včelařství...Vývody všech řečníků shrnul na konec ve velmi srdečném projevu slovenský farář př.Predměrský v němž uvítal nový duch i smšr československého včelařství.

Včelařská Odborná Rada s poradním včelařským sborem na Moravě a ve Slezsku vypracovala plán podnikání v 1949 v prvním roce pětiletky.Mohu ubezpečit včelaře,že jednání konala se v naprostém přátelství...
/z časopisu Včelař/

vše v dobrém franta

Cim je nejlepsi natrit úly ???
Je mozne pouzit nejaky Oversol nebo Luxol ?
Dekuju za vase tipy a nazory.

Mám malou osobní zkušenost s přechodem na jinou míru. Včelařím na r.m.37x30 cm a používám nástavkové úly vlastní výroby. Loni na jaře jsem přivezl na včelnici několik včelstev na r.m. 39 x 24 cm. Nechci včelařit na dvou mírách. Pro převod včelstev jsem použil staré klasické Čechoslováky vyráběné dříve Bednářským družstvem Brno. Plodiště je přístupné horem i zadem. Včelstva jsem přeložil na rámcích 39 x 24 do plodiště čechoslováku na studenou stavbu. Ze dvířek plodiště jsem vyjmul uteplivku a okénko posunul dozadu. Když včelstvo zesílilo nasadil jsem medník již s plásty 37 x 30. Nevkládal jsem mateří mřížku. Včelstva přirozeně přešla na novou míru. Tato metoda je použitelná pouze omezeně. Pro přechod ve větším měřítku bych volil tzv. "norské zimování"

Od poloviny unora dodavam do vcelstev vodu pomoci knotu vedeneho nad louckami. K tomu me primela obava z melicitozniho medu. Mel jsem predstavu, ze pokud bude mit vcelstvo dost vody, poradi si i se ztuhlymi zasobami. Jak se ukazalo u kamaradu vcelaru, prezimovali celkem dobre i bez dodavani vody. Ale co je pozoruhodne, vcelstva celou dobu silne topi, ale nevyletuji ven. V prumeru odeberou 0.5 dcl za dem. Je mozne ze za mesic zjistim, ze (podobne jako Jara Cimrman) tudy cesta nevede. Ale co kdyz to vcelam prospeje? Cena vody je oprtoti jinym potrebam vcel nejmensi.

Jeden z účastníků nonference má problémy se spojením a tak to zkouším prošťouchnout.
Honza

Srdečně zdravím.

Mám dojem, a pohled na stránky konference mě ho potvrzuje, že mi od 8.4.03 nechodí příspěvky? čím to může být? Jsem přihlášen z adresy josef.samalik/=/seznam.cz .

Díky za radu.

jose

Nechci mít nemístnou poznámku, ale při takovém způsobu práce s pilou se
nedivím tomu, kolik včelařů nemůže v hospodě objednat deset piv (chybí
jim na to prsty). Radši než uvažovat o podobných úpravách pily bych si
koupil v některém hobbymarketu vrchní frézu (mají je v částkách už od
1000 Kč) a sehnal si, nebo si nechal vyrobit nějaký přípravek, který ji
povede v příslušných mezích. Už to tady u tohoto tématu bylo předváděno
i s prodejcem.

S pozdravm

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Frantiek Lorenc [mailto:frant.lorenc/=/volny.cz]
> Sent: Tuesday, April 08, 2003 9:00 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: RE: cimbuří
>
>
> Pro kolíbavou pilu stačí si vyrobit jednoduchý přípravek.Dvě
> podložky vložené z každé strany pily a podložky, mezi kterými
> je pila upnutá.Podložky, třeba ze sololitu, z jedné strany
> sešikmíme tak, že budou jako klín.Podle toho jak se podložky
> proti sobě na pile natočejí máme
> poříznutou šíři zubu. Přeji hodně štěstí při výrobě cimbuří.       
>        
>                       Lorenc
>

Od těhle přípravků raději dál.

Ekologicky uvažující včelaři doporučí fermež, já tixotropní syntetický
bezbarvý lak. Podle osobních zkušeností vydrží na volně umístěných úlech
přes dvacet let a protože je gelovitý, tak se velice dobře natírá a
nestéká.

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Petr [mailto:e-mail/=/nezadan]
> Sent: Wednesday, April 09, 2003 12:27 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Cim mam natrit uly ???
>
>
> Cim je nejlepsi natrit úly ???
> Je mozne pouzit nejaky Oversol nebo Luxol ?
> Dekuju za vase tipy a nazory.
>

Zdrvicko



Neviem ako v inych krajoch ale tu u nas (Rajecká dolina) je snehu tolko
co v januari. Teplota stale oko -2, -4 stupne aj cez den a okrem toho
sustavne snezi. Pred dvoma tyzdnami bolo skoro 20+ a teraz zima ako v
Carihrade.

Ak to potrva dlhsie myslim ze jarny rozvoj dostane poriadnu facku.


Pista

Zdravím

Mňa by zaujímal Váš názor na podnecovanie. Či
podnecovať cestom, cukrovým roztokom alebo otváraním
zásob, kedy podnecovať alebo či vôbec podnecovať.
Ja mám dobré skúsenosti s podnecovaním cukrovým
roztokom 1:1 asi 0,2 kg cukru denne počas teplých dní
v čase kvitnutia liesky a vŕby rakyty. Keďže zimujem
len v 1 nadstavku jedná sa zároveň aj o určité
doplňovanie zásob, aj keď väčšina rodín ich ešte má
dosť.

Peter Malindžák

__________________________________________________
Do you Yahoo!?
Yahoo! Tax Center - File online, calculators, forms, and more
http://tax.yahoo.com

subscribe josef.samalik/=/seznam.cz


avast! (VPS 8.4.2003): zprava neobsahuje virus

Ahoj!

Vrátím se (opět) k propagaci medu, k letáku. Diskuze se, částečně,
přenesla i na stránky Včelařství.


Já sám si na PC dělám každým rokem letáček, který pak dávám
zákazníkům. Nyní se snažím předávat informace pomocí webu, ale
zejména pro starší lidi to není ideální.

Nemám příliš v lásce zvolání typu "Máte rádi med? No to je dobře!!",
spíš se snažím předat nějaké informace, přidat nějakou zajímavost,
aby lidé viděli, že kolem včeliček je spousta zajímavých věcí.

Proto jsem připravil leták, který je umístěn na stránkách
http://sweb.cz/josef.samalik v "Download". Vím, že právě Vy, kteří
pracujete s webem, umíte pracovat s PC a nebudete tedy zřejmě tento
leták potřebovat. Nicméně kdo by chtěl, má ho zde k dispozici. Je ve
formátu *.doc, velikost asi 100kB, jen je nutno na titulní straně
upravit údaje o včelaři. Pokud by "to" při stahování chtělo nějaké
heslo, dejte prostě "Storno".

Ať nám to bzučí a je konečně jaro!

jose

P.S. Nějak mi blbne PC, pokud by tato zprava došla vícekráte, tak se
omlouvám.

...smažte prosím...

Srdečně zdravím...

Mám dojem, že mi nechodí příspěvky, byl byste tak laskav a podíval se jestli
nedošlo k mému odhlášení? Bývám připojen z adresy josef.samalik/=/seznam.cz .

Děkuji a přeji hezký den.

Josef Šamalík
tel.:607732399

Diky vsem, kdo jste mi nsapsali nazor ohledne volby Langstroth x Optimal.
Mnohe jsem si ujasnil, ale zustavam na pochybach ohledně vysokých plástů v
plodišti:

Aby bylo nastavkareni efektivni, je zadouci mit nastavky jednotne vysky a
vice mene co nejnizsi (zalezi hlavne kolik je clovek ochoten investovat do
vetsiho poctu ramku).

Na druhou stranu jsem cetl mnoho hlasu, ze matka zpravidla vyrazne preferuje
vysoky plast v plodisti = mezery ji nevoni.

Opacne hlasy zase tvrdi, ze zimni chomac na NN lepe prechazi mezi plasty. To
mi pripada podezrele - vcely by se meli presouvat tema svejma ulickama a ne
behat z jedne do druhe. Jinak by si uprostred divociny prece staveli
spojovaci tunely treba kazdejch 10 cm.

Myslim ze NN v plodisti jsou velmi prakticka vec a stoji za uvahu, ale ze by
mel vcelar na druhou stranu udelat vse proto, aby byla pl. plocha co mozna
nejcelistvejsi (jak se snazi autori Optimalu) a prostavovani mezi patry
nebranit mechanicky, ale selekci vcelstev jak radi pritel Cermak.

Kombinovat vysoke jednodilne plodiste s polonastavky mi cim dal vic pripada
velmi neprakticke, zvlast kdyz za idealni vysku plastu mnozi povazuji vice
nez 30 cm (to uz pak muzu mit lezan s obrovitymi ztlustlimi mednymy plasty,
ktere 2 nebo 3 svoji plochou nahradi cely polonastavek Langstroth).

Zdravi

Honza Cap

V USA uz nejakou dobu propaguji mezisteny s velikosti bunek 4,9 mm.

V jejich konferencich se pise o tom, ze je to blize prirozene velikosti vcel
a ze v ramci boomu mezisten se pred voce nez 100 lety prosadily formy a
umele zvetsenymi bunkami. Pritom umele vetsi vcela je pri nachylnejsi na
nektere parazity (snad nejake trachealni roztoce) a podobne. Na druhou
stranu si i jedna rasa vcel v prirode stavi ruzne velke bunky podle
zemepisne sirky/klimatu - na severu vetsi, na jihu mensi.

Jak to je s tou historii velikosti bunek mezisten?
Tyka se 4,9 mm take kranky, nebo vubec ne?

Zdarvi
Honza Cap

Chtěl bych dát podmět do diskuze o internetových stránkách CSV.Nebylo by marné aby se vytvořily www str které by obsahovaly všechny ankuální svazové informace?

Je to dost možné, že vyráběné mezistěny mají větší buňky, než je pro včely
přirozené. Na mezistěnách od jednoho výrobce našim včelám zjevně základy
buněk nevyhovují, protože na ploše vystavěného plástu tvoří spoustu
mezibuněk (tzv. přechodných buněk) v takových jakoby provázcích - někdy to
vyfotím a uveřejním. Na mezistěnách ze Stražiska to nedělají.

