Archiv Včelařské konference

Také by to mohla být řepice
Jerovizaci může teké vyvolat teplé počasí po delším chladu, nebo i vlhko po velkém suchu

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?epka
> Datum: 29.9.2011 20:32:55
> ----------------------------------------
> Řepka to být nemůže,ta musí projít chladným obdobím - jarovizace,jinak
> nevykvete.Bude to hořčice na zelené hnojení.
>
>
>

At uz chladnym nebo suchym obdobim,u Plumlovske prehrady je zluto na vypadanem repkovisti,u Podhradaku nepochopitelne je par kvetu na kastanu!!! A doma mi rozkveta podruhe letos sloupovita jablon.Pak aby se v tom jeden vyznal....

Zapomínáte, že jedno ošetření Formidolem znamená použít dvě desky. A potom je rozdíl v ceně materiálu na jedno včelstvo 28Kč ve prospěch KM, práce časově vyjde nastejno. No a na moje stanoviště to celkem dělá přes 1100Kč úsporu. A za to se dá koupit už solidní matka z A nebo barva na udržbu, prostě cokoliv co je potřeba a to je pořád co potřeba.

Aleš M.
.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 29.9.2011 08:49:33
> ----------------------------------------
> A stojí ti to šetření za to? Vždyť Ta deska formidolu představuje necelých 20
> korun na včelstvo. Při ceně práce 100Kč na hodinu je to 12 minutpráce a nic víc
> To z toho ještě musíšodečíst tu KM.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> > Datum: 29.9.2011 06:59:47
> > ----------------------------------------
> > Já jsem vyšel z toho, že v orig. balení desky Formidol je 40ml 85% KM, ale je
> to
> > v regulačním obalu. Takže jsem tuhle dávku rozdělil na polovinu tj. 20ml 85%KM
> ,
> > za dva dny to opakuji, týden pauza a opět dvakrát po 20ml s odstupem dvou
> dnů.
> > Na to dávkování mám klasický skleněný odměrný válec a používám rukavice a
> > respirátor a odměřuji to s válcem postaveným na talíři, kdybych rozlil ať
> nemám
> > poleptané stříšky. Je potřeba myslet i na vlastní bezpečnost, kdyby něco se
> > přihodilo, takže v autě mám ještě tekuté mýdlo na umytí a neutralizování kys.
> >
> > Aleš M.

No taky si to myslím,bude to horčice, řepka je ozimá plodina tudiž pokvete
až pristi rok. Existuje i jarni forma ale ta se seje zridka a rozhodne ne na
podzim.
M

----- Original Message -----
From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 29, 2011 8:16 AM
Subject: Re: řepka


> Vsadil bych se, že pokud to je zaseto, řepka to není. Nejspíš to je nějaká
> hořčice na zelené hnojení.
> Řepka by v tuto dobu kvetla akorát vydrolená na řepkovém strništi nebo ta,
> která z posekané řepky znova obrazila ze stvolů.

Jarovizace u řepky probíhá do 8°C. Ale není vyloučeno, že rozkvetla i bez zimování a přešla do generativní fáze růstu. Zimní řepka se pěstuje víc než jarní protože vychází její sklizeň dřív a zemědělci "stíhají" žně.
Zimování na květ potřebuje spíš řepa nebo kořenová zelenina.

Pánové se asi ještě s kyselinou pořádně tělesně nepotkaly, protože takové kraviny, že mýdlo nebo že zasažené oko ...

V MOMENTĚ KONTAKTU S KŮŽÍ NEBO JINÝM ORGÁNEM TĚLA S 85% K.MRAVENČÍ JE SPÁLENO!!!_gp_
........
R. Polášek (85.71.180.241) --- 29. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih

"Na to dávkování mám klasický skleněný odměrný válec a používám rukavice a respirátor a odměřuji to s válcem postaveným na talíři, kdybych rozlil ať nemám poleptané stříšky. Je potřeba myslet i na vlastní bezpečnost, kdyby něco se přihodilo, takže v autě mám ještě tekuté mýdlo na umytí a neutralizování kys."

Mýdlo je na kyselinu mravenčí na nic. Zvláště pokud to je klasické mýdlo založené na tucích, ne saponáty.
Kritické je u kyseliny mravenčí stříknutí do oka, tam jde doslova o vteřiny. Kdo se chce chránit, tak potřebuje v dosahu vodu na vypláchnutí oka. Takže mít v dosahu třeba velkou PET flašku plnou čisté vody. A v lese s sebou ještě mobil, protože pokud skutečně dojde k poškození oka, bude vhodnější si zavolat o pomoc a čekat než s tím okem někde jet. Všechno ostatní kromě napití je u kyseliny mravenčí záležitost minut. A úplně stačí zředit vodou na koncentraci pod 20 - 10 % .

Hlavním důvodem předností mezi ozimou a jarní, je u ozimé ve větší výnos semene.(pro včelaře = více kvalitního květu = více medu)
......
Aleš Molčík (89.24.4.33) --- 29. 9. 2011

Zimní řepka se pěstuje víc než jarní protože vychází její sklizeň dřív a zemědělci "stíhají" žně.

"Zdeněk Klíma"
> Bohužel ale také znaky, které jsou v přímém rozporu s VT.
> Např. některé linie s plodovou křivkou, která absolutně neodpovídá
> zdejším podmínkám - bud to podmínkově vyjde, nebo jsou z toho
> podprůměrná včelstva.

Mohl by jste to vysvětlit?
Mám asi jiné kraňky, před týdnem v letošním oddělku s novou matkou asi 10
zavíčkovaných buněk plodu.
Konec snůšky cca 10.7. doplnění zásob od cca 25.7.

Monitoring:
Letos monitoruji 2 včelstva. Chci se zorientovat "vlastníma rukama" a
"vlastní hlavou". Hlavní důvod je ten, že jsou to shodou okolností dva
oddělky ze stejného zdroje, dělané jeden den a matky jsou sestry. Spad je
násobně rozdílný. Monitoruji spad týdně a nejlépe jak jsem schopen. Rodina
si ťuká na čelo. Jako příklad uvedu, že jsem zběžně prohlédl lupou vzorek a
viděl jednoho roztoče. Po použití cedníků na oddělení jemných částí a na
několikeré rozprostření na bílý papír, jsem jich nalezl 27. Lepím je na
izolepu, abych je určitě nespočítal dvakrát. Pokud bych tedy nehrál Popelku
cca 15 minut, byl by výsledek někde mezi 1 a 27. Můj odhad je tak 4-7

Dotaz na všechny:
Jak počítáte / odhedujete počty, kdy je počet víc než asi 25. Pokud se jedná
o malé počty není to takový problém, ale při větších počtech nemůže fungovat
ani nasypání do oleje.
Dík Vasek.

"Zdeněk Klíma"
> Bohužel ale také znaky, které jsou v přímém rozporu s VT.
> Např. některé linie s plodovou křivkou, která absolutně neodpovídá
> zdejším podmínkám - bud to podmínkově vyjde, nebo jsou z toho
> podprůměrná včelstva.

Mohl by jste to vysvětlit?

Zkusím. Jsou linie, které příliš nerespektují naše různorodé podmínky. Např. v proštědí Vysočiny, kdy se stává, že po pár pěkných dnech přijde velmi prudké ochlazení a včelstva jsou bez snůšky to některá včelstva rozjedou s plodováním s velkým rizikem. Když je jaro příznivé,tak jsou z nich obrvčelstva, pokud ne má včelař co dělat, aby neskolabovala a musí je dokrmit i na jaře. Je to výsledek importu matek z jiného prostředí a absence selekce v daném prostředí. Proto je vhodné pokud si včelař matky nedělá sám, nebo s kolegy spolupracovat s blízkým regionálním chovem - kde by selekce měla tvrdě probíhat a nebo se spojit s kolegy a začít něco dělat sami.
Taktéž ukončení plodování je z části genetická záležitost a může být z hlediska odolnosti vůči roztoči důležitá. Jde jen o to si toho všímat, dělat si poznámky a spolupracovat s lidmi ve svém okolí.

"Zkusím. Jsou linie, které příliš nerespektují naše různorodé podmínky. Např. v proštědí Vysočiny, kdy se stává, že po pár pěkných dnech přijde velmi prudké ochlazení a včelstva jsou bez snůšky to některá včelstva rozjedou s plodováním s velkým rizikem. Když je jaro příznivé,tak jsou z nich obrvčelstva, pokud ne má včelař co dělat, aby neskolabovala a musí je dokrmit i na jaře. Je to výsledek importu matek z jiného prostředí a absence selekce v daném prostředí. Proto je vhodné pokud si včelař matky nedělá sám, nebo s kolegy spolupracovat s blízkým regionálním chovem - kde by selekce měla tvrdě probíhat a nebo se spojit s kolegy a začít něco dělat sami."

Tohleto podle mně dělá z velké části stanoviště a úly. Pokud je stanoviště v podletí a podzimu bohaté na pyl a úly jsou jednostěnné chladnější, včely i při oteplení v předjaří se moc nerozjedou, protože je brzdí chladné noci. A pokud se náhle ochladí, mají na pokračování rozvoje dostatek cukerných i pylových zásob. Pokud nějaký chovatel matek za těchto podmínek selektuje matky, tak když se takhle vyselektovaná matka dostane do prostředí, kde je naopak málo pylu a do teplého úlu či na stanoviště, kde je v předjaří hodně teplé mikroklima , prostě se v období tepla včelstvo hodně rozjede a v období špatného počasí potom včelstvo nemá dostetek bílkovinných zásob a kolabuje.
To není nic nového, v závislosti na tom, jak včelstvo ošetřuji v předjaří, můžu mu takový kolaps poměrně snadno vyvolat stejně tak jako ho potlačit. To je ona metodika, kdy se včelstvo po přezimování v předjaří zužuje a utepluje ještě podstatně víc než v zimě. A potom se postupně podle toho, jak se rozvíjí, rozšiřuje. Fakt je ale, že to je technologie zadováků, s přechodem včelaření na nástavkové úly, kde je takové postupné zužování a rozšiřování obtížné až nemožné, se na tuto technologii poapomnělo.

Vcelstva mam na dratenych dnech a nepozoruju rozdil v pocatku jarniho kladeni.Par teplych dnu a vcelstva jedou,ochlazeni,neochlazeni.Diky dostatku zasob bez kolapsu.JosPr.

Provádět počítání roztočů za týden a poté průměrovat, není příliš šťastné řešení. Na podložkách je příliš mnoho balastu. Leckdy je dosti obtížné identifikovat světlého roztoče a odlišit jej od ztracené šupinky vosku.V mnoha případech je roztoč skrytý v tmavé měli a pro nás tudíž "neviditelný". Jelikož nás ale zajímá spad za 24 hodin, stačí tento termín dodržet. Podložka je poměrně čistá a roztoči jsou dobře patrní. Dokonce nemusíme provádět tento monitoring každý den. Stačí jednou za 14 dnů nebo za týden. V sobotu ráno očistíme podložky a v neděli ráno, než jdeme do kostela, je spočítat. Ale pokud někdo chce počítat častěji, iniciativě se meze nekladou. V letošním roce jsem počal potírat (molitanovým válečkem) podložky jedlým olejem, měl jsem po ruce olej slunečnicový. Byl jsem nemile překvapen, kolik roztočů na podložkách přibylo. Vysvětlení je na snadě. Roztoči přestali utíkat a ani mravenci si na podložku netroufli. To znamená, že spady před použitím oleje nebyly správné. Čilejší roztoči si sbalili své ranečky a šli na vandr či osedlali mravence a nechali se transportovat mimo naše zorné pole. Tuším, že nejsem jediný, kdo tuto metodu používá. Pokud mne paměť neklame, nátěr podložek olejem doporučoval také VÚVč v Dole. Na včelnici mám mravence obecného, nebo mravence drnového. Jsou to poměrně drobní mravenci o velikosti do 6 mm. Nevím, zda je olej účinný proti větším druhům, např. mravenecům lesním. Určitě nám to někdo prověří a dá vědět.
Tak příjemné počítání.
JK

Potu?ník Václav napsal:
"Jak počítáte / odhedujete počty, kdy je počet víc než asi 25. Pokud se jedná
o malé počty není to takový problém, ale při větších počtech nemůže fungovat ani nasypání do oleje."
...............

Já bych se ztotožnil s tím, co píše přítel Křapka.
Když se počítá spad do 3 dnů, potom toho na podložce není tolik, aby nebylo vidět roztoče.
Když je to za delší dobu, je to různé u jednotlivých včelstev. Někde to jde, jinde je spouta smetí.

Když se počítá pravidelně, je lepší v kratších intervalech, vývoj spadu tím lépe vypovídá.
KDyž je počítání pouze jednou za delší dobu (třeba jednou za měsíc), je asi lepší spíš než vložit na jeden den, vložit raději na 3 dny, někdy bývá denní výkyv k 0 jindy zase do velkých spadů, za tři dny to podle mě lépe vypovídá o celkové populaci roztočů, a odstraní se ty výkyvy.

Já letos počítám cca jednou za čtrnáct dní, vložím podložky na cca 3dny.
U dvou včeltev počítám kontrolně bez přestávek.

Opatření proti mravencům mám zatím pouze u dvou včelstev, u ostatních mě to ještě čeká, ale vnímám to jako riziko.
V každém případě se však ze spadu dají poznat různé tendence, i když opatření nejsou a alarmující spady neodnesou ani mravenci.

Mám takovou hypotézu, že když mají mraveci přístup, je lepší přerušovat počítání nějakým obdobím bez podložky a potom vložit podložky na krátkou dobu - než si mravenci zvyknou, že tam mají hody, zase podložku odstranit. Mám ale většinu včelstev se zasíťovanými podložkami, a tam si včely dno většinou hájí, když tam podložka se sítí není.

Počítám na kusy do počtu roztočů cca 100.
Potom už většinou odhaduji - vezmu si nějaký průměrný imaginární pás (nebo čtverec - s výhodou se dají využít čtvercové podložky PSNV), tam spočítám kusy a přenásobím počtem pásů.

Při počítání podle mě není praktická lupa, ale beru si otcovy staré brýle. Podložku držím v obou rukou a jde to poměrně rychle. U zasíťovaných podložek to je cca 5 minut na včelstvo i s vyjmutím ze včelstva, odstraněním sítí, očištění podložky vlhkým hadrem, znovuzasíťováním a vložením zpět do včelsteva. U včelstev s varroadny to bude tak cca 2 minutky na včelstvo.
Zapisuji si počty tmavých kelštíků, také počty světlých kleštíků do cca 10 (potom už jen poznámku sv. při nevýznamném procentu a světlí při významném procentu světlcýh kleštíků). Také si poznamenávám plod na podložce, pokud uvidím poškozené kleštíky, popřípadě co mě ještě zaujme.

RK

A proč dvě? Vždy použivám jednu. Rád se nechám poučit

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 29.9.2011 22:06:02
> ----------------------------------------
>
> Zapomínáte, že jedno ošetření Formidolem znamená použít dvě desky. A potom
> je rozdíl v ceně materiálu na jedno včelstvo 28Kč ve prospěch KM, práce časově
> vyjde nastejno. No a na moje stanoviště to celkem dělá přes 1100Kč úsporu. A za
> to se dá koupit už solidní matka z A nebo barva na udržbu, prostě cokoliv co je
> potřeba a to je pořád co potřeba.
>
> Aleš M.
> .
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> > Datum: 29.9.2011 08:49:33
> > ----------------------------------------
> > A stojí ti to šetření za to? Vždyť Ta deska formidolu představuje necelých
> 20
> > korun na včelstvo. Při ceně práce 100Kč na hodinu je to 12 minutpráce a nic
> víc
> > To z toho ještě musíšodečíst tu KM.
> >
> > pepan
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> > > Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> > > Datum: 29.9.2011 06:59:47
> > > ----------------------------------------
> > > Já jsem vyšel z toho, že v orig. balení desky Formidol je 40ml 85% KM, ale
> je
> > to
> > > v regulačním obalu. Takže jsem tuhle dávku rozdělil na polovinu tj. 20ml
> 85%KM
> > ,
> > > za dva dny to opakuji, týden pauza a opět dvakrát po 20ml s odstupem dvou
> > dnů.
> > > Na to dávkování mám klasický skleněný odměrný válec a používám rukavice a
> > > respirátor a odměřuji to s válcem postaveným na talíři, kdybych rozlil ať
> > nemám
> > > poleptané stříšky. Je potřeba myslet i na vlastní bezpečnost, kdyby něco se
> > > přihodilo, takže v autě mám ještě tekuté mýdlo na umytí a neutralizování
> kys.
> > >
> > > Aleš M.
>
>
>

> Provádět počítání roztočů za týden a poté průměrovat, není příliš šťastné
> řešení.

Děkuji za odpovědi, jen pro vysvětlení uvádím, že na stanoviště se dostanu
zpravidla jen v sobotu, spojeno s návštěvou a dovozem týdenního nákupu
babče.
Musím uznat, že jsem jednou počítal po 1dnu a bylo to mnohem snazší.
Počítat plánuji jen letošní podzim, jinak asi skončím u nic - málo -
středně - poplach.
Vašek

Ještě mě vysvětli kčemu je dobré to přesné počítáníKdyž sleduji dení spad tak mě stačí dvě čísla 5 a moc. Víc z praktického hlediska nepotřebuji vědět.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: kritika metodiky
> Datum: 30.9.2011 14:01:15
> ----------------------------------------
> Provádět počítání roztočů za týden a poté průměrovat, není příliš šťastné
> řešení. Na podložkách je příliš mnoho balastu. Leckdy je dosti obtížné
> identifikovat světlého roztoče a odlišit jej od ztracené šupinky vosku.V
> mnoha případech je roztoč skrytý v tmavé měli a pro nás tudíž
> "neviditelný". Jelikož nás ale zajímá spad za 24 hodin, stačí tento termín
> dodržet. Podložka je poměrně čistá a roztoči jsou dobře patrní. Dokonce
> nemusíme provádět tento monitoring každý den. Stačí jednou za 14 dnů nebo
> za týden. V sobotu ráno očistíme podložky a v neděli ráno, než jdeme do
> kostela, je spočítat. Ale pokud někdo chce počítat častěji, iniciativě se
> meze nekladou. V letošním roce jsem počal potírat (molitanovým válečkem)
> podložky jedlým olejem, měl jsem po ruce olej slunečnicový. Byl jsem nemile
> překvapen, kolik roztočů na podložkách přibylo. Vysvětlení je na snadě.
> Roztoči přestali utíkat a ani mravenci si na podložku netroufli. To
> znamená, že spady před použitím oleje nebyly správné. Čilejší roztoči si
> sbalili své ranečky a šli na vandr či osedlali mravence a nechali se
> transportovat mimo naše zorné pole. Tuším, že nejsem jediný, kdo tuto
> metodu používá. Pokud mne paměť neklame, nátěr podložek olejem doporučoval
> také VÚVč v Dole. Na včelnici mám mravence obecného, nebo mravence
> drnového. Jsou to poměrně drobní mravenci o velikosti do 6 mm. Nevím, zda
> je olej účinný proti větším druhům, např. mravenecům lesním. Určitě nám to
> někdo prověří a dá vědět.
> Tak příjemné počítání.
> JK
>
>
>

Nebylo by lepší, kdyby se přítel Hazdra zeptal zemědělce co tam vůbec pěstuje, abyste se nemuseli dohadovat co to je. Dále bych ho prosil, aby foto umístil tam odkud si ho můžu vytáhnout.

J.P.

Cyklus množení a invaze těch co byly pod víčkem, když tam byla ta první deska. U některých včelstev, při té druhé desce padá víc a kdyby tam byla jen jedna deska tak by to včelstvu nijak nepomohlo.

Aleš M..


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 30.9.2011 17:38:04
> ----------------------------------------
> A proč dvě? Vždy použivám jednu. Rád se nechám poučit
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> > Datum: 29.9.2011 22:06:02
> > ----------------------------------------
> >
> > Zapomínáte, že jedno ošetření Formidolem znamená použít dvě desky. A
> potom
> > je rozdíl v ceně materiálu na jedno včelstvo 28Kč ve prospěch KM, práce
> časově
> > vyjde nastejno. No a na moje stanoviště to celkem dělá přes 1100Kč úsporu. A
> za
> > to se dá koupit už solidní matka z A nebo barva na udržbu, prostě cokoliv co
> je
> > potřeba a to je pořád co potřeba.
> >
> > Aleš M.

Úplnou pravdu pane gp, budete mít v případě, že to nebude přešlechtěná potvora bez pylu a nektaru.

J.P.

Několikrát jsem pozoroval, že ozimá řepka vykvetla ještě téhož roku napodzim. Většinou když zemědělci uspěhali setí a byl teplý podzim jako letos. Ale není to masivní kvetení slabě kvetou jen některé rostliny.

Ono treba u repky se da zastavit postrikem rust.

2011/9/30 Petr <e-mail/=/nezadan>

> Několikrát jsem pozoroval, že ozimá řepka vykvetla ještě téhož roku
> napodzim. Většinou když zemědělci uspěhali setí a byl teplý podzim jako
> letos. Ale není to masivní kvetení slabě kvetou jen některé rostliny.
>

Dne Friday 30 of September 2011 19:07:46
1.1628620073.1301340050.1305527235.1305567494.145; __utmz napsal(a):
> Úplnou pravdu pane gp, budete mít v případě, že to nebude přešlechtěná
> potvora bez pylu a nektaru.
>
> J.P.

No a vite nekdo, jake odrudy maji jakou uzitnou vlastnost pro vcely ?

S jednim zemedelcem jsem o tom mluvil a o vlastnostech repky nic nevedel.
proste v obchode , kde kupuje osivo rek ze chce repku a dostal ji.
Pravdepodobne pokud by rekl, chci odrudu xy , dostane ji taky. Je nejaka
sance, jak to zjistit ( letos je jiz zaseto, ale priste) jaka odruda je
medonosna ? Samozrejme aby to pak nemelo nejaky drasticky ubytek na vynosech
toho zemedelce .....


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Pane Potužník počítám jako blbec.

Užívám A3 BÍLY KANCELÁŘSKÝ PAPÍR A POČÍTÁM VĚTŠINOU SPAD JEN 24 HODIN
pO VÍCE DNEXCH JE TAM VÍCE MĚLI A HŮřE SE TO POČÍTA NEHLEDE k tomu že 1/3 roztočů uteče.
Podložku s papírem vyjmu z varroa dna na světlo do polohy abych na to nejlépe viděl, u mne je to do utrovně očí.
Vezmu tušku , jeden den kuličkovou modrou jindy černou
a kroužkuji roztoče a počítam u spadů do 50ti roztočů
Při vyšších číslech zakroužkovávám pět roztočřů, při ještě větším zamoření rozdělim papír na 4/4 A POČÍTAM JEN JEDNU ČTVRTINU
Přitěchto počtech děšlám vodorovné čáry asi 1-2 cm široké a počitam, vše je na papíře a na papír to také napíši datum, ošetření nebo přirozený a počel roztočů a počet mravenců.
Počítám počítám léčím a léčim a roztoči padají a padají.
Přeji uspěch
J.B.

Dnes jsem se byl u toho pole podívat znovu. To co kvete je pravděpodobně
hořčice, jedná se o mohutnější rostliny než je řepka a má to velké
světlezelené olistění. Takže se asi do osiva řepky ozimé dostala jako
příměs. Pravděpodobně odolává hořčice postřikům jako řepka, a tak se jí nyní
podařilo vykvést. Pole je samozřejmě ošetřováno tak, aby tam z pohledu
farmáře nic neužitečného nerostlo.
Haf
----- Original Message -----
From: "1.1628620073.1301340050.1305527235.1305567494.145;__utmz"
<e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 30, 2011 7:04 PM
Subject: Re: řepka


> Nebylo by lepší, kdyby se přítel Hazdra zeptal zemědělce co tam vůbec
> pěstuje, abyste se nemuseli dohadovat co to je. Dále bych ho prosil, aby
> foto umístil tam odkud si ho můžu vytáhnout.
>
> J.P.
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6507
> (20110930) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

pane Menšík je důležité jestli jsou to přirozené spady nebo jiné.
Jestliže máte 5 přirozený a dáte tam KM další den je hned 200 a další300 a další 321 dáte KM 5x a je spad 100 ted odpovězte je to 5=200 malo?

V zimní měli jsem měl 3. to je málo 3 roztoče ve 23 včelstev
a ted mám 1/4 zamořenou 700 až 2500= spady.
Včelstva do 5ti vím a nepočítám.
To že má někdo nízké zamoření věřím. Já jsem taky nevěřil těm s 50ti procentním ztrátám v roce myslím 2007. já byl na koni já neměl nic, Co ti na benešovsku a jinde dělali. Asi dělali to co já ( a nepočítali)včelařili

J.B.

Půjčil jsem si brožurku na roslinilékařském oddělení Zem. správy MZ či jak se to jmenuje. Byly tam popsány včechny odrůdy, vlastnosti a pod. Jeden doplněk bych ještě měl. Ke květení potřebují řepky 90 až 100/ podle odrůdy/ vegetačních dnů. Tak si vysvětluji skutečnost proč někdy řepka u nás kvete po 15. květnu a někdy již 25. dubna, dřív než ovocné stromy, ty vřdy nejspíše druhý týden v květnu. Ale mám u včelína planou třešeň a ta vykvete 25. dubna aˇje zima dlouhá jak chce.

>Ještě mě vysvětli kčemu je dobré to přesné počítáníKdyž sleduji dení spad tak mě stačí dvě čísla 5 a moc. Víc z praktického hlediska nepotřebuji vědět.<

Vždyť jsi sis Pepane odpověděl sám. Je dobré vědět, zda jich tam je skutečně jenom 5 nebo moc. To proto, abys nenapočítal jen 5 a ono jich tam nebylo "moc" poschovávaných, nebo zda ti ostatní nezdrhli. ;o))
JK

Haló Pepane, co tím básník myslel? Ten poměr živý:mrtvý roztoč 1:100 se dá uvažovat v případě přirozeného spadu, žáno. Nikoliv v průběhu léčení, což byl můj případ. Těch 11500 roztočů z jednoho včelstva nespadlo přirozeně, nýbrž v průběhu masivního léčení kyselinou do 10.září. Pak ještě pár tisíc po gabonu. Ale pokud Vás jen blbě chápu, tak napište.
Libor V.
-----------------------------------------------------------
Uvažuj rozumně. ve včelstvu múže být v sezónu tak 60 000 včel Když se uvádí v létě zamoření 1 mrtvý : 100 živým roztočům Tak to jeho včely musejí připomýnat hrozen.

pepan

Ani tak prostě ten počet nemohu zkousnout. Do 10/9 11 500 + X 000 = odhadem 15000 To by přirozený spad měl být 150 denně?
Něco je tady špatně v ošetřování nemyslíš?

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor V. <libor/=/humlak.cz>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 01.10.2011 08:26:01
> ----------------------------------------
> Haló Pepane, co tím básník myslel? Ten poměr živý:mrtvý roztoč 1:100 se dá
> uvažovat v případě přirozeného spadu, žáno. Nikoliv v průběhu léčení, což
> byl můj případ. Těch 11500 roztočů z jednoho včelstva nespadlo přirozeně,
> nýbrž v průběhu masivního léčení kyselinou do 10.září. Pak ještě pár tisíc
> po gabonu. Ale pokud Vás jen blbě chápu, tak napište.
> Libor V.
> -----------------------------------------------------------
> Uvažuj rozumně. ve včelstvu múže být v sezónu tak 60 000 včel Když se uvádí
> v létě zamoření 1 mrtvý : 100 živým roztočům Tak to jeho včely musejí
> připomýnat hrozen.
>
> pepan
>
>
>

Zdravim,

predem se omlouvam, ze toto tema az tak nesouvisi s vcelarskou tematikou,
ale je tu spousta odborniku, tak toho vyuziju :] s dovolenim. Nad polem
sikmo vede 2 krat vedeni VN, nebo aspon to jedno bude VN. Ma smysl pod
takove vedeni sadit ovocne stromy? Ted je tam trava. Zrejme se musi udrzovat
pod vedenim koridor, jak je to leckde videt. Diky

Roman

To se musíš ptát u rozvodných závodů!

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>
> Předmět: Stromy a vedeni VN
> Datum: 01.10.2011 10:51:27
> ----------------------------------------
> Zdravim,
>
> predem se omlouvam, ze toto tema az tak nesouvisi s vcelarskou tematikou,
> ale je tu spousta odborniku, tak toho vyuziju :] s dovolenim. Nad polem
> sikmo vede 2 krat vedeni VN, nebo aspon to jedno bude VN. Ma smysl pod
> takove vedeni sadit ovocne stromy? Ted je tam trava. Zrejme se musi udrzovat
> pod vedenim koridor, jak je to leckde videt. Diky
>
> Roman
>
>
>

Ani tak prostě ten počet nemohu zkousnout. Do 10/9 11 500 + X 000 = odhadem 15000 To by přirozený spad měl být 150 denně?
Něco je tady špatně v ošetřování nemyslíš?

pepan

-------------

Asi ano,ale spíše někde v okolí. :-)

Kolik asi tak má včelstvo na sobě roztočů když končí a je vyloupeno jinými?

Já si mylsím, že to pár tisíc roztočů bude.

Osobně si mylsím - na VMS se dají taková včelstva najít - tak včelstvo co je celoročně monitorováno, na jaře má dlouhodobě nulu nemohlo být špatně ošetřováno.
Jak si taková včelstva vysvětlit?


Mně je jasné, že proto není u některých funkcionářů VMS v oblibě. Ne že by zvýšilo spotřebu léčiv, ale je leckde prokazatelně vidět, že věci nejsou tak jednoduché jak se snaží býti vykládáno. Máš VD - je to tvoje vina, my slušní nemáme problémy, ale díky takovým lajdákům jako ty je tady máme. Ty je šlechtíš a ještě to někam zapisuješ, my tady dřív žádný roztoče němli, mám ne to vyšetření ze zimní měli. Tak nedělej vlny a nic nám tady neměň.

(Napsáno s mírnou ironií a silným přeháněním :-) )


Karel

Máte pravdu, pod vedením nesmí být stromy a keře. Já mám takové vedení asi 10m od úlů a vždy tam naroste spousta náletu a toho co obrazí a každý rok ten porost lesáci mulčují, protože jako majitelé pozemku jsou ze zákona povinni to takhle udržovat.

Zřejmě to ale není tak přísné, já chodím kolem vedení VVN , asi 200 kilovolt a tam les pod ním nechávali vzrůst na nějak až 10 metrů, než ho vysekávali. Vedení VN 10 nebo 20 kilovolt, normálně tady v blízkosti jde přes zahrady a pod ním rostou stromky 3 - 6 metrů vysoké. Ono to má co se týká dotykové vzdálenosti, dost velkou rezervu. Co se týká VVN, tak zvláště za vlhka a mlhy zřejmě dochází k nějakým výbojům a tím k větším ztrátám, ty vedení VVN za takových podmínek vydávají dost nepříjemné zvuky.
Přirozeně, jednoznačné a závazné podmínky růstu takových porostů pod dráty budou jedině na rozvodných závodech.

Pepan:
Ani tak prostě ten počet nemohu zkousnout. Do 10/9 11 500 + X 000 = odhadem 15000 To by přirozený spad měl být 150 denně?
Něco je tady špatně v ošetřování nemyslíš?
--------------------------------------------
(-:
Ano, je tady něco špatně Pepane, skoro by mě to ani nenapadlo. (-:
Už jsem to psal, ale:
1. mám podezření na nepovedené podzimní léčení.
2. toto včelstvo překotně ploduje celou dobu, bez přerušení a to zřejmě už od února, ne-li od ledna.
3. To plodování navíc podporuje nepřetržitá snůška vč melecitózy. Bohužel i teď se něco nosí (kvete tu kousek přes lesejk hořčice).

A abych Vám nasadil jó kór brouka do hlavy, tak to vypadá, že tomu včelstvu se daří celkem dobře. Je celkem při síle, roztoči z něj už defakto opadali, pocitově žádný problém. Uvidíme, co se stane. Může se stát, že na konci prosince padnou.....Já hádám, že opadne max pár tisíc včel a vše bude až do jara OK. Jak řekl slepej, uvidí se.

1:100 -- při přirozeném spadu když je jeden mrtvý roztoč na podložce - na včelách a na plodu se může nacházet sto živých roztočů Nejednáli se o spad roztočů při léčení - tam by měly spadnout všichni nebo většina roztočů kteří se nachází na včelách a toto pravidlo 1:100 nemůže platit./Pokud by byli tzv. foretičtí - spadne jich drtivá většina/ Včelaři si např. na jaře neuvědomují, že při nálezu několika roztočů jich mohou mít ve včelstvu několik set a jsou rádi, že nemusí léčit protože namají více jak 3 roztoče na včelstvo.
Pan ing Veselý již několik let hlásá zásadu , na jaře začínat s nulovým počtem při zimním vyšetřní.

B.Tichý:
Pan ing Veselý již několik let hlásá zásadu , na jaře začínat s nulovým počtem při zimním vyšetřní.
-----------

Při vší úctě k Ing.Veselému a jeho mnohaleté statistice vzorků s nulovým počtem na okres si nemyslím, že tu myšlenku formuloval správně.

Je třeba začít s nulovým stavem VD ve včelstvu!!!

Nuly ve vyšetření zimního vzroku jsou pseudoukazatel. Nelze z něho na nic usoudit. Možná na lednové oteplení a prolet.
Nehledě na /ne/smysl zimnjího vyšetření, pokud nemají sloužit jako bod programu na výročku. Tím se tam vezme na vědomí alepoň na to půlhodinové čtení výsledků existence VD.

V loňském roce měla laboratoč jen 50% úspěšnost v hledání VD v mých vzorcích. Nejhorší vyýsledek z minulých let při našemkolektivním testování.

Spíš je zajímavější sledovat spad po prvním vykuřování.
Prootože pokud tne je vysoký, je pravděpodobné, že v následujícím roce dojde k jeho dalšímu růstu.
A na té výročce naplánovat letní kampaň. A objednávku Gabonu. A taky jeho dodání. A malé vysvětlení dalších možných postupů. Třeba kdyby Gabon nedorazil, což se občas stane.


Karel

Já si myslím, že pravda je jak v tvrzení ing. Veselého tak má pravdu i Karel, ale pokud bych se měl rozhodovat podle jednoho nebo druhého jak mám ošetřovat příští rok, tak ani jeden údaj není správný podle kterého bych se měl rozhodnout. Protože sledovat spad v jednom období řekne jen málo, musí se posoudit celý průběh sezóny. Já to sleduji a po první fum. spadne většina roztočů u většiny včelstev, ale jsou výjímky, kdy spadne u včelstva víc roztočů po druhém aer. Proto je potřeba monitorovat celý rok a potom vyhodnocovat, i to povinné vyšetření je v podstatě monitoring, ale zbytečnost někam ho posílat.

Dne Sunday 02 of October 2011 09:31:12 VD napsal(a):

> A na té výročce naplánovat letní kampaň. A objednávku Gabonu. A taky jeho
> dodání. A malé vysvětlení dalších možných postupů. Třeba kdyby Gabon
> nedorazil, což se občas stane.


no a pokud gabon nebude fungovat .........

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Jan Cervenka:
no a pokud gabon nebude fungovat .........

Burgel: jako letos gabon PA nefungoval u nás, budeme mít celkové spady u části včel 1500 až 2500 roztočů a nebudeme si s tím vědět rady
J.B.

Jan Cervenka:
no a pokud gabon nebude fungovat .........

Burgel: jako letos gabon PA nefungoval u nás, budeme mít celkové spady u části včel 1500 až 2500 roztočů a nebudeme si s tím vědět rady
J.B.

-------
Z čeho usuzuejte na nízkou účinnost?

Jak jste dávali Gabon v minulých letech?

Karel

Karel napsal:

Z čeho usuzuejte na nízkou účinnost?
Jak jste dávali Gabon v minulých letech?
Karel
.........

Nízká účinnost je při nulové odolnosti včel i ta udávaná u gabonu cca 80% (ale z nějaké studie vyplývá místně účinnost i jen 30%).

Při zamoření cca 10tis roztočů, což zřejmě letos místy bylo, znamená 80% účinnost cca 2tis přeživších roztočů, Pokud gabon někdo vyjme v srpnu,.....

Kdyby ta účinnost byla nižší (což také zřejmě někde je), potom těch roztočů může přežít.... ? :)

RK

Karel napsal:

Při vší úctě k Ing.Veselému a jeho mnohaleté statistice vzorků s nulovým počtem na okres si nemyslím, že tu myšlenku formuloval správně.

Je třeba začít s nulovým stavem VD ve včelstvu!!!
.............

Zajímavé, proč je snaha po této utopii stále vůbec rozšířená?

Těch cca 30 let s roztočem si myslím, že nás mohlo přesvědčit, že 0 v absolutní většině včelstev nedosáhneme rozumnými prostředky.

Nehledě na zásadní důsledky tohoto postupu (již jinde diskutované šlechtění kleštíka a ignorování odolnosti včel)

Já to vidím naopak.
Bylo by rozumné u normálních včelařů zasáhnout tehdy, když je ohrožená produkce medu, u včelařů, kteří se chtějí naučit s kleštíkem žít, bylo by dobré u části včelstev zasáhnout až tehdy, když je ohroženo přežití včelstva, a některá včelstva tak otestovat, aby bylo zjevné, která včelstva vyřadit z chovu a od kterých matky naopak rozchovávat.

RK

Josef Menšík napsal:

Ani tak prostě ten počet nemohu zkousnout. Do 10/9 11 500 + X 000 = odhadem 15000 To by přirozený spad měl být 150 denně?
Něco je tady špatně v ošetřování nemyslíš?
............

V ošetřování nebo v metodice? ....:)
Musíme kvůli ní hubit divoké roje, aby nám metodiku nekazily. :)

Osobně si také myslím, že poděkování přítele Linharta ve Včelařství za čím dál větší rozšíření LBV metody je možné přidat poměrně dost plusových bodů, neboť je to zatím jedna z mála změn ve způsobu ošetřování našich včelstev, ve vztahu k testování našich včelstev na roztoče.
Docela to zřejmě dokáže u většiny včelstev zdvihnout strmost křivky nárůstu roztočů.

RK

Jde o vykradení dvou včelstev ve dvou nástavcích. Zakrmená na zimu s mladou matkou. Během dvou dní ůly bez zásob i bez živých včel. Netuším, co se mohlo stát. V jiných případech kdy k loupežím došlo to byla moje vina proto že například jsem včelstvo na delší dobu otevíral, nebo měnil matku, pravda, slabšímu včelstvu přez oddělek ještě z toho včelstva abych neztratil čas kladení půvoní matky. Takhle rozrýpané včelstvo k tomu vybízí, to chápu, ale co se stalo u těch dvou nevím.

Já to vidím naopak.
Bylo by rozumné u normálních včelařů zasáhnout tehdy, když je ohrožená produkce medu, u včelařů, kteří se chtějí naučit s kleštíkem žít, bylo by dobré u části včelstev zasáhnout až tehdy, když je ohroženo přežití včelstva, a některá včelstva tak otestovat, aby bylo zjevné, která včelstva vyřadit z chovu a od kterých matky naopak rozchovávat.

RK
------------------

Mě zase učili, že mám zaútočit když je nepřítel nejslabší.
Docela se to osvědčuje. :-)

Takže dodnes si myslím, že nelepší je ho hubit když je ve včelách bez plodu.

Ani ne 2x, ani ne 3x, ale prostě dokud to tam je.

Poslední dva roky mi to stačilo dvakrát, vzhledem k testování Grifina dokoce párkrát s poloviční dávkou.

Taky jsem u svých včelstev nezjistil, že bych měl letos větší napadení jak vloni, a to jsem vloni jako i dřív tady nahoře vydržel bez Gabonu.

Letos jsem jej ale dal, právě proto, že jsem loni na podzim viděl, kam až se populace VD rozjely. A to i tam, kde byl docela spolehlivě a účinně plošně otráven.
Takže jsem si odvodil, že pokud to někdo bude dělat jen tak "jako" jako jiné roky, tak se mu to už nemusí vyplatit a bude přicházet během sezony o včely - i o roztoče. Ti se budou stěhovat k sousedům.



Já si stále myslím, že v mých klimatických podmínkách stačí skutečně zlikvidovatroztoče v zimě a pak to sledovat.

A jarní či letní ošetření jen v letech, kdy je k tomu důvod. ALe tady jsou dva extrémy - jsou okresy kde se dává Gabon jak bonbony - a pak se někdo diví, že neúčinkuje, a naopak, kde je Gabon nedostupný.

Radek Hubač tady kdysi napsal že je to VĚDA. A náš problém, že se tady ta VĚDA neaplikuje. :-)

O tom jak se kde bude konkrétně postupovat rozhodují velmi často lidi bez kvalifikace i bez informací,

Karel

Jak jsi měl otevřené česno nebo očka? Já musel nechat jenom spodní očko na jednu včelu naštěstí se mi povedlo asi včas a to taky u nejsilnějšího oddělku. Zítra jdu kontrolovat jestli nepřišel o matku. Ale provoz normální a nosí pyl, tak snad nee.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal <michalkolarsv/=/seznam.cz>
> Předmět: Loupee u v?elstev
> Datum: 02.10.2011 21:59:36
> ----------------------------------------
> Jde o vykradení dvou včelstev ve dvou nástavcích. Zakrmená na zimu s mladou
> matkou. Během dvou dní ůly bez zásob i bez živých včel. Netuším, co se
> mohlo stát. V jiných případech kdy k loupežím došlo to byla moje vina proto
> že například jsem včelstvo na delší dobu otevíral, nebo měnil matku,
> pravda, slabšímu včelstvu přez oddělek ještě z toho včelstva abych
> neztratil čas kladení půvoní matky. Takhle rozrýpané včelstvo k tomu
> vybízí, to chápu, ale co se stalo u těch dvou nevím.
>
>
>

A neni to spis tak,ze se roztoc mnozi radeji na trubcim plodu?A ta strma krivka narustu roztocu se da utnout odstranenim a vytavenim trubcich ramku?S LBV jsem hodne spokojeny a krom protirojoveho efektu je to urcite cesta k vyraznemu potlaceni roztocu.U sebe o ucinku gabonu nepochybuju,behem posledniho tydne jsem zaznamenal 2 spadle roztoce,ale ucinnost nebo neucinost gabonu se ukaze az po fumigaci Varidolem u vcelstev bez plodu...A matky zatim kladou vesele i trubcinu...Rijen,nerijen,zase si pulka vcelstev podrzi trubce na zimu.JosPr

Michal:
Jde o vykradení dvou včelstev ve dvou nástavcích. Zakrmená na zimu s mladou matkou. Během dvou dní ůly bez zásob i bez živých včel. Netuším, co se mohlo stát.
---------

A jak jsi na tom byl s roztoči? Tedy ne ty, ale ta včelstva?

Karel

U těchto úlů nemám zasíťovaná dna, proto byla česna jako v létě zkrátka otevřená. A to jsem taky asi zaspal.Říkám si"měl jsem tam přez ty česna dát pletivo",ale to si zas myslím že by se ty včely zas pobily i samy doma jak by se snažily dostat ven. U toho úlu, jak sem měnil matku mám dno ze sítem a po prohlídce začínalo být veselo, tak jsem česno zůžil na jednu včelu a pak druhý den, kdyz už tam nebyly zlodějky tam byla tahanice jestli dovnitř nebo ven nebo kousat věší díru. Roztoč je přeléčen formidolem a gabonem podle předpisu.

Já to vztahoval na včelaře.
A mám ještě jeden postřeh.
Nadáváte na ty co to flákají a pak jim hynou včelstva. Ale vždyť to je to co po čem voláte, MÁLO ODOLNÁ VČELSTVA UMÍRAJÍ. A JE TO DOBŘE!
Zato však, ti přepečliví taková včelstva udržují velkým počtem ošetření, na místo jejich brakování. Velký počet ošetření,u nich však také znamená větší počet přeživších jedinců kleštíka kteří to přežili , což ve svém důsledku je jeho šlechtění proti všem možným přípravkům.
Proto tvrdím, že monitoring není ta nejštastnější cesta a vede jen k většímu počtu ošetření. To jen proto, že si dotyčný neví rady jak se svým zjištěním naložit. Jen ho ty výsledky vyděsí.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 02.10.2011 21:39:47
> ----------------------------------------
> Josef Menšík napsal:
>
> Ani tak prostě ten počet nemohu zkousnout. Do 10/9 11 500 + X 000 = odhadem
> 15000 To by přirozený spad měl být 150 denně?
> Něco je tady špatně v ošetřování nemyslíš?
> ...........
>
> V ošetřování nebo v metodice? ....:)
> Musíme kvůli ní hubit divoké roje, aby nám metodiku nekazily. :)
>
> Osobně si také myslím, že poděkování přítele Linharta ve Včelařství za čím
> dál větší rozšíření LBV metody je možné přidat poměrně dost plusových bodů,
> neboť je to zatím jedna z mála změn ve způsobu ošetřování našich včelstev,
> ve vztahu k testování našich včelstev na roztoče.
> Docela to zřejmě dokáže u většiny včelstev zdvihnout strmost křivky nárůstu
> roztočů.
>
> RK
>
>
>

Třeba se jim nelíbilo jak se v nich vrtáš a rači vzali kramle :-))

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal <michalkolarsv/=/seznam.cz>
> Předmět: Loupee u v?elstev
> Datum: 02.10.2011 21:59:30
> ----------------------------------------
> Jde o vykradení dvou včelstev ve dvou nástavcích. Zakrmená na zimu s mladou
> matkou. Během dvou dní ůly bez zásob i bez živých včel. Netuším, co se
> mohlo stát. V jiných případech kdy k loupežím došlo to byla moje vina proto
> že například jsem včelstvo na delší dobu otevíral, nebo měnil matku,
> pravda, slabšímu včelstvu přez oddělek ještě z toho včelstva abych
> neztratil čas kladení půvoní matky. Takhle rozrýpané včelstvo k tomu
> vybízí, to chápu, ale co se stalo u těch dvou nevím.
>
>
>

je již prokázáno že roztoč si nevybírá mezi dějničím a trubčím plodem. Je však známo, že trubec má delší vývoj v kukle a proto se tam kleštík má vícero potomstva.

Pepan

# ------------ Původní zpráva ------------
# Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
# Komu: V?ela?sk? mailing list<vcely/=/v.or.cz>,
# Kopie:
# Předmět: LBV a roztoci
# Datum: 02.10.2011 22:05:16
# ----------------------------------------
# A neni to spis tak,ze se roztoc mnozi radeji na trubcim plodu?A ta strma
# krivka narustu roztocu se da utnout odstranenim a vytavenim trubcich
# ramku?S LBV jsem hodne spokojeny a krom protirojoveho efektu je to urcite
# cesta k vyraznemu potlaceni roztocu.U sebe o ucinku gabonu
# nepochybuju,behem posledniho tydne jsem zaznamenal 2 spadle roztoce,ale
# ucinnost nebo neucinost gabonu se ukaze az po fumigaci Varidolem u vcelstev
# bez plodu...A matky zatim kladou vesele i trubcinu...Rijen,nerijen,zase si
# pulka vcelstev podrzi trubce na zimu.JosPr
#
#

V roce 2008 jsme dávali gabon 26.7.2008

V roce 2009 jsme gabon nedávali

V roce 2010 jsem gabon nejdříve nedal protože přirozené denní spady byly nizké 0.15 roztoče na den a v září jsem zjistil že zamoření je vyšší tak jsem dal gabon až 19-24.9.2010 u jedné poloviny včelstev s plodem a druhou část bez plodu jsem fumigoval ve stejném termínu se spady 40 až 613 roztočů, pruměr 300 roztočů na včelstvo.

V roce 2011 gabon 12 a17.7. 2011 a přirozený spad 9.9. 2011
byl u jedné čtvrtiny vyšší než 3, 3až 8 roztočů na den a npo formidolu a 65% Km byly denní spady 20 až 253 rortočů za den.
Gabon 3 pasky na 3 nn k plodu
U čtvrtiny včelstev celkové spady okolo 1500-2500.
Gabon tam byl 30 dní 12-17.7 až 15.8.
Ztoho usuzujeme že gabon nemel dobrou učinnost
J.B.

no u toho gabonu se mi už tak stalo, že ačkoliv jsem ho umístil do středu plodového hnízda tak nakonec včely přesunuly plod jinam a gabon se ocitl mimo hnízdo, tam byl pak spad při fumigaci mnohem vyšší.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: u?innost, ne??innost gabonu PA
> Datum: 03.10.2011 07:41:04
> ----------------------------------------
> V roce 2008 jsme dávali gabon 26.7.2008
>
> V roce 2009 jsme gabon nedávali
>
> V roce 2010 jsem gabon nejdříve nedal protože přirozené denní spady byly
> nizké 0.15 roztoče na den a v září jsem zjistil že zamoření je vyšší tak
> jsem dal gabon až 19-24.9.2010 u jedné poloviny včelstev s plodem a druhou
> část bez plodu jsem fumigoval ve stejném termínu se spady 40 až 613
> roztočů, pruměr 300 roztočů na včelstvo.
>
> V roce 2011 gabon 12 a17.7. 2011 a přirozený spad 9.9. 2011
> byl u jedné čtvrtiny vyšší než 3, 3až 8 roztočů na den a npo formidolu a
> 65% Km byly denní spady 20 až 253 rortočů za den.
> Gabon 3 pasky na 3 nn k plodu
> U čtvrtiny včelstev celkové spady okolo 1500-2500.
> Gabon tam byl 30 dní 12-17.7 až 15.8.
> Ztoho usuzujeme že gabon nemel dobrou učinnost
> J.B.
>
>
>

Josef Menšík napsal:
"Nadáváte na ty co to flákají a pak jim hynou včelstva. Ale vždyť to je to co po čem voláte, MÁLO ODOLNÁ VČELSTVA UMÍRAJÍ. A JE TO DOBŘE!
Zato však, ti přepečliví taková včelstva udržují velkým počtem ošetření, na místo jejich brakování. Velký počet ošetření,u nich však také znamená větší počet přeživších jedinců kleštíka kteří to přežili , což ve svém důsledku je jeho šlechtění proti všem možným přípravkům."
............

Myslím, že je to správná úvaha.

Ale problém s námi včelaři vidím jinde - ne nadávat na neléčení, že vůbec v absolutní většině nestojíme o to, aby se něco v metodice změnilo.

Joko by současný přístup měl nějakou perspektivu.
Není to nadávání na včelaře, ale spíš údiv.

RK

Radek Krušina:
Jako by současný přístup měl nějakou perspektivitu.
---------------------------------------------
A jaký je ten současný přístup? Myslíte , že se dodržuje v naprosté většině doslovně metodika. Já myslím že ne a současný stav je ten, že si každý dá co chce a kdy chce. A to někdy i bezdůvodně a uplně v rozporu s účinností dané látky. A nevím o případu, že by někdo byl jak koliv řešen pro porušení nějaké metodiky. Bez urážky, ale tohle dělají ženský, že hledají problém kde není.

Aleš Molčík napsal:

"A jaký je ten současný přístup? Myslíte , že se dodržuje v naprosté většině doslovně metodika. Já myslím že ne a současný stav je ten, že si každý dá co chce a kdy chce. A to někdy i bezdůvodně a uplně v rozporu s účinností dané látky. A nevím o případu, že by někdo byl jak koliv řešen pro porušení nějaké metodiky. Bez urážky, ale tohle dělají ženský, že hledají problém kde není."
................

Podle mě není těžké pochopit jak jsem to myslel - to co se nám oficiálně nařizuje.

A tam se neshodneme.
Já tam problém vidím, a ne jeden, ne že tam žádný není.

RK

Letos to už je poněkolikáté, co to tady opakuji.
Včelstva v tuto dobu, pokud se mají stoprocentně ochránit před loupeží, potřebují česno co nejblíž plodu a u silných včelstev maximální plochu toho česna tak do 10 - 15 cm čtvereční. Slabá včelstva, rozvrtaná včelstva a jiná pochybná, pokud mají přežít, potřebují až v krajním případě česno na jednu včelu, tedy plochu česna cca 1 cm čtvereční.
Takže u nástavkových úlů je v tuto dobu třeba včelotěsně zavřít nebo ucpat česno dole ve dnu a nechat otevřené jen jedno očko v příhodné výši. U těch slabých včelstev je třeba to očko ještě zúžit na tu jednu včelu, zkontrolovat, jestli jednotlivé nástavky položené na sobě, zvláště ty horní, těsní, nemusí být mezera na průlet zlodějem, na podněcování loupeže stačí úplně, když tam uniká vůně včelstva. Případně dole ještě zakrýt síto.

Včelstvo, často i to silné, pokud má mnoho centimetrů čtverečních otevřených česen a oček, se proti loupeži nedokáže ubránit. Zvláště otevřené česno dole, odkud je přes vysoké dno a neobsazené plásty přístup k včelstvu a zásobám celým průřezem nástavku, je před loupeží mimořádně obtížně hájitelné. V lepším případě si akorát včely na stanovišti vyměňují tichou loupeží zásoby, v horším případě je včelstvo, na které se soustředí zjevná loupež, vybráno od zásob a zničeno.
Do určité míry, dá se říct, je to přirozený proces zmenšování počtu včelstev na úkor těch méně bránicích své zásoby, protože při zjevné loupeži je loupící včelstvo posíleno i přeživší částí včel z vyloupeného úlu, jenže kolikrát je to zmenšování včelstev proti přání včelaře a kolikrát slabší včelstvo "udělá" včelař ze silného dobrého včelstva příliš otevřenými česny a podnícením loupeže třeba ukápnutím cukru nebo prací se včelstvem.
Fakt je, že zmenšování počtu včelstev čistě jen loupežemi není na jedno stanovišti úplně stoprocentní, po vyloupení a zničení určitého procenta včelstev zbylá zůstávají. Takže někteří včelasři na to dneska v nástavkových úlech kašlou, nechávají otevřená česna naplno a považují to za přírodní výběr.

Jinak tyhlety znalosti, zužování česen v podletí a jejich optimální umísťování měli dřív automaticky všichni včelaři. S rozšířením nástavkových úlů byly staré úly zavrženy a s nimi byly zavrženy a zapomenuty i všechny znalostzi kolem těchto úlů jako zastaralé včetně tady těchto. No a výsledek je vidět....

Já to vztahoval na včelaře.
A mám ještě jeden postřeh.
Nadáváte na ty co to flákají a pak jim hynou včelstva. Ale vždyť to je to co po čem voláte, MÁLO ODOLNÁ VČELSTVA UMÍRAJÍ. A JE TO DOBŘE!
Zato však, ti přepečliví taková včelstva udržují velkým počtem ošetření, na místo jejich brakování. Velký počet ošetření,u nich však také znamená větší počet přeživších jedinců kleštíka kteří to přežili , což ve svém důsledku je jeho šlechtění proti všem možným přípravkům.
Proto tvrdím, že monitoring není ta nejštastnější cesta a vede jen k většímu počtu ošetření. To jen proto, že si dotyčný neví rady jak se svým zjištěním naložit. Jen ho ty výsledky vyděsí.

Pepan

-------------
Že ho vyděsí monitoring je celkem jasné,když předtím neměl žádné informace. Já na Včelařství pár let nemám nárok, a tak nevím co se změnilo, ale pokud je vše při starém, tak tam o vývoji populace VD ve včelstvu, rozdílech mezi různými roky, spadech přirozených i po různých "léčeních" moc nebylo. Takže z čeho má dotyčný vycházet?
A tak já nepovažuji spad po první podzimním foukání kolem 1000Vd za moc vysoký, zdravé a odolné včelstvo by mělo VD snést. /vynechám nový faktor virozy/.
Ale tady pak zanívají různé komentáře "různých odborníků" - pokud si pamatuji z loňska na jeden zde npasaný "takový spad nesvědčí o dobré péči". Proboha o jaké péči, když je vše nařízeno. Pokud nebyl nařízen Gabon, to si ho ten včelař měl vyrobit? A proč, kdyý měl spad kolem 500VD po první fumigaci. To nebyl vůbec dávat, ale jsou mezi námi různí vyděšenci

Takže mně monitoring velmi pomáhá. Nemyslím jen monitoring na podložce, ale celkovou informovanost o situaci.
Vloni na podzim jsem byl na jední schůzi jedné ZO a tam byl jeden co byl první co viděl spad na podložce po prvním léčení - koupil si dna se sítem a zacpal to podložkou.
Ostatní nemají informace, slepě věří tomu mají udělat, když jim řeknou Gabon dají ho tam, na podim pečlivě objíždějí vše s kompresorem. A přesto tam narostly loni populace na tisíce VD. Takže i toto je monitoring.
Stávající zimním monitoringem je jen nejmíň vypovídající. Ten bych zrušil zase já.
Takhle je "nařízeno" že na Silvestra má včelař dát měl důvěrníkovi, aby se vzorky za okres brzo poslaly, a výsledky byly na výročky včas.
Přitom právě o vánocích i po Silvestru bývá nejlepší čas na hubení. To tam zavíčkovaý plod ještě není. A často je pěkné oteplení, že se včely rozutečou po úle odvíčkovávat zásoby.

Takže já jsem taky proti monitoringu - zimnímu.

A ten letní monitopring po mnoho pětiletek doporučuje Ing. Veselý. Že by se mýlil i v tomto? :-) To už ve Včelařství nejsou vlétě články o tom že je důležité sledovat spad a napadení?

Já si myslím, že bez něj to nejde. Pokud neznáš zdravotní stav chovaných "zvířat" tak to snad nejseš ani chovatel.

Mně dal monitoring velmi dobré informace už vloni, že bude třeba se připravit. I letos na jaře, takže jsme množil, množil, a na příští rok musím nabouchat plemenáče. Dám se na prodej oddělků.

Jak říkával Bílý den - Když budete vědět že bude pršet polívka, tak si přeci nenakoupíte vidličky.

A pokud někdo říká, že sledovat vývoj (čehokoli) je nesmysl, tak jen dobře. Bude větší poptávka. :-)

Karel

Celkem dobře jsi situaci popsal.
Však ve stručnosti to shrnu poslední příspěvky.
Nejsem proti sledování zdravotního stavu. Jen konstatuji, že stejně neadekvátně připravená akce "Prognóza škůdců" proběhla v osmdesátých letech pro zahrádkáře, a po pár letech to v tichosti zaniklo. Víceméně to fungovalo jako poplašná správa.
Monitoring v očích mnoha včelařů funguje naprosto stejně. Léčiva se pak nasazují okamžitě. bez ohledu na jejich správnou dobu a podmínky k aplikaci. Následně to pak vyvolává dojem neúčinnosti.
Ten zatracovaný zavedený systém však je nastaven právě do doby kdy je škůdce nejsnáze zasažitelný. Jediný problém který v tom systému vidím jsou různá stádia vývoje jednotlivých včelstev v závislosti na stáří matky, stanovišti a tak podobně.
Proto také tvrdím, že ta léčení jsou za účasti komisí jsou nesmyslné neb jen včelař se znalostí stavu svých včelstev je schopen správně posoudit a zajistit ten správný čas k aplikaci, samozřejmě s ohledem na doporučení SVS. K tomu mu pak má napomoct ten monitoring.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 03.10.2011 08:51:05
> ----------------------------------------
> Já to vztahoval na včelaře.
> A mám ještě jeden postřeh.
> Nadáváte na ty co to flákají a pak jim hynou včelstva. Ale vždyť to je to
> co po čem voláte, MÁLO ODOLNÁ VČELSTVA UMÍRAJÍ. A JE TO DOBŘE!
> Zato však, ti přepečliví taková včelstva udržují velkým počtem ošetření, na
> místo jejich brakování. Velký počet ošetření,u nich však také znamená větší
> počet přeživších jedinců kleštíka kteří to přežili , což ve svém důsledku
> je jeho šlechtění proti všem možným přípravkům.
> Proto tvrdím, že monitoring není ta nejštastnější cesta a vede jen k
> většímu počtu ošetření. To jen proto, že si dotyčný neví rady jak se svým
> zjištěním naložit. Jen ho ty výsledky vyděsí.
>
> Pepan
>
> -------------
> Že ho vyděsí monitoring je celkem jasné,když předtím neměl žádné informace.
> Já na Včelařství pár let nemám nárok, a tak nevím co se změnilo, ale pokud
> je vše při starém, tak tam o vývoji populace VD ve včelstvu, rozdílech mezi
> různými roky, spadech přirozených i po různých "léčeních" moc nebylo. Takže
> z čeho má dotyčný vycházet?
> A tak já nepovažuji spad po první podzimním foukání kolem 1000Vd za moc
> vysoký, zdravé a odolné včelstvo by mělo VD snést. /vynechám nový faktor
> virozy/.
> Ale tady pak zanívají různé komentáře "různých odborníků" - pokud si
> pamatuji z loňska na jeden zde npasaný "takový spad nesvědčí o dobré péči".
> Proboha o jaké péči, když je vše nařízeno. Pokud nebyl nařízen Gabon, to
> si ho ten včelař měl vyrobit? A proč, kdyý měl spad kolem 500VD po první
> fumigaci. To nebyl vůbec dávat, ale jsou mezi námi různí vyděšenci
>
> Takže mně monitoring velmi pomáhá. Nemyslím jen monitoring na podložce, ale
> celkovou informovanost o situaci.
> Vloni na podzim jsem byl na jední schůzi jedné ZO a tam byl jeden co byl
> první co viděl spad na podložce po prvním léčení - koupil si dna se sítem a
> zacpal to podložkou.
> Ostatní nemají informace, slepě věří tomu mají udělat, když jim řeknou
> Gabon dají ho tam, na podim pečlivě objíždějí vše s kompresorem. A přesto
> tam narostly loni populace na tisíce VD. Takže i toto je monitoring.
> Stávající zimním monitoringem je jen nejmíň vypovídající. Ten bych zrušil
> zase já.
> Takhle je "nařízeno" že na Silvestra má včelař dát měl důvěrníkovi, aby se
> vzorky za okres brzo poslaly, a výsledky byly na výročky včas.
> Přitom právě o vánocích i po Silvestru bývá nejlepší čas na hubení. To tam
> zavíčkovaý plod ještě není. A často je pěkné oteplení, že se včely
> rozutečou po úle odvíčkovávat zásoby.
>
> Takže já jsem taky proti monitoringu - zimnímu.
>
> A ten letní monitopring po mnoho pětiletek doporučuje Ing. Veselý. Že by
> se mýlil i v tomto? :-) To už ve Včelařství nejsou vlétě články o tom že
> je důležité sledovat spad a napadení?
>
> Já si myslím, že bez něj to nejde. Pokud neznáš zdravotní stav chovaných
> "zvířat" tak to snad nejseš ani chovatel.
>
> Mně dal monitoring velmi dobré informace už vloni, že bude třeba se
> připravit. I letos na jaře, takže jsme množil, množil, a na příští rok
> musím nabouchat plemenáče. Dám se na prodej oddělků.
>
> Jak říkával Bílý den - Když budete vědět že bude pršet polívka, tak si
> přeci nenakoupíte vidličky.
>
> A pokud někdo říká, že sledovat vývoj (čehokoli) je nesmysl, tak jen dobře.
> Bude větší poptávka. :-)
>
> Karel
>
>
>

Celkem dobře jsi situaci popsal
Pepan

No a z toho je podle mě jediná cesta ven.

Včelař si za svá včelstva bude odpovídat sám, požadavky na "léčiva" bude uplatňovat a případně konzultace s místním "zdravotním refrentem/inspektorem", ale to nebude volená funkce bez zubů. ale jmenovaný včelař - odborník. Bude jmenován a proškolován SVS, a bude se taky zodpovídat. A mít i pravomoce.

No a včelaři se rádi budou sdružovat, ono to v houfu půjde lépa a ne jako v současné Národní frontě, kde si skoro každý myslí, že musí být.

Ale jako většina ideálních stavů ani tento nenstane, protože to jde proti mnoha lidem a jejich zájmům.

Karel

Na druhé straně, když připustíte, že včelaři se budou o stav svých včelstev starat sami, automaticky připustíte, že někteří jedinci, jak se budou snažit maximálně léčit, budou mít rezidua těch léčiv v medu. A jak se objeví dostatečné množství těch zpráv, jedno jestli pravdivých nebo nepravdivých, bude v podvědomí obyčejných lidí na dlouho zakotveno, že med od včelařů ze dvora může s velkou pravděpodobností obsahovat rezidua.
A pozornost těch, co v první řadě chtějí čistý med, se potom obrátí na med z klasických obchodů a od velkovčelařů, protože tam není ekonomický problém ty rezidua ohlídat laboratorním rozborem , případně začnou vyžadovat med z všelijakých certifikovaných biochovů.
A běžný drobný a střední včelař, který buď nemá podmínky dané okolím, aby mohl získat ten certifikát nebo se mu nechce provozovat tu povolovací bioopičárnu, zapláče nad cenou a prodejností svého medu.

Takže s rozbitím centrálně nařízeného léčení bych byl raději opatrný. I když jeho funkčnost je diskutabilní, je to pro zákazníky určitá formální záruka bezchybnosti medu prodávaného ze dvora.

Nevím co ještě bys chtěl;
Příkladně v naší ZO to tak přesně funguje: sejde se na jaře výbor včetně zdr. ref. a přiřknutého veterináře probere situaci na základě zimní měli a doporučení veteriny se stanoví postup léčení následně si včelaři objednají potřebné množství léčiv které v první půli července již mají doma.
Netuším jestli jsi ve svazu?
Jestli ano a u vás je vaše ZO ještě v socialismu tak to změňte. Jestli nejsi členem, tak asi zaspals dobu a žiješ tam ještě ty.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 03.10.2011 09:37:26
> ----------------------------------------
> Celkem dobře jsi situaci popsal
> Pepan
>
> No a z toho je podle mě jediná cesta ven.
>
> Včelař si za svá včelstva bude odpovídat sám, požadavky na "léčiva" bude
> uplatňovat a případně konzultace s místním "zdravotním
> refrentem/inspektorem", ale to nebude volená funkce bez zubů. ale jmenovaný
> včelař - odborník. Bude jmenován a proškolován SVS, a bude se taky
> zodpovídat. A mít i pravomoce.
>
> No a včelaři se rádi budou sdružovat, ono to v houfu půjde lépa a ne jako v
> současné Národní frontě, kde si skoro každý myslí, že musí být.
>
> Ale jako většina ideálních stavů ani tento nenstane, protože to jde proti
> mnoha lidem a jejich zájmům.
>
> Karel
>
>
>

VELMI DOBRÁ PŘIPOMÍNKA

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 03.10.2011 10:06:40
> ----------------------------------------
> Na druhé straně, když připustíte, že včelaři se budou o stav svých včelstev
> starat sami, automaticky připustíte, že někteří jedinci, jak se budou
> snažit maximálně léčit, budou mít rezidua těch léčiv v medu. A jak se
> objeví dostatečné množství těch zpráv, jedno jestli pravdivých nebo
> nepravdivých, bude v podvědomí obyčejných lidí na dlouho zakotveno, že med
> od včelařů ze dvora může s velkou pravděpodobností obsahovat rezidua.
> A pozornost těch, co v první řadě chtějí čistý med, se potom obrátí na med
> z klasických obchodů a od velkovčelařů, protože tam není ekonomický problém
> ty rezidua ohlídat laboratorním rozborem , případně začnou vyžadovat med z
> všelijakých certifikovaných biochovů.
> A běžný drobný a střední včelař, který buď nemá podmínky dané okolím, aby
> mohl získat ten certifikát nebo se mu nechce provozovat tu povolovací
> bioopičárnu, zapláče nad cenou a prodejností svého medu.
>
> Takže s rozbitím centrálně nařízeného léčení bych byl raději opatrný. I
> když jeho funkčnost je diskutabilní, je to pro zákazníky určitá formální
> záruka bezchybnosti medu prodávaného ze dvora.
>
>
>

Já bych třeba chtěl, aby ta komise nepracovala na jaře a nerozhodovala
na čtvrt až půl roku dopředu na základě nejméně vypovídajících výsledků
zimní měli. Rád bych, aby pracovala v sézóně průběžně, měla aktuální
informace z terénu a dle toho mohla včas doporučit léčení. Rád bych,
kdyby bylo objednání a dodání léčiva záležitostí cca týdne a
neobjednávalo se na dlouhou dobu dopředu, kdy nevím, co bude.

Milan Čáp

3. říjen 2011 10:09:50, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal:
> Nevím co ještě bys chtěl;
> Příkladně v naší ZO to tak přesně funguje: sejde se na jaře výbor včetně zdr. ref. a přiřknutého veterináře probere situaci na základě zimní měli a doporučení veteriny se stanoví postup léčení následně si včelaři objednají potřebné množství léčiv které v první půli července již mají doma.
> Netuším jestli jsi ve svazu?
> Jestli ano a u vás je vaše ZO ještě v socialismu tak to změňte. Jestli nejsi členem, tak asi zaspals dobu a žiješ tam ještě ty.
>
> Pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: KaJi<e-mail/=/nezadan>
>> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
>> Datum: 03.10.2011 09:37:26
>> ----------------------------------------
>> Celkem dobře jsi situaci popsal
>> Pepan
>>
>> No a z toho je podle mě jediná cesta ven.
>>
>> Včelař si za svá včelstva bude odpovídat sám, požadavky na "léčiva" bude
>> uplatňovat a případně konzultace s místním "zdravotním
>> refrentem/inspektorem", ale to nebude volená funkce bez zubů. ale jmenovaný
>> včelař - odborník. Bude jmenován a proškolován SVS, a bude se taky
>> zodpovídat. A mít i pravomoce.
>>
>> No a včelaři se rádi budou sdružovat, ono to v houfu půjde lépa a ne jako v
>> současné Národní frontě, kde si skoro každý myslí, že musí být.
>>
>> Ale jako většina ideálních stavů ani tento nenstane, protože to jde proti
>> mnoha lidem a jejich zájmům.
>>
>> Karel
>>
>>
>>
>
>

Nechtěl by jste, aby komise také dělala jarní prohlídku,
vytáčela a prodala med za Vámi stanovenou cenu
a zakrmila na zimu?

Teď vážně.
1. Je komise vždy odborně výše než majitel?
2. Naše organizace na jaře objedná léky podle požadavku členů.
3. Má vždy nějakou rezervu na mimořádné události
4. V každém větším městě je veterinář, kde lze dohodnout další (za plnou
cenu).
5. Naše ZO ČSV je dobrovolný spolek svéprávných včelařů
Jak čtu některé příspěvky, nerozumím jim.

----- Original Message -----
> Já bych třeba chtěl, aby ta komise nepracovala na jaře a nerozhodovala na
> čtvrt až půl roku dopředu ...

A nestačilo by ti. si ty léčiva objednat a použít pak podle potřeby? Když ti zbudou použiješ je později. Co myslíš. NEŠLO BY TO?

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 03.10.2011 13:10:39
> ----------------------------------------
> Já bych třeba chtěl, aby ta komise nepracovala na jaře a nerozhodovala
> na čtvrt až půl roku dopředu na základě nejméně vypovídajících výsledků
> zimní měli. Rád bych, aby pracovala v sézóně průběžně, měla aktuální
> informace z terénu a dle toho mohla včas doporučit léčení. Rád bych,
> kdyby bylo objednání a dodání léčiva záležitostí cca týdne a
> neobjednávalo se na dlouhou dobu dopředu, kdy nevím, co bude.
>
> Milan Čáp
>
> 3. říjen 2011 10:09:50, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal:
> > Nevím co ještě bys chtěl;
> > Příkladně v naší ZO to tak přesně funguje: sejde se na jaře výbor včetně
> zdr. ref. a přiřknutého veterináře probere situaci na základě zimní měli a
> doporučení veteriny se stanoví postup léčení následně si včelaři objednají
> potřebné množství léčiv které v první půli července již mají doma.
> > Netuším jestli jsi ve svazu?
> > Jestli ano a u vás je vaše ZO ještě v socialismu tak to změňte. Jestli nejsi
> členem, tak asi zaspals dobu a žiješ tam ještě ty.
> >
> > Pepan
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: KaJi<e-mail/=/nezadan>
> >> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> >> Datum: 03.10.2011 09:37:26
> >> ----------------------------------------
> >> Celkem dobře jsi situaci popsal
> >> Pepan
> >>
> >> No a z toho je podle mě jediná cesta ven.
> >>
> >> Včelař si za svá včelstva bude odpovídat sám, požadavky na "léčiva" bude
> >> uplatňovat a případně konzultace s místním "zdravotním
> >> refrentem/inspektorem", ale to nebude volená funkce bez zubů. ale jmenovaný
> >> včelař - odborník. Bude jmenován a proškolován SVS, a bude se taky
> >> zodpovídat. A mít i pravomoce.
> >>
> >> No a včelaři se rádi budou sdružovat, ono to v houfu půjde lépa a ne jako v
> >> současné Národní frontě, kde si skoro každý myslí, že musí být.
> >>
> >> Ale jako většina ideálních stavů ani tento nenstane, protože to jde proti
> >> mnoha lidem a jejich zájmům.
> >>
> >> Karel
> >>
> >>
> >>
> >
> >
>
>
>

Jasně že by to šlo, ale potom ovšem nechápu, proč jsou ta léčiva na
předpis, když mohu mít doma množství léčiv a aplikovat je jak se mi
zlíbí.
Dále pak nerozumím funkci celé té komise - proč tedy vlastně rozhoduje
jak se bude léčit a proč to dělá v době, když k tomu nemá podklady?

Milan Čáp

3. říjen 2011 14:02:43, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal:
> A nestačilo by ti. si ty léčiva objednat a použít pak podle potřeby?
> Když ti zbudou použiješ je později. Co myslíš. NEŠLO BY TO?
>
> PEPAN
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
>> Předmět: Re: varroa prusvih
>> Datum: 03.10.2011 13:10:39
>> ----------------------------------------
>> Já bych třeba chtěl, aby ta komise nepracovala na jaře a
>> nerozhodovala na čtvrt až půl roku dopředu na základě nejméně
>> vypovídajících výsledků zimní měli. Rád bych, aby pracovala v sézóně
>> průběžně, měla aktuální informace z terénu a dle toho mohla včas
>> doporučit léčení. Rád bych, kdyby bylo objednání a dodání léčiva
>> záležitostí cca týdne a neobjednávalo se na dlouhou dobu dopředu, kdy
>> nevím, co bude.
>>
>> Milan Čáp
>>
>> 3. říjen 2011 10:09:50, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal:
>> > Nevím co ještě bys chtěl;
>> > Příkladně v naší ZO to tak přesně funguje: sejde se na jaře výbor
>> včetně
>> zdr. ref. a přiřknutého veterináře probere situaci na základě zimní
>> měli a
>> doporučení veteriny se stanoví postup léčení následně si včelaři
>> objednají
>> potřebné množství léčiv které v první půli července již mají doma.
>> > Netuším jestli jsi ve svazu?
>> > Jestli ano a u vás je vaše ZO ještě v socialismu tak to změňte.
>> Jestli nejsi
>> členem, tak asi zaspals dobu a žiješ tam ještě ty.
>> >
>> > Pepan
>> >
>> >> ------------ Původní zpráva ------------
>> >> Od: KaJi<e-mail/=/nezadan>
>> >> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
>> >> Datum: 03.10.2011 09:37:26
>> >> ----------------------------------------
>> >> Celkem dobře jsi situaci popsal
>> >> Pepan
>> >>
>> >> No a z toho je podle mě jediná cesta ven.
>> >>
>> >> Včelař si za svá včelstva bude odpovídat sám, požadavky na
>> "léčiva" bude
>> >> uplatňovat a případně konzultace s místním "zdravotním
>> >> refrentem/inspektorem", ale to nebude volená funkce bez zubů. ale
>> jmenovaný
>> >> včelař - odborník. Bude jmenován a proškolován SVS, a bude se taky
>> >> zodpovídat. A mít i pravomoce.
>> >>
>> >> No a včelaři se rádi budou sdružovat, ono to v houfu půjde lépa a
>> ne jako v
>> >> současné Národní frontě, kde si skoro každý myslí, že musí být.
>> >>
>> >> Ale jako většina ideálních stavů ani tento nenstane, protože to
>> jde proti
>> >> mnoha lidem a jejich zájmům.
>> >>
>> >> Karel
>> >>
>> >>
>> >>
>> >
>> >
>>
>>
>>
>
>

Nevím co ještě bys chtěl;
Příkladně v naší ZO to tak přesně funguje: sejde se na jaře výbor včetně zdr. ref. a přiřknutého veterináře probere situaci na základě zimní měli a doporučení veteriny se stanoví postup léčení následně si včelaři objednají potřebné množství léčiv které v první půli července již mají doma.
Netuším jestli jsi ve svazu?
Jestli ano a u vás je vaše ZO ještě v socialismu tak to změňte. Jestli nejsi členem, tak asi zaspals dobu a žiješ tam ještě ty.

Pepan

-------------

Jo, to jsme kdysi chtěli. Třeba změnu stanov, tajnou volbu, atd.

Jedni to nazývali Rozvrat a boj o koryta, ti druzí viděli problémy a chtěli to řešit.

Myslím, že se to tehdy jmenovalo I2J. Kromě urážek ve Včelařství atd nedošlo k jakékoli komunikaci.
Takže jsem ukončil členství k 31.12.2005. MImo jiné co mi na OV bylo vysvětleno (přípomínka ohniska moru na okrese), že ČSV je tu pro spolkovou činnost a na zdraví včel je tu SVS.
:-) Ale dnes si myslím že měli pravdu. Je jejich věc o čem chtějí jednat a čím ztrácet čas.

Tady se směšuje dobrovolnost a povinnost.

Jestli si nějaká ZO rozhodne, že si to bude dělat tak jak dělá je to její věc. A když nechce ZO nějaké komise, zvát a dohánět veterináře tak snad nemusí. Navíc nemůžeš změnit pasívní většinu. Je to její právo, nemají povinnost suplovat státní správu.
Nemůžeš ukládat občanskému sdružení nějaké povinnosti. Proč by dělali na jaře schůzi a rozhodovali o včelách včelařů.

Tedy v tom smyslu, že by byli povinni to dělat.

Karel

R. POlášek napsal:

"Takže s rozbitím centrálně nařízeného léčení bych byl raději opatrný. I když jeho funkčnost je diskutabilní, je to pro zákazníky určitá formální záruka bezchybnosti medu prodávaného ze dvora."
……………………..
Myslím, že tento strach postrádá logiku.

Pro zákazníky je tu formální záruka pouze toho, že dokud to bude fungovat, tak se do všech včelstev minimálně 3x za rok foukne amitráz, někde se k tomu přidá fluvalinat a potom možná ještě acrinatrin. Pro vyšší účinnost se včelstva v zimě ještě propláchnou acetonem, a na zvážení včelařů se nechá, jak moc prolít včelstva kyselinou.

A ani to není zárukou, že se v některých letech kleštík nepřemnoží, a včelaři v panice nebudou nadužívat dotovaná léčiva.

Jaký by byl problém v používání „léků“ při například doporučené aplikaci.? Vždyť pokud má léčivo návod, potom kdo léčí v souladu s návodem, neměl by mít rezidua v medu – viz např. Slovensko.

V souladu s návodem neléčí např. ten, komu léčivo nefunguje, ale potom je problém v léčivu a žádné nařizování problém nevyřeší.

Taková nařizovací metodika podle mě u zákazníka může naopak vyvolat zdání, že včelaři u nás jsou bandou neschopných lidí, kteří neumí používat „léky“ podle předpisu, a proto se musí jejich neschopnost nahrazovat nařizováním.

RK

přece musí být něco aby ses měl čemi divit a na co nadávat. jinak by ses strašně nudil.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 03.10.2011 14:24:09
> ----------------------------------------
> Jasně že by to šlo, ale potom ovšem nechápu, proč jsou ta léčiva na
> předpis, když mohu mít doma množství léčiv a aplikovat je jak se mi
> zlíbí.
> Dále pak nerozumím funkci celé té komise - proč tedy vlastně rozhoduje
> jak se bude léčit a proč to dělá v době, když k tomu nemá podklady?
>
> Milan Čáp
>
> 3. říjen 2011 14:02:43, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal:
> > A nestačilo by ti. si ty léčiva objednat a použít pak podle potřeby?
> > Když ti zbudou použiješ je později. Co myslíš. NEŠLO BY TO?
> >
> > PEPAN
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> >> Předmět: Re: varroa prusvih
> >> Datum: 03.10.2011 13:10:39
> >> ----------------------------------------
> >> Já bych třeba chtěl, aby ta komise nepracovala na jaře a
> >> nerozhodovala na čtvrt až půl roku dopředu na základě nejméně
> >> vypovídajících výsledků zimní měli. Rád bych, aby pracovala v sézóně
> >> průběžně, měla aktuální informace z terénu a dle toho mohla včas
> >> doporučit léčení. Rád bych, kdyby bylo objednání a dodání léčiva
> >> záležitostí cca týdne a neobjednávalo se na dlouhou dobu dopředu, kdy
> >> nevím, co bude.
> >>
> >> Milan Čáp
> >>
> >> 3. říjen 2011 10:09:50, Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal:
> >> > Nevím co ještě bys chtěl;
> >> > Příkladně v naší ZO to tak přesně funguje: sejde se na jaře výbor
> >> včetně
> >> zdr. ref. a přiřknutého veterináře probere situaci na základě zimní
> >> měli a
> >> doporučení veteriny se stanoví postup léčení následně si včelaři
> >> objednají
> >> potřebné množství léčiv které v první půli července již mají doma.
> >> > Netuším jestli jsi ve svazu?
> >> > Jestli ano a u vás je vaše ZO ještě v socialismu tak to změňte.
> >> Jestli nejsi
> >> členem, tak asi zaspals dobu a žiješ tam ještě ty.
> >> >
> >> > Pepan
> >> >
> >> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> >> Od: KaJi<e-mail/=/nezadan>
> >> >> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> >> >> Datum: 03.10.2011 09:37:26
> >> >> ----------------------------------------
> >> >> Celkem dobře jsi situaci popsal
> >> >> Pepan
> >> >>
> >> >> No a z toho je podle mě jediná cesta ven.
> >> >>
> >> >> Včelař si za svá včelstva bude odpovídat sám, požadavky na
> >> "léčiva" bude
> >> >> uplatňovat a případně konzultace s místním "zdravotním
> >> >> refrentem/inspektorem", ale to nebude volená funkce bez zubů. ale
> >> jmenovaný
> >> >> včelař - odborník. Bude jmenován a proškolován SVS, a bude se taky
> >> >> zodpovídat. A mít i pravomoce.
> >> >>
> >> >> No a včelaři se rádi budou sdružovat, ono to v houfu půjde lépa a
> >> ne jako v
> >> >> současné Národní frontě, kde si skoro každý myslí, že musí být.
> >> >>
> >> >> Ale jako většina ideálních stavů ani tento nenstane, protože to
> >> jde proti
> >> >> mnoha lidem a jejich zájmům.
> >> >>
> >> >> Karel
> >> >>
> >> >>
> >> >>
> >> >
> >> >
> >>
> >>
> >>
> >
> >
>
>
>

"Jasně že by to šlo, ale potom ovšem nechápu, proč jsou ta léčiva na
předpis, když mohu mít doma množství léčiv a aplikovat je jak se mi
zlíbí.
Dále pak nerozumím funkci celé té komise - proč tedy vlastně rozhoduje
jak se bude léčit a proč to dělá v době, když k tomu nemá podklady?"

No, do určité míry je tady snaha Svazu monopolizovat si léčení. Kdyby léčiva nebyla na předpis, spousta včelařů by si je kupovala a dělala by si ošetření sama a Svaz by nepotřebovali.
Kromě toho ale tyto léčiva jsou poměrně dost toxická, takže by se k nim neměla dostat nevyškolená osoba. Která by si k nim mohla dostat, kdyby ty léčiva byly volně v prodeji. Komisionální systém léčení pak papírově zaručuje, že se k aplikaci nevyškolená osoba nedostane, protože důvěrníci, kteří léčení provádějí, jsou právě skrz tu komisi a skrz školení papírově v aplikaci toho léčiva vyškoleni. Že ve skutečnosti dost důvěrníků v tom léčení vyškoleno není a dělá si léčení, jak se jim chce, neexistuje, dokud nenastane nějaký velký průšvih. Třeba že nějaké děcko vypije nezajištěnou lahvičku s léčivem a dostane se to do novin a formálnost tohoto systému se bude veřejně probírat.

Také jsem měl letos vyloupené jedno včelstvo. Oddělek na jaře, ale nyní nakrmené včelstvo v jednom nástavku Čechosl.
Při kontrole minulý týden jsem zjistil včely na jednom rámku s matkou, bez zásuob, česno - 3 cm, ale na dně velká lopata mrtvolek, ale bylo to více žluté než hnědé. Poprvé jsem viděl obrovskou řež s vosama.
V sobotu se přiletěla na včelín podívat sršeň. Ale bykla nějaká divná - řekl bych skoro stejně velká, neli nepatrně větší, pokud jsem stačil pozorovat /chtěl jsem ji chytit a prohlédnout/ zadeček byl překrásně žlutý a dva pásy sametově tmavohnědé. Prostě byl to jiný hmyz nepřesně popsaný. Sršeň to nebyla, vždyť je mám v jednom prázdném úle.

Milam Čáp:Rád bych, aby pracovala v sézóně
> >> průběžně, měla aktuální informace z terénu
Pane Čap vy jste se zblá...zmýlil
Na schuzi ZO nikdo nevi aktuelní spad nikdo neví nic, je jen léčivo a k němu návod.
Monitoring skoro 0
Já který monitoruji jsem tam jako vyjimka.
Budečáky, bez podložek jako před 30ti lety.
Paradoxně se ale může stát že ačkoliv a současně protože mám matky od inseminovaných matek F1 já říkám G= guláš 1 dopadnu nejhůře.

J.B.

Jo chyba ke které došlo, je česno to bylo moc otevřeny a nešlo ubránit. Děkuji za zkušenosti které jste mi předali zvláště R Poláškovi.Pepanovi děkuji za ozdravnou kůru, upřímně jsem se zasmál. Ještě bych otevřel diskusi na téma zůžení česna u úlů které nemají zasíťované dno. Bojím se toho že včelstvo na nástavku se musí dusit když má pro přístup vzuchu otvor velikosti jen 2cm2. Vybavuji si staré úly, znám je jen z trosek kolem dědiny,u těch to asi jinak nebylo a včelařit se v tom dalo. Kamarád, který mi ukazoval co a jak mi doporučil zasíťovaná dna. Navíc teď i ve Včelařství psali v příloze o tom, že včely mají radši spíš průvan, než zadušený prostor. Tak si omlouvám to otevřené česno. Drahá zkušenost.

Loupeže se občas stávají, ale při krmení nechávám zasíťované dno otevřené, česno taky po celé délce a přivřená i očka v nástavcích. Když se nezavdá příčina špatným krmením (rozlitý roztok, slabý oddělek ponechaný svému osudu, krmení ve špatnou dobu, aj.), tak se mi za posledních x let nestalo, že by kmenové včelstvo bylo vyloupeno. Nechci to zakřiknout, ale kdyby byl problém, stačí učinit opatření u daného konkrétního včelstva. Je zbytečné preventivně včelstva uzavírat. Pokud začínáme krmit v červenci, srpnu, je třeba včelstvům naopak umožnit snadnou výměnu vzduchu. Uzavření česna na jednu včelu je dle mého názoru krajní řešení, vhodné u oddělků nebo když již na včelnici propukla loupež do pokročilého stádia (řeže se to hlava nehlava).

Zasítovaní z důvodu větrání stačí jen pruh asi tak 2-5cm na plnou šíři. Nebo můžeš ze zadní či boční strany udělat díry třeba průměr 30-35mm /dás e koupit lacino vrták v sadě) a zabrýr jemným sítem - bacha hliníkové na mouchy myši prokoušou.
Můžou být i na čelní straně.
Mají celkem doborou funkci - zabaví slídilky a vosy.
A pokud máš vodorvné česno:
Na podobném principu je řešeno pár uělátek (já je naštěstí nikd ynemusel použít) - jedno nabízí Loefalman v posledním MV - zadní strana - vypadá pěkně.

Princip je, že včely chodí prodlouženou chodbičkou, nad ní je síto, kterým intenzívně vychází vůně z úlu a ta láká vetřelce a včely se naučí chodit předem. Tam to můžeš zůžit jak chceš.

Ale ten plech z Černého mostu vypadá dobře a za ty prachy já bych se s tím nedělal.

Karel

přece musí být něco aby ses měl čemi divit a na co nadávat. jinak by ses strašně nudil.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan Čáp
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 03.10.2011 14:24:09
> ----------------------------------------
> Jasně že by to šlo, ale potom ovšem nechápu, proč jsou ta léčiva na
> předpis, když mohu mít doma množství léčiv a aplikovat je jak se mi
> zlíbí.
> Dále pak nerozumím funkci celé té komise - proč tedy vlastně rozhoduje
> jak se bude léčit a proč to dělá v době, když k tomu nemá podklady?
>
> Milan Čáp
----------------------


Milan Čáp se asi nediví ničemu, jen upozorňuje na "malou slabinku" současného systému.
Kdy lidi často bez kvalifikace a skoro vždy bez informací rozhodují /převídají/ na půl roku až rok dopředu co bude.

Milan Čáp naprogramoval varoamonitring.eu, takže je ten poslední, kterého bys měl urážet.

Podívej se na včerejší příspěvek JB - o stavu gramotnosti jejich ZO. To je v podtstě stav který ty hájíš, který současný systém konzervuje, a dost nákladně.

Dneska vypadá VMS jako spolek páer podivínů, co si počítají roztoče. A ještě se tim chlubí.

Původně se to nabízelo ke spolupráci ČSV aby došlo k plošnému rozšíření a hlavně by pak nákazoví referenti alepoň trochu věděli jak to vypadá s populací VD. Dneska si troufám stále říci, že ani polovina nákazových referentů nesleduje zamoření svých včelstev.
UV ČSV nabídku arogantně odmítl i vzít na vědomí - v zápise je to uvedeno jako prezentace - přitom to bylo na pozvání púředsedy ČSV, že sám nemůže rozhodnout a nechá rozhodnutí o spolupráci ÚV.

Takže dnes je VMS pár podivínů, kteří díky jemu získavají velké množství zkušeností a informací o tom, jak a kdy se VD množí, co na něj platí a co ne, kolik snesou které včely atd.

Za pár let bude po jejich znalostech velká poptávka. A asi bude dost lidí (hlavně z novějších včelařů) kteří nepochopí stávávající systém a kteří na monitoringu prostě vyrostou.

Takže Milan je rozhodně člověk, který má právo a znalosti poukázat na "slabinky" současného systému.
Nehledě na to, že po zimě se ty slabinka budou moci docela dobře spočítat, pokud nebude snaha úhyny nějak bagatelizovat.

Karel

P.S. Nehledě na to, že právě i kolem VMS vykrystalizovala MSVV - to bylo volání, že když se někomu nelíbí neexistence nezávislého včelařského výzkum. A uvidíme, jak se jí bude dařit. Ale jak tak koukám kolem sebe, pole vdělávání je stále značně neorané. :-)

Včely podle mně nějaké zasíťované otvory na větrání nijak zvlášť nepotřebují. Podle mně se dokáží v přírodě vyrovnat se situací, kdy do dutiny ve stromě nebo skále či zemi vede jen jeden malý otvor.
Jednu dobu, asi dva roky jsem měl nástavky položené ve včelíně na zadovácích. A protože nešly dorazit až na stěnu,udělal jsem ve vysokém dnu a ve stěně včelína otvory cca 3 cm v průměru jako na očka, stočil z plechu z vyšší hliníkové plechovky na pivo trubku, zvenku zatěsnil papíry a pěnovým polyetylenem a dno s venkovním prostorem tou trubkou propojil. Takže včely byly propojené z venkem cca 15 centimetry trubky o průměru 2 - 3 cm. Některé měly síťovaná dna, některé ne. Vždycky jsem tam v květnu udělal oddělky, ty nechal zesílit až na 2 nástavky, tedy 20 rámků 39x24, zakrmil a přezimoval a druhý rok na jaře použil jako náhradní včelstva.
Nikdy jsem nepozoroval žádné problém s větráním. Ani při krmení. Akorát když se večer čerstvě zakrmily takovým litrem, dva litry roztoku, foukaly potom z té trubky teplý vzduch jako z ventilátoru. A to i když to byl úl z nezasíťovaným dnem, ten vzduch prostě nasávaly skrz netěsnosti. Asi na to větrání spotřebovaly nějaký litřík cukerného roztoku a nějaký pyl navíc, ale jinak nic....
Klidně, kdyby to někde připadalo v úvahu, by podle mně šlo chovat včely třeba v zděné místnosti s tlustými stěnami 50 - 60 i víc centimetrů silnými, kdyby se česno úlu přes tu stěnu protáhlo trubkou průměru 5 - 10 centimetrů...., ani by to nemusely být úly se sítem či jiným větráním do místnosti....
Dělat zasíťované otvory do úlu jinde než kde včely mají česno je podle mně v období slídění chyba. Pouhá vůně unikající ze včelstva stačí k slídění létavek, ty potom soustavně slídí kolem úlu a skutečné česno nakonec stejně najdou a soubojem otestují strážkyně. Zato když otvory nejsou, létavky neslídí. Pro svůj úl dělají něco jiného a nepřicházejí nazmar v soubojích.

Chápu jak to Milan myslel, ale to není problém toho jestli předepisovat nebo ne, mám také pro sebe léky na předpis které mi zbydou a neřeším proč jsou na předpis. Tady jde o selský rozum, který mi říká, že pokud mi léčivo zbyde a datum spotř. mi to umožní, o to množství si příště objednám míň a zbylé léčivo použiji na další rok, ale v době a tak jak ho použít můžu. Gabon v létě po vytočení, pokud chci a Varidol od 15.10-31.12. a zohlednit stupně. Na problém v sezóně je monitoring a KM, tu kdo nemá v zásobě, ten riskuje uhyny.
To, že se včelařům něco nařizuje a aby si zákazník nemyslel něco o nesvépravávnosti včelaře, jak psal př. Krušina. Radku, včelaři nejsou jediný s metodickým postupem prevence "proti smrti". Soused ob tři domy, ten ani neví, že by tu svoji kozu měl každý rok povině hlásit na ČMSCH a očkovat. A na povinné očkování psů si také nikdo nijak nestěžuje. Ten nesvéprávný je potom skoro každý chovatel.
Karle, já jsem velmi zvědav, jak dopadne hlášení stavu včelstev na jaře. Při úhyhech podobně jako v 2007 bude víc než jasné selhání funkčnosti ČSV od ZO až nahoru po Mandíka. Letos se není ani na co vymluvit, že veterinář něco nenapsal, v těch literách od SVS je návod i pro mín chápavé. Pokud je svazová činost víc než zdravotní stav včelstev, to jsou trošku překroucené hodnoty.

Je to klasika, většina si z toho celého, co jsem psal vypíchne jednu
věc a na té se vyřádí. Celek nikdo neřeší a řešit nechce - je to tabu.
Pepan jednou napíše, že mu zimní monitoring slouží pro zjištění, jak
bylo účinné očetření, podruhé že podle něj rozhodují, jak budou léčit
následující rok. Takže když bylo léčení neúčinné, tak asi příští rok
asi nasadí větší kalibr, a naopak. Není to trochu pozdě? Nějak mi
uniká smysl.
Dále se dozvídám, že tu jsou spolky svéprávných lidí, tak na co komisi,
která by sledovala aktuální stav zamoření roztočem, na druhé straně že
nikdo nemonitoruje. Není právě spolčování o tom, že se řeší věci
společně? Nepomohla by taková komise právě včelařům v ZO, kteří
nesledují, ale i těm, kteří zrovna neměli čas monitorovat?

Milan Čáp

4. říjen 2011 7:49:30, Ale Molčík napsal:
> Chápu jak to Milan myslel, ale to není problém toho jestli předepisovat
> nebo ne, mám také pro sebe léky na předpis které mi zbydou a neřeším proč
> jsou na předpis. Tady jde o selský rozum, který mi říká, že pokud mi léčivo
> zbyde a datum spotř. mi to umožní, o to množství si příště objednám míň a
> zbylé léčivo použiji na další rok, ale v době a tak jak ho použít můžu.
> Gabon v létě po vytočení, pokud chci a Varidol od 15.10-31.12. a zohlednit
> stupně. Na problém v sezóně je monitoring a KM, tu kdo nemá v zásobě, ten
> riskuje uhyny.
> To, že se včelařům něco nařizuje a aby si zákazník nemyslel něco o
> nesvépravávnosti včelaře, jak psal př. Krušina. Radku, včelaři nejsou
> jediný s metodickým postupem prevence "proti smrti". Soused ob tři domy,
> ten ani neví, že by tu svoji kozu měl každý rok povině hlásit na ČMSCH a
> očkovat. A na povinné očkování psů si také nikdo nijak nestěžuje. Ten
> nesvéprávný je potom skoro každý chovatel.
> Karle, já jsem velmi zvědav, jak dopadne hlášení stavu včelstev na jaře.
> Při úhyhech podobně jako v 2007 bude víc než jasné selhání funkčnosti ČSV
> od ZO až nahoru po Mandíka. Letos se není ani na co vymluvit, že veterinář
> něco nenapsal, v těch literách od SVS je návod i pro mín chápavé. Pokud je
> svazová činost víc než zdravotní stav včelstev, to jsou trošku překroucené
> hodnoty.
>
>

Aleš Molčík napsal:
"To, že se včelařům něco nařizuje a aby si zákazník nemyslel něco o nesvépravávnosti včelaře, jak psal př. Krušina. Radku, včelaři nejsou jediný s metodickým postupem prevence "proti smrti". Soused ob tři domy, ten ani neví, že by tu svoji kozu měl každý rok povině hlásit na ČMSCH a očkovat. A na povinné očkování psů si také nikdo nijak nestěžuje. Ten nesvéprávný je potom skoro každý chovatel. "
..............

To záleží na příkladu. :)

Když se porovnají včelaři u nás a ve všech ostatních státech světa, potom zřejmě jsme ohledně roztočů jediní nesvéprávní. :)

Rád bych, kdyby se tyto diskuse nebraly osobně, ale o argumentech. Ono se to sice každý rok vrací, ale občas se to někam posune. Podle mě jde o to, snažit se domýšlet důsledky postupů, kam to může vést, co má jakou perspektivu.

Pokud si dám za cíl udržet roztoče co nejvíc na 0, abych nemusel řešit odolnost včel, potom musím zvolit jiný postup, než když chci řešit i odolnost včel. Při 0 se odolnost včel neprojeví.

U nás je snaha nařizováním udržet roztoče na 0, tomu je snaha i přizpůsobit metodiku.
O důsledcích se již psalo dost.
Já se jen divím, že to většině včelařů nevadí.
:)

RK

Dobrý den pánové,
jsem malovčelař se 20 včelstvy. Je při prodeji medu na tržišti a dodávce medu do maloprodejny v rámci kraje ve kterém včelařím nutno mít vyhrazenou mítsnost na stáčení medu, nebo lze med stáčet např. v kuchyni samozřejmě při dodržení hygienických podmínek?
Díky za odpovědi.

Martin

Stačí ta kuchyń v rámci prodeje ze dvora kam i váš případ zřejmě patří. Více na stránkách ČSV

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin ?ern? <ustec/=/post.cz>
> Předmět: Dod?vka medu do obchodu
> Datum: 04.10.2011 13:02:45
> ----------------------------------------
> Dobrý den pánové,
>               jsem malovčelař se 20 včelstvy. Je při prodeji medu na
> tržišti a dodávce medu do maloprodejny v rámci kraje ve kterém včelařím
> nutno mít vyhrazenou mítsnost na stáčení medu, nebo lze med stáčet např. v
> kuchyni samozřejmě při dodržení hygienických podmínek?
> Díky za odpovědi.
>
> Martin
>
>
>

To máš tak mám 30 včelstev a občasná stráta 1 - včelstev za rok mne po 50 letech včelaření nikterak nevzrušuje. I když také někdy mne to překvapí ahledím nato jak sůva z nudlí. Prostě vzali kramle.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal <michalkolarsv/=/seznam.cz>
> Předmět: Loupee u v?elstev
> Datum: 03.10.2011 22:32:52
> ----------------------------------------
> Jo chyba ke které došlo, je česno to bylo moc otevřeny a nešlo ubránit.
> Děkuji za zkušenosti které jste mi předali zvláště R Poláškovi.Pepanovi
> děkuji za ozdravnou kůru, upřímně jsem se zasmál. Ještě bych otevřel
> diskusi na téma zůžení česna u úlů které nemají zasíťované dno. Bojím se
> toho že včelstvo na nástavku se musí dusit když má pro přístup vzuchu otvor
> velikosti jen 2cm2. Vybavuji si staré úly, znám je jen z trosek kolem
> dědiny,u těch to asi jinak nebylo a včelařit se v tom dalo. Kamarád, který
> mi ukazoval co a jak mi doporučil zasíťovaná dna. Navíc teď i ve Včelařství
> psali v příloze o tom, že včely mají radši spíš průvan, než zadušený
> prostor. Tak si omlouvám to otevřené česno. Drahá zkušenost.
>
>
>

Díky za odpověď. Stránky ČSV jsem prošel, ale informace o prodeji jsem nikde nenašel.

To všechno naprosto chápu. Monitoring je dobrá věc, proti němu nic nemám.Není však možné až na základě Monitoringu shánět léčiva Je.li vlastně velký spad tak je vlastně již pozdě na zákrok. to je celou slabostí. Vem v úvahu že to svaz zajišťuje pro 100 včelařů. A počítej se mnou zaslání nabídky důvěrníkům 1den práce s poštou 2 dny cesta poštou.Týden než to důvěrník předá včelařům. stejný počet dní to veme než se to dostane ZO, Pak následuje další týden než se to objedná Doručení léčiv poštou je další týden a pak následuje obeslání důvěrníků k odběru léčiv, to je zase 7dnů a pak si to do týdne rozeberou sami včelaři. mě to vychází cirka tak na 50 dní. Proto je nutné se zatím držet daného systému a monitoringem sledovat úspěšnost léčení případně provést nápravu. Avšak to je již v rukou jednotlivých chovatelů kteří musí mít ovšem léčiva ihned k dispozici a ne je teprv shánět.
Ty máš také doma lékárničku plnou léků a neletíš do lékárny pro obvaz až když se řízneš.

pepan
.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 04.10.2011 07:06:59
> ----------------------------------------
> přece musí být něco aby ses měl čemi divit a na co nadávat. jinak by ses
> strašně nudil.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Milan Čáp
> > Předmět: Re: varroa prusvih
> > Datum: 03.10.2011 14:24:09
> > ----------------------------------------
> > Jasně že by to šlo, ale potom ovšem nechápu, proč jsou ta léčiva na
> > předpis, když mohu mít doma množství léčiv a aplikovat je jak se mi
> > zlíbí.
> > Dále pak nerozumím funkci celé té komise - proč tedy vlastně rozhoduje
> > jak se bude léčit a proč to dělá v době, když k tomu nemá podklady?
> >
> > Milan Čáp
> ----------------------
>
>
> Milan Čáp se asi nediví ničemu, jen upozorňuje na "malou slabinku"
> současného systému.
> Kdy lidi často bez kvalifikace a skoro vždy bez informací rozhodují
> /převídají/ na půl roku až rok dopředu co bude.
>
> Milan Čáp naprogramoval varoamonitring.eu, takže je ten poslední, kterého
> bys měl urážet.
>
> Podívej se na včerejší příspěvek JB - o stavu gramotnosti jejich ZO. To je
> v podtstě stav který ty hájíš, který současný systém konzervuje, a dost
> nákladně.
>
> Dneska vypadá VMS jako spolek páer podivínů, co si počítají roztoče. A
> ještě se tim chlubí.
>
> Původně se to nabízelo ke spolupráci ČSV aby došlo k plošnému rozšíření a
> hlavně by pak nákazoví referenti alepoň trochu věděli jak to vypadá s
> populací VD. Dneska si troufám stále říci, že ani polovina nákazových
> referentů nesleduje zamoření svých včelstev.
> UV ČSV nabídku arogantně odmítl i vzít na vědomí - v zápise je to uvedeno
> jako prezentace - přitom to bylo na pozvání púředsedy ČSV, že sám nemůže
> rozhodnout a nechá rozhodnutí o spolupráci ÚV.
>
> Takže dnes je VMS pár podivínů, kteří díky jemu získavají velké množství
> zkušeností a informací o tom, jak a kdy se VD množí, co na něj platí a co
> ne, kolik snesou které včely atd.
>
> Za pár let bude po jejich znalostech velká poptávka. A asi bude dost lidí
> (hlavně z novějších včelařů) kteří nepochopí stávávající systém a kteří na
> monitoringu prostě vyrostou.
>
> Takže Milan je rozhodně člověk, který má právo a znalosti poukázat na
> "slabinky" současného systému.
> Nehledě na to, že po zimě se ty slabinka budou moci docela dobře spočítat,
> pokud nebude snaha úhyny nějak bagatelizovat.
>
> Karel
>
> P.S. Nehledě na to, že právě i kolem VMS vykrystalizovala MSVV - to bylo
> volání, že když se někomu nelíbí neexistence nezávislého včelařského
> výzkum. A uvidíme, jak se jí bude dařit. Ale jak tak koukám kolem sebe,
> pole vdělávání je stále značně neorané. :-)
>
>
>

při cirka 500 000 včelstev to bude tak 50 000. A to je uvažovaná přirozená ztráta cca 10% za zimu
Až se na jaře toto číslo objeví tak z toho bude velký poprask, jak je svaz špatný. :-))
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 04.10.2011 07:49:38
> ----------------------------------------
> Chápu jak to Milan myslel, ale to není problém toho jestli předepisovat
> nebo ne, mám také pro sebe léky na předpis které mi zbydou a neřeším proč
> jsou na předpis. Tady jde o selský rozum, který mi říká, že pokud mi léčivo
> zbyde a datum spotř. mi to umožní, o to množství si příště objednám míň a
> zbylé léčivo použiji na další rok, ale v době a tak jak ho použít můžu.
> Gabon v létě po vytočení, pokud chci a Varidol od 15.10-31.12. a zohlednit
> stupně. Na problém v sezóně je monitoring a KM, tu kdo nemá v zásobě, ten
> riskuje uhyny.
> To, že se včelařům něco nařizuje a aby si zákazník nemyslel něco o
> nesvépravávnosti včelaře, jak psal př. Krušina. Radku, včelaři nejsou
> jediný s metodickým postupem prevence "proti smrti". Soused ob tři domy,
> ten ani neví, že by tu svoji kozu měl každý rok povině hlásit na ČMSCH a
> očkovat. A na povinné očkování psů si také nikdo nijak nestěžuje. Ten
> nesvéprávný je potom skoro každý chovatel.
> Karle, já jsem velmi zvědav, jak dopadne hlášení stavu včelstev na jaře.
> Při úhyhech podobně jako v 2007 bude víc než jasné selhání funkčnosti ČSV
> od ZO až nahoru po Mandíka. Letos se není ani na co vymluvit, že veterinář
> něco nenapsal, v těch literách od SVS je návod i pro mín chápavé. Pokud je
> svazová činost víc než zdravotní stav včelstev, to jsou trošku překroucené
> hodnoty.
>
>
>

U nás je snaha udrže roztoče na co nejnižší úrovni neboť víme že 0 už tu zřejmě nikdy nebude.. Je to i důsledkem globalizace a fenoménu oteplování kdy se již na našem území vyskytuje množství i jiného hmyzu který ještě nedávno obýval jen subtropy

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 04.10.2011 09:18:40
> ----------------------------------------
> Aleš Molčík napsal:
> "To, že se včelařům něco nařizuje a aby si zákazník nemyslel něco o
> nesvépravávnosti včelaře, jak psal př. Krušina. Radku, včelaři nejsou
> jediný s metodickým postupem prevence "proti smrti". Soused ob tři domy,
> ten ani neví, že by tu svoji kozu měl každý rok povině hlásit na ČMSCH a
> očkovat. A na povinné očkování psů si také nikdo nijak nestěžuje. Ten
> nesvéprávný je potom skoro každý chovatel. "
> .............
>
> To záleží na příkladu. :)
>
> Když se porovnají včelaři u nás a ve všech ostatních státech světa, potom
> zřejmě jsme ohledně roztočů jediní nesvéprávní. :)
>
> Rád bych, kdyby se tyto diskuse nebraly osobně, ale o argumentech. Ono se
> to sice každý rok vrací, ale občas se to někam posune. Podle mě jde o to,
> snažit se domýšlet důsledky postupů, kam to může vést, co má jakou
> perspektivu.
>
> Pokud si dám za cíl udržet roztoče co nejvíc na 0, abych nemusel řešit
> odolnost včel, potom musím zvolit jiný postup, než když chci řešit i
> odolnost včel. Při 0 se odolnost včel neprojeví.
>
> U nás je snaha nařizováním udržet roztoče na 0, tomu je snaha i přizpůsobit
> metodiku.
> O důsledcích se již psalo dost.
> Já se jen divím, že to většině včelařů nevadí.
> :)
>
> RK
>
>
>

A to je uvažovaná přirozená ztráta cca 10% za zimu.

---------------

U včelaře co šlectí na odolnost asi ano,
Ale normálně 10% zimních úhynů?

A to dokonce i v uteplených úlech? To snad je moc.


To je snad propaganda prodejců oddělků a matek. :-)

http://www.vcelarstvi.cz/pravni-predpisy.html


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin ?ern? <ustec/=/post.cz>
> Předmět: Re: Dod?vka medu do obchodu
> Datum: 04.10.2011 13:49:53
> ----------------------------------------
> Díky za odpověď. Stránky ČSV jsem prošel, ale informace o prodeji jsem
> nikde nenašel.
>
>
>

Pro KAJI - uběhlo drahně let,mnozí to na konferenci vzdali,protože zjistili,že to k ničemu nevede.
Jen nedovedu pochopit starého včelaře jako jste Vy,že máte tu sílu a výdrž,do této konference přispívat.Myslíte si,že Vás někdo poslouchá?Ani náhodou,a ta čísla v závorce před
každým příspěvkem,k čemu to je? K ničemu,budeme řešit spad roztočů,počítání ? Pro nás starší by to mělo být jasné.
Pokud včelaříš,o své včely se musíš starat a když se nepostaráš,skončíš.Zdraví Kryštůfek.

Daleko jednodussi nez zakryvat sita,nebo zuzovat cesna je zazimovat jenom ta vcelstva,ktera sedi narvana az dole na site,zbytek zrusit nebo na ne narazit oddelky.Pak nemusim mit strach z loupeze na vcelnici,pak at se boji jini.....JosPr

50 dní. To jste přesně popsal jak to ve Vaší ZO funguje. Pán poručil psovi, pes oháňce a ta se na to ......... Kdybych měl být dál členem téhle ZO, tak je tahle neschopnost pro mě důvod odejít z ČSV.
Já mám jiné počty, ráno sednu u snídaně k počítači rozešlu sms, ať se včelař do večera ozve jaké léčivo potřebuje. Na druhý den ráno potvrdit objednávku na KVS, scaner na veterině mají také a objednávka je v Dolu přes email hned. Takže kolik, 4 dny i s poštou.

Aleš M.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 04.10.2011 14:01:21
> ----------------------------------------
> To všechno naprosto chápu. Monitoring je dobrá věc, proti němu nic nemám.Není
> však možné až na základě Monitoringu shánět léčiva Je.li vlastně velký spad tak
> je vlastně již pozdě na zákrok. to je celou slabostí. Vem v úvahu že to svaz
> zajišťuje pro 100 včelařů. A počítej se mnou zaslání nabídky důvěrníkům 1den
> práce s poštou 2 dny cesta poštou.Týden než to důvěrník předá včelařům. stejný
> počet dní to veme než se to dostane ZO, Pak následuje další týden než se to
> objedná Doručení léčiv poštou je další týden a pak následuje obeslání důvěrníků
> k odběru léčiv, to je zase 7dnů a pak si to do týdne rozeberou sami včelaři. mě
> to vychází cirka tak na 50 dní. Proto je nutné se zatím držet daného systému a
> monitoringem sledovat úspěšnost léčení případně provést nápravu. Avšak to je
> již v rukou jednotlivých chovatelů kteří musí mít ovšem léčiva ihned k dispozici
> a ne je teprv shánět.
> Ty máš také doma lékárničku plnou léků a neletíš do lékárny pro obvaz až když se
> řízneš.
>
> pepan

Pane Červenko, tyto plodiny nikdo na užitek pro včely, potažmo pro včelaře nešlechtí. V případě řepky se šlechtí jen na výnos a kvalitu oleje a ještě na nepotřebnost k jejímu opylení. Partenogeneze a olej je cílem.

J.P.

To uvidíte na jaře jak budou včelaři naříkat, že uhynulo 10% a svádět vinu na veterináře, že jim nepředepsal léčivo. Tohle jsem si vyslechl v Nasavrkách (2007) od některých včelařů. když jsem tam byl na školení. A na moji otázku proč si nekontrolovaly spad a o to léčivo si sami neřekly a nebo rovnou koupily a použily Formidol, mlčely a jen krčily rameny. A stejné to bude i teď. Jenomže pro letošek platí nařízení, kdy má ČSV zajistit monitorig spadu, napadení trubčích larev a podezření na nefunkčnost jakého koliv léčiva. Jakpak jste na tom ve vašem obvodu, když tedy fungujete a jste povinni tyhle informace předat KVS. Tady jde už o konkrétní čísla a ne 5 a moc.


Aleš M.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 04.10.2011 14:09:33
> ----------------------------------------
> při cirka 500 000 včelstev to bude tak 50 000. A to je uvažovaná přirozená
> ztráta cca 10% za zimu
> Až se na jaře toto číslo objeví tak z toho bude velký poprask, jak je svaz
> špatný. :-))
> >

Dne Tuesday 04 of October 2011 19:23:59 JosPr napsal(a):
> Daleko jednodussi nez zakryvat sita,nebo zuzovat cesna je zazimovat jenom
> ta vcelstva,ktera sedi narvana az dole na site,zbytek zrusit nebo na ne
> narazit oddelky.Pak nemusim mit strach z loupeze na vcelnici,pak at se boji
> jini.....JosPr


no a sranda je, kdyz date v puly srpna do takto narvanych vcelstev gabon a v
zari, kdyz jdete gabon vyndavat je tam ......

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Kr:
Pro KAJI - uběhlo drahně let,mnozí to na konferenci vzdali,protože zjistili,že to k ničemu nevede.
Jen nedovedu pochopit starého včelaře jako jste Vy,že máte tu sílu a výdrž,do této konference přispívat.Myslíte si,že Vás někdo poslouchá?

-----------------
Většinou ro píšu z práce, takže to je takový relax mezi daleko horšíma depkama. :-)

Karel

Jan Cervenka:" a v zari,kdyz jdete gabon vyndavat,je tam..."porad plno vcel v podmetu.Proto tam ten gabon od pulky srpna preci byl.Aby roztoc dostal zahul v case,kdy se vyviji prevazne zimni generace vcel.A ta musi byt opravdu zimni,a ne ocumlana od roztocu...JosPr.

Prosím o radu kde je možno koupit chladící zařízení -box na
uskladnění asi 1000ks souší popřípadě Vaše zkušenosti
s tímto zařízením
děkuji velmi Döme

V chovu včel platí, stejně jako ve většině lidských činností,
že výsledek je závislý ne na jedné nebo dvou podmínkách,
ale na mnoha podmínkách a nedodržení některé zdánlivě
nepodstatné mnohdy vede k naprostému nezdaru.
Pokusím se napsat pár věcí, které považuji při práci
s odděky za důležité. Určitě nebudou všechny,
ale kolegové mě určitě doplní.

1. Před každou prací musím vědět co budu dělat.
2. Oddělky se snažit dělat v době snůšky
3. Pokud je slídění, udělat oddělek v uzavřené místnosti
4. Pokud není místnost, udělat smetenec a stmelit ve sklepě
5. Malý oddělek má dostat pylový, zásobní a plodový plást
6. Do oddělku musí přijít plásty ze včel, nikdy ze skříně
7. Pro oddělek je potřeba vhodný úl a úměrné česno
8. Pokud dovezeme koupený oddělek, otevřeme večer
9. Pokud můžeme, necháme měsíc bez prohlídky

Ještě popis nejčastějsích chyb. Na včelnici se v době slídění
otevře několik úlů a hledá vhodný materiál. Oddělek se sestaví
jen z mladušek a slídilek, protože zalétané včely se vrátí domů.
Použije se nástavkový úl s vysokým dnem. Jeho česno nemůže
oddělek uhlídat ani zázrakem. Pokud je česno úplně uzavřeno
a použije se očko, problém se jen posune na pozdější dobu,
kdy bude česno otevřeno, aby docházelo k úklidu dna.

Po určitou dobu je nízké dno, stejně jako umístění ve stínu
a pokud neohrožují mravenci klidně na zemi v trávě, nezbytné.
Česno postupně zvětšíme. Pokud rozšířujeme vytočenými plásty,
dbáme na to, aby byly bez včel. Nejpozději po podání poloviny
zimních zásob musí být úl a česno tak jak bude přes zimu.

Lze udělat oddělky i v době pro tvorbu nevhodné. Ne každý
včelař má matky v tu dobu, kdy by si přál. Tyto pozdní oddělky
mohou sloužit k zazimování nahradních matek, k listopadovámu
spojení za účelem výměny matky a podobně.
Vašek

http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/246485-chlupati-mravenci-se-nedaji-zastavit-a-vali-se-spojenymi-staty.html?ref=zpravy-dne

pepan

Zatím je to ale Fikce. PC gramotnost je zatím nízká. Sám mám již ve svém obvodu na všechny včelaře imeil včetně OV a ZO ale stejně se doba nějak moc nezkrátila. Stačí aby byl někdo pár dní mimo domov.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 04.10.2011 19:30:31
> ----------------------------------------
>
> 50 dní. To jste přesně popsal jak to ve Vaší ZO funguje. Pán poručil psovi, pes
> oháňce a ta se na to ......... Kdybych měl být dál členem téhle ZO, tak je tahle
> neschopnost pro mě důvod odejít z ČSV.
> Já mám jiné počty, ráno sednu u snídaně k počítači rozešlu sms, ať se včelař do
> večera ozve jaké léčivo potřebuje. Na druhý den ráno potvrdit objednávku na KVS,
> scaner na veterině mají také a objednávka je v Dolu přes email hned. Takže
> kolik, 4 dny i s poštou.
>
> Aleš M.
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: varroa prusvih
> > Datum: 04.10.2011 14:01:21
> > ----------------------------------------
> > To všechno naprosto chápu. Monitoring je dobrá věc, proti němu nic
> nemám.Není
> > však možné až na základě Monitoringu shánět léčiva Je.li vlastně velký spad
> tak
> > je vlastně již pozdě na zákrok. to je celou slabostí. Vem v úvahu že to svaz
> > zajišťuje pro 100 včelařů. A počítej se mnou zaslání nabídky důvěrníkům 1den
> > práce s poštou 2 dny cesta poštou.Týden než to důvěrník předá včelařům.
> stejný
> > počet dní to veme než se to dostane ZO, Pak následuje další týden než se to
> > objedná Doručení léčiv poštou je další týden a pak následuje obeslání
> důvěrníků
> > k odběru léčiv, to je zase 7dnů a pak si to do týdne rozeberou sami včelaři.
> mě
> > to vychází cirka tak na 50 dní. Proto je nutné se zatím držet daného systému
> a
> > monitoringem sledovat úspěšnost léčení případně provést nápravu. Avšak to je
> > již v rukou jednotlivých chovatelů kteří musí mít ovšem léčiva ihned k
> dispozici
> > a ne je teprv shánět.
> > Ty máš také doma lékárničku plnou léků a neletíš do lékárny pro obvaz až když
> se
> > řízneš.
> >
> > pepan
>
>
>

Pán Anton Turčány,
Asi jste to již psal ale znovu mám otázku jak dlouho používáte odlehčující fumigaci?
Děkuji
Jan Bűrgel

"Prosím o radu kde je možno koupit chladící zařízení -box na
uskladnění asi 1000ks souší popřípadě Vaše zkušenosti
s tímto zařízením
děkuji velmi Döme"

Pravděpodobně to málokterý včelař kupuje, takže takové zařízení je projektováno individuálně nějakým projektantem chladařem.
Případně se použije hotové řešení, co je na chlazení něčeho na teplotu od nuly po + 5 st C. Možná nějaké chlazení ovoce, zeleniny, vajec, masa..... Nebo nějaké přichlazování od něčeho, co už doma je, klimatizační jednotky, tepelného čerpadla vzduch vzduch....

"Pokusím se napsat pár věcí, které považuji při práci
s odděky za důležité. Určitě nebudou všechny,
ale kolegové mě určitě doplní."


Tady v konferenci se to nejspíš moc neuplatní. Za týden už se nikomu nebude chtít se v těch příspěvcích hrabat. Natož pak příští rok na jaře, až se oddělky budou zase dělat. Lepší bude to napsat jako článek a uveřejnit někde jinde. Nebo nechat zveřejnit adminem na konferenci v souborech k stažení.

třeba sem

http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Pece-o-oddelek?highlight=odd%C4%9Blek

Dne Wednesday 05 of October 2011 13:29:01 R. Poláek napsal(a):
> "Prosím o radu kde je možno koupit chladící zařízení -box na
> uskladnění asi 1000ks souší popřípadě Vaše zkušenosti
> s tímto zařízením
> děkuji velmi Döme"
>
> Pravděpodobně to málokterý včelař kupuje, takže takové zařízení je
> projektováno individuálně nějakým projektantem chladařem.
> Případně se použije hotové řešení, co je na chlazení něčeho na teplotu od
> nuly po + 5 st C. Možná nějaké chlazení ovoce, zeleniny, vajec, masa.....
> Nebo nějaké přichlazování od něčeho, co už doma je, klimatizační jednotky,
> tepelného čerpadla vzduch vzduch....

presne tak,
treba ve skolni jidelne jsem to videl - byla to izolovana mistnost , na to
jste se neptal, a v ni neco jako obri klimatizace. Na mistnost - dobre
izolovanou by asi ta klimatizace stacila, zajimavym stavebnim materialem je
takovy ten sendvic na moderni haly - hlinik x polyuretan x hlinik . Taky
nepisete, jak si predstavujete spotrebu energie - sam, zatim teoreticky -
planuji izolovany sklep - sice nejake naklady na stavbu, ale pri soucasnem
vyvoji ceny el. en. , se to v horizontu +-20 let vrati.

Mozna, ze naopak z hlediska kratkodobeho by se mohlo vyplatit je naskladat na
paletu a pronajmout si misto v chladicim boxu.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dnes se k chlazení dá použít i výkonější klimatizace, ta zvládne i teplotu trošku pod nulu. Spotřeba okolo 5KW, cenu nevím. Místnost se dá upravit klasickým zateplením, jako se dělají venkovní fasády a dveře se odizolují osazením dalších dveří co šířka zdi umožní.

chci si monitorovat spad varoa destruktor.Mám koupeny potřebná 2 síta a podložku do podmetu.Poraďte mi metodiku.děkuji

http://www.varroamonitoring.cz/showArticle.do?id=Projekt_Varroamonitoring_MonitoringHowTo&key=monitoringHowTo

a další na
http://www.varroamonitoring.cz/

nebo
http://www.vcelarskeforum.cz/forum-Varroamonitoring-system-VMS

Také si k tomu pořiďte nějaký zápisník. Všechno je třeba znamenat a tyhle záznamy jsou nejdůležitější. Datum, kolik spadlo roztočů, stačí po spad po týdnu, počítají se všichni roztoči, jaké léčivo jste použil, spad po léčivu. A samozřejmě také poznámky o vývoji včelstva. A když máte víc údajů, potom můžete porovnávat. Účinost léčiva, ve kterém období vývoje včelstva padá nejvíc roztočů, výhoda je možnost mikroskopu a pozorovat poškození roztočů včelami. Je to zábava na večery a hledání souvislostí.

V první řadě se musí člověk zamyslet, jak se tam bude s těmi plásty manipulovat. Nejvíc na prostoru uspoří, když tam budou stojany a plásty se budou dávat do nich. Případně když plásty budou ve speciálních plechových bednách nebo nějakých paletách z drátu a kulatiny, které samy zabírají velmi malý prostor. Poněkud větší prostor bude třeba, pokud se tam plásty budou dávat ručně v obyčejných nástavkách coby bednách. Ještě větší prostor bude třeba, pokud se bude mechanizovat a do chladírny se budou ty plásty zavážet třeba na europaletách.
Dále musí být dopředu jasné, jestli plásty budou jen jednoho druhu, takže bude možné zaprat chladírnu až po vrata a potom zase vybrat nebo jestli budou plásty více druhů a bude je nutné vybírat na přeskáčku, potom bude třeba zvolit trochu větší prostor, aby byl přístup ke všem druhům, které je třeba vzít. Takže podle počtu druhů navýšit prostor. Prostor chladírny potom musí být co nejvíc čtvercového tvaru, aby na stejný objem bylo co nejmíň izolace. Včetně izolace podlahy, protože tou by šlo teplo. Hlavně v létě nebo pokud je pod podlahou další prostor, tak i v zimě. Pokud to bude bedna v nějaké místnosti, tak taky vnějšími rozměry té bedny by měly být optimálně využity rozměry místnosti.

Co se týká izolace, tak ta v kombinaci s venkovní teplotou zásadně určuje spotřebu chladicího agregátu a tím určuje hlavní provozní náklady chladírny. Spotřeba energie na chlazení je dána za prvé množstvím chladu, který je potřeba na ochlazení náplně chladírny, to znamená těch plástů v bednách plus případně medu v bednách. Potom dlouhodobě množstvím tepla, které přes izolaci proniká dovnitř. Neboli kvalitou izolace a teplotou místnosti. Bude až dvojnásobný rozdíl ve spotřebě, pokud chladírna bude v místnosti obřívané v létě sluncem, kde bude 35 st C nebo chladné místnosti, kde bude i v létě 20 st C. ještě větší rozdíl bude od podzimu do jara, pokud se bude jednat o vytápěnou nebo nevytápěnou místnost.
Myslím, že při dobré izolaci by se dala udělat chladírna, kde by byla při teplotě 0 až + 5 st C uvnitř chladírny spotřeba 10 - 30 wattů chladicího výkonu na metr kubický chlazeného prostoru. Zvláště pokud by se jednalo o větší chladírnu.

Výkon chladicího agregát potom určuje potřebná rychlost ochlazení v daném režimu. Na příklad pokud se zaveze celá chladírna najednou plásty plnými medu a požaduje se prochlazení těch plástů za pár hodin, bude potřeba výkon dost velký. Pokud stejnou náplň vystačí vychladit do týdne nebo pokud se bude zavážet naněkolikrát a ještě prázdnými plásty, pode potřebný chladicí výkon násobně menší. Čím menší chladicí agregát, tím jsou menší ztráty v době, kdy neběží naplno, pokud už chladicí agregát není tak malý, že je i při normálním provozu chladírny přetěžován a potom je poruchový a má nízkou životnost.

Co se týká vlastní konstrukce chladírny, uvažuji tady skříňovou umístěnou někde uvnitř nějaké místnosti, tak tam asi zálěží, jaké má kdo dovednosti, zkušenosti a dostupný materiál. Izolace musí být všude, dveře musí mít zavěšení, které je ke skříni přitlačuje celou plochu, ne obyčejné panty, takže nějaké těsnění tam po celé ploše je funkční. Izolace zvenku by měla být chráněna mechanicky a potom proti průniku vlhkosti skrz izolaci na vnitřní stěnu, protože přo teplotě 0 - 5 st C by tam docházelo ke kondenzaci vlhkosti.....

Na cca 800 - 900 plástů 39x24, pokud by se zaváželo ručně v nástavcích a byly by to jen plásty jednoho druhu by to mohlo vypadat asi takhle. Moje čtvercové nástavky jsou na 10 plástů , vnější rozměry 46 - 52 , aby mohl vzduch proudit a dobře se nástavky uchopovaly, beru rozměr 55 x 55 Nástavky se budou dávat po sedmi, to je výška 182 cm plus dole rošt rozvádějící chlad a vzduch cca15 cm a nahoře rezervní prostor pro totéž a pro manipulaci taky cca 15 cm, takže vnitřní výška chladírny bude 210 cm. Nástavky se budou ukládat v půdorysu 4x3, což vyžaduje plochu 220x165. Pro chladicí registr a odvod zkondenzované vlhkosti potom vzadu plochu 165 x 20 cm. Takže vnitřní prostor chladírny by měl mít rozměry výšku 210, hloubku 250, šířku 165 cm. Izolace nahozeno 20 cm polystyrenu ze stran plus shora plus 15 cm tvrdého polystyrenu zespoda. Plus k tomu 3 cm na materiál na opláštění polystyrenu. Panty a uzavírání vrat s rezervou dalších 40 cm . Venkovní rozměry chladírny tedy budou výška 251 cm, šířka 211, hloubka 336. Přitom se ještě někde musí najít místo pro chladicí agregát a před vraty musí být volný prostor kvůli otevírání. Rozměry jsou v centimetrech.

Jedná se o úsporné provedení, kde uvnitř chladírny je pro proudění vzduchu a rozvádění chladu poměrně málo místa. Takže pokud se chladírna zaveze najednou, i když tam bude hodně výkonný agregát, budou se rámky z tohoto důvodu vychlazovat až dny. Což by mohl být problém, pokud by tam byly larvy zavíječe. Ty by se slezly dohromady a vytvořily hnízdo izolované pavučinami. Pokud by se vyžadovalo ochlazování během hodin, muselo by se tam pro poudění nechat víc volného prostoru a udělat nějakou cirkulaci.

Výkon chladicího agregátu by v úsporném provedení by mohl být, nahozeno někde mezi 400 - 800 watty, takže by mohl stačit agregát z větší chladničky či mrazničky. Muselo by se ověřit propočtem izolace, kde by se musely započíst i tepelné mosty, které by zase závisely na konkrétní konstrukci chladírny. Pokud by to bylo někde v technických prostorech, stálo by za to zvážit, jestli by výparník agregátu nemohl být někde za stěnou, kde by svým teplem odm podzimu do jara přitápěl, zatímco místnost s chldírnou by byla nevytápěná a chladná.

To by měly být asi všechny hlavní otázky, které by při stavbě chladírny bylo nutno zodpovědět. Zbývá to jen konkrétně udělat.....

Pěkně jsi to rozebral
Ale:
1) dotyčný nám nás neiformoval pro kolik včelstev to bude. Takže nevíme jestli to vůbec potřebuje.
2) jaký prostor má k dispozici
3) to co rozvádíš je již na stavební povolení a práce pro prjektanta a chladírenskou firmu. To by se asi ptal úplně jinde než tady na fóru.
4) Podle mne je to nadšenec který ani snad netuší , že pro pár desítek včelstev mu stačí jen přístřešek.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: chlad?c? za??zen?
> Datum: 06.10.2011 08:51:52
> ----------------------------------------
> V první řadě se musí člověk zamyslet, jak se tam bude s těmi plásty
> manipulovat. Nejvíc na prostoru uspoří, když tam budou stojany a plásty se
> budou dávat do nich. Případně když plásty budou ve speciálních plechových
> bednách nebo nějakých paletách z drátu a kulatiny, které samy zabírají
> velmi malý prostor. Poněkud větší prostor bude třeba, pokud se tam plásty
> budou dávat ručně v obyčejných nástavkách coby bednách. Ještě větší prostor
> bude třeba, pokud se bude mechanizovat a do chladírny se budou ty plásty
> zavážet třeba na europaletách.
> Dále musí být dopředu jasné, jestli plásty budou jen jednoho druhu, takže
> bude možné zaprat chladírnu až po vrata a potom zase vybrat nebo jestli
> budou plásty více druhů a bude je nutné vybírat na přeskáčku, potom bude
> třeba zvolit trochu větší prostor, aby byl přístup ke všem druhům, které je
> třeba vzít. Takže podle počtu druhů navýšit prostor. Prostor chladírny
> potom musí být co nejvíc čtvercového tvaru, aby na stejný objem bylo co
> nejmíň izolace. Včetně izolace podlahy, protože tou by šlo teplo. Hlavně v
> létě nebo pokud je pod podlahou další prostor, tak i v zimě. Pokud to bude
> bedna v nějaké místnosti, tak taky vnějšími rozměry té bedny by měly být
> optimálně využity rozměry místnosti.
>
> Co se týká izolace, tak ta v kombinaci s venkovní teplotou zásadně určuje
> spotřebu chladicího agregátu a tím určuje hlavní provozní náklady
> chladírny. Spotřeba energie na chlazení je dána za prvé množstvím chladu,
> který je potřeba na ochlazení náplně chladírny, to znamená těch plástů v
> bednách plus případně medu v bednách. Potom dlouhodobě množstvím tepla,
> které přes izolaci proniká dovnitř. Neboli kvalitou izolace a teplotou
> místnosti. Bude až dvojnásobný rozdíl ve spotřebě, pokud chladírna bude v
> místnosti obřívané v létě sluncem, kde bude 35 st C nebo chladné místnosti,
> kde bude i v létě 20 st C. ještě větší rozdíl bude od podzimu do jara,
> pokud se bude jednat o vytápěnou nebo nevytápěnou místnost.
> Myslím, že při dobré izolaci by se dala udělat chladírna, kde by byla při
> teplotě 0 až + 5 st C uvnitř chladírny spotřeba 10 - 30 wattů chladicího
> výkonu na metr kubický chlazeného prostoru. Zvláště pokud by se jednalo o
> větší chladírnu.
>
> Výkon chladicího agregát potom určuje potřebná rychlost ochlazení v daném
> režimu. Na příklad pokud se zaveze celá chladírna najednou plásty plnými
> medu a požaduje se prochlazení těch plástů za pár hodin, bude potřeba výkon
> dost velký. Pokud stejnou náplň vystačí vychladit do týdne nebo pokud se
> bude zavážet naněkolikrát a ještě prázdnými plásty, pode potřebný chladicí
> výkon násobně menší. Čím menší chladicí agregát, tím jsou menší ztráty v
> době, kdy neběží naplno, pokud už chladicí agregát není tak malý, že je i
> při normálním provozu chladírny přetěžován a potom je poruchový a má nízkou
> životnost.
>
> Co se týká vlastní konstrukce chladírny, uvažuji tady skříňovou umístěnou
> někde uvnitř nějaké místnosti, tak tam asi zálěží, jaké má kdo dovednosti,
> zkušenosti a dostupný materiál. Izolace musí být všude, dveře musí mít
> zavěšení, které je ke skříni přitlačuje celou plochu, ne obyčejné panty,
> takže nějaké těsnění tam po celé ploše je funkční. Izolace zvenku by měla
> být chráněna mechanicky a potom proti průniku vlhkosti skrz izolaci na
> vnitřní stěnu, protože přo teplotě 0 - 5 st C by tam docházelo ke
> kondenzaci vlhkosti.....
>
> Na cca 800 - 900 plástů 39x24, pokud by se zaváželo ručně v nástavcích a
> byly by to jen plásty jednoho druhu by to mohlo vypadat asi takhle. Moje
> čtvercové nástavky jsou na 10 plástů , vnější rozměry 46 - 52 , aby mohl
> vzduch proudit a dobře se nástavky uchopovaly, beru rozměr 55 x 55 Nástavky
> se budou dávat po sedmi, to je výška 182 cm plus dole rošt rozvádějící
> chlad a vzduch cca15 cm a nahoře rezervní prostor pro totéž a pro
> manipulaci taky cca 15 cm, takže vnitřní výška chladírny bude 210 cm.
> Nástavky se budou ukládat v půdorysu 4x3, což vyžaduje plochu 220x165. Pro
> chladicí registr a odvod zkondenzované vlhkosti potom vzadu plochu 165 x 20
> cm. Takže vnitřní prostor chladírny by měl mít rozměry výšku 210, hloubku
> 250, šířku 165 cm. Izolace nahozeno 20 cm polystyrenu ze stran plus shora
> plus 15 cm tvrdého polystyrenu zespoda. Plus k tomu 3 cm na materiál na
> opláštění polystyrenu. Panty a uzavírání vrat s rezervou dalších 40 cm .
> Venkovní rozměry chladírny tedy budou výška 251 cm, šířka 211, hloubka 336.
> Přitom se ještě někde musí najít místo pro chladicí agregát a před vraty
> musí být volný prostor kvůli otevírání. Rozměry jsou v centimetrech.
>
> Jedná se o úsporné provedení, kde uvnitř chladírny je pro proudění vzduchu
> a rozvádění chladu poměrně málo místa. Takže pokud se chladírna zaveze
> najednou, i když tam bude hodně výkonný agregát, budou se rámky z tohoto
> důvodu vychlazovat až dny. Což by mohl být problém, pokud by tam byly larvy
> zavíječe. Ty by se slezly dohromady a vytvořily hnízdo izolované
> pavučinami. Pokud by se vyžadovalo ochlazování během hodin, muselo by se
> tam pro poudění nechat víc volného prostoru a udělat nějakou cirkulaci.
>
> Výkon chladicího agregátu by v úsporném provedení by mohl být, nahozeno
> někde mezi 400 - 800 watty, takže by mohl stačit agregát z větší chladničky
> či mrazničky. Muselo by se ověřit propočtem izolace, kde by se musely
> započíst i tepelné mosty, které by zase závisely na konkrétní konstrukci
> chladírny. Pokud by to bylo někde v technických prostorech, stálo by za to
> zvážit, jestli by výparník agregátu nemohl být někde za stěnou, kde by svým
> teplem odm podzimu do jara přitápěl, zatímco místnost s chldírnou by byla
> nevytápěná a chladná.
>
> To by měly být asi všechny hlavní otázky, které by při stavbě chladírny
> bylo nutno zodpovědět. Zbývá to jen konkrétně udělat.....
>
>
>

No, co se týká toho, jestli někdo chladírnu potřebuje nebo ne, to je věc podrobného rozboru jeho způsobu včelaření. Jestli chce třeba chladit podstatnou část úrody medu, aby ji zpracoval v klidu někdy přes zimu nebo jestli chce jen od podletí po jaro uchovávat rezervní prázdné plásty....
Ono pro nárazové snůšky a rychlý rozvoj je uchovávání prázdných plástů za normální teploty poněkud nouzové řešení, plásty uchovávané v chladu by měly být zřetelně kvalitnější.
Stejně tak i s prostorem, jaký má k dispozici.

Jinak to řešení, co jsem popsal, není v žádném případě na stavební povolení. není to nic jiného než zařízení umístěné někde v místnosti , které není nijak napevno spojené se stavbou. To spíš na stavební povolení - změnu určení místnosti, by byla přeměna celé místnosti na chladírnu.
Práce pro projektanta,hm, jako projektant jsem svého času u stavby nějakých boxů byl, takže přesně vím, co to obnáší a jak bych to dělal, akorát na to chlazení bych si asi někoho sjednal.

Ono jinak není problém si tu chladírnu dát udělat, akorát pokud si to člověk objedná na klíč a je to pro nějaké větší množství plástů, bavíme se tady o investici řádu až stovek tisíc.....
Pokud si to člověk dělá sám, udělá si to levněji, jenže zase pokud se netrefí, buď bude platit docela dost za elektřinu - 5 - 10 včelstev by muselo nosit med jen na to, nebo to bude mít životnost pár let a potom to bude muset rozhodit, vyměnit dost věcí a znova postavit.

A jinak, pokud se jedná o větší chladírnu, jsou dnes docela velké možnosti zkombinovat chlazení chladírny s vytápěním tepelným čerpadlem , nejlépe asi vzduch - voda nebo zřejmě docela dobře i voda - voda. Hlavně pokud to čerpadlo má využití i v létě, třebas na předehřev užitkové teplé vody nebo na ohřev vody v bazénu....

Prosím o radu kde je možno koupit chladící zařízení -box na
uskladnění asi 1000ks souší popřípadě Vaše zkušenosti
s tímto zařízením
děkuji velmi Döme

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Pokud to nemáte příliš daleko,doporučuji návštěvu areálu VÚVč Dol,kde je chladírna řešena ze stavební buňky a izolována fasádním styroporem(sílu přesně nevím,ale cca 60-80 mm to bude),chlazení zajišťuje zařízení instalované odbornou firmou,které zároveň vysušuje vnitřní prostor.Kapacita je větší než 1000 souší,ale vnitřní prostor je oddělen,takže pro sezóní uskladnění menšího množství stačí vevnitř jednoduše zavřít dveře a nechat chlazenou jen polovinu,což by v případě letních veder mělo stačit,a při zaplnění na celou kapacitu zpravidla v srpnu už stačí chladnější noci či rána a ani 30stupňová vedra přes den už tolik neohrozí chladící režim,agregát je vybaven hlídačem teploty a aktivně chladí jen při vystoupání teploty někam k 10 stupňům.
Přes zimu chlazení zpravidla téměř nepracuje,naopak trvá nějakou dobu,než se teplota vnitřního prostoru přiblíží k nule,při déle trvajících tuhých mrazech se dostane i pod nulu(např.zima 2005-2006).
Souše vevnitř jsou umístěny v obdélníkových rámech a ty jsou naskládány ve stojanech nad sebou(zásuvkový systém).
Neberte to jako pravidlo,ale jen jako inspiraci,pro menší chov by stačila třeba jen izotermická nástavba z auta nebo něco podobného,dříve včelaři skladovali dílo třeba pověšené pod střechou včelína v průvanu,ale tam obyčejně mohou včely,myši apod.,také se tam práší,takže hygiena nic moc...

Zdraví Pavel

V našich podmínkách chlazení skladu souší není ani nutné. Stačí aby byly zavěšeny cca 1,5 - 2 cm od sebe. To již zavíječ nenapadne. Problémem jsou spíše myši a těm ani ten chlad vadit nebude. Vyhledávají tmavší plásty nebo pásty se zbytky pylu. To chlazení v našich podmínkách má smysl asi tak VII -VIII měsíc Po svaté Anně ji přicházejí chladné noci a to již zavíječi ve skladech které jsou vzdušné vadí. V květnu pak zase stejně zmizí v úlech. Pokud pro to chlazení není jiné využití tak to asi je dost pochybná ivestice. V JZD byly plásty uloženy v prázdné stodole v až 2m komínech a nic se jim do jara nestalo. Úplně stačila mřížka ve spod a nahoře každého komínu. Já osobně pro 600 plástů mám prostor 1,50 x 4 m celoročně otevřený a bohatě to stačí i k manipulaci

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: chlad?c? za??zen?
> Datum: 06.10.2011 12:00:37
> ----------------------------------------
> Prosím o radu kde je možno koupit chladící zařízení -box na
> uskladnění asi 1000ks souší popřípadě Vaše zkušenosti
> s tímto zařízením
> děkuji velmi Döme
>
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
>
> Pokud to nemáte příliš daleko,doporučuji návštěvu areálu VÚVč Dol,kde je
> chladírna řešena ze stavební buňky a izolována fasádním styroporem(sílu
> přesně nevím,ale cca 60-80 mm to bude),chlazení zajišťuje zařízení
> instalované odbornou firmou,které zároveň vysušuje vnitřní prostor.Kapacita
> je větší než 1000 souší,ale vnitřní prostor je oddělen,takže pro sezóní
> uskladnění menšího množství stačí vevnitř jednoduše zavřít dveře a nechat
> chlazenou jen polovinu,což by v případě letních veder mělo stačit,a při
> zaplnění na celou kapacitu zpravidla v srpnu už stačí chladnější noci či
> rána a ani 30stupňová vedra přes den už tolik neohrozí chladící
> režim,agregát je vybaven hlídačem teploty a aktivně chladí jen při
> vystoupání teploty někam k 10 stupňům.
> Přes zimu chlazení zpravidla téměř nepracuje,naopak trvá nějakou dobu,než
> se teplota vnitřního prostoru přiblíží k nule,při déle trvajících tuhých
> mrazech se dostane i pod nulu(např.zima 2005-2006).
> Souše vevnitř jsou umístěny v obdélníkových rámech a ty jsou naskládány ve
> stojanech nad sebou(zásuvkový systém).
> Neberte to jako pravidlo,ale jen jako inspiraci,pro menší chov by stačila
> třeba jen izotermická nástavba z auta nebo něco podobného,dříve včelaři
> skladovali dílo třeba pověšené pod střechou včelína v průvanu,ale tam
> obyčejně mohou včely,myši apod.,také se tam práší,takže hygiena nic moc...
>
> Zdraví Pavel
>
>
>

Kdo by chtěl hotové řešení, je tady standartizovaný kontejner ISO pro zámořskou přepravu . Šířka a výška je nějak okolo 2,5 metru , délka různá, 6 , 12 , 13 atd metrů.
Jsou dělány i v termickém provedení a jedna verze je vybavena chladicím kompresorem.
Takže stačí je dovézt, uložit někde na nějaký podstavec na zahradu a připojit k elektřině ....
Cenu ale nevím.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kontejner

Pepan:V JZD byly plásty uloženy v prázdné stodole v až 2m komínech a nic se jim do jara nestalo. Úplně stačila mřížka ve spod a nahoře každého komínu."

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Popravdě,také takto plásty skladuji v nevyužívané zahradní chatce,jen je tam ukládám až v tuto dobu,doteď byly"uloženy"ve vrchních nástavcích na úlech se včelami(jen uspořádány,aby se tam vešly lahve s krmivem).Už párkrát jsem viděl,co s nimi umí zavíječ za chvilku udělat,a ne vždy se člověk dostane hned k tomu,aby je ošetřil sirnými knoty nebo jinak...
Po vytočení poslední várky medu už včely zpravidla neukládají krmivo nahoru,ale uloží si ho pěkně k plodu do spodních partií,ale zase si ty horní patra proti zavíječi ohlídají,je to levnější než chladit.

Zdraví Pavel