75991

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Eman (194.149.115.254) --- 23. 4. 2007
Nevaž si to (88.100.95.205)

Příteli Nevaž si to(88.100.95.205)

Na příspěvky se odpovídá kliknutím vpravo na odkaz Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22328

Tím vznikne vazba mezi příspěvky a lepší orientace pro ostatní čtenáře. A budou také mít smysl i další odkazy vpravo:
Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek

Zobrazit
celé
vlákno

Pokud by tento tvůj příspěvek (za dvojtečkami) měl ještě za tečkami mezery (aby se lépe četl), neviděl bych na něm jedinou chybu a souhlasím se vším a taky to tak cítím.
Sám věřím na neviditelnou ručičku trhu, za kterou občas tahají viditelné zájmy nátlakových skupin. Statistika zatím neukazuje velký úbytek včelstev (jen 5%). Další trend vidím v posilování komerčních včelařů a odpadání některých starších včelařů s 30-60 včelstvy, kteří dosud vozili med do výkupu. Ti střední, co med dokáží prodat "ze dvora", nebo na tržištích, ti zůstanou ve hře. Uvidíme jak se to projeví v celkové statistice.

:::::::::::::::::::::::::::::::
Ubývá a stárne ta stará garnitura včelařů a tak by opravdu výkupní ceny medu neměly do budoucna být problém?Je tedy zapotřebí rozumět tomu tak,že Špačkové a Haladové přidají v budoucnu několik korun za jimi vykoupený med? Netřeba si to myslet,mají monopol v tomto odvětví a jistě se tomu budou bránit,protože by měli menší zisky.Ti ostatní pouze paběrkují a nemohou ovlivnit cenu.
Takže resumé - ze středních a větších včelařů se stanou včelaři ze záliby,sníží počty svých včelstev i když jim to bude líto a bude v budoucnu u nás převažovat převážná většina včelařů do 15 včelstev.Ti někteří naši drobní velkovčelaři pokud by tyhle podmínky přetrvávaly a mohli zaplatit sezonní pracovníky bez kterých se nemohou obejít,nezbohatnou a mají pouze dvě možnosti,buďto rozšířit podnik a nebo toho zanechat.Rozšířit stanoviště
znamená velké území v okolí s problémy nájmu atd.,náklady na pohonné hmoty které jsou také veliké,nové úly,a ostatní zařízení k tomuto provozu.Těžko to vidět do budoucna dobře. Či by pomohla EU ? Tomu už nikdo nevěří.
Představitelé ČSV to také nemají lehké,netřeba jim závidět.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22333


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Leoš (213.19.51.58) --- 23. 4. 2007
Re: Nevaž si to (88.100.95.205)

Děkuji za informace. Jsem zde opravdu poprvé, takže jsem rád za rady, které se mi pomohou zorientovat. Jinak k těm úbytkům včelstev - nevím kdo to spočítal, ale údajně je pro řádné opylení ČR zapotřebí 650 000 včelstev (tato čísla se mírně rozcházejí, některé prameny udávají i vyšší čísla. Když jsem tato čísla použil na německém včelařském fóru jako argument, způsobil jsem malé pozdvižení. Němci mají ( dle odpovědi ) necelých 600 000 včelstev a jejich rozloha území se s tou naší nedá srovnávat. Takže i kdyby ubylo více než 5%, není to žádný důvod k panice. Čeští včelaři se musejí naučit podnikat v oblasti včelařství a především spoléhat sami na sebe.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22334


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
A.Turčáni (62.168.124.222) --- 23. 4. 2007
Re: Nevaž si to (88.100.95.205)

Týmto problémom som sa zaoberal, pred 10 rokmi, keď sa u nás stav včelstiev rapídne znížil vďaka morovej rany V.D. a bilo sa na poplach.
Keď som vychádzal s potreby včiel na ha pôdy (odpočítal som zalesnené plochy), zistil som, že pre Slovensko vďaka priemernej vzdialenosti dedín od seba niečo 2,2km a v každej dedine sú včely, vyšla mi potreba včelstiev na dokonalé opelenie ovoc. stromov, krov a poľnohospodárskych plodín, niečo cez 200 tisíc včelstiev.
Potom na dvojnásobnú plochu v Česku by hádam stačilo niečo cez 400 tisíc včelstiev. Tam kde sú vzdialenosti väčšie a osevy sú na 50 a viac ha sa musí počítať i tak s dovezením včelstiev, kde by (aspoň tam) mal užívateľ včelárovi priplatiť za opeľovanie.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22336