Ale musím uvést na pravou míru to, že by velikost buněk závisela na
zeměpisné šířce. To se dlouho traduje na základě měření ruských autorů.
Myslím že to byl Prof. Ruttner, velký znalec včelích ras, kdo objasnil, že
tvrzení ruských badatelů byl klam, zdánlivá závislost. Tam totiž šlo o
postupný přechod od jedné rasy na jihu k jiné na severu, proto se zdálo, že
velikost buněk se mění se zeměpisnou šířkou. Místo toho šlo o plynulou změnu
genotypů (genetického založení včel v populaci). Až přesné znění Ruttnerova
vysvětlení najdu, pošlu ho do konference.

K. Čermák


> V USA uz nejakou dobu propaguji mezisteny s velikosti bunek 4,9 mm.
>
> V jejich konferencich se pise o tom, ze je to blize prirozene velikosti
vcel
> a ze v ramci boomu mezisten se pred voce nez 100 lety prosadily formy a
> umele zvetsenymi bunkami. Pritom umele vetsi vcela je pri nachylnejsi na
> nektere parazity (snad nejake trachealni roztoce) a podobne. Na druhou
> stranu si i jedna rasa vcel v prirode stavi ruzne velke bunky podle
> zemepisne sirky/klimatu - na severu vetsi, na jihu mensi.
>
> Jak to je s tou historii velikosti bunek mezisten?
> Tyka se 4,9 mm take kranky, nebo vubec ne?

Těžko je radit jednoznačně, jaký systém je pro někoho lepší. Napřed je nutno
zvážit všechna pro a proti.
Obecněji bych řekl, že vsoký plást je pro včely hlavně na jaře výhodnější
tehdy, když je nepříznivé jaro. Jako např. letos, ve srovnání s jarem
teplejším, příznivějším. Nebo v rámci území je pro včely lepší ve vyšších -
studenějších polohách.

Ještě k původnímu dotazu p. Čápa - čtverec Optimalu a jeho vhodnost. Je to
výhoda pro včely, ale těžko ji nějak přesněji vyjádřit (vyčíslit). I
obdélník blížící se čtverci, kdy délka rámku je o něco větší než vnitřní
šířka nástavku (tedy ne naopak jako u ležanů) je dobrý. Ale např. Langstroth
s 9 rámky už by byl moc obdélníkovitý, včely celý prostor nemohou obsednout
při kruhovitém chumáči (při pohledu zhora). Platí to i pro plodové hnízdo na
jaře - pokud ho zploští v důsledu dlouhých plástů, jsou vyšší tepelné
ztráty. Rozdíl 3 cm v délce rámku mezi Optimalem a Langstrothem není pro
včely podstatný z hlediska zvládnutelnosti prostoru jimi, mnohem více záleží
na tvaru celkového prostoru úlu a samozřejmě na kvalitě včelstva v něm.

Pro zájemce o nízkonástavkové včelaření dávám k dispozici text své útlé
publikace z r. 1994 "Včelaření v nízkonástavkových úlech". Je odeslána jako
PDF file správci konference - má být umístěna pro download, snad už brzy. Je
tam kompletní dokumentace úlu Optimal, popis výroby, metodika ošetřování v
nízkonást. úlech atd.

K. Čermák


----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <capjan/=/ekolog.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 11, 2003 6:00 PM
Subject: Vhodnost dělení plodiště nízkými nástavky


> Diky vsem, kdo jste mi nsapsali nazor ohledne volby Langstroth x Optimal.
> Mnohe jsem si ujasnil, ale zustavam na pochybach ohledně vysokých plástů v
> plodišti:
>
> Aby bylo nastavkareni efektivni, je zadouci mit nastavky jednotne vysky a
> vice mene co nejnizsi (zalezi hlavne kolik je clovek ochoten investovat do
> vetsiho poctu ramku).
>
> Na druhou stranu jsem cetl mnoho hlasu, ze matka zpravidla vyrazne
preferuje
> vysoky plast v plodisti = mezery ji nevoni.
>
> Opacne hlasy zase tvrdi, ze zimni chomac na NN lepe prechazi mezi plasty.
To
> mi pripada podezrele - vcely by se meli presouvat tema svejma ulickama a
ne
> behat z jedne do druhe. Jinak by si uprostred divociny prece staveli
> spojovaci tunely treba kazdejch 10 cm.
>
> Myslim ze NN v plodisti jsou velmi prakticka vec a stoji za uvahu, ale ze
by
> mel vcelar na druhou stranu udelat vse proto, aby byla pl. plocha co mozna
> nejcelistvejsi (jak se snazi autori Optimalu) a prostavovani mezi patry
> nebranit mechanicky, ale selekci vcelstev jak radi pritel Cermak.
>
> Kombinovat vysoke jednodilne plodiste s polonastavky mi cim dal vic
pripada
> velmi neprakticke, zvlast kdyz za idealni vysku plastu mnozi povazuji vice
> nez 30 cm (to uz pak muzu mit lezan s obrovitymi ztlustlimi mednymy
plasty,
> ktere 2 nebo 3 svoji plochou nahradi cely polonastavek Langstroth).
>
> Zdravi
>
> Honza Cap

Reaguji na příspěvek zvětšované buňky.
Jsem přesvědčen,že dnešní buňky na mezistěnách jsou zvětšované.Jestli to trvá již 100 let,to nevím,ale já jsem ještě v r.1954 používal mezistěny nezvětšované.Dělal jsem si je sám a mám na ně ještě lis.Mezistěny byly 26,5*25 cm,hodily se do stojanů.Do budečáků jsem musel dávat do jednoho rámku 1,5 mezistěny.Mezistěny byly trochu silnější.S mezistěnami vyměněnými za vosk,byly začátkem 50 let určité potíže.Vosk byl nekvalitní,míchal se s patafinem a tak při vyšší teplotě se mezistěny v horní části protahovaly,buňky se ještě zvětšily a tak často býval v horní části rámku proužek trubčiny.Tehdejší kvalitu dokazuje,že když jsem chtěl po 40 letech vyměnit balík mezistěn jako vosk za nové mezistěny,tak mi ho v Praze v Křemencově ul,nechtěli vyměnit.Obhájil jsem se tím,že balík byl originálně zabalen a uvnitř byl ještě paragon dokazující,že jsem mezistěny před lety zakoupil právě u nich. Tak mi je vyměnily.Od té doby se kvalita podstatné zlepšila.Rozdíl ve velikosti buněk je vidět pouhým okem.Že by jedny byly lepší, nebo horší,nemohu potvrdit.Snad jen to,že silnější byly pevnější.Počítám,že jestli se dožiji toho,že vosk bude obsahovat velké množství residuí,že se k nim pro těch pár včelstev zase vrátím.Svého času jsem si přečetl v Konferenci,že statistika říká,že od r.1925 až 1935 byly u nás průměrné výnosy medu od 0,44 kg do 8 kg na včelstvo.Zdá se,že bychom si mohli dnes zatleskat.Upozorňuji ale,že můj otec měl v letech 1929 a 1930 12 včelstev a každý rok prodal 6 g medu.Snad 100krát jsem slyšel jak byly v těchto letech velké mrazy,až 30 stupňů.že vymrzlo 80% stromů,měli jsme sady švestek a hlavně jak se mu ho podařilo dobře prodat překupníkům do Liberce ve velkém,za ceny v detailu.Měl na ta svědky.Mimo jiné místního koláře,který mu nestačil dělat štandlíky asi na 60 kg.Prý mu to dalo víc než celé hospodářství asi 4 ha.Tím jsem chtěl říci,že velikost buněk nebude jen to hlavní ve zdárném chovu včel.Přeji nám všem,aby i letošní rok byl stejně úspěšný.

Hodně úspěchů !!!

Při tom víkendovám přetahování zimy s létem jsem pozoroval, jak včelstva při
chvilkovém létě silně vyletovala a na začátku chumelenice se zas hromadně
vracela. Myslím, ľe takové oscilace teploty mohou mít vliv hlavně na počet
včel, které se stihnou vrátit do bezpečí úlu. I kdyby vąak v době výkyvu
teploty chlad pronikl do úlu, nic váľného by se s otevřeným plodem nemuselo
stát - vydrľí bez újmy sníľení teplot i po několik hodin. Ale příchod
trvalejąích teplot pod nulou v daląích dnech můľe mít vliv na mnoľství
zachladlého plodu a zvýąení spotřeby zásob - chomáč se stáhne a v okrajích
chomáče můľe plod zachladnout.
Nechci si hrát na věątce, ale dovolím si vyslovit svou úvahu ( spíą jako
vybídnutí k diskuzi ) :
1.snůąka z řepky bude opoľděna asi o týden. Loni u nás byla počátkem května,
letos tedy bude aľ ve druhém týdnu
2.do snůąky by měla včelstva významně plodovat o 40dní dříve. To bylo koncem
března - to bylo jaro a dá se předpokládat, ľe aľ do zavíčkování se plod
mohl vyvíjet celkem dobře. V okolí jiľ zavíčkovaného plodu byl plod
otevřený, který nyní mohl zachladnout. Včely jej z buněk brzy odstraní. Na
jejich místo hned po zlepąení počasí matka naklade plod nový, ale její
kladení bude intenzivnějąí ( má snahu úbytek nahradit). Takľe v závěru
snůąky z řepky bude náhlý přebytek včel a vyąąí tendence včel k rojení ( neľ
tomu bylo v předchozích asi třech letech.)
3. pro případy jako je letoąní dubnové přetahování jara se zimou vidím jako
výhodnějąí pro přezimování včelstev vysoký rámek v plodiąti. Na něm mají
včelstva dostatek prostoru pro dokonalý přístup k zásobám glycidů, pylu a to
vąe v těsném sousedství s plodem - bez mezer a dřeva louček nízkých
nástavků. Tak je větąí ąance, ľe se popisované důsledky projeví u vysokého
rámku jen minimálně.
4. pro včelstva, která se potýkala přes zimu s nějakými nedostatky
vyruąování ptáky a hlodavci, ąpatným umístěním zásob, nemocemi..) mohl být
příznivějąí duben nadějí na záchranu ( i kdyľ by z nich uľitek nebyl valný),
ale takhle to část z nich nezvládne. I normální březen a duben jsou pro
včelstva nejvypjatějąími obdobími roku. Pokud neuhynou, omezí plodování a do
snůąkové kondice se dostanou aľ po snůące. Stále mi nikdo nevyvrátil
Brennerův zákon minima ), ľe pokud je jeden z podstatných činitelů pro
ľivot včelstva v minimu, podřídí včelstvo vąechno své konání tomuto
činiteli.

