Archiv Včelařské konference

Tak jak jsem koukal cena tisku a distribuce
nebyla nijak zdrcující. Jelikož jsem ten "svazový
pověřenec" - jednatel OV, tak se ohrazuji proti
komentářům které znevažují i mou práci ( není nic
snažšího než se zapojit ! vždy se snáz
kritizuje ). Osobně jsem na Internetu denně a
elektronickou podobu vítám. Ale ani nečekám že
nahradí podobu písemnou. Ono je pro mě celkem
výhodné mít to kdekoli sebou ( notebook mi asi
svaz nezaplatí :-)) a určitě by byl dražší ) a
hromadný tisk určitě bude cenově přijatelný.
Osobně se snažím "řešit". Občas tisknu
vlastní "oběžník" - jednu stránku - osnovu toho
co je třeba udělat na úrovni okresu s termíny.
Elektronická podoba je pro mě v tomto směru
výhodná - snadno si z ní vytáhnu to (pro mě)
důležité.
A prosit obecní úřady a vnoučata ... vzhledem k
tomu že je někdy třeba jednat pružně ...
osobně jsem jeden čas neměl k dispozici tiskárnu
a vím jaké to je spoléhat se na druhé ( dovolená,
porouchané PC ... )
Takže tisk určitě ano, elektronická podoba určitě
ano - mělo to být už dávno ! ( již jsem žádal
Peroutku, aby svaz byl v tomto směru pružnější
asi před rokem a jsem rád, že se v tomto směru
něco děje )
má představa je že svaz by měl mít přehledně
zpracované stránky s komplexními informacemi. ( s
veškerou veřejnou agendou, statistikami,
nákazovou situací atd. )

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

----- Původní zpráva -----
Od: Pavel Prchal <prchal/=/dup.cz>
Datum: úterý, 15. dubna 2003 v 8:26 odp.
Předmět: RE: Oběžník 1/2003

> Tento výraz o diskuzi,že je nemístná jsi
> trochu přehnal ? co se tu může
> teda řešit? jestli je zima nebo teplo a to
> je asi vše ???
> a co "svazoví pověřenci kdy vyřešili ?
>
>        zdraví Martin
Kupka
> -----Original Message-----
> From: Arnošt Hrdina [arnost.hrdina/=/ais.cz]
> Sent: Tuesday, April 15, 2003 6:49 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: Oběžník 1/2003
>
>
> Podle mě je tahle diskuze nemístná.
> Nechť se tato utázka řeší na půdě svazových
> pověřenců a ne v konferenci.
>
> ----- Original Message -----
> From: "Ing. Martin Kupka - kancelář"
> <kupka/=/mlade.cz>To: "Vcelarska konference"
> <vcely/=/v.or.cz>Sent: Tuesday, April 15, 2003
> 6:30 PM
> Subject: RE: Oběžník 1/2003
>
>
> nejde tu vůbec o členy výboru a jejich
> přístup k internetu ale o to najít
> vždy někoho kdo snadno vytiskne dané
> oběžníky, kolik lidí zaměstná zaslání
> papírového oběžníku ?a kolik to stojí?
> vytištění . Jde hlavně o změnu
> přístupu lidí k informacím ne čekat až to
> dostanu poštou ale snadno se nechá
> poslat dětem členů výboru,příznivcům včelařů
> do firem, na obecní úřady,
> školy..... , jsou organizace třeba sportovní
> kde vše jde pouze přes internet
> a funguje to. Nikdo staré členy nenutí
> brouzdat po internetu a kupovat si
> počítače. Je tu časopis včelařství a pak by
> stačila forma informací po
> internetu.
> A je to otázka hlavně chuti něco změnit a
> staří členové budou stále, ale
> tady na věku nezáleží.
>
> Prosím kolik stojí rozeslání těchto oběžníků
> poštou včetně tisku a nadepsání
> adres ....
> Pane Lněničko vy to budete jistě +- 10
> tisíc korun vědět prosím o
> zveřejnění.
>
> Děkuji Martin Kupka
>
>
> -----Original Message-----
> From: Veselý Emanuel Ing. [eman.vesely/=/cesa.cz]
> Sent: Tuesday, April 15, 2003 10:04 AM
> To: Vcelarska konference
> Subject: RE: Oběžník 1/2003
> Importance: Low
>
>
> :> Rozhodně bych se přikláněl ke zrušení
> papírových oběžníků,
> :>každá organizace
> :>by měla nahlásit kontaktní adresy a ty
> potom obesílat!!
>
> Já nesouhlasím. Papír a poštu nelze zatím
> nahradit. Při průměrném věku
> funkcionářů ČSV, s přihlédnutím na výši
> důchodů, ceny telekomu, počítačů
> atd., je Internet u nás zatím pro drtivou
> většinu včelařů luxus.
>
> Ale potěšila mě nová stránka -
> Zatím na internetu ještě "straší" stránka
> http://www.ecn.cz/vcelari/ a asi
> by se to mohlo trochu sjednotit, "som z toho
> volaaky zmeteny". Kdyby se tam
> ještě přilepil časopis Včelařství...
>
> Stavy včelstev po kruté zimě budou nejdřív
> vědět v Dole, až jim v květnu
> dojdou objednávky léčiv. A jsem zvědav,
> kolik procent včelařů nahlásí úhyn
> včelstev na OVS, tak jak má podle Vet.zákona
> (ohlašovací povinnost).
>
> Eman
> ---
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG
> (http://www.grisoft.cz).Verze: 6.0.445 /
> Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG
> (http://www.grisoft.cz).Verze: 6.0.445 /
> Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003
> ---
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG
> (http://www.grisoft.cz).Verze: 6.0.445 /
> Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG
> (http://www.grisoft.cz).Verze: 6.0.445 /
> Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003
>
>

Mám návrh
Stále se snažím hledat nové stránky s naší
tématikou, ale ne vždy je čas a trpělivost.
Nebylo by dobré zaslat všechny odkazy které kdo
máme a tematicky je rozclenit a
někde "pověsit" ???? ( naše, zahraniční, ať už
stránky včelařské tak i ty které obsahují pro nas
dulezite informace )
??????

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

Je príma, že ČSV má konečně web, který vypadá standardně, a kde jsou
informace hbitě přístupné.

Uvítal bych tam taky otvírací dobu knihovny a samosebou Včelařství i
OVP. Když už je nějaké studio tiskne, tak přeci nemůže být takový
cenový problém to udělat i v PDF. Rozdíl jsou asi tři kliknutí...

Poznámka na okraj: vypadá to, že co počítač v Křemencové, to jiný
freemail. Svaz by mohl mít svoji doménu. V té by nakonec mohly mít své
schránky i okresní a základní organizace, bylo by to přehledné. Pane
Lněničko, uvažuje se o něčem takovém?

Pěkný den a včelám hodně květů
Ivan

nqc> Nebylo by dobré zaslat všechny odkazy které kdo
nqc> máme a tematicky je rozclenit a někde "pověsit" ????

To nevidím schůdně - kdo by to udržoval? Na převážné většině včelích
stránek jsou odkazy dál, a tak se člověk může brouzdat až do bezvědomí.
Svůj seznam oblíbených včelích stránek rád pošlu, má-li někdo zájem.
Ivan

Ahoj Jardo,
mam zkusenosti s 39*24, ktera odpovida te 22.4 a je to malo do
plodiste a moc do medniku (moc tezke), radej bych to nekomplikoval(2
miry bez efektu Dadantu) a nechal jen same nizke 44.8 *18.5 nebo 15.9
a pokud chces dadant tak ta velka je tusim kolem 28 v plodisti.
Radek Hubac

Dne 12. duben 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Teprve se učím a tak nevím, jestli jsem se správně rozhodl pro Langstroth
> 44,8 * 23,2 před optimálem 42*34 v plodišti a medník 42*17. Už jsem se
> rozhodl, nebudu to už měnit, protože si myslím , že se včely už nějak
> přizpůsobí a mám včelstva už zamluvené, ale přece... má někdo zkušenost s
> těmito mírami ? Může někdo porovnat svoje zkušenosti s oběma mírami ?
>
> děkuji Vodička
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Mall [mo:l] - promenáda, ąiroká alej, nákupní středisko (velké)
Internet Mall - profesionální nákupní galerie na Internetu (http://www.mall.cz)

> Uvítal bych tam taky otvírací dobu knihovny a samosebou
> Včelařství i OVP. Když už je nějaké studio tiskne, tak přeci
> nemůže být takový cenový problém to udělat i v PDF. Rozdíl
> jsou asi tři kliknutí...
Knihovnu tam dám, včetně postupného uveřejňování novinek, jak budou
nakupovány.

O časopisu v elektronické podobě jednalo předsednictvo ÚV a rozhodlo,
že, pouze pro archiv a nezveřejňovat.

Lněnička

Byl by dobrý také aktualizovaný seznam vyšších chovů matek s uvedením chovaných plemen.
Tonda

Jeste k naterum - doslo mi, ze jsem jednomu znamemu nechal neco vceliho vosku na povrchovou upravu nabytku.
Nemate nekdo zkusenosti s venkovnimi natery dreva roztokem vosku v benzinu? Nevadil by tam ten benzin?
Pavel

Viděl jsem pouze výsledky na trámech uvnitř místnosti. Vypadalo to velmi
dobře. Majitel ty trámy i naleštil.
Benzín se odpařil. Na místě po benzínu nezůstal ani zápach. (po 1 roku)
Libor Jarolím
Stará Bělá


> Jeste k naterum - doslo mi, ze jsem jednomu znamemu
> nechal neco vceliho vosku na povrchovou upravu nabytku.
> Nemate nekdo zkusenosti s venkovnimi natery dreva
> roztokem vosku v benzinu? Nevadil by tam ten benzin?
> Pavel

Zřejmě jsem něco nenapsala správně a tak se mi vrátila přihláška do
konference ředitele Jednoty České Budějovice. Zkouším to tedy opět. Jeho
e-majlová adresa je: homolka/=/jednotacb.cz Pokud je možné přihlášení
provést, prosím o ně, v záporném případě prosím o radu, jak přihlášení
správně realizovat. Děkuji Černochová vecer/=/iol.cz
----- Original Message -----
From: Ivan Cerny <temper430/=/volny.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 16, 2003 9:32 AM
Subject: Re: odkazy


> nqc> Nebylo by dobré zaslat všechny odkazy které kdo
> nqc> máme a tematicky je rozclenit a někde "pověsit" ????
>
> To nevidím schůdně - kdo by to udržoval? Na převážné většině včelích
> stránek jsou odkazy dál, a tak se člověk může brouzdat až do bezvědomí.
> Svůj seznam oblíbených včelích stránek rád pošlu, má-li někdo zájem.
> Ivan
>

Dobrá, pomocí by ale bylo alespoň vytvoření a uveřejnění "vyhledávácích"
obsahů dosavadních ročníků časopisu a možná i odborných překladů, aby se
potřebné informace nemusely vyhledávat pracným listováním v mnoha sešitech.
Dříve prý snad - alespoň pro časopis - něco podobného vycházelo na disketách
.
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
...
O časopisu v elektronické podobě jednalo předsednictvo ÚV a rozhodlo,
že, pouze pro archiv a nezveřejňovat.

Lněnička

Dostal jsem odpověď z fy Balakom na můj dotaz ohledně složení (obsahu pesticidů) Luxolu, zde je:

"Luxol neobsahuje žádné fungicidní ani pesticidní látky. Obsahuje nepatrné množství kobaltu ve formě organické soli (používá se jako tzv.sikativ -
látka urychlující zasychání barvy)
Ing. Oldřich Miždoch"

Tedy příznivá zpráva. Ovšem pro nátěr úlů Luxol vhodný není, jak jsem už psal, obsahuje (solventní) naftu a kdoví co ještě. Takže když máme pro nátěry úlů z čeho vybírat, raději volme úplně nezávadné nátěry - disperzní barvy!

K. Čermák

>O časopisu v elektronické podobě jednalo předsednictvo ÚV a rozhodlo,
>že, pouze pro archiv a nezveřejňovat.
>
>Lněnička

Proboha proč? Nedovedu si představit jediný rozumný důvod pro takové
rozhudnutí!

Je to přece nezisková tiskovina s obecně prospěšnou tematikou.

Jak chce předsednictvo záskat mladší včelaře, když ji nedá pohodlně a rychle
nakouknout ani do Včelařství? Nebo je tím chce snad vydírat - chceš
Včelařství? Tak vstupo a nebo ..

V USA vycházejí i víceméně komerční zájmový časopis (www.homepower.com) plný
reklam, který je léta možné zdarma stáhnout v PDF a vydavatel se tím před
inzerenty ještě chlubí: máme náklad 75 tis. (25. tis na papíře a 50 tis
stažení po Inetu).

Honza Čáp, zatím, i kvůli výše citovanému, nečlen ČSV

P.S.
Tomu "rozhodlo, že pouze pro archiv" doufám nemám rozumět tak, že
elektronický archiv časopisů je v 1. roce své existence.

P.S. 2
Kdyby někoho náhodou zajímal nějaký článek z HomePoweru, mám doma kompletní
elektronický archiv ..

Leták podleva mne moc velký smysl nemá pokud ho nedostanou do ruk ti co med
nepoužívájí ale mám jinou myšlenku. Když by do včelaře byl umístěn krásný
plakát Který by lidem ukázal proč právě český med a ne z Argentiny nebo
Číny ,proč preferovat ČESKÝ MED a seznamoval by je případně s s jeho
vlastnostmi a t.d to záleží na uvážení ale jenom reklamních odborníků!!.
text by měl být jednoduchý aby uvízl za běžné chůze bez zastavení nevratně
v paměti rozměr nejméně A3 Teď si představte co včelař to vylepovač. V
každé vísce nejméně jeden nebyla by to ta nejúčinnější reklama?

Pepan

----- Original Message -----
From: "Josef Šamalík" <josef.samalik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 15, 2003 5:47 PM
Subject: Re: Opět leták na propagaci


> :Už jsem s tím přestal. Je to sice hezký, ale cenu "ze dvora" to
> nezvýší
> :a nejvíc mě reprezentuje kvalitní obsah sklenice.
>
> Ano, cenu ze dvora to nezvýší, ale vypadá to profesionálně a kvalita ve
> sklenici je samozřejmostí. A pokud je tam nálepka, která obsahuje jméno a
> kontakt, při každém pohledu na sklenici je jasné, kdo tu kvalitu
> vyprodukoval :) (včelky, že jo:) ).
> Ale každý jak uzná za vhodné... :)
>
> Ať to bzučí!!
>
> jose
>
>
>
>
> avast! (VPS 11.4.2003): zprava neobsahuje virus
>

Dělám u nás v obci důvěrníka Mohu vám říct ,že žádný z včelařů nemá doma
počítač. Zárove´obsluhuji v obci informační centrun OÚ a ještě jsem na
internetu který již má povinně každá knihovna neviděl zájemce staršího 45
let proto je jistě je nutný způsob oběžníkový

Pepan

----- Original Message -----
From: "Arnošt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 15, 2003 10:03 AM
Subject: Re: Oběžník 1/2003


> Tak to jsem zvědavý jak by to řešili ti kteří namají ani jeden
> z výboru trvalý přístup na internet.
> Uvědomte si, jaky demografický průměr v těch výborech a kolik pánů přes
> šedesát má jaké vědomosti o internetu. Tohle je průzkum o nich a bez nich.
> Osobně jsem členem ve velkoměstě a z pokuv vím, tak se z výboru chodí
občas
> dívat na internet a do konference jen jeden člen.
> Pokud bych se podíval do výboru z vesnice odkud pocházím, ta pochybuji, že
> má na internet přístup kdokoli z výboru.
> Takže pochybuju, že by se dala zrušit papírová forma. Už i z toho důvodu,
že
> je to momentálně jediný prokazatelný a dokumentovatelný způsob komunikace.
> To byste museli každé organizaci zakoupit elektronický podpis a to stojí
> peníze.
> Myslím, že je blbost dělat závěry z vyjádřejí lidí, kteří na internet
> přístup mají.
>
> Arnošt
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Ing. Martin Kupka - kancelář" <kupka/=/mlade.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, April 15, 2003 9:03 AM
> Subject: RE: Oběžník 1/2003
>
>
>
> Tento způsob je výborný měl by nahradit i papírovou formu informací,
> ušetřilo by se a je mnohem rychlejší tak o 1 až 1,5 měsíce !
> Rozhodně bych se přikláněl ke zrušení papírových oběžníků, každá
organizace
> by měla nahlásit kontaktní adresy a ty potom obesílat!!
>
> s pozdravem Martin Kupka
>
> -----Original Message-----
> From: ČSV - Odborné oddělení [mailto:uv.csv/=/tiscali.cz]
> Sent: Tuesday, April 15, 2003 8:26 AM
> To: 'Vcelarska konference'
> Subject: Oběžník 1/2003
>
>
> Na www.beekeeping.cz/svaz jsem umístil oběžník číslo 1/2003.
>
> Prosím o sdělení, jestli Vám takový způsob předávání informací vyhovuje
> /mimo klasické papírové podoby, která běží současně/ a co by tam ještě
> podle Vás mělo být.
>
> S pozdravem
>
> Lněnička
> ---
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003
>
>

Ahoj Radku,

zkusím to na 45*23,2 a pak se uvidí, snad to půjde. Docela se těším. Je to lehká dolina, Před včelstva vyseju svazenku, kolem bude slunečnice a mají tam i potok, les je 1-2 km daleko, větší les 4 km. Pod vysokým napětím, aspoň se budou více snažit. Uvidíme, letos včely, příští rok med.

Jarda

Je to škoda, taky bych se přimlouval za časopis na Internetu, třeba už jen kvůli vyhledávání informací, třeba i na CD ? Vyhledávání podle klíčových slov, rychle a účině.

Vodička

> "Luxol neobsahuje žádné fungicidní ani pesticidní látky. Obsahuje nepatrné
> množství kobaltu ve formě organické soli (používá se jako tzv.sikativ -
> látka urychlující zasychání barvy)
> Ing. Oldřich Miždoch"
>
> Tedy příznivá zpráva. Ovšem pro nátěr úlů Luxol vhodný není, jak jsem už
> psal, obsahuje (solventní) naftu a kdoví co ještě. Takže když máme pro

Ale tohle přece není argument, "kdovíco ještě".
Pokud v nátěru není olejovitá látka, je jeho životnost na přímě
povětrnosti velmi malá.
Osobně se domnívám, že vodou ředitelné nátěry na dřevo boudou na přímé
povětrnosti mít velmi omezenou životnost.

Zdraví PP.


> nátěry úlů z čeho vybírat, raději volme úplně nezávadné nátěry - disperzní
> barvy!
>



************************
Pavel Prchal
DUP - Druzstvo Pelhrimov
Remenovska 1999
39317 Pelhrimov
www.dup.cz
************************

Za člena včelařské konference prosí přihlásit vedoucí hospodářské organizace JEDNOTA z Českých Budějovic, Ing.Homolka.
Jeho e-mail je : homolka/=/jednotacb.cz Pokud jsem nenapsala správnou adresu konference, prosím o upřesnění a za pochopení děkuji.
Černochová vecer/=/iol.cz

Byla to soukromá aktivita Ing. Malého, který s ní přestal v okamžiku,
když zjistil, že je to za 1400 Kč neprodejné.

Snad by to někdy v budoucnu šlo postupně prohnat scanerem. Když budu mít
někdy trochu času, tak se o to pokusím.

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Petr Lokvenc [mailto:lokvenc.petr/=/volny.cz]
> Sent: Wednesday, April 16, 2003 7:00 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: Oběžník 1/2003
>
>
> Dobrá, pomocí by ale bylo alespoň vytvoření a uveřejnění
> "vyhledávácích" obsahů dosavadních ročníků časopisu a možná i
> odborných překladů, aby se potřebné informace nemusely
> vyhledávat pracným listováním v mnoha sešitech. Dříve prý
> snad - alespoň pro časopis - něco podobného vycházelo na
> disketách . S pozdravem Petr
>
> ----- Original Message -----
> ...
> O časopisu v elektronické podobě jednalo předsednictvo ÚV a
> rozhodlo, že, pouze pro archiv a nezveřejňovat.
>
> Lněnička
>
>
>
>

Omlouvám překlep, bylo to za 100 Kč.

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: ČSV - Odborné oddělení [mailto:uv.csv/=/tiscali.cz]
> Sent: Thursday, April 17, 2003 7:58 AM
> To: 'Vcelarska konference'
> Subject: RE: Oběžník 1/2003
>
>
> Byla to soukromá aktivita Ing. Malého, který s ní přestal v
> okamžiku, když zjistil, že je to za 1400 Kč neprodejné.
>
> Snad by to někdy v budoucnu šlo postupně prohnat scanerem.
> Když budu mít někdy trochu času, tak se o to pokusím.
>
> Lněnička
>
> > -----Original Message-----
> > From: Petr Lokvenc [mailto:lokvenc.petr/=/volny.cz]
> > Sent: Wednesday, April 16, 2003 7:00 PM
> > To: Vcelarska konference
> > Subject: Re: Oběžník 1/2003
> >
> >
> > Dobrá, pomocí by ale bylo alespoň vytvoření a uveřejnění
> > "vyhledávácích" obsahů dosavadních ročníků časopisu a možná i
> > odborných překladů, aby se potřebné informace nemusely
> > vyhledávat pracným listováním v mnoha sešitech. Dříve prý
> > snad - alespoň pro časopis - něco podobného vycházelo na
> > disketách . S pozdravem Petr
> >
> > ----- Original Message -----
> > ...
> > O časopisu v elektronické podobě jednalo předsednictvo ÚV a
> > rozhodlo, že, pouze pro archiv a nezveřejňovat.
> >
> > Lněnička
> >
> >
> >
> >
>

Něco ve smyslu vyhledávání mám hotové. Zatím jen s tím, že budou v databázi
jen názvy článků.
Dokonce je možno na tomto udělátku i o každém článku diskutovat.
Obsah jsem tam nedal a dávat nebudu. Je to sice škoda, ale narazil bych na
autorská práva.

Jen jsem to ještě nepřesunul na web z prostého důvodu.
Nemáým čas to udržovat a doplňovat. Během dneška bych se to pokusil
nainstalovat aspoň pro nahlédnutí.
Pokud by byl někdo ochotný mi s údržbou pomoci, tak se to provozovat dá
aspoň coby elektronický vyhledáváč článků, nebo obsah časopisu včelařství.

Hezký den
Arnošt

----- Original Message -----
From: "Jaroslav Vodička" <jar./=/vod.volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 16, 2003 9:09 PM
Subject: Re: Oběľník 1/2003 - nezveřejňování časopisů


Je to škoda, taky bych se přimlouval za časopis na Internetu, třeba už jen
kvůli vyhledávání informací, třeba i na CD ? Vyhledávání podle klíčových
slov, rychle a účině.

Vodička

Nemohu zobecnit na všechny disperzní nátěry. Tak aspoň k tomu co mám
vyzkoušeno - před několika lety byl k dostání disperzní nátěr Diskolor. Jím
jsem dříve nástavky natíral a i po cca 15 letech velká většina z nich vypadá
velmi dobře. Teď jsou "modernější" barvy této skupiny - např. u Dixolu je
napsáno, že je vhodný i pro nátěr hraček. Takže mu rozhodně dávám přednost
před Luxolem. Vězte, že vodou ředitelné nátěry se po rozetření a zaschnutí
podstatně změní, tak třeba skvrnu na prádle od nich už nevyperete!
Pokud jde o nátěr dřeva, tak první nátěr je dobré udělat barvou dost
zředěnou, i 1:1, aby se barva dostala trochu pod povrch dřeva a druhý nátěr
se provede nezředěnou barvou. Potom drží.
Prázdné obaly od Luxolu se považují za nebezpečný odpad (je to na nich
napsáno), to také něco vypovídá o jeho (ne)vhodnosti pro naše účely. Např.
nechtěl bych se léčit propolisem oškrábaným z Luxolem ošetřeného nástavku!

K. Čermák


> Ale tohle přece není argument, "kdovíco ještě".
> Pokud v nátěru není olejovitá látka, je jeho životnost na přímě
> povětrnosti velmi malá.
> Osobně se domnívám, že vodou ředitelné nátěry na dřevo boudou na přímé
> povětrnosti mít velmi omezenou životnost.
>
> Zdraví PP.

Narazil jsem na zajímavý článek
http://website.lineone.net/~dave.cushman/smalboldcomb.html
v němž autor dospěl k názoru, že včely již nevyhovující buňky po 3-4 letech
samy přestaví (odstraní stěny až na mezistěnu a vystaví nové). Fakt že se
tak v současných chovech neděje připisuje nepřirozeně velkým základům buněk
člověkem vyráběných mezistěn - buňka podle nich postavená vyhovuje pudově
zakódovaným kritickým rozměrům o dost déle.

Honza Čáp

Zkuste tady: www.vcely.or.cz/links.htm
jose

| nqc> Nebylo by dobré zaslat všechny odkazy které kdo
| nqc> máme a tematicky je rozclenit a někde "pověsit" ????

On Wed, 16 Apr 2003, ČSV - Odborné oddělení wrote:

> O časopisu v elektronické podobě jednalo předsednictvo ÚV a rozhodlo,
> že, pouze pro archiv a nezveřejňovat.

Tomu nerozumím. Doufám že to rozhodnutí nebude platit dlouho.

Časopis se připravuje v elektronické podobě, nějaký rozumný formát (třeba
PDF) určitě bude k dispozici, takže otázka nákladů by neměla hrát velkou
roli. A možností prohledávání celých článků nebo alespoň obsahů čísel
získává časopis novou kvalitu. Totéž platí o Odborných překladech.

ÚV se zřejmě domnívá, že pro členskou základnu je internet nedostupný. Ale
to není zdaleka pravda a časem se to bude jedině zlepšovat. A nové zájemce
o včelařství musí ČSV získávat především mezi mladými lidmi a to je možné
právě v moderním prostředí internetu.

A pokud by šlo jen o to udržet tištěnou formu časopisu, lze přece dávat
elektronickou formu na WEB s určitým zpožděním.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

Nerozumím tomu také. O zachování tištěné formy přece žádné obavy být
nemusí - včelaři ho vlastně odebírají jaksi povinně za 150,- Kč ročně (i
když se oficiálně tvrdí, že je to členský příspěvek a s tiskem nesouvisí
:-) .) Elektronická podoba by ale podle mě měla ohromný význam v propagaci
včelaření hlavně u laické veřejnosti zvláště vzhledem k tomu, že se časopis
neprodává na stáncích. No a včelařské veřejnosti by na škodu nebyla také...
(K úvaze o tom, že na Internet jdou jen mladší a nad věk 45 roků jeden z
přispěvatelů do diskuse v knihovnách u počítače nikoho neviděl : Mě už bylo
60, jsem invalidní důchodce a do knihovny si jdu na počítač vyřídit poštu
jen výjimečně, jen když mám právě svůj kompjútr "rozvrtaný".)
S přátelským pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "Jiri Borik" <jiri.borik/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 17, 2003 9:26 PM
Subject: Re: Oběžník 1/2003 - nezveřejňování časopisů


On Wed, 16 Apr 2003, ČSV - Odborné oddělení wrote:

> O časopisu v elektronické podobě jednalo předsednictvo ÚV a rozhodlo,
> že, pouze pro archiv a nezveřejňovat.

Tomu nerozumím. Doufám že to rozhodnutí nebude platit dlouho.

Časopis se připravuje v elektronické podobě, nějaký rozumný formát (třeba
PDF) určitě bude k dispozici, takže otázka nákladů by neměla hrát velkou
roli. A možností prohledávání celých článků nebo alespoň obsahů čísel
získává časopis novou kvalitu. Totéž platí o Odborných překladech.

ÚV se zřejmě domnívá, že pro členskou základnu je internet nedostupný. Ale
to není zdaleka pravda a časem se to bude jedině zlepšovat. A nové zájemce
o včelařství musí ČSV získávat především mezi mladými lidmi a to je možné
právě v moderním prostředí internetu.

A pokud by šlo jen o to udržet tištěnou formu časopisu, lze přece dávat
elektronickou formu na WEB s určitým zpožděním.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

No, to rozhodnutí předsednictva ÚV se mi nezdá být zrovna na výši doby. Včelařské organizace své časopisy na webu většinou hrdě vystavují, byť třeba o pár čísel pozadu, aby nepřišly o abonenty. Přečtením několika věhlasných titulů jsem zjistil, že naše Včelařství skutečně MÁ vynikající úroveň.
Bohužel tohle konstatování je asi tak všechno, co s tím můžu jako řadový člen dělat. Právě pro ty archivy by to bylo báječné - to nakonec víme všichni, kdo máme počítač. Je zoufalé, že Arnošt Hrdina to musí dělat podomácku, protože je to prostě potřeba, vlastně proti vůli vedení, se starostí o autorská práva a s vědomím, že v redakci to mají všechno už jednou v počítači naťukané...

S přáním ať už nám ty kytky rozkvetou i tam, kde zatím spí
Ivan

No, to rozhodnutí předsednictva ÚV se mi nezdá být zrovna na výši doby. Včelařské organizace své časopisy na webu většinou hrdě vystavují, byť třeba o pár čísel pozadu, aby nepřišly o abonenty. Přečtením několika věhlasných titulů jsem zjistil, že naše Včelařství skutečně MÁ vynikající úroveň.
Bohužel tohle konstatování je asi tak všechno, co s tím můžu jako řadový člen dělat. Právě pro ty archivy by to bylo báječné - to nakonec víme všichni, kdo máme počítač. Je zoufalé, že Arnošt Hrdina to musí dělat podomácku, protože je to prostě potřeba, vlastně proti vůli vedení, se starostí o autorská práva a s vědomím, že v redakci to mají všechno už jednou v počítači naťukané...

S přáním ať už nám ty kytky rozkvetou i tam, kde zatím spí
Ivan

Přátelé, protože několik z vás mě požádalo o odkazy na včelí stránky, nebo mi poslali svoje, posílám své oblíbené adresy do konference. Přidal jsem si k nim komentáře, za což se omlouvám všem.
Velice pěkné odkazy jsou i na domovské stránce této konference, odtamtud jsem se ostatně doklikal na všechno to, co uvádím níže.
Pěkné Velikonoce
Ivan

-----------------------------

Allen Dick, Alberta, Canada
http://www.honeybeeworld.com/
# Profesionální kanadský včelař, jehož názorů si vážím a na jehož stránkách se dá hodně najít. Velká americká konference (i zbytku světa).

Beekeeper's Web Links
http://ourworld.compuserve.com/homepages/Beekeeping/weblinks.htm
# Velikááááááánský včelí rozcestník

APISERVICES - Virtual Beekeeping Gallery
http://www.apiservices.com
# Taktéž rozcestník s posíláním včelích e-pohlednic zadarmo

BeeSource.com Ed&Dee Lusby
http://www.beesource.com/pov/lusby
# "Přírodní" včelaři v Arizoně zavrhující "nepřirozené" způsoby včelaření. Zdá se, že jim to funguje, ale rozhodně nenabádám k neléčení varroázy.

Bienenweidepflanzen -Evodia
http://www.immengarten-jaesch.de
# Včelí botanická zahrada u Hannoveru. Ta by asi stála za návštěvu, kdybyste tam někdo měl cestu, dejte mi vědět...

Canadian Honey Council
http://www.honeycouncil.ca/indexe.html
# Kanadští včelaři... (dočetl jsem se tam právě, že cestou na Apimondii to vezmou důkladnou včelí exkurzí přes Slovensko)

Čejkův úl
http://gw.dup.cz/vcelam
# Pane Kala, šlo by se k Vám na to někdy podívat?

Německý svaz včelařů DIB
http://deutscherimkerbund.de
# Stránky německého svazu. V grafické podobě i obsahu máme zatím co dohánět.

Rakouský svaz včelařů
http://www.imkerbund.at
# včetně jejich časopisu online. Taky je co dohánět.

Dictionnaire trilingue entomologie
http://www.imkerei.com/galerie/dico_entomologie.htm
# Francouzsko-anglicko-německy v jedné tabulce

Dřeviny pro včely a zvěř
http://mujweb.cz/www/honbadrevin/
# Kdo cítí potřebu vysazovat, tak aby to dělal poučeně...

Hlavní zásady včelaření Optimal
http://www.czechia.cz/vcela/optimal.htm
# Klasika Doc. Ptáčka, o které by měl vědět každý.

Honey-Well - Loeffelmann
http://www.honey-well.com/cz/
# včelařský obchod v Praze

Imkerei Kober Startseite
http://www.imkereikober.de/index.htm
# Včelař od Mnichova, který by možná stál za návštěvu. Mimochodem, viděl jste někdo na vlastní oči plnovous ze včel, nebo jste o tom taky jen četli?

Ing. Cimala
http://www.vcelimed.cz
# matky z Jeseníků apod.

JJVCELA-Jan Jindra
http://www.sweb.cz/JJVCELA/
# kdo zná pana Jindru jen z konference, ať se podívá i sem...

Nasavrky
http://www.sweb.cz/SSOUV.Nasavrky/hlavni.htm
# prostě Nasavrky

National Bee Unit GB
http://www.csl.gov.uk/prodserv/cons/bee//
# anglický státní výzkumák. Mají pěkný on-line model varroázy. Ale pozor, skutečnost v našich úlech může vypadat docela jinak...

Nástavkoví včelaři
http://www.n-vcelari.cz/
# překlady J. Boháče pěkně pohromadě, kontakty a tak.

Rupert's Honey Home Page
http://www.rupertshoney.co.za/
# exotika z Afriky. Správné stanoviště úlu je zavěšené nejmíň 2 metry nad zemí, aby to zloději neměli tak lehké. Včelař zacouvá pod úl s náklaďákem a pracuje z korby.

Swiss Bee Research Centre
http://www.apis.admin.ch/index.htm
# švýcarský výzkumák

UEBERSICHT - BIENEN-NETZ.de
http://bienen-netz.de/uebersicht.htm
# rozcestník po Německu, vstup do konference u sousedů. (a trička+CD s Májou)

Včely - Praktikum
http://www.sweb.cz/praktikum
# pražáci se cestou z práce mohou stavit na včelařském happeningu...

včely - Dánsko
http://apimo.dk/
# včelařský software (brzy by měl být i v češtině) a rozcestník po Dánsku

včely - Švédsko
http://www.algonet.se/~beeman/index-f.html
# na vřes medomet nestačí, je potřeba vrták...

Výzkumák Dol
http://www.beedol.cz/maincz.html
# náš výzkumák

Yahoo! Groups BiologicalBeekeeping
http://groups.yahoo.com/group/BiologicalBeekeeping/
# konference včelařů, kteří nemají rádi polystyrén a léčiva. Pozor - nenabádám k následování při (ne)léčení Varroázy!

Návod na stavbu klátu
http://www.ratinger-bienen.de/seite00.htm
# Pro brtníky...

stránky Dr. Liebiga
http://www.immelieb.de
# Guru německých nástavkářů

Matematika kolem včelích plástů
http://www.wissenschaft-online.de/abo/spektrum/archiv/536
http://www.wissenschaft-online.de/page/fe_seiten?article_id=591586

Swienty - výrobce potřeb
http://www.swienty.com/
# zajímavé srovnání cen

------------

Zdravim,
obeznik takto zverejneny je presne to, co radovy clen potrebuje. Jinak
nema sanci se dozvedet nic o komunikaci probihajici mezi svazem a zakl.
organizaci. Nicmene tech verejne dostupnych informaci musi byt vice!!!
Napr. zapisy, seznamy a adresare (chovatelu matek pocinaje a vystavami a
prednaskami konce), mapky nakaz a jine statistiky (z Dolu?); proste mela
by to byt sluzba aktualni a koncentrujici informace, ktere se vyskytly
na ruznych mistech a jsou pro vcelare zajimave. Odkaz na noviny anebo
primo vedecky clanek by pak bylo velice jednoduche pridat i od
"externisty", kdyz uz takovy portal bezi a ma nejakeho administratora.
Proste jednodussi pristup k informacim o vlastni praci a produktech a
jejich dohledatelnost by mela byt jednou z priorit kazde instituce. Ale
mozna, ze si bere CSV spatny priklad ze statni spravy...
Ale nastesti to v poslednich dnech vypada, ze se svazove stranky preci
jen zacinaji vylepsovat! Diky i za pozitivnejsi ladeni ohledne Vcelarstvi.
Jeste par poznamek...

Arnošt Hrdina wrote:
> Něco ve smyslu vyhledávání mám hotové. Zatím jen s tím, že budou v
> databázi jen názvy článků.

Jakakoliv databaze starsich clanku ze Vcelarstvi je uzasna zprava oproti
soucasnemu stavu absolutni nevedomosti. Sam mam poslednich 10 rocniku
Vcelarstvi, ale leckdy objevim dulezity clanek ve starsim cisle pouze
nahodou... Doufam jen, ze tahle databaze bude zahrnovat co nejvice
starsich rocniku, ktere asi nikdy nepujdou uplne prevest do elektronicke
podoby.
Vi nekdo, kde je mozne sehnat tu databazi starsich clanku za Vcelarstvi
od ing. Maleho? Jake rocniky zahrnuje? jsou tam i klicova slova nebo jen
nazvy clanku? Existuje databaze Odbornych vcelarskych prekladu?
V okamziku zverejneni celych clanku by ovsem tato databaze postradala
smysl, jelikoz by je slo (alespon nove clanky v .pdf nebo .html) dotazat
jakymkoliv fulltextovym vyhledavacem.

> Dokonce je možno na tomto udělátku i o každém článku diskutovat.

Je to samozrejme dobry napad, ale tedy opravdu nechapu jak lze o necem
kvalitne diskutovat bez obecne dostupneho textu, o kterem probiha diskuze...

> Obsah jsem tam nedal a dávat nebudu. Je to sice škoda, ale narazil
> bych na autorská práva.

Vse se nakonec toci (a pokud vim jiz nekolik let) okolo zverejnovani
elektronicke podoby Vcelarstvi na internetu. Nechapu, proc se takovym
kvalitnim casopisem svaz nechlubi, nevystavuje ho a nelaka nove cleny.
Nejsem pravnik a neni mi tedy jasne tvrzeni o poruseni autorskych prav.
Ale zda se mi, ze to nemuze byt ten hlavni duvod proti zverejneni.
Naprosta vetsina vedeckych zurnalu dnes vychazi paralelne v tistene a
elektronicke podobe, pricemz ta je z velke casti volne pristupna a tento
podil se neustale zvysuje.
Muzete mi to, prosim, vysvetlit?

Mohl by se zde v konferenci, prosim, jasne vyjadrit nekdo ze svazu proc
bylo zamitnuto paralelni publikovani Vcelarstvi na internetu a zda totez
plati pro OVP. Je vule s tim neco udelat do budoucna? Za jakych
podminek? Myslim, ze neomezeny pristup k informacim je zasadni pro
ziskavani novych vcelaru. Tady je proste zakopan pes!

--
;-)
Karel


> Jen jsem to ještě nepřesunul na web z prostého důvodu.
> Nemáým čas to udržovat a doplňovat. Během dneška bych se to pokusil
> nainstalovat aspoň pro nahlédnutí.
> Pokud by byl někdo ochotný mi s údržbou pomoci, tak se to provozovat
> dá aspoň coby elektronický vyhledáváč článků, nebo obsah časopisu
> včelařství.
> Hezký den
> Arnošt
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jaroslav Vodička" <jar./=/vod.volny.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, April 16, 2003 9:09 PM
> Subject: Re: Oběľník 1/2003 - nezveřejňování časopisů
>
>
> Je to škoda, taky bych se přimlouval za časopis na Internetu, třeba už
> jen kvůli vyhledávání informací, třeba i na CD ? Vyhledávání podle
> klíčových slov, rychle a účině.
>
> Vodička
>
>

Karel Drbal:
Nejsem pravnik a neni mi tedy jasne tvrzeni o poruseni autorskych prav.
......Muzete mi to, prosim, vysvetlit?

Co je na tom tak složitého? Napíšu například knížku, článek,.. a jako autor (vlastník práv) mohu nebo nemusím její obsah zveřejnit na Internetu, nebo jen její obsah, abych si zvýšil prodejnost.
Vlastníkem autorských práv k časopisu je svaz, a ten může mít jakékoli důvody k nezveřejňování. Co nám je do toho?
Já si to vysvětluju tak, že ten, kdo má o časopis zájem, může se přihlásit do ČSV jako včelař bez včel a za asi 200Kč ho může mít až do domu. Tato informace by měla na stránkách být uveřejněna i s jednoduchou objednávkou, radou jak se stát členem a jak získat adresu funkcionáře ZO.
Mě se to tak nepochopitelný nezdá. A těch nových včelařů co se pohrne do svazu na základě uveřejnění celého časopisu, to bych rád viděl. Jsem zvědav jak v 5 čísle ten pracovník MZe chce zvýšit počty včelařů. Já zvyšovat počty včelařů nepotřebuju. Spíš v mém okolí naopak.., ale rád každému poradím.
Eman

Příteli,
v duchu Tvého příspěvku by ale závěrečné "rád každému poradím" přece
znamenalo: "rád každému poradím: Ať vstoupí do mého spolku, jinak se s ním
nebudu bavit." Přesně o tom je politika nezveřejňování a poukaz na
dostupnost pro členy.

Honza Čáp


> Co je na tom tak složitého? Napíšu například knížku, článek,.. a jako
autor
> (vlastník práv) mohu nebo nemusím její obsah zveřejnit na Internetu, nebo
> jen její obsah, abych si zvýšil prodejnost.
> Vlastníkem autorských práv k časopisu je svaz, a ten může mít jakékoli
> důvody k nezveřejňování. Co nám je do toho?
> Já si to vysvětluju tak, že ten, kdo má o časopis zájem, může se přihlásit
> do ČSV jako včelař bez včel a za asi 200Kč ho může mít až do domu. Tato
> informace by měla na stránkách být uveřejněna i s jednoduchou objednávkou,
> radou jak se stát členem a jak získat adresu funkcionáře ZO.
> Mě se to tak nepochopitelný nezdá. A těch nových včelařů co se pohrne do
> svazu na základě uveřejnění celého časopisu, to bych rád viděl. Jsem
zvědav
> jak v 5 čísle ten pracovník MZe chce zvýšit počty včelařů. Já zvyšovat
> počty včelařů nepotřebuju. Spíš v mém okolí naopak.., ale rád každému
> poradím.

> Vlastníkem autorských práv k časopisu je svaz, a ten může mít jakékoli
> důvody k nezveřejňování.

