78508

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Vojtěch (85.13.78.3) --- 25. 4. 2007
Re: Stavební rámky - prevence rojení (22364) (22373)

Po zrušení nízkých nástavků se mi včely nerojí. Je to vedle snížení počtu rámků,také snížení pracnosti včelaření. Rovněž široké loučky mohou brát jako strop. Překážka je rovněž mřížka nevhodně použitá, proto se tím nezatěžuji. Všichni co používají nízké nástavky mají problém s rojením.Měli jsme v naší ZO smrtelný úraz při sbíraní roje, ale je zbytečné někoho přesvědčovat jak to udělat , aby se včely nerojily.Pokud by si včelaření zjednodušili, asi by neměli co dělat, nebylo o čem vědecky psát.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22375


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš (213.19.51.58) --- 24. 4. 2007
Re: Dotace a včelaři (22346) (22349)

Dobrý večer,
paní Prokešová píši ještě jednou svoji mailovou adresu.

ardenus/=/seznam.cz

Budu rád pokud se ozvete, děkuji a přeji hezký večer

Leoš Novotný


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22374


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 24. 4. 2007
Re: Stavební rámky - prevence rojení (22364)

Na včelaření bez mřížky jsou výhodnější nízkonástavkové úly než-li vysokonástavkové úly, ale to neznamená že to v nich nejde.
Výhodné je vkládat trubčinu do prvního plodišťního nástavku ...lákaní matky ke kladení ve spodu... Dále je dobré udržovat medovou blokádu plodiště ( udržovat 4 plné medné rámky nad plodištěm, jež brání pohybu plodového tělesa nahoru )
Tyto opatření se dělají pokud-li si chcete uchránit panenské dílo před zakladením.
Jinak to může být jedno kde je plod, hlavně když je dost otevřeného plodu ke krmení, aby se nám nezačali krmičky měnit v anatomické trubčice ... jinak rojová nálada…, což se při řádném včelaření dá udržet po celý rok… bez rojení po celý rok.

zdravím.........M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22373


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.3) --- 24. 4. 2007
Re: Stavební rámky - prevence rojení (22364)

Včelaření bez mřížek není nic nového. Už to provozuji 20 let.Včelařit se dá bez rojeníjednoduchým způsobem se silnými včelstvy i s dvěma matkama ,jen mít vhodné úly odhad pro prostor v úlech, dostatek zásob, místo pro stejnoměrné kladení.Mimo chovu nových matek do včel poprve sáhnu až při vytáčení.

B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22372


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vlado (88.101.87.113) --- 24. 4. 2007
Re: Stavební rámky - prevence rojení (22364)

Před pár dny jsem zde psal o mém chovu včel a stručné metodice chovu bez absolutního vyrojení.Uvedl jsem,že po dobu mého nekolikaletého včelaření jsem měl pouze 1(jeden) vyletěný roj.Takže přece jen o absolutním nemůžu mluvit.Včelstva mám u chalupy na zahradě.Př.Turčánymu a některým jeho přitleskávačům jsem byl tímto pro smích.Bylo řečeno,že bez rojů TO NEJDE.Ale ono to JDE.Tímto také doporučuji přečíst článek Včelařství č.5. str.124(prof.Bičík).Doporučuji také zlikvidovat budečáky,univerzály či jak se ty bedýnky jmenují.Jestliže tihle pánové v něčem takovém včely chovají,tak prosím.Nelze se jim divit a zrejmě se na roje specializují a obalené větve jim činí potěšení.Jenom bych je jménem většiny včelařů poprosil,ať se snaží co nejvíce rojů pochytat a vědomě nám tak nerozšiřují V.D.
S pozdravem,vše dobré
L.Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22371


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

stonjek (88.100.213.73) --- 24. 4. 2007
Re: DOTAZ k rozpouštění vosku (22368)

Bez ničeho tavit vosk nejde. Nejjednodušší je zajít za někým z výboru ZO a zeptat se jestli nemají spolkový vařák. Hodně ZO ho mají. Nejednodušší ale přitom i o něco málo víc výtěžný je způsob promývání vařící vodou. Potřebujeme k tomu starý zabíjačkový hrnec ten největší a musí mít alespoň na bocích neporušený smalt. Plásty nalámeme na co nejmenší kousky a házíme do širšího pytle. Pak na dno dáme rošt z tenkých latěk, na rošt volně zavázaný pytel tak, aby byla stejnoměrná vrstva a na to obdobný rošt. Tan zatížíme asi 4 betonovýma cihlama. Vše zalijeme dešťovou vodou a a si za dvě hodiny začínáme vařit. Nejlépe je hrnec postavit na cihly a topit pod ním dřevem. Já u obdobného, o dost většího zař. používám izolaterský hořák na PB. Lze i el. vařičem, pak je ideální toto provádět navečer, hrnec musí stát na obou ploténkách, jedna je málo a ráno je hotovo. Ideální i z hlediska výtěžnosti držet teplotu cca 90 stupňů. Až vychladne voda koláč se rozbije, zespod se špína oškrábe a vše se znova rozpouští. Po dokonalém rozpuštění se vosk vleje do formy a nechá vychladnout a po vychladnutí opět škrábat. Důležité je nepřehánět to s teplotou, protože čím víc voda vře tím víc vosk mýdelnatí. Vosk se začíná rozpouštět při 63 stupních. Takže s voskem je dost starostí. Doporučuji nahodit přiléhavý svetřík, do kapsy zastrčit placatku a jít si vařák půjčit. Jednodušší je pouze sluneční tavidlo, ale výtěžnost je citelně horší, ale bezkonkurenčně čistčí vosk.Držím palce!
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22370


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.54) --- 24. 4. 2007
Re: aerosolovani (22358) (22360)

Pokud máš v dosahu el.proud nemusíš tolik investovat. Stačí el.kompresor cca za 3 tisíce. V případě benzínového kompresoru si dej bacha na reference a smlouvu. ZO u nás koupila 3 a jeden šlapal chvilku. O to více se vleče jednání o garanci. Dodnes není asi vyřešená.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22369


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeňka Cichá (88.103.130.142) --- 24. 4. 2007
DOTAZ k rozpouštění vosku

Dobrý den,
chtěla bych se tady zeptat zkušených včelařů, jestli nemáte návod na jednoduché tavení, rozpoutění a čištění vosku na výměnu vosku mezistěn tak, abych nepotřebovala nějaké zařízení.

Děkuji za rady,
S pozdravem ZC.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22368


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš (213.19.51.58) --- 24. 4. 2007
Re: aerosolovani (22358) (22360) (22361) (22365) (22366)

V pořádku, kompresor se dá celkem lehce přenášet v jedné ruce, pohon na benzín.

Leoš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22367


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 24. 4. 2007
Re: aerosolovani (22358) (22360) (22361) (22365)

jeste jednou dik a omlouvam se za dalsi, snad posledni otazky :-)
predpokladam, ze kompresor nebude moc velky a tezky a bude mozne ho snadno prenaset? A pohon kompresoru je na benzin ci snad na elektriku??

diky

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22366


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš (213.19.51.58) --- 24. 4. 2007
Re: aerosolovani (22358) (22360) (22361)

Nepamatuji si to přesně, ale kompresor stál kolem 20.000,- Kč a aerosolový vyvíječ kolem 3.500,-.
Na léčivo je možné žádat dotaci, stejně tak na ošetření včelstev aeorosolovým přístrojem. Ceny za léčivo + aceton jsou zanedbatelné, navíc místo acetonu je možné použít vodu - ale moc to v chladnějším počasí nedoporučuji. Přesný návod na léčení přístrojem je možné si stáhnout na netu, případně ho pošlu na váš mail.
Přenosu nemocí se bát nemusíte, léčení probíhá přiložením hubice k česnu úlu, nebo očku nástavku. Cena za ošetření 1 včelstv cca 1,50 -Kč. ( bez přihlédnutí k dopravě a času)Záleží na tom zda použijete aceton, a také kolik léčíte včelstev na 1 stanovišti. Největší problémy jsou pokud léčité např. u deseti včelařů, kteří mají v průměru 5 včelstev. Přístroj " zamrzá " a zabere to více času než ošetřit 100 včelstev u jednoho včelaře.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22365


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

glessy (193.165.135.61) --- 24. 4. 2007
Stavební rámky - prevence rojení

Dobry den,
musim se priznat, ze jsem cekal velkou a "divokou" diskuzi pote co ve vcelarstvi vysel clanek o vkladani stavebnich ramku. Uplynuli vikend jsem vybral dve vcelstva, kde chci metodu vyzkouset. Vcelarim nastavkove na r.m. 39x24 a tento rok jsem nasel odvahu zkusit to bez mrizky. Jaký na to máte názor ? Ja jakozto sest let vcelarici zacatecnik, ktery je nucen vcelarit vikendove, vitam kazdou novou moznost, jak vcelicky udrzet v ulu. Hlavne v pracovni dny :o)
Preji hezky den. Honza Glassner

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22364


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 24. 4. 2007
Re: les se snu?kou (22333) (22334) (22336) (22340) (22345) (22347) (22353) (22356) (22357) (22359)