Pokud by někdo měl potřebu slabąím včelstvům nějak pomoci, tak snad jen
dodáváním vody do úlu, ale předevąím zúľením na obsednuté plásty. Ale pro
mnohočetnost úlů a způsobů chovu včelstev nelze dát jednotný univerzální
návod. Já ani v tomto období do včel nijak nezasahuji. Co je dobré to si
poradí samo a lépe.

S přáním brzkého definitivního konce deprimující zimy
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php


> Měl jsem radost jak nám pěkně začalo jaro, byla pěkná pylová snůška. A
> najednou prudké ochlazení. Vím, je začátek dubna, ale stejně. Jaký je Váš
> názor? Jak to ovlivní jarní rozvoj, spotřebu zásob a celkový stav
včelstev?


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.465 / Virová báze: 263 - datum vydání: 25.3.2003

Teprve se učím a tak nevím, jestli jsem se správně rozhodl pro Langstroth 44,8 * 23,2 před optimálem 42*34 v plodišti a medník 42*17. Už jsem se rozhodl, nebudu to už měnit, protože si myslím , že se včely už nějak přizpůsobí a mám včelstva už zamluvené, ale přece... má někdo zkušenost s těmito mírami ? Může někdo porovnat svoje zkušenosti s oběma mírami ?

děkuji Vodička

Omlouváme se účastníkům konference za technické problémy v období 8. - 11. dubna t.r. Na konferenčním serveru byly technické problémy (s diskem, přepsaný MBR). Snad už to bude v pořádku. Některé podané příspěvky byly účastníkům rozdistribuovány se zpožděním, ale doufáme, že se nakonec žádný z nich neztratil.

Přeji všem definitivní konec zimy!

Jak jste kdo na tom s vyzimováním? Já jsem na Vysočině po intenzivní podzimní melicitosní snůšce přišel o třetinu včelstev.

Kupoval jsem LUXOL, prodali mi LUSONOL nebo LUXONOL (nepoznám, zda písmenko
na plechovce je S nebo X) a na plechovce je napsáno, že je tento lak vhodný
pro nepřímý styk s poživatinami, krmivy, pitnou vodou...

jose

Od těhle přípravků raději dál.
>
> Cim je nejlepsi natrit úly ???
> Je mozne pouzit nejaky Oversol nebo Luxol ?



avast! (VPS 11.4.2003): zprava neobsahuje virus

Ahoj,

já osobne jsem nikdy nedponecoval (krome toho, ze pri jarní prohlídce jsem
narusoval vícka zásob kolem plodu), ale letos asi budu.
Budu muset vcelky nastartovat, protoze pocasí zatím nepreje a repka pokvete.
Mám doma 20 kg lonského medu, který rozpustím a podám s vodou pres
prosakovací vícka.

jose

----- Original Message -----
From: "Pete Mal" <cscipion/=/yahoo.com>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 11, 2003 4:46 PM
Subject: Podnecovanie


| Zdravím
|
| Mňa by zaujímal Vás názor na podnecovanie. Či
| podnecovať cestom, cukrovým roztokom alebo otváraním
| zásob, kedy podnecovať alebo či vôbec podnecovať.
| Ja mám dobré skúsenosti s podnecovaním cukrovým
| roztokom 1:1 asi 0,2 kg cukru denne počas teplých dní
| v čase kvitnutia liesky a vŕby rakyty. Keďze zimujem
| len v 1 nadstavku jedná sa zároveň aj o určité
| doplňovanie zásob, aj keď väčsina rodín ich este má
| dosť.
|
| Peter Malindzák
|
| __________________________________________________
| Do you Yahoo!?
| Yahoo! Tax Center - File online, calculators, forms, and more
| http://tax.yahoo.com
|
|
| avast! (VPS 8.4.2003): zprava neobsahuje virus
|


avast! (VPS 11.4.2003): zprava neobsahuje virus

V prispevku 2695 jsem psal o dodavani vody do vcelstev pomoci knotu a to nad loucky.
Nuze upresnuji :
Pri poslednim otepleni (pred poslednim vpadem arktickeho vzduchu) jsem radostne pozoroval prinos pylu. Na to co jsem ocekaval byl vpravde silny. Ihned jsem dojel na kole ke kamaradovi a sledoval pohyb vcel na cesnech jeho vcelina. Zdalo se mi, ze je to podstatne mene.
A ted jsem jaksi rozpolceny. Jedno (pozitivni) vysvetleni: Nastala vymena zajmu vcel a to pyl za vodu. Tedy ja dodam vodu a vcely maji po starosti a mohou se venovat vice pylu.
A druhe (horsi) vysvetleni: proste nahoda a ja si zbytecne fandim.
Objektivne zjistit rozdil je pracne. Chtelo by to na jednom tanovisti mnohem vice vcelstev a ty rozdelit na sude a liche a jednem dodavat vodu a druhym ne. Pak samozrejme vyhodnotit.
Ale obracim se na nejakeho znalce - je vubec ten trik "voda za pyl" mozny? Nenosi vcela do ulu soucasne vodu i pyl Muze dojit k presmerovani zajmu u vcel tak, ze vcelar odboura svoji peci jedno z mnoha omezeni ovlivnujicich zivot vcel?
Bylo by to dost lakave, protze voda je skutecne z tech vsech nakladu ten nejlevnejsi. Dodavat ji knotem nad loucky navic znamena, ze voda je vcelam k mani i ve studenych dnech(24 hodnin za den!), kdy nemohou vyletovat k napajedlu.
Zdravim a pokud ma nekdo podobnou zkusenost at da vedet.
Franta Herout

Zdravim vespolek.

Volil bych luxol ci podobnou lazur pro venkovni uziti na bazi oleju, ne
akrylatu, nebo ten lak. Prece jen jsou ze vseho nejtrvanlivejsi. Nebal
bych se jejich zdravotni zavadnosti, denne se v zivote setkavame s
tisickrat zavadnejsimi materialy. Pokud ma byt nater barevny, asi neni nic
vhodnejsiho. V ule asi neni potreba nic natirat, vcely si to potahnou
samy. Kdesi v nejake stare knizce jsem cetl navod na propolisovy lak,
varilo se to nejak s cpavkema a jina achymie. Ale protoze mam alergii, tak
jsem ani nepomyslil to vyzkouset.


Zdravi PP.

>
> Ekologicky uvažující včelaři doporučí fermež, já tixotropní syntetický
> bezbarvý lak. Podle osobních zkušeností vydrží na volně umístěných úlech
> přes dvacet let a protože je gelovitý, tak se velice dobře natírá a
> nestéká.

Mám možná související prosbu:
etiketu je třeba nalepit na sklenici. Samozřejmě, že vím, že se dají koupit
samolepicí folie, ale má někdo zkušennost, čím lepit papírové etikety na
sklo, aby ten lep byl smytelný při použití běžného saponátu?
Někteří mí známí mi vracejí sklenice od medu a smýt lepidlo po samolepce je
někdy dost pracné. To co jsem měl zatím možnost vyzkoušet buď na sklenici
nedrží, nebo drží i když už nemá.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php

>
> Proto jsem připravil leták, který je umístěn na stránkách
> http://sweb.cz/josef.samalik v "Download". Vím, že právě Vy, kteří


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.465 / Virová báze: 263 - datum vydání: 25.3.2003

Tento dubnový návrat zimy mě připravil o včelstvo,které při
březnové kontrole plodovalo a vypadalo vcelku dobře.
Mohl by mi někdo pomoci a prodat mi alespoň dvoje včelstva?

Včelstva prodává paní Hlavničková z Chodové Plané, okres Tachov, včetně
úlů. Její manžel zemřel a ona už nechce sama včelařit. Adresa je v plzeňském
telefonním seznamu pod jménem Hlavnička Miroslav.---- Original
Message -----
From: těpánek <stepanek.h/=/tiscali.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 13, 2003 8:51 PM
Subject: Návrat zimy


> Tento dubnový návrat zimy mě připravil o včelstvo,které při
> březnové kontrole plodovalo a vypadalo vcelku dobře.
> Mohl by mi někdo pomoci a prodat mi alespoň dvoje včelstva?

:>samolepicí folie, ale má někdo zkušennost, čím lepit papírové
:>etikety na
:>sklo, aby ten lep byl smytelný při použití běžného saponátu?

Mě to docela šlo pomocí umělé klovatiny, (arabská guma) v papírnictví.
Namatlat nejdřív na papír a nálepky do toho lehce zadní stranou omočit.
Už jsem s tím přestal. Je to sice hezký, ale cenu "ze dvora" to nezvýší
a nejvíc mě reprezentuje kvalitní obsah sklenice.

> ... V ule asi neni potreba nic natirat, vcely si to potahnou
> samy. Kdesi v nejake stare knizce jsem cetl navod na propolisovy lak,

Ja rozpoustim propolis v technickem lihu a timto roztokem v ramci desinfekce natiram vnitrky nastavku. Zvenku mam Luxol.
Zdravi Pavel

> ... čím lepit papírové etikety na sklo ...

Letos zkousim lepit etikety na medovinu, v kramu mi doporucili bile tekute lepidlo, jmenuje se nejak jako GAMAFIX (nevim presne, nemam to tady pred sebou). Smyvat jsem to zatim nezkousel, ale protoze to vypada jako Hercules, asi s tim nebudou problemy.
Zdravi Pavel

V sopučasné situaci, kdy je prozatím fenologický kalendář opožděný asi o
týden až od dva bych neviděl jako hlavní problém podněcovat nebo ne, ale
zatím to vypadá, že bude potřeba v průběhu tak týdne až dvou (stav v
okolí Prahy) potřeba doplnit zásoby, nebo silná včelstva uhynou hlady.
Doporučuji všem, překontrolovat stav zásob alespoň u několika
"signálních" včelstev.

S pozdravem

Lněnička


> -----Original Message-----
> From: Josef Samalík [mailto:josef.samalik/=/seznam.cz]
> Sent: Saturday, April 12, 2003 3:45 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: Podnecovanie
>
>
> Ahoj,
>
> já osobne jsem nikdy nedponecoval (krome toho, ze pri jarní
> prohlídce jsem narusoval vícka zásob kolem plodu), ale letos
> asi budu. Budu muset vcelky nastartovat, protoze pocasí zatím
> nepreje a repka pokvete. Mám doma 20 kg lonského medu, který
> rozpustím a podám s vodou pres prosakovací vícka.
>
> jose
>

pro ty opozdilce mezi které také patřím , Kaufland a Globus Č. Budějovice

krystal i krupice 1 kg 12,50 včetně DPH balení bohužel v 1kg papírových
sáčcích




řepka je letos v špatném stavu , bude možná potřeba vybrat i jednotlivé
plochy , které dají výnos ,


                                   Zdraví Martin Kupka
---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

Nevím kde jsem tu informaci viděl. Pochopitelně si člověk zapamatuje
informaci a zdroj ne vždy.
Ale z hlediska zdravotní nezávadnosti ve vztahu k prodeji do sítě je Luxol
podle mých informací deklarován jako nepřípustný. Takže na včelařskou boudu
jej použiji ale na úly jsem koupil lazurovací lak s potravinářským atestem.
Ikdyž do sítě neprodávám, tak pro moje čisté svědomí k mým přímým zákazníkům
jsem od myšlěnky napřít to všechno luxolem upustil.
Jak se jmenuje teď od stolu nepovím. Ale co má a nemá potravinářský atest je
na obalu zřetelně uvedené.

Hezký den a pilné včelky
Arnošt


----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 13, 2003 3:02 PM
Subject: RE: Cim mam natrit uly ???


Zdravim vespolek.

Volil bych luxol ci podobnou lazur pro venkovni uziti na bazi oleju, ne
akrylatu, nebo ten lak. Prece jen jsou ze vseho nejtrvanlivejsi. Nebal
bych se jejich zdravotni zavadnosti, denne se v zivote setkavame s
tisickrat zavadnejsimi materialy. Pokud ma byt nater barevny, asi neni nic
vhodnejsiho. V ule asi neni potreba nic natirat, vcely si to potahnou
samy. Kdesi v nejake stare knizce jsem cetl navod na propolisovy lak,
varilo se to nejak s cpavkema a jina achymie. Ale protoze mam alergii, tak
jsem ani nepomyslil to vyzkouset.


Zdravi PP.

>
> Ekologicky uvažující včelaři doporučí fermež, já tixotropní syntetický
> bezbarvý lak. Podle osobních zkušeností vydrží na volně umístěných úlech
> přes dvacet let a protože je gelovitý, tak se velice dobře natírá a
> nestéká.

Zdravim vespolek

neverim tomu, ze vcelka, ktera prebehne po ule ZVENKU natrenem vyzralym
luxolem, zpusobi nejakou fatalni kontaminaci medu. Kdyby lidi vedeli,
odkud vcely berou vodu, nikdo by si od nas med nevzal ani zadarmo.

zdravi PP.



> Ale z hlediska zdravotní nezávadnosti ve vztahu k prodeji do sítě je Luxol
> podle mých informací deklarován jako nepřípustný. Takže na včelařskou
> boudu
> jej použiji ale na úly jsem koupil lazurovací lak s potravinářským
> atestem.

Možná nejde o to čemu věříš nebo ne. Veterináři a hygienici vymýšlejí podle
mě spoustu nesmyslů.
Ale nevím jak budou prováděné kontroly po vstupu do unie.
A nechci mít problémy, pokud by přišli na to , že jsou úly natřené
neschválnou barvou.
Nakonec si to můžeš natřít čím chceš. Já jen říkám, že já bych tam luxol
nedával.
Možná by velkovčelaři mohli říct, co zajímá hygienické kontrolory. Jestli má
smysl, se tím zabývat nebo ne.
Ale pokud vím, tak dokážou dělat problémy kvůli větším blbinám.

----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 14, 2003 11:02 AM
Subject: Re: Cim mam natrit uly ???



Zdravim vespolek

neverim tomu, ze vcelka, ktera prebehne po ule ZVENKU natrenem vyzralym
luxolem, zpusobi nejakou fatalni kontaminaci medu. Kdyby lidi vedeli,
odkud vcely berou vodu, nikdo by si od nas med nevzal ani zadarmo.

zdravi PP.



> Ale z hlediska zdravotní nezávadnosti ve vztahu k prodeji do sítě je Luxol
> podle mých informací deklarován jako nepřípustný. Takže na včelařskou
> boudu
> jej použiji ale na úly jsem koupil lazurovací lak s potravinářským
> atestem.

Myslim ze je povrchovy natěr neni problem. Kdyby
se kontrolovaly i povrchove natery tak kde bychom
byli ? Luxol na vnejsim plasti ulu mi nevadi z
hlediska hygieny - s medem do styku prece
neprichazi a insekticidni slozku kterou kdysi mel
uz davno nema. Takze je podle me pouzitelny - ale
otazna muze znit - je vhodny ? Me by u nateru vic
zajimala paropropustnost. Aby zustaly zachovany
prirozene vlastnosti dreva alespon castecne a pak
mozna i UV filtr ( zivotnost )
Osobne predpokladam nater vlastni hmotou (
oskrabky z ulu v acetonu ) a pokud to nevydrzi
tak zase lazurovaci akrylatovy lak.
v acetonu (C6000) proto ze v lihu se nerozpousti
vsechno. Uz jsem mel prkno takto na 1/2 osetrene
a oproti neosetrene casti bylo viditelne
neposkozene. I kdyz tento nater blednul
neosetrene drevo sedlo a rozpukavalo. Co na tom
ze to bude potreba natirat casteji nez jednou za
10 let. Je to vcelam vlastni a navic to skoro nic
nestoji a drevo ma temer prirodni barvu a
strukturu.

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

----- Původní zpráva -----
Od: Arnošt Hrdina <arnost.hrdina/=/ais.cz>
Datum: pondělí, 14. dubna 2003 v 11:18 dop.
Předmět: Re: Cim mam natrit uly ???

> Možná nejde o to čemu věříš nebo ne.
> Veterináři a hygienici vymýšlejí podle
> mě spoustu nesmyslů.
> Ale nevím jak budou prováděné kontroly po
> vstupu do unie.
> A nechci mít problémy, pokud by přišli na to
> , že jsou úly natřené
> neschválnou barvou.
> Nakonec si to můžeš natřít čím chceš. Já jen
> říkám, že já bych tam luxol
> nedával.
> Možná by velkovčelaři mohli říct, co zajímá
> hygienické kontrolory. Jestli má
> smysl, se tím zabývat nebo ne.
> Ale pokud vím, tak dokážou dělat problémy
> kvůli větším blbinám.
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, April 14, 2003 11:02 AM
> Subject: Re: Cim mam natrit uly ???
>
>
>
> Zdravim vespolek
>
> neverim tomu, ze vcelka, ktera prebehne po
> ule ZVENKU natrenem vyzralym
> luxolem, zpusobi nejakou fatalni kontaminaci
> medu. Kdyby lidi vedeli,
> odkud vcely berou vodu, nikdo by si od nas
> med nevzal ani zadarmo.
>
> zdravi PP.
>
>
>
> > Ale z hlediska zdravotní nezávadnosti ve
> vztahu k prodeji do sítě je Luxol
> > podle mých informací deklarován jako
> nepřípustný. Takže na včelařskou
> > boudu
> > jej použiji ale na úly jsem koupil
> lazurovací lak s potravinářským
> > atestem.
>
>

Luxol nedoporučuji. Obsahuje insekticidní složku! Včely to sice neotráví,
ale kvůli hygieně produktů, hlavně medu a propolisu, se Luxolu vyhýbejme.
Na jednostěnné dřevěné nástavky je velmi pěkný Dixol, je to disperzní barva.
Používám odstín pinie (0060), zůstane pod ním vidět přirozená kresba dřeva.
Nanatírejte při teplotě nižší než je uvedeno v návodu, první nátěr je dobré
udělat
(vodou) zředěnou barvou, nátěr potom líp drží.

K. Čermák


----- Original Message -----
From: "Petr" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 09, 2003 12:27 PM
Subject: Cim mam natrit uly ???

> Cim je nejlepsi natrit úly ???
> Je mozne pouzit nejaky Oversol nebo Luxol ?
> Dekuju za vase tipy a nazory.

Názory na jarní podnecování, tedy zda ano nebo ne, jsou dost ruzné a
výsledky také. Krmení cukerným roztokem na jare moc nedoporucuji, je pro
vcely zátezí - blíze jsem o tom psal ve svém príspevku do konference c. 640
asi pred rokem. Lepsí je medocukrové testo, protoze med v nem prítomný cást
sacharózy rozstepí, tím víc, cím delsí je doba od výroby testa do jeho
pouzití a pokud je v teplém prostredí (v chladu enzym invertáza nepracuje).
Jeste lepsí je zvolit kmen vcel, který pri vhodném zpusobu osetrování
(neomezení vcel prostorem a nedostatkem zásob) podnecování nepotrebuje.
Letos v tomto chladném jaru se takové vcely projeví - dají se snáz rozeznat,
nez v jaru s teplým pocasím

K. Cermák


> Zdravím
>
> Mna by zaujímal Vás názor na podnecovanie. Ci
> podnecovat cestom, cukrovým roztokom alebo otváraním
> zásob, kedy podnecovat alebo či vôbec podnecovat.
> Ja mám dobré skúsenosti s podnecovaním cukrovým
> roztokom 1:1 asi 0,2 kg cukru denne počas teplých dní
> v čase kvitnutia liesky a vŕby rakyty. Kedze zimujem
> len v 1 nadstavku jedná sa zároveň aj o určité
> doplňovanie zásob, aj keď väčsina rodín ich este má
> dost.
>
> Peter Malindzák

Dnes Slovinci s, podle nich, definitivní platností, potvrdili, že na
výstavu Apiexpo při kongresu Apomondie v Ljubljani nebude zvláštní
vstupné na výstavu, ale jedinou možností, jak se na výstavu dostat bude
zaplatit jednodenní kongresový poplatek ve výši 100 Euro.

S pozdravem

Lněnička
ČSV

Myslíte si, že má smysl natírat úly různými barvami (červená,modrá,bílá,žlutá) kvůli menšímu zalétávání včel? U některých velkovčelařů jsem viděl (na fotkách), že mají barvu všech úlů jednotnou.

