Včelařská konference

Martin, jasom ešte svojprávny a robí so svojimi včelami to, čo považujem za potrebné, aby výsledok fumigácie vyjadroval požiadavku, mať včelstvo pripravené do zimy bez čo i len jedného Vd. A to sa mi darí.
Jediný Pepan sa na to díva ako človek čo rozumie včelám. Ja som napísal ako to robím, ale nik z vás mi nepoložil otázku, prečo a či to funguje. Škoda.

Brať nariadenie veterinárov, ktorí o problematike chovu nemajú ani šajnu a ešte to robia od stola, tak to nemá chybu. Veď používať rok čo rok (26 rokov) Amitraz a vždy "zaberie", si musí všimnúť aj aj menej podkutý včelár a pýtať sa, prečo je to tak. Kto vie s ním pracovať nemá čoho obávať. To, že na pravidelné fumigovanie včelstiev, Vd sa stáva rezistentný, je len výkrik do tmy, pretože originálne zistenie rezistentných typov nik nepublikoval. To že niekedy sa ozvú včelári a upozorňujú, že Amitraz je neúčinný, sú vinní sami včelári, lebo pri jeho používaní sú nekompetentní a nedôslední.

Ano, ale i Pepan píše, že se fumigace nemá provádět v době před 10.10. a mají následovat minimálně čtrnáctidenní přestávky mezi jednotlivými aplikacemi.

Antone, o Vaší svéprávnosti opravdu nepochybuji. Jediné, o čem pochybuji, je léčení fumigací v době, kdy jsou ve včelstvu stále ještě veliké plochy plodu. Ze stejného důvodu bych se obával toho, udělat poslední fumigaci okolo 5. listopadu (ačkoliv včelařím na Vysočině, tedy v chladnějším koutě republiky). A zde věřím těm veterinářům od stolu, že pod víčka se fumigant prostě nedostává a roztoči zde v klidu mohou přežívat. O nic jiného nejde. Po několikáté píši, že potřeba srazit v podletí počty parazita je jasná věc, jen mi zkrátka připadá, že máme k dispozici vhodnější léčebné prostředky pro diskutované období. Jejich větší pestrost je dle mého názoru výhodná z dlouhodobého hlediska. Ale nic proti Vašemu postupu, když Vám funguje a jste s ním spokojený. Ať se daří.

Kolikrát fumigovat, pokud by se nemělo řídit nařízením veteriny, je přece jasné.
Záleží v první řadě na účinnosti, potom na počátečním a koncovém množství roztočů.
Když je účinnost 96 %, to by tak mohlo odpovídat realitě, tak pokud je ve včelstvu 100 roztočů, po ošetření zbudou 4 a po dalším ošetření s velkou pravděpodobností žádný. Takže ošetření musí být dvě. Pokud jich bude 3000, bude pořadí 3000 - 120 - 5 - 0. Tudíž ošetření musí být teoreticky 4.
Ale pokud by třeba platilo, že když ve včelstvu přežije ošetření pouze 10 roztočů, tak následující rok včelstvo v pohodě vydrží až do dalšího podzimního ošetření, taková situace byla odhaduji tak před 15 - 20 lety, tak by se o to 1 - 2 ošetření dal celkový počet snížit.
Dneska jsou roztoči v průměru agresívnější, takže se léčením musí dosáhnout počtu pod 1 roztoče na včelstvo.
Anebo léčit na 10 roztočů ve včelstvu a potom během sezóny bezpodmínečně tlumit kyselinou mravenčí. Tato varianta je lepší kvůli tomu, že zpomaluje přizpůsobenéí roztočů na léčivo, zase je pracnější a pokud kvůli nějakému problému to léčení v sezóně krachne, jsou včelstva roztoči poničena.

Podle mně se stačí řídit spadem na podložce po ošetření. Přirozeně za předpokladu, že léčivo je účinné. Jak je spad po ošetření, pokud bylo provedeno stoprocentně kvalitně, pod 3 - 6 roztočů, je hotovo.

Co se týká Antonova ošetření fumigací v létě, z hlediska zdraví zimní generace je to správné, z hlediska návyku na léčivo roztočů chráněných uvnitř buněk špatné. Takže si každý musí vybrat. Ale v předešlých diskuzích tady Anton uvedl, že před podzimním ošetřením svoje včely klíckuje. To tady u nás dneska myslím nedělá nikdo z větších včelařů. Takže z hlediska návyků roztoče na léčivo se to potom víc než vyrovnává.

Hlavně poslední věta vystihuje problém.