Pro upřesnění, není možné aby by měl svaz autorská práva. Ta má ze zákona (i
logiky věci) pouze autor - fyzická osoba (nebo už jste snad někdo viděl, aby
kterákoliv právnická osoba - organizace něco vytvořila:). Svaz může mít
pouze právo dílo šířit za podmínek dohodnutých mezi autory článků a svazem
jako vydavatelem. Může být i výhradní.

Autorskoprávní problém spočívá spíše v tom, že pokud standardní autorská
smlouva uzavíraná, redakcí neobsahuje klauzuli, že se jedná o šíření
časopisu v tištěné i elektronické verzi, může být Internet považován za
další zveřejnění díla a za to ze zákona náleží autorovi další honorář.

Zveřejnit archiv zpětně pak může být velký problém, protože to znamená
uzavřít se všemi autory dodatek ke smlouvě, který to umožní, což je samo o
sobě nákladné i kdyby se všichni dalšího honoráře zřekli.

Nic ale nebrání tomu, aby od dalšího ročníku všichni kdo přispějí měli
takový dodatek podepsaný a Včelařství bylo na webu v PDF zároveň s papírovou
verzí.

Tvrzení že by jedna verze konkurovala druhé, má smysl pouze tehdy, kdyby
existovala přímá ekonomická vazba mezi počtem platících čtenářů a získáním
prostředků na pokrytí nákladů vydyvatele. Pokud to ale je zmiňovaných 200,-
Kč ročně, tak to může zčásti pokrývat tisk a distribuci, možná i část
nákladů redakce, ale rentabilní to rozhodně nebude.


Honza Čáp

Emanuel Vesely wrote:
> Karel Drbal:
> Nejsem pravnik a neni mi tedy jasne tvrzeni o poruseni autorskych prav.
> .....Muzete mi to, prosim, vysvetlit?
>
> Co je na tom tak složitého? Napíšu například knížku, článek,.. a jako autor
> (vlastník práv) mohu nebo nemusím její obsah zveřejnit na Internetu, nebo
> jen její obsah, abych si zvýšil prodejnost.
> Vlastníkem autorských práv k časopisu je svaz, a ten může mít jakékoli
> důvody k nezveřejňování. Co nám je do toho?
Tak tady v tom je prave ten problem! Samozrejme, paklize je vlastnikem
autorskych prav opravdu svaz (jako je tomu napr. u velkych nakladatelu),
je to volena instituce a ma povinnost vysvetlovat sva rozhodnuti svym
clenum! Tudiz bych rad slysel zduvodneni toho rozhodnuti:
"O časopisu v elektronické podobě jednalo předsednictvo ÚV a rozhodlo,
že, pouze pro archiv a nezveřejňovat."

Asi nezbyva, nez napsat na svaz; urcite to udelam!

Jsou-li duvodem ekonomicke kalkulace, nemel by byt problem je zverejnit
a vecne o nich diskutovat...

> Já si to vysvětluju tak, že ten, kdo má o časopis zájem, může se přihlásit
> do ČSV jako včelař bez včel a za asi 200Kč ho může mít až do domu. Tato
> informace by měla na stránkách být uveřejněna i s jednoduchou objednávkou,
> radou jak se stát členem a jak získat adresu funkcionáře ZO.
Nejde pouze o zviditelneni vcelaru ve spolecnosti, ale tez o sluzbu
clenum, kteri tak maji lepsi pristup k archivum a dokumentum. Ja
napriklad vcelarim mimo domov a vsechny cisla Vcelarstvi mam archivovane
doma. Potrebuji-li si vyhledat konkretni clanek nepojedu prece 120km ale
pripojim se na internet a fulltextove si vyhledam dulezitou informaci,
pripadne prohlidnu diskuzi k tematu. Je to vse o dostupnosti informaci.
Nekomu muze vyhovovat jen tistena forma, jinemu elektronicka. Ja
napriklad ctu spoustu casopisu v knihovne, ale potrebuji-li konkretni
clanek, stahnu si ho z internetu a uschovam. Jedine tak se v te zaplave
informaci neztratim...
Pochybuji, ze se ve stari moje pametove bunky ozivi... Ale mozna, ze med
a nejake to bodnuti jsou opravdu vsemocne a ja si budu pamatovat co se
kde o vcelicka sustlo.

> Mě se to tak nepochopitelný nezdá. A těch nových včelařů co se pohrne do
> svazu na základě uveřejnění celého časopisu, to bych rád viděl.
Nekdo zminoval priklad organizace radioamateru; ja vim jak kladne
napriklad pusobi stranky sportovnich klubu na propagaci netradicnich
sportu, o kterych se jinak deti nedozvedi.

> Jsem zvědav jak v 5 čísle ten pracovník MZe chce zvýšit počty včelařů.
> Já zvyšovat počty včelařů nepotřebuju. Spíš v mém okolí naopak.., ale rád každému
> ale rád každému poradím.
Kdyz by byla dostupna statistika o pohybu prumerneho veku vcelaru v
poslednich 2 desetiletich, myslim ze by to byl varovny signal...

> Eman
>
Zdravim,
--
;-)
Karel

Určitě by bylo super on-line verze, ale hodně by se udělalo pro propagaci včel a včelařů i to, kdyby bylo včelařství volně dostupné i nevčelařům, na stáncích. Určitě je problém s prodejem, protože stánkař neprodá tolik výtisků,( možná žádné ) ale ta možnost chybí. Proč není časopis volně dostupný i pro veřejnost?

Vodička

Pošli, není nikdy na škodu mít k dispozici informace. Čím víc, tím líp. Jura
----- Original Message -----
From: Ivan Cerny
To: Vcelarska konference
Sent: Wednesday, April 16, 2003 9:32 AM
Subject: Re: odkazy


nqc> Nebylo by dobré zaslat všechny odkazy které kdo
nqc> máme a tematicky je rozclenit a někde "pověsit" ????

To nevidím schůdně - kdo by to udržoval? Na převážné většině včelích
stránek jsou odkazy dál, a tak se člověk může brouzdat až do bezvědomí.
Svůj seznam oblíbených včelích stránek rád pošlu, má-li někdo zájem.
Ivan



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.471 / Virová báze: 269 - datum vydání: 10.4.2003

Jen na okraj!!
Tady již několik dní řešíte vhodnost venkovních nátěrů na úly ale na
podzim mnozí z vás neváhají vložit do úlu podložky z asfaltové lepenky. Kde
je pak tady logika

Pepan

----- Original Message -----
From: "Čermák K." <beestn.zubri/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 17, 2003 10:48 AM
Subject: Re: Luxol


> Nemohu zobecnit na všechny disperzní nátěry. Tak aspoň k tomu co mám
> vyzkoušeno - před několika lety byl k dostání disperzní nátěr Diskolor.
Jím
> jsem dříve nástavky natíral a i po cca 15 letech velká většina z nich
vypadá
> velmi dobře. Teď jsou "modernější" barvy této skupiny - např. u Dixolu je
> napsáno, že je vhodný i pro nátěr hraček. Takže mu rozhodně dávám přednost
> před Luxolem. Vězte, že vodou ředitelné nátěry se po rozetření a zaschnutí
> podstatně změní, tak třeba skvrnu na prádle od nich už nevyperete!
> Pokud jde o nátěr dřeva, tak první nátěr je dobré udělat barvou dost
> zředěnou, i 1:1, aby se barva dostala trochu pod povrch dřeva a druhý
nátěr
> se provede nezředěnou barvou. Potom drží.
> Prázdné obaly od Luxolu se považují za nebezpečný odpad (je to na nich
> napsáno), to také něco vypovídá o jeho (ne)vhodnosti pro naše účely. Např.
> nechtěl bych se léčit propolisem oškrábaným z Luxolem ošetřeného nástavku!
>
> K. Čermák
>
>
> > Ale tohle přece není argument, "kdovíco ještě".
> > Pokud v nátěru není olejovitá látka, je jeho životnost na přímě
> > povětrnosti velmi malá.
> > Osobně se domnívám, že vodou ředitelné nátěry na dřevo boudou na přímé
> > povětrnosti mít velmi omezenou životnost.
> >
> > Zdraví PP.
>
>

Ještě bych dodal Velkovčelaři by mohli jeho návrho zaplatit a dát vytisknout
svaz by to distribuoval, a my malí bychom je zdarma vylepili po vlastech
českých. Užitek by chm z toho měli všichni

Pepan

----- Original Message -----
From: "Menšík Josef" <josef.mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 15, 2003 9:52 PM
Subject: Re: Opět leták na propagaci


> Leták podleva mne moc velký smysl nemá pokud ho nedostanou do ruk ti co
med
> nepoužívájí ale mám jinou myšlenku. Když by do včelaře byl umístěn krásný
> plakát Který by lidem ukázal proč právě český med a ne z Argentiny nebo
> Číny ,proč preferovat ČESKÝ MED a seznamoval by je případně s s jeho
> vlastnostmi a t.d to záleží na uvážení ale jenom reklamních odborníků!!.
> text by měl být jednoduchý aby uvízl za běžné chůze bez zastavení
nevratně
> v paměti rozměr nejméně A3 Teď si představte co včelař to vylepovač. V
> každé vísce nejméně jeden nebyla by to ta nejúčinnější reklama?
>
> Pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Josef Šamalík" <josef.samalik/=/seznam.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, April 15, 2003 5:47 PM
> Subject: Re: Opět leták na propagaci
>
>
> > :Už jsem s tím přestal. Je to sice hezký, ale cenu "ze dvora" to
> > nezvýší
> > :a nejvíc mě reprezentuje kvalitní obsah sklenice.
> >
> > Ano, cenu ze dvora to nezvýší, ale vypadá to profesionálně a kvalita ve
> > sklenici je samozřejmostí. A pokud je tam nálepka, která obsahuje jméno
a
> > kontakt, při každém pohledu na sklenici je jasné, kdo tu kvalitu
> > vyprodukoval :) (včelky, že jo:) ).
> > Ale každý jak uzná za vhodné... :)
> >
> > Ať to bzučí!!
> >
> > jose
> >
> >
> >
> >
> > avast! (VPS 11.4.2003): zprava neobsahuje virus
> >
>
>

On Fri, 18 Apr 2003, Emanuel Vesely wrote:

> Já si to vysvětluju tak, že ten, kdo má o časopis zájem, může se přihlásit
> do ČSV jako včelař bez včel a za asi 200Kč ho může mít až do domu. Tato
> informace by měla na stránkách být uveřejněna i s jednoduchou objednávkou,
> radou jak se stát členem a jak získat adresu funkcionáře ZO.

Přihlásit se do svazu jen proto, abych si mohl číst časopis je utopie. Dle
mého názoru vstup do svazu připadá v úvahu aľ tehdy, kdyľ to se včelařením
začínám myslet váľně, a místní organizace je schopná mi něco nabídnout.

A časopis by měl být k dispozici i laikům, kteří o včelaření zatím váľně
neuvaľují. ©ířit časopis na stánky je nákladné a pro malý počet
potenciálních zájemců nečlenů se nevyplatí. Ale právě proto se musí
časopis objevit na internetu - je to jediná cesta, jak časopis dostat mezi
laickou veřejnost při minimálních nákladech.

O výhodách prohledávání databáze článků i pro majitele tiątěné verze
časopisu se tu uľ hovořilo, to snad nemá cenu dál rozebírat.

A o ľádnou konkurenci tiątěné verzi se nejedná. Nikdo neplatí samostané
předplatné časopisu, ten dostává kaľdý člen zdarma. Platíme pouze členský
příspěvek, jako v jiných zájmových organizacích. Moľnost odmítnout
předplatné, protoľe mám k dispozici internet, tedy neexistuje.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

Plně souhlasím a jiľ to mělo dávno být. Tímto se nedá nic zkazit.

s pozdravem Martin Kupka


----- Original Message -----
From: "Jiri Borik" <jiri.borik/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 19, 2003 8:12 PM
Subject: Re: Oběľník 1/2003 - nezveřejňování časopisů


> On Fri, 18 Apr 2003, Emanuel Vesely wrote:
>
> > Já si to vysvětluju tak, že ten, kdo má o časopis zájem, může se
přihlásit
> > do ČSV jako včelař bez včel a za asi 200Kč ho může mít až do domu. Tato
> > informace by měla na stránkách být uveřejněna i s jednoduchou
objednávkou,
> > radou jak se stát členem a jak získat adresu funkcionáře ZO.
>
> Přihlásit se do svazu jen proto, abych si mohl číst časopis je utopie. Dle
> mého názoru vstup do svazu připadá v úvahu aľ tehdy, kdyľ to se včelařením
> začínám myslet váľně, a místní organizace je schopná mi něco nabídnout.
>
> A časopis by měl být k dispozici i laikům, kteří o včelaření zatím váľně
> neuvaľují. ©ířit časopis na stánky je nákladné a pro malý počet
> potenciálních zájemců nečlenů se nevyplatí. Ale právě proto se musí
> časopis objevit na internetu - je to jediná cesta, jak časopis dostat mezi
> laickou veřejnost při minimálních nákladech.
>
> O výhodách prohledávání databáze článků i pro majitele tiątěné verze
> časopisu se tu uľ hovořilo, to snad nemá cenu dál rozebírat.
>
> A o ľádnou konkurenci tiątěné verzi se nejedná. Nikdo neplatí samostané
> předplatné časopisu, ten dostává kaľdý člen zdarma. Platíme pouze členský
> příspěvek, jako v jiných zájmových organizacích. Moľnost odmítnout
> předplatné, protoľe mám k dispozici internet, tedy neexistuje.
>
> Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>
>

Srdecne dekuji a preji jeste krasny zbytek velikonocnich svatku. Cernochova
----- Original Message -----
From: Baudis J. P. <vcely-konference/=/or.cz>
To: <vecer/=/iol.cz>
Sent: Monday, April 21, 2003 1:54 PM
Subject: Prihlaseni do vcelarske konference


Na vědomí:


Dobrý den přeji,

na žádost Věry Černochové jsem níže uvedenou adresu přihlásil do
včelařské konference. Na tuto adresu budou nyní chodit všechny
příspěvky podané do konference:

homolka/=/jednotacb.cz

Odvědět resp. reagovat na jakýkoliv konferenční příspěvek můžete
prostým použitím fukce Vašeho mailovacího programu "reply"
(odpovědět), anebo posláním příspěvku na adresu: vcely/=/v.or.cz


Konferenci můžete sledovat i přes web a to na adrese www.vcely.or.cz
kde také najdete další podrobnosti, servis a pravidla konference.

--

S pozdravem a přáním všeho dobrého

Jan P. Baudiš

správa včelařské konference

Jihlava, 21. dubna 2003 - pondělí

vcely-konference-list/=/or.cz

Ahoj lidi
Mám malinký problém. Vcelařím asi 11 let. Před 4 lety se u mě objevile alergie na propolis. V podstatě nemohu sáhnout na cokoli, na čem je propolis /nástavky, rámky, kuřák, rozpěrák, kromě nových věcí/. Pak za několk hodin mi otečou ruce, svědí, pálí a zčervenají. Návštěva lékaře a vyšetření přineslo jednoznačnou diagnozu. Podle lékařese léčí léky projev alergie. Ta samotná se nedá léčit. Mám se vyvarovat kontaktu s alergenem - tedy propolisem. Zatím to řeším jednorázovými zdravotnickými rukavicemi. K dostání jsou vinilové a latexové. Radeji používám latexové. Jsou příjemnější na ruce. V létě se při vysokých teplotách potí ruce. Pot zůstává pod rukavicemi a je to nepříjemné. Mám často suchou a tvrdou kůži na prstech. Údajně to způsobuje pudr v rukavicích. Rád bych řešil tuto věc jinak, ale nevím jak. Má li někdo nápad nebo nějakou zkušenost uvítám ji.

s pozdravem Richard Šimko

V článku Systém kompatibilních nástavkových úlů ve střední Evropě
(http://www.n-vcelari.cz/clanek-system-kompatibilnich-ulu.htm) je mimo jiné
věta "rozměry českých louček rámků nejsou vhodné pro nástavkový úl".

Není sice zřejmé, zda se jedná o výrok autora (Karl Kiess), nebo
překladatele (př. J. Boháč), nicméně co vše si pod tím lze představit?

Jen zúženou spodní loučku, nebo i 19 mm vysokou/tlustou loučku horní, o níž
se domnívám, že je masivní zejména kvůli namáhání při strojním odvíčkování a
vytáčení v radiálních medometech a medometech s vodorovnou osou?

Co si pod tím představujete?

Honza Čáp

> Není sice zřejmé, zda se jedná o výrok autora (Karl Kiess), nebo
> překladatele (př. J. Boháč)

Omlouvám se, přehlédl jsem závorku. Je to výrok překladatele, př. Boháče.

J. Čáp

Zjištění alergie na propolis po několika letech včelaření musí být strašné.Pamatuji se,že i můj otec,který včelařil celý život měl na jedné ruce také alergii,bezpochyby na propolis.Ruku měl na dlani zarudlou a kůže se stále loupala.Svého času jsem četl,jak doktor radil dětem které maji alergii,třeba na jahody,aby z hruba 1 až 2 hodiny před konzumací jahodového poháru snědli 1/4 jahody.Organismus si po podání malého množství alergenu vytvoří protilátky a pak to snáší.Skusil bych dát do 1l sklenice 1 kapku kupovaného propolisu,polovinu sklenice bych vylil a polovinu bych během dne asi na třikrát vypil.Druhý den bych to opakoval. Když by se nic nedělo,tak bych vždy asi za 2 dny dávku zvyšival o 1/2 kapky.Skusil bych dojít až na 10 kapek na den.Tuto dávku s úspěchem užívám na prevenci a léčení prostaty.Ruce bych si pravidelně ošetřoval sterilní vaselinou,nebo regenerační indulonou.Hlavně, před prací ve včelách. Skusil bych všechno .

Přeji úspěch! Banýr.

Do gumových rukavic z drogerie jsou k dostání (ne vždy a všude) bavlněné
vložky. Vlastně takové tenké bavlněné rukavice do rukavic.
Budeš se muset smířit s tím, že je to na rukou tlustší a nemáš v rukou cit.
Pro případ nesmíření se, navrhuji ustřihnout konce prstů :-)) na těch
bavlněných rukavicích :-))
Otázka je, jak se to pak bude špatně navlíkat. ? Asi nutno zkusit. Tohle
neznám.
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Zatím to řeším jednorázovými zdravotnickými rukavicemi. K
> dostání jsou vinilové a latexové. Radeji používám latexové. Jsou
> příjemnější na ruce. V létě se při vysokých teplotách potí ruce. Pot
> zůstává pod rukavicemi a je to nepříjemné. Mám často suchou a tvrdou kůži
> na prstech. Údajně to způsobuje pudr v rukavicích. Rád bych řešil tuto věc
> jinak, ale nevím jak. Má li někdo nápad nebo nějakou zkušenost uvítám ji.

Zkus oslovit přímo svaz. Existuje několik včelařů-učitelů
včelařství-přednášejících, kteří jsou zároveň lékaři.
Například Mudr.Hajdůšková z Paskova (okres Frýdek-Místek, na mapě to najdeš
na jihovýchodním okraji Ostravy)
Myslím, že je i jednatelkou ZO ČSV Päskov.
A protože je díky svým knížkám i přednáškové činnosti známá, má i hodně
zkušeností s podobnými problémy.
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá

S tí pitím v nějakých pravidelných dávkách bych byl opatrný!
Svým antiseptickým účinkem ničí střevní mikroflóru a může nabourat trávení.
Pokud bych to já takhle užíval, asi ne nějak pravidelně, ale každopádně
vedle toho hned jogurty a bifidoaktivní kyselé mléko.
Vycházím z toho , co bylo napsáno v nějakém minulém ročníku "Včelařství".
Možná by si někdo vzpoměl ve kterém, nebo by se k tomu mohl vyjádřit někdo,
kdo má blíž k lékařství .

Hezký den.
Arnošt

----- Original Message -----
From: "Václav Banýr" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 22, 2003 12:04 AM
Subject: Alergie na propolis,odpověď.


Zjištění alergie na propolis po několika letech včelaření musí být
strašné.Pamatuji se,že i můj otec,který včelařil celý život měl na jedné
ruce také alergii,bezpochyby na propolis.Ruku měl na dlani zarudlou a kůže
se stále loupala.Svého času jsem četl,jak doktor radil dětem které maji
alergii,třeba na jahody,aby z hruba 1 až 2 hodiny před konzumací jahodového
poháru snědli 1/4 jahody.Organismus si po podání malého množství alergenu
vytvoří protilátky a pak to snáší.Skusil bych dát do 1l sklenice 1 kapku
kupovaného propolisu,polovinu sklenice bych vylil a polovinu bych během
dne asi na třikrát vypil.Druhý den bych to opakoval. Když by se nic
nedělo,tak bych vždy asi za 2 dny dávku zvyšival o 1/2 kapky.Skusil bych
dojít až na 10 kapek na den.Tuto dávku s úspěchem užívám na prevenci a
léčení prostaty.Ruce bych si pravidelně ošetřoval sterilní vaselinou,nebo
regenerační indulonou.Hlavně, před prací ve včelách. Skusil bych všechno .

Přeji úspěch! Banýr.

Vie mi niekto poradit ,odskusany sposob chovu matiek bez toho aby sa vcelstvo neoslabilo .
Prosim o podrobny opis metodi.
Vopred Vam dakujem.

Stefan.

Zdravim,

Kdysi se zde psalo o pronikavem ucinku vcelami 'ozarene' indulony na
lecbu ekzemu na rukou. Coz to zkusit pouzit i v tomto pripade, vcely
to zpusobily, treba tomu odpomohou ...


Zdravi PP.


> ----- Original Message -----
> From: "Václav Banýr" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, April 22, 2003 12:04 AM
> Subject: Alergie na propolis,odpověď.
> prostaty.Ruce bych si pravidelně oÜetřoval sterilní vaselinou,nebo
> regenerační indulonou.Hlavně, před prací ve včelách. Skusil bych
> vÜechno .
>
> Přeji úspěch! Banýr.
>
>

*-----------------------------------------*
Pavel Prchal
DUP - druzstvo Pelhrimov
Remenovska 1999, 39317 Pelhrimov
Tlf. 565353127 (*111)
http://www.dup.cz
mail: prchal/=/dup.cz
*-----------------------------------------*

Langstrot s 9rámky je příliš obdelníkový,včely celý prostor nemohou obsednout při kruhovém chumáči/pohled z hora/.Platí to i pro plodové hnízdo na jaře-pokud se zploští v důsledku dlouhých plástů,jsou vyšší tepelné ztráty.. příspěvek 2710 K.Cermák

Otázky na příspěvek:

..vcely celý prostor nemohou obsednout ?
../pohled z hora/ kruhový chumáč ?
..plodové hnízdo v rozvoji pokud se zploští/protáhne/ ?

Připomíná mi to O.Brennera,to se kromě velikosti rámku nic nezměnilo ?

vše v dobrém franta

Před nedávnem se probíralo, zda má barevné odlišení úlů vliv na orientaci
včel. Na
http://cvs.anu.edu.au/andy/beye/beyehome.html jsou zajímavé stránky o tom,
jak včela pravděpodobně vnímá obrazce.

J. Čáp

V snahe zregenerovat vlastnu chovnu liniu matiek som sa dopatral k zoznamu chovatelov matiek v CR. Avsak vobec neviem, ktora linia by bola vhodna do oblasti, kde vcelarim (okolie Bratislavy). Mohol by mi niekto pomoct pri vybere, resp. odporucit, na ktoreho chovatela sa mam obratit?

Dakujem

Peter

Vážení přátelé,

dovolte mi, abych Vás seznámil s historií akce, která má něco společného s využitím medu a jeho propagace.


V roce 1992 se na našem novém sídlišti v Brně Vinohradech začaly objevovat různé malé soukromé obchůdky. V jednom z nich se scházela skupina vinohradských občanů, z jejichž diskuse, které víno a od kterého dodavatele je nejlepší, se zrodil nápad oslovit různé výrobce vína a uspořádat Košt vín. Tuto akci pak začali organizovat pracovníci vinohradského Městského úřadu. Každým rokem získává Vinohradský košt vín větší popularitu.


V roce 2000 jsem si pořídil několik včelstev a z medu jsem si vyrobil svoji první medovinu. Překvapilo mě, že má naprosto jinou chuť a kvalitu, než na kterou jsem byl zvyklý ze včelařského obchodu. Od starších včelařů jsem se dozvěděl, že na výrobu medoviny jsou tisíce různých návodů a každý chválí tu svoji.


Takže jsem další rok oslovil pořadatele vinohradských koštů a společně jsme začali připravovat souběžně s koštem vín i košt medovin.V roce 2002 se uskutečnil již 10. ročník Vinohradského koštu vín, kde bylo přibližně 500 vzorků vín a k němu se připojil 0. ročník Koštu medovin, kde bylo vystaveno 12 vzorků. Přestože toto množství působilo legračně, byl o medovinu velký zájem. Chtěl bych se touto cestou obrátit výrobce, ale i na chovatele včel, kteří si z medu vyrábějí medovinu pro svoji spotřebu a měli by zájem svoji medovinu vystavit a nechat koštovat, aby zaslali vzorky (2 lahve 0,7 l) nejpozději do 26 .4 2003 na adresu KVIC, Mutěnická 21, 628 00 Brno, nebo Jan Kolek, Mutěnická 13, 628 00 Brno.


Závěrem mi už zbývá Vás všechny pozvat na XI. ročník Vinohradského koštu vín a I. ročník koštu medoviny, který se bude konat 4 .5 20031 . Na tradičním místě v prostorách restaurace Pálavanky .Slavnostní zahájení v 9 hodin.


Spojení MHD trolejbus 145, 146 ze Staré osady nebo 145, 146 z Novolíšenské . Vystoupit na zastávce na Bzenecká (u obchodního centra), Košt se koná v 1. patře. Nebo autem do Brna na sídliště Vinohrady. Auto zaparkovat na parkovišti u radnice .


PS: Tento článek byl poslán do redakce časopisu včelařství začátkem měsíce února s prosbou o zveřejnění .

S pozdravem

Jan Kolek

Opatrně s užíváním čehokoliv na co máte alergii!!!!
Největší zrada alergické reakce je v tom, že jakékoliv i sebemenší množství alergenu může vyvolat reakci neboť alergie je bouřlivá a neadekvátní reakce. Po vypití byť jediné kapky propolisu může následovat (bez léčby lege artis) náhlá dušnost, poté otok dýchácích cest, edém mozku, pak povolí svěrače...... NERISKOVAT. Viděl jsem to ixkrát a byla to reakce i na jahody, para ořechy, včelí bodnutí, vosí bodnutí a další látky. Ne všichni to přežili!!!!

Ať nám to bzučí Richard

>
> Čejkův úl
> http://gw.dup.cz/vcelam
> # Pane Kala, šlo by se k Vám na to někdy podívat?
>
>
Ano, jen bych rád předeslal, ľe k vidění jsou zatím pouze dva Čejkovy úly
osazené včelami.
Mám je na chalupě, kde bývám téměř kaľdý víkend. Návątěvu je třeba dohodnout
předem.

pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
PS:
Kdyľ jsem si před dvěma roky pořídil modem a začal získávat netovou
gramotnost, tak jsem po několik týdnů marně pátral v síti po nějaké
včelařině. Díky Ví»ovi Vydrovi jsem se zapojil do včelařské konference,
díky odkazům na daląí mnoľství včelařiny se mohu podívat do celého světa.
Děkuji proto i za Tvůj přehled odkazů.


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.471 / Virová báze: 269 - datum vydání: 11.4.2003

Nazdar

Ja si s chovom matiek nemám veľké starosti. Akonáhle
včelstvo s 2 ročnou matkou natiahne matečník strihnem
matke krídla. Po vídení nová matka ostáva v rodine a
vo väčšine prípadov sa stáva, že ploduje stará aj nová
matka v jednom plodisku. Potom si s novou matkou môžeš
robiť čo chceš (napr. pridať ju do inej rodiny,
prípadne urobiť odloženec). Prípadne ak chcem do
včelstva matku z inej rodiny, vložím rámik s plodom aj
s matečníkom z danej rodiny.
Nikdy sa mi nová matka nevyrojila, nanajvýš sa o to
pokúsila stará, ale docielila len svoje vypadnutie
pred letáč.

Peter M.
--- Stefan <schranka1/=/post.sk> wrote:
> Vie mi niekto poradit ,odskusany sposob chovu matiek
> bez toho aby sa
> vcelstvo neoslabilo .
> Prosim o podrobny opis metodi.
> Vopred Vam dakujem.
>
> Stefan.


__________________________________________________
Do you Yahoo!?
The New Yahoo! Search - Faster. Easier. Bingo
http://search.yahoo.com

pokud by mel nekdo zajem o pekna zlata vicka s motivem bunek
kontaktujte pana Hutlu (inicioval jsem jejich vyrobu a tato nabidka
neni komercni) 602162356.
S pozdravem Radek
Hubac

______________________________________________________________________
Reklama:
Kam do kina ci divadla? http://kultura.seznam.cz

K otázce v předmětu: Ano, biologické a fyzikální zákonitosti by měla
technologie respektovat. V opačném případě včelám bude spíše škodit než
prospívat. Není to nic nového, tak jsme zdůvodňovali čtvercový rozměr
nástavku Optimalu už před čtvrt stoletím. Čtverec (aspoň přibližný) je pro
včelstvo nespornou výhodou, je to ovšem jeden z několika prvků úlu/úlové
soustavy Optimal. A zároveň - nevyjmenoval jsem všechny výhody (většího)
čtverce - např. působí protirojově, není potřeba tolik nástavků pro silné
včelstvo jako u menších půdorysů, úl je stabilnější, snazší výroba nástavků,
atd.
Při konstrukci Optimalu jsme nevycházeli z Brennerovy teorie, neosvědčila
se, Brenner se dopustil zásadních chyb ve svých úvahách a praxe to i
potvrdila. Čtverec Brennerova nástavku (byl uvnitř cca 33 x 33 cm) byl
příliš malý pro pořádné včelstvo. Optimal má uvnitř 43,5 x 43,5 cm, a to je
o 90 % větší plocha v půdorysu, tedy zásadní rozdíl. Konstrukce Optimalu a
celá technologie ošetřování včelstev v něm (hlavně nízkonást. varianta)
vycházely z poznatků C.L. Farrara, v našich podmínkách již prakticky
ověřených! Optimal je dobrým kompromisem mezi potřebami včelstev a požadavky
včelaře.
To co jsem minule napsal, je nutno chápat vcelku - v souvislostech! Chtěl
jsem poradit těm, kdo se rozhodnou pro rámek 45 cm délky, aby zvolili pro
nástavek raději o rámek více než méně, tedy např. bude mnohem lépe mít v něm
11 rámků než jen 9.

Ještě k Brennerovým úlům: Ve svých včelařských začátcích jsem měl asi 8
Brennerových úlů a byly to nejhorší úly z hlediska chovu včel v nich, co
jsem kdy měl. Byly prostě malé pro jarní rozvoj, výška úlového prostoru
(přidané nástavky) malý čtverec nemohla kompenzovat, v tom smyslu, že se
včelstvo mohlo roztáhnout nahoru či dolu do přidaných nástavků. Mohlo, ale v
praxi to nešlo, včelstva zaostávala za ostatními ve větších úlech.

K. Čermák


----- Original Message -----
From: "fskalsky" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 22, 2003 10:10 AM
Subject: Tímto směrem se ubírá včelařská technolologie ?


> Langstrot s 9rámky je příliš obdelníkový,včely celý prostor nemohou
> obsednout při kruhovém chumáči/pohled z hora/.Platí to i pro plodové
hnízdo
> na jaře-pokud se zploští v důsledku dlouhých plástů,jsou vyšší tepelné
> ztráty.. příspěvek 2710 K.Cermák
>
> Otázky na příspěvek:
>
> .vcely celý prostor nemohou obsednout ?
> ./pohled z hora/ kruhový chumáč ?
> .plodové hnízdo v rozvoji pokud se zploští/protáhne/ ?
>
> Připomíná mi to O.Brennera,to se kromě velikosti rámku nic nezměnilo ?
>
> vše v dobrém franta

Zoznam chovatelov je kazdy rok uverejneny v casopise Vcelar. Pri Bratislave
chova matky pan Dedinsky / v Devíne / a pani Trokanova / vo Vojke nad
Dunajom /.

Matej


V snahe zregenerovat vlastnu chovnu liniu matiek som sa dopatral k zoznamu
chovatelov matiek v CR. Avsak vobec neviem, ktora linia by bola vhodna do
oblasti, kde vcelarim (okolie Bratislavy). Mohol by mi niekto pomoct pri
vybere, resp. odporucit, na ktoreho chovatela sa mam obratit?

Dakujem

V seznamu chovatelů není linie matek uvedena. Je nutné uvést, jakou linii chovatelé prodávají. Takto bychom museli každého chovatele obvolat. To ani nejde.
Tonda

Každý ať si včelaří jak chce, včely nejsou brambory , které se množí
hlízou...........

Především by se mělo využívat kvalitního genetického potenciálu
inseminovaných a prověřených matek a tento materiál rozchovávat,
postupy jsou dobře propracované a vcelku jednoduché.

              přeji krásný den či noc Martin Kupka


Nazdar

Ja si s chovom matiek nemám veľké starosti. Akonáhle
včelstvo s 2 ročnou matkou natiahne matečník strihnem
matke krídla. Po vídení nová matka ostáva v rodine a
vo väčšine prípadov sa stáva, že ploduje stará aj nová
matka v jednom plodisku. Potom si s novou matkou môžeš
robiť čo chceš (napr. pridať ju do inej rodiny,
prípadne urobiť odloženec). Prípadne ak chcem do
včelstva matku z inej rodiny, vložím rámik s plodom aj
s matečníkom z danej rodiny.
Nikdy sa mi nová matka nevyrojila, nanajvýš sa o to
pokúsila stará, ale docielila len svoje vypadnutie
pred letáč.

Peter M.
--- Stefan <schranka1/=/post.sk> wrote:
> Vie mi niekto poradit ,odskusany sposob chovu matiek
> bez toho aby sa
> vcelstvo neoslabilo .
> Prosim o podrobny opis metodi.
> Vopred Vam dakujem.
>
> Stefan.



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

Dnes píšou v novinách, že se na tachovsku kradou úly. Uvádějí tam tři případy kde jde o 60, 47 a 6 včelstev. Údajně je prý asi zloději vozí na Moravu, kde je velký úhyn. To bude nějaký hovado co chce lehce přijít k penězům. Tak si dávejte pozor kdo a co Vám chce prodat, aby za chvíli nezjistili, že je to výnosný obchod a nerozjelo se to ve velkym, třeba jako krádeže kabelů apod.
To je vše, jenom mi to naštvalo, tak jsem se potřeboval vykecat.

                     S pozdravem Míra

Nebo že by někdo zařizoval velkochov?

Jestli jsem se dotknul včelařů na Moravě tak se omlouvam,to jsem nechtěl, jenom prodávam, jak jsem koupil.

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.474 / Virová báze: 272 - datum vydání: 18.4.2003

Bol som v Holandsku na navsteve u včelára,
stále tam fúka vietor, úle su umiestnené v prístreškoch, niekedy na malých
traktorových vlečkách s pohyblivou strieškou.
Nektár a peľ včely nosia z vrb, ktorých je vedľa vodných kanáloch hodne. V
neposlednej miere sú to plantáže jabloní , hrušiek a plochy kde sa pestuju
rastliny na semeno/ ďatelina, hrach a pod./ Poľnohospodárstvo je na vysokej
úrovni . Veľa plochy je osadenej zemiakmi a sukrovou repou.
Poľnohospodárstvo je na vysokej úrovni.
Pestovatelia plodín na semeno vyhľadávajú včelárov a opeľovanie sa
vykonáva za odplatu, prípadne za naturálnu odmenu
Pán Hollestelle z Rilandu blízko Belgických hraníc obhospodaruje 35
včelstiev v nádskavkových drevených úloch s jedným plodiskom na 10-11
rámikov 36 x 22 cm a nádstavkami 36 x 12 cm. Výťažnosť medu na jedno
včelstvo v minulom roku bolo 20- 27 kg. Spotreba cukru bola 13 kg vrátane
podnecovania.
V Holandsku je registrovaných 12 000 včelárov, ktorí obhospodarujú 100
000 včelstiev, problemy majú podobne ako naši včelári.
Ceny v Euro niektorých potrieb :
úľ drevený, plodisko, 2 nádstavky , strieška 198 E
úľ plastový, 2 plodiská 89
E
medomet 3 ramikový 362 - 461 E
4rramikový
504 E
odviečkovacia vidlička 10 - 15
E
dymák
20 E
Záver : na poliach sa nicia hlodavce chemicky,
krty fosforovými kapslami a ovocne plantáže striekané strojne. Chemicky sa
ošetruju aj zemiaky proti mandelinke zemiakovej, aby sa ako ekologicky
nezávadné predávali ďalej
Gabriel Komínek, Košice

Poslal jsem na www.vcelarstvi.cz/svaz novy oběžník číslo 2/2003.

S pozdravem

Lněnička

Priatelia,

mozno som sa nevyjadril celkom presne. Moja otazka smerovala k tomu, ze aku chovnu liniu by ste mi odporucali do okolia Bratislavy (s ohladom na pomerne skory zaciatok hlavnej znasky - repka, agat).
Okrem toho, ako som uz spomenul, dostal som sa k zoznamu chovatelov matiek v Cechach a rad by som si nechal poradit, na konkretne ktoreho chovatela sa mam obratit na zaklade vasich skusenosti.

Dakujem


Peter

Zajimala by me jedna vec!
Je sice krasne co se pise o dobrem genetiskem materialu. Ale mam zkusenost,
ze pokud bych chtel inseminovanou matku, tak ji nesezenu. Proste stejne
nakonec musim znat nekoho, kdo ji nekde sehnal, a brat material od nej.
Vubec se mi zda, ze ziskani inseminovane slechtene matky je jaksi totacove
pokoutni. Myslim, ze by se i svaz mel zamyslet nad tim, jestli nahodou neni
cely geneticky program pouze akademicke prani.
Osobne mam zkusenost takovou, ze v obchode jsou k dispozici pouze F1 (pokud
mam to stesti a jsem z okoli). A kdyz se zeptam na inseminovanu matku, tak
jen jestli zbude z vyssich chovu. A to je podle me dost podivne tvrzeni v
rozporu s tim, co je proklamovano ze svazu.
Nakonec jsem si inseminovanou koupil. Ale stejne neni slechtena.
Mam pocit, ze si vyssi chovy nechavaji matky jen pro sebe, aby nahodou
nemeli konkurenci.

Nechci resit to, ze i ta inseminovana neni jista, ze ji vcely prijmou a
nemusí být výnosove nic moc.
Ale z hlediska získání genetiského materiálu se mi nezdá být chování celého
systému fér. A pokud dostávají dotace, tak s jakým zadání a jaká je
spolecenska objednavka pri pobirani dotaci. Zda potom je tato objednavka
plnena.
Nevim zda potom za teto situace muze byt naplnovana vyhlaska, kdyz kdo nema
zname,
tak se k dobremu genetickemu materialu nedostane, natoz aby si rozchoval
overeny material.
V tom smyslu se mi zdaji proklamace a narizeni o chovani toho a toho vceliho
kmene jako samoucelna demagogie a uredniceni.

Kdybych nemel zname tady z konference a nahodou bych nebydlel v miste, kde
je vcelarska prodejna, tak nevim jak bych to resil.
Braty vcelari na Zabrezsku a vim ze v Sumperku zrusili vcelarskou prodejnu,
jedinou v sirokem dalekem okoli. Nevim kdo pojede pro par vcelstev schanet
matky do vyzkumaku. Tak to nakoenc dopadne tak , jak to delal muj otec.
Tiche vymeny a geneticka degenerace.

Dotaz smeruji predevsim na pritele Lnenicku v tom symslu, jaka je v teto
oblasti vlastne pozice CSV,
jestli vubec neco zastituje nebo zde resi vse mocna ruka trhu.

Arnost

----- Original Message -----
From: "Ing. Martin Kupka - kancelář" <kupka/=/mlade.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 23, 2003 10:44 PM
Subject: RE: Matky


Každý ať si včelaří jak chce, včely nejsou brambory , které se množí
hlízou...........

Především by se mělo využívat kvalitního genetického potenciálu
inseminovaných a prověřených matek a tento materiál rozchovávat,
postupy jsou dobře propracované a vcelku jednoduché.

přeji krásný den či noc Martin Kupka


Nazdar

Ja si s chovom matiek nemám veľké starosti. Akonáhle
včelstvo s 2 ročnou matkou natiahne matečník strihnem
matke krídla. Po vídení nová matka ostáva v rodine a
vo väčšine prípadov sa stáva, že ploduje stará aj nová
matka v jednom plodisku. Potom si s novou matkou môžeš
robiť čo chceš (napr. pridať ju do inej rodiny,
prípadne urobiť odloženec). Prípadne ak chcem do
včelstva matku z inej rodiny, vložím rámik s plodom aj
s matečníkom z danej rodiny.
Nikdy sa mi nová matka nevyrojila, nanajvýš sa o to
pokúsila stará, ale docielila len svoje vypadnutie
pred letáč.

Peter M.
--- Stefan <schranka1/=/post.sk> wrote:
> Vie mi niekto poradit ,odskusany sposob chovu matiek
> bez toho aby sa
> vcelstvo neoslabilo .
> Prosim o podrobny opis metodi.
> Vopred Vam dakujem.
>
> Stefan.



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

Před časem jsem se pokoušel zjistik vlastnosti a vhodnost u nás chovaných
linií. Co, kam, a se kterou. Neuspěl jsem příliš. Radu jsem však dostal.
Je nutno zkoušet, zkoušet a zkoušet. A pak srovnávat výsledky.
Tak jak jsem dostal, dávám dál. Vezmi si 3 neoplozené matky od blízkého
chovatele, abys zjistil potenciál stanoviště, a srovnej výsledky se svým
chovem. Jestli zjistíš, že jsou lepší, pokračuj dále tímto směrem. Další
krok by mohly být oplozené matky od stejné matky a nebo babičky. Pro
statistickou chybu je nutno srovnávat vždy alespoň 3 matky.
Můžeš taky zpovídat chovatele matek na srovnávací chovy a jejich výsledky.
Tuhle radu mi dal přítel Šešulka, Jabloňany, chovná stanice VúVč
(u Boskovic, Jižní Morava)

Jediné doporučení kam použít kterou linii jsem našel u přítele Čermáka ze
Zubří (Severní Morava), chovná stanice VúVč. http://web.quick.cz/pvzubri/
Zkus si to přečíst. Letos však již prodává jen inseminované matky. Víc
nestihne.

Poměrně dost dobrého jsem slyšel o příteli Bajzovi, Lidečko, Severní Morava
A taky je vychvalovaná chovná stanice VúVč Pekařov.

Jak ty matky chceš převést přes hranice? To je budeš pašovat? Neblázni a vem
to od někoho z blízka. :-))) Chovatelé z okolí Bratislvy nebudou horší.
:-)))
Viz e-mail od přítele Matěje.

Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Moja otazka smerovala k tomu, ze
> aku chovnu liniu by ste mi odporucali do okolia Bratislavy (s ohladom na
> pomerne skory zaciatok hlavnej znasky - repka, agat).
> Okrem toho, ako som uz spomenul, dostal som sa k zoznamu chovatelov matiek
> v Cechach a rad by som si nechal poradit, na konkretne ktoreho chovatela
> sa mam obratit na zaklade vasich skusenosti.

A není to jenom tím, že sis pozdě vzpomněl objednat si? Objednávky se
vyřizují podle došlého pořadí.
A myslím, že v této chvíli je už u některých vyšších chovů pozdě i pro
letošní rok. Mají prostě naplněné kapacity toho co stihnou pro tento rok.
Když jsem si před asi měsícem domlouval dodávku 2 matek F1-Vigor u přítele
Čecháčka, rozmnožovací chov (Šilheřovice u Ostravy), říkal mi, že jsem 8 v
pořadí, že sezóna ještě nezačala a není kam spěchat.
A 2 či 3 týdny před tím jsem zaslechl, že přítel Čermák má už objednávky na
200 inseminovaných matek a uvažuje, že bude muset velmi brzy objednávky
přestat brát.
Myslím, že v dubnovém čísle Včelařství ještě nebyly ani inzeráty od
chovatelů matek.? (možná nějaká vyjímka ano).
No a teď si vyber co je brzy a co pozdě. :-))
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Zajimala by me jedna vec!
> Je sice krasne co se pise o dobrem genetiskem materialu. Ale mam
zkusenost,
> ze pokud bych chtel inseminovanou matku, tak ji nesezenu. Proste stejne
> nakonec musim znat nekoho, kdo ji nekde sehnal, a brat material od nej.
> Vubec se mi zda, ze ziskani inseminovane slechtene matky je jaksi totacove
> pokoutni.

Podepisuju Liborův příspěvek. Já si loni koupil 2 matky od p.Čermáka, přišly asi v polovině července. Udělal jsem k nim smetence na mezistěny a teď po zimě včelstva s nimi vypadají velmi dobře, už je to na medníky. Předtím jsem šetřil, koupil od jednoho amatéra a škoda času i té stokoruny. Arnoštův příspěvek vůbec nemohu komentovat, to snad místama nemyslí vážně. Jsem zvědav, jestli se přítel Lněnička nechá vyprovokovat. Vychovat pár matek umí každý začátečník, ale systematicky je šlechtit může jen profík.

Věta: "Mam pocit, ze si vyssi chovy nechavaji matky jen pro sebe, aby nahodou nemeli konkurenci." mě přímo fascinovala.
To je jakoby si malíři schovávali obrazy, aby je od nich někdo neobkreslil.
Eman

> Zajimala by me jedna vec!
> Je sice krasne co se pise o dobrem genetiskem materialu. Ale
> mam zkusenost, ze pokud bych chtel inseminovanou matku, tak
> ji nesezenu. Proste stejne nakonec musim znat nekoho, kdo ji
> nekde sehnal, a brat material od nej. Vubec se mi zda, ze
> ziskani inseminovane slechtene matky je jaksi totacove
> pokoutni. Myslim, ze by se i svaz mel zamyslet nad tim,

Nevidím v tom nic pokutního ani "totáčového", stačí si je objednat.
Inseminované matky dodávají oblastní a uznané chovy, případně i některé
z rozmnožovacích. Pokud se podíváte se seznamu vyšších chovů ve
Včelařství nebo v inzertní části, tak jich jistě najdete několik.
Jediným problémem s dodávkou inseminovaných matek u nás je to, že jsou
příliš levné. Pokud chovatel započítá ztrátu času, cenu potřebného
vybavení - dnes asi 40 tisíc korun, větši ztráty matek po inseminaci
atd., tak je jejich prodej skutečně ztrátovou záležitostí. Pak je tady
ale ještě jedna věc a to, že část zájemců o inseminované matky v
podstatě nemá představu, k čemu by jim měla sloužit. Doslovný citát
jednoho odběratele z loňského roku: "objednal jsem si u vás tu
inseminovanou matku, stála mě 500 a tak jsem si říkal, co mi předvede na
medném výnosu". Zkuste takovým lidem skutečně něco dodávat.

Ale předpokládám, že ti, kteří jsou zapojeni do konference jsou na
takové úrovni, že ví, že hodnota takové matky není v medném výnosu ale
ve vlastnostech, které přenáší na své dcery.

S pozdravem

Lněnička

> Nechci resit to, ze i ta inseminovana neni jista, ze ji vcely
> prijmou a nemusí být výnosove nic moc.

Viz moje odpověď na první bod.

>Ale z hlediska získání
> genetiského materiálu se mi nezdá být chování celého systému
> fér. A pokud dostávají dotace, tak s jakým zadání a jaká je
> spolecenska objednavka pri pobirani dotaci.

Myslím, že je to podrobně popsané ve zprávě o činnosti. Může se do ní
každý podívat v časopisu nebo na www.vcelarstvi.cz/svaz

Zda potom je tato

> overeny material. V tom smyslu se mi zdaji proklamace a
> narizeni o chovani toho a toho vceliho kmene jako samoucelna
> demagogie a uredniceni.
Nejedná se o kmen, ale rod včelu kraňskou. Pokud se chce někdo podívat,
kam vedou i dobře míněné pokusy s křížením, doporučuji perfektně
natočený dokument "Včely zabijáci" o afrikanizovaných včelách. Pokud by
v Argentině v padesátých letech platil zákon, zakazující dovoz jiného
druhu včel, tak by měli včelaři ze severní i jižní Ameriky dnes trochu
jiné problémy.

>
> Kdybych nemel zname tady z konference a nahodou bych nebydlel
> v miste, kde je vcelarska prodejna, tak nevim jak bych to
> resil. Braty vcelari na Zabrezsku a vim ze v Sumperku zrusili
> vcelarskou prodejnu, jedinou v sirokem dalekem okoli. Nevim
> kdo pojede pro par vcelstev schanet matky do vyzkumaku.

Většina chovatelů zasílá matky poštou na dobírku, takže v tom problém
také nevidím. Spíš by mě docela zajímalo, kde kupují matky včelařské
prodejny. Všechny vyšší chovy mi každoročně zasílají doklady o prodeji
matek a těch, které byly prodány nějaké prodejně tam moc není.


>
> Dotaz smeruji predevsim na pritele Lnenicku v tom symslu,
> jaka je v teto oblasti vlastne pozice CSV, jestli vubec neco
> zastituje nebo zde resi vse mocna ruka trhu.
>
Pokud by to řešila mocná ruka trhu, tak u nás stojí výběrová matka 50
euro a inseminovaná 100 euro jako v okolních zemích (nemyslím SR). A
pokud by někdo chtěl cenu matek začít přepočítávat na rozdíl v platech v
Mnichově a na mostecku, tak velkoobchodní ceny medu v Německu v březnu
2003 byly: lesní med 5 - 6 Euro/kg, jedlový/Schwarzwald 7-8,80 Euro,
květový 2,5 - 3,5 Euro/kg - vše med německého původu. Přehled pochází z
iT-Magazinu 1/2003.

S pozdravem

Lněnička

Z vyprávění jiných včelařů z mého okolí jsem pochopil, že prodejna dělá jen
"zprostředkovatele" či přítele pomocníka. (ty uvozovky berte vážně, viz
dále).
Funguje to asi takto. Včelař už neví kde by matku vzal a potřebuje ji hned a
ne až za měsíc. Ptá se u všech známých a sousedů až si nakonec na něčí radu
zajde postěžovat si i do prodejny. A tam vědí (minulý týden to hlásil), že
přítel ten a ten má momentálně pár matek :-) skladem :-) a někdo mu zavolá.
Kdo, to záleží na domluvě a spěchání atd. A potom včelař i chovatel urazí
každý svoji 1/2 cesty a minou se (či potkají) na prodejně (stejně se chtěli
zastavit). Matka tam v klícce chvíli počká (max 1/2 dne). Prodejna z toho
(aspoň ta v Ostravě-Mariánských Horách) obvykle nic (vyjádřeno okamžitými
peněžními prostředky) nemá. Pouze vyřídí vzkaz.
Ten co mi to naposledy vyprávěl, takto uspěl na přelomu září a října. A jiný
někdy loni po jarní prohlídce.
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Spíš by mě docela zajímalo, kde kupují matky včelařské
> prodejny. Všechny vyšší chovy mi každoročně zasílají doklady o prodeji
> matek a těch, které byly prodány nějaké prodejně tam moc není.

Taky to ideální není!
Berou se i objednávky. Ale většinou nevím dopředu, kdy ty matky budou, takže
si nemůžu nachystat včely.
A když dojdou na prodejnu, tak honem do včel a dělat oddělky v někdy dost
nepřiměřenou dobu.
Ale dva roky jsem jinou možnost neměl.

A to jsem měl štěstí, že jsem ve městě, kde ta prodejna je, a dokonce si
můžu vybrat.
Ale na zábřežsku, kde včelaří bratr je to mizérie. A např. výměna mezistěn
jde asi jen dobírkou.
Ale když se vrátím k matkám, tak v celé dědině jsem měl F1 jen já. Asi
proto,
že jsem se nechtěl smířit s tím, že původní tátovy bodaly jak čerti.
Ale to je taky asi ta otázka, proč je to v téhle zemi s malovčelaři takové
jako je a nikdo neví,
co má vlastně za plemeno nebo za druh (jak mě opravil pan Lněnička).

Jestli vyšší chovy nejsou ochotny prodat matku do prodejny tak je to asi
právě to,
proč jsem řekl, že se mi zdá schánění totáčové. Prostě matky scháníme a
nekupujeme.

Informace co je co nejsou a když jsou tak zamlžené s tím že je všechno těžké
a nezaručené.

Když jsem s tátou začínal včelařit, tak jsme koupili úly v železářství v
nejbližsím městě. V podstatě tam šlo koupit cokoli do včelařské výbavy. Dnes
nekoupí ani kuřák protože nejbližsí prodejna je 60 km daleko až v Olomouci.
(Aspoň loni to tak bylo)...

Včelařských knih je málo. Staré vydání osvědčených publikací se asi mladá
generace nedočká,
pokud je nepodědí nebo neodkoupí od končících včelařů, což jsem měl naštěstí
tuhle šanci já.

Já si nechci naříkat, že já konkrétně mám nějaké problémy. Už jsem si tohle
všechno prošlapal.
Ale mám v živé paměti svoje začátky a horko těžko jsem hledal cokoli, čeho
se prakticky chytit.
Včelařů, od kterých se dá něco naučit je míň a míň. A kde jinde hledat
informace než ve svazu a Včelařství,
které jsem marně hledal na stánku.
Nevím jestli se nemýlím, ale je přece garantem plnění čistoty plemen a
evidence.
Co dělá svaz pro to aby byly členové informováni. Jak je vidět tak se
seznamem chovů přišel s křížkem po funuse.
Kdy naposledy byl ve včelařství seznam plemen a bez mlžení prakticky
popsáno, k čemu
a kde je to plemeno dobré a čím se vyznačuje.
Asi je to slabota, když se na to neustále někdo ptá.

Pokud vím, tak má svaz v závazku zlepšit stav včel a obnovit včelařskou
základnu.
Takže tento stav a co já osobně cítím, že se týká mě konkrétně za to že
platím přízpěvky , nepociťuji.
Časopis má co se vzhledu týče úroveň dobrou. Ale mám dojem, že se omýlá to
stejné.
Neříkám že je to úplně blbě. Vždycky tam nejdu něco, co jsem někde jinde
špatně pochopil a ujasním si co dělám blbě.
Ale přecejen je to podle mě jen to stejné zprava a zleva.
Okrajové záležitosti a pokrokové metody , např. dvoumatečné metody, nebo
dvouvčelstevní metody,
pár článků za dva roky. Dvouvčelstevní aspoň co si pamatuju jsem četl jen ve
slovenském Včelárovi.
(Aspoň co se týče nějakého podrobnějšího technologického popisu aby to
člověk vzal a udělal
a nemusel roky experimentovat a zjistit, že těch pár řádků blbě pochopil.)

Ještě k cenám matek.
Informaci, že je někde něco dvakrát tak drahé než za kolik mi to dává on je
pro mě vždycky trošku moc obchodnická a mám se na pozoru.
Většinou to potom nemá ani tu cenu, kterou chce po mě. Je to laciný
obchodnický trik.
Kdyby se tady daly prodávat matky za tisícovku, tak by tu tisícovku stály.
Ale jelikož je nikdo za tisícovku nekoupí tak tu tisícovku nestojí.
A myslím že ani pokud se dostaneme do unie tak pokud ceny za kterou se
realizují produkty zůstanou na stejné ceně tak si tady nido matku za
tisícovku nekoupí. Ikdyž možná jo. Ale určitě pak prořidnou rozmnožovací
chovy.
Prostě do hospody , kde bude oběd za pet stovek niko nepůjde a radši si
uvaří doma.
Ale asi ta cena není až tak malá, když se matky dělají a inseminují a
prodávají. A asi je až příliš velká, když nic ani rozmnožovací chovy ani
uznané chovy nenití inzerovat a dělat nějakou reklamu a psát články a
informovat včelaře a představit jim svoje linie, aby z toho měli víc. Asi
stihají jen to co mají odběr od rozchovávacích stanic mají jistý a tak je
nic nenutí schánět nějaké zákazníky. A proč by je zajímal nějaký amatérský
malovčelař, co by koupil pár matek. Možná jednu-dvě inseminované. Těch pár
desítek velkovčelařů zná osobně, tak proč by se namáhal. A svazu je to taky
zřejmě jedno.
Tak to prostě vidím já.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Libor Jarolím" <jarolim/=/misel.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 24, 2003 2:58 PM
Subject: Re: Matky


Z vyprávění jiných včelařů z mého okolí jsem pochopil, že prodejna dělá jen
"zprostředkovatele" či přítele pomocníka. (ty uvozovky berte vážně, viz
dále).
Funguje to asi takto. Včelař už neví kde by matku vzal a potřebuje ji hned a
ne až za měsíc. Ptá se u všech známých a sousedů až si nakonec na něčí radu
zajde postěžovat si i do prodejny. A tam vědí (minulý týden to hlásil), že
přítel ten a ten má momentálně pár matek :-) skladem :-) a někdo mu zavolá.
Kdo, to záleží na domluvě a spěchání atd. A potom včelař i chovatel urazí
každý svoji 1/2 cesty a minou se (či potkají) na prodejně (stejně se chtěli
zastavit). Matka tam v klícce chvíli počká (max 1/2 dne). Prodejna z toho
(aspoň ta v Ostravě-Mariánských Horách) obvykle nic (vyjádřeno okamžitými
peněžními prostředky) nemá. Pouze vyřídí vzkaz.
Ten co mi to naposledy vyprávěl, takto uspěl na přelomu září a října. A jiný
někdy loni po jarní prohlídce.
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Spíš by mě docela zajímalo, kde kupují matky včelařské
> prodejny. Všechny vyšší chovy mi každoročně zasílají doklady o prodeji
> matek a těch, které byly prodány nějaké prodejně tam moc není.

Pratele,
padlo tu nekolik nepresnosti pokud jde o zoologickou ci zootechnickou
nomenklaturu. Proto vec strucne shrnu tak, jak se pouziva v chovu vcel:

zoologicka klasifikace
rise zivocichove
kmen clenovci
trida hmyz
celed vcely
rod vcela
podrod vcela
druh medonosna
poddruh - geografické plemeno kranske (u nas)

dale jiz zootechnicka klasifikace
ekotyp alpsky, karpatsky atd.
populace - vcelstva na uzemi CR
kmen Sklenar, Vigor ...
linie v jednotlivych chovech

K cele teto problematice jsem pripravil popularizujici clanek, ktery je
pripravn v redakci Vcelarstvi ke zverejneni. Z clanku pak budou patrnejsi
hlubsi souvislosti. V ramci cele celedi vcel.

Zdravi,
Antonin Pridal

Děkuji za opravu nepřesnosti.

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Antonin PRIDAL [mailto:apridal/=/mendelu.cz]
> Sent: Thursday, April 24, 2003 4:23 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: Matky
>
>
> Pratele,
> padlo tu nekolik nepresnosti pokud jde o zoologickou ci
> zootechnickou nomenklaturu. Proto vec strucne shrnu tak, jak
> se pouziva v chovu vcel:
>
> zoologicka klasifikace
> rise zivocichove
> kmen clenovci
> trida hmyz
> celed vcely
> rod vcela
> podrod vcela
> druh medonosna
> poddruh - geografické plemeno kranske (u nas)
>
> dale jiz zootechnicka klasifikace
> ekotyp alpsky, karpatsky atd.
> populace - vcelstva na uzemi CR
> kmen Sklenar, Vigor ...
> linie v jednotlivych chovech
>
> K cele teto problematice jsem pripravil popularizujici
> clanek, ktery je pripravn v redakci Vcelarstvi ke zverejneni.
> Z clanku pak budou patrnejsi hlubsi souvislosti. V ramci cele
> celedi vcel.
>
> Zdravi,
> Antonin Pridal
>

Dík :o)! To je užitečné.
Ale stějně z toho budu mít za měsíc zmatek, co je co :o)
Aspoň vím, kde to hledat :o)
Arnošt

----- Original Message -----
From: "Antonin PRIDAL" <apridal/=/mendelu.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 24, 2003 4:22 PM
Subject: Re: Matky


Pratele,
padlo tu nekolik nepresnosti pokud jde o zoologickou ci zootechnickou
nomenklaturu. Proto vec strucne shrnu tak, jak se pouziva v chovu vcel:

zoologicka klasifikace
rise zivocichove
kmen clenovci
trida hmyz
celed vcely
rod vcela
podrod vcela
druh medonosna
poddruh - geografické plemeno kranske (u nas)

dale jiz zootechnicka klasifikace
ekotyp alpsky, karpatsky atd.
populace - vcelstva na uzemi CR
kmen Sklenar, Vigor ...
linie v jednotlivych chovech

K cele teto problematice jsem pripravil popularizujici clanek, ktery je
pripravn v redakci Vcelarstvi ke zverejneni. Z clanku pak budou patrnejsi
hlubsi souvislosti. V ramci cele celedi vcel.

Zdravi,
Antonin Pridal

>
> Jestli vyšší chovy nejsou ochotny prodat matku do prodejny
> tak je to asi právě to, proč jsem řekl, že se mi zdá schánění
> totáčové. Prostě matky scháníme a nekupujeme.

Nebo jestli jsou prodejny ochotny objednávat matky? Pokud mám včelařskou
prodejnu a matky neprodám v pátek, tak je můžu v pondělí vyhodit,
protože si je zákazníci berou jenom v pátek, když jedou na chalupy a
chaty, kde mají většinou včely, případně se vrací z práce ve městě do
trvalého bydliště.. Dalším problémem je to, že pokud by prodejna chtěla
prodávat za stejné ceny jako chovatelé, pak jim musí zaplatit odhadem
tak o třetinu méně, než jim zaplatí odběratelé, o DPH ani nemluvě a to
zase není tak zajímavé pro chovatele.

>
> Když jsem s tátou začínal včelařit, tak jsme koupili úly v
> železářství v nejbližsím městě. V podstatě tam šlo koupit
> cokoli do včelařské výbavy. Dnes nekoupí ani kuřák protože
> nejbližsí prodejna je 60 km daleko až v Olomouci. (Aspoň loni
> to tak bylo)...
>
Byli jste šťastní lidé. V Praze a ve středních Čechách se dalo nakoupit
pouze v Křemencově. Takže pokud jsem byl na výroční schůzi organizace,
kde jsem registrovaným členem tak si u mě jako u pražáka objednávali, co
jim mám v "křemencárně koupit". Podotýkám, že tenkrát jsem ještě nebyl
zaměstnancem ČSV ale PZO Chemapol.

> Včelařských knih je málo.

Souhlasím, ale bohužel kupujících ještě méně. Typickým případem byl
včelařský kalendář, kterého se dařila prodat tak polovina vydání. Přitom
byl dělá s minimálním rozpětím. Navíc dost toho, co zůstává stále platné
je pořád v naší prodejně. Typickým příkladem je sice 12 let stará knížka
ABC chovu včelích matek od Boháčka, prodávaná za lidovou cenu pod 10 Kč.



> chytit. Včelařů, od kterých se dá něco naučit je míň a míň.

Nechci se dotknout starších včelařů, ale názory, které slyším na
přednáškách, často i od nositelů vysokoškolských titulů, mě
nepřesvědčují o tom, že by byli schopni, i při nejlepší snaze někoho moc
co naučit.

> A kde jinde hledat informace než ve svazu a Včelařství, které
> jsem marně hledal na stánku. Nevím jestli se nemýlím, ale je
> přece garantem plnění čistoty plemen a evidence. Co dělá svaz
> pro to aby byly členové informováni. Jak je vidět tak se
> seznamem chovů přišel s křížkem po funuse.

Již před padesáti lety. Od té doby je nedílnou součástí jednoho z
jarních vydání časopisu Včelařství.


>Kdy naposledy byl
> ve včelařství seznam plemen a bez mlžení prakticky popsáno, k
> čemu a kde je to plemeno dobré a čím se vyznačuje.

Nevyšel nikdy a nikdy ani asi nevyjde. Vzhledem k tomu, že matky stejné
linie, od stejného chovatele mohou mít ve dvou po sobě jdoucích letech
výrazně odlišné vlastnosti tak by byl zavádějící. Nehledě na to, že se i
jednotlivé chovatelé zaměřují při šlechtění více či méně na určité,
případně i z části odlišné. vlastnosti včel. Nemluvě o tom, že od
označování linií se postupně upouští, napříkla ACA - Austria Carnica
Association, reprezentativní organizace chovu včely kraňské od něj již,
podle sdělení Prof. Pechhackera upustila úplně.

>
> nepociťuji. Časopis má co se vzhledu týče úroveň dobrou. Ale
> mám dojem, že se omýlá to stejné.

Ve včelařské literatuře se to samé omýlá v podstatě už od Aristotella.
Včela je tady 80 milionů let a nic moc nového se s ní nedá vymyslet.
Všechna literatura i články se točí stále okolo několika témat: jak se
bránit nemocem, jak zazimovat včely, jak je rozšířit, jak se bránit
rojení, jak získat produkty, jak je zazimovat a k tomu "flameware" okolo
úlů a rámků.


> Okrajové záležitosti a
> pokrokové metody , např. dvoumatečné metody, nebo
> dvouvčelstevní metody, pár článků za dva roky. Dvouvčelstevní
> aspoň co si pamatuju jsem četl jen ve slovenském Včelárovi.

Problém je ten, že každý čtenář požaduje něco trochu jiného. Nejde
napsat univerzální časopis pro všechny.

> (Aspoň co se týče nějakého podrobnějšího technologického
> popisu aby to člověk vzal a udělal a nemusel roky
> experimentovat a zjistit, že těch pár řádků blbě pochopil.)
>
Neznám obecně platný, naprosto vždy použitelný podrobný technologický
postup práce se včelami, každý úl, každé stanoviště i každé včely
potřebují něco trochu jiného. Vždycky mě strašně pobaví, když někdo
vykládá, jak u včel všemu rozumí a ví přesně co udělat. Obvykle to
svědčí pouze o tom, že toho o nich zase tak moc neví.

> uvaří doma. Ale asi ta cena není až tak malá, když se matky
> dělají a inseminují a prodávají. A asi je až příliš velká,
> když nic ani rozmnožovací chovy ani uznané chovy nenití
> inzerovat a dělat nějakou reklamu a psát články a informovat
> včelaře a představit jim svoje linie, aby z toho měli víc.

Nepozoruji, že by si chovy nedávaly inzeráty, ostatně to také není žádná
láce - letos jsem platil za inzeráty něco okolo 1800 Kč. Dělat reklamu,
která se nezaplatí? Každý není do té míry literárně nadaný, aby psal
články.

> Asi stihají jen to co mají odběr od rozchovávacích stanic
> mají jistý a tak je nic nenutí schánět nějaké zákazníky. A

Souhlasím, s výhradou rozchovávacích stanic, on totiž taky chov matek
není tak jednoduchý a časově nenáročný. K rozchovu matek slouží právě
jednak vyšší, jednakregistrované chovy, které matky prodávají dál.

> proč by je zajímal nějaký amatérský malovčelař, co by koupil
> pár matek. Možná jednu-dvě inseminované.

Z čeho usuzujete, že chovy malovčelař nezajímá, ale pokud má průměrně 10
včelstev, tak bych se mu pokusil nákup jedné nebo dvou inseminovaných
matek rozmluvit - pokud nehodlá chovat matky pro celé okolí. Odchovat si
z jedné inseminované matky 3 až 6 F1 je podle mě plýtvání prací toho,
kdo tu matku inseminoval i prostředky toho, kdo si ji kupuje. To by bylo
asi tak, jako kdyby si ten, kdo má dva koně pro zábavu u chalupy koupil
na aukci špičkového plemeníka za milion. Je ho plýtávní penězi.

Těch pár desítek
> velkovčelařů zná osobně, tak proč by se namáhal. A svazu je
> to taky zřejmě jedno. Tak to prostě vidím já.
>

Přibližná statistika ze 600 prodaných matek:

Tak do stovky dodáno v zásilkách okolo 20 - 30 matkách, zbytek většinou
po 1 - 3. To zrovna nevypadá na prodej velkochovům, co?

Nic ostatně nikomu nebráni, aby choval matky, pokud je to tak výhodné.
Stačí 40 včelstev na stanovišti, trochu práce a vědomostí, nebo ne?

S pozdravem

Lněnička

> předpokládám, že ti, kteří jsou zapojeni do konference jsou na
> takové úrovni, že ví, že hodnota takové matky není v medném výnosu ale
> ve vlastnostech, které přenáší na své dcery.
> S pozdravem
> Lněnička

Priteli Lnenicko,
nerozumim prilis tomu, proc jste nazoru (viz vyse), ze internetova
konference (respektive clenstvi v ni) je neco exkluzivniho?

Opak je pravdou. Internet je nejlevnejsi a v rozvinutem svete jiz dnes
nejrozsirenejsi prostredek ke sdileni informaci. Svou dlouhou zcela
nekomercni historii (do zacatku 90. let) i ma prostredi Internetu take
jedinecny komunitni charakter, cehoz je i tato konference dukazem.

Internet je tedy neco levneho a lidoveho, zkratka prvni misto, kde se muze
potencialni zajemce i informace jakehokoliv druhu (vceten vcelarstvi) levne
a nezavazne dostat 'do obrazu'!

Jestli ve Vas dojem exkluzivity Internetu vyvolavaji u nas plosne stale
jeste premrstene ceny, vezte, ze je to svetova anomalie, ktera je dana
dlouhodobe zoufalou politikou statu v teto oblasti a ne nejakou objektivni
pricinou.

Mozna take slovo konference u nas zni moc honosne a akademicky (neni to
zrovna idealni terminus technicus). Jedna se spise o naprosto _verejnou_
debatu. pristupnou _komukoliv_ kdo muze vyuzivat e-mail a dodrzovat
minimalni pravidla.

Jedina vyjimecnost spociva v tom, ze neco podobneho neni bez Internetu vubec
mozne - tedy je internetova konference je vyjimecna ne svym obsazenim, ale
potencialem.

Reaguji zejmena proto, ze pravdepodobne prave z takoveho zpusobu chapani
Internetu vychazi takova rozhodnuti, jako nedavno probirane a velmi
nestastne "nezverejnovani vcelarstvi".

Zdravi

J. Cap

> Internet je tedy neco levneho a lidoveho, zkratka prvni misto, kde se
> muze potencialni zajemce i informace jakehokoliv druhu (vceten
> vcelarstvi) levne a nezavazne dostat 'do obrazu'!

Ja jsem se prestal vmesovat, ale jeden priklad (bohuzel v
nesrozumitelny reci) jak se da vcelarum ulehcit shaneni matek.

Jdi na:

http://www.quicknet.se/home/q-119076/

Pak klikni na "Bonus", pak klikni na "Avel", pak klikni na
"Signaturer"

A asi tak v prostredku stranky jsou 4 voleni radky

Ras...
Ras...
Alfabetisk...
Alfabetisk...

Zvol jednu alternativu za druhou a uvidis jak se to (taky) da delat.

\vov

Mě to připadá jako nářek věčného stěžovatele, že to nejde a jak bylo dřív
dobře. Naštěstí se matky v želeřáství již neprodávají a kdo chce tak si je
snadno sežene, já jsem chtěl hlavně podtrhnout možnost odchovu matek F1
generace od inseminovaných matek z larviček přenosem do misek a tak
vlastně stačí si jen domluvit někoho kdo bude přelarvovávat rád vám tu vaši
sérii naplní, je mi často líto toho množství nepoužitých larviček
vyplavených na vodu a nezrealizovaných v matku, tady jde o to snadné využití
genetického základu.

                     Vše dobré Martin Kupka

Kdo bude mít z okolí Budějovic zájem o materiál od ins.matek najde
kontakt na našich stránkách
www.budweb.cz/vcelari je zde táké zachycena návštěva u přítele Havlína ze
Zlivic a jeho Kraňka.
----------------------------------------------------------------------------
---------------------------------

-----Original Message-----
From: Olda Vancata [mailto:olda.vancata/=/quicknet.se]
Sent: Thursday, April 24, 2003 6:15 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Matky a internetov konference


> Internet je tedy neco levneho a lidoveho, zkratka prvni misto, kde se
> muze potencialni zajemce i informace jakehokoliv druhu (vceten
> vcelarstvi) levne a nezavazne dostat 'do obrazu'!

Ja jsem se prestal vmesovat, ale jeden priklad (bohuzel v
nesrozumitelny reci) jak se da vcelarum ulehcit shaneni matek.

Jdi na:

http://www.quicknet.se/home/q-119076/

Pak klikni na "Bonus", pak klikni na "Avel", pak klikni na
"Signaturer"

A asi tak v prostredku stranky jsou 4 voleni radky

Ras...
Ras...
Alfabetisk...
Alfabetisk...

Zvol jednu alternativu za druhou a uvidis jak se to (taky) da delat.

\vov

---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

> Nic ostatně nikomu nebráni, aby choval matky, pokud je to tak výhodné.
> Stačí 40 včelstev na stanovišti, trochu práce a vědomostí, nebo ne?

Podminka nutna, postacujici ?

Neboli, kde je mozne zjistit jake podminky je nutne splnit pro chov ?

Zdravi PP.

Obdivuji přítele Lněničku za vyčerpávající odpovědi na tak komplikovaný Arnoštův příspěvek, z jehož čtení na mě padala deprese (už je v koši).
Ale musím se ozvat na jednu za vlasy přitaženou pasáž:

:>pokud má průměrně 10 včelstev, tak bych se mu pokusil nákup jedné nebo dvou inseminovaných
:>matek rozmluvit - pokud nehodlá chovat matky pro celé okolí.
:>Odchovat si
:>z jedné inseminované matky 3 až 6 F1 je podle mě plýtvání prací toho,
:>kdo tu matku inseminoval i prostředky toho, kdo si ji kupuje.
:>To by bylo
:>asi tak, jako kdyby si ten, kdo má dva koně pro zábavu u
:>chalupy koupil
:>na aukci špičkového plemeníka za milion. Je ho plýtávní penězi.

A já si klidně dopřávám i inseminované matky a nepřipadá mi to plýtvání penězi. Naopak.
Dobrá matka se zaplatí hned 1. rok. Co to je cena 3 (6) kg medu? Takové mám (i větší) rozdíly. Ceny českých matek jsou směšné.
Nehledě na příliv nových genů, nerojivost, nebodavost, není vápenatý plod atd. atd.
A co mojí trubci mohou udělat radosti rojovým matkám sousedních včelařů. To beru jako jistou formu dobročinnosti.
Kdyby Arnošt místo toho pláče nad situací v chovu matek šel na stránku p. Čermáka (nebo i jiných špičkových chovatelů) a včas si objednal, tak má po problému. Je to dnes pár ťuknutí do kláves.
Neumím si představit, že si půjdu koupit dobrou matku do prodejny jako housku.
Když chcete nějakýho dobrýho psa, tak ho taky musíte shánět. (O ceně ani nemluvě a škody vám může nadělat na slepicích za tisíce).
Eman

V chovatelském řádu. Naposledy byl publikován jako příloha Včelařství
5/2002 a je i na www.vcelarstvi.cz/svaz .

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Pavel Prchal [mailto:prchal/=/dup.cz]
> Sent: Thursday, April 24, 2003 8:50 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: RE: Matky
>
>
> > Nic ostatně nikomu nebráni, aby choval matky, pokud je to
> tak výhodné.
> > Stačí 40 včelstev na stanovišti, trochu práce a vědomostí, nebo ne?
>
> Podminka nutna, postacujici ?
>
> Neboli, kde je mozne zjistit jake podminky je nutne splnit pro chov ?
>
> Zdravi PP.
>

Zdravicko


Dnes sa kona vo vyskumaku v Liptovkskom Mikulasi seminar chovatelov
matiek, siel tam aj priatel p. Domanicky od ktoreho beriem matky ja (VIGOR)
a niekolko ostatnych vcelarov z okolia.
Som zvedavy co noveho prinesie.



Pista

Jsou nemocny, konstatovali kolegové, když jsem otevřel za podzimního deštivého počasí úl, ve kterém byla v létě 1979 usazena matka od ing. Janouška. Byly to matka Kraňského plemene z chovu dosud méně známeho linie Singer. Do této doby jsme otevírali včelstva s kuklou,rukavicemi, podvázanými nohavicemi a se strachem kde objeví v oděvu díru. Přes zahradu neprošel ani pes a rodina chodila domů oklikou. A nyní po otevření úlů se včely stáhly dovnitř,na plod a žádná neútočila.Dnes je na zahradě 60 včelstev, vedle MŠ a babička vesele obrací seno přímo před úly a je klid. Od této doby chová tuto linii snad každý chovatel matek. Bohužel i v poslední době se začíná její největší přednost - mírnost vytrácet. Já jí zůstávám věrný dodnes a
i když jsem vyzkoušel různé linie, tato vždy byla nejlepší a v letošní kruté zimě vede.
Tímto se připojuji k diskusi o plemenech a liniích.
V Ducháč

Je vidět jak pracuje svaz.
Místo toho, aby vzal názory na svoji práci jako zpětnou vazbu k jejímu
zkvlalitnění,
tak se uchyluje pouze k advokacii momentálního stavu na který uživatel
tohoto stavu může mít jiný názor než vedení ČSV, nebo redakce časopisu.

Ponámka ke kalendářům:
Osobně si nemyslím že to , že jste neprodali kalendáře je nezájmem o toto
zboží. Nejspíš jste nezvolili správnou formu prodeje. Je taky vidět, jak
fungují Základní organizace. Nejsou schopny udělat ani hromadnou obědnávku
kalendářů.

Jestli se něco neprodá přes svaz, tak proč
Zbytek "No coment".....

Arnošt

----- Original Message -----
From: "ČSV - Odborné oddělení" <uv.csv/=/tiscali.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 24, 2003 5:07 PM
Subject: RE: Matky


>
> Jestli vyšší chovy nejsou ochotny prodat matku do prodejny
> tak je to asi právě to, proč jsem řekl, že se mi zdá schánění
> totáčové. Prostě matky scháníme a nekupujeme.

Nebo jestli jsou prodejny ochotny objednávat matky? Pokud mám včelařskou
prodejnu a matky neprodám v pátek, tak je můžu v pondělí vyhodit,
protože si je zákazníci berou jenom v pátek, když jedou na chalupy a
chaty, kde mají většinou včely, případně se vrací z práce ve městě do
trvalého bydliště.. Dalším problémem je to, že pokud by prodejna chtěla
prodávat za stejné ceny jako chovatelé, pak jim musí zaplatit odhadem
tak o třetinu méně, než jim zaplatí odběratelé, o DPH ani nemluvě a to
zase není tak zajímavé pro chovatele.

>
> Když jsem s tátou začínal včelařit, tak jsme koupili úly v
> železářství v nejbližsím městě. V podstatě tam šlo koupit
> cokoli do včelařské výbavy. Dnes nekoupí ani kuřák protože
> nejbližsí prodejna je 60 km daleko až v Olomouci. (Aspoň loni
> to tak bylo)...
>
Byli jste šťastní lidé. V Praze a ve středních Čechách se dalo nakoupit
pouze v Křemencově. Takže pokud jsem byl na výroční schůzi organizace,
kde jsem registrovaným členem tak si u mě jako u pražáka objednávali, co
jim mám v "křemencárně koupit". Podotýkám, že tenkrát jsem ještě nebyl
zaměstnancem ČSV ale PZO Chemapol.

> Včelařských knih je málo.

Souhlasím, ale bohužel kupujících ještě méně. Typickým případem byl
včelařský kalendář, kterého se dařila prodat tak polovina vydání. Přitom
byl dělá s minimálním rozpětím. Navíc dost toho, co zůstává stále platné
je pořád v naší prodejně. Typickým příkladem je sice 12 let stará knížka
ABC chovu včelích matek od Boháčka, prodávaná za lidovou cenu pod 10 Kč.



> chytit. Včelařů, od kterých se dá něco naučit je míň a míň.

Nechci se dotknout starších včelařů, ale názory, které slyším na
přednáškách, často i od nositelů vysokoškolských titulů, mě
nepřesvědčují o tom, že by byli schopni, i při nejlepší snaze někoho moc
co naučit.

> A kde jinde hledat informace než ve svazu a Včelařství, které
> jsem marně hledal na stánku. Nevím jestli se nemýlím, ale je
> přece garantem plnění čistoty plemen a evidence. Co dělá svaz
> pro to aby byly členové informováni. Jak je vidět tak se
> seznamem chovů přišel s křížkem po funuse.

Již před padesáti lety. Od té doby je nedílnou součástí jednoho z
jarních vydání časopisu Včelařství.


>Kdy naposledy byl
> ve včelařství seznam plemen a bez mlžení prakticky popsáno, k
> čemu a kde je to plemeno dobré a čím se vyznačuje.

Nevyšel nikdy a nikdy ani asi nevyjde. Vzhledem k tomu, že matky stejné
linie, od stejného chovatele mohou mít ve dvou po sobě jdoucích letech
výrazně odlišné vlastnosti tak by byl zavádějící. Nehledě na to, že se i
jednotlivé chovatelé zaměřují při šlechtění více či méně na určité,
případně i z části odlišné. vlastnosti včel. Nemluvě o tom, že od
označování linií se postupně upouští, napříkla ACA - Austria Carnica
Association, reprezentativní organizace chovu včely kraňské od něj již,
podle sdělení Prof. Pechhackera upustila úplně.

>
> nepociťuji. Časopis má co se vzhledu týče úroveň dobrou. Ale
> mám dojem, že se omýlá to stejné.

Ve včelařské literatuře se to samé omýlá v podstatě už od Aristotella.
Včela je tady 80 milionů let a nic moc nového se s ní nedá vymyslet.
Všechna literatura i články se točí stále okolo několika témat: jak se
bránit nemocem, jak zazimovat včely, jak je rozšířit, jak se bránit
rojení, jak získat produkty, jak je zazimovat a k tomu "flameware" okolo
úlů a rámků.


> Okrajové záležitosti a
> pokrokové metody , např. dvoumatečné metody, nebo
> dvouvčelstevní metody, pár článků za dva roky. Dvouvčelstevní
> aspoň co si pamatuju jsem četl jen ve slovenském Včelárovi.

Problém je ten, že každý čtenář požaduje něco trochu jiného. Nejde
napsat univerzální časopis pro všechny.

> (Aspoň co se týče nějakého podrobnějšího technologického
> popisu aby to člověk vzal a udělal a nemusel roky
> experimentovat a zjistit, že těch pár řádků blbě pochopil.)
>
Neznám obecně platný, naprosto vždy použitelný podrobný technologický
postup práce se včelami, každý úl, každé stanoviště i každé včely
potřebují něco trochu jiného. Vždycky mě strašně pobaví, když někdo
vykládá, jak u včel všemu rozumí a ví přesně co udělat. Obvykle to
svědčí pouze o tom, že toho o nich zase tak moc neví.

> uvaří doma. Ale asi ta cena není až tak malá, když se matky
> dělají a inseminují a prodávají. A asi je až příliš velká,
> když nic ani rozmnožovací chovy ani uznané chovy nenití
> inzerovat a dělat nějakou reklamu a psát články a informovat
> včelaře a představit jim svoje linie, aby z toho měli víc.

Nepozoruji, že by si chovy nedávaly inzeráty, ostatně to také není žádná
láce - letos jsem platil za inzeráty něco okolo 1800 Kč. Dělat reklamu,
která se nezaplatí? Každý není do té míry literárně nadaný, aby psal
články.

> Asi stihají jen to co mají odběr od rozchovávacích stanic
> mají jistý a tak je nic nenutí schánět nějaké zákazníky. A

Souhlasím, s výhradou rozchovávacích stanic, on totiž taky chov matek
není tak jednoduchý a časově nenáročný. K rozchovu matek slouží právě
jednak vyšší, jednakregistrované chovy, které matky prodávají dál.

> proč by je zajímal nějaký amatérský malovčelař, co by koupil
> pár matek. Možná jednu-dvě inseminované.

Z čeho usuzujete, že chovy malovčelař nezajímá, ale pokud má průměrně 10
včelstev, tak bych se mu pokusil nákup jedné nebo dvou inseminovaných
matek rozmluvit - pokud nehodlá chovat matky pro celé okolí. Odchovat si
z jedné inseminované matky 3 až 6 F1 je podle mě plýtvání prací toho,
kdo tu matku inseminoval i prostředky toho, kdo si ji kupuje. To by bylo
asi tak, jako kdyby si ten, kdo má dva koně pro zábavu u chalupy koupil
na aukci špičkového plemeníka za milion. Je ho plýtávní penězi.

Těch pár desítek
> velkovčelařů zná osobně, tak proč by se namáhal. A svazu je
> to taky zřejmě jedno. Tak to prostě vidím já.
>

Přibližná statistika ze 600 prodaných matek:

Tak do stovky dodáno v zásilkách okolo 20 - 30 matkách, zbytek většinou
po 1 - 3. To zrovna nevypadá na prodej velkochovům, co?

Nic ostatně nikomu nebráni, aby choval matky, pokud je to tak výhodné.
Stačí 40 včelstev na stanovišti, trochu práce a vědomostí, nebo ne?

S pozdravem

Lněnička

Možná jsem to mírně přehnal ale ne moc, Ten názor vychází ze zkušeností
a rozhovory s těmi, kteří si matky objednávají. Někdy jsou to rozhovory
jako do humoristického časopisu nebo do silvestrovského televizního
pořadu.

S pozdravem

Lněnička

> Ale musím se ozvat na jednu za vlasy
> přitaženou pasáž:
>
> :>pokud má průměrně 10 včelstev, tak bych se mu pokusil nákup
> jedné nebo dvou inseminovaných :>matek rozmluvit - pokud
> nehodlá chovat matky pro celé okolí.
> :>Odchovat si
> :>z jedné inseminované matky 3 až 6 F1 je podle mě plýtvání
> prací toho, :>kdo tu matku inseminoval i prostředky toho, kdo
> si ji kupuje.
> :>To by bylo
> :>asi tak, jako kdyby si ten, kdo má dva koně pro zábavu u
> :>chalupy koupil
> :>na aukci špičkového plemeníka za milion. Je ho plýtávní penězi.
>
> A já si klidně dopřávám i inseminované matky a nepřipadá mi
> to plýtvání penězi. Naopak. Dobrá matka se zaplatí hned 1.
> rok. Co to je cena 3 (6) kg medu? Takové mám (i větší)
> rozdíly. Ceny českých matek jsou směšné. Nehledě na příliv
> nových genů, nerojivost, nebodavost, není vápenatý plod atd.
> atd. A co mojí trubci mohou udělat radosti rojovým matkám
> sousedních včelařů. To beru jako jistou formu dobročinnosti.
> Kdyby Arnošt místo toho pláče nad situací v chovu matek šel
> na stránku p. Čermáka (nebo i jiných špičkových chovatelů) a
> včas si objednal, tak má po problému. Je to dnes pár ťuknutí
> do kláves. Neumím si představit, že si půjdu koupit dobrou
> matku do prodejny jako housku. Když chcete nějakýho dobrýho
> psa, tak ho taky musíte shánět. (O ceně ani nemluvě a škody
> vám může nadělat na slepicích za tisíce). Eman
>

>
> Priteli Lnenicko,
> nerozumim prilis tomu, proc jste nazoru (viz vyse), ze
> internetova konference (respektive clenstvi v ni) je neco
> exkluzivniho?
>
Nemyslím že exluzivního, ale ti lidé, kteří se konference účastní mají
zjevně zájem o to, dovědět se něco nového, případně dalším poradit a
podělit se s nimi o své zkušenosti. To bohužel není, a nejenom u
včelařů, u nás pravidlem.

Bohatě mi stačí, když občas potkávám na prodejně včelaře, požadující
pomůcky a nástroje, zastaralé už před druhou světovou válkou.

Například:
V roce 1925 chtěla firma Švarc přestat vyrábět zadem přístupné úly a
zaměřit se pouze na nástavkové, v tehdejší terminologii "amerikány".
Nezájem včelařské veřejnosti a neustálé objednávání zastaralých
"budečáků" pana Švarce jako správného obchodníka přivedla k obnovení a
pokračování výroby.
A to byly budečáky dražší než nástavkové úly!!!! Když se podívám do
novějšího Švarcova ceníku z roku 1936 tak pro naše poměry typický
budečák s 2 x 13 rámky 39 x 24, nemylte se že nabízel jenom jeden typ v
katalogu je dvacet různých verzí budečáků, stál 106 Kč a kupříkladu úl
"Hospodář" s plodištěm 10 rámků 39 x 30 na studenou stavbu a medníkem 39
x 15 byl za 96 Kč. Tady nepomohla ani osvědčená včelařská šetrnost.


S pozdravem

Lněnička

Lněnička

>
> Je vidět jak pracuje svaz.
> Místo toho, aby vzal názory na svoji práci jako zpětnou vazbu
> k jejímu zkvlalitnění, tak se uchyluje pouze k advokacii
> momentálního stavu na který uživatel tohoto stavu může mít
> jiný názor než vedení ČSV, nebo redakce časopisu.
>
V sobotu jsem na aktivu vyšších chovů, můžu tam dát do diskuse Vaše
návrhy ale jaké? Prosím konkrétní podněty.

S pozdravem

Lněnička

Jan na okraj - trochu exkluzivní skupina zase myslím jsme. Ne tím, že máme od
počítače dráty do světa, ale tím, že:

- se nezištně dělíme o zkušenosti
- možná i trochu přemýšlíme, co děláme
- dokonce snad máme zájem se z informací od druhých poučit

To proto, že znám včelaře, kteří už jsou dávno nejchytřejší,
Včelařství číst nepotřebují a zahazují ho bez otevření, prostě jak to
napsal pan Lněnička.

> Bohatě mi stačí, když občas potkávám na prodejně včelaře, požadující
> pomůcky a nástroje, zastaralé už před druhou světovou válkou.

Zdravím
Ivan

Já bych jeden návrh měl. V seznamu chovatelů byly vždy linie kraňky uvedeny. Když chci Singer, nevím na koho se nyní obrátit. Jinak s nákupem nemám nikdy problémy. Mám přes 50 včelstev, objednával jsem třeba přes 20 matek ročně a všechny přišly až domů s předchozí informací o dodání, abych si mohl připravit včelstva. Dokonce jsem si objednal na vyzkoušení 3 inseminované matky různých linií na vyzkoušení (Jabloňany, VÚ DOL a Filipov)a všechny za stejných podmínek přišly. Pouze mi sdělili, že přednost mají vyšší chovy, což úplně chápu. Přišly tedy ke konci sezóny pro chov na příští rok.
S pozdravem
Tonda

1) Pokud se týče plemen a matek, zveřejňovat pravidelně plemena u nás
uznaných kmenů a linií a
výchozích kmenů. Jejich vlastnosti a charakteristiky kterými se vyznačují,
případně nevýhody a do kterých oblastí se hodí a kam se nehodí.
(stačí v zimním období kdy je v časopisu stejně okurková sezóna a hledají se
zajímavá témata)

2) Zvážit sjednocení známých odkazů na pěstitele majících webové stránky na
stránce ČSV
Zde by bylo dobré v úvodu stránky uvést alespoň základní charakteristiky
kmenů a linií a výchozích kmenů.

3) V dostatečném předstihu (i pro možnost objednávky) zveřejňovat seznam
chovů včetně známé adresy a telefonního případně e-mailového spojení (web -
pokud je) na vyšší chovy, na chovy rozmnožovací (nejlépe podle členění)
Kdo jiný než svaz by měl vědět co kdo pěstuje, když přiděluje certifikace
uznaných chovů.

4) Dozorovat kvalitu prodávaných matek i F1 (zda jsou skutečně od
inseminovaných nebo cokoli co registrovaný chovatel vypěstoval z již
bastardizovaných linií jen proto aby měl zisk)
- toto neuvádím samoúčelně, neboť tuto zkušenost mám a na seznamu se
vyskytuje chovatel, s nímž mám špatné zkušenosti. Ze 3 byly tři bodavé. To
se mi i na statistickou odchylku zdá trošku moc!
Pokud je svaz garantem při přidělování licencí, tak by měl mít nad tím co
skutečně potom chovatelé prodají a ne jaké jsou vzorky, podle kterých se
licence uznaných chovů přidělí.
Pokud tomu tak není, tak podle mě ztrácí smysl celé členění. Mám za to, že
by právě tohle členění mělo zajišťovat kvalitu toho co jako zákazník koupím
i když statistická odchylka se vyskytnout může.

- Možná by stálo za úvahu též zveřejnit předpokládanou kapacitu jednotlivých
chovů,
pokud se týká inseminace i volného páření, pochopitelně podle těchto
kategorií.
Taky charakteristiku oblasti chovatele (nadmořskou výšku apod.) podstatné
pro fenotyp matky.

Promiňte mi nepřesnosti. Jsem technik, nikoli biolog. Co přečtu si pamatuji
podle účelu a funkce
a nikoli podle přesných kategorií a třídění. Ale snad je zřejmé co chci
říct.

Možná by se mohl někdo přidat se specifikací toho, co by bylo dobré od
našich dodavatelů požadovat. Minimálně ověřené informace.

S pozdravem
Arnošt

----- Original Message -----
From: "ČSV - Odborné oddělení" <uv.csv/=/tiscali.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 25, 2003 9:57 AM
Subject: RE: Matky


>
> Je vidět jak pracuje svaz.
> Místo toho, aby vzal názory na svoji práci jako zpětnou vazbu
> k jejímu zkvlalitnění, tak se uchyluje pouze k advokacii
> momentálního stavu na který uživatel tohoto stavu může mít
> jiný názor než vedení ČSV, nebo redakce časopisu.
>
V sobotu jsem na aktivu vyšších chovů, můžu tam dát do diskuse Vaše
návrhy ale jaké? Prosím konkrétní podněty.

S pozdravem

Lněnička

Přátelé! Já mám též momentálně situaci vyřešenou.
Vyřešil mi je též internet a konference. Ale myslím že komunikujeme proto,
aby i jiní měli užitek. a aby se informovanost i těch začínajících i těch co
se rozhodli to dělat pořádně. Možná, že máme bodavé matky proto, že vedle
nás je včelař, který má matky volně spářené a dělá to tak proto, že internet
nemá a nemá informace aby měl ten nápad si linii vylepšit. Proto jsem se do
téhle debaty pustil.

> Pouze mi sdělili, že přednost mají vyšší chovy, což úplně chápu.
>Přišly tedy ke konci sezóny prochov na příští rok.

Tuto informaci jsem též dostal s tím, že ji stejně neseženou ... pochopte
... v době, kdy jsem o konferenci nevěděl.
Pokud by jediným zdrojem informace byl časopis a svaz tak se nedostanu s
informací od koho brát matky dál než za hranici ani ne okresu.
Nebojuju za lepší informaci za ty kteří mají internet ale za ty kteří na něj
pravidelně nemůžou, protože namají tak blahořečenéo zaměstnavatele, že se na
něj dostanou v práci.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Antonín Podhájecký" <a.podhajecky/=/.seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 25, 2003 10:32 AM
Subject: Re: Matky


Já bych jeden návrh měl. V seznamu chovatelů byly vždy linie kraňky
uvedeny. Když chci Singer, nevím na koho se nyní obrátit. Jinak s nákupem
nemám nikdy problémy. Mám přes 50 včelstev, objednával jsem třeba přes 20
matek ročně a všechny přišly až domů s předchozí informací o dodání, abych
si mohl připravit včelstva. Dokonce jsem si objednal na vyzkoušení 3
inseminované matky různých linií na vyzkoušení (Jabloňany, VÚ DOL a
Filipov)a všechny za stejných podmínek přišly. Pouze mi sdělili, že
přednost mají vyšší chovy, což úplně chápu. Přišly tedy ke konci sezóny pro
chov na příští rok.
S pozdravem
Tonda

podla mna nie je problem v ziskavani informacii ale v ochote vyskusat nieco
nove alebo robit to inac ako moji pra.. pra.. a podobne. Ved zvyk je predsa
zelezna kosela.

Kto chce nieco dosiahnut alebo zmenit tak si cas a prostriedky vzdy najde.


Pista


> Přátelé! Já mám též momentálně situaci vyřešenou.
> Vyřešil mi je též internet a konference. Ale myslím že komunikujeme proto,
> aby i jiní měli užitek. a aby se informovanost i těch začínajících i těch
co
> se rozhodli to dělat pořádně. Možná, že máme bodavé matky proto, že vedle
> nás je včelař, který má matky volně spářené a dělá to tak proto, že
internet
> nemá a nemá informace aby měl ten nápad si linii vylepšit. Proto jsem se
do
> téhle debaty pustil.

Všechny matky, které jsem objednával, byly z inzerátů ve Včelařství a ze seznamu chovů které pravidelně vycházejí ve Včelařství každý rok. Na internetu nevím, kde byl seznam. Některé další údaje, které uvádíte by ale dobré byly. Čím víc údajů, tím lépe.
Tonda

Ještě malou poznámku o podpoře Internetu orgány svazu.
Jistým nedopatřením jsem se dostal na schůzi městské organizace a předseda v
nějaké
souvislosti poznamenal "a vy to pak dáte na ten Internet, že?" a považoval
to za vtip.
Takže mi nikdo nebude vyprávět jak je to s Internetem a orgány svazu
růžovoučké.
Přitom je spousta nadšenců, kteří by určitě udělali nějaké informativní
stránky aspoň těm městským organizacím zadarmo.
Nakonec dnes umístit někam informace je taky zadarmo.
Proč je tak málo nižších organizací, které ten web mají? Nemají co sdělit
svým členům?
Proč se neví ani na Internetu ani oběžníkově, že městské organizace pořádají
školení a přednášky za svazové peníze?
Loni jsem cyklus přednášek vytloukal z referenta telefonicky dvakrát a
přesné termíny nevěděl.
Vím, že má být zájezd, ale vím to jen proto, že jsem náhodou byl na schůzi
vyššího výboru.
Vsadím se že za svazové peníze pojedou jen zasvěcení. Už jsem ten stav
jednou kritizoval, leč hnití pokračuje.
Zájezd a přednášky se organizují za svazové peníze, ale členové o nich
nevědí.

V posledním včelařství je polemika, jestli se vstupem do unie nezanikne svaz
a organizovanost.
Ale jaká je vůbec organizovanost? Není ve valné většině právě jen kvůli
zprostředkování dotací a vybrání léčiv?

Hodit kritiku do koše je asi jednodušší než se nad ní zamyslet a něco
změnit.

Vašemu klídečku zdar.
Arnošt

Měl jsem některé nejasnosti ohledně detailů léčení varroázy a objednávek léčiv,
tak jsem se obrátil na Dol.
Dostal jsem obratem následující odpovědi, které by možná mohly zajímat i ostatní včelaře.

1. Má opakované použití Gabonu 92 nějaké nepříznivé účinky na včely a produkty, aby vysazení použití Gabonu 92 bylo odůvodněno?

ad 1.
Opakované použití Gabonu PA 92 nemá nepříznivé účinky na včely ani na
produkty. Může ale mít na roztoče. Při mnohonásobně opakované aplikaci
a zejména při nedodržení doby expozice (při ponechání pásků ve
včelstvech déle nebo jejich zapomenutí v úlech) mohou si roztoči vůči
tomuto léčivu vytvářet odolnost, tzv. rezistenci a klesá účinnost
léčení. Proto je přerušení léčby vhodné.
Nejlépe se dá rozhodnout o tom zda léčit nebo neléčit Gabonem
sledováním přirozeného spadu roztočů na zdvojenou podložku od poloviny
července do začátku září. Pokud denní spad převýší hodnotu 10
roztočů, je nutné léčit alespoň Formidolem, lépe však Gabonem.
Sledovat se jistě nemusí všechny včelstva, stačí na několika
stanovištích u několika nejsilnějších včelstev. Jistě se dá vytvořit
i v rámci okresu síť dobrovolných pozorovatelů z řad šikovných
včelařů. I OVS by jistě taková pozorování uvítala jako podklad k
jejich rozhodnutí.

2. Musí se Formidol nasazovat v nějakém minimálním časovém předstihu před Gabonem (srpen)?
(abych musel objednávat po etapách a ne souhrnnou objednávkou všech léčiv až dostanu od všech ZO požadavky.)

ad 2.
Formidol se dá používat již od května, jakmile se teplota ustálí přes
den nad 20 stupňů a nejsou velké noční výkyvy. Zase může pomoci k ur-
čení termínu sledování přirozeného spadu na podložkách, důvodem
použití ale může být i zvápenatění a nosema.S ohledem na vysokou
těkavost kyseliny mravenčí lze Formidol používat celé léto s výjimkou
doby těsně před vytáčením, kdy jsou plné medníky.
S tím souvisí termín objednávání. Není správné čekat až na např.
srpen, jak píšete. Také záleží na zkušenostech včelařů, na kterou dobu
jsou již zvyklí a dovedou kyselinu aplikovat. Není snad nikde psáno,
že okresní objednávka musí být natolik hromadná, že bude jen jedna.
To by bylo sice nejsnazší, ale administrativa nemůže bránit včasné a
pružné distribuci léčiv. Podle mého názoru i hromadná objednávka může
být dílčí.S tím se musí sekretariát Svazu smířit.

3. Přijmete ode mně (OV ČSV ) e-mail objednávku přeposlanou prostřednictvím e-mailu Okresní Veterinární správy jako řádnou objednávku pro uplatnění dotací od ČSV ?

ad 3.
Přijmeme e-mailovou objednávku, odeslanou OVS , když tam bude uveden
souhlas OVS a jméno odpovědného veterináře. Pro Formidol stačí jen od
Vás z OV ČSV.

Srdečně zdravím a přeji mnoho sil. Nová dotační pravidla jsou pro
okresy náročná, ale dá se to využít i k zlepšení organizace léčení.

Veselý, VÚVč Dol

Jen doplnění k pojmu LINIE:
Většinou se u nás používá nesprávně, jde o jakýsi návyk na pojem.
Zootechnika rozlišuje dokonce několik typů linií. Z nich nejužitečnější
mohou být dva pojmy
- linie genealogická, což jsou všichni potomci po jednom
zvířeti, v případě včel po jedné matce;
- linie chovná, což jsou všichni potomci plemeníka (včelí matky),
zakladatele linie, kteří nesou jeho typickou vlastnost, pro niž byla linie
založena a rozchována.
Tedy když hovoří chovatel o linii včel, jde obvykle o chovnou linii. A proč
se pojem "linie včel" používá nesprávně? Protože často jde o potomstvo po
několika zakladatelkách linií, protože se u nás ve vyšších chovech tvoří
mezilinioví kříženci. Proto v takových případech je správnější hovořit o
kmeni, zvlášť pokud se křížením vzniklý nový chov dále udržuje a zušlechťuje
(třeba selekcí).
Možná i proto v ACA pojem linie nepoužívají. Kdo však opravdu udržuje po
několik generací po sobě linii po určité jedné zakladatelce, používá pojem
linie správně. Ovšem dlouho se čistá linie stejně nedá udržet kvůli rychlému
nárůstu inbrídingu (míry příbuzenské plemenitby), takže ji chovatel musí
oživit křížením s linií jinou - a jsme u pojmu meziliniový kříženec příp.
kmen včel.

K. Čermák


----- Original Message -----
From: "ČSV - Odborné oddělení" <uv.csv/=/tiscali.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 24, 2003 5:07 PM
Subject: RE: Matky

Nemluvě o tom, že od
označování linií se postupně upouští, napříkla ACA - Austria Carnica
Association, reprezentativní organizace chovu včely kraňské od něj již,
podle sdělení Prof. Pechhackera upustila úplně.

Já Ti řeknu proč... Drtivá většina včelařů je starších ročníků a chová pár
včelstev. Pro ně je i 20 Kč za takovou zbytečnost (podle jejich názoru) jako
je kyselina mravenčí moc, natož pak 200 Kč za pořádnou matku. Nevadí jim
výnos 10 kg na včelstvo, jim a nejbližší rodině to do čaje stačí. Stejná
odpověď je i na to, proč nemají nástavky ale budečáky.
Znám to, jsem ve svazu už skoro 20 let.
Pokud to umíš a nebojíš se - dáš 10 kaček, 20 se Ti jich vrátí...

jose


| Ale to je taky asi ta otázka, proč je to v téhle zemi s malovčelaři takové
| jako je a nikdo neví,
| co má vlastně za plemeno nebo za druh (jak mě opravil pan Lněnička).

...já si myslím, že i kdyby "Svaz" existoval jen kvůli lékům a stanovení
postupů při léčení, stojí to za to!!
jose

Ale jaká je vůbec organizovanost? Není ve valné většině právě jen kvůli
| zprostředkování dotací a vybrání léčiv?
|

Ivane Černý, díky za adresy, moc zajímavé, i když jsem zatím neměl moc času je probrouzdat důkladněji.
Zdraví Jura
----- Original Message -----
From: Ivan Černý
To: Včelařský mailing list
Sent: Thursday, April 17, 2003 11:41 PM
Subject: Re: odkazy


Přátelé, protože několik z vás mě požádalo o odkazy na včelí stránky, nebo
mi poslali svoje, posílám své oblíbené adresy do konference. Přidal jsem si
k nim komentáře, za což se omlouvám všem.
Velice pěkné odkazy jsou i na domovské stránce této konference, odtamtud
jsem se ostatně doklikal na všechno to, co uvádím níže.
Pěkné Velikonoce
Ivan



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.474 / Virová báze: 272 - datum vydání: 18.4.2003

No pokud jsi ve svazu tak dlouho, tak si určitě pamatuješ i lepší doby
aktivity.
Já jsem sice ve svazu osobně pár let, ale včelařil jsem od 12 - ti let s
tátou, ikdyž jsem toho vlastníma rukama a hlavou moc nenadělal. Ale pamatuju
se , že ročně jsme vyjeli minimálně jednou na celodenní poznávací zájezd s
návštěvu nějakého plemenářského stanoviště, patřícího pod výzkumák.
Vím že nám již tehdy, kdy se inseminovalo v Česku asi jen na pár místech jak
se inseminace konkrétně technicky provádí, včetně odchytu trubců. Dnes to
zřejmě viděli jen zasvěcení.
Každý rok byla minimálně dvakrát nějaká přednáška a každý rok jsme byli u
někoho celá organizace ve včelínu a předávali si aspoň ti aktívní včelaři.
Teď jsem prošel dvěma organizacemi, v původním bydlišti a ve stávající a
kromě vybírání přízpěvků je všude mrtvo.
Jsem v nynější organizaci už tři roky, ale zatím si vedení nepamatuje, že
májí nového člena, protože mi pravidelně zapomínají posílat pozvánky na
schůze. Že se schvaluje nějaký delagát a volí se vůbor vím jen ze stanov.
Není to de jure na rozpuštění organizace? Asi jsem naivní, když jsem od
svazu čekal trošku víc, než že po mě bude jen jednou za rok chtít 150 Kč!

Osobně bych měl taky zájem se zúčastnit i nějakých školení. Ale z jižní
moravy je na mě do Nasavrk přecejen trošku moc daleko. Na co vlastně svaz
spoléhá? Že se to jako všechno vyřeší samo? Že to nějak dopadne?

Takže se ptám skutečně vážně, jestli se vstupem do unie a pokud padnou
přízpěvky, nepadne svaz? Protože podle toho co se píše na nějakou dotaci
dosáhnu skutečně jen včelaři "zemědělci" registrovaní jako fyzické nebo
právnické osoby, tak jsem zvědavý, jak svazová činnost bude konkrétně
vypadat?

Možná se pak přerodí na včelařský cech nebo asociaci a drobné včelaře jako
zbytečnou přítěž ušlape protože se pro ně investice, ceny cukru a pomůcek
stanou ekonomicky neúnosnou v cenách v EURO, protože se do nich započítá i
dotace pro některé na které jiní protože to nemají jako podnikání nebudou
mít nárok. Pod hesem čím hůž tím lépe si budou moct zvednout ceny medu,
protože jim nikdo nebude kazit trh drobným prodejem ze dvora.

Já osobně bych taky nerad, aby se organizace zhroutila. Možná se oddělí zrno
od plev a padnou ZO, ve kterých se nic neděje. Ale to co se píše v posledním
včelařství mi nahání spíš husí kůži.

Má svaz nějakou vizi?

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Josef Šamalík" <josef.samalik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 26, 2003 8:01 PM
Subject: Re: Podnety k praci CSV


...já si myslím, že i kdyby "Svaz" existoval jen kvůli lékům a stanovení
postupů při léčení, stojí to za to!!
jose

Ale jaká je vůbec organizovanost? Není ve valné většině právě jen kvůli
| zprostředkování dotací a vybrání léčiv?
|

:>včelstev. Pro ně je i 20 Kč za takovou zbytečnost (podle
:>jejich názoru) jako je kyselina mravenčí moc, natož pak 200 Kč za pořádnou
:>matku.

Jeden takový včelař neměl ještě důvěru k té novince Formidol, dal ji na zkoušku do 1 včelstva (neriskoval a tak do toho nejslabšího) a hadejte co se stalo. To včelstvo bylo brzo vyloupeno. Závěr: Formidol je blbost, to se zase nechám nachytat nějakou novinkou!
Takhle se také vytváří názor.

:>...já si myslím, že i kdyby "Svaz" existoval jen kvůli lékům
:>a stanovení
:>postupů při léčení, stojí to za to!!
:>jose

A ještě kvůli VúVč Dol a jeho podpoře, také časopisu s překlady a svépomocný fond s právní pomocí. Minulý týden jsem četl dva tristní novinové články, a zrovna se vztahují k problémům:
Více jak padesátiprocentní úhyn včelstev ve Šlesvik-Holstein (Hamburg) vinou roztočů Varroa a druhý o velkých krádežích včelstev na Tachovsku.

Eman

Věřím, že taková situace v mnoha oragnizacích je. ÚV našeho svazu tu
však podle mého názoru nemuže hrát až tak velkou roli. Měl by hrát roli
stimulanta a v konečné fázi rozhodce. Je však na nás, členech
jednotlivých ZO, abychom nejdříve zkusili sami s tou či onou špatnou
situací v práci ZO něco udělat. Je marné poukazovat, že je v organizaci
mrtvo. Podívejme se, kdo toto mrtvo vytváří. Nejsme to my všichni, kteří
jen nečinně sedíme a nepřidáme ruku k dílu. Nejsme to my, kteří jsme si
za 40-cet let komunismu zvykli, že o nás bude postaráno.
       Nejdříve bych se pokusil vedení organizace pomoci, nabídl bych
ruku a potom bych si ztěžoval. Někdy je dokonce nutné "jít proti větru",
aby se věci zlepšily. Každá ZO má svou suverinitu a ÚV i OV ČSV by do ní
mělo zasahovat jen v nejnutnějším případě. Tam kde to funguje, jsou
často toho názoru, že by je svaz neměl nikterak moc dirigovat a mají
pravdu. ÚV ani OV nejsou základními stavebním prvky svazu. Bez nich by
se to i obešlo (samožřejmě bych to nechtěl). Ale bez ZO by asi nešlo
nic. Také bych ÚV a OV doporučoval, aby se podle toho více chovali.
Stačilo by jen upravit tón, v jakém jsou psány oběžníky či dopisy vedení
ZO.
       ÚV a OV by měly podle mého vytvářet stimuly na podporu vedení.
Například by, podle mého názoru, měly exitovat subvence na nákup
výpočetní techniky, které by alespoň částečně kryly náklady na tuto
záležitost, ale hlavně by v konečném důsledku motivovali k zefektivnění
práce celého svazu.
       Nemusejí to být jen subvence od státu. Vždyť sami víte i o
nestátních fondech pro rozvoj občanské společnosti, ochranu životního
prostředí atp. Existují také penízky v kasách samospráv na úrovni obcí
I-III. stupně či krajů. Ty je také dobré využívat, jinak se často
strkají do úplných hloupostí. Z toho tedy vyplývá, že by ÚV a OV měli co
nejvíce zmapovat možnosti ZO, kde všude a jakým způsobem (s jakým
formulářem, s jakou adresou, na jakém místě a v jaký čas) si obstarat
penízky na chod organizace a ne jen čekat, co jim kdo dá.
       
       Pokud budeš chtít poradit jak odstranit "mrtvo" v organizaci,
nebo kde a jak například požádat o penízky, dej vědět.

S pozdravem
Miroslav Jakuš [mailto:miroslav.jakus/=/atlas.cz]
[http://mujweb.cz/www/jakus_miroslav]
člen ZO ČSV DOKSY [mailto:zocsv.doksy/=/atlas.cz]
[http://mujweb.cz/www/zocsv-doksy]
Dlouhá 98, 471 41 Dubá, okr. Česká Lípa
privat: +420 487 870 617
mobil: +420 605 238 709
zam.: +420 487 722 291


-----Original Message-----
From: Arnošt Hrdina [mailto:arnost.hrdina/=/ais.cz]
Sent: Sunday, April 27, 2003 7:06 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Podnety k praci CSV


No pokud jsi ve svazu tak dlouho, tak si určitě pamatuješ i lepší doby
aktivity.....
Teď jsem prošel dvěma organizacemi, v původním bydlišti a ve stávající
...

Vazeny priteli.
Jak tak ctu ten Tvuj prispevek je mi az smutno. Vzdyt to o cem pises nezalezi na svazu, ale na lidech kolem Tebe a hlavne na TOBE. Kazda organizace ma moznosti tyto akce poradat. Je to jen na ochote a praci funkcionaru ZO! Proc jim v tom nepomuzes, nebo jen cekas az Ti to oni naserviruji pod nos? Tak si po Jezkovsku "plivneme do dlani" a hura na to. Ono zajisteni dvou prednasek a zajezdu se vcelarskou tematikou zase tolik casu pro NADSENCE nezabere, staci jen chtit udelat neco zdarma pro okoli. At nam to lita a hezky den preje

František Rousek


No pokud jsi ve svazu tak dlouho, tak si určitě pamatuješ i lepší doby
aktivity.
Já jsem sice ve svazu osobně pár let, ale včelařil jsem od 12 - ti let s
tátou, ikdyž jsem toho vlastníma rukama a hlavou moc nenadělal. Ale pamatuju
se , že ročně jsme vyjeli minimálně jednou na celodenní poznávací zájezd s
návštěvu nějakého plemenářského stanoviště, patřícího pod výzkumák.
Vím že nám již tehdy, kdy se inseminovalo v Česku asi jen na pár místech jak
se inseminace konkrétně technicky provádí, včetně odchytu trubců. Dnes to
zřejmě viděli jen zasvěcení.
Každý rok byla minimálně dvakrát nějaká přednáška a každý rok jsme byli u
někoho celá organizace ve včelínu a předávali si aspoň ti aktívní včelaři.
Teď jsem prošel dvěma organizacemi, v původním bydlišti a ve stávající a
kromě vybírání přízpěvků je všude mrtvo.
Jsem v nynější organizaci už tři roky, ale zatím si vedení nepamatuje, že
májí nového člena, protože mi pravidelně zapomínají posílat pozvánky na
schůze. Že se schvaluje nějaký delagát a volí se vůbor vím jen ze stanov.
Není to de jure na rozpuštění organizace? Asi jsem naivní, když jsem od
svazu čekal trošku víc, než že po mě bude jen jednou za rok chtít 150 Kč!

Osobně bych měl taky zájem se zúčastnit i nějakých školení. Ale z jižní
moravy je na mě do Nasavrk přecejen trošku moc daleko. Na co vlastně svaz
spoléhá? Že se to jako všechno vyřeší samo? Že to nějak dopadne?

Takže se ptám skutečně vážně, jestli se vstupem do unie a pokud padnou
přízpěvky, nepadne svaz? Protože podle toho co se píše na nějakou dotaci
dosáhnu skutečně jen včelaři "zemědělci" registrovaní jako fyzické nebo
právnické osoby, tak jsem zvědavý, jak svazová činnost bude konkrétně
vypadat?

Možná se pak přerodí na včelařský cech nebo asociaci a drobné včelaře jako
zbytečnou přítěž ušlape protože se pro ně investice, ceny cukru a pomůcek
stanou ekonomicky neúnosnou v cenách v EURO, protože se do nich započítá i
dotace pro některé na které jiní protože to nemají jako podnikání nebudou
mít nárok. Pod hesem čím hůž tím lépe si budou moct zvednout ceny medu,
protože jim nikdo nebude kazit trh drobným prodejem ze dvora.

Já osobně bych taky nerad, aby se organizace zhroutila. Možná se oddělí zrno
od plev a padnou ZO, ve kterých se nic neděje. Ale to co se píše v posledním
včelařství mi nahání spíš husí kůži.

Má svaz nějakou vizi?

Arnošt

Zdravím
prosím o radu--/čím je dobré a spolahlivé prilepiť
číslo matke okrem acetonovej farby
Na trhu je nové prevedenie čísel/luminisační/
v čom je rozdiel?
Dakujem a pozdravujem Stano

Osvědčily se buď disperzní lepidla jako je kupříkladu Hercules nebo
barevný lak na nehty prodávaný vietnamci na tržištích, je možno použít i
lak určený na auta kupříkladu pí Singerová si pro něj z šetrnosti jezdí
do ČR.

U fluorescenčních čísel je ten rozdíl, že barevný pigment přeměňuje část
z neviditelné části spektra na viditelné, tedy značka jakoby září.
Podobně působí fluorescenční zvýrazňovače (fixy).

S pozdravem

Lněnička



> -----Original Message-----
> From: Stano [mailto:e-mail/=/nezadan]
> Sent: Monday, April 28, 2003 11:11 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: čisla matiek
>
>
> Zdravím
> prosím o radu--/čím je dobré a spolahlivé prilepiť
> číslo matke okrem acetonovej farby
> Na trhu je nové prevedenie čísel/luminisační/
> v čom je rozdiel?
> Dakujem a pozdravujem Stano
>

Muj nazor jako novacka.

1.To ze casopis Vcelarstvi neni na interenetu v PDF je chyba. Kazdy kdo chce vygenerovat PDF soubor muze zdarma pomoci programu ktery je na http://www.pdf995.com/

2. To ze existuje tato konference povazuji za dar z nebes,
diky ni a p. Čermakovi a mnoha dalsich, jsem napr. zvolil typ ulu, barvu na uly atd atd.

3. Vsechny firmy kvuli cene prevazne opousteji papirovou podobu manualu,prirucek a tiskovin. Nicmene Vcelarstvi musi byt zachovano v papirove podobe kvuli clenum kteri s internetem a PC neumi a nerad bych je diskriminoval.

4.Nektere deniky otiskuji diskuze ze svych serveru. Mohlo by to bys i se Vcelarastvim, kde by byl treba sloupek vybrano z Internetove diskuze.

5. Docela by se mi libilo kdyby existovali tematicke-vyukove filmy na CD, protoze jejich cena muze byt vlastne nizsi nez nejaka tistena prirucka. Proste se to natoci na videokameru stahne do PC a prevede do DivX a cena CD by nemusela presahnout cenu 100Kc. Zivy obraz se zvukem je proste mnohem nazornejsi nez nejaka prirucka.

6. A to ze existuje CSV povazuju za dobrou vec, podle meho by mela existovat nejaka sjednocujici organizace s urcitou vahou ve spolecnosti. Otazkou zustava napln jeji cinnosti ale to vubec nemuzu posoudit, ale muj prvni dojem je kladny protoze klade duraz na leceni vcelstev.

Mejte se vsichni

:>1.To ze casopis Vcelarstvi neni na interenetu v PDF je chyba.
:>Kazdy kdo
:>chce vygenerovat PDF soubor muze zdarma pomoci programu ktery je na
:>http://www.pdf995.com/

Moc velká chyba to zas není. Ty víš v jaké formě a formátu existuje časopis Včelařství? Já ne. a zadarmo to taky není (9.95$). O ceně vytištění časopisu doma ani nemluvě. Pro mě jako člena svazu je pdf formát na internetu bezvýznamný. Jestli bude nebo nebude časopis v pdf na Internetu tak to počty včelařů nijak neovlivni. Kolik začlo čtením nějaké publikace? Každého z nás k tomu dostal nějaký včelař.

100x důležitější je tato konference, do které přispívají špičkoví experti. Kde neprojde nějaký blud bez náležité odezvy.

:>5. Docela by se mi libilo kdyby existovali tematicke-vyukove
:>filmy na CD,

Nedávno tu p.Jindra nabízel CD. Nelituji, že jsem si za pakatel 2 tituly koupil.
U Chovu matek od Titěry by stačil jen zvuk v mp3 na 1 CD, ale exkurze u Jindry je vynikající. Když bude poptávka, bude i nabídka a naopak.
Eman

> Nedávno tu p.Jindra nabízel CD. Nelituji, že jsem si za
> pakatel 2 tituly koupil. U Chovu matek od Titěry by stačil
> jen zvuk v mp3 na 1 CD, ale exkurze u Jindry je vynikající.
> Když bude poptávka, bude i nabídka a naopak. Eman
>
V současnosti se jedná o natočení nového včelařského filmu, podotýkám že
profesionální firmou. A bude, tak za rok hotový, tak by měl být k
dispozici jako VHS a DVD. Třeba to bude pro některé včelaře zajímavým
podnětem k tomu, aby si pořídili DVD přehrávač, případně inovovali
počítač.

S pozdravem

Lněnička

Dne 28 Apr 03, v 15:45, Veselý Emanuel Ing. napsal(a):

> :>1.To ze casopis Vcelarstvi neni na interenetu v PDF je chyba.
> :>Kazdy kdo
> :>chce vygenerovat PDF soubor muze zdarma pomoci programu ktery je na
> :>http://www.pdf995.com/
>
> Moc velká chyba to zas není. Ty víš v jaké formě a formátu existuje časopis Včelařství? Já ne.

PDF formát je tu právě kvůli tomu, aby nezáleželo na tom, v jakém formátu to bylo před
tím.

> a zadarmo to taky není (9.95$). O ceně vytištění časopisu doma ani nemluvě.

myslím že tu nikdo nemluvil o tištění doma, to je skutečně pak lepší si to koupit. Proč
bych to měl tisknout, když si z toho chci přečíst jen to co mne momentálně zajímá?

> Pro mě jako člena svazu je pdf formát na internetu bezvýznamný.
> Jestli bude nebo nebude časopis v pdf na Internetu tak to počty
> včelařů nijak neovlivni. Kolik začlo čtením nějaké publikace?
> Každého z nás k tomu dostal nějaký včelař.

To se dá těžko takhle předjímat, těžko říct. Zatím tu ale nezazněl jediný rozumný
důvod, proč včelařství na internetu být nemůže. V pdf formátu už je na internetu
i Mladá fronta, a že jim to snižuje prodejnost papírového vydání, o tom asi není
pochyb. Ale vyplatí se jim to.

>
> 100x důležitější je tato konference, do které přispívají špičkoví experti. Kde neprojde nějaký blud bez náležité odezvy.

To je sice pravda, ale začátečník z toho bude asi dost zoufalý. Obzvlášť když nemá
základní znalosti. A proč by se měl hlásit do svazu kvůli časopisu, když si o tom
třeba chce jen trochu přečíst a rozmyslet se, jestli chce včelařit nebo nechce?

Jirka

Je v této konferenci někdo, kdo by mohl vysvětlit důvody, proč se vedení ČSV rozhodlo neuvolnit časopis Včelařství (a Překlady) v elektronické podobě?

V ceně sw pro převod do PDF to asi nebude (je zdarma), zveřejnění na internetu taky.


Michal Pol

((( V současnosti se jedná o natočení nového včelařského filmu, podotýkám že profesionální firmou. A bude, tak za rok hotový, tak by měl být k dispozici jako VHS a DVD. )))

Profesionální film byť by byl 10-ti hodinový nepostihne celou problelatiku jako exkurze u včelařů, profesionálů a výzkumníků stejně jako přednášky na aktuální téma. Témata se velmi rychle vyvíjejí tak jak se mění svět kolem nás. Proto jsem rád, že nový film vznikne, ale asi nebude stačit jen jeden. Cílových skupin je mnoho a témat ještě více.
Pěkný den všem
Honza

Natočit půlhodinový dokument se při maximální úspoře prostředků neudělá
levněji než za 5.000 Kč.
Pokud cena CD + DPH + poštovné je asi 50,- Kč, pak na výrobu dokumentu
připadá zbývajících 50,- Kč a to znamená prodat min. 100 ks CD po 50,- Kč.
našlo by se tolik zájemců?

vojta


> 5. Docela by se mi libilo kdyby existovali tematicke-vyukove filmy na CD,
> protoze jejich cena muze byt vlastne nizsi nez nejaka tistena prirucka.
> Proste se to natoci na videokameru stahne do PC a prevede do DivX a cena
CD
> by nemusela presahnout cenu 100Kc. Zivy obraz se zvukem je proste mnohem
> nazornejsi nez nejaka prirucka.
>

((( Natočit půlhodinový dokument se při maximální úspoře prostředků neudělá levněji než za 5.000 Kč.
Pokud cena CD + DPH + poštovné je asi 50,- Kč, pak na výrobu dokumentu připadá zbývajících 50,- Kč a to znamená prodat min. 100 ks CD po 50,- Kč. Našlo by se tolik zájemců? )))
V tom možná bude zakopaný pes! Mluvím ze své zkušenosti vycházející ze zlalosti zájmu o CD encyklopedii a filmy na CD. Včelařů je prostě málo, těch s počítačem ještě méně a těch co čtou tuto konferenci ještě méně.
Zdravím Honza
ps. aktualizovaný seznam filmů na CD je na
www.sweb.cz/jjvcela

Můžu nabídnout šot o medometech, kdyby měl někdo zájem, na VHS, je to jen 10 minut... ale jinak v Rožnově pod Radhoštěm jsem byl pozván na praktickou ukázku vytáčení medu. Když bude na to prostor a čas, možná i s poloautomatickým odvíčkovačem.

Med by se měl vytáčet určitě. Čekám na potvrzení.

Vodička

Ten film jsem viděl - je to zajímavý! Doporučuju všem!
:-)

vojta


> Můžu nabídnout šot o medometech, kdyby měl někdo zájem, na VHS, je to jen
> 10 minut... ale jinak v Rožnově pod Radhoštěm jsem byl pozván na
praktickou
> ukázku vytáčení medu. Když bude na to prostor a čas, možná i s
> poloautomatickým odvíčkovačem.
>
> Med by se měl vytáčet určitě. Čekám na potvrzení.
>
> Vodička

I když lidem nabízím ukázku vytáčení na VHS, tak si to vyžádali jen asi dva včelaři. CD ani jeden. 150 Kč je prostě moc nebo o tu formu není zájem. CD už jsem nedělal, není důvod. Pokud se bude točit nějaký film o včelařství, bylo by to dobré, snad to nezapadne jen do knihovny a lidé projeví zájem. Televize by to samozřejmě podala nejlépe. Věřím, že i nevčelaře zajímá co včely....a časopis má vynikající úroveň a myslím si, že by i obyčejného laika svou čtivou formou upoutal.

Vodička

Když to doporučuje i Vojta, tak to už je co říct...:)
Pro ty kdo chtějí ušetřit tahám sebou na výstavu televizi, když už se nedá vytáčet na místě..:).

Vodička