Pol

Když už jsme u této otázky!
Mě osobně ty růzmě natřené nástavky matou. Občas se mi z různýhc důvodů
stane, že dám nad včelstvo jinak zbarvený nástavek (např spojím včelstva) a
jeden různbarevný tam zůstane, pak na jaře přeodím nástavky a včely zmateně
poletují před úlem než si zvyknou. Pamatují si místo, ale najednou to tam
vypadá jinak.
To stejné když vyměním podmety a nemám tolik podmetů, abych tam dal to co má
stejnou barvu jako tam byla.
Spíš jsem chtěl na podmet připevnit nějakou barevnou plochu, která by sa tam
teprve před použitím připevnila, aby se i matkám při proletu usnadnila
orientace a nezalétle do sousedního úlu.
A pak natřít všechny úly stejnou barvou. Třeba jen lakem.
Řešil někdo něco podobného? Z čeho a jak připevnit? Kdybych to tam šrouboval
vruty tak poruším lak a bude tam nástavek teřet.

Dřív se barva považovala při orientaci za důležitou. Ale je tomu tak?
Takže se v zásadě k otázce připojuji.

Hezký večer.
Arnošt


----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <michal.pol/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 14, 2003 7:03 PM
Subject: Re: Cim mam natrit uly ???


Myslíte si, že má smysl natírat úly různými barvami
(červená,modrá,bílá,žlutá) kvůli menšímu zalétávání včel? U některých
velkovčelařů jsem viděl (na fotkách), že mají barvu všech úlů jednotnou.

Pol

přeji všem krásný den.
Budu se stěhovat do Nymburka a rád bych věděl zda je na konferenci někdo z
Nymburska. Rád bych se zeptal jaké jsou tam snůškové podmínky atd. Nyní
bydlim na Benešovsku a během příští zimy bych rád přestěhoval i včeličky.
Nyní mám 9 včelstev, ale stěhovat budu asi minimální základ 3 - tak jsem
před 20 lety začínal a tak začnu zase. Zatím nemám ani stanoviště a to bude
ten největší oříšek
Rád bych se nakontaktoval na nějakého přítele z Nymburka který by byl
ochotný mi poradit a pomoci nalézt vhodné stanoviště. Případně mi
nakontaktoval na včelařskou organizaci.

díky a ať nám to bzučí. Honza

Dneska to nevydržím a půjdu na prohlídku. Budu asi spojovat. Mám tu řepku a
tak raději méně silných včelstev. Pak zase budu muset udělat oddělky aby se
to nerojilo.

AH> Dřív se barva považovala při orientaci za důležitou. Ale je tomu tak?
AH> Takže se v zásadě k otázce připojuji.

Ani ne tak barva, jako střídání kontrastních ploch (teda podle amerických
výzkumníků z posledního desetiletí): jeden úl bílý s velkým černým
čtvercem, vedlejší se dvěma trojúhelníky, další s kruhem apod.
Podrobnosti (a sakra zajímavé) v archivu www.honeybeeworld.com/BEE-L,
thread "Colour recognition" z letošního ledna.
Zdravím Ivan

To asi trochu přehnali?s tou cenou aby tam pak nebyli sami?
                                   zdraví M.Kupka

-----Original Message-----
From: ČSV - Odborné oddělení [mailto:uv.csv/=/tiscali.cz]
Sent: Monday, April 14, 2003 3:28 PM
To: 'Vcelarska konference'
Subject: Vstupne na Apiexpo 2003


Dnes Slovinci s, podle nich, definitivní platností, potvrdili, že na
výstavu Apiexpo při kongresu Apomondie v Ljubljani nebude zvláštní
vstupné na výstavu, ale jedinou možností, jak se na výstavu dostat bude
zaplatit jednodenní kongresový poplatek ve výši 100 Euro.

S pozdravem

Lněnička
ČSV
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

Velmi dobrý je i pro tento účel Duvilax. Papírovou etiketu školním štětcem
natřete na obou jejích okrajích a trochu uprostřed (nemusí se natírat celá
plocha) a přiložte na sklenici, prstem trochu přitlačte. Drží hned, tedy
ještě před zaschnutím. Lepidlo Duvilax je hygienicky i zdravotně nezávadná
disperze, jak je na jeho obalu nepsáno. Při mytí sklenice a odstraňování
etikety se ulpělé lepidlo sice nerozpustí, ale snadno se dá nožem
odškrábnout.
Lepivý účinek mají i disperzní barvy, tedy na lepení etiket na sklo se jistě
dají také použít - zkoušejte.

K. Čermák


----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 13, 2003 7:29 PM
Subject: Re: Opět leták na propagaci


> Mám možná související prosbu:
> etiketu je třeba nalepit na sklenici. Samozřejmě, že vím, že se dají
koupit
> samolepicí folie, ale má někdo zkušennost, čím lepit papírové etikety na
> sklo, aby ten lep byl smytelný při použití běžného saponátu?
> Někteří mí známí mi vracejí sklenice od medu a smýt lepidlo po samolepce
je
> někdy dost pracné. To co jsem měl zatím možnost vyzkoušet buď na sklenici
> nedrží, nebo drží i když už nemá.
> pepa.kala/=/volny.cz
> http://gw.dup.cz/vcelam/index.php

Vhodné je také škrobové lepidlo na tapety (zjistil jsem, že i na letáky :-).
Po rozpuštění se natře štětcem na hladkou plochu (sklo, obkladačka, lamino)
a etiketa se o tuto navlhčenou plochu "otře".

vojta



> ... čím lepit papírové etikety na sklo ...

Luxol stale jeste insekticidni slozku
obsahuje ???? Je to overena informace ?
Osobne mam uly take natrene DIXOLem. Je to
bezproblemovy nater a efetni je i zachovani
kresby dreva.

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

----- Původní zpráva -----
Od: Čermák K. <beestn.zubri/=/tiscali.cz>
Datum: pondělí, 14. dubna 2003 v 2:07 odp.
Předmět: Re: Cim mam natrit uly ???

> Luxol nedoporučuji. Obsahuje insekticidní
> složku! Včely to sice neotráví,
> ale kvůli hygieně produktů, hlavně medu a
> propolisu, se Luxolu vyhýbejme.
> Na jednostěnné dřevěné nástavky je velmi
> pěkný Dixol, je to disperzní barva.
> Používám odstín pinie (0060), zůstane pod
> ním vidět přirozená kresba dřeva.
> Nanatírejte při teplotě nižší než je uvedeno
> v návodu, první nátěr je dobré
> udělat
> (vodou) zředěnou barvou, nátěr potom líp drží.
>
> K. Čermák
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Petr" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, April 09, 2003 12:27 PM
> Subject: Cim mam natrit uly ???
>
> > Cim je nejlepsi natrit úly ???
> > Je mozne pouzit nejaky Oversol nebo Luxol ?
> > Dekuju za vase tipy a nazory.
>
>

Na www.beekeeping.cz/svaz jsem umístil oběžník číslo 1/2003.

Prosím o sdělení, jestli Vám takový způsob předávání informací vyhovuje
/mimo klasické papírové podoby, která běží současně/ a co by tam ještě
podle Vás mělo být.

S pozdravem

Lněnička

Tento způsob je výborný měl by nahradit i papírovou formu informací,
ušetřilo by se a je mnohem rychlejší tak o 1 až 1,5 měsíce !
Rozhodně bych se přikláněl ke zrušení papírových oběžníků, každá organizace
by měla nahlásit kontaktní adresy a ty potom obesílat!!

                     s pozdravem Martin Kupka

-----Original Message-----
From: ČSV - Odborné oddělení [mailto:uv.csv/=/tiscali.cz]
Sent: Tuesday, April 15, 2003 8:26 AM
To: 'Vcelarska konference'
Subject: Oběžník 1/2003


Na www.beekeeping.cz/svaz jsem umístil oběžník číslo 1/2003.

Prosím o sdělení, jestli Vám takový způsob předávání informací vyhovuje
/mimo klasické papírové podoby, která běží současně/ a co by tam ještě
podle Vás mělo být.

S pozdravem

Lněnička
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

-----Original Message-----
From: Frantisek Herout [mailto:herout/=/lph.cz.herout/=/quick.cz]
Sent: Saturday, April 12, 2003 8:09 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: voda za pyl


V prispevku 2695 jsem psal o dodavani vody do vcelstev pomoci knotu a to
nad loucky.
Nuze upresnuji :
Pri poslednim otepleni (pred poslednim       vpadem arktickeho vzduchu) jsem
radostne pozoroval prinos pylu. Na to co jsem ocekaval byl vpravde silny.
Ihned jsem dojel na kole ke kamaradovi a sledoval pohyb vcel na cesnech
jeho vcelina. Zdalo se mi, ze je to podstatne mene.
A ted jsem jaksi rozpolceny. Jedno (pozitivni) vysvetleni: Nastala vymena
zajmu vcel a to pyl za vodu. Tedy ja dodam vodu a vcely maji po starosti a
mohou se venovat vice pylu.
A druhe (horsi) vysvetleni: proste nahoda a ja si zbytecne fandim.
Objektivne zjistit rozdil je pracne. Chtelo by to na jednom tanovisti
mnohem vice vcelstev a ty rozdelit na sude a liche a jednem dodavat vodu a
druhym ne. Pak samozrejme vyhodnotit.
Ale obracim se na nejakeho znalce - je vubec ten trik "voda za pyl" mozny?
Nenosi vcela do ulu soucasne vodu i pyl Muze dojit k presmerovani zajmu u
vcel tak, ze vcelar odboura svoji peci jedno z mnoha omezeni ovlivnujicich
zivot vcel?
Bylo by to dost lakave, protze voda je skutecne z tech vsech nakladu ten
nejlevnejsi. Dodavat ji knotem nad loucky navic znamena, ze voda je vcelam
k mani i ve studenych dnech(24 hodnin za den!), kdy nemohou vyletovat k
napajedlu.
        Zdravim a pokud ma nekdo podobnou zkusenost at da vedet.
               Franta Herout

On Mon, 14 Apr 2003, [windows-1250] Arnošt Hrdina wrote:

> Dřív se barva považovala při orientaci za důležitou. Ale je tomu tak?
> Takže se v zásadě k otázce připojuji.

Myslim si, ze odliseni ulu (cesna) ma smysl jen pro navrat matky z
proletu. Pokud do ulu pridavas uz oplodnenou matku, je asi jedno, jak ul
zvenku vypada.

Pokud se zaletavaji delnice, zadna komplikace z toho nevznikne, jen se
mozna lehce "zprumeruje" vynos vcelstev vedle sebe.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

Jsem velice spokojen s touto formou predavani informaci od UV CSV. Pokud budou mit vsechny ZO aspon jednoho clena s pristupem k www je mozne i zruseni tistene formy obezniku. Hezky den.

František Rousek





Tento způsob je výborný měl by nahradit i papírovou formu informací,
ušetřilo by se a je mnohem rychlejší tak o 1 až 1,5 měsíce !
Rozhodně bych se přikláněl ke zrušení papírových oběžníků, každá organizace
by měla nahlásit kontaktní adresy a ty potom obesílat!!

s pozdravem Martin Kupka


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

Tak to jsem zvědavý jak by to řešili ti kteří namají ani jeden
z výboru trvalý přístup na internet.
Uvědomte si, jaky demografický průměr v těch výborech a kolik pánů přes
šedesát má jaké vědomosti o internetu. Tohle je průzkum o nich a bez nich.
Osobně jsem členem ve velkoměstě a z pokuv vím, tak se z výboru chodí občas
dívat na internet a do konference jen jeden člen.
Pokud bych se podíval do výboru z vesnice odkud pocházím, ta pochybuji, že
má na internet přístup kdokoli z výboru.
Takže pochybuju, že by se dala zrušit papírová forma. Už i z toho důvodu, že
je to momentálně jediný prokazatelný a dokumentovatelný způsob komunikace.
To byste museli každé organizaci zakoupit elektronický podpis a to stojí
peníze.
Myslím, že je blbost dělat závěry z vyjádřejí lidí, kteří na internet
přístup mají.

Arnošt


----- Original Message -----
From: "Ing. Martin Kupka - kancelář" <kupka/=/mlade.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 15, 2003 9:03 AM
Subject: RE: Oběžník 1/2003



Tento způsob je výborný měl by nahradit i papírovou formu informací,
ušetřilo by se a je mnohem rychlejší tak o 1 až 1,5 měsíce !
Rozhodně bych se přikláněl ke zrušení papírových oběžníků, každá organizace
by měla nahlásit kontaktní adresy a ty potom obesílat!!

s pozdravem Martin Kupka

-----Original Message-----
From: ČSV - Odborné oddělení [mailto:uv.csv/=/tiscali.cz]
Sent: Tuesday, April 15, 2003 8:26 AM
To: 'Vcelarska konference'
Subject: Oběžník 1/2003


Na www.beekeeping.cz/svaz jsem umístil oběžník číslo 1/2003.

Prosím o sdělení, jestli Vám takový způsob předávání informací vyhovuje
/mimo klasické papírové podoby, která běží současně/ a co by tam ještě
podle Vás mělo být.

S pozdravem

Lněnička
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

Problém je ve věkovém složení funkcionářů ZO a jejich přístupu k
internetu. Minimálně v příštím desetiletí bude potřeba používat souběžně
obě formy.

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Ing. Martin Kupka - kancelář [mailto:kupka/=/mlade.cz]
> Sent: Tuesday, April 15, 2003 9:03 AM
> To: Vcelarska konference
> Subject: RE: Oběžník 1/2003
>
>
>
> Tento způsob je výborný měl by nahradit i papírovou formu
> informací, ušetřilo by se a je mnohem rychlejší tak o 1 až
> 1,5 měsíce ! Rozhodně bych se přikláněl ke zrušení
> papírových oběžníků, každá organizace by měla nahlásit
> kontaktní adresy a ty potom obesílat!!
>
>                      s pozdravem Martin Kupka

:> Rozhodně bych se přikláněl ke zrušení papírových oběžníků,
:>každá organizace
:>by měla nahlásit kontaktní adresy a ty potom obesílat!!

Já nesouhlasím. Papír a poštu nelze zatím nahradit. Při průměrném věku funkcionářů ČSV, s přihlédnutím na výši důchodů, ceny telekomu, počítačů atd., je Internet u nás zatím pro drtivou většinu včelařů luxus.

Ale potěšila mě nová stránka -
Zatím na internetu ještě "straší" stránka http://www.ecn.cz/vcelari/ a asi by se to mohlo trochu sjednotit, "som z toho volaaky zmeteny". Kdyby se tam ještě přilepil časopis Včelařství...

Stavy včelstev po kruté zimě budou nejdřív vědět v Dole, až jim v květnu dojdou objednávky léčiv. A jsem zvědav, kolik procent včelařů nahlásí úhyn včelstev na OVS, tak jak má podle Vet.zákona (ohlašovací povinnost).

Eman

Mám obavy, že pokud bych chtěl utratit 100 EUR za včelky, tak si pořídím
něco
jiného, než vstupenku... :(((

jose


Dnes Slovinci s, podle nich, definitivní platností, potvrdili, že na
výstavu Apiexpo při kongresu Apomondie v Ljubljani nebude zvláštní
vstupné na výstavu, ale jedinou možností, jak se na výstavu dostat bude
zaplatit jednodenní kongresový poplatek ve výši 100 Euro.




avast! (VPS 11.4.2003): zprava neobsahuje virus

:Už jsem s tím přestal. Je to sice hezký, ale cenu "ze dvora" to
nezvýší
:a nejvíc mě reprezentuje kvalitní obsah sklenice.

Ano, cenu ze dvora to nezvýší, ale vypadá to profesionálně a kvalita ve
sklenici je samozřejmostí. A pokud je tam nálepka, která obsahuje jméno a
kontakt, při každém pohledu na sklenici je jasné, kdo tu kvalitu
vyprodukoval :) (včelky, že jo:) ).
Ale každý jak uzná za vhodné... :)

Ať to bzučí!!

jose




avast! (VPS 11.4.2003): zprava neobsahuje virus

Ja mám vše natřeno stejně. Pokud mám včelstva na paletě po dvou a palety
kousek od sebe, nic neřeším, pokud je mám na nějakém podstavci více vedle
sebe, potom před česna, samozřejmě bokem aby to nezavazelo, položím nějaký
předmět. Cokoliv co najdu poblíž, kámen, kousek pařízku a podobně.

Ať to lítá a je jaro. :)
jose

| Myslíte si, že má smysl natírat úly různými barvami
| (červená,modrá,bílá,žlutá) kvůli menšímu zalétávání včel? U některých
| velkovčelařů jsem viděl (na fotkách), že mají barvu všech úlů jednotnou.
|
| Pol
|
|
| avast! (VPS 11.4.2003): zprava neobsahuje virus
|


avast! (VPS 11.4.2003): zprava neobsahuje virus

Insekticidni složku obsahuje LUXOLIN, což je "základní barva" pod LUXOL
A jak už jsem psal:
Kupoval jsem LUXOL, prodali mi LUSONOL nebo LUXONOL (nepoznám, zda písmenko
na plechovce je S nebo X) a na plechovce je napsáno, že je tento lak vhodný
pro nepřímý styk s poživatinami, krmivy, pitnou vodou...
.

jose


Luxol stale jeste insekticidni slozku
obsahuje ???? Je to overena informace ?
Osobne mam uly take natrene DIXOLem. Je to
bezproblemovy nater a efetni je i zachovani
kresby dreva.



avast! (VPS 11.4.2003): zprava neobsahuje virus

nejde tu vůbec o členy výboru a jejich přístup k internetu ale o to najít
vždy někoho kdo snadno vytiskne dané oběžníky, kolik lidí zaměstná zaslání
papírového oběžníku ?a kolik to stojí? vytištění . Jde hlavně o změnu
přístupu lidí k informacím ne čekat až to dostanu poštou ale snadno se nechá
poslat dětem členů výboru,příznivcům včelařů do firem, na obecní úřady,
školy..... , jsou organizace třeba sportovní kde vše jde pouze přes internet
a funguje to. Nikdo staré členy nenutí brouzdat po internetu a kupovat si
počítače. Je tu časopis včelařství a pak by stačila forma informací po
internetu.
A je to otázka hlavně chuti něco změnit a staří členové budou stále, ale
tady na věku nezáleží.

Prosím kolik stojí rozeslání těchto oběžníků poštou včetně tisku a nadepsání
adres ....
Pane Lněničko vy to budete jistě +- 10 tisíc korun vědět prosím o
zveřejnění.

                            Děkuji Martin Kupka


-----Original Message-----
From: Veselý Emanuel Ing. [mailto:eman.vesely/=/cesa.cz]
Sent: Tuesday, April 15, 2003 10:04 AM
To: Vcelarska konference
Subject: RE: Oběžník 1/2003
Importance: Low


:> Rozhodně bych se přikláněl ke zrušení papírových oběžníků,
:>každá organizace
:>by měla nahlásit kontaktní adresy a ty potom obesílat!!

Já nesouhlasím. Papír a poštu nelze zatím nahradit. Při průměrném věku
funkcionářů ČSV, s přihlédnutím na výši důchodů, ceny telekomu, počítačů
atd., je Internet u nás zatím pro drtivou většinu včelařů luxus.

Ale potěšila mě nová stránka -
Zatím na internetu ještě "straší" stránka http://www.ecn.cz/vcelari/ a asi
by se to mohlo trochu sjednotit, "som z toho volaaky zmeteny". Kdyby se tam
ještě přilepil časopis Včelařství...

Stavy včelstev po kruté zimě budou nejdřív vědět v Dole, až jim v květnu
dojdou objednávky léčiv. A jsem zvědav, kolik procent včelařů nahlásí úhyn
včelstev na OVS, tak jak má podle Vet.zákona (ohlašovací povinnost).

Eman
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

Podle mě je tahle diskuze nemístná.
Nechť se tato utázka řeší na půdě svazových pověřenců a ne v konferenci.

----- Original Message -----
From: "Ing. Martin Kupka - kancelář" <kupka/=/mlade.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 15, 2003 6:30 PM
Subject: RE: Oběžník 1/2003


nejde tu vůbec o členy výboru a jejich přístup k internetu ale o to najít
vždy někoho kdo snadno vytiskne dané oběžníky, kolik lidí zaměstná zaslání
papírového oběžníku ?a kolik to stojí? vytištění . Jde hlavně o změnu
přístupu lidí k informacím ne čekat až to dostanu poštou ale snadno se nechá
poslat dětem členů výboru,příznivcům včelařů do firem, na obecní úřady,
školy..... , jsou organizace třeba sportovní kde vše jde pouze přes internet
a funguje to. Nikdo staré členy nenutí brouzdat po internetu a kupovat si
počítače. Je tu časopis včelařství a pak by stačila forma informací po
internetu.
A je to otázka hlavně chuti něco změnit a staří členové budou stále, ale
tady na věku nezáleží.

Prosím kolik stojí rozeslání těchto oběžníků poštou včetně tisku a nadepsání
adres ....
Pane Lněničko vy to budete jistě +- 10 tisíc korun vědět prosím o
zveřejnění.

Děkuji Martin Kupka


-----Original Message-----
From: Veselý Emanuel Ing. [mailto:eman.vesely/=/cesa.cz]
Sent: Tuesday, April 15, 2003 10:04 AM
To: Vcelarska konference
Subject: RE: Oběžník 1/2003
Importance: Low


:> Rozhodně bych se přikláněl ke zrušení papírových oběžníků,
:>každá organizace
:>by měla nahlásit kontaktní adresy a ty potom obesílat!!

Já nesouhlasím. Papír a poštu nelze zatím nahradit. Při průměrném věku
funkcionářů ČSV, s přihlédnutím na výši důchodů, ceny telekomu, počítačů
atd., je Internet u nás zatím pro drtivou většinu včelařů luxus.

Ale potěšila mě nová stránka -
Zatím na internetu ještě "straší" stránka http://www.ecn.cz/vcelari/ a asi
by se to mohlo trochu sjednotit, "som z toho volaaky zmeteny". Kdyby se tam
ještě přilepil časopis Včelařství...

Stavy včelstev po kruté zimě budou nejdřív vědět v Dole, až jim v květnu
dojdou objednávky léčiv. A jsem zvědav, kolik procent včelařů nahlásí úhyn
včelstev na OVS, tak jak má podle Vet.zákona (ohlašovací povinnost).

Eman
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

Tento výraz o diskuzi,že je nemístná jsi trochu přehnal ? co se tu může
teda řešit? jestli je zima nebo teplo a to je asi vše ???
a co "svazoví pověřenci kdy vyřešili ?

                            zdraví Martin Kupka
-----Original Message-----
From: Arnošt Hrdina [mailto:arnost.hrdina/=/ais.cz]
Sent: Tuesday, April 15, 2003 6:49 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Oběžník 1/2003


Podle mě je tahle diskuze nemístná.
Nechť se tato utázka řeší na půdě svazových pověřenců a ne v konferenci.

----- Original Message -----
From: "Ing. Martin Kupka - kancelář" <kupka/=/mlade.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 15, 2003 6:30 PM
Subject: RE: Oběžník 1/2003


nejde tu vůbec o členy výboru a jejich přístup k internetu ale o to najít
vždy někoho kdo snadno vytiskne dané oběžníky, kolik lidí zaměstná zaslání
papírového oběžníku ?a kolik to stojí? vytištění . Jde hlavně o změnu
přístupu lidí k informacím ne čekat až to dostanu poštou ale snadno se nechá
poslat dětem členů výboru,příznivcům včelařů do firem, na obecní úřady,
školy..... , jsou organizace třeba sportovní kde vše jde pouze přes internet
a funguje to. Nikdo staré členy nenutí brouzdat po internetu a kupovat si
počítače. Je tu časopis včelařství a pak by stačila forma informací po
internetu.
A je to otázka hlavně chuti něco změnit a staří členové budou stále, ale
tady na věku nezáleží.

Prosím kolik stojí rozeslání těchto oběžníků poštou včetně tisku a nadepsání
adres ....
Pane Lněničko vy to budete jistě +- 10 tisíc korun vědět prosím o
zveřejnění.

Děkuji Martin Kupka


-----Original Message-----
From: Veselý Emanuel Ing. [mailto:eman.vesely/=/cesa.cz]
Sent: Tuesday, April 15, 2003 10:04 AM
To: Vcelarska konference
Subject: RE: Oběžník 1/2003
Importance: Low


:> Rozhodně bych se přikláněl ke zrušení papírových oběžníků,
:>každá organizace
:>by měla nahlásit kontaktní adresy a ty potom obesílat!!

Já nesouhlasím. Papír a poštu nelze zatím nahradit. Při průměrném věku
funkcionářů ČSV, s přihlédnutím na výši důchodů, ceny telekomu, počítačů
atd., je Internet u nás zatím pro drtivou většinu včelařů luxus.

Ale potěšila mě nová stránka -
Zatím na internetu ještě "straší" stránka http://www.ecn.cz/vcelari/ a asi
by se to mohlo trochu sjednotit, "som z toho volaaky zmeteny". Kdyby se tam
ještě přilepil časopis Včelařství...

Stavy včelstev po kruté zimě budou nejdřív vědět v Dole, až jim v květnu
dojdou objednávky léčiv. A jsem zvědav, kolik procent včelařů nahlásí úhyn
včelstev na OVS, tak jak má podle Vet.zákona (ohlašovací povinnost).

Eman
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

Zdravim vespolek.

Dovolim si nekolik slov ponekud off z pohledu neclena svazu. Zcela
souhlasim s nize uvedenym textem, az na posledni odstavec. Ty penize
nejsou pravdepodobne az tak moc dulezite. Skutecne hlavni je ta nutnost
zmeny v mysleni a pristupech, ale nejen u par clenu vcelarskeho svazu, ale
hlavne v cele statni sprave. Nove mame mladeho aktivniho ministra
informatiky a ja zatim nejake byt drobne zmeny k lepsimu nevidim. Nechci
psat uplne off topic, ale u nas porad jeste plati, ze poradny lejstro
nejlip s nekolika berany je to spravne reseni. Ale proc ty fronty na
dopravnich inspektoratech, pri zadostech o cokoliv a vsech jinych dalsich
ouradech, kdyz by to vse slo jednoduseji a rychleji. Jsi student a zadas o
slevu - prines papir, misto dotazu do univerzitni databaze atd. atd.

Jestli nas cte Olda, blahe pameti, urcite se teto diskusi usmiva, psal sem
(do konfery) o sireni dokumentu a casopisu ve Svedsku pred nekolika lety.

Nepodcenujme vsechny starsi z neznalosti ci neochoty pracovat s
informacnimi systemy. Mozna bychom se podivili kolik tech starsich clenu
vyboru ma doma internet a dovede s nim pracovat. Jednoduche odsouzeni
"stari to neumi a nechteji s tim delat" myslim neni na miste. Mnozi maji
deti, vnoucata pro ktere to naprosto neni problem a hlavne, coz je
zajimave, vetsinou vzdy radi poradi ci nauci co je potreba.

Takze vitam tento krok, a i kdyz urcite v nejblizsi dobe nebude mozne
tisteny obeznik zrusit, je dulezite ze je k dispozici alternativa, kterou
je mozno vyuzivat. Dulezite take je, aby vsechny organizace o teto
moznosti vedely. A v neposledni rade, musi to byt funkcni, a to
bezpodminecne.

Zdravi PP.

> nejde tu vůbec o členy výboru a jejich přístup k internetu ale o to najít
> vždy někoho kdo snadno vytiskne dané oběžníky, kolik lidí zaměstná zaslání
> papírového oběžníku ?a kolik to stojí? vytištění . Jde hlavně o změnu
> přístupu lidí k informacím ne čekat až to dostanu poštou ale snadno se
> nechá
> poslat dětem členů výboru,příznivcům včelařů do firem, na obecní úřady,
> školy..... , jsou organizace třeba sportovní kde vše jde pouze přes
> internet
> a funguje to. Nikdo staré členy nenutí brouzdat po internetu a kupovat si
> počítače. Je tu časopis včelařství a pak by stačila forma informací po
> internetu.
> A je to otázka hlavně chuti něco změnit a staří členové budou stále,
> ale
> tady na věku nezáleží.
>
> Prosím kolik stojí rozeslání těchto oběžníků poštou včetně tisku a
> nadepsání
> adres ....
> Pane Lněničko vy to budete jistě +- 10 tisíc korun vědět prosím o
> zveřejnění.

Dříve tam insekticidní složka určitě byla, konkrétně pentachlorfenol. Jestli
ji teď ještě obsahuje nebo ne, nevím jistě (předpokládal jsem že ano). Tak
to zjistím přímo u výrobce - posílám jim dotaz, informaci od nich oznámím
zde na konferenci.
Na obalu Luxolu toho moc o jeho složení není. Našel jsem dodatečně lepenou
malou nálepku, na níž je mj. napsáno: "Obsahuje solventní naftu lehkou
aromatickou ...". Nevěděl jsem, že nafta může být solventní, naftař ano, ale
nafta? :-)

K. Čermák


----- Original Message -----
From: <nezmart/=/quick.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 15, 2003 7:41 AM
Subject: Re: Cim mam natrit uly ???


Luxol stale jeste insekticidni slozku
obsahuje ???? Je to overena informace ?
Osobne mam uly take natrene DIXOLem. Je to
bezproblemovy nater a efetni je i zachovani
kresby dreva.

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

Potřeba orientačních nátěrů je relativní. Pokud má někdo jen několik
včelstev anebo více včelstev, ale umístěných včelnicově po malých skupinkách
cca 4-5 na větším prostoru, nejsou orientační nátěry tolik důležité. Kraňka
patří k plemenům s velmi dobrou orientací. Pokud je ale hodně úlů v dlouhých
řadách vedle sebe nebo i ve dvou nad sebou (velký včelín, kočovný vůz), jsou
orientační nátěry potřebné. Jinak dochází ke značnému zalétávání. To s sebou
nese problém nevyrovnanosti síly včelstev, vyšší rojivosti posilovaných
včelstev, roznášení roztočů aj. nemocí, atd. Pro toho, komu záleží na co
nejpřesnějším hodnocení síly a jarního rozvoje včelstev apod. a výnosů pro
potřeby selekce, je omezení zalétávání nutností!
Nemusí být natřeny celé přední stěny úlů, stačí kolem česen. U nástavkových
úlů to řeším tak, že barevně jsou natřena pouze vysoká dna. Nástavky jsou
všechny natřené stejnou barvou (pinie, tedy světlejší odstín, tlumí
přehřívání úlu v létě), až na pár dočasně používaných, které brzy vyřadím.
Různobarevné nástavky skutečně včely velmi matou při změně jejich pořadí
nebo přidání a odebrání. Zůstává ale problém, zda se při používání oček v
nástavcích stejné barvy včely moc nezalétávají. Na jaře totiž létají
výhradně očky a nabarvené dno je od oček dost daleko. Protože jsou úly ve
skupinách po 5 a mezi nimi je mezera asi 10 cm a v okolí vždy nějaký strom,
keř, apod., orientují se včely i v takové situaci dobře.

Před lety jsem napsal článek - kompilaci z literatury, o zalétávání a
orientaci včel, kde se můžete dozvědět více: Zalietavanie včiel. Včelár
1987, č.8, s.174-176.

K. Čermák


----- Original Message -----
From: "Arnošt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 14, 2003 7:21 PM
Subject: Re: Cim mam natrit uly ???


> Když už jsme u této otázky!
> Mě osobně ty růzmě natřené nástavky matou. Občas se mi z různýhc důvodů
> stane, že dám nad včelstvo jinak zbarvený nástavek (např spojím včelstva)
a
> jeden různbarevný tam zůstane, pak na jaře přeodím nástavky a včely
zmateně
> poletují před úlem než si zvyknou. Pamatují si místo, ale najednou to tam
> vypadá jinak.
> To stejné když vyměním podmety a nemám tolik podmetů, abych tam dal to co
má
> stejnou barvu jako tam byla.
> Spíš jsem chtěl na podmet připevnit nějakou barevnou plochu, která by sa
tam
> teprve před použitím připevnila, aby se i matkám při proletu usnadnila
> orientace a nezalétle do sousedního úlu.
> A pak natřít všechny úly stejnou barvou. Třeba jen lakem.
> Řešil někdo něco podobného? Z čeho a jak připevnit? Kdybych to tam
šrouboval
> vruty tak poruším lak a bude tam nástavek teřet.
>
> Dřív se barva považovala při orientaci za důležitou. Ale je tomu tak?
> Takže se v zásadě k otázce připojuji.
>
> Hezký večer.
> Arnošt
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Michal Pol" <michal.pol/=/centrum.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, April 14, 2003 7:03 PM
> Subject: Re: Cim mam natrit uly ???
>
>
> Myslíte si, že má smysl natírat úly různými barvami
> (červená,modrá,bílá,žlutá) kvůli menšímu zalétávání včel? U některých
> velkovčelařů jsem viděl (na fotkách), že mají barvu všech úlů jednotnou.
>
> Pol

Zdravím!
Domnívam se že elektronická podoba všech dokumentů nás do budoucna stejně dostihne,ať se nám to líbí,či ne.V každé organizaci se určitě najde alespoň jeden včelař s přístupem na internet.Tak proč neušetřit.
Mizera

Konkrétně u oběžníku číslo 1/2003 je to celkem asi 1800 Kč včetně
rozeslání.

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Ing. Martin Kupka - kancelář [mailto:kupka/=/mlade.cz]
> Sent: Tuesday, April 15, 2003 6:30 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: RE: Oběžník 1/2003
>
>
> nejde tu vůbec o členy výboru a jejich přístup k internetu
> ale o to najít vždy někoho kdo snadno vytiskne dané oběžníky,
> kolik lidí zaměstná zaslání papírového oběžníku ?a kolik to
> stojí? vytištění . Jde hlavně o změnu přístupu lidí k
> informacím ne čekat až to dostanu poštou ale snadno se nechá
> poslat dětem členů výboru,příznivcům včelařů do firem, na
> obecní úřady, školy..... , jsou organizace třeba sportovní
> kde vše jde pouze přes internet a funguje to. Nikdo staré
> členy nenutí brouzdat po internetu a kupovat si počítače. Je
> tu časopis včelařství a pak by stačila forma informací po
> internetu. A je to otázka hlavně chuti něco změnit a staří
> členové budou stále, ale tady na věku nezáleží.
>
> Prosím kolik stojí rozeslání těchto oběžníků poštou včetně
> tisku a nadepsání adres .... Pane Lněničko vy to budete
> jistě +- 10 tisíc korun vědět prosím o zveřejnění.
>
>                             Děkuji Martin Kupka
>
>
> -----Original Message-----
> From: Veselý Emanuel Ing. [mailto:eman.vesely/=/cesa.cz]
> Sent: Tuesday, April 15, 2003 10:04 AM
> To: Vcelarska konference
> Subject: RE: Oběžník 1/2003
> Importance: Low
>
>
> :> Rozhodně bych se přikláněl ke zrušení papírových oběžníků,
> :>každá organizace :>by měla nahlásit kontaktní adresy a ty
> potom obesílat!!
>
> Já nesouhlasím. Papír a poštu nelze zatím nahradit. Při
> průměrném věku funkcionářů ČSV, s přihlédnutím na výši
> důchodů, ceny telekomu, počítačů atd., je Internet u nás
> zatím pro drtivou většinu včelařů luxus.
>
> Ale potěšila mě nová stránka -
> Zatím na internetu ještě "straší" stránka
http://www.ecn.cz/vcelari/ a asi by se to mohlo trochu sjednotit, "som z
toho volaaky zmeteny". Kdyby se tam ještě přilepil časopis Včelařství...

Stavy včelstev po kruté zimě budou nejdřív vědět v Dole, až jim v květnu
dojdou objednávky léčiv. A jsem zvědav, kolik procent včelařů nahlásí
úhyn včelstev na OVS, tak jak má podle Vet.zákona (ohlašovací
povinnost).

Eman
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

Tak jak jsem koukal cena tisku a distribuce
nebyla nijak zdrcující. Jelikož jsem ten "svazový
pověřenec" - jednatel OV, tak se ohrazuji proti
komentářům které znevažují i mou práci ( není nic
snažšího než se zapojit ! vždy se snáz
kritizuje ). Osobně jsem na Internetu denně a
elektronickou podobu vítám. Ale ani nečekám že
nahradí podobu písemnou. Ono je pro mě celkem
výhodné mít to kdekoli sebou ( notebook mi asi
svaz nezaplatí :-)) a určitě by byl dražší ) a
hromadný tisk určitě bude cenově přijatelný.
Osobně se snažím "řešit". Občas tisknu
vlastní "oběžník" - jednu stránku - osnovu toho
co je třeba udělat na úrovni okresu s termíny.
Elektronická podoba je pro mě v tomto směru
výhodná - snadno si z ní vytáhnu to (pro mě)
důležité.
A prosit obecní úřady a vnoučata ... vzhledem k
tomu že je někdy třeba jednat pružně ...
osobně jsem jeden čas neměl k dispozici tiskárnu
a vím jaké to je spoléhat se na druhé ( dovolená,
porouchané PC ... )
Takže tisk určitě ano, elektronická podoba určitě
ano - mělo to být už dávno ! ( již jsem žádal
Peroutku, aby svaz byl v tomto směru pružnější
asi před rokem a jsem rád, že se v tomto směru
něco děje )
má představa je že svaz by měl mít přehledně
zpracované stránky s komplexními informacemi. ( s
veškerou veřejnou agendou, statistikami,
nákazovou situací atd. )

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

----- Původní zpráva -----
Od: Pavel Prchal <prchal/=/dup.cz>
Datum: úterý, 15. dubna 2003 v 8:26 odp.
Předmět: RE: Oběžník 1/2003

> Tento výraz o diskuzi,že je nemístná jsi
> trochu přehnal ? co se tu může
> teda řešit? jestli je zima nebo teplo a to
> je asi vše ???
> a co "svazoví pověřenci kdy vyřešili ?
>
>        zdraví Martin
Kupka
> -----Original Message-----
> From: Arnošt Hrdina [arnost.hrdina/=/ais.cz]
> Sent: Tuesday, April 15, 2003 6:49 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: Oběžník 1/2003
>
>
> Podle mě je tahle diskuze nemístná.
> Nechť se tato utázka řeší na půdě svazových
> pověřenců a ne v konferenci.
>
> ----- Original Message -----
> From: "Ing. Martin Kupka - kancelář"
> <kupka/=/mlade.cz>To: "Vcelarska konference"
> <vcely/=/v.or.cz>Sent: Tuesday, April 15, 2003
> 6:30 PM
> Subject: RE: Oběžník 1/2003
>
>
> nejde tu vůbec o členy výboru a jejich
> přístup k internetu ale o to najít
> vždy někoho kdo snadno vytiskne dané
> oběžníky, kolik lidí zaměstná zaslání
> papírového oběžníku ?a kolik to stojí?
> vytištění . Jde hlavně o změnu
> přístupu lidí k informacím ne čekat až to
> dostanu poštou ale snadno se nechá
> poslat dětem členů výboru,příznivcům včelařů
> do firem, na obecní úřady,
> školy..... , jsou organizace třeba sportovní
> kde vše jde pouze přes internet
> a funguje to. Nikdo staré členy nenutí
> brouzdat po internetu a kupovat si
> počítače. Je tu časopis včelařství a pak by
> stačila forma informací po
> internetu.
> A je to otázka hlavně chuti něco změnit a
> staří členové budou stále, ale
> tady na věku nezáleží.
>
> Prosím kolik stojí rozeslání těchto oběžníků
> poštou včetně tisku a nadepsání
> adres ....
> Pane Lněničko vy to budete jistě +- 10
> tisíc korun vědět prosím o
> zveřejnění.
>
> Děkuji Martin Kupka
>
>
> -----Original Message-----
> From: Veselý Emanuel Ing. [eman.vesely/=/cesa.cz]
> Sent: Tuesday, April 15, 2003 10:04 AM
> To: Vcelarska konference
> Subject: RE: Oběžník 1/2003
> Importance: Low
>
>
> :> Rozhodně bych se přikláněl ke zrušení
> papírových oběžníků,
> :>každá organizace
> :>by měla nahlásit kontaktní adresy a ty
> potom obesílat!!
>
> Já nesouhlasím. Papír a poštu nelze zatím
> nahradit. Při průměrném věku
> funkcionářů ČSV, s přihlédnutím na výši
> důchodů, ceny telekomu, počítačů
> atd., je Internet u nás zatím pro drtivou
> většinu včelařů luxus.
>
> Ale potěšila mě nová stránka -
> Zatím na internetu ještě "straší" stránka
> http://www.ecn.cz/vcelari/ a asi
> by se to mohlo trochu sjednotit, "som z toho
> volaaky zmeteny". Kdyby se tam
> ještě přilepil časopis Včelařství...
>
> Stavy včelstev po kruté zimě budou nejdřív
> vědět v Dole, až jim v květnu
> dojdou objednávky léčiv. A jsem zvědav,
> kolik procent včelařů nahlásí úhyn
> včelstev na OVS, tak jak má podle Vet.zákona
> (ohlašovací povinnost).
>
> Eman
> ---
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG
> (http://www.grisoft.cz).Verze: 6.0.445 /
> Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG
> (http://www.grisoft.cz).Verze: 6.0.445 /
> Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003
> ---
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG
> (http://www.grisoft.cz).Verze: 6.0.445 /
> Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG
> (http://www.grisoft.cz).Verze: 6.0.445 /
> Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003
>
>