Právě co se týká malin, tak já mám zkušenosti opačné. U nás za socialismu
přešel lesník kolem spousty hektarů lesa jedenkrát za rok, takže mu žádné
maliny ani nálety dusící vysazené stromky nevadily. Nyní, kdy tak co dva
hektary lesa je jiný vlastník, tak ti to, co vysadili, sami každý rok
pečlivě čistí od malin a ostružin a náletů a ti, co ještě nevysadili, každý
rok na podzim si přijedou do lesa pro dřevo na topení. Jsou přirozeně i
výjimky, někteří se k tomu ještě nedostali nebo budou muset čekat aspoň 20
let, než budou moci kácet nebo se o lesy soudí. Ale obecně tady směřují lesy
od různě smíšeného lesa se spoustou snůšky k lesním plantážím, kde toho moc
nebude. Ty maliny a ostružiny a ostatní tak někde na krajích lesa, ale
nějaké plochy, že by třeba hektar vykáceli a 5 roků tam ty maliny volně
rostly, než by tam zasadili stromky, jako to bylo za socíku, tak to ne.
Zatím ještě pořád mám snůšku v květnu z nějakých javorů a v červenci a tak
do poloviny srpna z lip, ale kdoví jak dlouho.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Leo" <Ardenus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 24, 2007 2:08 PM
Subject: Re: les se snu?kou


> V červnu jsou maliny, svazenka ( v normálním roce, ne letos) a v červenci
> začínám krmit - podle snůšky. A pokud se procházím lesem - malin je je čím
> dál víc. Soukromý vlastníci se s čištěním lesa moc nezabývají - stojí to
> peníze a státní lesy už vůbec ne.
>
> Pokud bych ti měl dát za pravdu s těmi pesimistickými výhledy na
budoucnost
> lesů, můžem stejně tak tvrdit, že za deset let nebudou u nás včelaři.
Jenže
> oni budou.
>
> Jen pro informaci - dotace na zalesňování co se týká smíšených lesů jsou
> vyšší než na smrkovou monokulturu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22363


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

borik (147.228.1.130) --- 24. 4. 2007
Re: pohon medometu (22330) (22335) (22344) (22351)

Obávám se, že v tomto případě žádné prozvonění zkoušečkou ani měřákem nepomůže. Oba póly regulátoru budou mít proti sobě nějaký nenulový odpor pro obě polarity a spoléhat se, že s kostrou je spojen právě minus pól se také stoprocentně nedá.

Doporučil bych rozebrat pohon a kouknout, kam jsou připojené oba kablíky dovnitř (mohl by tam být popis) nebo nějaký elektrolytický kondenzátor, který má jasně označenou polaritu.

Druhá možnost je zkusit jiného majitele či výrobce (je nějak dohledatelný ?).

Zkusmé připojení nemusí udělat nic, ale také může regulátor zcela vyhořet (záleží na vnitřním zapojení).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22362


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 24. 4. 2007
Re: aerosolovani (22358) (22360)

Diky moc
a tech 70% dotace je z cele castky nebo jen z ceny za kompresor? Mohl byste prosim jeste rozepsat kolik stal kompresor a kolik vyvijec a jak je to s lecivem, kolik zhruba stoji pro jedno vcelstvo a zda je take dotovano?
Je vubec mozne poridit jeden pristroj a pouzivat pro vice lidi - nebezpeci sireni nemoci a jine?

Diky

T.H.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22361


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš (213.19.51.58) --- 24. 4. 2007
Re: aerosolovani (22358)

Spoustu peněz, no spoustu ne, přibližně tak 25 000,-.

Koupit aerosolový vyvíječ - doporučuji ten z Dolu a dále kompresor - mám ho od p. Svobody (viz. inzerát ve Včelařství). Pak si podat žádost o poskytnutí dotace (70% z pořizovací ceny) a čekat na vrácení peněz.

Pak už je potřeba jen koupit léčivo a aceton ( jen ten Lékárenský ! ! ) a vesele se může aerosolovat. Zkušenosti mám velmi dobré - léčím při nižších teplotách a až v prosinci, kdy je pravděpodobnost, že ve včelstvech není žádný plod, nebo jen velmi málo.
Vřele doporučuji.

Leoš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22360


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš (213.19.51.58) --- 24. 4. 2007
Re: les se snu?kou (22333) (22334) (22336) (22340) (22345) (22347) (22353) (22356) (22357)

V červnu jsou maliny, svazenka ( v normálním roce, ne letos) a v červenci začínám krmit - podle snůšky. A pokud se procházím lesem - malin je je čím dál víc. Soukromý vlastníci se s čištěním lesa moc nezabývají - stojí to peníze a státní lesy už vůbec ne.

Pokud bych ti měl dát za pravdu s těmi pesimistickými výhledy na budoucnost lesů, můžem stejně tak tvrdit, že za deset let nebudou u nás včelaři. Jenže oni budou.

Jen pro informaci - dotace na zalesňování co se týká smíšených lesů jsou vyšší než na smrkovou monokulturu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22359


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

tomas (141.113.85.22) --- 24. 4. 2007
aerosolovani

Dobry den
mohl byste mi nekdo (mate-li chvilku casu) strucne naznacit co je k aerosolovani potreba, co vse by mel laik predem vedet a jak moc se zvysi uspesnost leceni? Ve vcelarstvi je informace o moznosti dotace na kompresor vyvijece a jelikoz se u nas aerosolovani nepouziva, tak me napadlo, ze by to mozna mohlo byt dobre popostrceni do zacatku. Zatim vsak o tomto zpusobu leceni temer nic nevim.

Diky

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22358


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 24. 4. 2007
Re: les se snu?kou (22333) (22334) (22336) (22340) (22345) (22347) (22353) (22356)

V červnu, červenci držíš včely na cukru, aby neumřely hlady?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Leo" <Ardenus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 24, 2007 1:13 PM
Subject: Re: les se snu?kou


> Lesní snůšku jsem neměl nejméně 5 let, včelstva orientuji na snůšku z
řepky
> - průměrný výnos za posledních 5 let jen z řepky mám 23 kg medu ( při
stavu
> 30-ti včelstev). Následující snůšku už mám jen jako bonus. Takže nevím kde
> brát jistotu, že jen kvůli řepce se nevyplatí včelařit. A z lesy bych to
> opravdu neviděl - jako s ostatními věcmi týkajících se včelařství - nijak
> černě. Můj děda ( včelař) vysázel na rozloze 0,5 hektaru jívy a lípy pro
> včely. Každoroční údržba tohoto kousíčku minilesa mi bere tolik času, že z
> hlediska nějakého kladu z hlediska zisku medu či pylu nestojí za řeč.
>
> Leoš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22357


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš (213.19.51.58) --- 24. 4. 2007
Re: les se snu?kou (22333) (22334) (22336) (22340) (22345) (22347) (22353)

Lesní snůšku jsem neměl nejméně 5 let, včelstva orientuji na snůšku z řepky - průměrný výnos za posledních 5 let jen z řepky mám 23 kg medu ( při stavu 30-ti včelstev). Následující snůšku už mám jen jako bonus. Takže nevím kde brát jistotu, že jen kvůli řepce se nevyplatí včelařit. A z lesy bych to opravdu neviděl - jako s ostatními věcmi týkajících se včelařství - nijak černě. Můj děda ( včelař) vysázel na rozloze 0,5 hektaru jívy a lípy pro včely. Každoroční údržba tohoto kousíčku minilesa mi bere tolik času, že z hlediska nějakého kladu z hlediska zisku medu či pylu nestojí za řeč.

Leoš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22356


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc (e-mailem) --- 24. 4. 2007
Re: Hra Včeličky

Omlouvám se za předchozí mail. Free je pouze demoverze na 60 minut hry. Být
Vámi, tak reklamuji.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Ludek" <konference/=/sales.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 23, 2007 4:05 PM
Subject: Re: Hra Včeličky


POZOR! Zaplatil jsem přes SMS a program je nefunkční....


----- Original Message -----
From: "Miroslav Jakuš - HAiDA" <miroslav.jakus/=/haida.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: 22. dubna 2007 18:13
Subject: Hra Včeličky


Na serveru Slunečnice.cz se objevila hra Včeličky .... tady máte odkaz
http://www.slunecnice.cz/sw/vcelicky/ ... třeba se vám to bude hodit

Miroslav Jakuš
člen ZO ČSV Doksy




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22355


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc (e-mailem) --- 24. 4. 2007
Re: Hra Včeličky

Hra je free, tak co jste vlastně platil? (Jinak dcerce na jejím počítači prý
funguje).
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Ludek" <konference/=/sales.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 23, 2007 4:05 PM
Subject: Re: Hra Včeličky


POZOR! Zaplatil jsem přes SMS a program je nefunkční....




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22354


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 24. 4. 2007
Re: les se snu?kou (22333) (22334) (22336) (22340) (22345) (22347)

Osamocený javor nebo lípa začíná kvést tak v 15 roce. Lípa nebo javor v
zápoji v lese o takových 5 - 10 let později. Pokud sází dvacetiletý, využije
hlavně tu snůšku, kácení se asi nedožije. Ale to je v lesním hospodářství
normální a není to důvod proč lesy nesadit.
Jinak u nás v okolí jsme měli v lesích hodně javorů a lip díky
socialistickému nepořádku. Pravděpodobně po znárodnění lesů došlo k místnímu
vyřezávání kvalitních stromů a k zarůstání původně svažitých kousků pastvin
pro drobný dobytek nálety a z toho hodně lípami a javory. Taky smrkové
monokultury sázené za socialismu se nechaly často zarůst nálety listnáčů.
Taky ve vesnici zůstalo hodně lip kolem potoků a tehdejších náhonů,
vysázených u domů atd. To všechno mizí. Ve vesnicích se u domů a v zahradách
lípy kácejí a nové se nesázejí, lidem vadí padající listí na podzim. V
lesích soukromí vlastníci těží dřevo na topení, lesy probírají a lípa je
jedna z prvních na řadě nebo je rovnou kácejí celé a sázejí tam smrky. Kolem
potoků likvidují staré lípy a místo nich tam sázejí většinou tvrdý luh,
jasany, duby a podobné, nebo jestli to je v blízkosti města, naklušou
projektanti parkových úprav a navalí tam cizokrajné okrasné keře. Zkrátka
pokud to tady bude pokračovat dále, za nějakých 10 - 20 let nebude tady
žádná lesní snůška kromě občasné medovice ze smrků a dubů. Nebude snůška ke
konci května z javorů klenů, nebude snůška v polovině června z malin
rostoucích na pasekách a nebude snůška v červenci z lip. Bude snůška možná v
dubnu z rostlin kvetoucích po listnatými stromy, bude snůška v květnu z
řepky a z toho, co kvete na krajích lesa v trávě a potom už nic, maximálně v
červenci podpůrná snůška pylu z ostružin na krajích lesa. Zatím je tady ten
proces tak v polovině, pořád má ještě smysl chovat nějakou desítku včelstev,
protože v lese něco přinesou v květnu, červnu i červenci ale jestli to tak
bude pokračovat, smysl to mít přestane. Nebude mít cenu chovat včely kvůli
řepce, jedné, dvou jarních snůšek a potom je dva měsíce udržovat na cukru a
potom ještě nakrmit na zimu. A pokud se nebudou jednotliví majitelé lesa
tlačit nebo navádět k vysazování těchto stromů teď, kdy se ještě pořád
kácejí lesy "uzrálé" za socialismu a vysazují, až bude ta vlna kácení pryž,
budou stromky už zasazené, budou růst a nikdo nebude dodatečně nic
přisazovat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Leo" <Ardenus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 23, 2007 8:13 PM
Subject: Re: les se snu?kou


> Celé se mi to zdá jako utopie. Pokud dnes zasadím lesní porost, těžko mohu
> očekávat nějaký zisk - za svého života. Možná kdybych byl ve věku dětí v
> mateřské školce . . .
> Smrk - 60 až 80let
> Lípa - 30 až 40 let.
> Nevím, ale představa, že 30 let udržuji hektary lesa, abych se poté dožil
> snad nějaké snůšky. Nic ve zlém, ale nějak se mi to opravdu nezdá.
>
> Leoš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22353


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 24. 4. 2007
Re: Svazenka v dubnu (22330) (22335) (22344) (22348)

Včera jsem viděl v poli s pšenicí dva kvetoucí vlčí máky. Opravdu bláznivé
počasí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Honza Jindra" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 23, 2007 8:56 PM
Subject: Svazenka v dubnu


> Dnes jsem viděl v Praze v Čakovicích u nájezdu na dálnici rozkvelé pole se
> svazenkou - bláznivý počasí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22352


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 24. 4. 2007
Re: pohon medometu (22330) (22335) (22344)

Dne pondělí 23 duben 2007 19:31 Jirka napsal(a):
> Dobře, ale jak poznám kostru. Kouká z toho černý a hnědý drátek.Pochybuju,

dd,

bud merakem, nebo zarovickou "prozvonit" .

Honzaa

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22351


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš (213.19.51.58) --- 23. 4. 2007
Re: Dotace a veelaoi (22346) (22349)

Dobrý večer,

děkuji za odpověď. Rád se s vámi na oplátku podělím o informace, které se podařily získat mně. Můj mail ardenus/=/seznam.cz

S pozdravem Leoš Novotný

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22350


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Daniel Prokes, Ing. (e-mailem) --- 23. 4. 2007
Re: Dotace a veelaoi (22346)

resime to take, napiste mi vasi /=/ adresu a poslu kontakt!
mariana prokesova

----- Original Message -----
From: "Leo " <Ardenus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 23, 2007 8:06 PM
Subject: Dotace a veelaoi


Dobrý večer,

zajímalo by mně, jestli má někdo zkušenosti s čerpáním dotací v rámci
programu včelařství a hlavně je ochoten se o ně podělit. Nemám na mysli
minidotace na medomet, či na přednášky, spíše by mě zajímalo téma
"globální dotace" , třeba na projekt včelí farmy.

Leoš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22349


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (84.244.102.138) --- 23. 4. 2007
Svazenka v dubnu (22330) (22335) (22344)

Dnes jsem viděl v Praze v Čakovicích u nájezdu na dálnici rozkvelé pole se svazenkou - bláznivý počasí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22348


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš (213.19.51.58) --- 23. 4. 2007
Re: les se snů?kou (22333) (22334) (22336) (22340) (22345)

Celé se mi to zdá jako utopie. Pokud dnes zasadím lesní porost, těžko mohu očekávat nějaký zisk - za svého života. Možná kdybych byl ve věku dětí v mateřské školce . . .
Smrk - 60 až 80let
Lípa - 30 až 40 let.
Nevím, ale představa, že 30 let udržuji hektary lesa, abych se poté dožil snad nějaké snůšky. Nic ve zlém, ale nějak se mi to opravdu nezdá.

Leoš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22347


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš (213.19.51.58) --- 23. 4. 2007
Dotace a včelaři

Dobrý večer,

zajímalo by mně, jestli má někdo zkušenosti s čerpáním dotací v rámci programu včelařství a hlavně je ochoten se o ně podělit. Nemám na mysli minidotace na medomet, či na přednášky, spíše by mě zajímalo téma "globální dotace" , třeba na projekt včelí farmy.

Leoš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22346


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.222) --- 23. 4. 2007
Re: les se snů?kou (22333) (22334) (22336) (22340)

Podle tabulek, co jsem viděl, hektar lípy
nebo javoru klenu má dát od 500 do 1200 kg sladiny

Mal som k dispozícii výskumnú úlohu, v ktorej po viac rokov sledovali mednatosť líp (množstvo nektáru vyprodukované kvetmi), no výsledky boli pre mňa sklamaním. Autori výskumu dokázali, že hektár dospelého lipového porastu vyprodukuje také množstvo (pri priaznivom počasí), na ktoré postačuje 5 včelstiev, celkovo to bolo 100kg.
Lipové porasty vyprodukujú pri dobrom rozmnožení vošiek oveľa viac medovicového medu, lenže tu sa už nedá hovoriť o lipovom mede.
Mám vlastné skúsenosti s lipami, ktoré rastú v mojom okolí vtrúsené medzi dubinu a za 25 rokov, som nezistil, aby tieto lipy produkovali nektár. Duby lipu pohltili, má veľmi málo kvetu a možno to robí aj stanovište. Pre včely je rozhodne lepšie a priaznivejšie, keď 100 líp rastie samostatne na 1 ha ako medzi inými stromami.
otázka spočíva v tom, ktorý majiteľ lesného územia bude vysádzať lipové stromy len preto, že včely budú môcť na nich zbierať nektár pre iného majiteľa než je on. Rentabilita majiteľa lipového lesa bude nízka a on potrebuje stromy, ktoré rastú rýchlo, drevo je vyhľadávané, lebo on ho dobre speňažiť a pod. A máme tu známy uzavretý kruh, z ktorého sa nedá uniknúť. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22345


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka (194.213.199.71) --- 23. 4. 2007
Re: pohon medometu (22330) (22335)

Dobře, ale jak poznám kostru. Kouká z toho černý a hnědý drátek.Pochybuju, že to půjde rozebrat a podívat se, kde končí. Už jsem dostal jednu odpověď, že černý je mínus. Tak to zkusím. Jinak děkuji za odpovědi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22344


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ludek (e-mailem) --- 23. 4. 2007
Re: Hra Včeličky (22329)

POZOR! Zaplatil jsem přes SMS a program je nefunkční....


----- Original Message -----
From: "Miroslav Jakuš - HAiDA" <miroslav.jakus/=/haida.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: 22. dubna 2007 18:13
Subject: Hra Včeličky


Na serveru Slunečnice.cz se objevila hra Včeličky .... tady máte odkaz
http://www.slunecnice.cz/sw/vcelicky/ ... třeba se vám to bude hodit

Miroslav Jakuš
člen ZO ČSV Doksy

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22343


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim PolĂĄĹĄek (e-mailem) --- 23. 4. 2007
Re: les se snÚ�kou

Ale já jsem myslel hlavně pokud někdo vlastní les, ať sází a ať tam chová
včely. Nebo ať mu to někdo sází a dohodne se se včelařem. Sázet pro včely na
cizím a neříct o tom vlastníkovi se dalo za socialismu, tehdy byla naděje,
že ty javory a lípy v pohodě vyrostou, budou kvést a dožijí se vysokého
věku. Dneska v době preference topení dřevem to nemá cenu. Na dotační
politiku jsem nemyslel. Jádrem byla myšlenka, že pokud les zajistí
vlastníkovi pravidelné každoroční výnosy medu, že to bude pro něho
výhodnější než tam nacpat všude smrky a získat peníze jen jednou za x let za
dřevo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "karel-zak" <karel-zak/=/seznam.cz>
To: "'Včelařská konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 23, 2007 1:40 PM
Subject: RE: les se sn??kou


> I když se to veřejnosti nezdá, není myslivost jednoduchá zábava samého
střílení, jak ji ukazují v televizi, a pro vlastníky polí je to často nejen
životní orientace, ale i potřeba - nejen regulace škodné, ale od dob císaře
pána byl lov nezanedbatelnou hospodářskou činností atd.
> Takže pokud dotační politika versus cena dřeva bude přát lípě, sázejme ji.
Ale jinak - zkuste si zasadit třeba jedli, do pár let je máte ořezané.
>
> K. Zak


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22342


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

karel-zak (e-mailem) --- 23. 4. 2007
RE: les se snÚ�kou (22333) (22334) (22336) (22340)

I když se to veřejnosti nezdá, není myslivost jednoduchá zábava samého střílení, jak ji ukazují v televizi, a pro vlastníky polí je to často nejen životní orientace, ale i potřeba - nejen regulace škodné, ale od dob císaře pána byl lov nezanedbatelnou hospodářskou činností atd.
Takže pokud dotační politika versus cena dřeva bude přát lípě, sázejme ji. Ale jinak - zkuste si zasadit třeba jedli, do pár let je máte ořezané.

K. Zak


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Radim Pol??ek
Sent: Monday, April 23, 2007 1:28 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: les se sn?škou

Co se týká včelaření v budoucnosti, připadá mi, že se tam postupně projeví
vývoj, který vidím v mnohem rychlejší podobě u myslivců. Někteří vlastníci
větších pozemků se dali k myslivcům a začali ovlivňovat a být voleni do
funkcí v jejich organizacích a to na úkor vlivu dříve velkých myslivců,
kteří ale pozemky nevlastní. Podobně, ale mnohem na delší dobu vidím ten
vývoj ve včelaření. Noví větší včelaři budou chtít využít své pozemky. U
vlastníka polí - zemědělce je to jasné. Včelstva jsou potřebná k opylování a
bez nich je výnos znatelně menší plus navíc má zemědělec zajištěnou dopravu.
U lesa se v současné době počítá jen s výnosem za dřevo a proto jednotliví
vlastníci chtějí sázet hlavně smrkové monokultury, protože u těch je ten
výnos za dřevo největší, ale je až za 60 - 80 let po zasázení. Naskýtá se
otázka, jestli by nebylo lepší využití lesa, kdyby v části lesa byly
nektarodárné stromy a tudíž by bylo možno počítat po většinu životnosti lesa
s výnosem za med z těchto stromů. Podle tabulek, co jsem viděl, hektar lípy
nebo javoru klenu má dát od 500 do 1200 kg sladiny. Třeba vlastník 10
hektarů lesa by při sázení do těch 10 hektarů vtrousil mezi smrky asi hektar
javoru klenu, hektar lípy malolisté, hektar lípy velkolisté a třeba půl
hektaru raně kvetoucích dřevin jako jsou javory mléče, třešně ptačí, vrby,
olše atd kolem nějakého místa ve středu určeného pro včelařské stanoviště.
Na takovém místě by se pak dalo čekat poprvé po asi 20 letech po vysázení
pro nějakou desítku včelstev snůška ke konci května z javoru klenu, snůšku
ke konci června z lípy velkolisté a snůšku ke konci července z lípy
malolisté a to potom každý rok až do vykácení. Nepočítal jsem to, ale dá se
předpokládat, že každoroční výnos za med po dobu 40 - 60 let by převýšil
pokles výnosů za dřevo za ty hektary, kde místo smrku byly ty listnáče.
Jinak čím dále častěji se uvádí, že v souvislosti s oteplováním a s
periodami sucha a povodní budou čistě smrkové monokultury čím dále více
citlivé na škůdce a jednou z možností, jak tu odolnost zvýšit bude právě
vysazování 20 - 30 % listnáčů k smrkům do produkčních lesů. Zatím se to
uvádí hlavně teoreticky, ale pokud se toto zavedlo do praxe, byla by
propagace sázení javorů a líp velice dobrá možnost zlepšení lesní snůšky.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22341


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 23. 4. 2007
les se snů?kou (22333) (22334) (22336)

Co se týká včelaření v budoucnosti, připadá mi, že se tam postupně projeví
vývoj, který vidím v mnohem rychlejší podobě u myslivců. Někteří vlastníci
větších pozemků se dali k myslivcům a začali ovlivňovat a být voleni do
funkcí v jejich organizacích a to na úkor vlivu dříve velkých myslivců,
kteří ale pozemky nevlastní. Podobně, ale mnohem na delší dobu vidím ten
vývoj ve včelaření. Noví větší včelaři budou chtít využít své pozemky. U
vlastníka polí - zemědělce je to jasné. Včelstva jsou potřebná k opylování a
bez nich je výnos znatelně menší plus navíc má zemědělec zajištěnou dopravu.
U lesa se v současné době počítá jen s výnosem za dřevo a proto jednotliví
vlastníci chtějí sázet hlavně smrkové monokultury, protože u těch je ten
výnos za dřevo největší, ale je až za 60 - 80 let po zasázení. Naskýtá se
otázka, jestli by nebylo lepší využití lesa, kdyby v části lesa byly
nektarodárné stromy a tudíž by bylo možno počítat po většinu životnosti lesa
s výnosem za med z těchto stromů. Podle tabulek, co jsem viděl, hektar lípy
nebo javoru klenu má dát od 500 do 1200 kg sladiny. Třeba vlastník 10
hektarů lesa by při sázení do těch 10 hektarů vtrousil mezi smrky asi hektar
javoru klenu, hektar lípy malolisté, hektar lípy velkolisté a třeba půl
hektaru raně kvetoucích dřevin jako jsou javory mléče, třešně ptačí, vrby,
olše atd kolem nějakého místa ve středu určeného pro včelařské stanoviště.
Na takovém místě by se pak dalo čekat poprvé po asi 20 letech po vysázení
pro nějakou desítku včelstev snůška ke konci května z javoru klenu, snůšku
ke konci června z lípy velkolisté a snůšku ke konci července z lípy
malolisté a to potom každý rok až do vykácení. Nepočítal jsem to, ale dá se
předpokládat, že každoroční výnos za med po dobu 40 - 60 let by převýšil
pokles výnosů za dřevo za ty hektary, kde místo smrku byly ty listnáče.
Jinak čím dále častěji se uvádí, že v souvislosti s oteplováním a s
periodami sucha a povodní budou čistě smrkové monokultury čím dále více
citlivé na škůdce a jednou z možností, jak tu odolnost zvýšit bude právě
vysazování 20 - 30 % listnáčů k smrkům do produkčních lesů. Zatím se to
uvádí hlavně teoreticky, ale pokud se toto zavedlo do praxe, byla by
propagace sázení javorů a líp velice dobrá možnost zlepšení lesní snůšky.

R. Polášek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22340


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš (213.19.51.58) --- 23. 4. 2007
Re: Nevaž si to (88.100.95.205) (22333) (22334) (22336)

Nejsem sice žádný početní analytik, ale vypadá to, že ta úvaha - 400 000 včelstev, by klidně mohla být správná. Možná, že se téhle hranice v brzké době dočkáme a pak si budeme moci ověřit v praxi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22339


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 23. 4. 2007
Re: Neva si to (88.100.95.205) (22333) (22334) (22336)

Já myslím, že se takhle nedá uvažovat, že je nějaký počet včel na opylení
potřebný a když jich bude méně, že bude nějaký krach. Příroda se přizpůsobí.
Když ten květ včela neopylí druhý den po rozkvětu, tak květ neodkvete a
pokvete třeba ještě dalších 14 dnů, dokud si na něho nějaká včela cestu
nenajde. Nebo pokud nezavane vítr a nepřinese pyl z nějakého jiného květu.
taky jsou i jiní opylovači, čmeláci a nakonec brouci, mouchy atd, kteří v
květech hledají sladkou šťávu. Taky hlavně divoké rostliny se většinou
rozmnožují vegetativně rozrůstáním, rozmnožování semenem je kolikrát jen
jako doplněk. Každoroční opylování nejvíc potřebují jednoleté rostliny a to
jsou u divokých prakticky jen rostliny průkopníci, to je ty, které se
objevují první rok, dva na odkryté půdě. Ze včelařských třeba ohnice,
hořčice nebo komonice. Jednoletá je většina polních plevelů, pokud by nebyly
včely, objevovaly by se asi méně. Absence opylování včelami by se tedy
projevila v znevýhodnění rostlin, které spoléhají na rozmnožování hlavně
semeny, jejich místo by zabraly rostliny, které se rozmnožují hlavně
vegetativně. A projevilo by se za roky až desítky let. za roky u vytrvalých
rostlin s krátkou životností a desítky let u třeba lip a javorů, kdy je nyní
běžné, že každý takový strom rozsévá každý rok pomocí větru semena do stovek
metrů daleko. Otázka je, jak moc by se posunula ta rovnováha směrem k
nekvetoucím rostlinám. Pravděpodobně není žádná ostrá hranice od běžné naší
krajiny, kde jsou co kilometr v nějaké zahradě včely po krajinu, kde včelaři
ze záliby skončili, pro komerční včelaře to je nevýnosné a kvalitní
přirození opylovačí jako čmeláci a včely samotářky tam vyhubilo znečištění
prostředí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 23, 2007 12:02 PM
Subject: Re: Neva si to (88.100.95.205)


> Týmto problémom som sa zaoberal, pred 10 rokmi, keď sa u nás stav
včelstiev
> rapídne znížil vďaka morovej rany V.D. a bilo sa na poplach.
> Keď som vychádzal s potreby včiel na ha pôdy (odpočítal som zalesnené
> plochy), zistil som, že pre Slovensko vďaka priemernej vzdialenosti dedín
> od seba niečo 2,2km a v každej dedine sú včely, vyšla mi potreba včelstiev
> na dokonalé opelenie ovoc. stromov, krov a poľnohospodárskych plodín,
niečo
> cez 200 tisíc včelstiev.
> Potom na dvojnásobnú plochu v Česku by hádam stačilo niečo cez 400 tisíc
> včelstiev. Tam kde sú vzdialenosti väčšie a osevy sú na 50 a viac ha sa
> musí počítať i tak s dovezením včelstiev, kde by (aspoň tam) mal užívateľ
> včelárovi priplatiť za opeľovanie.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22338


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.222) --- 23. 4. 2007
Re: Nevaž si to (88.100.95.205) (22333) (22334)

Týmto problémom som sa zaoberal, pred 10 rokmi, keď sa u nás stav včelstiev rapídne znížil vďaka morovej rany V.D. a bilo sa na poplach.
Keď som vychádzal s potreby včiel na ha pôdy (odpočítal som zalesnené plochy), zistil som, že pre Slovensko vďaka priemernej vzdialenosti dedín od seba niečo 2,2km a v každej dedine sú včely, vyšla mi potreba včelstiev na dokonalé opelenie ovoc. stromov, krov a poľnohospodárskych plodín, niečo cez 200 tisíc včelstiev.
Potom na dvojnásobnú plochu v Česku by hádam stačilo niečo cez 400 tisíc včelstiev. Tam kde sú vzdialenosti väčšie a osevy sú na 50 a viac ha sa musí počítať i tak s dovezením včelstiev, kde by (aspoň tam) mal užívateľ včelárovi priplatiť za opeľovanie.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22337


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.222) --- 23. 4. 2007
Re: Nevaž si to (88.100.95.205) (22333) (22334)

Týmto problémom som sa zaoberal, pred 10 rokmi, keď sa u nás stav včelstiev rapídne znížil vďaka morovej rany V.D. a bilo sa na poplach.
Keď som vychádzal s potreby včiel na ha pôdy (odpočítal som zalesnené plochy), zistil som, že pre Slovensko vďaka priemernej vzdialenosti dedín od seba niečo 2,2km a v každej dedine sú včely, vyšla mi potreba včelstiev na dokonalé opelenie ovoc. stromov, krov a poľnohospodárskych plodín, niečo cez 200 tisíc včelstiev.
Potom na dvojnásobnú plochu v Česku by hádam stačilo niečo cez 400 tisíc včelstiev. Tam kde sú vzdialenosti väčšie a osevy sú na 50 a viac ha sa musí počítať i tak s dovezením včelstiev, kde by (aspoň tam) mal užívateľ včelárovi priplatiť za opeľovanie.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22336


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 23. 4. 2007
RE: pohon medometu (22330)

Minus je na kostře. Dnes ho prodávají v Křemencově ulici, ovšem je několikanásobně dražší (v Kč), já jsem tenkrát platil 1250,-Kčs. Má regulátor a převodová kola s přímým ozubením, takže je hlučný.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Jirka
Sent: Sunday, April 22, 2007 9:19 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: pohon medometu

Zdravím účastníky konference.
Koupil jsem pohon na 12V, vyráběla ho nějaká firma ve Slaném.
Koncovka, co se zasunovala do zapalovače u auta (nebo kam?) chybí.No a já nyní nevím, jaký drátek je + a -. Nemáte někdo s tímto pohonem zkušenosti?
Děkuji za rady. Řepka kvete o 106 a nerad bych pohon hned spálil díky přepolování.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22335


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš (213.19.51.58) --- 23. 4. 2007
Re: Nevaž si to (88.100.95.205) (22333)

Děkuji za informace. Jsem zde opravdu poprvé, takže jsem rád za rady, které se mi pomohou zorientovat. Jinak k těm úbytkům včelstev - nevím kdo to spočítal, ale údajně je pro řádné opylení ČR zapotřebí 650 000 včelstev (tato čísla se mírně rozcházejí, některé prameny udávají i vyšší čísla. Když jsem tato čísla použil na německém včelařském fóru jako argument, způsobil jsem malé pozdvižení. Němci mají ( dle odpovědi ) necelých 600 000 včelstev a jejich rozloha území se s tou naší nedá srovnávat. Takže i kdyby ubylo více než 5%, není to žádný důvod k panice. Čeští včelaři se musejí naučit podnikat v oblasti včelařství a především spoléhat sami na sebe.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22334


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.254) --- 23. 4. 2007
Nevaž si to (88.100.95.205)

Příteli Nevaž si to(88.100.95.205)

Na příspěvky se odpovídá kliknutím vpravo na odkaz Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22328

Tím vznikne vazba mezi příspěvky a lepší orientace pro ostatní čtenáře. A budou také mít smysl i další odkazy vpravo:
Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek

Zobrazit
celé
vlákno

Pokud by tento tvůj příspěvek (za dvojtečkami) měl ještě za tečkami mezery (aby se lépe četl), neviděl bych na něm jedinou chybu a souhlasím se vším a taky to tak cítím.
Sám věřím na neviditelnou ručičku trhu, za kterou občas tahají viditelné zájmy nátlakových skupin. Statistika zatím neukazuje velký úbytek včelstev (jen 5%). Další trend vidím v posilování komerčních včelařů a odpadání některých starších včelařů s 30-60 včelstvy, kteří dosud vozili med do výkupu. Ti střední, co med dokáží prodat "ze dvora", nebo na tržištích, ti zůstanou ve hře. Uvidíme jak se to projeví v celkové statistice.

:::::::::::::::::::::::::::::::
Ubývá a stárne ta stará garnitura včelařů a tak by opravdu výkupní ceny medu neměly do budoucna být problém?Je tedy zapotřebí rozumět tomu tak,že Špačkové a Haladové přidají v budoucnu několik korun za jimi vykoupený med? Netřeba si to myslet,mají monopol v tomto odvětví a jistě se tomu budou bránit,protože by měli menší zisky.Ti ostatní pouze paběrkují a nemohou ovlivnit cenu.
Takže resumé - ze středních a větších včelařů se stanou včelaři ze záliby,sníží počty svých včelstev i když jim to bude líto a bude v budoucnu u nás převažovat převážná většina včelařů do 15 včelstev.Ti někteří naši drobní velkovčelaři pokud by tyhle podmínky přetrvávaly a mohli zaplatit sezonní pracovníky bez kterých se nemohou obejít,nezbohatnou a mají pouze dvě možnosti,buďto rozšířit podnik a nebo toho zanechat.Rozšířit stanoviště
znamená velké území v okolí s problémy nájmu atd.,náklady na pohonné hmoty které jsou také veliké,nové úly,a ostatní zařízení k tomuto provozu.Těžko to vidět do budoucna dobře. Či by pomohla EU ? Tomu už nikdo nevěří.
Představitelé ČSV to také nemají lehké,netřeba jim závidět.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22333


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 4. 2007
Re:Breèící vèelaøi (22331)

JEN ABY NÁM TO NEZAŘÍDILA ALE NEZAŘÍDILA MODRÁ RUKA MAFIE!!

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Leo Novotn? <Ardenus/=/seznam.cz>
> Předmět: Bre?ící v?ela?i
> Datum: 22.4.2007 23:07:28
> ----------------------------------------
> Dobrý večer,
> se zájmem jsem si přečetl příspěvky plačící nad úbytkem včelařů a
> klesajícími cenami medu. Jsem na těchto stránkách poprvé, proto si
> netroufám pouštět do nějakých sálodlouhých debat. Faktem je, že pokud
> bychom nahlédli do tiskovin z dob první republiky, našly bychom tam stejné
> nářky. Nechme "neviditelnou ruku trhu" ať tento problém vyřeší za nás. Že
> se tak stane, nepochybujme.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22332


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš Novotný (213.19.51.58) --- 22. 4. 2007
Brečící včelaři

Dobrý večer,
se zájmem jsem si přečetl příspěvky plačící nad úbytkem včelařů a klesajícími cenami medu. Jsem na těchto stránkách poprvé, proto si netroufám pouštět do nějakých sálodlouhých debat. Faktem je, že pokud bychom nahlédli do tiskovin z dob první republiky, našly bychom tam stejné nářky. Nechme "neviditelnou ruku trhu" ať tento problém vyřeší za nás. Že se tak stane, nepochybujme.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22331


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka (85.160.8.167) --- 22. 4. 2007
pohon medometu

Zdravím účastníky konference.
Koupil jsem pohon na 12V, vyráběla ho nějaká firma ve Slaném.
Koncovka, co se zasunovala do zapalovače u auta (nebo kam?) chybí.No a já nyní nevím, jaký drátek je + a -. Nemáte někdo s tímto pohonem zkušenosti? Děkuji za rady. Řepka kvete o 106 a nerad bych pohon hned spálil díky přepolování.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22330


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miroslav Jakuš - HAiDA (e-mailem) --- 22. 4. 2007
Hra Včeličky

Na serveru Slunečnice.cz se objevila hra Včeličky .... tady máte odkaz
http://www.slunecnice.cz/sw/vcelicky/ ... třeba se vám to bude hodit

Miroslav Jakuš
člen ZO ČSV Doksy

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22329


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Nevaž si to (88.100.95.205) --- 22. 4. 2007
Karel 22.4.2007 - rady

Vážený příteli Karle,děkuji Ti za uspokojivou odpověď.
A taky se na mne nezlob,pokud se cítíš dotčen mým pohledem na věc.Myslel jsem že jsi komouš.Smažme to.
Protože píšeš,že nejsi žádný elektronik ale máš nějaké vědomosti ohledně pohonu medometů tak bych Tě chtěl poprosit zda bys mohl poradit mému příteli.
Mám přítele,který by rád vytáčel med mimo dosah el.energie
a mohl by si sehnat autobaterie o 12 voltech.
Jaké zařízení by jsi mu mohl doporučit aby mu to pracovalo
řekněme na 12 V, pokud s tímto máš nějaké zkušenosti,napiš.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22328


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

stonjek (88.100.213.73) --- 22. 4. 2007
Re: Radim 21.4.2007 / mobily a radary... (22312)

Př. Novotný, tak dlouho už jsem se nezasmál! To že jsem považován tebou za odborníka na elektroniku mě udělalo dobře, ale opak je pravdou! Co se týče elektroniky jsem naprosto nepoužitelný blb a většinou musí nastoupit kamarádi. Navíc ve svém provozu se jí co nejvíc vyhýbám, abych v případě poruchy neměl problémy. Takže pouze pohony medometů. O radarech a záření nevím vůbec nic, pouze tuším, že by to mohlo být velké svinstvo. Od voj. prostoru v Brdech to mám vzduchem cca 25 km a radar tam nechci. To že klesla silně frekvence mých příspěvků na konferenci je pravda.Důvodem je, že kvalita příspěvků silně poklesla, v převážném případě je to mlácení prázdné slámy. Velký prostor vyplňují příspěvky, kde se skloňuje racionalizace ve všech pádech, ale obsah tomu neodpovídá a k velkým teoriím vysílaných ze stínu Budečáků, když to někdo obdivuje, proč ne. Já to ale rozhodně nejsem. Takže reaguji pouze na téma, které mě zajímá a mám trochu odlišný názor.
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22327


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Nevaž si to (88.100.95.205) --- 22. 4. 2007
Karel 22.4.2007 - odpověď

Vážený příteli Karle,jsem velmi potěšen tou Tvojí odpovědí
na můj příspěvek do včelařské konference.Jsi asi tak v mých létech jak jsem poznal z té Tvé odpovědi.I ty naše
iniciativy v chovu včel se asi také shodují.Píšeš,že máš
kolem 50 včelstev,já jich v době minulé měl kolem 60 na 2 stanovištích,jedno na jižní Moravě a to druhé v Čechách
nedaleko Humpolce.Nyní jich mám jen 28 u trvalého bydliště na svém pozemku , 20 jich převzal můj syn.Jinak nechci se chlubit,ale každý včelař by měl mít svého nástupce.Já jsem svojí přesvědčující metodou do této profese dostal zetě,syna a vnuka .Zeť má 18,syn má 19,vnuk má 8 včelstev.
V naší rodině je o včely postaráno.Ještě jednou Ti děkuji. za odpověď a je dobré se této konference zúčastňovat a poradit těm začínajícím,neb je to velmi zapotřebí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22326


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 22. 4. 2007
Re: Karel 21.4.2007 (22322)

Vážený příteli,jistě se dá s Tvými názory souhlasit,jenže to situaci v současné době nevyřeší.....
Ne TO. KDO to vyřeší. Situaci většinou řeší lidé.

.....Pokud jsi nikdy nebyl nucen prodávat svůj med do výkupu,buď rád.Znamená to,že máš kolem 10 - 15 včelstev a máš ve svém okolí stálé odběratele,kteří jsou s Tvým medem spokojeni.To je dobře. ....
Už jsem to tady napsal, při prodeji medu není podstatné kolik včelstev ale kolik medu? Asi ho nemám dost.

....Také je možné,že nemáš včely žádné,kdož to ví? ....
Zatím padesát, ale jsem již tři roky 5km od moru (letos 3km). Takže kdo ví, kolik jich bude napodzim.
Teď čtyři včelstva ubyla, daroval jsem je sousedce. Je nějaká divná - mladá a chce včelařit:-) Takže úbytek včelařů nebude asi způsoben nezájmem.....

...Co se týká grafů,které uvádíš,koho by to zajímalo,včelaři jsou vesměs venkovští lidé a stejně by jim nakonec neporozuměli. ....
......Ano, u nás na vesnici jsme samí nevyštudovaní tupouni :-) = nezajímá to lidi, kteří nemají zájem něco řešit, jen pindaj v hospodě. Analýza je předpokladem řešení, data podmínkou.
....Netřeba si myslet,že těm černým ptákům /jak jsi na ně přišel ?[...v hospodě....] / nahrává náš ÚV ČSV , ten asi nejméně,ten jenom přihlíží,kam se naše včelařství řítí.....

Tak je to nastavené z dob Národní Fronty - pseudodemokracie, volené orgány bez "zubů" ve vleku protřelých apáratčíků. Co zmůže sbor strejců a tet, co se třikrát do roka sejde na nalejvárnu, pokecat atd. Funkční volený orgán musí makat celoročně v komisích a musí si placené funkcionáře hlídat, kontrolovat a dokopávat k činnosti.


...Musíme doufat,že se vše časem k dobrému obrátí a bude zase dobře pro včely...
Ano, víra, naděje, láska, to jsou ta tři slova co v nás udržují sílu ....že třeba někdo zaplatí naše dluhy(tak nějak to řekl Feldkurát Katz) :-)

Pro včely je stále vše dobré, přežily i dobu ledovou natožpak kolaps plánovaného hospodářství a agonii jedné zbylé nereformované organizace.

Což se nedá říci o těch včelách, co tady u nás zase lehnou popelem. Teď jsem se dozvěděl, proč se tady u nás neprohlíželo, i když jsme nejmíň rok v teoretickém ochranném pásmu. Viz mapky ve Včelařství. Stanoviště hlási veterině ČSV :-( !!! Takže likvidace moru nedúslednou a salámovou metodou a průběžnou "reinvazi/reinfekcí?" moru do již vypálených a čistých oblastí - to podle mě momentálně škodí některým včelstvům a včelařství. Vleče se to již ři roky a asi ještě dlouho povleče.
Jeto bolestivé, ale nakonec i to včelám prospívá - selekce včelstev i včelařů.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22325


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Nevaž si to (88.100.95.205) --- 21. 4. 2007
racionalisaci zdar

Velice si Tě vážím pro Tvoje znalosti,taktéž i návod,jak naložit se včelami,které přežily zimu bez matky.To se občas stává a včelaři to řeší po svém.Na jaře podle mých zkušeností stačí toto včelstvo přidat nahoru i bez toho papíru /který je nutný později/ na včelstvo vedlejší,i třeba druhý nástavek na včelstvo jakékoliv které se nám zdá slabší..V této době rozvoje včelstev se včelstva bez problémů spojí a začnou pracovat,škoda by byla je vysířit.Zachraňovat je pokud již kladou trubčice je však nesmysl,nedají užitek. Takový úl odstavíme opodál,asi 3 - 4 m , po 2 dnech opět na jiné místo a tím zachráníme létavky,které posílí ostatní včelstva svým přínosem a teprve poté zbylé včely v tom úlu vysíříme,nedá se to jinak dělat.Kdo se snaží experimentovat,většinou na to doplatí - ale chybami se člověk učí...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22324


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 21. 4. 2007
Re: Lukáš 19.4.2007 - bezmateč.včelstvo (22315)

Stačí vysypat všechny včely z bezmatečného včelstva před úly. Oni se někam vžebrají ( zpravidla do včelstev sousedících s rušeným včelstvem ).
Tuto metodu volíme při rušení slabého bezmatečného včelstva ( případně s trubčicemi ).
Pokud-li včelstvo má alespoň cca 20 000 včel ( dva nástavky Optimalu středně obsednuté včelami...cca 80 včel/dm2 ) stojí včelstvo zachránit připojením záložní matky přes novinový papír.
Od této doby ( rozkvět řepky ) do plného léta ( lípa malolistá ) může takovéto včelstvo, je-li posilováno plásty se zavíčkovaným plodem, dorůst do síly hlavních včelstev.
Jinak může posloužit i jako oddělek k posílení hlavního včelstva.
To vše platí jen pro zdravá včelstva!!! Slabá nemocná včelstva ( nosematická,... ) neskýtají záruku dobrého rozvoje a navíc mohou nakazit i další včelstva, takováto včelstva se ruší vysířením.
Pro všechny případy je dobré si ponechat přes zimu zásobu záložních matek ( přebytky s chovu matek ).
Dají se zazimovat bud jako oddělek, či jako záložní včelstvíčko ( viz Minioptimal... polystyrénový úlek na 5 nízkých rámků, které jsou položeny vertikálně...na výšku ).
Oddělek se dá použít na jaře k posílení hlavních včelstev ( bud připojením celého oddělku nebo posílením přes rámky se zavíčkovaným plodem a včelami, jež pro jistotu důkladně porosíme vodou ( ,,mokré včely neútočí,, ) a vložíme ke kraji plodového tělesa posilovaného včelstva...pozor na nechtěný přenos matky! ).
Včelstvíčko v Minioptimalu se v půlce předjaří ( rozkvět jívy ) přeloží do normálního nástavku a ošetřuje se jako oddělek. Výhoda minioptimalu je minimalizace nákladů na zazimování jedné záložní matky.
Já osobně Minioptimali plním v říjnu, kdy oddělkami posiluji hlavní včelstva a matky z oddělků nechávám jako záložní. Do minioptimalu vkládám střídavě žemlovou souš a rámek plný zásob ( S+G+S+G+S(B)...s=souš,G=med,B=pyl ), přisypu cca 5 000 včel a přidám matku ( vše z oddělku ). Na jaře se minioptimal dá použít jako plemenáč.
( pozn. místo Minioptimalu se dá použít i obyčejný nástavek, který uteplíme, vhodně rozdělíme přepážkou a opatříme utepleným nízkým dnem ( nejlépe 1 cm )...včelstvíčko musí být dobře utepleno )
Včelaři s menším počtem včelstev potřebují více záložních matek na jednotku včelstev ( např. na 10 včelstev ) než-li včelaři s více včelstvy, nebot je pro ně ztráta jednoho včelstva daleko horší, a proto je potřeba si existenci včelstev více pojistit.
Před rozkvětem řepky je oplození matek problematické v tuto dobu je nevhodné včelstvo zachraňovat matečníkem.
Ono obecně je nevhodné hlavní včelstva zachranovat matečníkem, nebot než se vylíhne první plod, včelstvo znatelně zeslábne a poznáme to na výnosu.
Přeji mnoho úspěchů!

zdravím.........M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22323


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Nevaž si to (88.100.95.205) --- 21. 4. 2007
Karel 21.4.2007

Vážený příteli,jistě se dá s Tvými názory souhlasit,jenže to situaci v současné době nevyřeší.Pokud jsi nikdy nebyl nucen prodávat svůj med do výkupu,buď rád.Znamená to,že máš kolem 10 - 15 včelstev a máš ve svém okolí stálé odběratele,kteří jsou s Tvým medem spokojeni.To je dobře.
Také je možné,že nemáš včely žádné,kdož to ví? Co se týká grafů,které uvádíš,koho by to zajímalo,včelaři jsou vesměs venkovští lidé a stejně by jim nakonec neporozuměli.
Netřeba si myslet,že těm černým ptákům /jak jsi na ně přišel ? / nahrává náš ÚV ČSV , ten asi nejméně,ten jenom přihlíží,kam se naše včelařství řítí.Musíme doufat,že se vše časem k dobrému obrátí a bude zase dobře pro včely...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22322


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 21. 4. 2007
Re: Karel 21.4.2007 (22317)

Začnu odzadu - jestli to mají nemají lehké, nehodlám posuzovat. Vzali to dobrovolně.
Jestli dělají to, co se od nich očekává, at si posoudí členové - zaměstnavatelé.
Osobně vidím mnoho včelařů, kteří dělají ve svém volném čase velmi intenzívně pro včelařství relativně víc. Nedostávají za to prachy, spíš je do toho vkládají.

K otázce cen pp.Špačka, Halady a dalších se nehodlám vyjadřovat, jelikož snimi neobchoduji a nikdy jsem to nedělal. To je věc jejich obchodních partnerů. Že mají monopol je věc otázky proč jej mají a proč někomu vedení ČSV tento monopol pomáhá upevňovat a jaký k tomu mají mandát od členů, ÚV atd. A to je otázka na ně od nespokojených. Já se jen divím, že většině včelařů vadí Špaček a Halada a na druhé straně čtu ve Včelařství co čtu.
Bavím se a chehtám jako když jsem kdysi četl Rudé Právo - před roky přítel, nyná nepřítel a jiné veletoče.

Problém prodeje medu je v podstatě pseudoproblém.
Chtělo by to nějakou analýzu struktury včelařů a jejího vývoje. Dostupná data má sekretariát.
Stačí udělat grafy, jak se po pětiletkách měnila struktura včelařů ve vztahu k počtu včelstev, věku, výkupním cenám a pak se o nich můžeme bavit.

Ještě k výkupu a prodeji medu - že je to pseudoproblém je zřejmé z toho, že skutečné problémy se řeší. Protože ty bolí. Jak se přistupuje k prodeji medu?
Je to zástupný problém za který se toho snadno spousta nepořádku schová.

Kolik jednání UV bylo věnováno ekonomice, prodeji medu, je nějaká komise na prodej a propagaci medu, ví někdo jak bude probíhat kampaň na medu z EU? Aby se včelaři připravili a mohli se na kampaň napojit. Protože vzbudit zájem o produkt je jedna věc, druhá je, jak přivést zákazníka k sobě, aby nakoupil u včelaře. Nesedí zase někdo někde na informacích?
A kdo rozhoduje o nasměrování kampaně?

Pokud by prodej medu byl problém, tak to jsou otázky na které by asi většina včelařů měla chtít znát odpověď.

Ale nadávat na černý ptáky je jednoduší.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22321


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 21. 4. 2007
Re:Lukå 19.4.2007 - bezmateè.vèelstvo (22315) (22319)

zapoměl jsem dodat trubcokladná jde najít, trubčice ne!!

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:Luká 19.4.2007 - bezmate?.v?elstvo
> Datum: 21.4.2007 14:28:37
> ----------------------------------------
> Tady je zaměněn význam slov trubcokladná matka = matka která není oplozená nebo
> je již sterá a nemá zásobu spermatu takové včelstvo lze po odstranění matky
> spojit s jiným. Pak jsou trubčice což jsou včely které začali klást vajíčka
> která nebývají uložena na dně buňky a jen z některých se líhnou trubci Takové
> se zachránit dá ale není to ekonomické Nejlepší je, je vysypat kus od úlu a úl
> odstranit včely se vžebrají do ostatních a ty trubčice pokud se jim podaří
> vzlétnou do úlu nepustí Prázdný úl je pak volný pro první roj . Pokud pak
> budeme chtít ještě z toho úlu mít užitek tak jich tam můžeme nasypat víc a
> oddělit pro začátek mřížkou.
>
> PEPAN
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Neva si to <novic/=/seznam.cz>
> > Předmět: Luká 19.4.2007 - bezmate?.v?elstvo
> > Datum: 21.4.2007 12:41:25
> > ----------------------------------------
> > Lukáši,v dubnu se nenapravují včelastva která přezimovala bez
> > matky.Včelstva chováme proto,aby nám přinesla med.
> > Nějaké pokusy v dubnu s otevřeným plodem aby si to včelstvo vychovalo novou
> > matku jsou nesmyslem.
> > Moje rada pro Tebe i do budoucna je tato : v dubnu když je ve včelstvu
> > pouze zakladená trubčina / bezmatečné,či matka
> > je trubcokladná / aby se využily létavky,které tu budou ještě do 20 května
> > - odstavíme tento úl opodál,po 2 dnech opět na jiné místo,cca 4-5m a poté
> > toto včelstvo vysíříme,není mu pomoci.Létavky z tohoto včelstva posílí svým
> > sběrem ostatní dobrá včelstva na stanovišti a bylo by škoda je také
> > vysířit,když mohou pomoci rozvoji ostatních dobrých včelstev.Je zbytečná
> > obava z toho,že by mohly ublížit matce,ta je dobře chráněná svými včelami a
> > naopak
> > ty cizí létavky z trubcokladného včelstva to vemou s povděkem.Tak to tak
> > udělej a nepochybíš...
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22320


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 21. 4. 2007
Re:Lukå 19.4.2007 - bezmateè.vèelstvo (22315)

Tady je zaměněn význam slov trubcokladná matka = matka která není oplozená nebo je již sterá a nemá zásobu spermatu takové včelstvo lze po odstranění matky spojit s jiným. Pak jsou trubčice což jsou včely které začali klást vajíčka která nebývají uložena na dně buňky a jen z některých se líhnou trubci Takové se zachránit dá ale není to ekonomické Nejlepší je, je vysypat kus od úlu a úl odstranit včely se vžebrají do ostatních a ty trubčice pokud se jim podaří vzlétnou do úlu nepustí Prázdný úl je pak volný pro první roj . Pokud pak budeme chtít ještě z toho úlu mít užitek tak jich tam můžeme nasypat víc a oddělit pro začátek mřížkou.

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Neva si to <novic/=/seznam.cz>
> Předmět: Luká 19.4.2007 - bezmate?.v?elstvo
> Datum: 21.4.2007 12:41:25
> ----------------------------------------
> Lukáši,v dubnu se nenapravují včelastva která přezimovala bez
> matky.Včelstva chováme proto,aby nám přinesla med.
> Nějaké pokusy v dubnu s otevřeným plodem aby si to včelstvo vychovalo novou
> matku jsou nesmyslem.
> Moje rada pro Tebe i do budoucna je tato : v dubnu když je ve včelstvu
> pouze zakladená trubčina / bezmatečné,či matka
> je trubcokladná / aby se využily létavky,které tu budou ještě do 20 května
> - odstavíme tento úl opodál,po 2 dnech opět na jiné místo,cca 4-5m a poté
> toto včelstvo vysíříme,není mu pomoci.Létavky z tohoto včelstva posílí svým
> sběrem ostatní dobrá včelstva na stanovišti a bylo by škoda je také
> vysířit,když mohou pomoci rozvoji ostatních dobrých včelstev.Je zbytečná
> obava z toho,že by mohly ublížit matce,ta je dobře chráněná svými včelami a
> naopak
> ty cizí létavky z trubcokladného včelstva to vemou s povděkem.Tak to tak
> udělej a nepochybíš...
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22319


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 21. 4. 2007
Re:Radim 21.4.2007 / mobily a radary... (22312)

Nemám dojem že včely jsou pozadu za vegetací ba naopak se mi zdá , že jsou neobvykle před ní a k tomu chovu trubců již delší dobu se ukazuje že chov včelstev bez trubců je asi slepá cesta i v boji proti V:D:a nové poznatky ukazují větší výnos právě u včelstev s trubci
PODLE MNE TO MÁ LOGIKU

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Novotn? <novant/=/seznam.cz>
> Předmět: Radim 21.4.2007 / mobily a radary...
> Datum: 21.4.2007 10:03:47
> ----------------------------------------
> Radime,to myslíš vážně,spíše by to bylo k očekávání od přítele Stonjeka z
> Prahy.Přítel Stonjek se nám na čas odmlčel a je třeba pochopit,že s těmi
> elektron.zařízeními
> má své dlouholeté zkušenosti.Takže příteli,potvrď Radimovi,že ty bojové
> radary jsou pro včely nebezpečné.
> Jinak nám kvete vše najednou,nedočkaví nasazují medníky
> nehledě na to,že včely letos přírodu nedohánějí a jsou o 1 generaci
> pozadu.Letošní rok bude problémem i pro zkušené včelaře ale jistě si s tím
> poradí,ale asi bude medu méně.
> Ještě jedno pousmání - rada v posledním čísle Včelařství je
> takováto : chovejte mnoho trubců na 4 stavebních rámkách mezi plodem a
> potom se včely nerojí,neboť mají obavu že by se pak o ně nikdo
> nestaral.Přeji dobrý rok...
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22318


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Nevaž si to (88.100.95.205) --- 21. 4. 2007
Karel 21.4.2007

S Tvým názorem je zapotřebí jen souhlasit,máš v mnoha věcech pravdu.Ubývá a stárne ta stará garnitura včelařů a
tak by opravdu výkupní ceny medu neměly do budoucna být problém?Je tedy zapotřebí rozumět tomu tak,že Špačkové a Haladové přidají v budoucnu několik korun za jimi vykoupený med? Netřeba si to myslet,mají monopol v tomto odvětví a jistě se tomu budou bránit,protože by měli menší zisky.Ti ostatní pouze paběrkují a nemohou ovlivnit cenu.
Takže resumé - ze středních a větších včelařů se stanou včelaři ze záliby,sníží počty svých včelstev i když jim to bude líto a bude v budoucnu u nás převažovat převážná většina včelařů do 15 včelstev.Ti někteří naši drobní velkovčelaři pokud by tyhle podmínky přetrvávaly a mohli zaplatit sezonní pracovníky bez kterých se nemohou obejít,nezbohatnou a mají pouze dvě možnosti,buďto rozšířit podnik a nebo toho zanechat.Rozšířit stanoviště
znamená velké území v okolí s problémy nájmu atd.,náklady na pohonné hmoty které jsou také veliké,nové úly,a ostatní zařízení k tomuto provozu.Těžko to vidět do budoucna dobře. Či by pomohla EU ? Tomu už nikdo nevěří.
Představitelé ČSV to také nemají lehké,netřeba jim závidět.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22317


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 21. 4. 2007
Re: stanovisko DUBEN vcely a mobily (22309) (22310)

Na ubývání včelstev u nás v Česku mnohem více než cokoli jiného působí nízké ceny ve výkupu medu .....
.........
Úbytek včelstev je zřejmě způsoben úbytkem včelařů :-)
Pokud mluvíme o včelstvech evidovaných.
Problém s odbytem a cenou je vždycky u všech výrob a je limitujícím faktorem. U medu, aut, obilí(tady budou zase letos boje zpracovatelů o nízkou cenu a strašení s hladomorem - světová cena prý utěšeně stoupá :-) ) a u většiny dalších produktů určených k volnému prodeji.
Problém prodeje včelích produktů nebude asi větší než u jiných, protože to by jinak nerostl počet včelstev u velkovčelařů, kteří jsou na prodeji závislí. Může někdo vysvětlit tento rozpor?
Ubývá a stárne skupina malovčelařů - tady by výkupní ceny neměly být vůbec problémem. Problém je, že není dostatečný příliv nových včelařů.
ČSV dělá politiku uzavřené sekty. Nebo kolik akcí pro nové včelaře dělá? Kolik hobby včelařů se vzdělává v Navrkách a nakolik vyjde jeden absolvent kursu.
Pěkná analýza byla od P. Texla v MV a taky pěkné akce které s PSNV dělá. Škoda že mu neprošel projekt u kraje na vzdělávací centra pro mladé včelaře.
Pokud by ČSV produkovala takové akce, asi by nebyl problém s novými včelaři.
Taktéž je třeba vzít v úvahu, že jsme asi převčelenou zemí.
A stávající počet včelstev bude zřejmě ještě možné redukovat aniž by nastal nějaký problém.
A pokud nastane, třeba zemědělcům a ovocnářům, je to jednoduché - alespoň od té doby co lidstvo vynalezlo peníze. Zaplatí si za opylování a přísun.

Problém pro hobby včelaře nastane, pokud se povede projekt Cechu. Tedy vytvoření dotované linky od velkovčelařů do supermarketů s podporou reklamní akce EU-ČSV. Viz zápis z jednání cechu a ČSV.

Až bude český med bežně nabízen v supermarketech s reklamou placenou i členy ČSV :-), asi jim ubydou jejich zákazníci. proč jezdit někam na venkov, do lesa atd, když stejně kvalitní med koupím v supráku? A bude tam na něj směrována reklama.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22316


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Nevaž si to (88.100.95.205) --- 21. 4. 2007
Lukáš 19.4.2007 - bezmateč.včelstvo

Lukáši,v dubnu se nenapravují včelastva která přezimovala bez matky.Včelstva chováme proto,aby nám přinesla med.
Nějaké pokusy v dubnu s otevřeným plodem aby si to včelstvo vychovalo novou matku jsou nesmyslem.
Moje rada pro Tebe i do budoucna je tato : v dubnu když je ve včelstvu pouze zakladená trubčina / bezmatečné,či matka
je trubcokladná / aby se využily létavky,které tu budou ještě do 20 května - odstavíme tento úl opodál,po 2 dnech opět na jiné místo,cca 4-5m a poté toto včelstvo vysíříme,není mu pomoci.Létavky z tohoto včelstva posílí svým sběrem ostatní dobrá včelstva na stanovišti a bylo by škoda je také vysířit,když mohou pomoci rozvoji ostatních dobrých včelstev.Je zbytečná obava z toho,že by mohly ublížit matce,ta je dobře chráněná svými včelami a naopak
ty cizí létavky z trubcokladného včelstva to vemou s povděkem.Tak to tak udělej a nepochybíš...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22315


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78508 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 22315 do č. 22375)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu