Včelařská konference

Ahoj!

Vrátím se (opět) k propagaci medu, k letáku. Diskuze se, částečně,
přenesla i na stránky Včelařství.


Já sám si na PC dělám každým rokem letáček, který pak dávám
zákazníkům. Nyní se snažím předávat informace pomocí webu, ale
zejména pro starší lidi to není ideální.

Nemám příliš v lásce zvolání typu "Máte rádi med? No to je dobře!!",
spíš se snažím předat nějaké informace, přidat nějakou zajímavost,
aby lidé viděli, že kolem včeliček je spousta zajímavých věcí.

Proto jsem připravil leták, který je umístěn na stránkách
http://sweb.cz/josef.samalik v "Download". Vím, že právě Vy, kteří
pracujete s webem, umíte pracovat s PC a nebudete tedy zřejmě tento
leták potřebovat. Nicméně kdo by chtěl, má ho zde k dispozici. Je ve
formátu *.doc, velikost asi 100kB, jen je nutno na titulní straně
upravit údaje o včelaři. Pokud by "to" při stahování chtělo nějaké
heslo, dejte prostě "Storno".

Ať nám to bzučí a je konečně jaro!

jose

P.S. Nějak mi blbne PC, pokud by tato zprava došla vícekráte, tak se
omlouvám.

Diky vsem, kdo jste mi nsapsali nazor ohledne volby Langstroth x Optimal.
Mnohe jsem si ujasnil, ale zustavam na pochybach ohledně vysokých plástů v
plodišti:

Aby bylo nastavkareni efektivni, je zadouci mit nastavky jednotne vysky a
vice mene co nejnizsi (zalezi hlavne kolik je clovek ochoten investovat do
vetsiho poctu ramku).

Na druhou stranu jsem cetl mnoho hlasu, ze matka zpravidla vyrazne preferuje
vysoky plast v plodisti = mezery ji nevoni.

Opacne hlasy zase tvrdi, ze zimni chomac na NN lepe prechazi mezi plasty. To
mi pripada podezrele - vcely by se meli presouvat tema svejma ulickama a ne
behat z jedne do druhe. Jinak by si uprostred divociny prece staveli
spojovaci tunely treba kazdejch 10 cm.

Myslim ze NN v plodisti jsou velmi prakticka vec a stoji za uvahu, ale ze by
mel vcelar na druhou stranu udelat vse proto, aby byla pl. plocha co mozna
nejcelistvejsi (jak se snazi autori Optimalu) a prostavovani mezi patry
nebranit mechanicky, ale selekci vcelstev jak radi pritel Cermak.

Kombinovat vysoke jednodilne plodiste s polonastavky mi cim dal vic pripada
velmi neprakticke, zvlast kdyz za idealni vysku plastu mnozi povazuji vice
nez 30 cm (to uz pak muzu mit lezan s obrovitymi ztlustlimi mednymy plasty,
ktere 2 nebo 3 svoji plochou nahradi cely polonastavek Langstroth).

Zdravi

Honza Cap

V USA uz nejakou dobu propaguji mezisteny s velikosti bunek 4,9 mm.

V jejich konferencich se pise o tom, ze je to blize prirozene velikosti vcel
a ze v ramci boomu mezisten se pred voce nez 100 lety prosadily formy a
umele zvetsenymi bunkami. Pritom umele vetsi vcela je pri nachylnejsi na
nektere parazity (snad nejake trachealni roztoce) a podobne. Na druhou
stranu si i jedna rasa vcel v prirode stavi ruzne velke bunky podle
zemepisne sirky/klimatu - na severu vetsi, na jihu mensi.

Jak to je s tou historii velikosti bunek mezisten?
Tyka se 4,9 mm take kranky, nebo vubec ne?

Zdarvi
Honza Cap

Je to dost možné, že vyráběné mezistěny mají větší buňky, než je pro včely
přirozené. Na mezistěnách od jednoho výrobce našim včelám zjevně základy
buněk nevyhovují, protože na ploše vystavěného plástu tvoří spoustu
mezibuněk (tzv. přechodných buněk) v takových jakoby provázcích - někdy to
vyfotím a uveřejním. Na mezistěnách ze Stražiska to nedělají.

Ale musím uvést na pravou míru to, že by velikost buněk závisela na
zeměpisné šířce. To se dlouho traduje na základě měření ruských autorů.
Myslím že to byl Prof. Ruttner, velký znalec včelích ras, kdo objasnil, že
tvrzení ruských badatelů byl klam, zdánlivá závislost. Tam totiž šlo o
postupný přechod od jedné rasy na jihu k jiné na severu, proto se zdálo, že
velikost buněk se mění se zeměpisnou šířkou. Místo toho šlo o plynulou změnu
genotypů (genetického založení včel v populaci). Až přesné znění Ruttnerova
vysvětlení najdu, pošlu ho do konference.

K. Čermák


> V USA uz nejakou dobu propaguji mezisteny s velikosti bunek 4,9 mm.
>
> V jejich konferencich se pise o tom, ze je to blize prirozene velikosti
vcel
> a ze v ramci boomu mezisten se pred voce nez 100 lety prosadily formy a
> umele zvetsenymi bunkami. Pritom umele vetsi vcela je pri nachylnejsi na
> nektere parazity (snad nejake trachealni roztoce) a podobne. Na druhou
> stranu si i jedna rasa vcel v prirode stavi ruzne velke bunky podle
> zemepisne sirky/klimatu - na severu vetsi, na jihu mensi.
>
> Jak to je s tou historii velikosti bunek mezisten?
> Tyka se 4,9 mm take kranky, nebo vubec ne?

Těžko je radit jednoznačně, jaký systém je pro někoho lepší. Napřed je nutno
zvážit všechna pro a proti.
Obecněji bych řekl, že vsoký plást je pro včely hlavně na jaře výhodnější
tehdy, když je nepříznivé jaro. Jako např. letos, ve srovnání s jarem
teplejším, příznivějším. Nebo v rámci území je pro včely lepší ve vyšších -
studenějších polohách.

Ještě k původnímu dotazu p. Čápa - čtverec Optimalu a jeho vhodnost. Je to
výhoda pro včely, ale těžko ji nějak přesněji vyjádřit (vyčíslit). I
obdélník blížící se čtverci, kdy délka rámku je o něco větší než vnitřní
šířka nástavku (tedy ne naopak jako u ležanů) je dobrý. Ale např. Langstroth
s 9 rámky už by byl moc obdélníkovitý, včely celý prostor nemohou obsednout
při kruhovitém chumáči (při pohledu zhora). Platí to i pro plodové hnízdo na
jaře - pokud ho zploští v důsledu dlouhých plástů, jsou vyšší tepelné
ztráty. Rozdíl 3 cm v délce rámku mezi Optimalem a Langstrothem není pro
včely podstatný z hlediska zvládnutelnosti prostoru jimi, mnohem více záleží
na tvaru celkového prostoru úlu a samozřejmě na kvalitě včelstva v něm.

Pro zájemce o nízkonástavkové včelaření dávám k dispozici text své útlé
publikace z r. 1994 "Včelaření v nízkonástavkových úlech". Je odeslána jako
PDF file správci konference - má být umístěna pro download, snad už brzy. Je
tam kompletní dokumentace úlu Optimal, popis výroby, metodika ošetřování v
nízkonást. úlech atd.

K. Čermák


----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <capjan/=/ekolog.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 11, 2003 6:00 PM
Subject: Vhodnost dělení plodiště nízkými nástavky


> Diky vsem, kdo jste mi nsapsali nazor ohledne volby Langstroth x Optimal.
> Mnohe jsem si ujasnil, ale zustavam na pochybach ohledně vysokých plástů v
> plodišti:
>
> Aby bylo nastavkareni efektivni, je zadouci mit nastavky jednotne vysky a
> vice mene co nejnizsi (zalezi hlavne kolik je clovek ochoten investovat do
> vetsiho poctu ramku).
>
> Na druhou stranu jsem cetl mnoho hlasu, ze matka zpravidla vyrazne
preferuje
> vysoky plast v plodisti = mezery ji nevoni.
>
> Opacne hlasy zase tvrdi, ze zimni chomac na NN lepe prechazi mezi plasty.
To
> mi pripada podezrele - vcely by se meli presouvat tema svejma ulickama a
ne
> behat z jedne do druhe. Jinak by si uprostred divociny prece staveli
> spojovaci tunely treba kazdejch 10 cm.
>
> Myslim ze NN v plodisti jsou velmi prakticka vec a stoji za uvahu, ale ze
by
> mel vcelar na druhou stranu udelat vse proto, aby byla pl. plocha co mozna
> nejcelistvejsi (jak se snazi autori Optimalu) a prostavovani mezi patry
> nebranit mechanicky, ale selekci vcelstev jak radi pritel Cermak.
>
> Kombinovat vysoke jednodilne plodiste s polonastavky mi cim dal vic
pripada
> velmi neprakticke, zvlast kdyz za idealni vysku plastu mnozi povazuji vice
> nez 30 cm (to uz pak muzu mit lezan s obrovitymi ztlustlimi mednymy
plasty,
> ktere 2 nebo 3 svoji plochou nahradi cely polonastavek Langstroth).
>
> Zdravi
>
> Honza Cap

Teprve se učím a tak nevím, jestli jsem se správně rozhodl pro Langstroth 44,8 * 23,2 před optimálem 42*34 v plodišti a medník 42*17. Už jsem se rozhodl, nebudu to už měnit, protože si myslím , že se včely už nějak přizpůsobí a mám včelstva už zamluvené, ale přece... má někdo zkušenost s těmito mírami ? Může někdo porovnat svoje zkušenosti s oběma mírami ?

děkuji Vodička

Ahoj Jardo,
mam zkusenosti s 39*24, ktera odpovida te 22.4 a je to malo do
plodiste a moc do medniku (moc tezke), radej bych to nekomplikoval(2
miry bez efektu Dadantu) a nechal jen same nizke 44.8 *18.5 nebo 15.9
a pokud chces dadant tak ta velka je tusim kolem 28 v plodisti.
Radek Hubac

Dne 12. duben 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Teprve se učím a tak nevím, jestli jsem se správně rozhodl pro Langstroth
> 44,8 * 23,2 před optimálem 42*34 v plodišti a medník 42*17. Už jsem se
> rozhodl, nebudu to už měnit, protože si myslím , že se včely už nějak
> přizpůsobí a mám včelstva už zamluvené, ale přece... má někdo zkušenost s
> těmito mírami ? Může někdo porovnat svoje zkušenosti s oběma mírami ?
>
> děkuji Vodička
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Mall [mo:l] - promenáda, ąiroká alej, nákupní středisko (velké)
Internet Mall - profesionální nákupní galerie na Internetu (http://www.mall.cz)

Ahoj Radku,

zkusím to na 45*23,2 a pak se uvidí, snad to půjde. Docela se těším. Je to lehká dolina, Před včelstva vyseju svazenku, kolem bude slunečnice a mají tam i potok, les je 1-2 km daleko, větší les 4 km. Pod vysokým napětím, aspoň se budou více snažit. Uvidíme, letos včely, příští rok med.

Jarda

Mám možná související prosbu:
etiketu je třeba nalepit na sklenici. Samozřejmě, že vím, že se dají koupit
samolepicí folie, ale má někdo zkušennost, čím lepit papírové etikety na
sklo, aby ten lep byl smytelný při použití běžného saponátu?
Někteří mí známí mi vracejí sklenice od medu a smýt lepidlo po samolepce je
někdy dost pracné. To co jsem měl zatím možnost vyzkoušet buď na sklenici
nedrží, nebo drží i když už nemá.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php

>
> Proto jsem připravil leták, který je umístěn na stránkách
> http://sweb.cz/josef.samalik v "Download". Vím, že právě Vy, kteří


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.465 / Virová báze: 263 - datum vydání: 25.3.2003

Velmi dobrý je i pro tento účel Duvilax. Papírovou etiketu školním štětcem
natřete na obou jejích okrajích a trochu uprostřed (nemusí se natírat celá
plocha) a přiložte na sklenici, prstem trochu přitlačte. Drží hned, tedy
ještě před zaschnutím. Lepidlo Duvilax je hygienicky i zdravotně nezávadná
disperze, jak je na jeho obalu nepsáno. Při mytí sklenice a odstraňování
etikety se ulpělé lepidlo sice nerozpustí, ale snadno se dá nožem
odškrábnout.
Lepivý účinek mají i disperzní barvy, tedy na lepení etiket na sklo se jistě
dají také použít - zkoušejte.

K. Čermák


----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 13, 2003 7:29 PM
Subject: Re: Opět leták na propagaci


> Mám možná související prosbu:
> etiketu je třeba nalepit na sklenici. Samozřejmě, že vím, že se dají
koupit
> samolepicí folie, ale má někdo zkušennost, čím lepit papírové etikety na
> sklo, aby ten lep byl smytelný při použití běžného saponátu?
> Někteří mí známí mi vracejí sklenice od medu a smýt lepidlo po samolepce
je
> někdy dost pracné. To co jsem měl zatím možnost vyzkoušet buď na sklenici
> nedrží, nebo drží i když už nemá.
> pepa.kala/=/volny.cz
> http://gw.dup.cz/vcelam/index.php