Archiv Včelařské konference

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: krm?tko typu jet?d
> Datum: 30.7.2011 17:37:37
> ----------------------------------------
> www.nastavky.cz
> Koupil jsem si na zkoušku deset, vloni přikoupil a uavžuji že ještě
> dokoupím a rámková rozprodám s oddělky (tedy nechám si je jen pro oddělky a
> podobně, kmenová budu krmit asi jen těmito, nebo kontejner se slámou).
> Jsou na Langa, ale pokud má někdo utepleného Adamce, nebo si udělá pod rám
> dno, tak jsou dobré a silné a padnou asi na všechny úly.
> Dají se dát jen do nástavků a po použití uskladnit zvlášť, nebo rám 10cm.
> Asi 15litrů roztoku.
> Jsou opravdu heavyduty :-) a jedině je třeba síťku přišroubovat k výlisku
> dvěma, nejlépe třemi vruty, aby včely neprolezly.

> Doporučuji, nemám z prodeje provizi:-)

> Karel
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Jestli jsem to správně pochopil, tak jsou tato krmítka určena pouze na vložení dovnitř nástavku Lang. přímo na horní loučky. A jestli jsou i z pevnějšího plastu, tak by to vypadalo docela slibně. 15 l objem je na krmení roztokem cukru celkem zbytečný, protože dřív než by to včely odebraly, mohlo by to začít kvasit. Ale na inverty už to má efekt. A hlavně by mi to také splnilo další požadavek, a to jednoduchou skladovatenost na co nejmenším prostoru. Děkuji za tip.

Aleš M.

Jestli jsem to správně pochopil, tak jsou tato krmítka určena pouze na vložení dovnitř nástavku Lang. přímo na horní loučky. A jestli jsou i z pevnějšího plastu, tak by to vypadalo docela slibně. 15 l objem je na krmení roztokem cukru celkem zbytečný, protože dřív než by to včely odebraly, mohlo by to začít kvasit. Ale na inverty už to má efekt. A hlavně by mi to také splnilo další požadavek, a to jednoduchou skladovatenost na co nejmenším prostoru. Děkuji za tip.

Aleš M.
-------------
Jsou samonosná, zapdnou do vnitř.rozměru 465*375,přesah asi 1cm. V USA mají rozum a úly z 3/4".

Já je dával letos cvičně do 1/2N, folii na horním nástavku jsem posunul o 1/3 aby včely měly přístup..

Jinak jsem dělával pokusy a vím, že nyní včely dokáží odebrat enormní kvanta roztoku, pokud mají dost díla a jsou stále ve snůšk.síle.

V kontejnerech se slámou 15 litrů za 24 hodin, tyto krmítka jsem nestopoval. Ale tayk se dá za tři dni na stanoviště přijet je odebrat a jít krmit další stanoviště.

Když jsem kdysi zjistil, že do Langa se vejde 6ks 3,5 litrových sklenic, tak jsem krmil najednou 6sklenic.

Takže všem těm úvahám ( o tom, že i dvě sklenice jsou moc) se směji.
Rotok 3:2 snad nemůže kvasit, jen slizovatět.

.................
Doma mám knihu, kde autoři vážně varují před snahou krmit z 3,5litrových sklenic, což prý někteří zkoušejí dělat ve snaze ušetřit čas. Prý to může zničit včelstvo.

Takže je vidět, že v případě krmení včel nemusí praxe dát stále poslední slovo.

Nakonec se možná budeme divit, proč jsme na stanoviště nepřivezli sud nakoupeného roztoku, nesundaly víko, nedaly plovák a včely co si nestihly nanosit nezrušily, protože by z nich asi žádný užitek nebyl, když si nenanosí ani ze sudu 20m od úlu. :-)

To jsme zatím nezkoušel, tak mě nekamenujte. Ale ve světě se to prý běžně dělá. :-)

Karel

Nakonec se možná budeme divit, proč jsme na stanoviště nepřivezli sud
nakoupeného roztoku, nesundaly víko, nedaly plovák a včely co si nestihly
nanosit nezrušily, protože by z nich asi žádný užitek nebyl, když si
nenanosí ani ze sudu 20m od úlu. :-)
To jsme zatím nezkoušel, tak mě nekamenujte. Ale ve světě se to prý běžně
dělá. :-)
Karel
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Radoval bych se, mít poblíž takového včelaře, bych si k němu s radostí na krmení nakočoval :-), nehledě na to, že by pokrmil včelstva v širokém okruhu, typuju minimálně 2km. A vosy by byly taky něco úžasného...

Radoval bych se, mít poblíž takového včelaře, bych si k němu s radostí na krmení nakočoval :-), nehledě na to, že by pokrmil včelstva v širokém okruhu, typuju minimálně 2km. A vosy by byly taky něco úžasného...
----------------

Ve vesnici by to asi nebylo ono, na kočování by bylo třeba asi vystihnout tu právnou chvíli.

Jak dlouho to asi může trvat.

Včelstvo na váze dokáže nanosit i přes 5kg za den.
Tady by to asi odhaduji byla otázka jednho dne.


Osobně si myslím, že rozumný včelař se při dnešní nákazové situaci snaží mít včely alespoň 1km od ostatních.

Spíš je otázka, jestli by to nevyvovalo loupež, ale nemyslím, že by to bylo zas tak rizikové, pokud by nebyly okolo oddělky

Karel

"Nakonec se možná budeme divit, proč jsme na stanoviště nepřivezli sud nakoupeného roztoku, nesundaly víko, nedaly plovák a včely co si nestihly nanosit nezrušily, protože by z nich asi žádný užitek nebyl, když si nenanosí ani ze sudu 20m od úlu. :-)"

Je to nějak 10 let, byl ve Včelařství článek o včelaření v Kanadě, snad dokonce to byli čeští emigranti a tam takhle přímo ze sudu včely na zimu měli krmit. Na zmínku, jak daleko od jejic včelstev jsou nějaká sousední, si nepamatuji. Ale Kanada je velká země.

Mám ten pohon jiý od začátku osmdesátých let. Tehdy to byl motorek ze stodvacítky, řekl bych že jde o motorek stěračů, Na burze jsem si koupil nový rezervní za padesátku, bylo to i s převodovkou. Zatím mám ten původní. Motorek je v ohrožení, když začne škrtat koš o med, to se pak rozpálí.Mě se spálila letos elektronika z důvodu přepolování, ale na radu zdejších přátel jsem objednal za pětistovku kompletní regulaci a medomet maká excelentně dál. Určitě ho vygúglíš, pokud budeš v časovém presu mohu ti nechat svůj s tím, že mi pak nějaký po sehnání pošleš. Můj mail" gustav/=/vcely.eu"

Jeden to tu na JM dělal a snad už nedělá. Píšu to proto, že má velký problém s morem a to už přes 5 let. Je to pohodář a doufám, že to pro ostatní bude odstrašující příklad, protože zvýšit slídivost je snadné a tak je i stejně snadné v takové euforii snadné chytnout v takové kritické situaci při slídění včel s barelovým krmení mor. Ten článek z Kanady bych zakázal i přes to, že jsem proti cenzuře._gp_
.........
R. Polášek (85.71.180.241) --- 31. 7. 2011
Re: krm?tko typu jet?d (53485) (53512) (53513) (53519) (53524) (53525)
"Nakonec se možná budeme divit, proč jsme na stanoviště nepřivezli sud nakoupeného roztoku, nesundaly víko, nedaly plovák a včely co si nestihly nanosit nezrušily, protože by z nich asi žádný užitek nebyl, když si nenanosí ani ze sudu 20m od úlu. :-)"

Je to nějak 10 let, byl ve Včelařství článek o včelaření v Kanadě, snad dokonce to byli čeští emigranti a tam takhle přímo ze sudu včely na zimu měli krmit. Na zmínku, jak daleko od jejic včelstev jsou nějaká sousední, si nepamatuji. Ale Kanada je velká země.

Jde krmit i větší dávkou a tak koncentrovaný roztok aní rozkvasit nejde.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: krm?tko typu jet?d
> Datum: 30.7.2011 23:04:07
> ----------------------------------------
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: krm?tko typu jet?d
> > Datum: 30.7.2011 17:37:37
> > ----------------------------------------
> > www.nastavky.cz
> > Koupil jsem si na zkoušku deset, vloni přikoupil a uavžuji že ještě
> > dokoupím a rámková rozprodám s oddělky (tedy nechám si je jen pro oddělky a
> > podobně, kmenová budu krmit asi jen těmito, nebo kontejner se slámou).
> > Jsou na Langa, ale pokud má někdo utepleného Adamce, nebo si udělá pod rám
> > dno, tak jsou dobré a silné a padnou asi na všechny úly.
> > Dají se dát jen do nástavků a po použití uskladnit zvlášť, nebo rám 10cm.
> > Asi 15litrů roztoku.
> > Jsou opravdu heavyduty :-) a jedině je třeba síťku přišroubovat k výlisku
> > dvěma, nejlépe třemi vruty, aby včely neprolezly.
>
> > Doporučuji, nemám z prodeje provizi:-)
>
> > Karel
> ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
>
> Jestli jsem to správně pochopil, tak jsou tato krmítka určena pouze na vložení
> dovnitř nástavku Lang. přímo na horní loučky. A jestli jsou i z pevnějšího
> plastu, tak by to vypadalo docela slibně. 15 l objem je na krmení roztokem cukru
> celkem zbytečný, protože dřív než by to včely odebraly, mohlo by to začít
> kvasit. Ale na inverty už to má efekt. A hlavně by mi to také splnilo další
> požadavek, a to jednoduchou skladovatenost na co nejmenším prostoru. Děkuji za
> tip.
>
> Aleš M.
>
>
>

Mám ten pohon jiý od začátku osmdesátých let. Tehdy to byl motorek ze stodvacítky, řekl bych že jde o motorek stěračů, Na burze jsem si koupil nový rezervní za padesátku, bylo to i s převodovkou. Zatím mám ten původní. Motorek je v ohrožení, když začne škrtat koš o med, to se pak rozpálí.Mě se spálila letos elektronika z důvodu přepolování, ale na radu zdejších přátel jsem objednal za pětistovku kompletní regulaci a medomet maká excelentně dál. Určitě ho vygúglíš, pokud budeš v časovém presu mohu ti nechat svůj s tím, že mi pak nějaký po sehnání pošleš. Můj mail" gustav/=/vcely.eu"

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: krm?tko typu jet?d
> Datum: 30.7.2011 17:38:42
> ----------------------------------------
> opravuji
>
> www.nastavky.cz
>
> :-)
>
> http://www.nastavky.cz/?11,stropni-krmitko-pudorys-langstroth-15-l-5-ks-vc.
> -dopravy
>
>
>

Tahle krmítka jsem si pořídil a používám. Můžu doporučit. Včelky si na ně zvykly a berou. Když dávám roztok jenom trošku oddělám roh strůpkové folie, naliji, přikryji a jdu. Otázka dvou minut bez zásahu do včel a otevírání úlu.

dobrý den. Rád bych radu,ale nevím zda-li na ni v těchto vodách výčitek dostanu odpověd? z jara se atěhuji do rumunského Banátu do jedné české vesnice.rád bych věděl,jaký druh včel tam včelaři používájí?Tady u nás je mně nejsympatičtější singerka.také nevím jak je na tom rumunský svaz včelařů,pokud nějaký existuje? no otázek mám dost.:-) pokud je tu někdo zasvěcený,budu mu velice vděčný pokud se mě ozva na mojí meilovou adresu. s díky Martin S. havl.brod

Link na mnoho odpovědí okolo Rumunska:

http://stuparitul.3xforum.ro/

PS: Nejsou to žádní žabaři. To je potřeba si uvědomit._gp_

.......
martin soya (85.161.32.66) --- 31. 7. 2011
jaký druh včely je nyní v rumunsku?
dobrý den. Rád bych radu,ale nevím zda-li na ni v těchto vodách výčitek dostanu odpověd? z jara se atěhuji do rumunského Banátu do jedné české vesnice.rád bych věděl,jaký druh včel tam včelaři používájí?Tady u nás je mně nejsympatičtější singerka.také nevím jak je na tom rumunský svaz včelařů,pokud nějaký existuje? no otázek mám dost.:-) pokud je tu někdo zasvěcený,budu mu velice vděčný pokud se mě ozva na mojí meilovou adresu. s díky Martin S. havl.brod

Opravdu zde mezi včelaři není nikdo kdo by věděl nebo měl link na plánky 6 ti rámkového zvratného koše medometu o průměru 63cm na rámky Lang. 16cm? Děkuji za tip!!
Puppino

16x2x2=64cm Není to polozvratný a nemá větší průměr??_gp_
Josef:
6 ti rámkového zvratného koše medometu o průměru 63cm na rámky Lang. 16cm? Děkuji za tip!!