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 23. 4. 2007
Re: Neva si to (88.100.95.205)

Já myslím, že se takhle nedá uvažovat, že je nějaký počet včel na opylení
potřebný a když jich bude méně, že bude nějaký krach. Příroda se přizpůsobí.
Když ten květ včela neopylí druhý den po rozkvětu, tak květ neodkvete a
pokvete třeba ještě dalších 14 dnů, dokud si na něho nějaká včela cestu
nenajde. Nebo pokud nezavane vítr a nepřinese pyl z nějakého jiného květu.
taky jsou i jiní opylovači, čmeláci a nakonec brouci, mouchy atd, kteří v
květech hledají sladkou šťávu. Taky hlavně divoké rostliny se většinou
rozmnožují vegetativně rozrůstáním, rozmnožování semenem je kolikrát jen
jako doplněk. Každoroční opylování nejvíc potřebují jednoleté rostliny a to
jsou u divokých prakticky jen rostliny průkopníci, to je ty, které se
objevují první rok, dva na odkryté půdě. Ze včelařských třeba ohnice,
hořčice nebo komonice. Jednoletá je většina polních plevelů, pokud by nebyly
včely, objevovaly by se asi méně. Absence opylování včelami by se tedy
projevila v znevýhodnění rostlin, které spoléhají na rozmnožování hlavně
semeny, jejich místo by zabraly rostliny, které se rozmnožují hlavně
vegetativně. A projevilo by se za roky až desítky let. za roky u vytrvalých
rostlin s krátkou životností a desítky let u třeba lip a javorů, kdy je nyní
běžné, že každý takový strom rozsévá každý rok pomocí větru semena do stovek
metrů daleko. Otázka je, jak moc by se posunula ta rovnováha směrem k
nekvetoucím rostlinám. Pravděpodobně není žádná ostrá hranice od běžné naší
krajiny, kde jsou co kilometr v nějaké zahradě včely po krajinu, kde včelaři
ze záliby skončili, pro komerční včelaře to je nevýnosné a kvalitní
přirození opylovačí jako čmeláci a včely samotářky tam vyhubilo znečištění
prostředí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 23, 2007 12:02 PM
Subject: Re: Neva si to (88.100.95.205)


> Týmto problémom som sa zaoberal, pred 10 rokmi, keď sa u nás stav
včelstiev
> rapídne znížil vďaka morovej rany V.D. a bilo sa na poplach.
> Keď som vychádzal s potreby včiel na ha pôdy (odpočítal som zalesnené
> plochy), zistil som, že pre Slovensko vďaka priemernej vzdialenosti dedín
> od seba niečo 2,2km a v každej dedine sú včely, vyšla mi potreba včelstiev
> na dokonalé opelenie ovoc. stromov, krov a poľnohospodárskych plodín,
niečo
> cez 200 tisíc včelstiev.
> Potom na dvojnásobnú plochu v Česku by hádam stačilo niečo cez 400 tisíc
> včelstiev. Tam kde sú vzdialenosti väčšie a osevy sú na 50 a viac ha sa
> musí počítať i tak s dovezením včelstiev, kde by (aspoň tam) mal užívateľ
> včelárovi priplatiť za opeľovanie.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22338


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Leoš (213.19.51.58) --- 23. 4. 2007
Re: Nevaž si to (88.100.95.205)

Nejsem sice žádný početní analytik, ale vypadá to, že ta úvaha - 400 000 včelstev, by klidně mohla být správná. Možná, že se téhle hranice v brzké době dočkáme a pak si budeme moci ověřit v praxi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22339


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 23. 4. 2007
les se snů?kou

Co se týká včelaření v budoucnosti, připadá mi, že se tam postupně projeví
vývoj, který vidím v mnohem rychlejší podobě u myslivců. Někteří vlastníci
větších pozemků se dali k myslivcům a začali ovlivňovat a být voleni do
funkcí v jejich organizacích a to na úkor vlivu dříve velkých myslivců,
kteří ale pozemky nevlastní. Podobně, ale mnohem na delší dobu vidím ten
vývoj ve včelaření. Noví větší včelaři budou chtít využít své pozemky. U
vlastníka polí - zemědělce je to jasné. Včelstva jsou potřebná k opylování a
bez nich je výnos znatelně menší plus navíc má zemědělec zajištěnou dopravu.
U lesa se v současné době počítá jen s výnosem za dřevo a proto jednotliví
vlastníci chtějí sázet hlavně smrkové monokultury, protože u těch je ten
výnos za dřevo největší, ale je až za 60 - 80 let po zasázení. Naskýtá se
otázka, jestli by nebylo lepší využití lesa, kdyby v části lesa byly
nektarodárné stromy a tudíž by bylo možno počítat po většinu životnosti lesa
s výnosem za med z těchto stromů. Podle tabulek, co jsem viděl, hektar lípy
nebo javoru klenu má dát od 500 do 1200 kg sladiny. Třeba vlastník 10
hektarů lesa by při sázení do těch 10 hektarů vtrousil mezi smrky asi hektar
javoru klenu, hektar lípy malolisté, hektar lípy velkolisté a třeba půl
hektaru raně kvetoucích dřevin jako jsou javory mléče, třešně ptačí, vrby,
olše atd kolem nějakého místa ve středu určeného pro včelařské stanoviště.
Na takovém místě by se pak dalo čekat poprvé po asi 20 letech po vysázení
pro nějakou desítku včelstev snůška ke konci května z javoru klenu, snůšku
ke konci června z lípy velkolisté a snůšku ke konci července z lípy
malolisté a to potom každý rok až do vykácení. Nepočítal jsem to, ale dá se
předpokládat, že každoroční výnos za med po dobu 40 - 60 let by převýšil
pokles výnosů za dřevo za ty hektary, kde místo smrku byly ty listnáče.
Jinak čím dále častěji se uvádí, že v souvislosti s oteplováním a s
periodami sucha a povodní budou čistě smrkové monokultury čím dále více
citlivé na škůdce a jednou z možností, jak tu odolnost zvýšit bude právě
vysazování 20 - 30 % listnáčů k smrkům do produkčních lesů. Zatím se to
uvádí hlavně teoreticky, ale pokud se toto zavedlo do praxe, byla by
propagace sázení javorů a líp velice dobrá možnost zlepšení lesní snůšky.

R. Polášek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22340


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
karel-zak (e-mailem) --- 23. 4. 2007
RE: les se snÚ�kou

I když se to veřejnosti nezdá, není myslivost jednoduchá zábava samého střílení, jak ji ukazují v televizi, a pro vlastníky polí je to často nejen životní orientace, ale i potřeba - nejen regulace škodné, ale od dob císaře pána byl lov nezanedbatelnou hospodářskou činností atd.
Takže pokud dotační politika versus cena dřeva bude přát lípě, sázejme ji. Ale jinak - zkuste si zasadit třeba jedli, do pár let je máte ořezané.

K. Zak


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Radim Pol??ek
Sent: Monday, April 23, 2007 1:28 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: les se sn?škou

