Včelařská konference

Také by možná bylo dobré napsat, v čem a jak jste vzorek měli na vyšetření odeslal. (doporučuje se kelimek od jogurtu, zakrytý prodyšnou tkaninou, která je zajištěna gumičkou). Jestli se přidaní roztoči nemohli třeba vytřepat netěstnostmi obalu (dříve se vzorky zasílaly spíše v různých krabičkách, které nemusely vždy těsnit), nebo jestli také roztoči odebraní po fumigaci třeba v říjnu, a uchovávaní v nevhodných podmínkách, nemohou mít jiné vlastnosti než roztoči přímo v lednové či únorové měli....

s pozdravem Michal

Anton: Veril by som tomu vtedy, keby skúmané včelstvo-á sa chovalo-i s týmito vlastnosťami po viac rokov, bolo prenesené na iné miesto, vlastne stačilo by preniesť matku a nové včely pochádzajúce od tejto matky, by to mali v "krvi" odstraňvanie klieštika. Včely aj keby sa to naučili, nemôžu ich odovzdávať tieto vlastnosti, pretože žijú krátko. Toto by bol relevantný dôkaz o tom, že sme vyselektovali včely s varrotoleranciou na V.D. Len matka môže prenášať na svojich potomkov dobré a zlé vlastnosti jej dané. Takto pripravené včelstvá by museli po viac rokov dokazovať, či dokážu udržať klieštika na uzde.Až vtedy budem veriť, že sme vyselektovali včelu odolnú na V.D. a to sa ešte nestalo.
---------
Zkuste si přečíst článek: Heritability of the Varroa-specific hygienic behaviour in honey bees (Boecking a kol.)

Jistě že varroatolerantní včely nebudou ze dne na den! Selekce trvá velmi dlouho. Varroatolerance smysl má, jak například vysvětlíte různá napadení včelstev roztočem? Proč jsou některá včelstva napadená více a některá méně? Je to náhoda nebo je v tom něco víc

Je to skôr náhoda ako naučenie sa včiel ako v odstraňoť klieštiky z úľa. Tá povestná náhoda nás neopúšťa ani v tomto príklade. Npr.dokonalé zbavenia sa V.D. pred nástupom zimy- nie vždy sa to včelárovi podarí, v niektzorom úli zozstane menej v inom viac. Už tu je zárodok toho, prečo je v v niektorom úli menej v inom viac V.D. Tých príčin môže byť viac. Ďalšia- zalietavnie včiel vlastných do cudzích úľov, cudzích včiel do našich úľov a je celkom možné, že tie cudzie včely sú neliečené.
Kladne môže spôsobiť v niektorých včelstvách väčšia prestávka v chove plodu vo včelstve. V prestávka v ošetrovaní včelieho plodu, prestávka aj v rozvoji V.D. Tých možností je nekonečne dlhý rad. Rojenie, oplodnenie novej matky, strata matky, Skorý nástup jari a s tým nástup plodovania, nie všetky včelstvá začínajú začínajú ošetrovať plod na jednom momente, čiže čím viac cyklov-plodokruhov v sezóne vytvorí možnosť skorší rozvoj V.D., tam kde čo i len menej o jeden plodokruh, majú klieštiky menšiu šancu sa rýchlo rozmnožovať.
Keďže dlhé roky robím zber odpadnutých klieštikov a mám ich zaznamenané podľa úľového čísla, môžem porovnávať. Včelstvo s malým počtom klieštikov po dve sezóny, vtretej sezóne odrazu je odpad š až päťnásobný, svdčí to o tom, že nie varrolerancia, ale náhoda. Zmenilo sa to včelstvo za 2 roky geneticky k horšiemu?
Veril by som tomu vtedy, keby skúmané včelstvo-á sa chovalo-i s týmito vlastnosťami po viac rokov, bolo prenesené na iné miesto, vlastne stačilo by preniesť matku a nové včely pochádzajúce od tejto matky, by to mali v "krvi" odstraňvanie klieštika. Včely aj keby sa to naučili, nemôžu ich odovzdávať tieto vlastnosti, pretože žijú krátko. Toto by bol relevantný dôkaz o tom, že sme vyselektovali včely s varrotoleranciou na V.D. Len matka môže prenášať na svojich potomkov dobré a zlé vlastnosti jej dané. Takto pripravené včelstvá by museli po viac rokov dokazovať, či dokážu udržať klieštika na uzde.Až vtedy budem veriť, že sme vyselektovali včelu odolnú na V.D. a to sa ešte nestalo.

Anton

http://www.novinky.cz/zena/zdrav/med-pomaha-nestarnout_122742_bn1q3.html

Jestli si náhodou Anton neplete genetiku s genovou manipulací. Pak bych tomu rozuměl. Pravdu má Bzzuk.

No, znovu budem oponovať. Do genefondu mojich včiel, zatiaľ žiadne genetika nazasiahla, iba ak vyššia moc. Za 50 rokov čo som pri včelách, nikdy som nezbadal veľké hygienické rozdiely, iba ak vtedy, keď včelstvo bolo choré? Ja som svoje úvahy o chovaní sa včiel v prírode neraz zakončil touto vetou.... iba ak do toho zasiahne GENETIKA, pomocou ktorej vložíme gény podľa našej predstavy. Zatiaľ sme však ešte ďaleko od toho. Anton
--------
Velice bych se divil kdybyste hygienické chování sledoval oněch 50 let, protože tato vlastnost se sleduje zatím pouze pár let - mám na mysli hygienický test.
S výrokem, že genetika do genofondu Vašich včel nezasáhla naprosto nesouhlasím, genetika ovlivňuje život na této planetě již několik miliónů let, tak pochybuju, že zrovna Vám by se vyhla :-)
Zkuste si udělat hygienické testy u Vašcih včel, uvidíte jak rozdílné hodnoty získáte.
********
Anton: Túto námietku alebo radu som prehliadol. To čo bolo pre mňa dosiahnuteľné z tejto oblasti, som všetko preštudoval, ale vždy som pred sebou, to "ale".Podľa mňa varroatolerancia len zbožné prianie tých, ktorý to chcú dokázať.
----------
Jistě že varroatolerantní včely nebudou ze dne na den! Selekce trvá velmi dlouho. Varroatolerance smysl má, jak například vysvětlíte různá napadení včelstev roztočem? Proč jsou některá včelstva napadená více a některá méně? Je to náhoda nebo je v tom něco víc?

Zkuste si na internetu vyhledat články o varroatoleranci, poznatky již jsou, stačí se s nimi seznámit.

Túto námietku alebo radu som prehliadol. To čo bolo pre mňa dosiahnuteľné z tejto oblasti, som všetko preštudoval, ale vždy som pred sebou, to "ale".Podľa mňa varroatolerancia len zbožné prianie tých, ktorý to chcú dokázať.
Už som raz na Konferencii komentoval túto otázku, ale ju zopakujem: dlhé roky (obdobie od ktorého sa s V.J a pozdejšie s V.D. stretávame), často sa písalo včele A.M. chovanej na ďalekom východe Ruska, ako o včele tolerantej voči V.D. Až dovtedy, kým Američania túto včelu nepreniesli na americký kontinent aby ju preverili, či dokáže svoj prostredie uhájiť proti V.D. Výsledok bol sklamaním aj pre tých, čo ten pokus robili, prenesené včely to v novom prostredí nepotvrdili. Buďme optimisti, snáď sa to raz podarí, ale dovtedy bojujme proti V.D. dostupnými prostriedkami, ale dôsledne. Nech nám je to motto v ďalšej našej tvrdej práci pri včelách.
Anton

Ještě ke španělské tylosinové položce
A původ je u Spain honey asi jasný. Jde zřejmě o med Argentíny. Tam se asi tylosinem léčí o sto šest.
.........

04/09/2007 the Czech Republic 2007.0609 unauthorised substance tylosin (30.1 μg/kg - ppb) in honey from
Spain
market control distribution on the market
(possible) / product detained


27/07/2007 Spain 2007.BUZ unauthorised substance tylosin (1.1 μg/kg - ppb) in honey from
Argentina
border control -
import rejected
no distribution / product (to
be) re-dispatched

Včely mají sice ukotvonené jisté hygienické chování, jenže pokud si uděláte hygienický test u Vašich včelstev, zjistíte, že mezi včelstvy jsou veliké rozdíly! Čím to asi je? Že by v tom byla genetika???Hmm? Bzzuk

No, znovu budem oponovať. Do genefondu mojich včiel, zatiaľ žiadne genetika nazasiahla, iba ak vyššia moc. Za 50 rokov čo som pri včelách, nikdy som nezbadal veľké hygienické rozdiely, iba ak vtedy, keď včelstvo bolo choré? Ja som svoje úvahy o chovaní sa včiel v prírode neraz zakončil touto vetou.... iba ak do toho zasiahne GENETIKA, pomocou ktorej vložíme gény podľa našej predstavy. Zatiaľ sme však ešte ďaleko od toho. Anton

31/08/2007 the Czech Republic 2007.0604 unauthorised substance sulphadimidine (2.45 μg/kg - ppb) in honey
from the Slovak Republic
market control distribution on the market
(possible) / product (to be)
destroyed

30/08/2007 the Czech Republic 2007.0594 unauthorised substances sulphadimethoxine (1.34 μg/kg - ppb),
sulphathiazole (1.13 μg/kg - ppb) and sulphadimidine (2.10 μg/kg -
ppb) in honey from Poland
market control distribution on the market
(possible) / product recall

04/09/2007 the Czech Republic 2007.0609 unauthorised substance tylosin (30.1 μg/kg - ppb) in honey from
Spain
market control distribution on the market
(possible) / product detained

Takže to beru zpět dali to tam...

Nic oficiálně není zveřejněno českými úřady v RASSFu. Budí to ve mne opět dojem o válečném stavu, kde se bude ničit i to poslední co tu zbývá proti konkurenci ze států EU.

Nic oficiálně není zveřejněno českými úřady v RASSFu. Budí to ve mne opět dojem o válečném stavu, kde se bude ničit i to poslední co tu zbývá proti konkurenci ze států EU.(uvidíme v tabulce, která vyjde)

Takže se může očekávat sase jen nějaká tabulka bez křížovýho ověření.

Proč v RASSFu SVS neohlásí takové skutečnosti? Nejde o tendenční rozbory, které jsou prováděny za podezřelých podmínek?

Naštěstí pro někoho - českému včelaři to zní dobře a asi mu to i stačí. Česká veřejnost bude mít zase očem mluvit a stejnak si koupí to nejlevnější co bude k mání.

_gp_


.......
Petr Zdráhala:
>U českého medu podle něj dosud kontroly, které začaly v srpnu a uzavřeny mají být do konce září, žádné vady neshledaly.
Kvůli zbytkům léčiv sulfonamidů veterináři nařídili likvidaci 2656 kilogramů květového a lesního medu ze Slovenska. Do Polska pak vrátili zásilku kvůli nepovolenému obsahu dextrinů a reziduí sulfonamidů. Šlo o 8690 kilogramů lesního medu a 3597 kg květového medu.
Veterinární správa rovněž pozastavila dodávku 74 sudů, celkem 20.794 kilogramů medu ze Španělska kvůli zjištěnému obsahu nepovoleného antibiotika tylosinu. Med bude vrácen zpět španělské firmě.<

Málo plodu,málo včel,málo medu...
větší ohrožení včelstva nemocí,vetší pravděpodobnost kolapsu...

Anton: Rád by som uveril Vášmu optimizmu, ale typické včelie choroby sú pod drobnohľadom už možno 200 rokov, vedci ich majú dobre zmapované a výsledok? Znovu a znovu prepukávajú v tých najnečakanejších situáciách a včely ako také sú bezmocné a nmepomôžu im veľakrát ani dobre ukotvené hygienické schopnosti získavané po strašne dlhé roky.
---------
Nemoci jsou sice pod drobnohledem po několik desítek let, jenže například před 100 lety bylo o genetice známo jen velmi málo. S vývojem moderní techniky a s vývojem laboratorních technologií se velmi posunul i výzkum!
Včely mají sice ukotvonené jisté hygienické chování, jenže pokud si uděláte hygienický test u Vašich včelstev, zjistíte, že mezi včelstvy jsou veliké rozdíly! Čím to asi je? Že by v tom byla genetika???Hmm?
************************
Anton: Ak by Ste namietali, že bakteriálne choroby sa objavujú len na starých včelniciach so starými včelármi, tak tomu neverím.
-----------
Nic takového jsem nenamítal, ani jsem nehodlal, protože mor se může vyskytnou klidně na nově vybudované včelnici. Vždy nemusí být chyba na staně včelaře.
********
Zkuste si na internetu vyhledat články o varroatoleranci, poznatky již jsou, stačí se s nimi seznámit.

Dnes při prohlídce u mých 2 včelstev jsem nespatřil téměř žádný plod jen minimálně, matky tam jsou.Je to normální v tuto dobu?.

Áno, je to normálne. Včely cítia blízkosť zimy a preto obmedzujú plodovanie. Je všeobecne známe, že včely, ktoré sa liahnu koncom IX. a X. mesiaca sú krátkoveké a do zimy postupne uhynú mimo úľ. Preto sa týmto problémom netrápte. Málo plodu, menšia spotreba zásob. Anton

V té vyhlášce klidně mohlo být, že se chov včel v obci zakazuje a bylo by to v pořádku, zcela v kompetenci zastupitelstva. Tak jako se zakazuje volné pobíhání psů, tak se mohou zakázat včely. Neříkám, že by to bylo rozumné.

-----------------------
Zdenek:
>Tak mě napadlo zda to není protiústavní neboť text vyhlášky
nijak neříká jak mají být umístěny včelstva

Tato vyhláška je protiústavní a je potřeba, aby místní včelaři nebo kdokoliv jiný na ni upozornil Ministerstvo vnitra. Ministerstvo vnitra pak vyzve obec, aby vyhlášku zrušila. Pokud tak sama obec neudělá, dává ministerstvo vnitra samo podnět Ústavnímu soudu. Obce mohou upravovat vyhláškou pouze to, kde jim zákon tuto pravomc dává. A to není zrovna tento případ.

Dnes při prohlídce u mých 2 včelstev jsem nespatřil téměř žádný plod jen minimálně, matky tam jsou.Je to normální v tuto dobu?.

Náhodou jsem našel na internetu závaznou vyhlášku města Tlumačov kde stojí:

Pohyb psů na veřejných prostranstvích a chov a držení zvířat
7. Chovatel včel je povinen umístit včelstvo v úlech tak, aby včely neohrožovaly sousedy a provoz na veřejných komunikacích.

Tak mě napadlo zda to není protiústavní neboť text vyhlášky nijak neříká jak mají být umístěny včelstva zato dává sousedům možnost se opřít o zákonný text pokud chtějí sousedovy včely dostat pryč. Ono nelze rozumně říct, kdy včely někoho ohrožují (jedna, dvě, houf, roj... ?), jasné je to snad leda jen pokud strkáte hlavu do úlu.
Zákonný postup podle této vyhlášky proto nelze předjímat a tudíž je dle mého názoru naprosto zbytečná, text nic neupravuje, slouží jen samoúčelně právě těm sousedům, co nemají rádi včely.

O tom, že roj se může usadit kdekoli včetně silnic snad ani netřeba mezi včelaři mluvit.

Výzkumníci na tom již několik let pracují, výsledky již nějaké, avšak zatím nebyly odpublikovány.

Rád by som uveril Vášmu optimizmu, ale typické včelie choroby sú pod drobnohľadom už možno 200 rokov, vedci ich majú dobre zmapované a výsledok? Znovu a znovu prepukávajú v tých najnečakanejších situáciách a včely ako také sú bezmocné a nmepomôžu im veľakrát ani dobre ukotvené hygienické schopnosti získavané po strašne dlhé roky.
Ak by Ste namietali, že bakteriálne choroby sa objavujú len na starých včelniciach so starými včelármi, tak tomu neverím.

Pred tromi rokmi som v Maďarsku navštívil včelára (50 r.), ktorý asi za 5 rokov vybudoval úplne novú modernú včelnicu, teda nové nízkonadstavkové úle (ako Optimal), úplne nové dielo, sú na novom stanovišti, včelstvá postupne namnožené z toho najlepšieho čo mal a predsa svojich 200 včelstiev musel utratiť pre výskyt moru včelieho plodu.

Môj príklad: pod tlakom včelárskej propagandy som vo svojich skoronových úľoch (B 10x4) choval dvojvčelstvá, skoro každý rok s novou matkou, KAŽĎÝ rok som v každom včelstve po dobu 15 rokov dal stavať úplne nové plodisko (v komplexnosti to bola drina, príprava nových rámikov s osadením Ms, vytápanie 500-600 ks. vyradených plástov atď) a výsledok?. Sľubované výhody takto vedených včelstviev vyústili do enormného zaplavenia včelstiev nozematózou (potvrdené 2x Ústavom včelárstva v L.Hrádku), a to koncom leta. Nie je vylúčené, že to bola Nosema ceranae, keď to hodnotím s dnešného poznania jej výskytu v Európe.
Autokrati z EU produkujúci zákazy a príkazy aj pre chov včiel sú neoblomní pri liečení tejto novej pliagy, ktorá vytláča N.apis a nariaďujú používať len hygienicko-chovateľské metódy v udržovaní zdravých včelstiev.
Ako vidíte je to zložitejšie ako si myslíme. Naučili sme žiť včely bez chorôb alebo je to len ilúzia?, že podľahnú nášmu tlaku a chceniu? Musíme sa znieriť s tým, že čas od času sa choroby prejavia na našich včelniciach. S tým musíme rátať. Možno raz ľudský faktor niečo vymyslí a my porazíme npr. VD.

Čo sa týka čistiaceho pudu včiel, ten majú dokonale zakotvený v génoch, ktorý získavali milióny rokov. Pri výskyte V.D. je tento čistiaci pud včele k ničomu, pretože včela európska sa nikdy nestretla s týmto škodcom, preto sa nanaučila proti votrelcovi bojovať. Sú to len ilúzie jednotlivcov, ktorí chcú včelu postupným výberom naučiť za krátky časový úsek likvidovať klieštika. To si musíme dlho- dlho počkať až sa tak raz stane. Táto a ani ďalšie generácie sa toho nedožijú. Dúfam, že Vám týmto vstupom nepokazím vieru vo včelu, ktorá to dokáže.

Anton
--------------------------------------------------
Kdybyste si udělal testy varroatolerance, zjistil byste, že jsou velké rozdíly v odstraňování napadených kukel roztoči. Z čehož plyne, že šlechtit včely na odstanění roztočů má smysl! Navíc odstaňování roztočů, resp napadených kukel, vůbec nesouvisí s klasickým hygienickým testem (korelační koeficient je velmi malý).
Sice máte pravdu, že budeme muset dloho pracovat, než vyšlechtíme varroatolerantní včely, ale neznamená to, že tato snaha nemá smysl. Výzkumníci na tom již několik let pracují, výsledky již nějaké, avšak zatím nebyly odpublikovány.

Nic nebude dál... na 90% tě budou ignorovat. Pokud to nezlikviduješ sám, bude to tam do alelujá.

-----------------
Pepík
.....Nahlásil jsem to veterináři a jsem zvědav co bude dál.

Od jisté doby co se týká varoázy věřím jen tomu, co vidím a co si mohu ověřit.

Je to smutné, že nemuhu důvěřovat včelařům v otázkách varoázy, ale je to tak.

.......
Pepík:
>Když se ptám jak našich tak v spousední ZO nikdo nemá problém jsou čistí říkají.Tak nevím kde se tam ti roztoči berou. <

Zlatá slova. Myslím si, na rozdíl od Antona, že to má smysl a budoucnost a mělo by se to opakovat.

Ale představte si, že je na světě včelařská země, kde nemají s roztočem Varroa problémy. Je to Austrálie a právě tam skončil kongres Apimondia. Možná je to proto, že tam jsou úly vzhůru nohama a roztoči se podle principu ROTAPI nemnoží :-)). Dělám si legraci....
Také právě australské včely obvinili v USA z toho, že zapříčinily vymírání včel rozšířením viru IAPV a chystají zákaz jejich dovozu. Zatím se tato informace vesele šíří v médiích, a podle toho, co vím, tak to pravda asi není. Nezvratný důkaz chybí. Nevěřte všemu co se píše.

----------------------------------------------
Pavel:
Není dobré za kažkou cenu zachovat všechny včelstva. Každé včelstvo je jiné a některé je dobré zachovat a jiné ne. Včelstva, které mají slabý čistící pud proti V.D. nemá cenu zachraňovat. Anton Turčány dobře popsal metodiku léčení, ale někdy je lépe včelstvo utratit. V chovech není přirozený výběr jako v přírodě, ale výběr se musí provádět.
Včelstva s nevhodnými vlastnostmi je potřeba odhalit včas a provést opatření (výměna matky, posílení, zrušení).

Jirka píše,že po gabonu má ve včelách na každé 3 - 4 roztoče.To já sice nemám,ale denní spad po 25 dnech s gabonem je stále kolem 20 roztočů.Když se ptám jak našich tak v spousední ZO nikdo nemá problém jsou čistí říkají.Tak nevím kde se tam ti roztoči berou. Jedna možnost tady je,objevil jsem léta opuštěný včelín a panečku včelkám se tam daří dvoje létají jak o závod.Nahlásil jsem to veterináři a jsem zvědav co bude dál.On ten včelař asi 3 roky nevčelařil.Prostě se o včely přestal starat a před asi 2 roky zemřel.
V Moderním včelaři č. 4 jsem psal malou zprávu pod názvem,Někteří mají"pořádek a čisto" a to jsem ani netušil jaká hrozná pravda v tom je.To by zatím stačilo na toto téma bych psal celý den a výsledek žádný bohužel.
Pěkný den Peoík

Včelstva, které mají slabý čistící pud proti V.D. nemá cenu zachraňovat. Pavel

Máte pravdu, ža mrzáky je škoda zachraňovať,ale v tomto prípade všetky poškodené včely V.D. vypadnú a ostane len zdravé jadro včiel bez choroby. Tieto včely nie sú choré a preto sa ich oplatí zachovať, ak nie pre nič inšie, tak aspoň včelár bude mať zásobné matky a včelstvá, ktoré nespĺňajú kritériá kritériá pre znášku, môže včelár spojiť, čím včelárovi ostanú včelstvá na znovuobnovenie včelnici a ak bude leto prajné, tak i med. Včelár bude dostatočne poučený, že boj proti V.D. nesmie podceniť, inak skoro dovčelári.

Čo sa týka čistiaceho pudu včiel, ten majú dokonale zakotvený v génoch, ktorý získavali milióny rokov. Pri výskyte V.D. je tento čistiaci pud včele k ničomu, pretože včela európska sa nikdy nestretla s týmto škodcom, preto sa nanaučila proti votrelcovi bojovať. Sú to len ilúzie jednotlivcov, ktorí chcú včelu postupným výberom naučiť za krátky časový úsek likvidovať klieštika. To si musíme dlho- dlho počkať až sa tak raz stane. Táto a ani ďalšie generácie sa toho nedožijú. Dúfam, že Vám týmto vstupom nepokazím vieru vo včelu, ktorá to dokáže.

Anton

Varroa destruktor s celoplošným výskytom na európskom kontinente akoby nás vrhol do začarovaného kruhu, z ktorého nie a nie sa dostať vonku. Svedčia o tom aj komentáre objavujúce sa na Konference a Fórume svedčiace o tom, že všetci bojujeme proti spoločnému nepriateľovi známymi overenými postupmi, no nie vždy úspešne. Často dochádza ku kolapsu včelstiev, hľadajú sa vinníci, raz sú to samotní včelári,starci-dedulovia, potom nekvalitné hubiace prípravky, zlé technologické postupy pri každoročnom boji s V.D.
Najväčším nepriateľom sú ľudia ako takí, pretože sú nedokonalý a nebojím sa povedať nedôsledný a dokonca lenivý. Často si úlohy zľachčujeme a je to jedno či u nás, u vás alebo za blízkymi hranicami.

Svedčí o tom aj výrok nemeckého odborníka dr. Christopha Ottu, ktorý som našiel na stránkach poľského Pszczelarza. Na otázku ako je to s bojom proti V.D. u nich povedal:

najväčším problémom včelárov a včiel v Nemecku bola a stále je varroóza!

Čiže ani taká krajina známa ako krajina disciplinovaných jednotlivcov a celých skupín, nedokážu už celé roky dokonale čeliť tomuto privandrovalcovi z JV Ázii do našich končín. Pritom potenciál nemeckých výskumných ústavov je vysoký dobre koncipovaný a zároveň finančne dotovaný, oproti Českým zemiam a škoda hovoriť o nejakom potenciáli na Slovensku.

To len svedčí o tom, že udržať tohoto vitálneho škodcu včiel na dištanc je enormne ťažké, jednoducho je vytrvalejší ako včely a ľudia, ktorí ich ošetrujú. Myslím, že si ešte užijeme čoho je V.D.schopný.

Potom nám neostáva nič iné, len neustále ho mať pod kontrolou a neustále mu podhadzovať polená-klacky pod jeho ôsmich nôh. A práve takéto fóra ako je česká Konference na tejto web stránke a slovenské Fórum na www.vcely.sk, sú vhodné na neustále pripomínanie ako to treba robiť, ako odstraňovať chyby, propagovať nové postupy a prípravky aby naše včely žili v zdravom prostredí a náš med bol čistý, chutný bez nebezpečných rezíduí z hubiacich prípravkov a to aj pri iných typických chorobách včiel. Ak toto dosiahneme, budú žiť včely aj včelári.

Anton

A léčili a léčili a léčili ... i mrzáky, kteří by normálně nepřežily.
Není dobré za kažkou cenu zachovat všechny včelstva. Každé včelstvo je jiné a některé je dobré zachovat a jiné ne. Včelstva, které mají slabý čistící pud proti V.D. nemá cenu zachraňovat. Anton Turčány dobře popsal metodiku léčení, ale někdy je lépe včelstvo utratit. V chovech není přirozený výběr jako v přírodě, ale výběr se musí provádět.
Včelstva s nevhodnými vlastnostmi je potřeba odhalit včas a provést opatření (výměna matky, posílení, zrušení). Teď už je dost pozdě.
Doporučuji provést selekci a léčení. Ne jen léčení.

Dnes jsem po měsíci sundal gabony a z hrůzou jsem na včelách viděl to,co jsem jen slýchával a čemu jsem ani ve snu nevěřil.Množství roztočů viditelných na včelách bylo opravdu až hrůzu nahánějící.J.

Situácia vo včelstvách je naozaj zlá. Vidieť vo včelstve voľným okom V.D. na včelách v takom množstve, hrozí včelstvu kolaps už teraz a nie do troch rokoch.

- boli Gabonové nosiče v záručnej lehote?, v ktorých uličkách boli uložené?, medzi plodom?, dva kusy?.

- rada: okamžite urobte fumigáciu Varidolom Fum, 3 kvapky na jeden nosič. Fumigant zasiahne všetky voľné samičky na včelách, čím včelstvo odľahčí.
Ešte predtým odviečkovacou vidličkou (plod pod viečkami napichujte a nadvihnite, larvy a imága spáľte) a odstráňte všetok zaviečkovaný plod! Odkryjete ložiská s premnoženým klieštikom na plode. Zničený plod nebude stratou pre včelstvo (už nie je veľa plodu), aj tak z týchto včiel nebudú dlhoveké (do začiatku zimu vypadnú), ale zachránite včely, ktoré sú v úli. Včelstvá nepôjdu do zimy silné, ale môžu prežiť. Z minulosti mám poznatky, že tie včelstvá, ktoré sa dožijú jari, sú mimoriadne aktívne a rýchlo rastú.

- včelstvá ešte raz koncom 10 mesiaca fumigujte, ale znovu podotýkam, bez zaviečkovaného plodu!

- ak náhodu niektoré včelstvá už teraz vypadnú, úle uzavrite pred rabujúcimi včelami, zásoby Vám ostanú na jarné podnecovanie.

Anton

Jeden prodává 1 Kg za 500.-, druhý prodává ???Kg za 290.-. Myslím si, že to je jasné. Jen je potřebné doplnit tu váhu cívečky za 290.-. Když řekneš A, třeba říci také B.

Před časem zde na konference probíhala rozprava na téma včelího moru, zejména příspěvek p. Turčániho byl vyčerpávající. Bohužel se mi nedaří ho nalézt v archívu.

Dá mi někdo dobrou radu jak a kde hledat ?

Leoš

Dnes jsem po měsíci sundal gabony a z hrůzou jsem na včelách viděl to,co jsem jen slýchával a čemu jsem ani ve snu nevěřil.Množství roztočů viditelných na včelách bylo opravdu až hrůzu nahánějící.Snad na každé 3-4 včele.Odhaduji,že u nás včelařů,kteří to máme tak "zasviněné" bude konec včelaření tak do tří let a u těch "čistých"(kteří si to jen naivně myslí),a kteří se chvástají zázrakem zvaným aeros.vyvýječ tak do pěti_šesti let.Sám poctivě již několik let aerosoluji.
J.

Vážení přátelé včelaři.

Našel jsem informaci o léčení proti VD ( viz. odkaz):

www.zdravevcely.cz/roztoci.htm

kde se píše:

V případě většího napadení včel, které bylo diagnostikováno nálezem více než třech parazitů v zimní měli od jednoho včelstva a na více než třiceti procentech stanovišť, se provede léčba Gabonem PF 90, nebo Gabonem PA 92. Tuto léčbu nařídí Krajská veterinární správa. Léčení musíme provést co nejdříve po posledním medobraní, ve včelstvu nesmí být konzumní med. Gabonové pásky vkládáme mezi plodové plásty, ještě lepší je, vložit pásky mezi plásty s vybíhajícím plodem. Mladušky roznášejí účinnou látku na nožičkách po úle.
Gabonové pásky se nesmí nechat v úle déle než dvacet čtyři dny, pokud je v úle trubčina, tak třicet dnů. Ponechávání pásků v úle delší dobu je největším nešvarem, kterého se včelaři dopouštějí. Množství účinné látky klesá, roztoče neusmrcuje a ti se stávají rezistentními (zvyknou si). Léčení Gabonem se provádí minimálně v celé ZO.

Protože léčení GABONEM je především ochrana zimních včel, mám následující dotazy:

-Usmrcuje Gabon i ostatní roztoče v úle (mimo plod)?
-Když se provádí léčba Gabonem, je vhodné ještě léčení Fomidolem?
-Jak je to s vkládáním pásku Gabonu, pokud je plod ve dvou nástavcích (dostávám jen 2 pásky na včelstvo) ?
-Je nutno přizpůsobit léčbu fumigaci u zimování ve více nástavcích a vysokém podmetu(dostávám jen 2x2 kapky na včelstvo)?
Děkuji.

Kupuju ho od něj několik let a bez problémů.
Tonda

>Kolomý prodává NEREZ drátek 0,4 mm na rámky za 290 korun, zatímco nabídky jiných prodejců začínají někde od 500 korun za kilo.
Je vůbec možné aby byl nerez drátek tak levný? Nemůže se jednat o nějaký jiný druh drátku?

Kdysi jsem sháněl 0,4 také a vyšlo to ještě levněji. Spíše bych se ptal, kolik stojí malé cívky a práce s přemotáváním.

zdenek:>Kolomý prodává NEREZ drátek 0,4 mm na rámky za 290 korun<

Kolomý prodává NEREZ drátek 0,4 mm na rámky za 290 korun, zatímco nabídky jiných prodejců začínají někde od 500 korun za kilo.
Je vůbec možné aby byl nerez drátek tak levný? Nemůže se jednat o nějaký jiný druh drátku?

Takže lze říci, že tím že máme při přepočtu hostitelů (včelstev) na rozlohu ČR mnohem větší štěstí na hustotu a vyšší genovou variabilitu roztoče než např. v USA, ale třeba i v Rakousku, Německu.

Také si myslím, že nejde u Gabonů hned o rezistenci. Tedy narozdíl od odborníků.
......

Radek:
>Spíš je u nás problém se organizovaně domluvit <

Eman:
>Myslím že nemusely.<

Gusta: Šíření roztoče VD po prvotním zjištění u nás (ČR) bylo velmi rychlé. Od toho odvíjím mou myšlenku, že i takto rychle by se musely šířit podle odborníků "rezistentní kmeny", které zapříčiňuje prý člověk. Jde o genetiku. Není to s rezinsencí tak jednoduché, jak to líčí někteří odborníci.
-------------------

Nemuseli, jednak má pravdu Eman - obsazený prostor se stejným parazitem obsazuje obtížněji, druhak ale při prvotním šíření V.d. nestála v cestě podzimní fumigace.
Gabon a Varidol - to jsou dvě rozdílné účinné látky a dvě rozdílné potencionální rezistence. Alespoň v naší ZO léčí všichni (z cca 35 členů mají "problémy" s ošetřováním, tak 1-2 a tam to vyřeší sousedská intervence). Poslední tři roky plošně Gabon používáme. Spíš je u nás problém se organizovaně domluvit na roční pauze v užívání Gabonu, nebo opět jednotně změnit druh Gabonu. Šalamounské řešení letošního roku (objednej si který chceš, ale léčit Gabonem budeme všichni) je bohužel špatné. Ale nedivím se - pro mnohé starší včelaře je težko pochopitelné vysvětlovat cokoli o resitenci, když tomu slovu nerozumí a i náš pokladník, proškolený na choroby kurzem z Dolu si s otázkou kolem rezistence nevěděl rady. Nepomohlo ani slovo návštěvy - předsedy OV ČSV.

Myslím že nemusely. Jiná situace v šíření parazitů je, když je prostor neobsazen a jiná, když je promořen jinými prazity, kteří také bojují o místo na slunci. Informace si sdělují pomocí genů.
Roztoči se na začátku šířili rychle proto, že neměli nepřátele. I paraziti si musí dát pozor, aby si zcela nezahubil svého hostitele. Co by pak chudáčkové vysávali?

---------------
G.P.
>...i takto rychle by se musely šířit podle odborníků "rezistentní kmeny", které zapříčiňuje prý člověk.

Eman:
>Nechávání G. ve včelstvu do jara může pomoci vyšlechtit rezistentní druh roztoče, na které pak acrinathrin nebude působit. <
.....

Tak toto lze zpochybnit lehce. Šíření roztoče VD po prvotním zjištění u nás (ČR) bylo velmi rychlé. Od toho odvíjím mou myšlenku, že i takto rychle by se musely šířit podle odborníků "rezistentní kmeny", které zapříčiňuje prý člověk. Jde o genetiku. Není to s rezinsencí tak jednoduché, jak to líčí někteří odborníci.

1) Rezistence roztočů existuje, ale nejde plošně o trvalý efekt.
2) To, že působí na Vašem území Gabon je dáno fenologickými podmínkami. Tz. že existují dle mého názoru "Gabonové hranice", kde na jedné straně účinkuje a na druhé nedostatečně nebo jen zčásti.

3) To, že se o problému s účinkem Gabonu ví, je jasné mnoha včelařům zde, ale málokdo tady zde o tomto mluví otevřeně. Raději nemluví pravdu. Počkám si až Emanovi pár včelstev kvůli tomuto odejde (posune se ta hranice) a potom možná začne také přemýšlet. To by ale znamenalo, že někdo měl toho "moraváka" brát na odborný zřetel dříve a ověřovat si na svých pracovištích osobně, co tvrdí. Jenže asi jde jen znovu z mé strany o planý pookus, protože bohužel na prvním místě (i v Dole) jsou hlavně ty peníze.

Takže teorie učitelů včelařství je jedna věc a realita je druhá.

Karle: Opravdu má dobře izolované úly a hodně o tom publikuje.
------------
Trochu odlehčím diskuzi na vážné téma starým evergreenem.

Včely mám na paletách na zemi. Doposud jsem se nesetkal s nějakým problémeme s mravenci atd. Spíše je považuji za kamarády (jak které druhy, jeden měl rád dřevo a tak jsem se odstěhoval jinam, dokud úly držely pohromadě) kteří dělají pořádek před ůly a asi i na podložkách.

Letos jsem dal "černý puntík" jedné matce. Plodu spousta, včely silné, medu málo. Před čtrnácti dny jsem prováděl kontrolu a včely úplně suché. Tichá loupež. Ale ne včely - mravenci si udělali v PS 9cm izolaci pěkné hnízdo. Úplně to vykousaly. Doposud jsem měl za to, že včely jsou schopny vnitřek úlyu ubránit, pokud má vnitřní plochu mravencotěsnou.

Včely jsem oklepal, dal tam oddělek v normálním úle.
A krmím ho.

Nástavek s mraveništěm jsem pokusně podstavil pod jiné včelstvo. O víkendu se chci podívat. Zajímá mě, jestli původní včely nebyly moc hodné, a nebo prostě nemají šanci se v takovém případě ubránit.

Karel

A kde je jinde problém? Nám Gabon funguje. Proč nefunguje u vás, to nevím, asi byste si měli vyměnit roztočům matky :-). S Gabonem svět nestojí ani nepadá, jsou jiné metody i jiný Gabon. Možná něco děláte nebo jste dělali blbě - možná.
Nechávání G. ve včelstvu do jara může pomoci vyšlechtit rezistentní druh roztoče, na které pak acrinathrin nebude působit.

----------------
G.Pazderka:
kde se ví o problému s nedostatečným neúčinkem gabonů a nic se u "odborníků" neděje.

Problém s Gabonem není v p. Smělém, problém je u Gabonu úplně jinde pánové.

Co to bylo za typ kompresoru - back -pack na provádění aerosolu od fy. Oleo-Mac ?

Gusto. Ti učitelé dali věcnou přípomínku, ale nic se nestalo. Byl tam také ředitel VÚ.

Tenhle dotaz není sice od pana inženýra, ale přesto jsem zaslechl od někoho jiného informaci, že jsem si ten loňský Gabon měl schovat a použít ho i letos?Že bych loni udělal nějakou chybu, když jsem ho po měsíci ve včelkách dal na spálení?

Pánové a ti učitelé co to kritizovali, dali to jako věcnou připomínku nebo to odeslali na ÚV nebo UKRK písemně?

Jedná se podle vývoje na diskuzi o p. Smělého a rád bych řekl, že tento pán i přes pro Vás nepřekonatelný problém s ponecháváním Gabonu má co včelařům říci. Jestli je zásadní problém tedy ponechání Gabonu, tak pro mne je zásadní problém, že VÚ věří nějakému vypisování tabulek neodbornou rukou na JM, kde se ví o problému s nedostatečným neúčinkem gabonů a nic se u "odborníků" neděje.

Problém s Gabonem není v p. Smělém, problém je u Gabonu úplně jinde pánové.

Karle: Opravdu má dobře izolované úly a hodně o tom publikuje.V časopise Včelařství mu zveřejní každou "blbost". Jeho kalendárium v některých statí byl návrat do padesátých let minulého století. Funkcionáří Svazu o tom vědí, ale jak je vidět asi se s tím nic neděje. Také to ví Výzkumný ústav. Nevěřím tom, že by někdo z nás učitelů přednášel, že Gabon může ve včelstvu zůstat po celý rok, že to včelám nevadí. Včelám ne, ale rezidia ve vosku budou tak velké, že po vložení mezistěn nám budou roztoče padat. Samozřejmě, že to musí být také v medu.

Pepa
>Není to učitel, ale "přednašející odborník", kterého si velíce oblíbil časopis Včelařství a zřejmě celý ÚV.
----
A má dobře izolované úly?

Karel

Jak říkám myslím, že je již stejně pozdě.Pozdě pro včely a i termín je špatně.

Musí tu existovat, pokud tu vzniká biomed a naopak. Jakou kyselinu máte na mysli? (šťavelovou, mravenčí?) Testy určitě jsou a jsou ve světě včelaři, kteří nic jiného nepoužívají.

--------------
Luboš_B:
>Existuje nějaká veterina, která by nenařídila léčení dVaridolem? Jsou nějaké testy ma efektivitu léčení kyselinou?

Z uvedeného vyplývá, že pokud KVS nařídí preventivní ošetření včelstev není možné splnit podmínky ekologického zemědělství pro chov včel,

Dal jsem ho tam podle svého nejlepšího vědomí , ale myslím si, že je stejně již pozdě.Prý se možná čekalo, jestli nebude ještě nějaká medovice. Kozlík

Odpovedzte si podľa svojho najlepšieho vedomia naozaj Ste vkladali Gabon v dobe 25.7 až 1.8?
Vkladať Formidol v čase ako to uvádzate nemá význam, lebo jeho účinnosť je nízka asi do 80% a výsledok je taký, ako uvádzate vo svojom komentári. Totálny rozpad včelieho spoločenstva, kedy prestáva fungovať obranný systém- strážna služba na letáči a výsledok je vyrabované včelstvo.

Aspoň to dedukujem z Vášho popisu o úľoch bez včiel, vyrabovaných zásob a odumretého plodu pred liahnutím. Odumrel preto, že staršie včely odišli do večných lovíšť od upracovania, mladé ktoré ich mali nahradiť boli V.D. poškodené a taktiež odišli tam kde predchádzajúce.
Anton

Za předpokladu, že je v úlu Gabon měsíc a vkládáme ho po vytočení zásob by to znamenalo, že včelky budou měsíc bez zásob. Takže "krmit " po Gabonu asi ne!

Mne sa zdá, že diskusia sa dostala do závozu, preto vyslovím svoj názor n a vloženie gabonu a dopňĺňanie zásob na zimu, ktorý však vychádza z reality.

Doĺňanie zásob na zimu a boj proti V.D. sa časove prelína. Nie je možné včelstvá nakŕmiť v tak krátkom čase pred vkladaním Gabonu do včelstva a na druhej strane čakať až do doby nakŕmenia včelstiev s jeho vkladaním.
Podmienka na úspešné blokovania rozmnožovania V.D. výrobca doporučuje vkladať gabon čím skôr, teda 25.7 až 1.8, aby sa V.D. naším meškaním enormne nerozmnožil. Minimálna doba respirácie je 24-28 dní (niekedy 1.9) a kŕmiť až po jeho vybratí, je proti správnemu ošetreniu včelstva.
Podmienkou výrobcu, aby sa nekontaminoval prinesený med, treba ho zásadne vytočiť a len tak Gabon vložiť do plodiska medzi plod. Ja dávam 2 Gab. do stredu plodových plástov do jednej uličky. V takto upravenom plodisku môžeme smelo zakrmovať podľa potreby až do 10.9. Je tu však obava z nadstavenia buniek so zásobami, je to možné ale len vtedy, keď v plástoch pod hornou latkou rámika nie sú zaviečkované vlastné zásoby. Ak sa tak stane, pomôže ostrý nôž, jemne zrezať nadstavené bunky, včely to rýchlo upravia.

Toto je schéma výrobcu gabonov, jeho vysvetlenie bolo takéto. Keďže tieto dve činnosti sa nedajú robiť oddelene, treba ich robiť ako som to popísal, lebo výrobca hovorí: ak by sa aj acrinathrin dostal do zásob (čo nebolo doteraz potvrdené), bude sa nachádzať v časti zásob, ktoré včely do znášky spotrebujú!
Veriť? Neveriť?. Myslím si, že ak to včelár robí s citom, tak to tak môže byť. Ak včelár v snahe dodať včelstvu čo najviac zásob, ba až toľko, že včely zásoby do znášky nespotrebujú (preto množstvo neprepínať), zbytky liečiva sa môžu dostať aj do medu na konzum. Pouvažujte a vyberte si.
Anton

U mne dokonce oloupali kůru na bříze a čekali poblíž, až na šťávu přiletí včely a mouchy.Mouchy na ně byly moc rychlé, takže odnášely hlavně včelky.Z deseti útoků měly cca 90% úspěšnost

No, toto je pre mňa dôležité ohnivko do poznania Sršňa (Vespa garbo L.) Tento jav som pozoroval v prírode niekoľkokrát, ale som bol presvedčený, že sršne odstraňujú kôru z konárikov preto, aby sa dostali k vytekajúcej miazgy. Keďže som vtedy ešte nevedel, že sršne pri výchove plodu potrebujú živočíšne bielkoviny, nebol som zameraný na tento fakt, že si šťavou lákajú hmyz, aby ho ľahšie ulovili. V hrudi tohoto hmyzu je dostatok svaloviny, ktorú po očistení od hlavy, nôh, krídiel a bruška odnášajú do svojho hniezda. Tam ju rozžujú, zmiešajú s enzýmami a podávajú priamo jednotlivým larvám do úst.

Pozoroval som niekoľkokrát sršňa pri love múch na bodliakoch a králikoch a takisto i včely. Sršeň poletuje nad kvetmi a po vyhliadnutí koristi sa ňu vrhá. Uchopí ju do nôh, odnáša na blízky ker, zachytí sa jednou zadnou nohou a držaním úlovok v prvom a druhom páre nôh, silnými hryzadlami za 3-5 sek. Obeti opracuje hruď na vhodnú formu a v hryzadlách odnáša do hniezda.

Nie vždy mu útok vyjde, korisť odletí, vytrvalo však pokračuje v love ďalej. V hniezde čakajú na ňu hladné krky lariev a naprázdno sa nemôže vrátiť, bez bielkovín by nedokončili svoj vývoj. Zaznamenal som aj ich bezhlavé útoky na čierne fľaky npr. uschnutý kvet medzi kvitnúcimi, čoby znamenalo, že jeho zraková orientácia je zameraná nie na druh hmyzu ale na čiernu škvrnu, ktorú má zafixovanú v centrálnom systéme ako korisť.

Raz sa mi podaril záber loviaceho sršňa, nie priamo s úlovkom, bezúspešných pokusov mal niekoľko, ale ako nadlieta nad kvety, aby si včelu ulovil.

Tento rok som pozoroval niekoľko jedincov loviacich včely pred letáčmi úľov a to tak, že poletovali nad letáčmi a prudko útočili na včely strážiace letáč, ktoré nejedného votrelca zlikvidovali v klbku až 20-30 včiel. Len kvôli mne sa im to vtedy nepodarilo, ale keď som tam nebol...?.

Niektoré učenlivé jedince, nelovili na letáči, ale hlavou otočenou k prilietajúcim včelám, si počkali na vhodný moment a včelu chytili v letku. Včela prilietajúca z terénu, vždy pred dosadnutím na letáč, spomalí let na minimálnu rýchlosť a vtedy proti nej vyletí sršeň aby ju ulovil. Väčšinou sa mu to podarí.
Anton

Já jen abychom se mu vyhnuli. Budem se zajímat o širší reference.

Mám zakrmeno můžu začít s léčbou proti varoaoze? Kdy?

Emane. Nebudu přímo jmenovat, ale byl to jeden přednašející odborník z Prahy. Rozdíl mezi učitelem a odborníkem je ten, že učitel přednáší takřka vše a musel absolvovat školu a řadu zkoušek. Přednašející odborníky jmenuje Svaz a ti mohou přednášet pouze určité téma, ale ne vše na rozdíl od učitelů.

Jak se jmenuje?
------------
Pepa
>Není to učitel, ale "přednašející odborník", kterého si velíce oblíbil časopis Včelařství a zřejmě celý ÚV.

Kdzž jsem v červenci uviděl prvního roztoče in natura v akci na porušeném trubčím plodu a to jak je vitální a rychle se pohybuje, ukončil jsem sezonu o cca 14 dní dřív, vytočil med a začal hned krmit, abych mohl dát formidol.Při sundavání igelitu z desek mne zarazilo, kolik je jich napadaných na deskách.Zároveň mne důverník varoval, že letos je roztočů moc, abych to nenechával na poslední chvíli.Do konce srpna jsem měl Formidol 2* po sobě.Jedny včely ale již předtím neodebraly všechno krmení a posléze je jejich sousedky vyloupily.Zkoumáním plástů mne překvapilo, kolik na nich v okrajových partiích zůstalo líhnoucího se - již ale mrtvého plodu a přitom jinak nepoškozeného.Během cca 14 dnů se ze silného včelstva stala mrtvola.Začátkem září pak hláška, že si mám vyzvednout Gabon.Včely prý již padají i po 2 dnech.Gabon mi nepomohl loni, a po pravdě mu nevěřím ani letos.Dal jsem ho tam podle svého nejlepšího vědomí , ale myslím si, že je stejně již pozdě.Prý se možná čekalo, jestli nebude ještě nějaká medovice.Po cca 11 dnech po aplikaci Gabonu pozoruji další slábnutí 2 včelstev.Scénář bude asi stejný a dojde k jejich vyloupení."Som asi špatný gazda".Pokud bych je likvidoval, plásty s mednými zásobami, ve kterých není plod mohu dát na jaře jiným včelstvům, a nebo zůstávají zamořeny nějakým virem, který se namnožil na roztočích a kontaminoval zásoby a pyl?

1.1.1865 do odboru zvolen (prijat)Frantisek Zivansky ,Karel Waschtin.
14.Kocovni valna hromada nemecko-rakouskych vcelaru v Brne.
Slechtic z Hrusky kratkymi slovy pravil,ze vynalezl stroj,s nimz se med nezabunkovany za nekolik okamzeni z plastu docela dobre vydobiti muze,a cele to tajemstvi v nicem jinem nepozustava,lec v uzivani odstredivosti.Ukazal zaroven vykresy a zvlastnim pripravenym nalevakem,do nehoz se kousek plastu nevrseneho polozilo.Kdyz timto pristrojem nekolikrat zatocil,byl med z plastu docela neporouchaneho a neporuseneho docela az na posledni kapku vytekl.

Valna hromada vcelarskeho odboru:starostou zvolen Vintir Kalivoda dust.opat klastera v Rajhrade,namestkem prednosty (opet)Tomas Simbera,tajemnikem F.Zivansky. Sestavena nova -Pravidla-v niz voleni(prijimani) i clenove dopisujici a podporujici.Zrizena spravni rada a komitet vcelina.Seznam clenu prohlednut-zustali cleny jen ti kteri povinostem svym dle stanov vyhoveli.Starosta pro pretizeni se pozdeji vzdal funkce.

Zarazeni odboru vcelaru kraje Piseckeho:
v hospodarskych schuzich jiz od r,1860 je stale slyset ale navrh vzdy zamitnut vyborem-neni radno aby se jednota prilis rozkouskovavala.Na valne schuzi 1865 dohodnuto vypracovat stanovy ktere predany uradum ke schvaleni-obsahovaly prilis prav filialni jednote.(Prepracovane v lednu 1867 schvaleny)

1867 VCELA BRNENSKA casopis pratel vcelarstvi na Morave a Slezsku.rocnik prvy.
Vydavana spolkem pro zvelebeni vcelarstva na Morave a Slezska.V jazyku ceskem i nemeckem...nebude se prodavati..kdo by si pral,co spoluud pristoupi.

Plna hromada :Prednasky pocaly v breznu,jest posluchacu 206 a jeste posavade zadaji mnozi.Tistene rozebrany-znovu 700 vytisteno.Casem svym prelozi se take do ceske reci.S prekladem jde to pomalu,ze az posud nebylo mozno aspon jeden arch do tisku dati,kdezto nemeckeho jiz 4archy tisk opustily..To privadi redakci do trapnych rozpaku a musela se tedy po nejakem prekladateli ohlednouti.Vcelarske nastroje maji silny odbyt.Ukazoval se dosly medomet,ucinek a pusobeni jeho vykladal starosta spolku.

7.Valna hromada ve Svitavach (rokovano nemecky)
Z Brna odebral se starosta doprovazen od panu radu Preysse,Sebanka,Vutikem,tajemnikem Vastinem a jednim tesnopiscem..Na stanici zelezne drahy od komitetu privitani a laskave prijati...Predseda sdeluje ze k 31.12.1867 trileta lhuta jeho uradovani vyprsi a ze na zaklade stanov dnesni valne hromady,volba noveho starosty predevziti ma,a zada aby zde pritomni udove prikrocili k volbe. Pan Preyss chape se slova,jak plna hromada 2.8. se usnesla,aby dosavadni starosta oto pozadan byl,aby se pro pristi 3leta opet za starostu zvoliti dal a misto to zase prijal.Vsichni schromazdeni prijali navrh tento jednohlasne.Vsichni prijali tento navrh jednohlasne.

8.Valna hromada ve Velkem Mezerici (rokovano cesky)
Ponevadz nelze pouziti drahy zelezne,museli ucastnici na obycejnych vozech konati.K starostovi pripojili se:jeho namestek T.Simbera,Sebanek,z mestske rady Steiner Zuisch, a jeden tesnopisec.Ceste venovali dva dni.Namestek Simbera,byv od starosty pozadan,zahajil shromazdeni.Starosta ujal se predsenictvi a zapocal rokovani otazkou:Prvni otazkou,o niz rokovati jest:Hodi se V.Mezerici a okoli jeho ku vcelareni ? Ve dve hodiny s poledne byl spolecny obed,jehoz se 50osob zucastnilo,mnozi z nedostatku mista museli odstoupiti.Starosta vysvetlil primerenost a zpusob uzivani naradi vystaveneho,k tomu pripojil prednasku,coz se protahlo pres 3hodiny,takze mezi tim prikrocila noc a slavne rozdavani cen muselo se predsevzati za svetla svicoveho.

franta

Vinařský je zvlášť a na med je také zvlášť.

Alespoň to první je blbost.U mne loupí ta nejsilnější a již nakrmená včelstva.Napadené včelstvo se musí mít ochotu a schopnost bránit, jedině tak se zamezí loupeži.

Ty uschlý - starý se prý nepočítají - nevyplavou?