78148

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 6. 10. 2012
Re: Re: fumigace-dĹŻraznĂŠ varovĂĄnĂ­ !!!

Josefe, já jsem byl teď 3 roky v zahraničí. Nebýt kamarádů, kteří mně řekli,
dej si pozor, nějak se zvyšuje počet roztočů, třeba bych měl taky problém.
Podobně je na tom řada jiných, kteří třeba špatně vidí, jsou zrovna nemocní
atd. Ti brtníci stejně na varování reagovat nebudou. A pokud se budou
rozmáhat třeba krádeže, jak o tom dnes referoval pan Sláma, tak pokud
nějakému napůl kreténovi zachráním včely a on úpotom nepůjde krás ke mně,
tak super!! Co si na nich vezmeš?Ať si chovají ty svoje chcípáky aspoň mám
vyšší infekční tlak roztočů a virů z okolí pro účely selekce, bez nich bych
nebyl tam, kde jsem dnes..

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>

Datum: 6. 10. 2012

Předmět: Re: fumigace-důrazné varování !!!
"Ja spis zasnu,ze davame nejake varovani,protoze za zdravotni stav vcelstev

odpovida vcelar a nikdo jiny! Proc mame nekomu sdelovat,pozor! Mas ve

vcelstvu roztoce.Odevzdej to a to,udelej to a to.Zduvodneni,ze chranime

vlastni vcely je jenom alibismus z nasi strany a drzi vcelstva jinych,ktera

by padla.At si kazdy rika co chce,dokud budem nekoho porad vodit za

rucicku,nehnem se ani o krok..JosPr"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58919


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

CERVENY (85.207.106.2) --- 6. 10. 2012
vyvareni vosku vyvyjecem pary

PROSIM O POSKYTNUTI VASEHO NAZORU O VYVARENI VOSKU VYVYJRCEM PARY

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58918


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Peggi (78.136.162.50) --- 6. 10. 2012
Re: fumigace-důrazné varování !!! (58909) (58914) (58916)

Tohle všechno co se tu píše už mám za sebou!Dnes již nikoho na nic neupozorňju(ono to nemá cenu)Teď chodím a pozoruji včelstva na různých stanovištích a sleduju jak se to vyvíjí.Můj odhad je,že v naší oblasti odešla nebo ještě odejde 30% včelstev.Omyl většiny chovatelů je,že potřebuje honem léčit,ale já nevím o léčivu na virozu a že jich známe dost.Přeji zodpovědným radost a potěšení ze zdravých včelstev.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58917


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.45) --- 6. 10. 2012
Re: fumigace-důrazné varování !!! (58909) (58914)

Ja spis zasnu,ze davame nejake varovani,protoze za zdravotni stav vcelstev odpovida vcelar a nikdo jiny! Proc mame nekomu sdelovat,pozor! Mas ve vcelstvu roztoce.Odevzdej to a to,udelej to a to.Zduvodneni,ze chranime vlastni vcely je jenom alibismus z nasi strany a drzi vcelstva jinych,ktera by padla.At si kazdy rika co chce,dokud budem nekoho porad vodit za rucicku,nehnem se ani o krok..JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58916


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 6. 10. 2012
Modrý a zelený med

http://www.novinky.cz/koktejl/280663-vcely-ve-francii-olizuji-odpad-z-bonbonu-a-produkuji-modry-a-zeleny-med.html

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58915


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 6. 10. 2012
Re: fumigace-důrazné varování !!! (58909)

"Ano,první úhyny na Varroa destructor-Liberecký kraj,Semilsko.Na našem stanovišti tři včelstva "padla".Jelikož panuje silná loupeživost včel,natahaly roztoče i do ostatních včelstev.Žádal jsem o dřívější fumigaci,ale ZO ještě nedostalo léčivo.Léčím kyselinou mravenčí a čekám na Varidol.Okolní včelaři víceméně Varroa teď neřeší.Spoléhají na fumigaci od Spolku."



Zdá se, že letos bude opět "zajímavá" zima. Jenže není už skoro jedno, jestli fumigace bude nyní nebo ke konci října? Zimní generace včelstva je už dávno udělána a pokud je roztoči poškozena, žádná fumigace s tím nic nenadělá. Ani naopak, pokud jsou zimní včely zdravé a odolné, žádní roztoči natahaní loupeží z okolních včelstev s tím už taky nic nenadělají. A pokud se aerosol v prosinci udělá správně, případně pokud se včely ještě ošetří v předjaří, ti natahaní roztoči se přece zlikvidují. A pokud se jedná o virové nákazy, zdravá životaschopná nepřešlechtěná včelstva by se s nimi měla vypořádat.

Vidím jediný teoretický důvod, kdy by bylo vhodné fumigaci udělat co nejdřív. Kdyby byla včelstva roztoči prakticky stoprocentně poškozena a stále ještě silná včelstva tak odsouzena k zániku. Potom by se mohlo zkusit to, že by se fumigací roztoči zničili co nejdřív a potom by se pokrmováním mohly včely přimět k podzimnímu plodování, aby generace zimních poškozených včel ještě dřív, než odejde, vychovala nějaké nepoškozené včely. A následně, jak by síla včelstev ubývala, by se včelstva musela spojovat, dokud by všechny poškozené včely neodešly a zůstaly by jen nepoškozené zimní včely v dostatečné síle pro přežití zimy. Jak by to ale bylo účinné v praxi, nevím, nejspíš moc ne.

Co se týká čekání na léčivo, není to znakem čistě jen neschopných funkcionářů? 1 lahvička stojí ZO, pokud si pamatuji, 10 - 15 Kč, udržovat tedy meziroční zásobu léčiva je tedy z finančního hlediska marginálie. Stačí jedna pořádná krabice v chladu někde v garáži u baráku, v zimě přemístit někde, kde nemrzne a je to.....
Zrovna nedávno mi psal důvěrník, že letos naše ZO nebude kupovat léčivo, protože má zásoby a že fumigace bude kolem 20 nebo později, protože hlavní léčitel ZO má ve svých včelách ještě hodně plodu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58914


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.9.128) --- 6. 10. 2012
Re: Re: fumigace-dĹŻraznĂŠ varovĂĄnĂ­ !!! (58912)

Chtělo by to zapojit veřejná média do řešení problému.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58913


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 5. 10. 2012
Re: Re: fumigace-dĹŻraznĂŠ varovĂĄnĂ­ !!!

hlavně se bojím, aby to nevedlo k tomu, že nejací bývalí funkcionáři zase
nedojednávali dotace pro neschopné včelaře, jinak se situace bude opět za 2-
3 roky opakovat. Problém, který nastínil Karel je naprosto reálný, taky jsem
před pár lety měl problém.


---------- Původní zpráva ----------

Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>

Datum: 5. 10. 2012

Předmět: Re: fumigace-důrazné varování !!!
"AM:

Nezapomínejte ovšem, že všechno zlé je k něčemu dobré. Jsem toho názoru, že

čím víc včelstev padne na VD, tím lépe.