Co se týká včelaření v budoucnosti, připadá mi, že se tam postupně projeví
vývoj, který vidím v mnohem rychlejší podobě u myslivců. Někteří vlastníci
větších pozemků se dali k myslivcům a začali ovlivňovat a být voleni do
funkcí v jejich organizacích a to na úkor vlivu dříve velkých myslivců,
kteří ale pozemky nevlastní. Podobně, ale mnohem na delší dobu vidím ten
vývoj ve včelaření. Noví větší včelaři budou chtít využít své pozemky. U
vlastníka polí - zemědělce je to jasné. Včelstva jsou potřebná k opylování a
bez nich je výnos znatelně menší plus navíc má zemědělec zajištěnou dopravu.
U lesa se v současné době počítá jen s výnosem za dřevo a proto jednotliví
vlastníci chtějí sázet hlavně smrkové monokultury, protože u těch je ten
výnos za dřevo největší, ale je až za 60 - 80 let po zasázení. Naskýtá se
otázka, jestli by nebylo lepší využití lesa, kdyby v části lesa byly
nektarodárné stromy a tudíž by bylo možno počítat po většinu životnosti lesa
s výnosem za med z těchto stromů. Podle tabulek, co jsem viděl, hektar lípy
nebo javoru klenu má dát od 500 do 1200 kg sladiny. Třeba vlastník 10
hektarů lesa by při sázení do těch 10 hektarů vtrousil mezi smrky asi hektar
javoru klenu, hektar lípy malolisté, hektar lípy velkolisté a třeba půl
hektaru raně kvetoucích dřevin jako jsou javory mléče, třešně ptačí, vrby,
olše atd kolem nějakého místa ve středu určeného pro včelařské stanoviště.
Na takovém místě by se pak dalo čekat poprvé po asi 20 letech po vysázení
pro nějakou desítku včelstev snůška ke konci května z javoru klenu, snůšku
ke konci června z lípy velkolisté a snůšku ke konci července z lípy
malolisté a to potom každý rok až do vykácení. Nepočítal jsem to, ale dá se
předpokládat, že každoroční výnos za med po dobu 40 - 60 let by převýšil
pokles výnosů za dřevo za ty hektary, kde místo smrku byly ty listnáče.
Jinak čím dále častěji se uvádí, že v souvislosti s oteplováním a s
periodami sucha a povodní budou čistě smrkové monokultury čím dále více
citlivé na škůdce a jednou z možností, jak tu odolnost zvýšit bude právě
vysazování 20 - 30 % listnáčů k smrkům do produkčních lesů. Zatím se to
uvádí hlavně teoreticky, ale pokud se toto zavedlo do praxe, byla by
propagace sázení javorů a líp velice dobrá možnost zlepšení lesní snůšky.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22341


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
A.Turčáni (62.168.124.222) --- 23. 4. 2007
Re: les se snů?kou

Podle tabulek, co jsem viděl, hektar lípy
nebo javoru klenu má dát od 500 do 1200 kg sladiny

Mal som k dispozícii výskumnú úlohu, v ktorej po viac rokov sledovali mednatosť líp (množstvo nektáru vyprodukované kvetmi), no výsledky boli pre mňa sklamaním. Autori výskumu dokázali, že hektár dospelého lipového porastu vyprodukuje také množstvo (pri priaznivom počasí), na ktoré postačuje 5 včelstiev, celkovo to bolo 100kg.
Lipové porasty vyprodukujú pri dobrom rozmnožení vošiek oveľa viac medovicového medu, lenže tu sa už nedá hovoriť o lipovom mede.
Mám vlastné skúsenosti s lipami, ktoré rastú v mojom okolí vtrúsené medzi dubinu a za 25 rokov, som nezistil, aby tieto lipy produkovali nektár. Duby lipu pohltili, má veľmi málo kvetu a možno to robí aj stanovište. Pre včely je rozhodne lepšie a priaznivejšie, keď 100 líp rastie samostatne na 1 ha ako medzi inými stromami.
otázka spočíva v tom, ktorý majiteľ lesného územia bude vysádzať lipové stromy len preto, že včely budú môcť na nich zbierať nektár pre iného majiteľa než je on. Rentabilita majiteľa lipového lesa bude nízka a on potrebuje stromy, ktoré rastú rýchlo, drevo je vyhľadávané, lebo on ho dobre speňažiť a pod. A máme tu známy uzavretý kruh, z ktorého sa nedá uniknúť. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22345


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Leoš (213.19.51.58) --- 23. 4. 2007
Re: les se snů?kou

Celé se mi to zdá jako utopie. Pokud dnes zasadím lesní porost, těžko mohu očekávat nějaký zisk - za svého života. Možná kdybych byl ve věku dětí v mateřské školce . . .
Smrk - 60 až 80let
Lípa - 30 až 40 let.
Nevím, ale představa, že 30 let udržuji hektary lesa, abych se poté dožil snad nějaké snůšky. Nic ve zlém, ale nějak se mi to opravdu nezdá.

Leoš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22347


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 24. 4. 2007
Re: les se snu?kou

Osamocený javor nebo lípa začíná kvést tak v 15 roce. Lípa nebo javor v
zápoji v lese o takových 5 - 10 let později. Pokud sází dvacetiletý, využije
hlavně tu snůšku, kácení se asi nedožije. Ale to je v lesním hospodářství
normální a není to důvod proč lesy nesadit.
Jinak u nás v okolí jsme měli v lesích hodně javorů a lip díky
socialistickému nepořádku. Pravděpodobně po znárodnění lesů došlo k místnímu
vyřezávání kvalitních stromů a k zarůstání původně svažitých kousků pastvin
pro drobný dobytek nálety a z toho hodně lípami a javory. Taky smrkové
monokultury sázené za socialismu se nechaly často zarůst nálety listnáčů.
Taky ve vesnici zůstalo hodně lip kolem potoků a tehdejších náhonů,
vysázených u domů atd. To všechno mizí. Ve vesnicích se u domů a v zahradách
lípy kácejí a nové se nesázejí, lidem vadí padající listí na podzim. V
lesích soukromí vlastníci těží dřevo na topení, lesy probírají a lípa je
jedna z prvních na řadě nebo je rovnou kácejí celé a sázejí tam smrky. Kolem
potoků likvidují staré lípy a místo nich tam sázejí většinou tvrdý luh,
jasany, duby a podobné, nebo jestli to je v blízkosti města, naklušou
projektanti parkových úprav a navalí tam cizokrajné okrasné keře. Zkrátka
pokud to tady bude pokračovat dále, za nějakých 10 - 20 let nebude tady
žádná lesní snůška kromě občasné medovice ze smrků a dubů. Nebude snůška ke
konci května z javorů klenů, nebude snůška v polovině června z malin
rostoucích na pasekách a nebude snůška v červenci z lip. Bude snůška možná v
dubnu z rostlin kvetoucích po listnatými stromy, bude snůška v květnu z
řepky a z toho, co kvete na krajích lesa v trávě a potom už nic, maximálně v
červenci podpůrná snůška pylu z ostružin na krajích lesa. Zatím je tady ten
proces tak v polovině, pořád má ještě smysl chovat nějakou desítku včelstev,
protože v lese něco přinesou v květnu, červnu i červenci ale jestli to tak
bude pokračovat, smysl to mít přestane. Nebude mít cenu chovat včely kvůli
řepce, jedné, dvou jarních snůšek a potom je dva měsíce udržovat na cukru a
potom ještě nakrmit na zimu. A pokud se nebudou jednotliví majitelé lesa
tlačit nebo navádět k vysazování těchto stromů teď, kdy se ještě pořád
kácejí lesy "uzrálé" za socialismu a vysazují, až bude ta vlna kácení pryž,
budou stromky už zasazené, budou růst a nikdo nebude dodatečně nic
přisazovat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Leo" <Ardenus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 23, 2007 8:13 PM
Subject: Re: les se snu?kou


> Celé se mi to zdá jako utopie. Pokud dnes zasadím lesní porost, těžko mohu
> očekávat nějaký zisk - za svého života. Možná kdybych byl ve věku dětí v
> mateřské školce . . .
> Smrk - 60 až 80let
> Lípa - 30 až 40 let.
> Nevím, ale představa, že 30 let udržuji hektary lesa, abych se poté dožil
> snad nějaké snůšky. Nic ve zlém, ale nějak se mi to opravdu nezdá.
>
> Leoš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22353


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Leoš (213.19.51.58) --- 24. 4. 2007
Re: les se snu?kou

Lesní snůšku jsem neměl nejméně 5 let, včelstva orientuji na snůšku z řepky - průměrný výnos za posledních 5 let jen z řepky mám 23 kg medu ( při stavu 30-ti včelstev). Následující snůšku už mám jen jako bonus. Takže nevím kde brát jistotu, že jen kvůli řepce se nevyplatí včelařit. A z lesy bych to opravdu neviděl - jako s ostatními věcmi týkajících se včelařství - nijak černě. Můj děda ( včelař) vysázel na rozloze 0,5 hektaru jívy a lípy pro včely. Každoroční údržba tohoto kousíčku minilesa mi bere tolik času, že z hlediska nějakého kladu z hlediska zisku medu či pylu nestojí za řeč.

Leoš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22356


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 24. 4. 2007
Re: les se snu?kou

V červnu, červenci držíš včely na cukru, aby neumřely hlady?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Leo" <Ardenus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 24, 2007 1:13 PM
Subject: Re: les se snu?kou


> Lesní snůšku jsem neměl nejméně 5 let, včelstva orientuji na snůšku z
řepky
> - průměrný výnos za posledních 5 let jen z řepky mám 23 kg medu ( při
stavu
> 30-ti včelstev). Následující snůšku už mám jen jako bonus. Takže nevím kde
> brát jistotu, že jen kvůli řepce se nevyplatí včelařit. A z lesy bych to
> opravdu neviděl - jako s ostatními věcmi týkajících se včelařství - nijak
> černě. Můj děda ( včelař) vysázel na rozloze 0,5 hektaru jívy a lípy pro
> včely. Každoroční údržba tohoto kousíčku minilesa mi bere tolik času, že z
> hlediska nějakého kladu z hlediska zisku medu či pylu nestojí za řeč.
>
> Leoš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22357


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Leoš (213.19.51.58) --- 24. 4. 2007
Re: les se snu?kou

V červnu jsou maliny, svazenka ( v normálním roce, ne letos) a v červenci začínám krmit - podle snůšky. A pokud se procházím lesem - malin je je čím dál víc. Soukromý vlastníci se s čištěním lesa moc nezabývají - stojí to peníze a státní lesy už vůbec ne.

Pokud bych ti měl dát za pravdu s těmi pesimistickými výhledy na budoucnost lesů, můžem stejně tak tvrdit, že za deset let nebudou u nás včelaři. Jenže oni budou.

Jen pro informaci - dotace na zalesňování co se týká smíšených lesů jsou vyšší než na smrkovou monokulturu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22359


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 24. 4. 2007
Re: les se snu?kou

Právě co se týká malin, tak já mám zkušenosti opačné. U nás za socialismu
přešel lesník kolem spousty hektarů lesa jedenkrát za rok, takže mu žádné
maliny ani nálety dusící vysazené stromky nevadily. Nyní, kdy tak co dva
hektary lesa je jiný vlastník, tak ti to, co vysadili, sami každý rok
pečlivě čistí od malin a ostružin a náletů a ti, co ještě nevysadili, každý
rok na podzim si přijedou do lesa pro dřevo na topení. Jsou přirozeně i
výjimky, někteří se k tomu ještě nedostali nebo budou muset čekat aspoň 20
let, než budou moci kácet nebo se o lesy soudí. Ale obecně tady směřují lesy
od různě smíšeného lesa se spoustou snůšky k lesním plantážím, kde toho moc
nebude. Ty maliny a ostružiny a ostatní tak někde na krajích lesa, ale
nějaké plochy, že by třeba hektar vykáceli a 5 roků tam ty maliny volně
rostly, než by tam zasadili stromky, jako to bylo za socíku, tak to ne.
Zatím ještě pořád mám snůšku v květnu z nějakých javorů a v červenci a tak
do poloviny srpna z lip, ale kdoví jak dlouho.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Leo" <Ardenus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 24, 2007 2:08 PM
Subject: Re: les se snu?kou


> V červnu jsou maliny, svazenka ( v normálním roce, ne letos) a v červenci
> začínám krmit - podle snůšky. A pokud se procházím lesem - malin je je čím
> dál víc. Soukromý vlastníci se s čištěním lesa moc nezabývají - stojí to
> peníze a státní lesy už vůbec ne.
>
> Pokud bych ti měl dát za pravdu s těmi pesimistickými výhledy na
budoucnost
> lesů, můžem stejně tak tvrdit, že za deset let nebudou u nás včelaři.
Jenže
> oni budou.
>
> Jen pro informaci - dotace na zalesňování co se týká smíšených lesů jsou
> vyšší než na smrkovou monokulturu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22363


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
A.Turčáni (62.168.124.222) --- 23. 4. 2007
Re: Nevaž si to (88.100.95.205)

Týmto problémom som sa zaoberal, pred 10 rokmi, keď sa u nás stav včelstiev rapídne znížil vďaka morovej rany V.D. a bilo sa na poplach.
Keď som vychádzal s potreby včiel na ha pôdy (odpočítal som zalesnené plochy), zistil som, že pre Slovensko vďaka priemernej vzdialenosti dedín od seba niečo 2,2km a v každej dedine sú včely, vyšla mi potreba včelstiev na dokonalé opelenie ovoc. stromov, krov a poľnohospodárskych plodín, niečo cez 200 tisíc včelstiev.
Potom na dvojnásobnú plochu v Česku by hádam stačilo niečo cez 400 tisíc včelstiev. Tam kde sú vzdialenosti väčšie a osevy sú na 50 a viac ha sa musí počítať i tak s dovezením včelstiev, kde by (aspoň tam) mal užívateľ včelárovi priplatiť za opeľovanie.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22337


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu