Archiv Včelařské konference

Pepan:V JZD byly plásty uloženy v prázdné stodole v až 2m komínech a nic se jim do jara nestalo. Úplně stačila mřížka ve spod a nahoře každého komínu."

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Popravdě,také takto plásty skladuji v nevyužívané zahradní chatce,jen je tam ukládám až v tuto dobu,doteď byly"uloženy"ve vrchních nástavcích na úlech se včelami(jen uspořádány,aby se tam vešly lahve s krmivem).Už párkrát jsem viděl,co s nimi umí zavíječ za chvilku udělat,a ne vždy se člověk dostane hned k tomu,aby je ošetřil sirnými knoty nebo jinak...
Po vytočení poslední várky medu už včely zpravidla neukládají krmivo nahoru,ale uloží si ho pěkně k plodu do spodních partií,ale zase si ty horní patra proti zavíječi ohlídají,je to levnější než chladit.

Zdraví Pavel

Možná jednodušší by bylo kontaktovat nějaký podnik z okolí, který požívá auta s chladící nástavbou a odkoupit od nich něco vysloužilého. Klidně i nabouraná bedna se dá pro tento účel v pohodě opravit svépomocí. Současně je ale dobré shánět kontakt na slušného chlaďaře.

Nevčelařím dlouho. Čtu co kde se naskytne a zaťím jsem názoru, že skladovat dílo je luxus, který je dobrý na uchovávání nemocí a potom risk se zničením vosku. Velice zajímavá mi přišla "rašovská metoda" popsaná v příloze Včelařství. tam se do ůlu starší plásty vůbec nevrací a přes zimu se včely nechají přejít na panenské dílo a začít na čistym, co postavily na med nad plodištěm. letos jsem tak dopadl a šlo to i dobře vytočit ty panenské plásty se mi nelámaly. Na výnosu to zřejmě taky není až tak zásadní. Dokonce, jak se bavím se včelaři praktikujícími dlouhá léta, je mezi nimi taky pár takových, co na zimu neschovávají nic než mezistěny. V jednom případě to bylo tak, že se dílo vyřeže a vyvaří a rámky spálí. Tak jsou včely každý rok na novým a já osobně si myslím, možná mne budete mit za magora,že by se i úly měly asi po 10 nebo 15 letech spálit a obnovit. Jako prevenci proti nemocem, zvlášť moru. Kámoš se moru u nás vyhnul jistě proto, že zadováky po tátovi vyřezal motorovkou a vybavil se fungl novýma nástavkama.

Moru se Michale novým úlem ani dílem nevyhnete. Mám s tím osobní zkušenost, je to i o tom, co kde včely vyloupí, ale to neznamená, že se dílo nemá obměnit a úly čistit.
A k tématu, jelikož mám dadant, tak plodištní dílo neskladuji. Medník je panenský a po posledním medobraní nechám rámky od medu v nástavcích do komínu, dole i nahoře uzavřené, uložené pod přístřeškem a bez vysiřování. A ještě se mi nestalo, že by mi do toho vlezl zavíječ. Zavíječi panenské dílo moc nechutná, ale problém by byl, kdyby dílo bylo zakladené.

Taky jsem si kdysi myslel,ze neni potreba skladovat plasty.No ono to potreba je.Skladuju panenske souse,1-2 x zakladene souse od medu.Pro jarni rozvoj,nez vcelky chytne stavebni pud a muzu pridat nastavek mezisten,pridavam nastavek sousi.No a v pripade narazove snusky ze tresni nebo jabloni taky bodne podhodit pod zaneseny mednik nastavek s vystavenym dilem.U repky pak uz vcely vytahnou nastavek mezisten za par dni.Z osobni zkusenosti ani rozsirovani mezistenami ani novy ul pred morem neochrani...Shorelo to stejne...

Ahoj Michale,
nebudu s Tebou polemizovat až zkušenosti Ti ukáží, jestli při svém způsobu včelaření v Tvojí lokalitě je nutné nebo třeba jen výhodné skladovat souše přes zimu. Jen k zamyšlení moje zkušenost po 11 letech včelaření... Jsem v nížiněm, kde významná snůška končí obvykle koncem května. Pak už včely jen paběrkují pro sebe. Zimuji ve 4-5NN a skladuji cca +- 1NN souší na včelstvo. Většina skladovaného díla je panenské, letos ze cca 30NN skladovaných souší mám 6 NN žemlových. Na jaře jde o to, že včely mají buď na to, aby nosily i med do zásoby a mají ho kam uložit, nebo ne. Přestože letošní vlhké počasí prodloužilo snůšku, to co se Ti snažím vysvětlit bude možná ještě lépe pochopitelné z údajů o medobraní. Do 9.6. (nemám ani akát) jsem vytáčel 2x s průměrem 38kg vytočeného medu na včelstvo, další vytáčení jsem provedl 26.7. s průměrem 5kg. včely neobírám rozhodně o všechen med.... Pokud by včely neměli kam dát med, nepřinesly by ho a já bych ho nevytočil..
Ohledně Rašovské metody - Vidím v ní spoustu nedořešených technologických problémů a nadměrný chov trubců jako protirojové opatření je dobrá metoda leda pro brtníky( současní rádoby včelaři, nikoliv včelaři obhospodařující brtě, kteří rojení měli za základ technologie). Pokud dáš včelám práci a prostor, uvidíš, že se nebudou rojit a samozřejmě si pak budeš vážit každé jednotlivé dělnice, kterou budeš mít v úlu, trubci med nepotí a v době snůšky je v úlu tolik plodu, a venku většinu času tak teplo, že bych se do divokých úvah o zahřívání plodu trubci nepouštěl. Trubci mají význam v dubnu na zahřívání plodu, kdy je obvykle brtníci ještě nemají, ne v květnu! Moje kmenová včelstva mají v sezóně 77-88 rámků 39*17, nerojí se, zvládají už brzy na jaře opylování v okolí v hojném počtu, stavební rámky pro odchov trubců nechávám pouze nejlepším včelstvům pro ranný chov, včelstva si staví trubčinu mezi nástavky, čímž se dílo stane uceleným a v podmetech. Evidentně nestrádají.....
Pokud máš problém s rojením, vyměň matky za nerojivé a dej včelám prostor! Pokud si na jaře nejsi jistý, jestli už rozšířit, použij uskladněné panenské a světlé souše, které dej pod plod ve 3. dekádě dubna, čímž jim neublížíš a máš jistotu, že Tě počasí nezradí. To je nejčastější chyba brtníků, když nerozšíří včas, protože je zima a pak za 2-3 týdny chytají roje....
Radek Hubač

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal <michalkolarsv/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: chlad?c? za??zen?
> Datum: 06.10.2011 21:18:29
> ----------------------------------------
> Nevčelařím dlouho. Čtu co kde se naskytne a zaťím jsem názoru, že skladovat
> dílo je luxus, který je dobrý na uchovávání nemocí a potom risk se zničením
> vosku. Velice zajímavá mi přišla "rašovská metoda" popsaná v příloze
> Včelařství. tam se do ůlu starší plásty vůbec nevrací a přes zimu se včely
> nechají přejít na panenské dílo a začít na čistym, co postavily na med nad
> plodištěm. letos jsem tak dopadl a šlo to i dobře vytočit ty panenské
> plásty se mi nelámaly. Na výnosu to zřejmě taky není až tak zásadní.
> Dokonce, jak se bavím se včelaři praktikujícími dlouhá léta, je mezi nimi
> taky pár takových, co na zimu neschovávají nic než mezistěny. V jednom
> případě to bylo tak, že se dílo vyřeže a vyvaří a rámky spálí. Tak jsou
> včely každý rok na novým a já osobně si myslím, možná mne budete mit za
> magora,že by se i úly měly asi po 10 nebo 15 letech spálit a obnovit. Jako
> prevenci proti nemocem, zvlášť moru. Kámoš se moru u nás vyhnul jistě
> proto, že zadováky po tátovi vyřezal motorovkou a vybavil se fungl novýma
> nástavkama.
>
>
>

Možná jsem ještě mohl zdůraznit, že při zimování v 5NN neptřebuji v dubnu rozšiřovat podstavováním pod plod, zásobní souše se užijí k podstavení pod plné N medu v době kolem začátku rozkvětu řepky, pak už včelky další 2NN mezistěn zvládnou během řepky. Z nich jeden určitě jde doprostřed plodového tělesa, aby je matky zakladly, protože to je snad jediné úskalí NN technologie, že pokud včelař zaspí jen problematicky nutí matky zaklást panenské dílo...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: chlad?c? za??zen?
> Datum: 07.10.2011 08:06:36
> ----------------------------------------
> Ahoj Michale,
> nebudu s Tebou polemizovat až zkušenosti Ti ukáží, jestli při svém způsobu
> včelaření v Tvojí lokalitě je nutné nebo třeba jen výhodné skladovat souše přes
> zimu. Jen k zamyšlení moje zkušenost po 11 letech včelaření... Jsem v nížiněm,
> kde významná snůška končí obvykle koncem května. Pak už včely jen paběrkují pro
> sebe. Zimuji ve 4-5NN a skladuji cca +- 1NN souší na včelstvo. Většina
> skladovaného díla je panenské, letos ze cca 30NN skladovaných souší mám 6 NN
> žemlových. Na jaře jde o to, že včely mají buď na to, aby nosily i med do zásoby
> a mají ho kam uložit, nebo ne. Přestože letošní vlhké počasí prodloužilo snůšku,
> to co se Ti snažím vysvětlit bude možná ještě lépe pochopitelné z údajů o
> medobraní. Do 9.6. (nemám ani akát) jsem vytáčel 2x s průměrem 38kg vytočeného
> medu na včelstvo, další vytáčení jsem provedl 26.7. s průměrem 5kg. včely
> neobírám rozhodně o všechen med.... Pokud by včely neměli kam dát med,
> nepřinesly by ho a já bych ho nevytočil..
> Ohledně Rašovské metody - Vidím v ní spoustu nedořešených technologických
> problémů a nadměrný chov trubců jako protirojové opatření je dobrá metoda leda
> pro brtníky( současní rádoby včelaři, nikoliv včelaři obhospodařující brtě,
> kteří rojení měli za základ technologie). Pokud dáš včelám práci a prostor,
> uvidíš, že se nebudou rojit a samozřejmě si pak budeš vážit každé jednotlivé
> dělnice, kterou budeš mít v úlu, trubci med nepotí a v době snůšky je v úlu
> tolik plodu, a venku většinu času tak teplo, že bych se do divokých úvah o
> zahřívání plodu trubci nepouštěl. Trubci mají význam v dubnu na zahřívání plodu,
> kdy je obvykle brtníci ještě nemají, ne v květnu! Moje kmenová včelstva mají v
> sezóně 77-88 rámků 39*17, nerojí se, zvládají už brzy na jaře opylování v okolí
> v hojném počtu, stavební rámky pro odchov trubců nechávám pouze nejlepším
> včelstvům pro ranný chov, včelstva si staví trubčinu mezi nástavky, čímž se dílo
> stane uceleným a v podmetech. Evidentně nestrádají.....
> Pokud máš problém s rojením, vyměň matky za nerojivé a dej včelám prostor! Pokud
> si na jaře nejsi jistý, jestli už rozšířit, použij uskladněné panenské a světlé
> souše, které dej pod plod ve 3. dekádě dubna, čímž jim neublížíš a máš jistotu,
> že Tě počasí nezradí. To je nejčastější chyba brtníků, když nerozšíří včas,
> protože je zima a pak za 2-3 týdny chytají roje....
> Radek Hubač
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Michal <michalkolarsv/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: chlad?c? za??zen?
> > Datum: 06.10.2011 21:18:29
> > ----------------------------------------
> > Nevčelařím dlouho. Čtu co kde se naskytne a zaťím jsem názoru, že skladovat
> > dílo je luxus, který je dobrý na uchovávání nemocí a potom risk se zničením
> > vosku. Velice zajímavá mi přišla "rašovská metoda" popsaná v příloze
> > Včelařství. tam se do ůlu starší plásty vůbec nevrací a přes zimu se včely
> > nechají přejít na panenské dílo a začít na čistym, co postavily na med nad
> > plodištěm. letos jsem tak dopadl a šlo to i dobře vytočit ty panenské
> > plásty se mi nelámaly. Na výnosu to zřejmě taky není až tak zásadní.
> > Dokonce, jak se bavím se včelaři praktikujícími dlouhá léta, je mezi nimi
> > taky pár takových, co na zimu neschovávají nic než mezistěny. V jednom
> > případě to bylo tak, že se dílo vyřeže a vyvaří a rámky spálí. Tak jsou
> > včely každý rok na novým a já osobně si myslím, možná mne budete mit za
> > magora,že by se i úly měly asi po 10 nebo 15 letech spálit a obnovit. Jako
> > prevenci proti nemocem, zvlášť moru. Kámoš se moru u nás vyhnul jistě
> > proto, že zadováky po tátovi vyřezal motorovkou a vybavil se fungl novýma
> > nástavkama.
> >
> >
> >
>
>
>

dvacet nových rámků á 15 kč = .´2000Kč.
2 kg mezisten s nalepením = 300Kč
6 hod práce ve včelstvu za rok 600 Kč
Prrůměrný zisk medu ze včelstva 45 kg = 4500 Kč
45 sklenic z víčkem = 450 Kč
Flek v tržnici = 150 Kč
6 hodin prodávání 600Kč
odvoz do tržnice cca 200Kč
4500 - 2000 - 300 - 600 - 450 .150 - 600 - 200 = 500Kč
musel by mít 20 včelstev aby si mohl koupit ten nejmenší medomet v jednom roce v tom není ještě cena úlů, oblečení, potřebných pomůcek a léčiv
Jak dloho to tak bude asi dělat co myslíš?


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: chlad?c? za??zen?
> Datum: 06.10.2011 21:58:53
> ----------------------------------------
> Moru se Michale novým úlem ani dílem nevyhnete. Mám s tím osobní zkušenost,
> je to i o tom, co kde včely vyloupí, ale to neznamená, že se dílo nemá
> obměnit a úly čistit.
> A k tématu, jelikož mám dadant, tak plodištní dílo neskladuji. Medník je
> panenský a po posledním medobraní nechám rámky od medu v nástavcích do
> komínu, dole i nahoře uzavřené, uložené pod přístřeškem a bez vysiřování. A
> ještě se mi nestalo, že by mi do toho vlezl zavíječ. Zavíječi panenské dílo
> moc nechutná, ale problém by byl, kdyby dílo bylo zakladené.
>
>
>

Co tím chce básník říct? Na co to navazuje?

Ales M.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: chlad?c? za??zen?
> Datum: 07.10.2011 08:23:03
> ----------------------------------------
> dvacet nových rámků á 15 kč = .´2000Kč.
> 2 kg mezisten s nalepením = 300Kč
> 6 hod práce ve včelstvu za rok 600 Kč
> Prrůměrný zisk medu ze včelstva 45 kg = 4500 Kč
> 45 sklenic z víčkem = 450 Kč
> Flek v tržnici = 150 Kč
> 6 hodin prodávání 600Kč
> odvoz do tržnice cca 200Kč
> 4500 - 2000 - 300 - 600 - 450 .150 - 600 - 200 = 500Kč
> musel by mít 20 včelstev aby si mohl koupit ten nejmenší medomet v jednom roce
> v tom není ještě cena úlů, oblečení, potřebných pomůcek a léčiv
> Jak dloho to tak bude asi dělat co myslíš?
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: chlad?c? za??zen?
> > Datum: 06.10.2011 21:58:53
> > ----------------------------------------
> > Moru se Michale novým úlem ani dílem nevyhnete. Mám s tím osobní zkušenost,
> > je to i o tom, co kde včely vyloupí, ale to neznamená, že se dílo nemá
> > obměnit a úly čistit.
> > A k tématu, jelikož mám dadant, tak plodištní dílo neskladuji. Medník je
> > panenský a po posledním medobraní nechám rámky od medu v nástavcích do
> > komínu, dole i nahoře uzavřené, uložené pod přístřeškem a bez vysiřování. A
> > ještě se mi nestalo, že by mi do toho vlezl zavíječ. Zavíječi panenské dílo
> > moc nechutná, ale problém by byl, kdyby dílo bylo zakladené.
> >
> >
> >
>
>
>

michal napsal
>>>Dokonce, jak se bavím se včelaři praktikujícími dlouhá léta, je mezi nimi taky pár takových, co na zimu neschovávají nic než mezistěny. V jednom případě to bylo tak, že se dílo vyřeže a vyvaří a rámky spálí. Tak jsou včely každý rok na novým a já osobně si myslím, možná mne budete mit za magora,že by se i úly měly asi po 10 nebo 15 letech spálit a obnovit.<<<
a na to nprávě navazuje i nějaký Aleš M

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: chlad?c? za??zen?
> Datum: 07.10.2011 12:20:56
> ----------------------------------------
> Co tím chce básník říct? Na co to navazuje?
>
> Ales M.
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: chlad?c? za??zen?
> > Datum: 07.10.2011 08:23:03
> > ----------------------------------------
> > dvacet nových rámků á 15 kč = .´2000Kč.
> > 2 kg mezisten s nalepením = 300Kč
> > 6 hod práce ve včelstvu za rok 600 Kč
> > Prrůměrný zisk medu ze včelstva 45 kg = 4500 Kč
> > 45 sklenic z víčkem = 450 Kč
> > Flek v tržnici = 150 Kč
> > 6 hodin prodávání 600Kč
> > odvoz do tržnice cca 200Kč
> > 4500 - 2000 - 300 - 600 - 450 .150 - 600 - 200 = 500Kč
> > musel by mít 20 včelstev aby si mohl koupit ten nejmenší medomet v jednom roce
>
> > v tom není ještě cena úlů, oblečení, potřebných pomůcek a léčiv
> > Jak dloho to tak bude asi dělat co myslíš?
> >
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: chlad?c? za??zen?
> > > Datum: 06.10.2011 21:58:53
> > > ----------------------------------------
> > > Moru se Michale novým úlem ani dílem nevyhnete. Mám s tím osobní zkušenost,
> > > je to i o tom, co kde včely vyloupí, ale to neznamená, že se dílo nemá
> > > obměnit a úly čistit.
> > > A k tématu, jelikož mám dadant, tak plodištní dílo neskladuji. Medník je
> > > panenský a po posledním medobraní nechám rámky od medu v nástavcích do
> > > komínu, dole i nahoře uzavřené, uložené pod přístřeškem a bez vysiřování. A
> > > ještě se mi nestalo, že by mi do toho vlezl zavíječ. Zavíječi panenské dílo
> > > moc nechutná, ale problém by byl, kdyby dílo bylo zakladené.
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Ano na příspěvek od Martina jsem navázal, ale nerozumím těm Vašim počtům co mají s mojím příspěvkem a tím co jsem v něm napsal společného? Zkuste ještě jednou si to přečíst a vysvětlete mi jak jste to pochopil a co jste těmi počty vlastně chtěl říct. Já bych řek, že jste se trošku sekl vedle.

Pardon příspěvek Michala.

Jak to tak bývá nejvíce tuto metodu kritizují ti, kteří se ani nenamáhali jí vyzkoušet. To je přesně případ Radkův, který si jí navíc plete s Rašovskou metodou, což je o něčem jiném. Metoda LBV znamenitě a spolehlivě funguje tam, kde se jedná spíše o nadměrně velká plodiště. Pro držitele menších plodišť si nejsem úplně jist a to je také důvod, proč jí stále u svých Dadantů nemám dotaženou do konce. Kdyby jí Radek vyzkoušel,jistě by zjistil, že ve snůšce v mednících je jen trocha včel, jinak samí trubci.Že se to příznivě projeví na výnosech¨je pak docela logické. O tom že rojení se dá zabránit velikostí prostoru jako hlavním opatřením, tak to funguje pouze do stáří matky 2 let, takže chov matek a včasné měnění je přinejmenším stejně důležité! Další otázka je zdali metoda LBV skutečně funguje na základě teorií př. Linharta a kol. Letošní rok spolehlivě ukázal, že tomu tak nejspíš nebude. Chov trubců jsem přesunul jinam momo plodiště a při zisku zhruba stejného počtu trubců se včelstva rojila asi tak stejně, jako když jsem metodu LBV nepoužíval. Takže chov musí být vázán na plodiště jinak je se spolehlivostí ámen. O nějaké jednoduché vysvětlení jsem se pokusil, možná existuje ještě lepší. Ale teorie sobeckého genu, složité genetické závislosti a váha trubců apod to je podle mého názoru sice hodně složité, ale nelogické vysvětlení. Ale i přes to je na prvním místě to, že metoda LBV funguje za určitých podmínek víc než spolehlivě. Zdraví R. Stonjek

Omlouvám se sklouznutí téma diskuse. Jen jsem zapochyboval o nutnosti honit chlaďák a platit za elektriku, když to jde jinak. Ještě jednou omluva. Michal

Michale, vůbec se neomlouvej od toho je konference, poptat se na názory jiných nebo vyprovokovat k reaci nějakým názorem.
Mně daleko víc vadí příspěvek Stonjeka,o kterém jsem měl lepší mínění,ale samozřejmě po některých příspěvcích jiných autorů se nehodlám urazit. Za prvé nechápu jak může vědět, co zkouším a nezkouším. Za druhé O Rašovské metodě jsem napsal, že má podle mě v ní vidím spoustu nedořešených technologických problémů , pak jsem pokračoval o nadměrném chovu trubců, jejíž jednou metodikou je LBV pokud se nemýlím. Z jakého důvodu jsem takhle myšlenkově přešel si už nepamatuji, ale to asi by neměl být důvod k takovému výlevu pane Stonjek... Každopádně ten můj příspěvek mohl být nesrozumitelný, za to se omlouvám, nemám moc času na psaní, tak se chybička občas vloudí.
Pokud jde o Rašovskou metodu tedy chov vesměs na panenském díle, to je možná přání autorů, ale ať mě na jaře pozve někdo ze zastánců a ukáže jak včely se staršími matkami třeba koncem března plodují na panenském díle....alespoň u 20 včelstev vedle sebe, prosím.... Jinak aby to nevypadalo, že panenské dílo nemám rád, tak samozřejmě maximální výměna díla u mě probíhá, jenom to u vícenástavkového včelaření bez mřížky musím dělat podle zkušeností a reakcí včelstev... ne podle některé z teorií, protože některá včelstva staví a matky kladou nahoře, některá dole, další jen pokud se roztrhne plodové těleso, nebo jen za řepky, pak už ne...
Vše dobré a hodně úspěchů Michale
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Metoda LBV
> Datum: 07.10.2011 18:40:19
> ----------------------------------------
> Jak to tak bývá nejvíce tuto metodu kritizují ti, kteří se ani nenamáhali
> jí vyzkoušet. To je přesně případ Radkův, který si jí navíc plete s
> Rašovskou metodou, což je o něčem jiném. Metoda LBV znamenitě a spolehlivě
> funguje tam, kde se jedná spíše o nadměrně velká plodiště. Pro držitele
> menších plodišť si nejsem úplně jist a to je také důvod, proč jí stále u
> svých Dadantů nemám dotaženou do konce. Kdyby jí Radek vyzkoušel,jistě by
> zjistil, že ve snůšce v mednících je jen trocha včel, jinak samí trubci.Že
> se to příznivě projeví na výnosech¨je pak docela logické. O tom že rojení
> se dá zabránit velikostí prostoru jako hlavním opatřením, tak to funguje
> pouze do stáří matky 2 let, takže chov matek a včasné měnění je
> přinejmenším stejně důležité! Další otázka je zdali metoda LBV skutečně
> funguje na základě teorií př. Linharta a kol. Letošní rok spolehlivě
> ukázal, že tomu tak nejspíš nebude. Chov trubců jsem přesunul jinam momo
> plodiště a při zisku zhruba stejného počtu trubců se včelstva rojila asi
> tak stejně, jako když jsem metodu LBV nepoužíval. Takže chov musí být vázán
> na plodiště jinak je se spolehlivostí ámen. O nějaké jednoduché vysvětlení
> jsem se pokusil, možná existuje ještě lepší. Ale teorie sobeckého genu,
> složité genetické závislosti a váha trubců apod to je podle mého názoru
> sice hodně složité, ale nelogické vysvětlení. Ale i přes to je na prvním
> místě to, že metoda LBV funguje za určitých podmínek víc než spolehlivě.
> Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Ty ceny nesmíš brát doslovně jsou vhozeny do placu tak jak si na ně pamatuji z dřívějších let a slouží jako ilustrace stavu.

Průměrný zisk medu ze včelstva je 45 kg = 4500 Kč
od toho odečtem náklady
20 nových rámků místo těch spálených á 15 kč = .´2000Kč. To je cena vydrátkovaného rámku v obchodě
2 kg mezistěn s nalepením = 300Kč (12 ks do kila)
6 hod práce ve včelstvu za rok 600 Kč To je můj průměr na včelstvo a při výpočtu cen používám 100Kč/hodina
45 sklenic z víčkem = 450 Kč je to cena nové i vymytím
Flek v tržnici = 150 Kč při prodeji medu za den
6 hodin prodávání = 600Kč to je 100 za hodinu
odvoz zboží do tržnice = cca 200Kč PHM a jiné režie
4500 za med - 2000 - 300 - 600 - 450 -150 - 600 - 200 = 500Kč zisku na další investice z jednoho včelstva
Tím že ty rámky spálil se připravil o 2000 Kč, znehodnotil lidskou práci, které které by jsme si měli více vážit, Vyprodukoval další zbytečné emise do ovzduší a padl kvůli tomu další strom!
Myslím, že je to víc než dost napáchaných škod.
Nakonec to stejně zabránění přenosu nějakých nákaz ani nepomůže, protože mu spálí stejně celou včelnici.
Také přehánění hygieny stejně vede k rychlejším nákazám. a to platí všeobecně pro vše živé.
Nakonec i některé léky podávané hlavně dětem nejsou nic jiného než sbírka bacilů, kterých máme plný dvorek a před nimiž tak svoje děti pečlivě chráníme. Jsou to všechno absurdity vyvolané masívní reklamou a td. Chce to jen rozumně se nad tím zamyslet.
Př. L casei imunitás v actimelu = Lacrumbacilus casiei, což je jedna z mléčných kvasinek. právě z reklamního hlediska se tam ta část jména "bacilus" nesmí objevit a vymyslí se k tomu to imunitás. Ale to již jsme úplně mimo parketu. a podobných příkladů je bezpočet. zrovna tak to je i z Rašovskou metodou, chovem trubců a podobně.
To jsem si pěkně vylil srdce. HA

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: chlad?c? za??zen?
> Datum: 07.10.2011 16:54:51
> ----------------------------------------
> Ano na příspěvek od Martina jsem navázal, ale nerozumím těm Vašim počtům co
> mají s mojím příspěvkem a tím co jsem v něm napsal společného? Zkuste ještě
> jednou si to přečíst a vysvětlete mi jak jste to pochopil a co jste těmi
> počty vlastně chtěl říct. Já bych řek, že jste se trošku sekl vedle.
>
>
>

Mám se co učit. Zkušeností mám moc málo. Jen jsem zkusil že letos, a to byl pravda vyjímečný rok, jsem nechal vyměnit většinu díla ve včelstvu které mi dal kamarád s tím že mu jeho ůl a rámky vrátím. Snažil jsem se co nejdřív, včelky taky a daly i 24kg květového a 10kg medovicového medu a to z jednoho včelstva. Včelařím ve 400mnm a nejsem přímo u řepky. Vypadá to, že rostou na pampeliškách, těch je tady plná 4ha louka. Řepka byla letos kolem 2 km daleko. Taky mám tu zkušenost, že moli a zavíječi žerou všecko co má jen trochu smysl. Když jsem vyvařoval voští zcedil jsem vosk do kyblu. Na vodě zústal koláč vosku a na stěnách kyblu se vyráželo trochu vosku s malými kousky košilek. Ty mršky ten kybl obešly a ty košilky vyžraly. Že mám před jejich žravostí respekt. Taky ty počty nákladú jsou dost vážný, ale rozptylují se částečně do několika let. Potom je tu zásadní možnost vlastního přičinění a svépomocná příprava třeba nástavkú nebo rámkú.

V jakých úlech včelaříš?
RAdek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal <michalkolarsv/=/seznam.cz>
> Předmět: Metoda LBV
> Datum: 07.10.2011 21:29:57
> ----------------------------------------
> Mám se co učit. Zkušeností mám moc málo. Jen jsem zkusil že letos, a to byl
> pravda vyjímečný rok, jsem nechal vyměnit většinu díla ve včelstvu které mi
> dal kamarád s tím že mu jeho ůl a rámky vrátím. Snažil jsem se co nejdřív,
> včelky taky a daly i 24kg květového a 10kg medovicového medu a to z jednoho
> včelstva. Včelařím ve 400mnm a nejsem přímo u řepky. Vypadá to, že rostou
> na pampeliškách, těch je tady plná 4ha louka. Řepka byla letos kolem 2 km
> daleko. Taky mám tu zkušenost, že moli a zavíječi žerou všecko co má jen
> trochu smysl. Když jsem vyvařoval voští zcedil jsem vosk do kyblu. Na vodě
> zústal koláč vosku a na stěnách kyblu se vyráželo trochu vosku s malými
> kousky košilek. Ty mršky ten kybl obešly a ty košilky vyžraly. Že mám před
> jejich žravostí respekt. Taky ty počty nákladú jsou dost vážný, ale
> rozptylují se částečně do několika let. Potom je tu zásadní možnost
> vlastního přičinění a svépomocná příprava třeba nástavkú nebo rámkú.
>
>
>

Sám si dělám nízkonástavkové ůly 39x17 s jednoduchou stěnou 35mm na 10 rámkú.

Také zkouším třetím rokem metodu LBV. První rok pouze u 2 včelstev (nevyrojily se). Druhým rokem již u všech včelstev (také se nevyrojily). Byl to ale rok prakticky bez medu a nebyly vystavěné a zakladené zcela čtyři stavební rámky. V letošním roce se mi vyrojilo jedno včelstvo a to u toho kde jsem choval matky. Pokud mohu trochu posoudit, pak je to dobrá metoda proti rojení. Má ale také své nevýhody. Především jsou potíže při chovu matek. Mám podezření, že se více daří rozvoji roztočům VD. Bude asi rozdíl, jsou ji včelstva silná, střední nebo slabá. Chtělo by to více prodiskutovat, jak na tuto metodu při různých podmínkách. Já mám mezi řepkou a lípou snůškovou přestávku a těch trubců je tuto dobu nejvíce. Kdy proto vytáhnout rámky s trubčinou? Dát místo nich na lípu mezistěny? H.

Radku, já tě nechtěl nijak nadzvihnout, ale když si to po sobě nazpět přečteš, tak pleteš chov trubců jako protirojové opatření, pak do toho zcela nepochopitelně zapleteš brtníky a to se pak nemůžeš divit že když tenhle galymatyáš nazveš Rašovskou metodou, že se v tom dá těžce orientovat. Co se týče Rašovské metody od začátku mě bylo podezřelé, jak ochotně autorům včelstva staví pod plodištěm mezistěny, ze svých Dadantů mám zkušenosti spíš opačné. Tak jsem to zkusil u 5 nejsilnějších včelstev, dal jim mezistěny ze svého a ještě panenského vosku a nic. V podletí jsem je všechny vyndal téměř nedotčené. Zřejmě proto, že včely staví i v ostatních nástavcích. Dále je RM o šílené pracnosti zcela zbytečně prováděné, když mor je daleko. Takže metodu LBV mám odzkoušenou již 4 rokem u skoro 100 včelstev a mohu majitelům složených plodišť jen doporučit. Funguje bezvadně. Rašovskou metodu považuji za pitomost zkoušet, když mor je daleko, navíc si o ní myslím čistě teoreticky, že má několik slabých míst, kde to tak úplně není.Ale to by se dalo v případě ohrožení vychytat. Tak hlavně ať to ohrožení je co nejdál!!! Zdraví R. Stonjek

Hm, když chcete skutečně objektivně diskutovat o nějaké metodě, potřebujete k tomu aspoň 5 let jejího používání a přesné zápisy z toho období. A to těch 5 let musí být v režimu ustáleného stavu , počet plástů, počet vyměňovaných matek , počet úlů a nástavků stejného typu atd, to všechno musí být po tuto dobu zhruba konstantní. Jedině tak eliminujete vliv nějakého výkyvu počasí v některém roce a získáte skutečně správné průměrné výsledky.
Pokud tyhlety údaje nemáte, nezlobte se na mně, je diskutování o metodě, jedno jaké, jen prázdné žvanění bez relevantních fakt.

"Př. L casei imunitás v actimelu = Lacrumbacilus casiei, což je jedna z mléčných kvasinek. právě z reklamního hlediska se tam ta část jména "bacilus" nesmí objevit a vymyslí se k tomu to imunitás."

Dovolím si trošku oponovat, nejsem si jist, jestli ty potvory v živých jogurtech, co nám potom dělají v tlustém střevě hladší vyměšování , jsou kvasinky. Kvasinky jsou zařazením houby, zatímco tohleto by měly být bakterie.

Jo,jo, lepší už prozatím asi nebudu, až za dvě hodiny odjíždím na letiště, tak jsem ještě mrknul na e-maily. Dalších 6 dní budu postupně pracovně ve 4 zemích a pokud neodpadnu, tak 15.10. bych se chtěl stavět v Brně na slezinu se Zdeňkem Klímou a spol.
Vše dobré
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Metoda LBV
> Datum: 08.10.2011 09:36:50
> ----------------------------------------
> Radku, já tě nechtěl nijak nadzvihnout, ale když si to po sobě nazpět
> přečteš, tak pleteš chov trubců jako protirojové opatření, pak do toho
> zcela nepochopitelně zapleteš brtníky a to se pak nemůžeš divit že když
> tenhle galymatyáš nazveš Rašovskou metodou, že se v tom dá těžce
> orientovat. Co se týče Rašovské metody od začátku mě bylo podezřelé, jak
> ochotně autorům včelstva staví pod plodištěm mezistěny, ze svých Dadantů
> mám zkušenosti spíš opačné. Tak jsem to zkusil u 5 nejsilnějších včelstev,
> dal jim mezistěny ze svého a ještě panenského vosku a nic. V podletí jsem
> je všechny vyndal téměř nedotčené. Zřejmě proto, že včely staví i v
> ostatních nástavcích. Dále je RM o šílené pracnosti zcela zbytečně
> prováděné, když mor je daleko. Takže metodu LBV mám odzkoušenou již 4 rokem
> u skoro 100 včelstev a mohu majitelům složených plodišť jen doporučit.
> Funguje bezvadně. Rašovskou metodu považuji za pitomost zkoušet, když mor
> je daleko, navíc si o ní myslím čistě teoreticky, že má několik slabých
> míst, kde to tak úplně není.Ale to by se dalo v případě ohrožení vychytat.
> Tak hlavně ať to ohrožení je co nejdál!!! Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Kvasinky to nejsou, jsou to bakterie které se podílí na rozložení cukru laktózy a vzniku kys. mléčné. Ale tento proces se jmenuje mléčné kvašení( lidově kysáni) to je ofic. název a proto jestli bakterie nebo kvasinky se může někdy splést.

Michale, také si myslím, že se není proč omlouvat. A máš podobné zjištění jako já, že pokud jsou někde košilky tak se do toho zavíječ pustí. Několik let jsem provozoval vysiřování, ale na jaře mi to dílo moc nevonělo, pořád jsem tam cítil síru, ikdyž jsem celou zimu měl z nástavku sundané víko a větral. Chlazený sklad je ekonomicky náročnější a pro hobby včelaře neekonomický. No a tak jsem s léty zjistil, že do díla které nebylo zakladené se zavíječ nezavrtal. S dadantem mám dílo pro plodiště a medník oddělené i velikostí rámku. Plodiště obnova každý rok 50%, proto ho nepotřebuji skladovat a medník tam když obnovím třetinu a to jen z principu abych obnovil, stačí v pohodě. Neskladovat vůbec nic do toho bych nešel, na jaře je lepší přidat mednik souší a mezistěny až potom co se snůška trochu líp rozjede.

Kolego, plně s tebou souhlasím. Čím déle se zkouší tím líp. Ale měl by sis udělat pořádek hlavně u sebe. Kdyby ses touto zásadou řídil, byl bys ve všech diskuzních forech poměrně neznámým autorem. A to se o Radimovi Poláškovi rozhodně nedá říct! Myslím že 4 roky s mým počtem včelstev a nesčetným množstvím víc než spokojených včelařů jsou pro základní orientaci v problému dost postačující. Naproti tomu ti vůbec nevadí několik silně zapšklých jedinců, kteří bez jediného vyzkoušení ji zavrhují a pomlouvají jenom aby neutrpělo jejich ego. Zřejmě máš k nim dost blízko. Rád bych se mýlil. Zdraví R. Stonjek

Doporučuji např. typové chladicí technologie pro přípravny potravin CH4 E013 a větší, JDK Nymburk, pan Ing. Pospíšil. Ceník viz http://www.jdk.cz/cs/podpora/cenik

zamrzla???

Teď jsem dojel od zákazníka a venku je docela zima, tak asi i ta diskuze zamrzla. Ale témata by snad byly kdyby se chtělo. Mě by zajímalo co kdo má vyzkoušeno v praxi. LBV, Rašovská metoda,nebo nějaký jiný postup proti rojovce, přírodní chov, datum první fum. se také blíží, atd. Já se doposud věnuji klasickému chovu, ale s časem kterého mám pořád míň, musím něco změnit v postupech. Jeden kolega včelař co letos strávil dost času po nemocnicích na ten postup přišel. Než odjel do nemocnice, začátkem května, podsadil včelkám ke dvou nástavků co měly, další čtyři a když mu to zdraví v červenci dovolilo tak vytočil. A na nic si nestěžuje, medu dostatek, včely silný, čas u včel strávil jen pozorováním česna a prý o nic nepřišel. Já mu to věřím.

No, já jsem právě za ty roky zažil už spousty diskuzí.
Obvykle to vypadá tak, že jak někdo nějakou metodu oficiálně zveřejní, tam obvykle v tom médiu si dávají pozor, aby ta metoda byla autorem zavedená, to znamená, že ji ten autor hodně dlouho zkoušel a vyvíjel, právě za těch stálých nějakých svých podmínek.
Vlastní diskuze pak nastává až po zveřejnění , něco ve stylu " já jsem to loni na 2- 4 - 8 včelstvech vyzkoušel a vůbec se mně to nepovedlo, tak ta metoda je nesmysl a druhý zase stoprocentně se to povedlo a byl obrovský výnos a včelstva jsou perfektní, perfektně to funguje"
A tak se jednotliví diskutéři obojího směru přetahují, podle jedněch to funguje perfektně, podle druhých to nefunguje vůbec..... a vyhraje potom ten, který lépe a déle píše.....
A tak se takhle roky diskutuje furt dokola, občas to utichne, občas to někdo zase rozvíří.
Zatímco bezesporu někteří včelaři, co jsou potichu, si tu metodiku pečlivě přečetli, vybrali si z ní to dobré a odvrhli to špatné a roky to používají, akorát to nikdo neví.....
Pak po dalších cca 5 letech přijde ke včelaření někdo nový... naučí se včelařit od toho včelaře, co to dobré z té metodiky používá , trošku to upraví, pár dalších let to používá, trošku o tom přemýšlí, udělá k tomu nějakou teorii, pojmenuje to a šup s tím zase do nějakého včelařského média.... A máme tady zase nějakou zbrusu "novou" metodiku s nějakým zvučným názvem, obrovský objev, a všechno se zase opakuje znova.....

Jinak ten princip, na začátku jara jim dát třeba tím podsazením, dostatek prostoru a ke konci léta přijít vybrat plný úl medu taky funguje. Ale jen na některých stanovištích nebo při vhodném počasí a jsou při něm přece jen poměrně velké ztráty rojením a následným oslabením a vyhladověním či nepovedenou výměnou starších matek nebo ztrátou nové matky při oplození.

Ten včelař tu svoji letošní metodu nazval klasicky "brtnictví" a v mezičase, kdy byl mezi operacemi doma v léčení, kontroloval jen spad VD. A vyrojilo se mu každé včelstvo, ale všechny roje mu manželka chytla a dala do prázdných nástavků s rámky a mezistěnami. A měl na chytání rojů na stromě před úly zavěšenou látku, kterou má přes zimu na posledním nástavku (místo folie). A když ten roj sedl na ten hadr, tak stačilo jej odvázat z větve a položit na náběh a roj se usadil sám. A v srpnu pospojoval podle potřeby. Neříkám, že to je nějaká metodika, ale je to jen ukázka toho jak včely "nutně" potřebují včelaře.

Předminulý víkend byla v Ostravě včelařská výstava s přednáškami o metodách včelaření.Jedna z nich pojednávala o chovu silných včel. Přednášející – velkovčelař (přišel jsem později, takže jméno neznám) hovořil o tom, že nevytáčí jarní (řepkový med), ale až letní. Má včelstva v šesti nástavcích a zimuje na čtyřech až pěti nástavcích. Vytáčí 65 kg medu a 25 kg včelám nechává na zimu. H.

"...nevytáčí jarní (řepkový med), ale až letní".
_____________________

Přednáška, stejně jako papír, snese všechno. Neslyšel jsem ji v kontextu celku, tak nehodnotím. V praxi si to ale nedovedu představit, když i propásnutí termínu k vytáčení o čtrnáct dní často způsobuje nemožnost řepkový med vytočit... Takže jedině med před vytočením nahřívat v plástech, což už zase není metoda pro každého a přináší s sebou vícenáklady (a zahřívání medu, ovšem).

Anebo tedy nechává řepku na zimování, pak je ale potřeba množství rezervních souší...

Vážení, nevíte náhodou o nějakém aktuálním textu, který by řešil požadavky na stáčírnu medu? Požadované rozměry, provedení, vybavení sítěmi atd. Zatím jsem na žádný článek nenarazil a pouze se dočítám, že vždy záleží na konkrétní krajské správě. Někdy mám pocit, že taky záleží, jestli je zrovna ve službě Franta nebo Pepa. Případné díky předem.

Zadna metodika chovu vcel by nemela byt dogma,tak jak jsou nasi vcelari zvykli.Je potreba vzit si to prospesne a pokud neco nefunguje,tak prijit na to,proc to nefunguje...Ne rict o nejake metode bez detailniho rozebrani,ze je k nicemu...Na prednasce jsem nebyl,no vcelareni ve velkem prostoru ulu je smer chovu vcel,ktery me hodne zajima a laka.55 ramku 39x24 mam odzkouseno ku sve spokojenosti(a snad i vcelek),no 66 taky urcite pujde bez spojovani.Jako kluk si pamatuju divoke vcelstvo v dute lipe,plasty pres metr sirky,a na vysku si to ani netroufnu odhadnout,v tom kmenu se dalo tancovat..JosPr

To zimování na řepkovém medu není nic nelogického a nemožného. Pro včely je to určitě vhodnější než cukr a včelař má ušetřenou práci s krmením. Při řepce mám standartně na včelstvu tři nebo čtyři polonástavky na medník a do každého se vejde cca 23kg medu. Takže jeden plný polonástavek, který nechám včelstvu bude fungovat jako medná komora. Ti co provozují mednou komoru si ji docela pochvalují a prý i včelstva jsou na jaře vitálnější. Letos jsem nechal několik včelstev zimovat na medu a na jaře si to porovnám a jestli na tom bude aspoň kousek pravdy, tak další zimování budu řešit na medu.

Někdy před 20 lety byl ve Včelařství zajímavý článek. Popisoval včelaření včelaře, který měl stanoviště v lese uprostřed pole, takže se ke včelám mohl dostat jen tehdy, když bylo možné po poli jezdit. Včelařil tak, že v dubnu, když bylo sucho a na poli nízký porost obilí po zimě, po kterém se ještě dalo jezdit, dovezl včelám všechny nástavky na ten rok s plásty a mezistěnami, a včely vystrojil. Po žních, když na poli bylo strniště, tam dojel, plásty s medem vybral a do včel nalil najednou cukr na krmení na zimu. A to bylo asi tak všechno. A byl s takovým včelařením spokojený. Na léčení a v zimě na kontrolu asi chodil pěšky přes oraniště...., ostatně tehdy teprve léčení varaózy začínalo a nikdo nečekal, že aerosol bude nafurt 20 dalších let.
Článek mě zaujal, protože v té době jsem taky plánoval rozšiřování včelstev a měl jsem v okolí vytypovány stanoviště taky v lesíkách uprostřed polí, kde po rozorání přístupových cest při zcelování lánů byl ten přístup jinak než přes pole taky velice mizerný nebo obrovskou oklikou. Tehdy jsem plánoval k těm včelám v případě potřeby jezdit se stavebním kolečkem, protože to jediné mohlo jednoduše projet po mezích nebo na rozhraní pole a lesa či lesem po srnčích a houbařských stezkách.

Co se týká zkrystalovaného řepkového medu v plástech, vidím jedinou možnost, plásty odvíčkovat, co se dá, to vytočit a zbylý tuhý med v plástech prostě vrátit včelám. Nemám to vyzkoušené, ale předpokládám, že v srpnu by mohly velice rychle med z těch odvíčkovaných buněk přesunout tam, kde je potřeba.

Radim: "Co se týká zkrystalovaného řepkového medu v plástech, vidím jedinou možnost, plásty odvíčkovat, co se dá, to vytočit a zbylý tuhý med v plástech prostě vrátit včelám."
___________________________

Včely si s tím medem poradí, samozřejmě. V tom není problém. Myslím ale, že včelař, který by se rozhodl v dnešní době vytočit jen jednou za rok by tu řepku měl roztahanou všude, i v medu s medovicí. Pro adekvátní množství prostoru včelstva by také musel mít nasazeno asi tak šest vysokých nástavků - no, nechtěl bych ten šestý z výšky cca 2 metry zvedat. Možná to funguje, ale praktické to asi moc nebude.

Ten včelař o kterém jsem se zmínil, žádnou řepku netočil, protože ta už byla zkrystalizovaná. To co vytočil v srpnu byla lípa. Krystalizovaný med není přece pro včely problém, jinak by nepřežily ty miliony let. A když budu vycházet z přírodního stavu nějaké dutiny, tak na jaře je květová snůška a v létě je medovice. Včely zanáší dílo od shora takže míň vhodný med(medovice) je dole a spotřebují ji jako první v době kdy se můžou ještě vyprázdnit a na květovém medu přečkají zimu. To až včelař vymyslel sistém vybrat všechno i z plodiště takže v prostoru plodiště je najednou med co tam nemá být. Já plodiště netočím nikdy, a další snůška po řepce projde rovnou do medníku.

AM:
Já plodiště netočím nikdy, a další snůška po řepce projde rovnou do medníku.
-----------------------


Já taky ne - Dadantu, jinde jsem te´d rotoval a dalo to práci - ve včelách je běžně kolem 20 kilo cementu, i když něco spotřebovali, nebo přenosily a oddělily cement od zbytku.

Ale na dadanty, tedy plodiště v celku jsme zvědav jak jim to vyjde. Právě kvůli tomu jsem krmil v září. Obávám se, že jinak by jim tam toho stravitelnéhjo v plodišti moc nezbylo.
A že by v zimě chtěly přejít na panenský NN se zásobami nad plodištěm, tak to neriskuji. (tohle bych chtěl slyšet, jak to kdo vyzkoušel u rašovské metody:-) ).Ty jsem teď dával dospod.

Takže že by to byl bezpracný systém, se mi to zas tak nejeví, ale záda letos bolí od všech. :-)

Karel

Je to celkem jednoduché:
Pro podmínky prodeje ze dvora a vlastní produkce, stačí běžné kuchyňské podmínky. jedná se totiž o produkt zemědělské výroby
Pro širší použití př. mimo kraj nebo stáčení i cizích medů jedná se již o potravinu, a tam již musejí podmínky odpovídat potravinářským standardům.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: St???rna medu
> Datum: 10.10.2011 18:44:22
> ----------------------------------------
> Vážení, nevíte náhodou o nějakém aktuálním textu, který by řešil požadavky
> na stáčírnu medu? Požadované rozměry, provedení, vybavení sítěmi atd. Zatím
> jsem na žádný článek nenarazil a pouze se dočítám, že vždy záleží na
> konkrétní krajské správě. Někdy mám pocit, že taky záleží, jestli je zrovna
> ve službě Franta nebo Pepa. Případné díky předem.
>
>
>

Ovšem je to ve světě celkem běžný způsob přímo vivinutů z tipů nástavkových úlů
Způsob používaný u nás se vyvinul z potřeb malých typů úlů a ze snahy získávat jednodruhové medy.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: diskuze
> Datum: 10.10.2011 23:39:12
> ----------------------------------------
> Radim: "Co se týká zkrystalovaného řepkového medu v plástech, vidím jedinou
> možnost, plásty odvíčkovat, co se dá, to vytočit a zbylý tuhý med v
> plástech prostě vrátit včelám."
> ___________________________
>
> Včely si s tím medem poradí, samozřejmě. V tom není problém. Myslím ale, že
> včelař, který by se rozhodl v dnešní době vytočit jen jednou za rok by tu
> řepku měl roztahanou všude, i v medu s medovicí. Pro adekvátní množství
> prostoru včelstva by také musel mít nasazeno asi tak šest vysokých nástavků
> - no, nechtěl bych ten šestý z výšky cca 2 metry zvedat. Možná to funguje,
> ale praktické to asi moc nebude.
>
>
>

"Včely si s tím medem poradí, samozřejmě. V tom není problém. Myslím ale, že včelař, který by se rozhodl v dnešní době vytočit jen jednou za rok by tu řepku měl roztahanou všude, i v medu s medovicí. Pro adekvátní množství prostoru včelstva by také musel mít nasazeno asi tak šest vysokých nástavků - no, nechtěl bych ten šestý z výšky cca 2 metry zvedat. Možná to funguje, ale praktické to asi moc nebude."

6 vysokých nástavků jako minimum je prostý součet zaplněných nástavků v případě, že se včelám ty nástavky s medem po zavíčkování vyberou. Je otázka, jestli by tolik donesly, kdyby se všechno vybíralo až najednou v srpnu. Navíc to platí pro velmi dobré stanoviště, kde je stále nepřetržitá snůška. V hodně špatném roce, aspoň u nás, by v květnu zaplnily 1 - 2 nástavky 39x24 a do srpna to všechno kromě pár kilo proplodovaly.Potom by stačily 3 nástavky 39x24,už ve čtvrtém nejspodnějším nástavku by byly neobsazené plásty v srpnu likvidovány zavíječem. V dobrém roce by zaplnily v květnu 1 - 2 nástavky, u řepky 2 -3 nástavky a potom během června a července další dva. Takže by teoreticky potřebovaly až 7 nástavků. Prakticky si nejsem jistý, jesli by si při určitém množství medu včelky neřekly dost a potom by sběr sladiny podstatně omezily, i kdyby stále měly dost plástů na uložení zásob.
Jak tak ale znám po těch desetiletích místní stanoviště, úplně dostatečné by byly 4 nástavky 39 x 24 na včelstvo neboli 40 plástů 39x24. Pokud by bylo stanoviště příliš vydatné, prostě by se na něm zvýšil počet včelstev. Co se týká rojení, podstatné je , kromě rojových let, podle mých zkušeností , aby v úlu bylo dost prostoru v květnu. Později se už včelstva rojí o dost méně.

Má to něco do sebe takovéhle včelaření. Na začátku května by se prostě úly odlifrovaly ze zahrady někde do lesa. Doma by se místo nich založily odělky. Včelař by se přes léto staral jen o oddělky doma. V srpnu by jenom vybral med ze včel z lesa, potom zredukoval počet včelstev a oddělků, jak potřebuje, protože v lese by bez ošetřování byly znatelné a dost kolísavé ztráty včelstev. Ostatní ošetřování by bylo stejné....
Cena za neošetřování by byla akorát nižší průměrné výnosy ze včelstva....

Podle mých zkušeností by včelstva v květnu zanesla plodiště, nahoře by mohla mít prostor, ale to by jim stejně nebránilo v tom, zakládat matečníky a rojit se. Tak bychom akorát docílili rekordních počtů vylítlých rojů a následně opravdu dost velkých ztrát včelstev v důsledku nekvalitních matek (empirie). Naši předci dříve vytáčeli med jednou ročně, avšak zjevně se ukázalo výhodnější vytáčet jej vícekrát (a nemyslím tím jen to, že budečáky byly prostorově malé). Nehledě na to, že zde na diskusi máme i takové jedince, kteří mají pravidelně stokilové průměrné výnosy :o). Nějak mi zkrátka uniká výhodnost takového řešení. Je asi lepší umístit do toho pole včelstva blíže k okraji a zkusit se dohodnout se zemědělcem, zda by nepovolil příjezd ke včelám (i třeba za nějaké peníze, které by se vyššími výnosy určitě vrátily).

"Podle mých zkušeností by včelstva v květnu zanesla plodiště, nahoře by mohla mít prostor, ale to by jim stejně nebránilo v tom, zakládat matečníky a rojit se. Tak bychom akorát docílili rekordních počtů vylítlých rojů a následně opravdu dost velkých ztrát včelstev v důsledku nekvalitních matek (empirie)."

Včely se tolik rojí, protože výrobci matek šlechtí matky v první řadě na silná včelstva a na co největší výnosy dosažené v co největších nástavkových úlech.
Chce to prostě nekupovat otrocky každý rok nové matky, ale aspoň 5 - 10 let vybírat svoje a neměnit přitom metodiku. Potom geny hodně rojivých včelstev prostě "utečou" s roji a zůstanou jen ty geny málo rojivých. Včely se pak prostě budou rojit málo.
Jinak souhlasím, z neošetřovaných včelstev se získá až několikrát méně medu na včelstvo než z těch ošetřovaných, Jde ale o to, že na hodinu práce se včelstvy a tím myslím skutečné práce se včelami, ne jen "přehazování bedniček" rychleji než se včely v nich stačí rozčilit a útočit, může být toho medu nakonec víc.
Přirozeně je to jen odhad, musel oby se to vyzkoušet. nerojivé včely bych i vcelku měl, protože matky z venku už takových 20 let nekupuji, jen vybírám mezi svými, takže v tom by neměl být problém.

Ono to neošetřování včelstev by také muselo mít nějakou hranici a to je rojení a VD. VD je celkem v pohodě a je snadno řešitelné. Kontrola spadu po týdnu na podložce je to nejednoduší a nasadit podle situace KM není také nic náročného.
S rojením je to horší. Tady si to nějaký zásah bude žádat. Ze standartních postupů: vyměnit matku za mladou a nebo matečník a odebrat zavíčkovaný plod a včely. Odrojit je dřív, ikdyž ani tahle metoda není 100%. Na ty co by se případně chtěly rojit, jsem zkoušel několik plemenáčů, s rámkem souše a ostatní rámky mezistěn, rozvěsit na stromy podobně jako budky pro ptáky. Chtěl jsem zjistit, jestli je pátračky najdou a roj do nich zalétne, no nestalo se tak. Zastřihování křídla matky, jsem také opustil, matka zůstane sice na zemi, ale roj je na větvi a vysoko. Příští sezónu vyzkouším ten ručník na větvi,ikdyž ho nahradím síťkou na propolis, známému to letos fungovalo. To že vylétne roj na řepce je sice špatné pro snůšku z řepky, ale další snůška už není ohrožena a pokud se podaří roj odchytit, tak není nic lepšího co postaví celé nové plodiště a nanosí z dalších snůšky dost zásob na zimu. Takže využít ho není problém.

Teď zrovna mám tu zkušenost. Zdúrazňuji že není opakovaná. Loňský oddělek, v létě byl na 5nn. Krmil jsem ho na 4nn. Dnes jsem dával na česno mřížku a podmetem jsem sledoval včely stažené na dvou horních nástavcích. Na panenském díle ze kterého jsem točil med a vrátil jim to.

Tak tohle budeš Michale pozorovat častěji a to byl také jeden z důvodů proč jsem přešel na Dadant 448x285. Odpozoroval jsem že na rámcích výšky 232 nebo 240 se včely stahují jen do jednoho horního nástavku a na jaře se jim přes mezeru mezi nástavky s plodováním moc také nechce. Takže abych je "netrápil" s mezerou, přešel jsem na výšku 285 a těch pár centimetrů je na jaře poznat na sezení chomáče je víc roztažen a má tak víc místa pro plodování. A do spodního polonástavku proploduje až když už kvete řepka.

Přidám pár svých zkušeností:
Velikost úlu závisí předně na známých věcech, přičemž největší vliv má
STANOVIŠTĚ, a potom geny. Včely nepřestanou nosit pokud mají v úlu dost
medu, pokud mají nosit kam. Byly by sami proti sobě, vždyť nevědí
dopředu, jak se bude situace v přírodě vyvíjet a zda si zajistí dostatek
potravy. Opravdu v tom není problém, jen zajistit prostor.
Rovněž tak nejsou žádné plásty zničeny zavíječem, když včelstvo dutinu
ovládá, tzn. není oslabeno díky nějakému problému.
Praktikuji jednoduchou metodu s minimem zásahů, včely celoročně na medu
s dostatkem prostoru a přirozená stavba. Odebírám až druhou, dobře
zralou, většinou lipovou snůšku - jarní med je včel. V mých podmínkách
je jarní květový med (ovocné stromy, pampeliška, řepka), potom je
přestávka a následují lípy. Pokud bych odebíral jarní med, neměl bych
jistotu, zda včely nehladovějí.
Držím se jednoduchých a účelných zásad:
- zajistit včelám jarní rozvoj směrem vzhůru
- nezasahovat do plodiště (plodiště je neustále kompaktní) - veškeré
zásahy (rozšiřování, odebírání medu) se dějí nad, v období klidu odeberu
staré dílo pod plodištěm
- včely mají vždy dostatek medných a pylových zásob

V mých podmínkách je potřeba zajistit včasné rozšiřování směrem vzhůru
(duben, květen), přičemž červnové rozšiřování již většinou nemá význam.
Jak jsem psal - záleží především na stanovišti. Někde mám úly nad
hlavu, jinde stačí třeba 6 nástavků Optimalu.
Rojí se mi velmi málo včelstev, což přisuzuji i vlastnostem Vigorek.

Milan Čáp

Dne 11.10.2011 11:10, R. Poláek napsal(a):
> "Včely si s tím medem poradí, samozřejmě. V tom není problém. Myslím ale,
> že včelař, který by se rozhodl v dnešní době vytočit jen jednou za rok by
> tu řepku měl roztahanou všude, i v medu s medovicí. Pro adekvátní množství
> prostoru včelstva by také musel mít nasazeno asi tak šest vysokých nástavků
> - no, nechtěl bych ten šestý z výšky cca 2 metry zvedat. Možná to funguje,
> ale praktické to asi moc nebude."
>
> 6 vysokých nástavků jako minimum je prostý součet zaplněných nástavků v
> případě, že se včelám ty nástavky s medem po zavíčkování vyberou. Je
> otázka, jestli by tolik donesly, kdyby se všechno vybíralo až najednou v
> srpnu. Navíc to platí pro velmi dobré stanoviště, kde je stále nepřetržitá
> snůška. V hodně špatném roce, aspoň u nás, by v květnu zaplnily 1 - 2
> nástavky 39x24 a do srpna to všechno kromě pár kilo proplodovaly.Potom by
> stačily 3 nástavky 39x24,už ve čtvrtém nejspodnějším nástavku by byly
> neobsazené plásty v srpnu likvidovány zavíječem. V dobrém roce by zaplnily
> v květnu 1 - 2 nástavky, u řepky 2 -3 nástavky a potom během června a
> července další dva. Takže by teoreticky potřebovaly až 7 nástavků.
> Prakticky si nejsem jistý, jesli by si při určitém množství medu včelky
> neřekly dost a potom by sběr sladiny podstatně omezily, i kdyby stále měly
> dost plástů na uložení zásob.
> Jak tak ale znám po těch desetiletích místní stanoviště, úplně dostatečné
> by byly 4 nástavky 39 x 24 na včelstvo neboli 40 plástů 39x24. Pokud by
> bylo stanoviště příliš vydatné, prostě by se na něm zvýšil počet včelstev.
> Co se týká rojení, podstatné je , kromě rojových let, podle mých zkušeností
> , aby v úlu bylo dost prostoru v květnu. Později se už včelstva rojí o dost
> méně.
>
> Má to něco do sebe takovéhle včelaření. Na začátku května by se prostě úly
> odlifrovaly ze zahrady někde do lesa. Doma by se místo nich založily
> odělky. Včelař by se přes léto staral jen o oddělky doma. V srpnu by jenom
> vybral med ze včel z lesa, potom zredukoval počet včelstev a oddělků, jak
> potřebuje, protože v lese by bez ošetřování byly znatelné a dost kolísavé
> ztráty včelstev. Ostatní ošetřování by bylo stejné....
> Cena za neošetřování by byla akorát nižší průměrné výnosy ze včelstva....
>

Milane, měl bych prosím jeden dotaz. Kolik rámků nebo polonástavků na volnou stavbu dáváte za sezónu na jedno včelstvo? Ptám se ,protože jsem už před lety zrušil stavební zábrany v podmetu(10cm) a ta včelstva, která podmet prostaví a to hlavně trubčinou, tak rojení se u nich projevuje minimálně a když, tak je to tak v 2pol. kvetení řepky. Proto také uvažuji o tom, že volnou stavbu bych zavedl ve větší míře a bez drátkování. Slibuji si od toho míň práce pro mě a víc práce pro včely. A předpokládám, že postaví víc trubčiny a to by jako větší zátěž pro dělnice, také znamenalo menší rojivost.

Běžně vystaví odhadem 1.5 - 2 nástavky Optimalu, ale jsou včelstva,
která vystaví i 4 - opět záleží na stanovišti a matkách. Co se týká
trubčiny, tak mají naprostou volnost, takže staví podle svojí potřeby.
Nějak to již nesleduji.
Zábrany nepoužívám, protože mám nízká dna - 2 cm podmetu, včely nechávám
stavět v nástavcích, jak jsem psal nad plodištěm. Tímto způsobem se
vlastně včely průběžně stěhují na nové dílo (většina medu v panenském
díle) a zespodu odebírám v době klidu, nebo na jaře při první prohlídce
nástavky s tmavým dílem. Protože zimuji ve více nástavcích (podle síly
včelstva 4-6 NN Optimalu), bývá první spodní nástavek (někdy i 2) s
nejtmavším dílem bez včel i pylu.
Co se týká rojení, myslím, že je to dáno v první řadě geny (Vigor), dále
pak prostorem a zaměstnaností včel - mají co stavět a díky dostatku
trubčiny v dosahu i co krmit.
Myslím, že letošní neúspěch př. Stonjeka s LBV a trubčinou mimo plodiště
byl právě v tom, že trubčina nebyla včas v dosahu včel, a tento časový
rozdíl způsobil že se dostaly do rojové nálady (viz. Wright).
Včely mě již vícekrát přesvědčily, že mají velký potenciál, a umí
nanosit dostatek medu, ale musejí být ve formě a mít v okolí dostatečnou
snůšku. Právě ta snůška bude asi nejdůležitější faktor pro jejich
bezproblémové fungování.

Milan Čáp

Dne 12.10.2011 19:31, Ale Molčík napsal(a):
> Milane, měl bych prosím jeden dotaz. Kolik rámků nebo polonástavků na
> volnou stavbu dáváte za sezónu na jedno včelstvo? Ptám se ,protože jsem už
> před lety zrušil stavební zábrany v podmetu(10cm) a ta včelstva, která
> podmet prostaví a to hlavně trubčinou, tak rojení se u nich projevuje
> minimálně a když, tak je to tak v 2pol. kvetení řepky. Proto také uvažuji o
> tom, že volnou stavbu bych zavedl ve větší míře a bez drátkování. Slibuji
> si od toho míň práce pro mě a víc práce pro včely. A předpokládám, že
> postaví víc trubčiny a to by jako větší zátěž pro dělnice, také znamenalo
> menší rojivost.
>

Se snůškou problém nemám, v lužním lese je snůška od časného jara až po lípy. Když je dobrý rok tak javory, řepka, medovice z dubu a lípa. Standartně řepka a lípa. Stavění nad plodištěm vyžaduje dobrou snůšku a silné včelstvo a v dadantu, ve kterých včelařím, medník staví nahoře, jiná možnost ani není a pokud nedávám mřížku tak včely mají v plné sezóně proplodován spodní polonástavek, velký nástavek a asi polovinu dalšího polonástavku nad velkým plodištěm.
Nemám to vyzkoušeno, ale se sistémem dadant a mednou komorou(polonástavek) nad velkým plodištěm bych se mohl vyhnout mřížce a použít výkluz pod druhým polonástavkem nad velkým plodištěm.

AM:
Nemám to vyzkoušeno, ale se sistémem dadant a mednou komorou(polonástavek) nad velkým plodištěm bych se mohl vyhnout mřížce a použít výkluz pod druhým polonástavkem nad velkým plodištěm.
-----------
Ty používáš mřížku u dadntu?
.................
MČ:
- zajistit včelám jarní rozvoj směrem vzhůru
- nezasahovat do plodiště (plodiště je neustále kompaktní) - veškeré
zásahy (rozšiřování, odebírání medu) se dějí nad, v období klidu odeberu
staré dílo pod plodištěm
- včely mají vždy dostatek medných a pylových zásob
-------------------
Podepisuji. .-)
Hlavně to první je to co mě v minulých letech překvapilo, dřív jsem měl pocit, že metodiky doporučují podsazovat. Když jsem ztratil zábrany "ochladit" plodiště, bylo po problému. (po přečtení Wrighta).
Třetí - souhlas
Druhé - jo, ale těžko se odolá. A dřív jsem pár let právě roztahoval plodiště na výšku. Než jsem si přečetl Wrighta. A pochopil. A ušetřil si práci i čas. :-)

---------
Jinak jsem byl párkrát nucen vytáčet jen jednou a nechat včely od května být, a právě proto potvrzuji 1,2,3. Jde to, alepoň u nás - pozdní snůška do podletí, pomalý nástup jara.


Karel

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> Předmět: Re: diskuze - MLM (Metoda Líného Muze)
> Datum: 12.10.2011 20:25:27
> ----------------------------------------
> Běžně vystaví odhadem 1.5 - 2 nástavky Optimalu, ale jsou včelstva,
> která vystaví i 4 - opět záleží na stanovišti a matkách. Co se týká
> trubčiny, tak mají naprostou volnost, takže staví podle svojí potřeby.
> Nějak to již nesleduji.
> Zábrany nepoužívám, protože mám nízká dna - 2 cm podmetu, včely nechávám
> stavět v nástavcích, jak jsem psal nad plodištěm. Tímto způsobem se
> vlastně včely průběžně stěhují na nové dílo (většina medu v panenském
> díle) a zespodu odebírám v době klidu, nebo na jaře při první prohlídce
> nástavky s tmavým dílem. Protože zimuji ve více nástavcích (podle síly
> včelstva 4-6 NN Optimalu), bývá první spodní nástavek (někdy i 2) s
> nejtmavším dílem bez včel i pylu.
> Co se týká rojení, myslím, že je to dáno v první řadě geny (Vigor), dále
> pak prostorem a zaměstnaností včel - mají co stavět a díky dostatku
> trubčiny v dosahu i co krmit.
> Myslím, že letošní neúspěch př. Stonjeka s LBV a trubčinou mimo plodiště
> byl právě v tom, že trubčina nebyla včas v dosahu včel, a tento časový
> rozdíl způsobil že se dostaly do rojové nálady (viz. Wright).
> Včely mě již vícekrát přesvědčily, že mají velký potenciál, a umí
> nanosit dostatek medu, ale musejí být ve formě a mít v okolí dostatečnou
> snůšku. Právě ta snůška bude asi nejdůležitější faktor pro jejich
> bezproblémové fungování.
>
> Milan Čáp
>
> Dne 12.10.2011 19:31, Ale Molčík napsal(a):
> > Milane, měl bych prosím jeden dotaz. Kolik rámků nebo polonástavků na
> > volnou stavbu dáváte za sezónu na jedno včelstvo? Ptám se ,protože jsem už
> > před lety zrušil stavební zábrany v podmetu(10cm) a ta včelstva, která
> > podmet prostaví a to hlavně trubčinou, tak rojení se u nich projevuje
> > minimálně a když, tak je to tak v 2pol. kvetení řepky. Proto také uvažuji o
> > tom, že volnou stavbu bych zavedl ve větší míře a bez drátkování. Slibuji
> > si od toho míň práce pro mě a víc práce pro včely. A předpokládám, že
> > postaví víc trubčiny a to by jako větší zátěž pro dělnice, také znamenalo
> > menší rojivost.
> >
>
>
>

Mřížku jsem začal používat, když jsem se rozhodl pro výkluzy a chtěl jsem odebrat všechny polonástavky nad velkým plodištěm. Toho co zaplodovala matka v prvním polonástavku moc nebylo a tak jsem nasadil mřížku a vyndal stavební zábranu. A když porovnám zaplodovanou plochu v prvním polonástavku s plochou, která je zaplodovaná ve vystavěném podmetu, tak v tom podmetu je plodu mnohem víc. Proto se také nebráním změnit zaběhnutou sestavu na polonástavek, nástavek a polonástavek. Ten poslední horní bude stejně asi fungovat jako medná komora, kterou si včely sami přirozeně vytvoří. A s přidaným polonástavkem by mi to vycházelo i na to, že bych mohl zrušit i 10cm podmet, síto bych ovšem zachoval z důvodu větrání a kontroly spadu.

Na přednášce v Ostravě bylo mimo jiné uvedeno: zimní sedliště = letní plodiště. Vychází vám to také? H.

Jak to bylo myšleno? Stejná pozice, nebo velikost?

13. říjen 2011 9:32:16, Honza napsal:
> Na přednášce v Ostravě bylo mimo jiné uvedeno: zimní sedliště = letní
> plodiště. Vychází vám to také? H.
>

Určitě velikost.
Mně to tak zhruba orientačně odpovídá, pokud se jedná o potřebný prostor, který má mít včelstvo od srpna k uložení zásob a k zimování a ne o včelami fyzicky obsednutý prostor třeba v zimě za mrazů nebo brzo v předjaří.

Zimní sedliště se mění jak včely spotřebovávají zásoby a posouvají se na plástu a uvolněný prostor, pokud není zanešen na jaře sladinou, slouží jako letní plodiště. Tak jsem to pochopil já a celkem by to i odpovídalo a pozná se to i podle barvy díla.
Potom jde o stavbu v plodišti(obnovu) s uložením zásob, co zase upraví zimní sezení. Když se při obnově díla v plodišti nepodaří udržet dost prostoru pro kladení matky včelstvo jde do zimy slabší.

Také bylo na přednášce řečeno, že v červnu nesmí včelstva strádat, musí maximálně plodovat, aby silně zazimovaly. Proto musí mít místo na plodování, snůšku, nebo zásoby včetně pylu. Pokud je snůšková přestávka, nebo nastanou medardovské deště,je na místě nevytáčet jarní snůšku, nebo přikrmovat. H.

Když už, tak musí plodovat v červenci. Aby na začátku srpna byl dostetek včelek na vychovávání zimních včel. Plodování v červnu je pro přezimování prakticky nepodstatné.

Kazda prestavka v plodovani i ta v cervnu,se musi projevit na sile vcelstva.Pridam svoji letosni zkusenost.Vcelstva,kterym jsem nastavky podstavoval,sla do rojovky v pulce dubna,tam kde jsem nadstavil nastavek pan.sousi a mezisten,potom dalsi a vcely mohly jit nahoru,tam byl klid.Jeden kolega razil heslo:plod se Ti nesmi dotknout strupkove folie a vcely dole site...Je na tom kus pravdy.JosPr

Zimní včely se prý líhnou i v červnu, je to prý dlohodobější proces než se dřív myslelo.
Je to prý výsledek nějakého výzkumu.

A i kdyby ne, a líhly se později, tak ke svému odchování potřebují dostatek včel i zásob a to se bez plodování v červnu obtížně podaří.

-------
Nevím kdo tam co přednášel, ale jestli chtěl říci že včely majímít hodně prostoru i zásob po celý rok, plod a chomáč se pohybuje vertikálně, atd., tak byl blízko pravdy.



Karel

Také bylo na přednášce řečeno, že v červnu nesmí včelstva strádat, musí maximálně plodovat, aby silně zazimovaly. Proto musí mít místo na plodování, snůšku, nebo zásoby včetně pylu. Pokud je snůšková přestávka, nebo nastanou medardovské deště,je na místě nevytáčet jarní snůšku, nebo přikrmovat. H.
***********************************************************
Nu tedy až kam jsme se dostali s falešnými proroky a ještě navíc mají za ty své bláboly dobře zaplaceno.
Jak mohou včelstva v červnu strádat? Měsíc,který poskytuje jasnou a velmi vydatnou snůšku.Nektaru a pylu se do úlů hrne nejvíce v roce,proto také se vytáčí med,který je jistý,řepka,ovocné stromy , malina a veškeré rostliny právě kvetou koncem května a hlavně v červnu.Takže o tom,že by v této době včelstva strádala,nemůže být vůbec řeč.Že nemají dostatek prostoru pro plodování?Inu chyba včelaře,takováto včelstva si to vyřeší po svém,vyrojí se.Slaboši se nerojí,ty je možno přikrmovat,ale užitek stejně nedají.Jak se říká : víra tvá tě uzdravila,čili kdo nevěří,ať tam běží.Dlouho jsem nic nenapsal do konference,ale poslední příspěvky mne natolik vytočily,že jsem neodolal abych nezareagoval.Ti mladí,kteří začínají se chytají čehokoli a není se čemu divit.Je to k jejich škodě,kdyby byli trochu moudřejší,sehnali by si potřebnou literaturu,prostudovali si ji a neskákali by na ty bláboly zde na konferenci ke své škodě.K čemu je dobré,vědět kdy se líhnou zimní včely,jestli již v červnu či v srpnu?Mnozí pochybují nejenom o tomto,i o jiných věcech a jiné o svých výmyslech chtějí přesvědčovat.Tato věc je dávno vyzkoumána a není zapotřebí o ní pochybovat.Včelař pokud dobře včelaří,toho takovéto prkotiny nezajímají a taky není proč.
Hlavně se o své včely dobře postarat v průběhu celého roku a to je ta ALFA a OMEGA. Počítání v průběhu roku spadlých roztočů je také na zamyšlení.Kdo dodržuje svoji léčbu podle veter.vyhlášky,nemusí se starat,roztoče mu spočítají z odevzdané měli,pokud ji ovšem odevzdá správnou a ne přesátou přes sítko.Tak se mějte dobře,hlavně dobře prodejte letošní med,protože je ho habaděj na skladě.V supermarketech je cena medu za 1 kg přes 130.-Kč,jsou ho tam plné regály,jenže ze dvora prodej je jaksi malý,či má někdo již vyprodáno?

Při přetáčení medoviny jsem rozbil demižon (50l, naštěstí už byla medovina přetočená do druhého). Uvažuju, jestli by nebylo lepší na medovinu pořídit starší KEG sud, dá se koupit do 1000kč, než další 50l demižon (nový cca 700kč italský, a prý vydrží ještě míň než starý český, který jsem rozbil). Výhodou Kegu je hlavně ta nerozbitnost. Nevím ale jaký typ KEGu to má být (s žehličkou? - co to je?) a jak pak nasadit kvasnou zátku. Dá se koupit, nebo by to bylo nutné nějak upravit? Nemáte s tímto prosím někdo zkušenosti?

No zkušennost s tím nemám ale určitě by to na medovinu šlo.Dá se na bazaru sehnat i levně narážecí hlava a tak by to bylo komplet.Kvasnou zátku spíš hadičku z narážeče ponořit do kelímku s vodou a je to.
Už mě to také mockrát napadlo a na You Tube je kolem úpravy a rozebírání kegů toho spousta.Myslím že stačí zadat slovo kegle.

Krištůfek:
...Počítání v průběhu roku spadlých roztočů je také na zamyšlení.Kdo dodržuje svoji léčbu podle veter.vyhlášky,nemusí se starat,roztoče mu spočítají z odevzdané měli,pokud ji ovšem odevzdá správnou a ne přesátou přes sítko.
.....

Tak si tu měl někdy přesej přes sítko, pak si ty roztoče spočítej a dej do té měli. Nebo nějakým jiným způsobem dojdi k počtu VD ve vzorku. Napiš si na paírek a pak dej vědět. Kolik procent jich asi tak najdou.

Pokud se rád sázíš je rozumné se sázet někte mezi 1/2 a 3/4.

Myslím, že letos dost lidí u nás mělo nulu a teď mají stav včelstev podstatně nižší.
Ale měli v systém důvěru, to je podstatné. :-)

Karel

Krištůfek :Kdo dodržuje svoji léčbu podle veter.vyhlášky,nemusí se starat,roztoče mu spočítají

J. Burgel : pozor pozor to letos neplatí !!!!!!!
Za 5 měsíců si zkuste na toto varování vzpomenout.
J.B.

A jak je to u nerez sudu se stáčením, abych nenabral sedlinu dole? U demižonu to je vidět.
Nemám zkušenost se stáčením, medovinu jsem nedělal, ale asi kdybych se o to pokoušel, tak demižon aspoň řídce opletený. Rozbitý demižon, který nebyl opletený není nic vyjmečného, to stačí trochu klepnout o dno.
Nerez soudek bych si představoval něco se dnem do konusu, okénkem u dna a spodní výpustí, tak aby se dala solidně vypustit sedlina. Ale to by bylo cenově náročnější.

Jaký máte spad ? Denní spad jsem měl od 3 - 5 roztočů na včelstvo. Včera jsem poprvé fumigoval - n a odlehčení a spadlo okolo 500 - 700 roztočů na včelstvo. Únor vzorek 2 roztoči na 23 včelstev. V srpnu včely 2 x přeléčeno formidolem po týdnu. Bez gabonu. Severní morava. Čím silnější včelstvo, tím více roztočů.

Na to je jednoduchý fígl. do stáčecí hadičky se nasadí trubučka ve tvaru písmene U

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Nerezov? sud
> Datum: 13.10.2011 20:01:17
> ----------------------------------------
> A jak je to u nerez sudu se stáčením, abych nenabral sedlinu dole? U
> demižonu to je vidět.
> Nemám zkušenost se stáčením, medovinu jsem nedělal, ale asi kdybych se o to
> pokoušel, tak demižon aspoň řídce opletený. Rozbitý demižon, který nebyl
> opletený není nic vyjmečného, to stačí trochu klepnout o dno.
> Nerez soudek bych si představoval něco se dnem do konusu, okénkem u dna a
> spodní výpustí, tak aby se dala solidně vypustit sedlina. Ale to by bylo
> cenově náročnější.
>
>
>

Pár sudů jsem sehnal, ještě když byly zálohovány 500 a byly od sodovky. Vypouštěcí jehlu jsem uřízl na rozbrusce a je to. V tomhle množství je kvasná zátka zbytečná stejně se z toho počítání bublinek akorát zhloupne. Stačí lehce zmuchlat nový obvaz a otvor s ním ucpat. Na klidové období se jen lehce natočí zátka , aby přetlak šel ven a je to. Stáčím hadicí kterou mám suvně připevněnou k tyčce a reguluju si tak výšku kalů. Tu ale musím pouze odhadnout a raději trochu přidám. Teď zrovna míchám rozkvas na další várku/bez varu/ tak uvidíme zájem a odbyt by byl. Zdraví R. Stonjek

Začínají se používat nevratné PET sudy na pivo, na 20 litrů. Má se to jmenovat Petainer KEG podle výrobce, který je má dělat. Asi to bude na medovinu lepší než nerez a podstatně levnější.
Na internetu třeba tady:
http://pivni.info/news/7895-petainer-novinka-na-ceskem-trhu.html

Mám podobnou zkušenost.Zatímco přirozený spad byl nepatrný a nebyl nijak markantní ani když jsem na rozhraní července a srpna vložil odpařovače s KM na 4 týdny tak nyní po 1.fumigaci mě padalo 40 - 200 roztočů .Gabon jsem také letos nepoužil,ale podle prvních informací z naší ZO tak to padá i těm co Gabon měli.Jarní měl jsem měl úplně čistou.

ALIAMIRI : a spadlo okolo 500 - 700

J.B.: zimní měl 1 roztoč na 21 včelstev
přirozený spad v červn a červenci nízky, po gabonu spad 0až 200,
srpen a září-KM, formidol + 65% houbičky 2x až 5x spady kolem 50
10-14.10 Fumigace ( odstraněm plod asi 1 dm2) spady 50 až 2500 průměr asi 500 roztočů.
Moje hodnocení : vysoké spady jsou způsobeny roztočovým rokem= průběhem počasí a pravděpodobně nižším učinkem Gabonu PA
Nehodnotím to zatím jako katastrofu ale očekávám nějaké ztráty a oslabení některých včelstev s vyššími spady nad 1000
J.B.

Je to dobře podaná informace, samozřejmě k úplnosti by to chtělo jěště doplnit.Zajímala by mne např.lokalita toho stanoviště. Díky.

jsou to blpci že ho zruřili

Tak jsem včera počítal roztoče po 1. fumigaci ze dvou stanovišť (úpatí hor SM) :
1.       max 1600, min 110, prům 590 – v lese
2.       max 2080, min 80, prům 1120 – na vesnici
Včelstva byla bez jarního ošetření (spad 2,3 roztočů na včelstvo). Po posledním vytočení 1x Formidol, bez Gabonu. Denní spad byl u prům. včelstva koncem srpna 10 roztočů, před fumigaci 20 roztočů - včelstvo bylo již bez plodu. Chybou bylo, že 1x Formidol je málo, neměl jsem žádné léčivo, které bych použil podle výsledku monitoringu. Co s tím uděláme ? H.

Honza (89.176.131.199) --- 16. 10. 2011
Re: Spad roztočů (54437)
Co s tím uděláme ? H.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Můžeme s tím, Honzo, udělat to, že si koupíme kyselinu mravenčí, houbičky či odpařovače a už na jaře za dobrého počasí jeden cyklus, pokud bude ještě co "léčit" (samozřejmě žertuju ... .-) )). A pak monitoring a podle něho v podletí dál, metodika je popsána v řadě míst, viz Včelařské forum, stránky VMS, Moderní včelař... Napsal bych pozdrav: "bez roztočů to nejde", ale radši ho sem psát nebudu ... :-)
Klidný den.
Jiří

Ještě pozn.: jestliže koncem srpna padá přirozeně kolem 10 denně, pak je to na razantnější zásah, než na 1x Formidol, což pravím po podobné zkušenosti z r. 2007 (ostatně kdy jste ho dal, jak a jaké byly podmínky a účinnost?), tedy pokud nechcete jít cestou typu uvidíme, co bude, budeme sledovat ... To je situace i na dlouhodobý odpařovač či na několikanásobné nasazení houbičky. Pokud se mýlím, nechť mě zkušenější opraví. Nebo aspoň na vícenásobný Formidol a pak ještě další kúru. Teď je to už passé, vím. Ale to píšete i Vy sám a sledujete to, což je základ. Letos jsou veliké rozdíly mezi včelstvy ve spadu a situace se pořád hodně mění ...
Nebo se držet oficiální metodiky a vysoký spad hlásit ZO a dál VS, což ukládá vyhláška, kterou, jak se zdá, nikdo v tomhle punktu moc nebere na vědomí. A žádat metodické pokyny a řešení. Když to chtěli, ať to mají. Jasně, je už to teď taky passé ... Letos je spousta případů skokového zvýšení spadu začátkem září (možná masivní loupeže?), takže i včelstva, která byla doposud relativně v pohodě, mají náhle vážné problémy. Teplé září, plodování, opět nárůst V.d. ...
Jiří

"Letos je spousta případů skokového zvýšení spadu začátkem září (možná masivní loupeže?), takže i včelstva, která byla doposud relativně v pohodě, mají náhle vážné problémy. Teplé září, plodování, opět nárůst V.d. ... "

Ono by to asi chtělo prozkoumat, jak se chovají roztoči ve vylupovaném včelstvu. Jestli jsou nějakým způsobem schopni tuto situaci ze svého pohledu zvládnout neboli jsou schopni prakticky v plném počtu přeskočit na zlodějky nebo jestli vyloupení včelstva znamená i prakticky úplnou zkázu roztočů. Mně se loupež jeví tak, že většina včel z vylupovaného včelstva zahyne, skončí někde na dně úlu nebo před česnem a jen menšina přežije a odletí do loupícího nebo i jiného včelstva. Ale to je jen můj názor. Nebylo to někde zkoumáno a uveřejněno, třeba ve Včelařských překladech?

jinak pokud většina roztočů je schopna se z vylupovaného včelstva přemístit do loupícího, znamená to, že znatelný nárůst spadu vyvolá i vyčelstvo, které nebylo původně oslabeno roztoči, ale které bylo pouze náchylné k vyloupené kvůli nějaké chybě včelaře. třeba kvůli příliš otevřeným česnům v nástavkových úlech.

Dobry den

chtel jsem se zeptat kde si mohu koupit lecivo varidol ?

Zdravotnik ZO mi trikrat na muj dotaz rekl ze lecit neni treba/povinne ze lecivo nema a mam pouzit kyselinu mravenci

oddelky jsem pres podleti nekolikrat lecil KM a mam prakticky nulovy spad.

"htel jsem se zeptat kde si mohu koupit lecivo varidol ?
Zdravotnik ZO mi trikrat na muj dotaz rekl ze lecit neni treba/povinne ze lecivo nema a mam pouzit kyselinu mravenci "

jestli se i takhle běžně léčí včely....!!!
Ty léčiva teoreticky může vyfasovat a používat, jestli se nepletu, jen veterinář nebo k tomu určená a proškolená osoba v ZO.
Doporučuji najít si stránky příslušné krajské veteriny, stáhnout si tam platnou měrnici o ošetřování včelstev, přečíst si ji a zařídit se podle ní.
Pravděpodobně bude nutné tu směrnici vzít a zdravotníkovi ZO ji omlátit o hlavu (obrazně) A pokud ZO nebude mít ochotu se v léčení zlepšit, doporučuji z takové ZO přestoupit do sousední. Rozumný funkcionář ZO, pokud je jejich sousedem taková problémová ZO, pravděpodobně rád přestup takového včelaře přivítá, protože furt je lepší jezdit nějaký kilometr dál léčit tam včely než z té oblasti snášet kvůli neléčení masívní invazi roztočů.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jirka Presl <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: varidol
> Datum: 16.10.2011 14:19:36
> ----------------------------------------
> Dobry den
>
> chtel jsem se zeptat kde si mohu koupit lecivo varidol ?
>
> Zdravotnik ZO mi trikrat na muj dotaz rekl ze lecit neni treba/povinne ze
> lecivo nema a mam pouzit kyselinu mravenci
>
> oddelky jsem pres podleti nekolikrat lecil KM a mam prakticky nulovy spad.
>
>
>

Prestup do jine ZO zlepsi pristup k lecivu,ale nevyresi situaci v leceni v puvodni ZO.To uz je lepsi tu smernici opravdu omlatit zdravotakovi o hlavu,a to doslova a ne obrazne.JosPr

Dec        Hex        Znak        Význam
0        00        NUL
1        01        SOH        Start of Header
2        02        STX        Start of Text
3        03        ETX        End of Text
4        04        EOT        End of Transmission
5        05        ENQ        Enquiry
6        06        ACK        Acknowledge
7        07        BEL        Bell
8        08        BS        Backspace
9        09        HT        Horizontal Tab
10        0a        LF        Line Feed
11        0b        VT        Vertical Tab
12        0c        FF        Form Feed
13        0d        CR        Carriage Return
14        0e        SO        Shift Out
15        0f        SI        Shift In
16        10        DLE        Data Link Escape
17        11        DC1        (XOn)
18        12        DC2        (XOff)
19        13        DC3
20        14        DC4
21        15        NAK        Negative Acknowledge
22        16        SYN        Synchronous Idle
23        17        ETB        End of Transmission Block
24        18        CAN        Cancel
25        19        EM        End of Medium
26        1a        SUB        Substitute
27        1b        ESC        Escape
28        1c        FS        File Separator
29        1d        GS        Group Separator
30        1e        RS        Record Separator
31        1f        US        Unit Separator
       
Dec        Hex        Znak
32        20        SPC
33        21         !
34        22        "
35        23        #
36        24        $
37        25         %
38        26        &
39        27        '
40        28        (
41        29        )
42        2a        *
43        2b        +
44        2c        ,
45        2d        -
46        2e        .
47        2f        /
48        30        0
49        31        1
50        32        2
51        33        3
52        34        4
53        35        5
54        36        6
55        37        7
56        38        8
57        39        9
58        3a         :
59        3b         ;
60        3c        <
61        3d        =
62        3e        >
63        3f         ?
       
Dec        Hex        Znak
64        40        /=/
65        41        A
66        42        B
67        43        C
68        44        D
69        45        E
70        46        F
71        47        G
72        48        H
73        49        I
74        4a        J
75        4b        K
76        4c        L
77        4d        M
78        4e        N
79        4f        O
80        50        P
81        51        Q
82        52        R
83        53        S
84        54        T
85        55        U
86        56        V
87        57        W
88        58        X
89        59        Y
90        5a        Z
91        5b        [
92        5c        \
93        5d        ]
94        5e        ^
95        5f        _
       
Dec        Hex        Znak
96        60        `
97        61        a
98        62        b
99        63        c
100        64        d
101        65        e
102        66        f
103        67        g
104        68        h
105        69        i
106        6a        j
107        6b        k
108        6c        l
109        6d        m
110        6e        n
111        6f        o
112        70        p
113        71        q
114        72        r
115        73        s
116        74        t
117        75        u
118        76        v
119        77        w
120        78        x
121        79        y
122        7a        z
123        7b        {
124        7c        |
125        7d        }
126        7e        ~
127        7f        DEL

Kdo se k nám naboural,doufejme že provider to tam dlouho nenechá.

No, nevím, jestli se takhle projevuje hekr. Vypadá to jak aski výpis ovládací řeči jehličkových tiskáren Epson z doby před Windowsy.

Jiří Matl napsal:
Ještě pozn.: jestliže koncem srpna padá přirozeně kolem 10 denně, pak je to na razantnější zásah, než na 1x Formidol, což pravím po podobné zkušenosti z r. 2007 (ostatně kdy jste ho dal, jak a jaké byly podmínky a účinnost?)
-----------------------------------------------------------
Díky za odpověď. Přeléčení 1x Formidol jsem provedl na stanovišti s průměrem spadu 1120 roztočů koncem července (max. denní teploty 24,18,16,19°C). Na stanovišti s průměrem spadu 590 roztočů jsem provedl začátkem srpna(max. denní teploty 26,27,27,26°C).Spady po aplikaci byly desítky roztočů. Mohla mít na to vliv ta teplota.
Nyní řeším další problém. 1. fumigaci jsem dělal 11.10. Další je doporučována za 2 až 3 týdny, což už mají být nižší teploty. Zítra bude ideální teplota pro fumigaci. Tak co teď? H.

Honza (89.176.144.114) --- 18. 10. 2011
Re: Spad roztočů (54437) (54445) (54447)
... Přeléčení 1x Formidol jsem provedl na stanovišti s průměrem spadu 1120 roztočů koncem července (max. denní teploty 24,18,16,19°C). Na stanovišti s průměrem spadu 590 roztočů jsem provedl začátkem srpna(max. denní teploty 26,27,27,26°C).Spady po aplikaci byly desítky roztočů. Mohla mít na to vliv ta teplota.
Nyní řeším další problém. 1. fumigaci jsem dělal 11.10. Další je doporučována za 2 až 3 týdny, což už mají být nižší teploty. Zítra bude ideální teplota pro fumigaci. Tak co teď? H.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Honzo, díky za údaje! Omlouvám se, ale abych se přiznal, tak těm číslům moc nerozumím, o jaké přesně spady se jedná (1120, 590)? I u nás mezi kolegy se vede už druhým rokem debata, zda by nebylo lepší fumigovat podruhé už po týdnu a ne po 14 dnech. Je to tak 50 na 50. Ale píšete, že Vaše včelstva jsou už bez plodu ... Tu já bych asi preferoval max. účinnost ošetření (když už se tedy provádí), a na tu je třeba dobrá teplota. Fumigovat za nízké teploty je sice dobré na odškrtnutí jednoho bodu v chemické válce, ale efektivita je asi sporná, i když jsou kolegové, kteří tvrdí, že i za nižší teploty to funguje, když se včelstvo trochu rozleze, nebo za použití třeba Grifinu ... Těžko říct, já bych fumigoval, dokud je relativně teplo a v té chvíli, kdy včely přestanou létat, ale přiznám, že se učím a od toho jsou tu povolanější. A najít tu pravou chvíli je někdy hodně subtilní. Hodně cenných informací o problému je na Včelařském foru ... Ještě návrh: když už to takhle počítáte a zkoušíte vyhodnotit, což je dobré, neuvažoval jste o tom, že byste se zaregistroval do VMS a tam se o údaje podělil o ostatními? Ale nejen to, získal byste cenné srovnávací údaje o situaci a metodách jiných kolegů ...
Jiří

. Vypadá to jak aski výpis ovládací řeči jehličkových tiskáren Epson z doby před Windowsy
-----------

Jedná se o ASCII tabulku - Kodovaní pro komunikaci na 7 bitů = 128 - bez hačků a čárek - do Windows NT užívaný v mikropočítačích a PC - dlouholetý mez. standard. Mám dojem, že až z dob dálnopisů.

Chtěl bych k časovému rozložení léčení citovat z nařízení Veterinární správy " Mezi jednotlivými ošetřeními musí být dodržena minimální přestávka 9 dnů,přičemž třetí ošetření nesmí být provedeno před 20.listopadem 2011"Není zde nic o přestávce 2 až 3 týdny.I když třetí ošetření je už potom lepší provést aerosolem. V naší ZO ho provádíme až v 1.dekádě prosince.

Je to tabulka kódu ASCII (American Standard Code for Information Interchange), kterou sem někdo asi plácnul omylem. Pokud to někoho zajímá, další viz http://cs.wikipedia.org/wiki/ASCII
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of fedfgh
Sent: Sunday, October 16, 2011 10:19 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: erty

Dec       Hex       Znak       Význam
0       00       NUL
1       01       SOH       Start of Header
2       02       STX       Start of Text
3       03       ETX       End of Text
4       04       EOT       End of Transmission
5       05       ENQ       Enquiry
6       06       ACK       Acknowledge
......

Od roku 2011 musí vést každá nezisková organizace pokud pobírá státní dotace,( a to včelaři pobírají od Min.zemědělství). musí vést podcojné účetnictví.
Takže už neplatí to co bylo v roce 2004, ale tato nová skutečnost ?

prosim o radu ak mam v tomto obdoby denny spad kliestika 2,5 je to vela ci malo liecil som gabonom 2 pasikmi dakujem.

Včera jsem dělal ráno aer. Varidolem. Výsledek spadu z 31 včelstev od 0-297. Ta nula mi je podezřelá, včelstvo je lepší průmer co do síly obsednutí uliček. Těch 297 mě moc nepřekvapilo, protože tohle včelstvo mělo celé podletí nejvyšší přirozený spad. Kde jinde byl spad na kusy za týden, tak u toho včelstva byl spad kolem 20ks. Další nejhorší výsledek byl 123 roztočů. Průměr na včelstvo 52,7 roztočů, takže podle průměru je to pro mě standardní spad. A do průměru stanoviště se mi vešlo 23 včelstev. Letošní ošetření 2xFormidol v srpnu a teď aer. Varidolem.

Dobrý den,mám několik včelstev umístěných na území sousední ZO.
Chtěl bych tato včelstva léčit v režimu této ZO.
O dotace žádám u své organizace, která mi strhává částku na léčiva pro včelstva na "domácím"stanovišti.
Jak a kdy mám žádat o léčiva pro včelstva, jež mám umístěna na území "cizí" ZO?
Existuje na to nějaký speciální formulář?
Díky F.Mareš

O dotace se žádá u své ZO není rozhodující kde jsou včelstva umístěna.
Nečlenové žádaj jen u jedné.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Mare <maresfranta/=/tiscali.cz>
> Předmět: Oet?en? v?elstev ne?len? ZO
> Datum: 18.10.2011 15:39:02
> ----------------------------------------
> Dobrý den,mám několik včelstev umístěných na území sousední ZO.
> Chtěl bych tato včelstva léčit v režimu této ZO.
> O dotace žádám u své organizace, která mi strhává částku na léčiva pro
> včelstva na "domácím"stanovišti.
> Jak a kdy mám žádat o léčiva pro včelstva, jež mám umístěna na území "cizí"
> ZO?
> Existuje na to nějaký speciální formulář?
> Díky F.Mareš
>
>
>

Díky, ale nejedná se mi o dotace.
Chtěl bych pouze"vyfasovat" léčiva u organizace, na jejímž území mám registrována včelstva, abych mohl léčit v režimu této organizace.
Nevím však, jakým způsobem a kdy o dodání léčiva žádat.
Logické by bylo požádat k 1.9., kdy hlásím počet zazimovaných včelstev i ve své domovské organizaci.
Jaký však mám použít formulář?
Díky F.Mareš

Postu léčení pak podléhá veterině v jejíž půsovnosti se včelstva nacázejí. a léčiva se ovjednávají u té zo v jejíž ovodu jste ZO tak má jakýs takýs přehled čím léčite. Není to však bezpodmínečnou podmínkou.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Mare <maresfranta/=/tiscali.cz>
> Předmět: Re: Oet?en? v?elstev ne?len? ZO
> Datum: 18.10.2011 16:34:26
> ----------------------------------------
> Díky, ale nejedná se mi o dotace.
> Chtěl bych pouze"vyfasovat" léčiva u organizace, na jejímž území mám
> registrována včelstva, abych mohl léčit v režimu této organizace.
> Nevím však, jakým způsobem a kdy o dodání léčiva žádat.
> Logické by bylo požádat k 1.9., kdy hlásím počet zazimovaných včelstev i ve
> své domovské organizaci.
> Jaký však mám použít formulář?
> Díky F.Mareš
>
>
>

Chtěl bych k časovému rozložení léčení citovat z nařízení Veterinární správy " Mezi jednotlivými ošetřeními musí být dodržena minimální přestávka 9 dnů,přičemž třetí ošetření nesmí být provedeno před 20.listopadem 2011"Není zde nic o přestávce 2 až 3 týdny.I když třetí ošetření je už potom lepší provést aerosolem. V naší ZO ho provádíme až v 1.dekádě prosince.
---------------------------------------------------------------------------
V nařízení KVS pro MS kraj č. 3/2011 je mimo jiném uvedeno:

1. Letní období
……
Během pozdního jara a po celé léto pokud teploty v průběhu celého dne dosahují alespoň 20 °C lze aplikovat FORMIDOL 40 ml – odparné desky s kyselinou mravenčí. Při nesprávné aplikaci se mohou projevit negativní vedlejší účinky na včelstva.

2. Podzim a zima

V období od 10.10.2011 do 31.12.2011 jsou chovatelé včel povinni provést ve všech včelstvech třikrát ošetření včelstev přípravkem VARIDOL 125 mg/ml. Ošetření se provede komisionálně formou fumigace nebo aerosolu. Při druhém a třetím ošetření nesmí být ve včelstvech přítomen zavíčkovaný plod. Pokud je v době 2. a 3. ošetření - např. při teplém počasí – zavíčkovaný plod, odstraní se vyřezáním nebo rozdrásáním tak, aby přítomni roztoči byli zpřístupněni účinným látkám
při fumigaci nebo aerosolovém ošetření. Doporučené intervaly mezi ošetřeními jsou 14 – 21 dní. Tři ošetření se provádějí bez ohledu na to, zda byl v podletí použit GABON PF 90 mg nebo GABON PA 1,5 mg. Poslední ošetření lze provést aerosolem i začátkem prosince, kdy jsou včelstva bez plodu. Při použití acetonu lze aerosol aplikovat do teploty minus 5oC. Toto ošetření je významné k zabránění tvorby resistence.

Dobrý den,

domnívám se, že hlavní otázkou je přístup k léčivu. Jelikož se
nakupují předpokládám přes ZO, tzn. na počet včelstev evidovaných
příslušnou ZO. Dle mého názoru by jste si měl zajistit léčivo u své
domovské ZO a dohodnout na termínech léčení, případně i postupu v
ZO, kde máte svá včelstva umístěna.

Nedomnívám se, že existuje jakýkoliv jiný formulář na žádost o
léčiva. Dotovaná léčiva jsou objednávány jen přes jednu ZO, proto
léčení musí být zajištěno léčivy z domovské ZO a léčení fakticky je
na vás.

Pokud však léčiva nedostanete či nebudete mít v množství pro vaše
včelstva, bude nutné provést zakoupení či jinou úhradu u ZO, kde
máte včelstva. A pokud si nebudete provádět léčení sám je to jen na
dohodě vás a ZO (případně funkcionářů), kteří Vám léčení budou
provádět.

Á propos myslím si, že na menší počet včelstev by v sousední ZO
neměl byýt problém zajistit léčivo (nelze přesně odhadnout množství
na včelstva). Ze zkušenosti vím, že se mírně nadhodnocuje množství,
aby vystačilo na všechny a včas.

Marek

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: Oet?en? v?elstev ne?len? ZO
Datum: 18.10.2011 - 16:42:52

> Postu léčení pak podléhá veterině v jejíž
> půsovnosti se včelstva nacázejí. a léčiva se
> ovjednávají u té zo v jejíž ovodu jste ZO tak má
> jakýs takýs přehled čím léčite. Není to však
> bezpodmínečnou podmínkou.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Mare <maresfranta/=/tiscali.cz>
> > Předmět: Re: Oet?en? v?elstev ne?len? ZO
> > Datum: 18.10.2011 16:34:26
> > ----------------------------------------
> > Díky, ale nejedná se mi o dotace.
> > Chtěl bych pouze"vyfasovat" léčiva u organizace,
> > na jejímž území mám
> > > registrována včelstva, abych mohl léčit v režimu
> > této organizace.
> > > Nevím však, jakým způsobem a kdy o dodání léčiva
> > žádat.
> > > Logické by bylo požádat k 1.9., kdy hlásím počet
> > zazimovaných včelstev i ve
> > > své domovské organizaci.
> > Jaký však mám použít formulář?
> > Díky F.Mareš
> >
> >
> >
>

Děláte velmi dobře. Žádný formulář ale na to není. Spojte se co nejdříve se sousední ZO. Jistě budou rádi, že máte o léčení u nich zájem a oni budou mít o něm přehled. My to tak přímo vyžadujeme. Léčíme všechny včelstva na našem území. Léčivo navíc určitě mají. První léčení už ale určitě udělali. Možná už obě. Může se dělat po 9 dnech, doporučeno je po 14-21 dnech. Určitě se domluvíte a ještě Vám je zpětně přeléčí. Pokud ne, můžete si včely léčit sám.
Tonda
>Dobrý den,mám několik včelstev umístěných na území sousední ZO.
Chtěl bych tato včelstva léčit v režimu této ZO.
O dotace žádám u své organizace, která mi strhává částku na léčiva pro včelstva na "domácím"stanovišti.
Jak a kdy mám žádat o léčiva pro včelstva, jež mám umístěna na území "cizí" ZO?
Existuje na to nějaký speciální formulář?
Díky F.Mareš

lze nejak varidol ziskat od veterinare ? je to na predpis predpokladam

existuje nejaka lekarna kde lze lecivo vyzvednout ?

myslím si, že je to o komunikaci. I když nejste členem místní ZO, rozumný člověk se dohodne. Jinak stačí vzít med k nejbližšímu veterináři a nechat si napsat recept. Ten zašlete do Dolu a za týden máte léky doma poštou. Nechápu vaši "odbornost" že toto nevíte. Tenhle postup je tuším bez dotace. Nejjednodušší je ale domluvit se doma. S nekomunikujícími nečleny je potíž. Jeden takový se u nás vyskytuje tak si ho nevšímáme a je to v pohodě. Jinak s fumigacemi jsem se opět vrátil k medicinálnímu oleji. Dává bohatší kouř a jeho životnost je mnohonásobně větší. U vody česnem mám pocit že se ani nestihne dostat do medníku. Jinak jsem silně nas... na kvalitu olejniček zvláště těch s plastovými středy. Mizerná životnost mnohdy jen několik včelstev. Během první fumigace jsem odrovnal 2. Přesnost dávkování je ve hvězdách. Takže nasrán jsem torza a nefunkční olejničky vložil do popelnice a vše předělal na injekční stříkačku 10 ml. Takže jedna náplň mě stačí na 6 včelstev. Prostě dělám to jak Poláci a je to kvalitou o úplně jiném. Z původního Zalu tak zbyl jenom kryt žároviště. Nikdy jsem snad hůře neinvestoval 2 500 na takový šmejd. Rostočů jsou mraky, budu netrpělivě čekat na jaro. Letos jsem poprvé úmyslně vystavil svoje včelstva vyššímu infekčnímu tlaku.V polovině července jsem dal 2 x kyselinu po 2 dní a jinak nic. Ze 100 včelstev už jich je 5 pryč a vidím to tak ještě na 5. Prostě jsem se zbavil včelstev nejmíň odolných roztoči a množit budu včelstva s nejmenšími spady. Jo kdyby už na to byla metodika o které se již mluví, bylo by to snadnější. Ať je líp. R. Stonjek

Veterinář si ho může objednat (dodají mu to stejně jako jiná léčiva), v lékárně (která dělá i veterinární léčiva) na předpis by ho musel objednat také. Domluvte se přímo s vetem. Lahvička včetně knotů vás vyjde +- na stovku. Ale prosím, když už budete léčit sám, tak dle metodiky. Ne aby Vás napadlo používat ho v létě třeba místo KM, nebo fumigovat 10x. Pak je ještě otázka zda fumigovat spíše MP10 nebo Varidolem. Já se snažím přípravky střídat, ale co je lepší... težko říct.


------------ Původní zpráva ------------
Od: Jirka Presl <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: varidol
Datum: 19.10.2011 07:41:43
----------------------------------------
lze nejak varidol ziskat od veterinare ? je to na predpis predpokladam

existuje nejaka lekarna kde lze lecivo vyzvednout ?

Honza Zátka (e-mailem) --- 19. 10. 2011
Re: varidol (54449) (54450) (54452) (54471)
... Pak je ještě otázka zda fumigovat spíše MP10 nebo Varidolem. Já se snažím přípravky střídat, ale co je lepší... težko říct.
xxxxxxxxxxxxxxx
S amitrazem nikdo vlastně moc asi neví, je to hodně zajímavá otázka! ..., ale MP 10 obsahuje tau fluvalinat, a to je pěkné svinstvo (totéž, co v Gabonu PF ...). U acrinathrinu a fluvalinatu při užití a střídání Gabonu PA a PF funguje křížová resistence, takže střídání nepomůže. Ale jak je to u střídání amitrazu a fluvalinatu, to je otázka pro odborníky a výzkumníky. Na to máme výzkumný ústav s.r.o, takže to by byla otázka pro odborníky tam shromážděné.
Jiří

"Veterinář si ho může objednat (dodají mu to stejně jako jiná léčiva), v lékárně (která dělá i veterinární léčiva) na předpis by ho musel objednat také. Domluvte se přímo s vetem. Lahvička včetně knotů vás vyjde +- na stovku. Ale prosím, když už budete léčit sám, tak dle metodiky. Ne aby Vás napadlo používat ho v létě třeba místo KM, nebo fumigovat 10x. Pak je ještě otázka zda fumigovat spíše MP10 nebo Varidolem. Já se snažím přípravky střídat, ale co je lepší... težko říct."

Papírově to jsou léčiva, která může používat jen vyškolená osoba. To znamená veterinář nebo osoba, která prokazatelně prošla příslušným školením a má na manipulaci s takovým léčivem oprávnění. V případě důvěrníka ZO, který léčí, je toto kryto ČSV. Případně možná by to papírově mohl aplikovat zemědělec, který má oprávnění pracovat s agrochemikáliemi.
Člověk bez oprávnění by se toho léčiva neměl dotknout.

Pokud si to léčivo objednává soukromník přes veterináře, papírově správně by měl ten veterinář s tím léčivem přijet a osobně nastrkat ty nakapané zapálené knoty do včelstev, tak, jak velí oficiální metodika. Nebo přijet s přístrojem a nafoukat si to do včelstva. Přirozeně si za to taky nechat zaplatit.

Fakt je, že se to nesleduje, ale pokud bude nějaký horlivý účředník, pošťouchat se v tom může.

Kdysi jsem dokonce na vaterině hledal takového veterináře, který by mi léčil včely místo ZO. Ovšem jediné, co jsem viděl, byla pořádná panika mezi veterináři, když jsem to po nich chtěl.

R. Polášek (85.71.180.241) --- 19. 10. 2011
Re: varidol (54449) (54450) (54452) (54471) (54473)
... Papírově to jsou léčiva, která může používat jen vyškolená osoba. To znamená veterinář nebo osoba, která prokazatelně prošla příslušným školením a má na manipulaci s takovým léčivem oprávnění. V případě důvěrníka ZO, který léčí, je toto kryto ČSV.
xxxxxxxxxxxxxxxxxx
Pokud jsem dobře četl příbalový leták k Varidolu, který jsem si koupil na předpis vystavený veterinářem, nic takového jsem tam nenašel. Důvěrníci a nákazoví referenti by samozřejmě být proškoleni měli, ale návod na letáku je přehledný a jasný.
xxxxxxxxxxxxx

Člověk bez oprávnění by se toho léčiva neměl dotknout.
xxxxxxxxxxxxxx
Dotknout bychom se toho opravdu neměli, je to fakt dost jed, to, čím včely "léčíme" ... :-) Když jsem v amitrazu onehdá koupal psa kvůli demodikóze, tak mi to nešťastnou náhodou stříklo pod brýle do oka, když se po ukončení procedury logicky oklepal (moje chyba ...) a byl to docela tanec ... Ale psovi to pomohlo ...
xxxxxxxxxxxxxxxx

Kdysi jsem dokonce na veterině hledal takového veterináře, který by mi léčil včely místo ZO. Ovšem jediné, co jsem viděl, byla pořádná panika mezi veterináři, když jsem to po nich chtěl.
xxxxxxxxxxxxx
Pokud jde o veterináře, tak pokud není zrovna včelařem, tak se té panice mezi nimi nedivím. Většina z nich nikdy živé včely v úlu asi ani neviděla ... Natož aby měla praktické zkušenosti s tím, jak je "léčit". Čest a dík výjimkám ...

". Papírově to jsou léčiva, která může používat jen vyškolená osoba. To znamená veterinář nebo osoba, která prokazatelně prošla příslušným školením a má na manipulaci s takovým léčivem oprávnění. V případě důvěrníka ZO, který léčí, je toto kryto ČSV.
xxxxxxxxxxxxxxxxxx
Pokud jsem dobře četl příbalový leták k Varidolu, který jsem si koupil na předpis vystavený veterinářem, nic takového jsem tam nenašel. Důvěrníci a nákazoví referenti by samozřejmě být proškoleni měli, ale návod na letáku je přehledný a jasný.
xxxxxxxxxxxxx "

No nevím nevím. Dokud není průšvih, nic se neděje. Chleba se bude lámat, až bude ten průšvih. Pravidlem ale bývá, že pokud se něco dlouhodobě všelijak plácá a šidí, tak potom ten nešťastník, který je za ten průšvih zodpovědný, to tvrdě odnese.

R. Polášek (85.71.180.241) --- 19. 10. 2011
Re: varidol (54449) (54450) (54452) (54471) (54473) (54475) (54476)

". Papírově to jsou léčiva, která může používat jen vyškolená osoba. To znamená veterinář nebo osoba, která prokazatelně prošla příslušným školením a má na manipulaci s takovým léčivem oprávnění. V případě důvěrníka ZO, který léčí, je toto kryto ČSV.
xxxxxxxxxxxxxxxxxx
... Pokud jsem dobře četl příbalový leták k Varidolu, který jsem si koupil na předpis vystavený veterinářem, nic takového jsem tam nenašel.
xxxxxxxxxxxxx "
No nevím nevím. Dokud není průšvih, nic se neděje. Chleba se bude lámat, až bude ten průšvih. Pravidlem ale bývá, že pokud se něco dlouhodobě všelijak plácá a šidí, tak potom ten nešťastník, který je za ten průšvih zodpovědný, to tvrdě odnese.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Dobrá, Radime, souhlasím s tím, že pokud se něco plácá a šidí ... etc. Ale pokud se to provádí v souladu s metodikou zveřejněnou na příbalovém letáku ... A dodávám, že je podstatné, aby se to tak dělalo, ono to tam není jen pro srandu ... Nebo je ještě něco víc za touto publikovanou metodikou, co se nedozvědí ti, kdo si to legálně koupí s tím letákem, a co na rozdíl od nich vědí jen ti, kdo byli jinak proškoleni systémem veteriny či svazu? Pak bych to jako včelař, jenž nese odpovědnost za včelstva svá i včelstva sousedů a kolegů docela rád věděl.
Jiří

Dne Wednesday 19 of October 2011 08:29:44 e-mail/=/nezadan napsal(a):

> s fumigacemi jsem se opět vrátil k medicinálnímu oleji. Dává bohatší kouř a

Dobry den,

kde ho, prosim nakupujete ?

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Ve své podstatě je to takto, přečteš si návod a pak už jsi vyškolená osoba. nebo ti to také ukáže důvěrník a je to. Co by jse na tom chtěli školit. Jedině 1) používání kapátka. 2) propíchnití knotu. 3) spočítání nástavků, 4) škrtnutí sirkou, 5) požární předpisy. Tady je ovšem háček, v lese je používání otevřeného ohně přísnězakázáno . A teť babo raď

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varidol
> Datum: 19.10.2011 10:57:56
> ----------------------------------------
> R. Polášek (85.71.180.241) --- 19. 10. 2011
> Re: varidol (54449) (54450) (54452) (54471) (54473)
> .. Papírově to jsou léčiva, která může používat jen vyškolená osoba. To
> znamená veterinář nebo osoba, která prokazatelně prošla příslušným školením
> a má na manipulaci s takovým léčivem oprávnění. V případě důvěrníka ZO,
> který léčí, je toto kryto ČSV.
> xxxxxxxxxxxxxxxxxx
> Pokud jsem dobře četl příbalový leták k Varidolu, který jsem si koupil na
> předpis vystavený veterinářem, nic takového jsem tam nenašel. Důvěrníci a
> nákazoví referenti by samozřejmě být proškoleni měli, ale návod na letáku
> je přehledný a jasný.
> xxxxxxxxxxxxx
>
> Člověk bez oprávnění by se toho léčiva neměl dotknout.
> xxxxxxxxxxxxxx
> Dotknout bychom se toho opravdu neměli, je to fakt dost jed, to, čím včely
> "léčíme" ... :-) Když jsem v amitrazu onehdá koupal psa kvůli demodikóze,
> tak mi to nešťastnou náhodou stříklo pod brýle do oka, když se po ukončení
> procedury logicky oklepal (moje chyba ...) a byl to docela tanec ... Ale
> psovi to pomohlo ...
> xxxxxxxxxxxxxxxx
>
> Kdysi jsem dokonce na veterině hledal takového veterináře, který by mi
> léčil včely místo ZO. Ovšem jediné, co jsem viděl, byla pořádná panika mezi
> veterináři, když jsem to po nich chtěl.
> xxxxxxxxxxxxx
> Pokud jde o veterináře, tak pokud není zrovna včelařem, tak se té panice
> mezi nimi nedivím. Většina z nich nikdy živé včely v úlu asi ani neviděla
> .. Natož aby měla praktické zkušenosti s tím, jak je "léčit". Čest a dík
> výjimkám ...
>
>
>

obávám se, že definice vyškolené osoby bude v našich zákonech podstatně náročnější a přečtení jednoho listu papíru stačit určitě nebude.

R. Polášek (85.71.180.241) --- 19. 10. 2011
Re: varidol (54449) (54450) (54452) (54471) (54473) (54475) (54476) (54480)

obávám se, že definice vyškolené osoby bude v našich zákonech podstatně náročnější a přečtení jednoho listu papíru stačit určitě nebude.
xxxxxxxxxx
No ale o to mi v té otázce právě šlo. Je mezi námi nějaký proškolený důvěrník oprávnění provádět to "léčení", který by nám sdělil, jak to proškolení v praxi probíhalo a čeho se týkalo? Mě o fakt zajímá.
Jiří

... oprávněný, pardon
JM

"No ale o to mi v té otázce právě šlo. Je mezi námi nějaký proškolený důvěrník oprávnění provádět to "léčení", který by nám sdělil, jak to proškolení v praxi probíhalo a čeho se týkalo? Mě o fakt zajímá. "

Spíš někdo, kdo má oprávnění pracovat s jedy nebo se zvlášť nebezpečnými jedy anebo s jedovatými agrochemikáliemi, pokud to není totožné oprávnění. To nevím.
Už jsem přece napsal o hodně hodin dřív, že ČSV školí jen jako, svým jménem se zaručuje, že všichni ti důvěrníci, co léčí, jsou proškolení, ale ve skutečnosti je to proškolení hodně pofidérní až žádné. Hlavně u těch, co dělají jen fumigaci a ne aerosol.