-----------



V podstatě je to asi jediná cesta. Problém je v době kolapsů v okolí udržet

vlastní včely zdravé.



Tady již nejde o VD. Můžeme mít Gabony, odpařovače, kyselinu šťavelovou,

ale problém je, že z kolabujících včelstev se do našich včelstev dotávají

nemocné a infikované včely.



A já mám od 2008 zkušenost, že i bez VD je takové včelstvo velmi

nebezpečné.



Kolabující přežívající včelstva bez VD (třeba až v roce 2008,9,10 - pro

nepamětníky jednalo se o pozůstatek léta 2007) po spojení se silnými je

spolehlivě zlikvidovala.



A vloni když kolem padala včelstva padala i mě, i když v nich byl Gabon.

Problém je, že tady byla i melecitoza, takže nejde činit jednoznačné

závěry.



Karel"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58912


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 5. 10. 2012
Re: fumigace-důrazné varování !!! (58909) (58910)

AM:
Nezapomínejte ovšem, že všechno zlé je k něčemu dobré. Jsem toho názoru, že čím víc včelstev padne na VD, tím lépe.

-----------

V podstatě je to asi jediná cesta. Problém je v době kolapsů v okolí udržet vlastní včely zdravé.

Tady již nejde o VD. Můžeme mít Gabony, odpařovače, kyselinu šťavelovou, ale problém je, že z kolabujících včelstev se do našich včelstev dotávají nemocné a infikované včely.

A já mám od 2008 zkušenost, že i bez VD je takové včelstvo velmi nebezpečné.

Kolabující přežívající včelstva bez VD (třeba až v roce 2008,9,10 - pro nepamětníky jednalo se o pozůstatek léta 2007) po spojení se silnými je spolehlivě zlikvidovala.

A vloni když kolem padala včelstva padala i mě, i když v nich byl Gabon. Problém je, že tady byla i melecitoza, takže nejde činit jednoznačné závěry.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58911


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.50.2) --- 5. 10. 2012
Re: fumigace-důrazné varování !!! (58909)

Nezapomínejte ovšem, že všechno zlé je k něčemu dobré. Jsem toho názoru, že čím víc včelstev padne na VD, tím lépe.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58910


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel A (46.135.29.231) --- 5. 10. 2012
fumigace-důrazné varování !!!

Ano,první úhyny na Varroa destructor-Liberecký kraj,Semilsko.Na našem stanovišti tři včelstva "padla".Jelikož panuje silná loupeživost včel,natahaly roztoče i do ostatních včelstev.Žádal jsem o dřívější fumigaci,ale ZO ještě nedostalo léčivo.Léčím kyselinou mravenčí a čekám na Varidol.Okolní včelaři víceméně Varroa teď neřeší.Spoléhají na fumigaci od Spolku.
Druhé stanoviště Královéhradecký kraj,Trutnovsko,Varroa v "normě",léčení kyselinou mravenčí,žádné loupeže.Včelstva jsou o poznání silnější.
Poučení do příštího roku?Pořídím si Grifin a budu fumigovat sám dle potřeby,žel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58909


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Holub (178.248.56.32) --- 5. 10. 2012
Re: fumigace -dĹŻraznĂŠ varovĂĄnĂ­!!! (58903) (58906)

Varování tu bylo. Teď už je zbytečné něco zachraňovat. Jak říká přítel Ivan "netřeba zachraňovat živoly".

http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Dulezite-Varovani-pred-kolapsy-vcelstev?pid=31197#pid31197

http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Soucasna-metodika-leceni-proti-Varroa-destructor?pid=32436#pid32436

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58908


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ales Molcik (e-mailem) --- 5. 10. 2012
Re: Re: fumigace -durazne varovani!!!


Já jsem tak asi před 3týdny u několika včelstev zaznamenal během týdne
výrazný nárůst, ale po Formidolu jsem to srovnal. Budu muset se poohlédnout
po okolí jestli zase nezačal jeden, v prvenství  úhynech známí, včelař opět
včelařit.

 

  Aleš M.

 

 


---------- Původní zpráva ----------
Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
Datum: 5. 10. 2012
Předmět: Re: fumigace -důrazné varování!!!
"Vážení přátelé,

 chtěl bych Vás požádat, aby jste věnovali maximální pozornost varoáze!!!!

Ve včelách jsem již prakticky nenašel plod, ale přes aplikaci Gabonu v
červenci-srpnu se po polovině září začali objevovat roztoči, tak jsem
aplikoval Formidol. Po něm bylo na podložkách postupně během 14 dní více než
2000 roztočů. Překvapilo mě, že téměř stejné množství roztočů je i v
letošních oddělcích!!!

Mám informace od některých profesionálních včelařů z Pardubicka, že se již
objevily první úhyny...

Důrazně tedy vyzývám k maximální pozornosti, pokud máte minimum plodu jako
já ve svých včelstvech, doporučuji okamžitě provést jednu fumigaci, další co
nejpozději v říjnu dle počasí.

Vzhledem k nečinnosti svazu v otázkách monitoringu, výsledek spolupráce ČSV
s SVS v Pardubicích je, že SVS nikdo zatím neinformoval o zvýšeném výskytu
roztočů! Vzhledem k tomu, že jsem ještě koncem srpna v okolí našel
prokazatelně neléčená včelstva, není se opravdu čemu divit, že se najednou
objevilo tolik roztočů, proto doufám, že nikdo nebude pro včelaře vyjednávat
dotace za uhynulá včelstva - je to pouze vina části chovatelů včel, kterým
osobně důvěrně říkám majitelé včel nikoliv včelaři...

Dejme našim včelám šanci přežít! www.sanceprovcely.cz
(http://www.sanceprovcely.cz)
(http://www.sanceprovcely.cz(http://www.sanceprovcely.cz))

 

Vážený pane redaktore,

bylo by možné varování opět vyvěsit na web? Domnívám se, že by včelaři 
mohly ještě něco zachránit, pokud hned zasáhnou dle spadu v jejich
včelstvech.

S pozdravem

plk.MUDr. Radek Hubač

 
"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58907


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 5. 10. 2012
Re: fumigace -dĹŻraznĂŠ varovĂĄnĂ­!!! (58903)


Vážení přátelé,

 chtěl bych Vás požádat, aby jste věnovali maximální pozornost varoáze!!!!

Ve včelách jsem již prakticky nenašel plod, ale přes aplikaci Gabonu v
červenci-srpnu se po polovině září začali objevovat roztoči, tak jsem
aplikoval Formidol. Po něm bylo na podložkách postupně během 14 dní více než
2000 roztočů. Překvapilo mě, že téměř stejné množství roztočů je i v
letošních oddělcích!!!

Mám informace od některých profesionálních včelařů z Pardubicka, že se již
objevily první úhyny...

Důrazně tedy vyzývám k maximální pozornosti, pokud máte minimum plodu jako
já ve svých včelstvech, doporučuji okamžitě provést jednu fumigaci, další co
nejpozději v říjnu dle počasí.

Vzhledem k nečinnosti svazu v otázkách monitoringu, výsledek spolupráce ČSV
s SVS v Pardubicích je, že SVS nikdo zatím neinformoval o zvýšeném výskytu
roztočů! Vzhledem k tomu, že jsem ještě koncem srpna v okolí našel
prokazatelně neléčená včelstva, není se opravdu čemu divit, že se najednou
objevilo tolik roztočů, proto doufám, že nikdo nebude pro včelaře vyjednávat
dotace za uhynulá včelstva - je to pouze vina části chovatelů včel, kterým
osobně důvěrně říkám majitelé včel nikoliv včelaři...

Dejme našim včelám šanci přežít! www.sanceprovcely.cz
(http://www.sanceprovcely.cz)

 

Vážený pane redaktore,

bylo by možné varování opět vyvěsit na web? Domnívám se, že by včelaři 
mohly ještě něco zachránit, pokud hned zasáhnou dle spadu v jejich
včelstvech.

S pozdravem

plk.MUDr. Radek Hubač

 


---------- Původní zpráva ----------
Od: manek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 5. 10. 2012
Předmět: fumigace
"Ano,fumigace od 15 října je zapotřebí,to ví každý včelař,který do této
doby má včely.V této době již žádný plod ve včelstvech i na Vysočině/ten
název se pánům poslancům asi moc nepovedl,ale oni za to
nemohou,Broďáci,Pelhřimáci,Žďáráci nemohli skousnout že by to měl být kraj
Jihlavský,což je v názvu krajů u nás rarita / není,a nebo jen u
včelstev,kde byla vyměněna pozdě matka. A tak čekáme,až přijede Martin na
bílém koni a to už budeme mít vyfumigováno a mnozí z jara i
vyvčelováno.Zasílám pozdrav Antonovi,stejně se divím,že on se svým
přehledem nezapškl,hodně zdraví Antone..."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58906


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kapoun (212.96.187.90) --- 5. 10. 2012
Re: Fumigácia (58900)

Hlavně poslední věta vystihuje problém.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58905


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 5. 10. 2012
Re: fumigace (58903)

manek napsal:

"...fumigace od 15 října je zapotřebí,to ví každý včelař,který do této doby má včely..."
.................

Já to tak jenoznačně nevidím.
Minimálně zmíním Kefusse a Billa Růžičku, kteří ošetření přes zimu vůbec neprovádí a zřejmě ví proč.
A včely mají. :)

RK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58904


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

manek (83.208.80.247) --- 5. 10. 2012
fumigace

Ano,fumigace od 15 října je zapotřebí,to ví každý včelař,který do této doby má včely.V této době již žádný plod ve včelstvech i na Vysočině/ten název se pánům poslancům asi moc nepovedl,ale oni za to nemohou,Broďáci,Pelhřimáci,Žďáráci nemohli skousnout že by to měl být kraj Jihlavský,což je v názvu krajů u nás rarita / není,a nebo jen u včelstev,kde byla vyměněna pozdě matka. A tak čekáme,až přijede Martin na bílém koni a to už budeme mít vyfumigováno a mnozí z jara i vyvčelováno.Zasílám pozdrav Antonovi,stejně se divím,že on se svým přehledem nezapškl,hodně zdraví Antone...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58903


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 5. 10. 2012
Re: Fumigácia (58900) (58901)

Kolikrát fumigovat, pokud by se nemělo řídit nařízením veteriny, je přece jasné.
Záleží v první řadě na účinnosti, potom na počátečním a koncovém množství roztočů.
Když je účinnost 96 %, to by tak mohlo odpovídat realitě, tak pokud je ve včelstvu 100 roztočů, po ošetření zbudou 4 a po dalším ošetření s velkou pravděpodobností žádný. Takže ošetření musí být dvě. Pokud jich bude 3000, bude pořadí 3000 - 120 - 5 - 0. Tudíž ošetření musí být teoreticky 4.
Ale pokud by třeba platilo, že když ve včelstvu přežije ošetření pouze 10 roztočů, tak následující rok včelstvo v pohodě vydrží až do dalšího podzimního ošetření, taková situace byla odhaduji tak před 15 - 20 lety, tak by se o to 1 - 2 ošetření dal celkový počet snížit.
Dneska jsou roztoči v průměru agresívnější, takže se léčením musí dosáhnout počtu pod 1 roztoče na včelstvo.
Anebo léčit na 10 roztočů ve včelstvu a potom během sezóny bezpodmínečně tlumit kyselinou mravenčí. Tato varianta je lepší kvůli tomu, že zpomaluje přizpůsobenéí roztočů na léčivo, zase je pracnější a pokud kvůli nějakému problému to léčení v sezóně krachne, jsou včelstva roztoči poničena.

Podle mně se stačí řídit spadem na podložce po ošetření. Přirozeně za předpokladu, že léčivo je účinné. Jak je spad po ošetření, pokud bylo provedeno stoprocentně kvalitně, pod 3 - 6 roztočů, je hotovo.

Co se týká Antonova ošetření fumigací v létě, z hlediska zdraví zimní generace je to správné, z hlediska návyku na léčivo roztočů chráněných uvnitř buněk špatné. Takže si každý musí vybrat. Ale v předešlých diskuzích tady Anton uvedl, že před podzimním ošetřením svoje včely klíckuje. To tady u nás dneska myslím nedělá nikdo z větších včelařů. Takže z hlediska návyků roztoče na léčivo se to potom víc než vyrovnává.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58902


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin (213.226.245.20) --- 5. 10. 2012
Re: Fumigácia (58900)

Ano, ale i Pepan píše, že se fumigace nemá provádět v době před 10.10. a mají následovat minimálně čtrnáctidenní přestávky mezi jednotlivými aplikacemi.

Antone, o Vaší svéprávnosti opravdu nepochybuji. Jediné, o čem pochybuji, je léčení fumigací v době, kdy jsou ve včelstvu stále ještě veliké plochy plodu. Ze stejného důvodu bych se obával toho, udělat poslední fumigaci okolo 5. listopadu (ačkoliv včelařím na Vysočině, tedy v chladnějším koutě republiky). A zde věřím těm veterinářům od stolu, že pod víčka se fumigant prostě nedostává a roztoči zde v klidu mohou přežívat. O nic jiného nejde. Po několikáté píši, že potřeba srazit v podletí počty parazita je jasná věc, jen mi zkrátka připadá, že máme k dispozici vhodnější léčebné prostředky pro diskutované období. Jejich větší pestrost je dle mého názoru výhodná z dlouhodobého hlediska. Ale nic proti Vašemu postupu, když Vám funguje a jste s ním spokojený. Ať se daří.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58901


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (94.229.32.130) --- 4. 10. 2012
Fumigácia

Martin, jasom ešte svojprávny a robí so svojimi včelami to, čo považujem za potrebné, aby výsledok fumigácie vyjadroval požiadavku, mať včelstvo pripravené do zimy bez čo i len jedného Vd. A to sa mi darí.
Jediný Pepan sa na to díva ako človek čo rozumie včelám. Ja som napísal ako to robím, ale nik z vás mi nepoložil otázku, prečo a či to funguje. Škoda.

Brať nariadenie veterinárov, ktorí o problematike chovu nemajú ani šajnu a ešte to robia od stola, tak to nemá chybu. Veď používať rok čo rok (26 rokov) Amitraz a vždy "zaberie", si musí všimnúť aj aj menej podkutý včelár a pýtať sa, prečo je to tak. Kto vie s ním pracovať nemá čoho obávať. To, že na pravidelné fumigovanie včelstiev, Vd sa stáva rezistentný, je len výkrik do tmy, pretože originálne zistenie rezistentných typov nik nepublikoval. To že niekedy sa ozvú včelári a upozorňujú, že Amitraz je neúčinný, sú vinní sami včelári, lebo pri jeho používaní sú nekompetentní a nedôslední.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58900


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.45) --- 4. 10. 2012
Re: Fumig?cia (58883) (58885) (58891) (58894) (58895) (58896) (58897)

Tak,tak.Presne,jak pise Pepan.Kontrola spadu po 2.osetreni a pak se rozhodnout jestli delat treti.Naprosto nejsem fanousek aerosolu,po druhe fumigaci uz tezko hledam roztoce,sem tam nejaky.Podotknu,ze zatim funguje gabon,letos je po druhe,pristi rok gabonova pauza.J.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58899


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.10.64) --- 4. 10. 2012
Re: Fumig?cia (58883) (58885) (58891) (58894) (58895) (58896) (58897)

Já spíš dumám, že místo tří ošetření by mohly stačit dvě. Ve vhodnou dobu, s jistotou bez plodu, a s platnou aplikací dvě stačí určitě. Jaký význam mají čtyři ošetření?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58898


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 10. 2012
Re: Fumig?cia (58883) (58885) (58891) (58894) (58895) (58896)

Ten aceton je tam jen kvůli teplotám. při používání vody zamrzají při teplotách pod 5°C trysky ve vyvíječi Místo acetonu lze použíti teplou vodu. s acetonem to lze dělat až do -5°C. nejlepší je po druhé fumigaci kontrola spadu a pak teprve rozhodnou jestli vůbec to třetí ošetření je nutné. mezi jednotlivými ošetřeními by měla uběhnout doba 10. - 14. dní. Ne však delší a ne dříve jak 10. 10.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ondrej Vacha <vacha/=/vju.cz>
> Předmět: Re: Fumig?cia
> Datum: 04.10.2012 18:10:16
> ----------------------------------------
> Ja prave dumam, zda nemit 2x aerosol acetonem, kdyz je to tak ucinne. A
> kdyz ano, tak jestli zustat u 3 leceni anebo mit 4 - dve vodou, rekneme
> 15.10,15.11. a dve acetonem 1.12. 10.12.
> Ale chystam se na to poprve, tak mam mozna velke oci ;(
>
> s pozdravem
> OV
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58897


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ondrej Vacha (62.245.116.245) --- 4. 10. 2012
Re: Fumig?cia (58883) (58885) (58891) (58894) (58895)

Ja prave dumam, zda nemit 2x aerosol acetonem, kdyz je to tak ucinne. A kdyz ano, tak jestli zustat u 3 leceni anebo mit 4 - dve vodou, rekneme 15.10,15.11. a dve acetonem 1.12. 10.12.
Ale chystam se na to poprve, tak mam mozna velke oci ;(

s pozdravem
OV

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58896


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Brentner (90.176.206.3) --- 4. 10. 2012
Re: Fumig?cia (58883) (58885) (58891) (58894)

Tono, ale léčí taky jen třikrát. V tom není rozdíl. Rozdíl je jen v době. On začíná v srpnu a končí v listopadu. Dol v říjnu a konec v prosinci. A jest-li v listopadu nemá plod, tak v čem je problém. Já to v loni také zkoušel na polovičce včelstev. Dopadlo to stejně. Nebyl ale žádný mimořádný spad Vd. A kdyby v srpnu byl, bylo by potřeba jedno léčení navíc, třeba kys. mravenčí. U Tonovi metody by to nutné nebylo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58895


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin (213.226.245.20) --- 4. 10. 2012
Re: Fumig?cia (58883) (58885) (58891)

Pepan: "Srpnové léčení má za úkol zajistit zdravé a nepoškozené včely které musí přežít celkem 9 měsíců a vychovat na jaře novou generaci včel která se zúčastní snůšky."
_____________________

Nejde o to, jestli v podletí léčit nebo ne, ale spíše kdy a čím. Když mi veterinární odborníci doporučují začít léčit varidolem až v říjnu, tak to respektuji a nepokusničím. Ochránit zimní generaci líhnoucí se v podletí - to je jasné. Ovšem za dvacet let včelaření jsem nikdy neměl potřebu ošetřovat varidolem již v srpnu. Připouštím, že by tento krok mohl nastat v nějaké situaci kritického přemnožení roztoče, ale chápat to jako běžnou každoroční praxi mi nepřipadá prozíravé.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58894


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Krátký (46.13.52.69) --- 4. 10. 2012
Re: vyskyt trubcu v zari (58853) (58872) (58875) (58877) (58884)

Pavel a myslíte si, že ich to človek naučí?

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Mezi selekcí a někoho něco naučit je hádám určitý rozdíl.Příroda sama je velmi zdatný šlechtitel,ale učení se něčemu je pro každý organismus dané,samozřejmě čím větší schopnost učení,tím větší konkurenční výhoda...

Nemyslím si,že je to člověk naučí,abych byl konkrétní...

Zdraví Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58893


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 10. 2012
Re: vyskyt trubcu v zari (58853) (58872) (58875) (58877) (58878) (58882)

>>>vyvojem dospěla k nalakani roztoce na plod<<<
právě v tomhle citátu je ten problém. Včely na Plod VD nelákají , ale je to jeto jeho životní prostředí kde VD žije a rozmnožuje se. Prostor mimo uzavřenou buňku je jen doba kdy přežívá a hledá nové živobytí. Původní včely se pak také stěhují dvakrát ročně za pastvou a ne jak se někteří mylně domnívají že opouštějí zamořený plod.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Re: vyskyt trubcu v zari
> Datum: 03.10.2012 21:42:19
> ----------------------------------------
> Dne Wednesday 03 of October 2012 14:59:15 Radek Kruina napsal(a):
> > P.Krátký napsal:
> >
> > "Naštěstí díky selekci máme(snad)šanci,že vývoj těchto obranných mechanismů
> > dokážeme urychlit a nemusíme čekat,až vnuci našich vnuků..."
> > .......................
> >
> > Osobně si myslím, že právě zájmy člověka přirozený výběr zcela jistě brzdí
> > až vylučují.
>
> No a vzhledem k tomu, ze prirozenym vyberem , pokud jsem dobre cetl tak vcela
> vychodni ( apis cerana ) vyvojem dospela k nalakani roztoce na plod a
> vyrojeni. Teoreticky , vzhledem ke zpusobu likvidace srsni teplem mozna i
> pouziva zvysenou teplotu behem rojeni.
>
> To by ovsem asi vcelare neopteslo.
>
>
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58892


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 10. 2012
Re: Fumig?cia (58883) (58885)

Martine je v tom Jeden problém?
Srpnové léčení má za úkol zajistit zdravé a nepoškozené včely které musí přežít celkem 9 měsíců a vychovat na jaře novou generaci včel která se zúčastní snůšky. Zimní včely které byli poškozeny během svého vývoje v srpnu a září již nic nevyléčí a nejspíše nedožijí právě toho jara. Říjnové až prosincové léčení má zajistit včelám dobrý start až na jaře.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Fumig?cia
> Datum: 03.10.2012 23:13:11
> ----------------------------------------
> Proč ale do včel cpát amitraz tak velice brzo (srpen?). Co v tom spatřujete
> za výhodu oproti začátku ošetřování fumigací zhruba v té polovině října,
> kdy je ve včelstvu již velice málo plodu? Proč nepoužít v podletí vhodnější
> dostupné léčivo? Tomu Antone nerozumím.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58891


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 4. 10. 2012
Re: (58868)

http://www.osel.cz/index.php?clanek=6505

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58890


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin (213.226.245.20) --- 4. 10. 2012
Re: Fumigácia (58883) (58885) (58886) (58887) (58888)

Tak ano, všude se to jmenuje jinak, ale KM je myslím všude dostupná a acrinathrin v nějaké formě kontaktního nosiče asi taky. A skutečně si myslím, že amitraz v podletí je vhodný tak pro odlehčení od roztočů v čerstvě vytvořeném smetenci (není přítomný plod), ale v kmenových včelstvech lépe poslouží ta KM a amitraz uschovat na podzim. V tomto nevýzkumničím a snažím se držet oficiálního postupu, aby nám účinnost léčiv vydržela co nejdéle, ale abych taky používal širší spektrum účinných látek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58889


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.10.192) --- 4. 10. 2012
Re: Fumigácia (58883) (58885) (58886) (58887)

Léčiva oficiálně určená pro ČR, v jiných krajích, a nemyslím jen Slovensko, může být situace jiná. Ostatně jsou včelaři, i u nás ,co provedou ošetření fumigací, říkají tomu pro odlehčení od roztočů, hned po skončení snůšky. Protože použít fumigaci je jednodušší než KM. Ale riziko na rezistenci roztoče proti amitrazu zde je. Ono se všemi přípravky by se mělo jako s šafránem, ale tak aby měla látka co největší účinek na roztoče. Já dokud neprojdou včely mrazem, tak vyvíječ nevytahuji. Ta plodová přestávka v zimě je obrovská výhoda narozdíl od jižních států, kde včely plodují celý rok.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58888


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin (213.226.245.20) --- 4. 10. 2012
Re: Fumigácia (58883) (58885) (58886)

Pracovat proti varroáze v podletí je samozřejmost, ale pouze si nejsem jistý, jestli je nejvhodnější amitraz, když by měl být rezervován pro léčení v době bez zavřeného plodu (resp. s jeho minimální plochou). Přeléčit fumigací třeba červencový smetenec, proti tomu nelze nic namítat, ale aplikovat ho na včelstva s velkými plochami plodu (když víme, že pod víčka se fumigant nedostane) mi nepřipadá rozumné a prozíravé. Omezovat počet kleštíka přeci lze i KM nebo Gabonem, léčivy oficiálně určenými pro toto období.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58887


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (94.229.32.130) --- 4. 10. 2012
Re: Fumigácia (58883) (58885)

Nerozumiete, lebo zle čítate text, ktorý som napísal, predsa "Cpanie" má svoj význam, pretože ak by som neodstránil v zárodku prebytok voľných Vd, za mesiac by ich bo v priemere o 1000-2000 viac, no ja ho mám 10-15 násobne menej ak ste si to nevšimol. Tak to robím už i len preto, veď lezúce akaridy po včelách nemôže byť nič príjemné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58886


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin (213.226.245.20) --- 3. 10. 2012
Re: Fumigácia (58883)

Proč ale do včel cpát amitraz tak velice brzo (srpen?). Co v tom spatřujete za výhodu oproti začátku ošetřování fumigací zhruba v té polovině října, kdy je ve včelstvu již velice málo plodu? Proč nepoužít v podletí vhodnější dostupné léčivo? Tomu Antone nerozumím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58885


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (94.229.32.130) --- 3. 10. 2012
Re: vyskyt trubcu v zari (58853) (58872) (58875) (58877)

Antone,zkuste nechat včely bez jakéhokoliv léčení a nakonec si odpovíte sám.Nebo tady dejme tomu za 1000 let ještě budete,aby jste si počkal,až se sama včela naučí žít s VD tak,aby jeho výskyt pro ni nebyl likvidační?

Pavel a myslíte si, že ich to človek naučí?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58884


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (94.229.32.130) --- 3. 10. 2012
Fumigácia

Aj keď je to podľa toho ako píšete inak, ja som zatiaľ slobodný včelár, preto si svoje včelstvá ošetrujem podľa osvedčeného postupu, možno sa pomôže zorientovať ako na TO.

Je človeku dobre na duši, ak dokáže udržať stav zamorenia včelstiev klieštikom na nízkej úrovni. Už 12 rok je jeho nízka úroveň vďaka metóde, ktorou proti nemu bojujem. Je to síce vďaka chémii, ale ktorá je šetrná voči včelám a úľovému prostrediu.
Môžem smelo napísať aj ďalší fakt, že aj po 26 rokoch používania Amitrazu vo včelstvách, nezistil som naň rezistenciu u Varroa destructor, čo je napriek niekoľkým tvrdeniam aj pre mňa prekvapením.
K jeho potláčaniu už 12 rokov používam prostriedok Taktic, ktorý si nakupujem vo zverolekárni.

Výsledok fumigácie:

Druhá fumigácia 1.10.2012 82,9 ks/včelstvo
Prvá fumigácia 20.8.2012 50,1 ks/včelstvo
---------------------------------------------------
Spolu........................................133,0 ks/včelstvo

Na porovnanie uvediem spád za toto obdobie v r. 2011...271ks/vč.

Najnižší spád.............................20 ks/včelstvo
Najvyšší spád........................ 400ks/včelstvo

Aby moja spokojnosť bola dokonalá, tento výsledok musí potvrdiť posledná fumigácia, ktorú budem tradične robiť v čase niekedy 5.11, keď v mojich podmienkach som ešte ošetrovanie včelieho plodu nezaznamenal. Nízky výskyt Vd v tomto roku pripisujem situácii, ktorá vznikla pre veľké sucho a nedostatku prirodzenej potravy, keď včelstvá prestali plodovať.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58883


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 3. 10. 2012
Re: vyskyt trubcu v zari (58853) (58872) (58875) (58877) (58878)

Dne Wednesday 03 of October 2012 14:59:15 Radek Kruina napsal(a):
> P.Krátký napsal:
>
> "Naštěstí díky selekci máme(snad)šanci,že vývoj těchto obranných mechanismů
> dokážeme urychlit a nemusíme čekat,až vnuci našich vnuků..."
> .......................
>
> Osobně si myslím, že právě zájmy člověka přirozený výběr zcela jistě brzdí
> až vylučují.

No a vzhledem k tomu, ze prirozenym vyberem , pokud jsem dobre cetl tak vcela
vychodni ( apis cerana ) vyvojem dospela k nalakani roztoce na plod a
vyrojeni. Teoreticky , vzhledem ke zpusobu likvidace srsni teplem mozna i
pouziva zvysenou teplotu behem rojeni.

To by ovsem asi vcelare neopteslo.



--



S pozdravem

Jan Cervenka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58882


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 3. 10. 2012
Re: propolis (58853) (58855) (58874) (58876) (58879)

No, tmelí tím všechny spáry a v podstatě jím mají vymazanou celý úl. Zdá se, že díky propolisu si dokáží pro sebe přizpůsobit dutinu nejen v nějakém poloztrouchnivělém kmenu, ale případně i v nějaké díře či dutině v zemi a podobném materiálu. Jen tam nesmí být příliš vlhko. Jako by kdysi v minulosti nějakou dobu žily v prostředí, kde nebyly stromy a musely tak hledat a přizpůsobovat dutiny v zemi.

Česna nebo velká očka zastavují propolisem vždycky každý rok ke konci léta v podletí, pokud je to česno blízko plodu v nástavku. Jsou to zvenku na první pohled masívní propolisové útvary, ale jsou obvykle duté se sílou stěny tak 3 - 4 milimetry. Ve dnu úlu česno zastaví jen tehdy, pokud to je úl s nízkým dnem bez síta a pokud plodují dolehned nade dnem, takže v běžném nástavkovém úlu obvykle ne.

Co se týká intenzity tmelení,letos taky pozoruji nadměrnou intenzitu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58881


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 3. 10. 2012
Re: vyskyt trubcu v zari (58853) (58872) (58875)

Ona ta včela ty ochranné mecanizmi má stále.ale jen na něco.Hlavní obranou proti dnešním nákazám ovšem byla vzdálenost, hory, pouště a podnebí. To všechno jsme svojí dopravou a rozšiřováním včely medonosné do ostatního světa porušili. příčinou našich potíží je tedy člověk sám.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: vyskyt trubcu v zari
> Datum: 03.10.2012 13:14:16
> ----------------------------------------
> Samozřejmě choroby a paraziti posledních let jsou něco,na co naše včela
> nemá dostatečné obranné mechanismy,takže tady je určitá pomoc na místě,
> P.K.
>
> Tak mi povedzte, ako mohla včela prežiť toľké milióny rokov. Myslím si, že
> tie obranné mechanizmy predsa len mala. To, že sa niekedy nevie brániť,
> zapríčinil len človek, pretože ju chová v úľoch v takom množstve jedincov
> vedľa seba, že sa nedokáže brániť.Aj Vd človek svojou nesprávnou činnosťou
> si ho zavliekol sám a teraz oplače.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58880


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.49.71) --- 3. 10. 2012
Re:propolis (58853) (58855) (58874) (58876)

Někde jsem četl překlad slova propolis a mělo by jít o řecké slovo, které je složeno z "pro" to znamená před a "polis" což je řecky město. A spojení by mělo dát před městem a jinak významově před hradbami. Takže ono asi někdy někdo pozoroval, že včely propolis využívají na obranu nebo spíš zabránění k vniknutí nepřítele. Takže jen tak jak se jim chce z nudy netmelí, význam to pro včely má. A jak to tmelení včel pozoruji tak první co je zatmeleno jsou mezinástavkové spáry, kde se včely neprotáhnou. Já jsem od konce lip úly nerozdělával, abych jim tu hradbu nebortil a nechám to tak až na jaro.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58879


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 3. 10. 2012
Re: vyskyt trubcu v zari (58853) (58872) (58875) (58877)

P.Krátký napsal:

"Naštěstí díky selekci máme(snad)šanci,že vývoj těchto obranných mechanismů dokážeme urychlit a nemusíme čekat,až vnuci našich vnuků..."
........................

Osobně si myslím, že právě zájmy člověka přirozený výběr zcela jistě brzdí až vylučují.
A šlechtění se u nás ubírá zcela jiným směrem než na odolnost proti roztoči.
I celosvětově je zájem vyšlechtit odolnou včelu víceméně na vedlejší koleji, i když většinou mimo ČR nemají takové legislatvní překážky jako u nás (nařizované plošné ošetřování všech včelstev, kdy se nedá bezpečně odlišit odolnější včelstvo od neodolného, nebo lépe řečeno je to velmi obtížné)

RK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58878


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Krátký (46.13.52.69) --- 3. 10. 2012
Re: vyskyt trubcu v zari (58853) (58872) (58875)

Tak mi povedzte, ako mohla včela prežiť toľké milióny rokov.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Antone,zkuste nechat včely bez jakéhokoliv léčení a nakonec si odpovíte sám.Nebo tady dejme tomu za 1000 let ještě budete,aby jste si počkal,až se sama včela naučí žít s VD tak,aby jeho výskyt pro ni nebyl likvidační?
To přece vím,že se dneska jen zachraňují škody,které se kdysi v napáchaly nerozvážným dovozem nepůvodní včely medonosné do areálu včely východní,a tedy i do"rajónu"roztoče VD.Naštěstí díky selekci máme(snad)šanci,že vývoj těchto obranných mechanismů dokážeme urychlit a nemusíme čekat,až vnuci našich vnuků...

Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58877


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (94.229.32.130) --- 3. 10. 2012
Re: Re: vyskyt trubcu v zari (58853) (58855) (58874)

Človek by si myslel, že včely propolis využívajú aj pre svoje dobro, npr na plátanie zbytočných dier, aby im tadiaľ neunikalo teplo. Vlani totiž včelstvo v kláte, zaplátalo malý letáč, ktorý som im pripravil ako náhradný. Asi pred dvomi rokmi ho včely začali uzatvárať propolisom, aj sa im to podarilo, i keď b čase veľkých horúčav sa im to rúcalo. Tohoto roku otvor bol po celú sezónu uzatvorený, až teraz sa im podarilo bariéru znovu otvoriť, síce nie celú plochu, ale dve dierky na priemer včely.

Neviem čo si mám o tom myslieť, keď z pohľadu nás ľudí im tadiaľ bude unikať časť tepla. Možno je to dôkaz o tom, že včelstvo nevytvára teplo aby vyhrievalo svoje okolie, ale len tam, kde žije. Poučenie pre nás? Povalu úľov neutepľujme nepriedušne.

U mňa včely odstraňujú propolisové "hradby", bude preto u nás teplá zima? Myslím si, že na tom nemôžeme stavať svoje poznatky, sú to len svojské "hrátky" včiel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58876


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (94.229.32.130) --- 3. 10. 2012
Re: vyskyt trubcu v zari (58853) (58872)

Samozřejmě choroby a paraziti posledních let jsou něco,na co naše včela nemá dostatečné obranné mechanismy,takže tady je určitá pomoc na místě, P.K.

Tak mi povedzte, ako mohla včela prežiť toľké milióny rokov. Myslím si, že tie obranné mechanizmy predsa len mala. To, že sa niekedy nevie brániť, zapríčinil len človek, pretože ju chová v úľoch v takom množstve jedincov vedľa seba, že sa nedokáže brániť.Aj Vd človek svojou nesprávnou činnosťou si ho zavliekol sám a teraz oplače.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58875


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Krátký (46.13.52.69) --- 3. 10. 2012
Re: Re: vyskyt trubcu v zari (58853) (58855)

Ale pozoruji jiné chování, včela letos až nadmíru používají tmel, některá se
pustila i do oček. Prý tohle chování znamená předzvěst tuhé zimy. Jak jste
na tom ostatní?Aleš.M

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

To je pravda,třeba minulý a předminulý týden jsem ještě měl ve včelách desky formidolu,a takové nánosy propolisu,jaké tam během několika málo dní nanosily,jsem dlouho neviděl.Předpokládaná tuhá zima je samozřejmě také možnost,ale třeba jsou také letos příznivější podmínky pro produkci propolisu na pupenech spolu s výraznou letovou aktivitou včel,kupodivu je pořád ještě jakási snůška pylu a snad i sladiny,včelstva mimořádně pěkná(plodování už odeznívá,i ti trubci už nejsou tolik vidět),a tak je i ten přínos propolisu jaksi větší....

Zdraví Pavel





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58874


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.49.71) --- 3. 10. 2012
Re: vyskyt trubcu v zari (58853) (58872)

Máte někdo informace jestli bude nějaká přednáška od ŠPV i teď v Ostravě?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58873


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Krátký (46.13.52.69) --- 3. 10. 2012
Re: vyskyt trubcu v zari (58853)

Krapet mne tesi,ze tento "neprirozeny"stav zminuje i L.Dvorsky..Ona prednaska by mne hodne zajimala,"Byla v ni zminka o vlivu prostoru ponechaneho pro zimovani?Pripadne o rozdilech stazeni nastavku na zimni prostor po nakrmeni nebo az nyni?JosPr

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Asi nejlepší by bylo se takové přednášky zůčastnit nebo se zeptat přímo p.Dvorského...
Kdysi mi jeden starý zahradník řekl,že nejlepší výsledky budu mít(i ve včelách),když budu pozorovat,jak si to ta příroda sama zařídila.Takže asi v tomhle duchu se přednáška nesla-v přírodě také nikdo včelám nepřidává nebo neubírá prostor,to jen my včelaři ve smyslu zažitých technologií a co největšího ekonomického přínosu...
A protože příroda je nemilosrdná,tak tam samozřejmě slabší jedinci odpadnou,zahynou a přežije jen to nejživotaschopnější...
A my včelaři v těch včelách máme nějaký zájem(investované nebo očekávané peníze nebo třeba citovou vazbu),takže často takovéhle neduživce zachraňujeme,aby ty svoje mizerné geny předávaly dál.Samozřejmě choroby a paraziti posledních let jsou něco,na co naše včela nemá dostatečné obranné mechanismy,takže tady je určitá pomoc na místě,přece nebudeme čekat tisíce nebo miliony let,než si potřebnou imunitu sama vybuduje.
Ale např.jednou z cest přirozeného boje proti VD je volná stavba pro plodování....

Tož takle nějak o přednášce p.Dvorského

Zdraví Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58872


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.49.71) --- 3. 10. 2012
Re: Celsovětové spiknutí. (58869) (58870)

Kdyby se některé nekalosti opravdu tajily, ale mnohdy je člověk zaskočen drzostí a pak jen kouká jak kuna ze slámy a nic. A nejenom občan, ale třeba i takový bodyguard v Chrastavě :-).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58871


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 2. 10. 2012
Re: Celsovětové spiknutí. (58869)

Na jedné straně jsme denně svědky absolutní neschopnosti a na druhé straně věříme, že vlády jsou schopny zorganizovat a utajit mnohaletou masově prováděnou operaci?

To už spíš věřím v celospolečenský přínos dotace D1.

:-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58870


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

petr (88.101.213.202) --- 2. 10. 2012

koukněte přátele
http://www.nwoo.org/view.php?cisloclanku=2012090113

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58869


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

petr (88.101.213.202) --- 2. 10. 2012

GMO rostliny. Mám kamaráda a jeho otec dělá ředitele výzkumného ústavu rostlin (v Pustých Jarartovicích na Opavsku). A temn říkal, ře GMO rostliny si sám nerozmnožíte , JAKO TŘEBA OBČEJNOU KUKUŘICI... VEZMU SI KUKUŘIČNÉ SEMÍNKO A TO PŘIŠTI ROK ZASADÍM , ALE GMO SI MUSÍŠ KOUPIT OD VÝROBCE. Takže budeme závislí na výrobcích. jak řekl Kininger kdo ovláda potraviny ovládá národy , ale o tom se memluví. Neměli bychom mlčet kvůli dotacím D1 a postavit se tomu všemu. Přece nevčelaříme k vuli dotacím D1.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58868


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.46) --- 2. 10. 2012
Re: (58864) (58865) (58866)

Taky se u nas jedna bioplynka buduje,aby jsme nahodou nebyly pozadu.Na par hektarech cernozeme co mame v katastru stoji solarni obluda a z velkovykrmny vepru se buduje bioplynka.Misto prasat bioplyn,vsude stohy kukurice..Nejspis privezem zabite pasiky z Polska a rovnou nasolene posypovou soli...K certu s EU..JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58867


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 2. 10. 2012
Re: (58864) (58865)

"Petře myslím si, že celkem reálnější, než to jestli nějaká letadla nad hlavou něco rozprašují, je sledovat rostoucí zájem a výstavby bioplynových stanic. V této souvislosti, také stoupne osevní plocha kukuřice. A zájem včelařů by mělo být, aby to nebyla GMO z důvodu kontaminace GMO pylem zásob a potom povinost informovat zákazníky, že med může obsahovat pyl GMO rostlin. Ale jsem si 100% jistý, že ze svazu se tím nikdo nijak zabývat nebude. Dnes kdy je politika provázána s podnikáním, by postavit se proti podnikatelům s GMO přes státní správu mohlo znamenat konec dotace D1. A to by znamenalo velkou nespokojenost většiny členů, stačí se zde na konferenci zmínit, že dotace bude krácena nebo nebude a je z toho konec včelařství v ČR. Takže jiný překlad D1 může být Držhubná1. A to platí jak nahoře tak dole."

S největší pravděpodobností toto skončí krachem. Kvůli takovému nesmysli buzerovat včelaře, když přitom nejméně 5 let, od doby, kdy u producentů sóje převládlo pěstování geneticky modifikované sóji, má všechno hospodářské zvířectvo v EU v granulích coby zdroj bílkovin právě tuto GMO sóju. A vyhodit sóju z krmných směsí si EU dovolit nemůže, protože by rázem kvůli bílkovinnému deficitu užitkovost hospodářských zvířat prudce poklesla a EU by ztratila v produkci masa ještě tu trošku konkurenceschopnosti, kterou evropští producenti masa mají.
A že budou chtít provozovatelé bioplynek pěstovat GMO kukuřici, je úplně jasné, protože ušetří spoustu chemických postřiků. A že si to antiGMO infikovanými úředníky EU zakázat nenechají, je taky jasná věc, když se do EU GMO dostalo skrz to krmení pro zvířata.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58866


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.12.2) --- 2. 10. 2012
Re: (58864)

Petře myslím si, že celkem reálnější, než to jestli nějaká letadla nad hlavou něco rozprašují, je sledovat rostoucí zájem a výstavby bioplynových stanic. V této souvislosti, také stoupne osevní plocha kukuřice. A zájem včelařů by mělo být, aby to nebyla GMO z důvodu kontaminace GMO pylem zásob a potom povinost informovat zákazníky, že med může obsahovat pyl GMO rostlin. Ale jsem si 100% jistý, že ze svazu se tím nikdo nijak zabývat nebude. Dnes kdy je politika provázána s podnikáním, by postavit se proti podnikatelům s GMO přes státní správu mohlo znamenat konec dotace D1. A to by znamenalo velkou nespokojenost většiny členů, stačí se zde na konferenci zmínit, že dotace bude krácena nebo nebude a je z toho konec včelařství v ČR. Takže jiný překlad D1 může být Držhubná1. A to platí jak nahoře tak dole.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58865


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

petr (88.101.213.202) --- 2. 10. 2012

Aleš Molčík (89.24.12.1) --- 2. 10. 2012
Re: (58858)
Tak o tomhle slyším poprvé, ale minulý týden mě překvapila hustota "čar" po letadlech a směr. A bylo to v letové výšce, kde vídávám armádní stroje. A když měla armáda před nedávnem nějaké cvičení s tankováním ve vzduchu, tak to tak hustě na obloze malované nebylo.
***********
a včelaři tu řeší následky. Je třeba řešit příčiny. Vznést dotazy prostědnictvím našeho včelařského svazu..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58864


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.12.2) --- 2. 10. 2012
Re: AktuĂĄlnÄ? o VaroĂĄze (58861) (58862)

Mě při včerejší kontrole spadu překvapil větší spad samečků za poslední týden.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58863


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Dvorský Leoš (178.209.149.59) --- 2. 10. 2012
Re: AktuĂĄlnÄ? o VaroĂĄze (58861)

Radku, hoď ty roztoče pod mikroskop. Nyní vrcholí grooming a není neobvyklé, že je téměř 100%ní. Včely takto poničí kolem několika desítek i stovek denně!! Jiné mají jinou strategii přežití a prostě je nemají tolik. Rozhodně bych s varidolem nepospíchal. Pokud tam jsou ve větší míře viry (varroáza B a C), je stejně již na vše pozdě. To ale u tvých oddělků asi nehrozí. U mně ten oddělek, který jsem vám ukazoval a vylupoval jiné, kolabující včelstvo, je naprosto OK. Poničil k dnešnímu dni velké množství roztočů (počty záměrně neuvádím aby to některé nevyděsilo) a už to ustává. Pokusně ho zfumiguji abych zjistil, co prošlo česny ( ikdyž to dokážu celkem slušně odhadnout, ale je to prostě test). Tady to smysl má. Plod má také na nule. Musel jsem ho ale rozšířit. Vzpomeň si na J.A.Komenského.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58862


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 2. 10. 2012
AktuĂĄlnÄ? o VaroĂĄze


 Včera jsem kontroloval fumigované oddělky, udělal jsem jako test 3, protože
se mně nelíbily spady... Výsledek je hrozný -nad 2000 roztočů.. oddělky
letošní 3NN 39*17, vzhledem k tomu, že jsem nenašel plod, účinnost fumigace
by mohla být letos velmi vysoká.

Radek Hubač

 

 


---------- Původní zpráva ----------
Od: ales.molcik/=/seznam.cz
Datum: 30. 9. 2012
Předmět: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
"Já k tomu můžu přidat vlastní zkušenost s novým vybavením v max. dvouletém
používání, rozšiřování pouze mezistěnami a klinika a pálení. A také jsem
vyzkoušel u několika oddělků přesypání do jednoho smetence, umístění na 3dny
do sklepa na vyhladovění a následné náběhem usazení do nepoužitého nového
úlu na nové nepoužité rámky s mezistěnami a zakrmení cukrem. A cca po 14
dnech nález kliniky. Takže u mě toto ozdravné zařízení, inspirován Německem,
nefungovalo. Ale slyšel jsem od jiného včelaře, že mu tohle pomohlo a z 10na
2 se dostal.

 

 Aleš M.

 


---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
Datum: 30. 9. 2012
Předmět: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
"Ne Karle,z nebe to nespadlo.Dalo by se to charakterizovat temito
slovy:naprosta ignorace predpisu pro kocovani,paleni jen klinickych
vcelstev do 50% stavu,rezignaci kocovnika na osetrovani nakazenych
vcelstev-ulet nakazenych roju.Shrnu to:1 rok prijizdi kocovnik,nikam se
nehlasi,je tu.Na podzim se ocitame v OP na hrane pasma.2 rok jaro,vysetreni
meli,on pozitivni po dodatecnem odberu meli na MVP(udajne jako clen jine ZO
nevedel,ze je v OP!!!),nasich 10 stanovist beze spor !!! Jemu provedena
prohlidka,klinika u mene nez 50 % a paleni jen klinickych vcelstev !!!
3.rok jemu spalen zbytek,v obcich okolo spory.U mne 10 na treti,ac jsem byl
nejbliz(100% obmena dila),ostatni na patou.Nalezam si kliniku na
mezistene,veterinar u ostatnich ve 3 !!! obcich okolo ohniska.Konec vsech
stanovist v okoli...Pul roku vylupovani ponechanych nakazenych vcelstev,a
bylo vymalovano.JosPr""

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58861


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kapoun (212.96.187.90) --- 2. 10. 2012
Re: (58821) (58822)

"Dodnes je u nasi ZO pocet registraci clenu jinych ZO nulovy a prehled o cizich vcelsvech neni."
Přehled jiných včelařů a jejich registraci ve vaší ZO vám neudělá ústředí. Musí to udělat někdo od vás. Zkuste to sám, citujte stanovy a dejte vědět. A neříkejte "tůdle".

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58860


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.12.1) --- 2. 10. 2012
Re: (58858)

Tak o tomhle slyším poprvé, ale minulý týden mě překvapila hustota "čar" po letadlech a směr. A bylo to v letové výšce, kde vídávám armádní stroje. A když měla armáda před nedávnem nějaké cvičení s tankováním ve vzduchu, tak to tak hustě na obloze malované nebylo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 58859


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78148 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 58859 do č. 58919)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu