| | - jkala --- 12. 4. 2003
Re: Tak nám zase začala zima?
Při tom víkendovám přetahování zimy s létem jsem pozoroval, jak včelstva při
chvilkovém létě silně vyletovala a na začátku chumelenice se zas hromadně
vracela. Myslím, že takové oscilace teploty mohou mít vliv hlavně na počet
včel, které se stihnou vrátit do bezpečí úlu. I kdyby však v době výkyvu
teploty chlad pronikl do úlu, nic vážného by se s otevřeným plodem nemuselo
stát - vydrží bez újmy snížení teplot i po několik hodin. Ale příchod
trvalejších teplot pod nulou v dalších dnech může mít vliv na množství
zachladlého plodu a zvýšení spotřeby zásob - chomáč se stáhne a v okrajích
chomáče může plod zachladnout.
Nechci si hrát na věštce, ale dovolím si vyslovit svou úvahu ( spíš jako
vybídnutí k diskuzi ) :
1.snůška z řepky bude opožděna asi o týden. Loni u nás byla počátkem května,
letos tedy bude až ve druhém týdnu
2.do snůšky by měla včelstva významně plodovat o 40dní dříve. To bylo koncem
března - to bylo jaro a dá se předpokládat, že až do zavíčkování se plod
mohl vyvíjet celkem dobře. V okolí již zavíčkovaného plodu byl plod
otevřený, který nyní mohl zachladnout. Včely jej z buněk brzy odstraní. Na
jejich místo hned po zlepšení počasí matka naklade plod nový, ale její
kladení bude intenzivnější ( má snahu úbytek nahradit). Takže v závěru
snůšky z řepky bude náhlý přebytek včel a vyšší tendence včel k rojení ( než
tomu bylo v předchozích asi třech letech.)
3. pro případy jako je letošní dubnové přetahování jara se zimou vidím jako
výhodnější pro přezimování včelstev vysoký rámek v plodišti. Na něm mají
včelstva dostatek prostoru pro dokonalý přístup k zásobám glycidů, pylu a to
vše v těsném sousedství s plodem - bez mezer a dřeva louček nízkých
nástavků. Tak je větší šance, že se popisované důsledky projeví u vysokého
rámku jen minimálně.
4. pro včelstva, která se potýkala přes zimu s nějakými nedostatky
vyrušování ptáky a hlodavci, špatným umístěním zásob, nemocemi..) mohl být
příznivější duben nadějí na záchranu ( i když by z nich užitek nebyl valný),
ale takhle to část z nich nezvládne. I normální březen a duben jsou pro
včelstva nejvypjatějšími obdobími roku. Pokud neuhynou, omezí plodování a do
snůškové kondice se dostanou až po snůšce. Stále mi nikdo nevyvrátil
Brennerův zákon minima ), že pokud je jeden z podstatných činitelů pro
život včelstva v minimu, podřídí včelstvo všechno své konání tomuto
činiteli.
Pokud by někdo měl potřebu slabším včelstvům nějak pomoci, tak snad jen
dodáváním vody do úlu, ale především zúžením na obsednuté plásty. Ale pro
mnohočetnost úlů a způsobů chovu včelstev nelze dát jednotný univerzální
návod. Já ani v tomto období do včel nijak nezasahuji. Co je dobré to si
poradí samo a lépe.
S přáním brzkého definitivního konce deprimující zimy
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
> Měl jsem radost jak nám pěkně začalo jaro, byla pěkná pylová snůka. A
> najednou prudké ochlazení. Vím, je začátek dubna, ale stejně. Jaký je Vá
> názor? Jak to ovlivní jarní rozvoj, spotřebu zásob a celkový stav
včelstev?
---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.465 / Virová báze: 263 - datum vydání: 25.3.2003
|
Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2711
Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek
Zobrazit
celé
vlákno |