Zdravím diskutéry.

Prosím, nemohl by mi někdo zodpovědět dotaz, nejlépe na základě aktuální zkušenosti? (Než budu okřiknut, podotýkám, že jsem nehledal tuto odpověď v archivu, i když vím, že to zde bylo v minulosti řešeno. Zajímá mě totiž současný stav.)

a) Je pro člověka zabývajícím se včelařstvím v současnosti pro zápis do evidence zemědělského podnikatele nutné doložit odbornou způsobilost? (neorganizovaně jsem včelařil asi 14 let, ve svazu jsem rok, ale školu a lejstro nemám a praxi zase nedokážu prokázat, a ta stejně neprobíhala v zemědělském podniku :o)

b) Kdy vzniká povinnost evidovat se jako zemědělský podnikatel? Je to dáno počtem včelstev, anebo čím?

Když jsem se prohrabával roztroušenými informacemi, domníval jsem se, že podmínka odborné způsobilosti pro včelaření již není aktuální, že tedy došlo ke změně zákona, ale nyní jsem shlédl formulář našeho městského úřadu a tato kolonka tam pořád figuruje... Tak sem z teho volaký zmetěný...

Předem díky za případnou odpověď a snad i vnesení světla do této problematiky.

Což takhle zajít pro aktuální stav věci se zeptat na nejbližší Živnostenský Úřad. Zdá se mi to jako nejlepší řešení. Dokladem o činnosti by mohl být výpisy za několik let z registru včelstev, dále daňová přiznání, kde figuruje částka o příjmu ze včel ..., školení s podpisy a s kulatými razítky atd. To ale jistě ví ten úředník na živnostenském._gp_

Ano je.
Puppino

No dřív se to stavělo jen doma, prodávaly se jen jednoduché medomety a tak výkresy se zveřejňovaly třeba ve Včelařství.
Dneska, kdo to chce, tak sito koupí hotové. A těm pár nadšencům, co si to dodnes dělají doma, stačí pohled či fotka vnitřku prodávaného medometu od profesionálního výrobce. Dyť to je dnes jednoduché jak facka.

Dobry den!
Moje Bábí zahradnice všechny cibuloviny (tedy i bledule a
sněženky)množila takto:
přes sezonu je pěstovala v květináči,či truhlíku s co nejbohatším
substrátem. V truhlíku proto,že mohla využívat i jinak nepoužitelné
prostory.Pořádně je nakrmila a nechala je kvést jen tak dlouho,aby
měla jistotu,jakouže to v tom truhlíku vlastně má kytku.Pak je
všechny do týdne takzvaně "odhlávkovala".Uřízla všechny květy a dál
se
o ně starala,jakoby kvetly.Vždycky se jí za tu péči odměnily tím,že
utvořily dceřinou cibuli.
Teoreticky 100% nárůst množství cibulí.Prakticky to samozřejmě bylo
jinak. +-50%.
Pro naše včelařské potřeby to je ovšem více než dostačující.Nebo ne!
Kdo si to chce zkusit,tomu držím palce.I když to jde samo.
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Jan Burgel" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: rozmnoovani bleduli
Datum: 24.5.2011 - 20:29:22

> DÍKY ZA NÁVOD, CHTĚL JSEM SEMENÍKY SAZET PODLE VÁS
> ALE LETOS VLIVEM MRAZU
> NA JAŘE ZMRZLY I BLEDULE TAK ŽE JSEM ŽÁDNÉ
> SEMENÍKY LETOS NENAŠEL.
> j.b.
>

Zajímavý návod a předám radu manželce :) ta na své okrasné zahrádce pořád něco "kuchtí".
Já jsem letos také zjistil v oblasti pěstování zeleniny pro mě novinku. Nikdy jsem nepěstoval česnek, ale letos na jaře jsem dostal několik palic česneku, má jít o nějakou staročeskou odrůdu. Od čínského česneku se liší, jednak česnekovější chutí, ale hlavně je v jedné palici po 4 velkých stroužkách, výhoda loupání na zabíjačku, a čína je po 6 a malé. No a tak jsem jej na jaře zasadil a u sklizně jsem se divil, že většina palic je jednostružkových cca 3,5 cm průměr. A v moudré knize jsem se dočetl, že jde o normální jev při jarní výsadbě česneku, podzimní výsadba tohle neudělá.

Aleš M.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: Re: rozmnoovani bleduli
> Datum: 01.8.2011 12:16:12
> ----------------------------------------
> Dobry den!
> Moje Bábí zahradnice všechny cibuloviny (tedy i bledule a
> sněženky)množila takto:
> přes sezonu je pěstovala v květináči,či truhlíku s co nejbohatším
> substrátem. V truhlíku proto,že mohla využívat i jinak nepoužitelné
> prostory.Pořádně je nakrmila a nechala je kvést jen tak dlouho,aby
> měla jistotu,jakouže to v tom truhlíku vlastně má kytku.Pak je
> všechny do týdne takzvaně "odhlávkovala".Uřízla všechny květy a dál
> se
> o ně starala,jakoby kvetly.Vždycky se jí za tu péči odměnily tím,že
> utvořily dceřinou cibuli.
> Teoreticky 100% nárůst množství cibulí.Prakticky to samozřejmě bylo
> jinak. +-50%.
> Pro naše včelařské potřeby to je ovšem více než dostačující.Nebo ne!
> Kdo si to chce zkusit,tomu držím palce.I když to jde samo.
> Standa

Aleš je to inak, dávnejšie som sa venoval okrem včiel aj záhradke. Viac strúčkové hlavičky vznikajú vždy vtey, keď zasadíme v jeseň jeden strúčik do zeme asi 10 cm od seba, ak chcem jednostrúčikový cesnak, tak som v sezóne na jar vysial do zeme na jar malé zárodky cesnaku, ktorý vzniká po odkvitnutí cesnaku v jeseň a na jar hozasejeme. Takto získané semenáčiky zasadíme do zemi v jeseň tak isto ak ostatný cesnak a v budúcej sezóne vyberáme zo zemi jednohlavičkové väčšie jednohlavičkové cesnaky. Ak tie zasadíme v ďalšej sezóne už sú z nich viac strúčikové cesnaky. Je to hotový kolotoč, ale je to tak.

To ano, to je mi jasné, to co jste popsal je pěstování sadby ze semene. A jestli se takto vypěstovaný česnek použije na sadbu nebo spotřebu v kuchyni je jedno. Ale já jsem zasadil normální stroužky. Ono to pěstování ze semene z vlastní úrody má svoje problémy. Protože jde o generativní množení a nevíme s jakou odrůdou se co pokříží, vegetativní množení ze stroužků je na zachování vlastností jistější.
Ale na zahradě cibuli pěstuji z koupeného semene a ne ze sazečky. Jestli je rozestup v řádku kolem 10 cm tak naroste normálně velká cibule a neřeším nějaké zalamování květů, protože cibule kvete v druhém roce.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: rozmnoovani bleduli
> Datum: 01.8.2011 15:01:36
> ----------------------------------------
> Aleš je to inak, dávnejšie som sa venoval okrem včiel aj záhradke. Viac
> strúčkové hlavičky vznikajú vždy vtey, keď zasadíme v jeseň jeden strúčik
> do zeme asi 10 cm od seba, ak chcem jednostrúčikový cesnak, tak som v
> sezóne na jar vysial do zeme na jar malé zárodky cesnaku, ktorý vzniká po
> odkvitnutí cesnaku v jeseň a na jar hozasejeme. Takto získané semenáčiky
> zasadíme do zemi v jeseň tak isto ak ostatný cesnak a v budúcej sezóne
> vyberáme zo zemi jednohlavičkové väčšie jednohlavičkové cesnaky. Ak tie
> zasadíme v ďalšej sezóne už sú z nich viac strúčikové cesnaky. Je to hotový
> kolotoč, ale je to tak.
>
>
>

Oprava GENETATIVNÍ ne GENERATIVNÍ

česnek netvoří semeno ale pacibulyk. je to stejné jako ty stroužky.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: rozmnoovani bleduli
> Datum: 01.8.2011 15:33:59
> ----------------------------------------
> To ano, to je mi jasné, to co jste popsal je pěstování sadby ze semene. A
> jestli se takto vypěstovaný česnek použije na sadbu nebo spotřebu v kuchyni je
> jedno. Ale já jsem zasadil normální stroužky. Ono to pěstování ze semene z
> vlastní úrody má svoje problémy. Protože jde o generativní množení a nevíme s
> jakou odrůdou se co pokříží, vegetativní množení ze stroužků je na zachování
> vlastností jistější.
> Ale na zahradě cibuli pěstuji z koupeného semene a ne ze sazečky. Jestli je
> rozestup v řádku kolem 10 cm tak naroste normálně velká cibule a neřeším nějaké
> zalamování květů, protože cibule kvete v druhém roce.
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: rozmnoovani bleduli
> > Datum: 01.8.2011 15:01:36
> > ----------------------------------------
> > Aleš je to inak, dávnejšie som sa venoval okrem včiel aj záhradke. Viac
> > strúčkové hlavičky vznikajú vždy vtey, keď zasadíme v jeseň jeden strúčik
> > do zeme asi 10 cm od seba, ak chcem jednostrúčikový cesnak, tak som v
> > sezóne na jar vysial do zeme na jar malé zárodky cesnaku, ktorý vzniká po
> > odkvitnutí cesnaku v jeseň a na jar hozasejeme. Takto získané semenáčiky
> > zasadíme do zemi v jeseň tak isto ak ostatný cesnak a v budúcej sezóne
> > vyberáme zo zemi jednohlavičkové väčšie jednohlavičkové cesnaky. Ak tie
> > zasadíme v ďalšej sezóne už sú z nich viac strúčikové cesnaky. Je to hotový
> > kolotoč, ale je to tak.
> >
> >
> >
>
>
>

http://vcelarsky.tym.cz/vcelarskenoviny/index.php/cs/veda-a-technika/221-ovladani-medometu-pomoci-menice-powerflex-40.html

č. 53402

Já se z dovolením ještě vrátím k tomuhle příspěvku.V začátcích mého včelaření(před deseti lety) jsem počítal také u většiny včelstev na podložkách v tomto období(přelom července a srpna) nezřídka denně pět i více roztočů přirozeně spadlých.Po aplikování tehdy ješte účinného gabonu PF 90 následné spady překračovaly počty tisíce roztočů(až k počtu patnácti set),což jsem si ověřoval nejen odhadem,ale i přesným přepočítáváním pomocí malého štětečku.Bylo to úmorné a doslova pro zrak vyčerpávající,ale počty jsem měl skutečné a reálné.Tento stav tudíž považuji za hodně kritický a lze předpovídat,že takové včelstvo zimní období nemůže přežít či v jarním období bude značně decimované.
S pozdravem.
P.Z.
Uh.Hradiště

ve svých předpokladech zapomínáte na jednu maličkost účelem gabonu není zahubit již žijící roztoče ale zastavit i jeho vývoj. Takže počítání spadlých roztočů po jeho vložení je na nic. Výsledek jeho účinnosti poznáte až po následné aplikaci varidolu

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: aky spad kliestika je v tomto obdoby povoleny
> Datum: 02.8.2011 10:52:28
> ----------------------------------------
> Já se z dovolením ještě vrátím k tomuhle příspěvku.V začátcích mého
> včelaření(před deseti lety) jsem počítal také u většiny včelstev na
> podložkách v tomto období(přelom července a srpna) nezřídka denně pět i
> více roztočů přirozeně spadlých.Po aplikování tehdy ješte účinného gabonu
> PF 90 následné spady překračovaly počty tisíce roztočů(až k počtu patnácti
> set),což jsem si ověřoval nejen odhadem,ale i přesným přepočítáváním pomocí
> malého štětečku.Bylo to úmorné a doslova pro zrak vyčerpávající,ale počty
> jsem měl skutečné a reálné.Tento stav tudíž považuji za hodně kritický a
> lze předpovídat,že takové včelstvo zimní období nemůže přežít či v jarním
> období bude značně decimované.
> S pozdravem.
> P.Z.
> Uh.Hradiště
>
>
>

ve svých předpokladech zapomínáte na jednu maličkost účelem gabonu není zahubit již žijící roztoče ale zastavit i jeho vývoj. Takže počítání spadlých roztočů po jeho vložení je na nic. Výsledek jeho účinnosti poznáte až po následné aplikaci varidolu

pepan

------------
Kolega chtěl zřejmě vysvětlit, jaký je podíl spadlých VD na podložku vůči populaci VD na včelách.

Takže mu 5 VD za den vychází jako kritických, jestli dobře vnímám jeho čísla.

Jinak tady u nás nařizuje vyhláška SVS každému včelaři sledovat spad a při 3VD za den to nahlásit a ZO musí zařídit Gabon. Takže to je skoro v s ouladu s výše uvedeným.

Což samozřejmě asi skoro nikdo nedělá.

Karel

Jestli byla výroba z Baga zakázána,to nevím.Vím jen,že Bago je
podnožová vinná réva.Proto zřejmě není v sortimentu moštových nebo
stolních odrůd révy vinné povolených k výrobě vín
a k prodeji v obchodní síti v Č.R.A to už hoooodně dlouho.
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Honza Zátka" <honzazatka/=/seznam.cz>
Komu: alois.pindak/=/fnspo.cz, "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: RE: metylakohol
Datum: 13.6.2011 - 15:15:36

> Nebyla náhodou výroba vína z této odrůdy zakázána?
> Myslím si na 99% že ano a nejspíš k tomu byl také
> důvod...
>
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ing. Alois Pindak <alois.pindak/=/fnspo.cz>
> Předmět: RE: metylakohol
> Datum: 13.6.2011 15:02:12
> ----------------------------------------
> Jedná se o víno z Baga. Je to odruda, která má
> hodně pektinu a tudíž je tu
> riziko, že při kvašení vzikne větší množství
> metanolu.
>
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz
> [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz]On Behalf Of
> R. Poláek
> Sent: Monday, June 13, 2011 2:36 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: metylakohol
>
>
> "Ethanol hoří modře methanol hoří do oranžova. "
>
> K takovým rozdílům vůbec není důvod . Plamen
> nízkých alkoholů je bezbarvý
> až slabě namodralý, protože samotné obsahují
> poměrně dost kyslíku.
> Oranžový plamen je v případě, že je alkohol
> znečištěný nějakým kovem, třeba
> sodíkem, vápníkem, trochu i železem.
> Rozeznat podle barvy plamene od sebe určitě
> nejdou.
>
> Není ale důvod, aby byl metanol ve víně ve větším
> než stopovém absolutně
> neškodném množství daném vedlejšími pochody při
> kvašení. Teda pokud to není
> nějaké "víno" uměle vyrobené z vody, tresti a
> jakéhosi "alkoholu"
>
>
>
>

"Vím jen,že Bago je podnožová vinná réva."

Jestli je Baco podnožová, tak pokud se používá, tak pod jiným označením ne pod svým jménem. Nebo sloužila jako výchozí pro vypěstování konkrétních podnoží označených kombinací písmen a číslic. Jinak by to měla být nějaká tradiční odrůda okrajových vinařských oblastí, která snad přežila z doby před chorobami a škůdci importovanými z USA. Dneska by se měla používat jako jedna z odrůd vhodných pro organické pěstování vína či jak se nazývá ten směr, kdy se nepoužívají chemické prostředky na ochranu vína.

"Vím jen,že Bago je podnožová vinná réva."

Jestli je Baco podnožová, tak pokud se používá, tak pod jiným označením ne pod svým jménem. Nebo sloužila jako výchozí pro vypěstování konkrétních podnoží označených kombinací písmen a číslic. Jinak by to měla být nějaká tradiční odrůda okrajových vinařských oblastí, která snad přežila z doby před chorobami a škůdci importovanými z USA. Dneska by se měla používat jako jedna z odrůd vhodných pro organické pěstování vína či jak se nazývá ten směr, kdy se nepoužívají chemické prostředky na ochranu vína.

Zdravím, na začátku července jsem u některých včelstev zaznamenal přirozený spad 3 až 10 ks. Nasadil jsem KM 65% a z nejhůře napadeného včelstva padá 50ks denně doteď.
Viz můj příspěvek ve Včelařském fóru:
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Kyselina-Mravenci-s-nasazenym-mednikem?pid=12761#pid12761

Po lonské zkušenosti kdy jsem měl přirozený spad 0.2 roztoče v červenci jsem měl v srpnu při několika fumigacich u včelstev kde nebyl plod vysoké průměrné spady 500 roztočů.Po této zkušernosti přirozeným spadům nedůvěřuji.
Nedůvěřuji také proto že při přirozeném spadu 1 roztoč denně je ve včelstvu již asi 1000 roztočů a najít toho jednoho roztoče je poměrně těžké.

Moje letošní spady po gabonu a asi čtyřech fumigacích u včelstev nebo oddělků kde nebyl zavíčkovaný plod byly nízké
0 až 50 roztočů, průměrně 25 roztočů po gabonu.
Tedy se mi zdá zamoření poměrně nizké.
Zamoření však bude od stanoviště ke stanovišti různé.

J.B.

Jasně,nešlo mě o to,jestli zastavuji vývoj roztoče,nebo je-li počítání nanic,jak naznačil Pepan,ale jen jsem si chtěl ověřit poměr přirozeně spadlých a roztočů,kteří žijí na včelách.Rozhodně bych tento monitoring nepodceňoval a počet,který se blíží k deseti spadlých denně bych razantně řešil.Mě to vycházelo tak zhruba na jednoho na podložce dvě stě na včelách.Samozřejmě,že to nejsou čísla skutečná a přesná,ale mám pocit,že k takovým počtům se dobrali svého času i ve Vú Dol při svých pokusech.Jenom se mě nezdají ty nízké přirozeně spadlých počty u Jana vzhledem k následné fumigaci,zde je možné,že roztoče mohli vynášet i mravenci.
S pozdravem
P.Z.

Základní informace o vztahu spadu a množství kleštíka ve včelstvu jsou třeba tady:
http://vigorbee.cz/clanky/varrooza/

RK

JB:
Po lonské zkušenosti kdy jsem měl přirozený spad 0.2 roztoče v červenci jsem měl v srpnu při několika fumigacich u včelstev kde nebyl plod vysoké průměrné spady 500 roztočů
--------------

Tady je otázka, proč 500 všech VD ve včelstvu je vysoký.

Předpokládám, že to bylo 500 všech - nebo jen foretických roztočů. Nevím jestli byl plod vyřezán i s VD, nebbo jen nebyl zakládán nový plod (klíckování, nová matka).

Podle mě, pokud mi při první fumigaci spadne do 1500 set VD a včesltvo je normální, tedy podle všeho má mít víc jak 15 000 včel, tak je to napadení pod 10%.
A to je myslím limit, kdy VD začíná včelstvo ohrožovat, ale podel některých pokusů vydrží o dost víc.

Navíc kdy VD víc škodí - kdy je na plodu, nebo když je na včelách. Těch spadlých 1500 VD se vůbec nemuselo v e včelstvu vylíhnout, mohly si je holky nanosit z jiných včeltev, co už to mají spočítané.


To je ta otázka, kolik VD vlastně ohrožuje včelstvo?


Karel

Otázkou by mohlo být, pokud se řekne kolik VD ohrožuje pásmo stanovišť - včelstev, když VD není přenašečem žádné jiné nákazy resp. VD není infikováno např. viry._gp_
........
To je ta otázka, kolik VD vlastně ohrožuje včelstvo?


Karel

VD není infikovaný, ale oslabuje životaschopnost plodu a tím zvyšuje riziko propuknutí epidemie ve včelstvu. Tím epidemie myslím jakoukoliv nemoc plodu.

VD tedy není přenašeč chorob plodu? _gp_
.......
Aleš Molčík (89.24.5.32) --- 4. 8. 2011
Re: aky spad kliestika je v tomto obdoby povoleny (53498) (53499) (53550) (53556) (53557) (53560) (53561)
VD není infikovaný, ale oslabuje životaschopnost plodu a tím zvyšuje riziko propuknutí epidemie ve včelstvu. Tím epidemie myslím jakoukoliv nemoc plodu.

Jak moc je VD velký přenašeč nebo není to nevím, ale určitě k chorobám přispívá, oslabuje plod. A prý dokonce přispívá i k moru plodu, na přednášce to popisoval Ing. Titěra, jde o to, že roztoč je v buňce s larvou obalený mat. kašičkou a když nabodne larvě kůži, tak může spóru zanést do těla larvy. Takže k nakažení a klinice stačí mnohem menší množství spor, než klasickým způsobem přes trávicí soustavu, kde má larva vyšší obranyschopnost.

Dobrý večer, měl bych jednu otázku. Přemýšlím o podzimním výprodeji a zajímalo by mě za kolik by si představoval český včelař úl. Jen orientačně řeknu, že náklady na zateplený nástavek, bez práce jsou do 270kč nezateplený podle výšky do 120kč. Za odpovědi děkuji.

Před několika asi 8mi lety mi padly v řijnu jedny a o rok na to se VYTRATILY| druhé nakrmené včely , včelstvo.
Považuji přenos virových onemocnění a že jich je (izraelský virus chronické paralyzy včel )roztočem za více nebezpečné než vlastni škody způsobené roztočem.
J.B.

Před několika asi 8mi lety mi padly v řijnu jedny a o rok na to se VYTRATILY| druhé nakrmené včely , včelstvo.
Považuji přenos virových onemocnění a že jich je (izraelský virus chronické paralyzy včel )roztočem za více nebezpečné než vlastni škody způsobené roztočem.
J.B.
------

Takže asi 2002-2004.

To mě jich padla, nebo se zdecimovala víc jak polovina na melecitozu. To byl poměrně velký celorepublikový úhyn.
A prý i v oblaatech, kde o cement nikdy nezavadily a tam prý byl na vině VD. Ale byly náhrady za úhyny na cement, tak se o tom prý nemělo mluvit, aby do toho někdo nezačal šťourat.

2007 jsme měl taky velké úhyny - Gabon se u nás distribuoval až v polovině srpna.

Včelstva co přežívala - třeba i s virozou jsem dál nechával.

Je to skutečně svinstvo, některým nepohlo přidání oddělků atd. Ale těžko soudit, zda je VD jen oslabil, nebo to tam zavlekl. Byl to /2007/ velice vlhký a mizerný rok.

Takže dneska mám k chovu asi 3 včelstva co to sama přežila a daál dávají výnosy.
Ta včelstva byla slabá i když v nich nebyl žádný VD.
U mě doma mám změnou klimatu jedno vlhké a studené stanoviuště, druhé mi vyrobily zemdělci, co naně vyvezly starý hnůj atd a vzniklo tam "močál".
Stanoviště na slunci - třeba jen o 100 dál bez problémů, tam se včely dostaly do formy.


A v té době jsem tak trochu sledoval literaturu a nikde nebyl prokázán VD jako přímý "nosič", tedy jako u boreliozy a encefalytidy klíšťata.

Možná dnes jsou jiné informace.


Ale myslím si, že je to i o slekci a odolnosti. Jsou lidi co lehnou 5x za rok a vedle nich jiní co neví co je "chřipka" nebo rýma.


Karel

Osobně jsem se zvápenatění plodu zbavil ani nevím přesně jak ale převážně výměnou matky, matek.
Ptal jsem se na to Dr. Titěra jestli nemohou staré či starší matky nějak zanést půvedce houby vápenatění plodu na vajíčko či plod a bylo mi odpovězeno že matka to neroznáší.
Já tomu ale nevěřím protože po výměně matky ( i tiché, to je se stejnou nebo polovičně stejnou genetickou výbavou se včelstvo ozdraví.)

Byl jsem včera u včelařky hříbky a plisen okurková, bramborová jí bují okolo chaty, Včelařka která ma 4 včelstva v lese pod duby ve stínu u potoka a když vytáhla podložku ze dna jednoho ulu bylo tam vytaháno velké množství zvápenatěných kukel asi tak z poloviny plástu 39x24 za týden.Včelstvo nebylo silné našel, jsem novou pěknou tichou matku a nový ucelený plod tak jsem matku neměnili. Ostatní dvě včelstva byla v perfekt ním stavu a oddělek byl ucházející.

Máte někdo zkušenosti s vlhkými stanovišti v závislosti na vápenatění.

"To mě jich padla, nebo se zdecimovala víc jak polovina na melecitozu. To byl poměrně velký celorepublikový úhyn.
A prý i v oblaatech, kde o cement nikdy nezavadily a tam prý byl na vině VD. Ale byly náhrady za úhyny na cement, tak se o tom prý nemělo mluvit, aby do toho někdo nezačal šťourat.

2007 jsme měl taky velké úhyny - Gabon se u nás distribuoval až v polovině srpna.

Včelstva co přežívala - třeba i s virozou jsem dál nechával.

Je to skutečně svinstvo, některým nepohlo přidání oddělků atd. Ale těžko soudit, zda je VD jen oslabil, nebo to tam zavlekl. Byl to /2007/ velice vlhký a mizerný rok. "

Co jsem kdysi rozchovával včely systémem liní, to znamená systémem, kdy jsem v každém úlu nechal vychovat novou matku z plodu matky v tom úle, tak některá včelstva při takovém chovu po několika generacích matek jakoby začala degenerovat. Šla pomaleji do vývoje, v létě byla slabší, v počtu včel na zimu taky slabší, odběr krmiva na zimu byl pomalejší. Nechával jsme je, protože byly taky znatelně klidnější a v zadovácích s trochu slabším včelstvem tak byla snadnější manipulace a medu nebylo o moc méně. Tyto linie většinou skončily tím, že se z původního plodu nepovedlo odchovat novou matku, úspěšnost chovu matky z těchto včelstev byla horší než z těch silnějších a já jsem tak musel na výchovu matky dodat plod z jiného , silného včelstva, takže původní linie tím skončila a byla nahražena jinou. Případně jsme na ztrátu matky při odchovu nepřišel včas a včelstvo jsem musel zlikvidovat s trubčicemi. Asi dvoje tyto včelstva skončily tím, že všechno bylo v pořádku, ale někde v listopadu se včely vytratily komplet z úlu, zůstaly tam jen plásty se zásobami.

Bylo to v době, kdy roztoč tady ještě nebyl, i když se už ošetřovalo, takže varaózou to stoprocentně nebylo.

Dodnes nevím, čím to bylo, že ty linie tak zeslábly.
Jestli to bylo nějakou virovou nákazou, tak musela být extrémně málo infekční. Ve včelíně bylo jedno nářadí, měnily a přehazovaly se plásty, včely byly v úlové baterii , 5 včelstev vedle sebe na délce cca 2,10 metru a dvě řady nad sebou , výška baterie cca 1,20 metru, takže se jednotlivé včely stále zalétávaly a na konci léta byly brady včel kolem česen v podstatě spojité, takže včely mohly skrz ty brady cestovat z úlu do úlu. Přitom žádné známky infekce, divně se pohybující včely, mrtvý plod atd, jsem nezpozoval. Měly jen trochu víc mezerovitější plod než jiné a na jaře byly trošku víc náchylné k zvápenatění , objevovaly se dole na dně zvápenatěné kukly více než v jiných včelstvech, ale zase známky zvápenatění po 14 dnech, měsíci zmizely a už se neprojevovaly....
Nebo jstli to bylo nějakou genetickou degenerací....

co s medom ak je v nom citit ze je trochu skrystalizovany mam ho dat roztopit?

Máte někdo zkušenosti s vlhkými stanovišti v závislosti na vápenatění.
-----

Mám zkušenosti s vlhkým stanovištěm - viz ráno.

Kdysi - cca 10 let zpátky to byl problém všech vbčelařů okolo bez ohledu nma stanoviště. Možná to bylo celorepublikové.

Tak sjme pořídil Vigorky a bylo to lepší. Ne že plod nebyl napaden, ale včely nenechávaly v úle plod a vynášely to ven. Tam je nakažlivá až to šedozelené stadium.
Kromě Vigorek jsme měl i jiné ins a další matky, ale vždy od chovatelů co testovali čistící pud.

Vloni se to u jendho oddělku objevilůo, shdou okolností na nejsušším stanovišti:-)

Odchoval jsme z jeho plodu oddělek, uvidím jak se s tím vyrovná. Na tom samém stanovišti je dalších víc jak deset úlů, matky mnohdy sestry a problém nemají.

A tady dole u řeky ani na jednom ze 3 stanovišť zvápenatění nemám.

Takže si nymslím, že stanoviště jako takové, možná okolí, protože z něho si včely prý spory přinášejí. A pak vnímavost.

Kdybych neměl tolik starostí s cementem a začíná VD, tak bych vyzkoušel přemetení. MOžná že jakmile se zakontaminuje vnitřní prostředí úlu sporami, je třeba to řešit radikálně desinfekcí.

Možná jim tam bouchnu KM, i když jsou jinak hodné a nevím proč bych je měl trestat:-)

Karel

Já jsem zvápenatění moc pozornosti nevěnoval, pokud nebylo mimo "sezónu" v květnu a zvápenatěné kukly nebyly přímo v mezerovitém a nekvalitním plodu. Pokud bylo, řešil jsem to tím, že plod pro výchovu další matky jsem bral odjinud a ukončil tak linii.
Na vlhkém stanovišti, u mně obvykle hodně zastíněném stanovišti mně připadá, že tam bylo zvápenatění o trošku víc. Asi tím, že stěny a hlavně dno úlu byly vlhčí a spadlé kukly tak vytvářely více spor. Včely, pokud na dno později dosáhly, vlhké smetí taky o poznání hůře vynášely z úlu než suché smetí na suchém osluněném stanovišti. Nějaký velký rozdíl jsem ale nezaznamenal.

pokud taho máš metráky tak pastovat pokud jen kilo tak nechat být Kristalizace je zárukou kvality medua přirozený proces

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lukas <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: med
> Datum: 07.8.2011 13:53:48
> ----------------------------------------
> co s medom ak je v nom citit ze je trochu skrystalizovany mam ho dat
> roztopit?
>
>
>

Muzu se zeptat, co se mysli tou zarukou kvality? Jake medy krystalizuji a v jakem smyslu musi byt med nekvalitni, aby nekrystalizoval?
Petr

----- Reply message -----
From: Josef.Mensik/=/seznam.cz
To: <vcely/=/v.or.cz>
Subject: med
Date: Sun, Aug 7, 2011 4:23 pm


pokud taho máš metráky tak pastovat pokud jen kilo tak nechat být Kristalizace je zárukou kvality medua přirozený proces

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lukas <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: med
> Datum: 07.8.2011 13:53:48
> ----------------------------------------
> co s medom ak je v nom citit ze je trochu skrystalizovany mam ho dat
> roztopit?
>
>
>

nie mam ho 20 kg zhruba ako to vysvetlit zakaznikom dakujem

Nepovolené úpravy medu Jako je filtrování, přehřátí, přídavky škrobů, se dříve používaly k udržení tekutosti medu, jelikož si to nevědomý zákazník přeje. Filtrováním se med zbavuje přirozeně se vyskytujícího pylu. přehřívání ničí důležité enzymy v medu jenž vlastně dělají med medem. Škroby zvláště kukuřičné se stále používají k falšování medu. V Polsku lze také zakoupit Mayský med což je vlastně sirup z kukuřičného škrobu. Také se u nás vyrábějí různé sirupy z léčivých rostlin jako pampeliškový smrkový a td. které jsou nesprávně označovány jako med ale s medem nemají nic společného, je to cukrový macerát a vyznačují se tím , že nekrystalizují. Povolené úpravy medu jsou rozehřívání do 50°C (v krátké době začne zase krystalizovat) a pastováni, což je řízená krystalizace a vzniká tak jemná snadno roztíratelná pasta. Je to také ta nejšetrnější konzumní úprava.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: petr.danecek/=/gmail.com <petr.danecek/=/gmail.com>
> Předmět: Re: med
> Datum: 07.8.2011 17:17:46
> ----------------------------------------
> Muzu se zeptat, co se mysli tou zarukou kvality? Jake medy krystalizuji a v
> jakem smyslu musi byt med nekvalitni, aby nekrystalizoval?
> Petr
>
> ----- Reply message -----
> From: Josef.Mensik/=/seznam.cz
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Subject: med
> Date: Sun, Aug 7, 2011 4:23 pm
>
>
> pokud taho máš metráky tak pastovat pokud jen kilo tak nechat být Kristalizace
> je zárukou kvality medua přirozený proces
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: lukas <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: med
> > Datum: 07.8.2011 13:53:48
> > ----------------------------------------
> > co s medom ak je v nom citit ze je trochu skrystalizovany mam ho dat
> > roztopit?
> >
> >
> >
>
>
>

Chtěl bych požádat opomoc a radu.Po 48 letech včelaření jsem se rozhodl včelařit s polorámkami.Vše se děje jak jsem si poředstavoval ale musím vyřešit upravu 4 tyř rámkového medometu eventualně výměnu jeho koše tak aby bylo možné vytáčet více polorámků najednou.Je mezi námi někdo kdo by mě tento koš vyrobil.Předem děkuji za ochotu.

Zdravím,
jako začátečník i já měl letos tu čest se (poprvé) setkat s melicitózní snůškou. Mou radost z těžkých rámků po pár minutách "vytáčení" vystřídal šok. Na netu jsem okamžitě našel o co se jedná a také různé rady. Nemám přistroj na separaci medu a vosku, dát to včelám zpět, jsem již s jednou částí udělal, ale zalíbila se mi rada na konferenci, že z tohoto "medo/betonu" je dobré udělat medovinu. Pokoušel jsem se najít postup, jak na to (zejména, jak to dostat z rámků), ale konkrétní návod se mi najít nepodařilo. Poradí mi někdo? Budu rád i za odkazy na netu, ke kterým jsem se neprobojoval. Díky R

Melicitózu zpět včelám? To jako na zimu? To vůbec není dobrý nápad, požitelné to je tak na jaře nebo oddělkům. Jak dostat med z rámků na medovinu je jednoduchý, prostě to i s voskem uvař a nech vychladnout. Nebo dej rámky do termokomory a nastav na cca 60°C. Budeš mít tekutý med a nad ním koláč vosku (po vychladnutí). Ale mezi lidi to nedávej, mude to mít hodně HMF, leda tak na vaření.

------------ Původní zpráva ------------
Od: Radim <racer/=/email.cz>
Předmět: Medovina z melicit?zn?ho medu
Datum: 07.8.2011 19:59:50
----------------------------------------
Zdravím,
jako začátečník i já měl letos tu čest se (poprvé) setkat s melicitózní
snůškou. Mou radost z těžkých rámků po pár minutách "vytáčení" vystřídal
šok. Na netu jsem okamžitě našel o co se jedná a také různé rady. Nemám
přistroj na separaci medu a vosku, dát to včelám zpět, jsem již s jednou
částí udělal, ale zalíbila se mi rada na konferenci, že z tohoto
"medo/betonu" je dobré udělat medovinu. Pokoušel jsem se najít postup, jak
na to (zejména, jak to dostat z rámků), ale konkrétní návod se mi najít
nepodařilo. Poradí mi někdo? Budu rád i za odkazy na netu, ke kterým jsem
se neprobojoval. Díky R

http://medovevino.cz/cs/aktuality/


Karel

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Trafikant <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: medomed
> Datum: 07.8.2011 18:43:43
> ----------------------------------------
> Chtěl bych požádat opomoc a radu.Po 48 letech včelaření jsem se rozhodl
> včelařit s polorámkami.Vše se děje jak jsem si poředstavoval ale musím
> vyřešit upravu 4 tyř rámkového medometu eventualně výměnu jeho koše tak aby
> bylo možné vytáčet více polorámků najednou.Je mezi námi někdo kdo by mě
> tento koš vyrobil.Předem děkuji za ochotu.
>
>
>

vyzkoušel bych http://www.medomety-kovar.cz/

chtel bych se zeptat zda je jeste ted mozne provest vymenu matky ?

mam agresivni vcelstvo, ktere potrebuji zklidnit, nebo zlikvidovat bez naruseni sousi (pronasleduje mne na 40 metru, okamzite po otevreni utoci)

chci predejit i problemum se sousedy

měnit matky je téměř ideální na zimu, buď spojením s oddělkem nebo prostě starou vychytit a dát novou ve vejídací klícce, ale letos už se to nezmění a ještě začátkem příštího roku budou bodavé, je otázkou zda nené lepší včelstvo zlikvidovat (uzavřít a vysířit)


------------ Původní zpráva ------------
Od: Karel Vavra <e-mail/=/nezadan>
Předmět: vymena matky
Datum: 08.8.2011 03:51:12
----------------------------------------
chtel bych se zeptat zda je jeste ted mozne provest vymenu matky ?

mam agresivni vcelstvo, ktere potrebuji zklidnit, nebo zlikvidovat bez
naruseni sousi (pronasleduje mne na 40 metru, okamzite po otevreni utoci)

chci predejit i problemum se sousedy

V sobotu jsem sundal u včelstva, které mám na zahradě medník a vytočil med, který byl řídký, asi tak jako olej. Nevíte čím to může být?

"Muzu se zeptat, co se mysli tou zarukou kvality? Jake medy krystalizuji a v jakem smyslu musi byt med nekvalitni, aby nekrystalizoval?"

To je velice jednoduché. Půjdeš se podívat třeba na svatoondřejský trh, to je začátkem prosince a tam borec u stánku prodává dobře tekutý úplně průhledný med bez jakýchkoliv krystalků z louky nebo lesa nebo dokonce řepkový. Neboli jasně med rozpuštěný teplem a na 99 % rozpuštěný při takové teplotě, nad 50 st C, že je obvykle poškozený. Jedině akátový med má na začátku prosince nárok být bez zahřívání tekutý.
A jedině zahřívání a to co nejkratší dobu, pod 50 st C, med ovlivní jen přijatelně a potom takový med nebývá jasně průhledný, je sice tekutý, ale jsou v něm nerozpuštěné krystalky, takže je zakalený a velice rychle zase tuhne. Ale obvykle v měkkou hmotu dost podobnou pastovanému medu.
Ostatní nepovolené úpravy medu myslím běžný včelař používá zřídka.

..mozete popisat aj konkretnejsie info?Aky ul napr pouzivate a pod..k znizovaniu kvality medu ohladom vysokeho obsahu vody v mede by som ako negativne faktory oznacil tenkostenne ule,celosietove dna,a velke pocty nadstavkov na jedno vcelstvo..jednoducho povedane,vcely v takychto podmienkach nedokazu udrzat ci vytvorit vlhkost a teplotu potrebnu na vyrobu husteho medu v celom priestore ula..ak som znizil pocet mednikovych nadstavkov a vcely nahustil,tak bola prijatelna kvalita aj v uli s tenkymi stenami..jednoducho povedane,cim vacsi ul,tym lepsie zateplenie..ked sa bavime o obsahu vody v mede..inak vcelam sa darilo aj v tenkostennych,aj medu nosili pozehnane,ale casto bol v mojich podmienkach nepredajny..ludia ho povazovali za falsovany,riedeny vodou..hlavne ti,ktori boli zvyknuti na med kvalitny,husty..produkovany cele desatrocia tradicnym dvojpriestorovym vcelarenim..v minulom extremne vlhkom roku som mal obsah vody v jarnom mede cca 19perc.(system dadant,ako mednik 3nn 42x17)sused vcelariaci v 2priestorovych B-kach,zateplenych 16,5perc.Takze ja postupne tenke nadstavky menim za uteplene(plodiska uteplene mam).Z inych faktorov by som este vyzdvihol dazdive pocasie pocas znasky,u nas je na to hakliva najma slnecnica,ktora produkuje potom vodnatejsi nektar a vcelam sa moc nechce vyparovat ho az k 15-16perc.,ktore su bezne u slnecnicovych medov vprodukovanych v peknom suchsom pocasi..

"nie mam ho 20 kg zhruba ako to vysvetlit zakaznikom dakujem"

vysvětlit zákazníkům , ... snad takto...
V kvalitním medu je tak málo vody, že jeho přirozený stav jsou tuhé krystaly či krystalky a mezi nimi rozpuštěný med. Tekutý med je nestabilní stav, který vždy, kromě akátového medu, časem přejde na tuhý. A citlivost medu na teplotu je taková, že jeho rozehřátí do úplně tekutého stavu ho už částečně poznamená. Takže když už má být med úplně tekutý, ať si ho rozehřeje zákazník těsně před použitím, takhle se poškodí nejmíň.

Co se týká medu, pokud ho máš ještě tekutý, přelívej ho nebo míchej , tak jedenkrát za den, dva dny, dokud tekutý je. Nesmíš do něho zamixovat bublinky vzduchu. Jak přestane být tekutý a to míchání už je problém, nadávkuj ho do sklenic, a máš hotovo. Tím mícháním během tuhutí medu se rozbijí začínající vazby mezi krystaly a med už potom, i když ztuhne, bude obvykle měkký a dobře se bude z té sklenice dostávat i za studena.

"chtel bych se zeptat zda je jeste ted mozne provest vymenu matky ?
mam agresivni vcelstvo, ktere potrebuji zklidnit, nebo zlikvidovat bez naruseni sousi (pronasleduje mne na 40 metru, okamzite po otevreni utoci)
chci predejit i problemum se sousedy "


Jestli to spěchá, tak umělým rojem a usadit na mezistěny. Jestli se včely nemusí nutně zachovat, tak setřepat na zem a včely nechat vžebrat do okolních úlů.
Jestli to nespěchá, vyměnit matku v říjnu až listopadu, já to nedělám, ale jiní si to tady pochvalovali, původní divoké včely ale přežijou až do jara.

Jinak ale podle mých zkušeností hodně agresívní včely vyrábí včelař tím, v divočejších včelách se snaží pracovat co nejkratší dobu. Proto dělá rychlé pohyby, bouchá plásty, nástavky a nářadím, včely o to víc rozruší , ony si to nejméně 14 dní pamatují a jsou ještě divočejší, včelař se pak snaží s těmi včelami pracovat ještě rychleji a ještě víc bouchá.... A takhle se to stupňuje.....

"jako začátečník i já měl letos tu čest se (poprvé) setkat s melicitózní snůškou. Mou radost z těžkých rámků po pár minutách "vytáčení" vystřídal šok. Na netu jsem okamžitě našel o co se jedná a také různé rady. Nemám přistroj na separaci medu a vosku, dát to včelám zpět, jsem již s jednou částí udělal, ale zalíbila se mi rada na konferenci, že z tohoto "medo/betonu" je dobré udělat medovinu. Pokoušel jsem se najít postup, jak na to (zejména, jak to dostat z rámků), ale konkrétní návod se mi najít nepodařilo. Poradí mi někdo? Budu rád i za odkazy na netu, ke kterým jsem se neprobojoval. Díky R"

Dobré řešení myslím není.
Já jsem si udělal z kusu naostřeného plechu škrabku a plásty jsem zkoušel oškrabat. Jde to, ale je to strašná piplačka, nikdy se to nepovede oškrábat všechno a poškozuje to i mezistěnu plástů. A voští ze starších tmavších plástů barví do hněda a přidává tomu roztoku typickou příchuť. Ovšem po pravdě řečeno ne úplně nepříjemnou.

Myslím, že bych zvolil takovou variantu.
Plásty bych odvíčkoval a vytočil ty buňky, kde je tekutý a polotekutý med. Tuhý med bych vyškrábal. A poslední cca třetinu výšky buněk nechal tak a vyloužil máčením plástů ve vodě.

Nebo plásty přes zimu uložil. Na jaře seškrábal na medovinu. A mezistěnu se zbytkem buněk a tuhého medu v nich přidal včelám, aby med vybraly a buňky zase vytáhly.

"V sobotu jsem sundal u včelstva, které mám na zahradě medník a vytočil med, který byl řídký, asi tak jako olej. Nevíte čím to může být?"

Po poslední dva měsíce byla na severní Moravě prakticky pořád stoprocentní vlhkost a včelky tak nemohly med dostatečně zahustit.
Optimální řešení je mít aparaturu na zahuštění medu.
Jiné možnosti jsou med do cca 2 týdnů až 2 měsíců, podle toho, jak začne kvasit, zpracovat třeba na medovinu nebo na perník.....
Nebo , pokud je místo v mrazničce, nalít do sklenic a uchovávat za nízké teploty.
Nebo, ale to už je poměrně divoké, med nalít do sklenic a prostě zavařit. Nemám vyzkoušeno, přirozeně to zhoršuje kvalitu medu, ale na slazení horkého čaje či kafe a podobně by to snad zas tak nemuselo vadit.

Mám dotaz, má někdo zkušenosti s použitím svařovacích nerezových drátů na tyto účely? .
Mám možnost sehnat levně v kilovém množství metrové svařovací dráty na TIG 308L, které mají mít 20 % chromu a 10 % niklu, takže by na styk s potravinami by podle toho složení měly vyhovovat. Ale nikdy jsme ty dráty neměl v ruce, tak nevím jak jsou ty dráty tuhé a pevné a jako vypadá jejich povrch.

Útočnost je z velké části ovlivněna feromony matky
Já takový případ praktikuji takto
První den: Ovšem předpokládá to nástavkový úl, o pár metů dále odnesu nástavky se včelami dále na původní místo dám vystrojený nástavek. Do toho se vrátí právě ty létavky která útočí.
Druhyý den: Najdu v ůvodních nástavcích matku a zlikviduji
Za dva dny: vylámu matečníky a původní nástavky vrátím na místu. Přidám celý rezervní oddělek Včely se uklidní okamžitě po odstranění matky

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vymena matky
> Datum: 08.8.2011 10:16:30
> ----------------------------------------
> "chtel bych se zeptat zda je jeste ted mozne provest vymenu matky ?
> mam agresivni vcelstvo, ktere potrebuji zklidnit, nebo zlikvidovat bez
> naruseni sousi (pronasleduje mne na 40 metru, okamzite po otevreni utoci)
> chci predejit i problemum se sousedy "
>
>
> Jestli to spěchá, tak umělým rojem a usadit na mezistěny. Jestli se včely
> nemusí nutně zachovat, tak setřepat na zem a včely nechat vžebrat do
> okolních úlů.
> Jestli to nespěchá, vyměnit matku v říjnu až listopadu, já to nedělám, ale
> jiní si to tady pochvalovali, původní divoké včely ale přežijou až do jara.
>
> Jinak ale podle mých zkušeností hodně agresívní včely vyrábí včelař tím, v
> divočejších včelách se snaží pracovat co nejkratší dobu. Proto dělá rychlé
> pohyby, bouchá plásty, nástavky a nářadím, včely o to víc rozruší , ony si
> to nejméně 14 dní pamatují a jsou ještě divočejší, včelař se pak snaží s
> těmi včelami pracovat ještě rychleji a ještě víc bouchá.... A takhle se to
> stupňuje.....
>
>
>

Díky za vysvětlení.
Petr

On Sun, 2011-08-07 at 18:16 +0200, Josef.Mensik/=/seznam.cz wrote:
> Nepovolené úpravy medu Jako je filtrování, přehřátí, přídavky škrobů,
> se dříve používaly k udržení tekutosti medu, jelikož si to nevědomý
> zákazník přeje. Filtrováním se med zbavuje přirozeně se vyskytujícího
> pylu. přehřívání ničí důležité enzymy v medu jenž vlastně dělají med
> medem. Škroby zvláště kukuřičné se stále používají k falšování medu. V
> Polsku lze také zakoupit Mayský med což je vlastně sirup z kukuřičného
> škrobu. Také se u nás vyrábějí různé sirupy z léčivých rostlin jako
> pampeliškový smrkový a td. které jsou nesprávně označovány jako med
> ale s medem nemají nic společného, je to cukrový macerát a vyznačují se
> tím , že nekrystalizují. Povolené úpravy medu jsou rozehřívání do 50°C
> (v krátké době začne zase krystalizovat) a pastováni, což je řízená
> krystalizace a vzniká tak jemná snadno roztíratelná pasta. Je to také
> ta nejšetrnější konzumní úprava.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: petr.danecek/=/gmail.com <petr.danecek/=/gmail.com>
> > Předmět: Re: med
> > Datum: 07.8.2011 17:17:46
> > ----------------------------------------
> > Muzu se zeptat, co se mysli tou zarukou kvality? Jake medy krystalizuji a v
> > jakem smyslu musi byt med nekvalitni, aby nekrystalizoval?
> > Petr
> >
> > ----- Reply message -----
> > From: Josef.Mensik/=/seznam.cz
> > To: <vcely/=/v.or.cz>
> > Subject: med
> > Date: Sun, Aug 7, 2011 4:23 pm
> >
> >
> > pokud taho máš metráky tak pastovat pokud jen kilo tak nechat být Kristalizace
> > je zárukou kvality medua přirozený proces
> >
> > pepan
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: lukas <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: med
> > > Datum: 07.8.2011 13:53:48
> > > ----------------------------------------
> > > co s medom ak je v nom citit ze je trochu skrystalizovany mam ho dat
> > > roztopit?
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >

Me delal kolega rost na gril z nerez. svar. dratu na TIG. Vypadalo to dobre a hlavne je to funkcni. Dulezity bude prumer dratu, ktery chces pouzit. Jinak pevnost nerezi nic moc, houzevnata je ale dobre.

P.

Je to drát 1,2mm z nerozové oceli, nevím co chcete vědět víc...

------------ Původní zpráva ------------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Nerezov? sva?ovac? dr?ty na ko Re: medomed
Datum: 08.8.2011 10:43:18
----------------------------------------
Mám dotaz, má někdo zkušenosti s použitím svařovacích nerezových drátů na
tyto účely? .
Mám možnost sehnat levně v kilovém množství metrové svařovací dráty na TIG
308L, které mají mít 20 % chromu a 10 % niklu, takže by na styk s
potravinami by podle toho složení měly vyhovovat. Ale nikdy jsme ty dráty
neměl v ruce, tak nevím jak jsou ty dráty tuhé a pevné a jako vypadá jejich
povrch.

Ještě, abych se opravil, drát může být od 1,2 do asi 3 nebo 3,2mm, ale nečastěji se používá právě 1,2mm, záleží spíš na tom jak ten drát je tlustý a co z něj plánuješ

------------ Původní zpráva ------------
Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
Předmět: Re: Nerezov? sva?ovac? dr?ty na ko Re: medomed
Datum: 08.8.2011 11:11:12
----------------------------------------
Je to drát 1,2mm z nerozové oceli, nevím co chcete vědět víc...

To je také jeden z důvodů. Dalším důvodem je ta skutečnost že není snůška a létavky sedí doma. Také to může být dobou kdy se se včelami pracuje. Nejklidnější jsou po ránu a útočné začínají být odpoledne kdy se létavky již vracejí domů. Ty pak mají v náplni práce obranu.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vymena matky
> Datum: 08.8.2011 10:16:30
> ----------------------------------------
> "chtel bych se zeptat zda je jeste ted mozne provest vymenu matky ?
> mam agresivni vcelstvo, ktere potrebuji zklidnit, nebo zlikvidovat bez
> naruseni sousi (pronasleduje mne na 40 metru, okamzite po otevreni utoci)
> chci predejit i problemum se sousedy "
>
>
> Jestli to spěchá, tak umělým rojem a usadit na mezistěny. Jestli se včely
> nemusí nutně zachovat, tak setřepat na zem a včely nechat vžebrat do
> okolních úlů.
> Jestli to nespěchá, vyměnit matku v říjnu až listopadu, já to nedělám, ale
> jiní si to tady pochvalovali, původní divoké včely ale přežijou až do jara.
>
> Jinak ale podle mých zkušeností hodně agresívní včely vyrábí včelař tím, v
> divočejších včelách se snaží pracovat co nejkratší dobu. Proto dělá rychlé
> pohyby, bouchá plásty, nástavky a nářadím, včely o to víc rozruší , ony si
> to nejméně 14 dní pamatují a jsou ještě divočejší, včelař se pak snaží s
> těmi včelami pracovat ještě rychleji a ještě víc bouchá.... A takhle se to
> stupňuje.....
>
>
>

Vyššího obsah vody v medu v nástavkových úlech je vážný problém. Myslím, že jste vystihl podstatu: ve velkoprostorovém úlu jsou silná včelstva schopna donést více medu, než mohou hustě obsednout a efektivně zahustit. Podstatná je právě hustota obsednutí plástů a s tím související schopnost udežet optimální teplotní a vlhkostní režim v celém úlu. Obsah vody v zavíčkovaných zásobách může být v extrémním případě až kolem 24 %. U mě nepřipadá v úvahu návrat k dvouprostorovým úlům a také uteplení stěn řeší problém jen částečně. Domnívám se, že existuje i jiné řešení, jak odebrat z velkoprostorového tenkostěnného úlu hustý med, ale to zatím nebudu popisovat, protože to vyžaduje ještě další ověření v praxi. Pro včelaře s větším počtem včelstev je do budoucna nezbytné vybavit se zařízením na vysoušení medu mimo úl. Také je třeba se zamyslet, zda norma "Český med" s hranící 18 % vody není šitá na míru zastaralému dvouprostorovému včelaření a tedy z hlediska rozvoje moderního včelaření v našich podmínkách kontraproduktivní. V mých podmínkách (velkoprostorové úly, nárazové snůšky) nejčastěji vytočím medy s vlhkostí 18-19 %. Takové medy ještě samovolně nekvasí, ale normě český med již nevyhovují.
Broněk Gruna
------------------------------
Gusto:
..mozete popisat aj konkretnejsie info?Aky ul napr pouzivate a pod..k znizovaniu kvality medu ohladom vysokeho obsahu vody v mede by som ako negativne faktory oznacil tenkostenne ule,celosietove dna,a velke pocty nadstavkov na jedno vcelstvo..jednoducho povedane,vcely v takychto podmienkach nedokazu udrzat ci vytvorit vlhkost a teplotu potrebnu na vyrobu husteho medu v celom priestore ula..ak som znizil pocet mednikovych nadstavkov a vcely nahustil,tak bola prijatelna kvalita aj v uli s tenkymi stenami..jednoducho povedane,cim vacsi ul,tym lepsie zateplenie..ked sa bavime o obsahu vody v mede..inak vcelam sa darilo aj v tenkostennych,aj medu nosili pozehnane,ale casto bol v mojich podmienkach nepredajny..ludia ho povazovali za falsovany,riedeny vodou..hlavne ti,ktori boli zvyknuti na med kvalitny,husty..produkovany cele desatrocia tradicnym dvojpriestorovym vcelarenim..v minulom extremne vlhkom roku som mal obsah vody v jarnom mede cca 19perc.(system dadant,ako mednik 3nn 42x17)sused vcelariaci v 2priestorovych B-kach,zateplenych 16,5perc.Takze ja postupne tenke nadstavky menim za uteplene(plodiska uteplene mam).Z inych faktorov by som este vyzdvihol dazdive pocasie pocas znasky,u nas je na to hakliva najma slnecnica,ktora produkuje potom vodnatejsi nektar a vcelam sa moc nechce vyparovat ho az k 15-16perc.,ktore su bezne u slnecnicovych medov vprodukovanych v peknom suchsom pocasi..
---------------------------------
PetrO:
V sobotu jsem sundal u včelstva, které mám na zahradě medník a vytočil med, který byl řídký, asi tak jako olej. Nevíte čím to může být?

"Je to drát 1,2mm z nerozové oceli, nevím co chcete vědět víc..."

Třeba nějaké konkrétní zkušenosti s konkrétním materiálem....
http://www.now.cz/weld/materialy/nerezavejici%20oceli.htm

Ještě stojí za úvahu proč lpět na 18% normě Český med když bohatě stačí 20% norma EU stejně to dnešní zákazník nijak neřeší a nic mu to neříká. Dokud si to nebude moci nijak ověřit tak je to stejně jen záležitost naší vlastní cti.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ??dk? med
> Datum: 08.8.2011 12:40:01
> ----------------------------------------
> Vyššího obsah vody v medu v nástavkových úlech je vážný problém. Myslím, že
> jste vystihl podstatu: ve velkoprostorovém úlu jsou silná včelstva schopna
> donést více medu, než mohou hustě obsednout a efektivně zahustit. Podstatná
> je právě hustota obsednutí plástů a s tím související schopnost udežet
> optimální teplotní a vlhkostní režim v celém úlu. Obsah vody v
> zavíčkovaných zásobách může být v extrémním případě až kolem 24 %. U mě
> nepřipadá v úvahu návrat k dvouprostorovým úlům a také uteplení stěn řeší
> problém jen částečně. Domnívám se, že existuje i jiné řešení, jak odebrat z
> velkoprostorového tenkostěnného úlu hustý med, ale to zatím nebudu
> popisovat, protože to vyžaduje ještě další ověření v praxi. Pro včelaře s
> větším počtem včelstev je do budoucna nezbytné vybavit se zařízením na
> vysoušení medu mimo úl. Také je třeba se zamyslet, zda norma "Český med" s
> hranící 18 % vody není šitá na míru zastaralému dvouprostorovému včelaření
> a tedy z hlediska rozvoje moderního včelaření v našich podmínkách
> kontraproduktivní. V mých podmínkách (velkoprostorové úly, nárazové snůšky)
> nejčastěji vytočím medy s vlhkostí 18-19 %. Takové medy ještě samovolně
> nekvasí, ale normě český med již nevyhovují.
> Broněk Gruna
> ------------------------------
> Gusto:
> .mozete popisat aj konkretnejsie info?Aky ul napr pouzivate a pod..k
> znizovaniu kvality medu ohladom vysokeho obsahu vody v mede by som ako
> negativne faktory oznacil tenkostenne ule,celosietove dna,a velke pocty
> nadstavkov na jedno vcelstvo..jednoducho povedane,vcely v takychto
> podmienkach nedokazu udrzat ci vytvorit vlhkost a teplotu potrebnu na
> vyrobu husteho medu v celom priestore ula..ak som znizil pocet mednikovych
> nadstavkov a vcely nahustil,tak bola prijatelna kvalita aj v uli s tenkymi
> stenami..jednoducho povedane,cim vacsi ul,tym lepsie zateplenie..ked sa
> bavime o obsahu vody v mede..inak vcelam sa darilo aj v tenkostennych,aj
> medu nosili pozehnane,ale casto bol v mojich podmienkach nepredajny..ludia
> ho povazovali za falsovany,riedeny vodou..hlavne ti,ktori boli zvyknuti na
> med kvalitny,husty..produkovany cele desatrocia tradicnym dvojpriestorovym
> vcelarenim..v minulom extremne vlhkom roku som mal obsah vody v jarnom mede
> cca 19perc.(system dadant,ako mednik 3nn 42x17)sused vcelariaci v
> 2priestorovych B-kach,zateplenych 16,5perc.Takze ja postupne tenke
> nadstavky menim za uteplene(plodiska uteplene mam).Z inych faktorov by som
> este vyzdvihol dazdive pocasie pocas znasky,u nas je na to hakliva najma
> slnecnica,ktora produkuje potom vodnatejsi nektar a vcelam sa moc nechce
> vyparovat ho az k 15-16perc.,ktore su bezne u slnecnicovych medov
> vprodukovanych v peknom suchsom pocasi..
> ---------------------------------
> PetrO:
> V sobotu jsem sundal u včelstva, které mám na zahradě medník a vytočil med,
> který byl řídký, asi tak jako olej. Nevíte čím to může být?
>
>
>

..cesku a slovensku normu by som nemenil..staci ze mame kopu benevolentnych europskych noriem,usitych lobistickymi skupinami..vid.napr.obsah vody ci hmf v mede..pasterizacia medu je u velkospracovatelov na slovensku bezna prax..zakaznikov nezaujima ci med splna nejaku normu,ked im ho predate riedky ako sirup..ja mam len 40 vcelstiev,tak idem cestou zateplenia,prip.zmensenia uloveho prostrdia(samozrejme nie na 2priestorove)pre vacsich vcelarov majucich vcelarstva vybavene tenkostennymi ulmi sa mi zda schodnejsia cesta vysusovania medu,ako p.Gruna spomina..videl som viac sposobov,aj nejake sam vyskusal,fungovali,ale nezdaju sa mi koser voci zakaznikom..vlastne len stroj od talianskej legy sa mi zda ok..Ked napr fukate par hod teply ci horuci vzduch do tenkej vrstvy medu,tak buket a aromy idu prec,nehovoriac o tom ze mate vlastne medovu cisticku vzduchu-vzduch v miestnosti x-krat prezeniete medom a vsetok prach sa don nachyta..a na etikete sa tym asi tiez nikto chvalit nebude,ze med umelo dosusovany..:-)ono,nakoniec zakaznici vlastne rozhodnu,co je este pre nich prijatelne a co uz nie..ku mne preslo viac zakaznikov od priatelov langstrotharov,aj ked som si to moc nezelal,lebo s medom nestiham:-)

Co takhle foukat teplý vzduch do plástů s medem ještě před vytočením? Zkoušel to někdo, dá se tím zahušťovat?

Tak u me to bude asi u tohu rostu spise ten prumer 3 nebo 3,2 mm.

P.

Tak to mám odzkoušeno a mám jasno. Jak jsem dříve psal svůj ometač jsem dovybavil regulací otáček od 0 do max a to mu velmi pomohlo, ale mám na něj ještě razantnější názor než Pepa Křapka. Je to krám a hračka, kterou velmi rád někomu daruji za cenu použitého materiálu. Je to s ním sice lepší než otřásat rukama, ale proti fungujícím výkluzům slabota. Dokonce i moje milovaná má na to stejný názor a to už je co říct!!! Dotáčel jsem s oběma zařízeními včelnice a mohl porovnávat. Výkluzy jsou daleko lepší rychlejší a v dobách slídících a protivných včel to jde bez ochr. pomůcek a žihadel. Takže s ometačem definitivně končím a jdu dodělávat výkluzy, aby byly na celou včelnici. Zdraví R. Stonjek

Pamatujete se na tu pohodu, když nebyly refraktometry? Teď nám hranice kolem 20 a více % zvl na řepce umí připravit nejednu bezesnou noc.Vysušování pouze teplým vzduchem považuji za dost neúčinné, protože by teplý vzduch s vysokým obsahem par musel být nahrazen studeným s nízkým obsahem a kde ho chcete sehnat v parném létě? Jediné řešení je investovat a pořídit si vysoušeč, který začíná asi od 5 000 Kč. Pak stačí si z polystyrenu udělat nějaký box na nějaké trámky postavit medníky a větrákem tam honit vzduch a mít zapojen vysoušeč. Ten prostor vyhřeje, tím se zvýší účinnost a myslím, že přes noc by mohlo dojít k podstatnému snížení obsahu H20. Je to ale pracné a tak trochu teoretické, nikdy jsem to nezkoušel, ale jsem připraven. Raději ať elektroměr pěje píseň práce, než jarní med lít do kanálu. V podstatě stačí po sklizni mít ve skladu zapnut vysoušeč asi 2 měsíce. Vlhkost medu se sníží v plastových vědrech stojících na sobě asi o 3%/vyzkoušeno u sebe/. V podstatě to nechápu, ale je to tak.Jinak v Dole vydali o vysoušení/maturizaci/ medu brožurku, která pro základní orientaci v problému bohatě stačí. Jen s výrobou tam asi zbytečně 5 x vyobrazené míchací nádoby /kresba/ bych nepospíchal, nikde zatím v provozu není, zkušenosti nulové a je to takové hodně teoretické. Rád bych se ale mýlil. Zdraví R. Stonjek

PetrO (193.86.67.4) --- 8. 8. 2011
řídký med
V sobotu jsem sundal u včelstva, které mám na zahradě medník a vytočil med, který byl řídký, asi tak jako olej. Nevíte čím to může být?

........
Asi je snůška a je v něm voda. Tak to chce brát jen zralý. Stačí test trhem a vybírat jen ten rámek, který nestříká. Stačí jeden z deseti nezralý a med je jak píšete: "jako olej"._gp_

Ja jsem ted tocil lipu. Vetsinou plasty do poloviny zavickovane, nektere i cele zavickovane. Vysledek kdyz jsem to nechal stat v barelu ( 40 kg) tak na povrchu po tydnu odstati - mnozstvi vody 21 %.. Po rozmichani 20 %.
V nedeli jsem dal dva barely- bez deklu do tepelne komory a nastavil 37 st. - trikrat denne micham- protoze na povrchu evidentne med vylozene zasycha. Po 36 hodinach jsem po rozmichani na hodnote 19 %, takze 1 % dole. Necham to jeste dva dny a bude to kolem 18-18,5 % a to musi stacit.

P.

Souhlasím, já jsem do ometače nešel vůbec. Bylo mi jasné, že pokud budu brát každý rámek do rukou, tak to nijak lepší než smetáček nebude. Výkluzy a vyfukování, dvě efektivní varianty. Ale ty výkluzy mají výhodu, že to jde bez loupeže. Podstavování i odebírání nástavků.

Aleš M.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: ometa? versus v?kluzy
> Datum: 08.8.2011 22:24:01
> ----------------------------------------
> Tak to mám odzkoušeno a mám jasno. Jak jsem dříve psal svůj ometač jsem
> dovybavil regulací otáček od 0 do max a to mu velmi pomohlo, ale mám na něj
> ještě razantnější názor než Pepa Křapka. Je to krám a hračka, kterou velmi
> rád někomu daruji za cenu použitého materiálu. Je to s ním sice lepší než
> otřásat rukama, ale proti fungujícím výkluzům slabota. Dokonce i moje
> milovaná má na to stejný názor a to už je co říct!!! Dotáčel jsem s oběma
> zařízeními včelnice a mohl porovnávat. Výkluzy jsou daleko lepší rychlejší
> a v dobách slídících a protivných včel to jde bez ochr. pomůcek a žihadel.
> Takže s ometačem definitivně končím a jdu dodělávat výkluzy, aby byly na
> celou včelnici. Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Může mi někdo popsat situaci když mu zkvasil med?

Mně jen jednou ale to mi nezkvasil med ale voda na medu :když jsem začínal včelařit a umytou okurkovou sklenici jsem jen otočil a vylil a nenechal zcela vyschnout.
Zůstala v ní kapka vody asi tak 10 kapek. po nalití medu vystoupali na povrch a asi za 10 dní povrch medu kvasil,sebral jsem asi 2 cm z povrchu ale celé to smrdělo kvašením tak jsem to dal vybrat do včel a znovu vytočil.

Další zkušenost s řídkým medem jsem měl asi před 20ti lety ve výkupu kde jsem dával agátový med a byl řídký, vrátili mi ho konev a tak jsem ho rozlil do 1kg sklenic a nechal pro rodinu a přátele, agát byl tekutý a čirý skoro rok a protože to byl skoro čistý agát, byl to jeden z nejlepších medů co jsem kdy měl.Ještě že mi ho vrátili, tak jsem se dozvěděl o jeho dobré kvalitě.
Jedinnou nevýhodou řídkého medu je že ho na lžíčce při slazení zůstane méně a musíte do sklenice sáhnout více krát ( samozřejmě podle toho kolik sladíte)
Ostatní diskuze, o řídkém medu, refraktometry jsou jen obchodní reklamní kroky obchodníků a překupníků medu.
Včely si přece nebudou víčkovat řídký med který jim v zimě zkvasí a bude jim kapat do sezení.
J.B.

Rovnez souhlasim,

kdyz to mam ke vcelam do 5 km a na stanovisti vice jak cca 10 vcelstev, tak vykluzy vitezi. Pokud to mam km treba 35-40, tak vitezi ometac. Kdyz zapocitam naklady na jednu cestu navic a cas ztraveny na ceste, tak vyhrava ometac.
Jo a jeste je dulezita vec, aby byl rok na med jako tento, loni jsem vykluzy nevytahl. Musel jsem stahnout vcely jen na dva nastavky a tocil med vzdy jen z druheho nastavku od zadu.
Letos se mi ometac pokazil, tak jsem delal jedno medobrani bez nej, nez jsem jej opravil. Reknu vam, priste je lepsi odlozit medobrani a opravit ometac a pak teprve zacit s vytacenim. U par vcelstev neni smetacek problem, ale jak ometete denne 250-300 ramku, tak jste stastny, ze ometac nekdo vymyslel.

P.

"Může mi někdo popsat situaci když mu zkvasil med? "

Dříve to zas tak nebylo vzácné.
Tuhý med, obvykle skladovaný bez problémů víc let, v hodní vrstvě, řádově centimetry, zbělal a začal zvětšovat svůj objem a vylézat ze sklenice, jak v něm kvašením vnikaly bublinky. Obvykle ale, co pamatuji, kvasinky měly příjemnou kvasnou chuť, takže to bylo do čaje nebo tak podobně spíš zpestření než problém.
Tekutý řídký med dneska začíná kvasit už hned po vytočení, neustále se na něm vytváří pěna a ta když se odebere, vytváří se další.
Kromě absorbce vzdušné vlhkosti má zřejmě vliv to, že kvasinky při kvašení dělají z cukrů nejen alkohol, ale i vodu a ta zřejmě med dále ředí a urychluje tak to kvašení.

Mojí nejčerstvější zkušeností se stalo jedno žihadlo do očního víčka. To tak nešťastně, že to bylo v právě nejmenším místě a prošlo až do oční bulvy. Tu bolest si sni neumíte představit. Já jsem to s klidem přešel. Za dva dny, kdy velmi slabý otok přešel začalo nové peklo. oční lékař krom poškozené rohovky nedokázal nic najít Dostal jsem léky a jel domů. do večera se situace tak strašně zhoršila že jsem zase skončil ve špitále a tam lékařka po dlouhém hledání našla ve víčku hrot zalomeného žihadla. Dnes již na to oko chvála Bohu jakžtakž vidím a proto se hned o tu nemilou zkušenost s vámi dělím. UŽ VÍM NA CO JE KUKLA DOBRÁ I KDYŽ JSEM NA VČELÍ JED IMUNNÍ A KUKLA JEN PŘEKÁŽELA. B-)

"Dnes již na to oko chvála Bohu jakžtakž vidím a proto se hned o tu nemilou zkušenost s vámi dělím. UŽ VÍM NA CO JE KUKLA DOBRÁ I KDYŽ JSEM NA VČELÍ JED IMUNNÍ A KUKLA JEN PŘEKÁŽELA. B-)"

Přesně tak, to je ono.

Dobrý den,

slyšel jsem,že je výborná zlatá samolepicí folie.....
Poradí mi někdo?
Viděl jsem ji na e-shopu www.tapety-folie.cz za skvělou cenu, šíře 45cm/1m 89KČ,šíře 90cm/1m 178Kč

Děkuji za odpověď.
Hečko

Polašek :Tekutý řídký med dneska začíná kvasit už hned po vytočení, neustále se na něm vytváří pěna a ta když se odebere, vytváří se další.
Kromě absorbce vzdušné vlhkosti má zřejmě vliv to, že kvasinky při kvašení dělají z cukrů nejen alkohol, ale i vodu a ta zřejmě med dále ředí a urychluje tak to kvašení.

Burgel: Já takovou zkušenost nemám, nevím sice procento obsahu vody ale nikdy mi med v konvi nebo sklenici nezkvasil, samozřejmě že jsou zavřené a med uvnitř nemůže nasávat vlhkost.
Zkvasily mi plásty s medem umístěné ve vlhkém sklepě které natáhly vlhkost.
Jinak protože jste se ozval jen vy ostatním asdi také med ve skle a pod.... nekvasí.
J.B.

Po zakrmeni vcelstev se situace v nejagresivnejsim uklidnila, ale ted jsou agresivni letavky ve vsech peti dalsich.

Startuji ihned po otevreni skviry nastavku (10-15 vcel, s pronasledovanim na 40 metru od ulu) a nejsem v podstate schopen provest ani krmeni, ani jakoukoliv prohlidku plodu, nebo zasob. (provadim kontrolu vecer od 19-21 v chladu)

Jak mohu provadet leceni, nebo kontrolu oddelku bez ujmy na zdravi ?

Chyba je asi už i v době provádění prohlídky - útočné létavky jsou "doma".
Lépe je využít dobu, kdy létají. Jinak - co ochranné pomůcky? (kukla nebo
klobouk, rukavice, případně kombinéza...).
S pozdravem
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Karel Vavra
Sent: Wednesday, August 10, 2011 11:58 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: divoka vcelstva, zacatecnik

Po zakrmeni vcelstev se situace v nejagresivnejsim uklidnila, ale ted jsou
agresivni letavky ve vsech peti dalsich.

Startuji ihned po otevreni skviry nastavku (10-15 vcel, s pronasledovanim
na 40 metru od ulu) a nejsem v podstate schopen provest ani krmeni, ani
jakoukoliv prohlidku plodu, nebo zasob. (provadim kontrolu vecer od 19-21 v
chladu)

Jak mohu provadet leceni, nebo kontrolu oddelku bez ujmy na zdravi ?

Lézt do včel takhle pozdě a v tomhle období je samo o sobě velice nerozumné. Prohlídky směrujte do slunečných dní a ideálně od 10 do 17hod. Teď když je pořád pod mrakem a zima, natož takhle večer, to prostě naštve i nejklidnější včelstva. Taky včely pořádně zakuřte, ne jen lehce jako po zbytek roku, budou mít pak jiné starosti než vetřelce...


------------ Původní zpráva ------------
Od: Karel Vavra <e-mail/=/nezadan>
Předmět: divoka vcelstva, zacatecnik
Datum: 10.8.2011 11:59:41
----------------------------------------
Po zakrmeni vcelstev se situace v nejagresivnejsim uklidnila, ale ted jsou
agresivni letavky ve vsech peti dalsich.

Startuji ihned po otevreni skviry nastavku (10-15 vcel, s pronasledovanim
na 40 metru od ulu) a nejsem v podstate schopen provest ani krmeni, ani
jakoukoliv prohlidku plodu, nebo zasob. (provadim kontrolu vecer od 19-21 v
chladu)

Jak mohu provadet leceni, nebo kontrolu oddelku bez ujmy na zdravi ?

"Po zakrmeni vcelstev se situace v nejagresivnejsim uklidnila, ale ted jsou agresivni letavky ve vsech peti dalsich.

Startuji ihned po otevreni skviry nastavku (10-15 vcel, s pronasledovanim na 40 metru od ulu) a nejsem v podstate schopen provest ani krmeni, ani jakoukoliv prohlidku plodu, nebo zasob. (provadim kontrolu vecer od 19-21 v chladu)

Jak mohu provadet leceni, nebo kontrolu oddelku bez ujmy na zdravi ? "

Předpokládám, že to, že máš provádět kontrolu včelstev v 19 - 21 večer a ještě v chladnu ti řekl nějaký šprýmař. Otvírat včely v tuto dobu a ještě za chladu a navíc pravidelně na prohlídky plodu znamená si z jakýchkoliv včel vypěstovat vždy superdivoké nervózní včely.
Zásahy do včelstev, zejména prohlídka plodu se dělá zásadně přes den. Nesmí být zásadně před deštěm, v dešti, v bouřce, ale taky nesmí být příliš větrno ani nesmí být třeba nejteplejší den měsíce. Má být takové optimální střední počasí, co se týká slunce, tepla, vlhkosti, větru.... Práce se včelami musí být opatrná, v blízkosti úlu se nesmí s ničím bouchat, dupat, při otevřeném úlu se nesmí dělat rychlé pohyby, veškerá práce musí být rozvážná. Až se ti povede v optimální dobu včely otevřít, půl hodiny, hodinu v nich pracovat a přitom bez útoků včel, můžeš postupně tu práci zrychlovat a tak šetřit čas a stíhat postupně čim dál víc včelstev. Postupně, jak se to buděš učit, taky můžeš rozšiřovat dobu, ve kterou budeš pracovat ve včelstvech , až nakonec budeš moct pracovat ve včelách hned od rána až po pomalu západ slunce a za každého počasí kromě deště a bouřky, ale musí to být vždy tak, aby se včely nerozzuřily a nevytvářely se tak z mírných divoké včely.
Co se týká současné situace, včely jsou už pravděpodobně rozzuřené a vytočené, takže proto hned útočí a takové pravděpodobně zůstanou ještě nějaký měsíc. Pro klid při práce se včelami je třeba se pořádně chránit, kvalitní kukla nebo klobouk, kvalitní vícevrstevný oděv s rukávy uzavřenými gumičkami, kvalitní rukavice. Je to dost zásadní věc, protože pokud při práci se včelami schytneš každých 5 minut pár žihadel, pravděpodobně nebudeš moct pracovat klidně a rozvážně, včely tím budeš ještě víc vytáčet, budou ještě víc bodat, budeš pracovat ještě méně klidně a rozvážně.... Poslední slovo obvykle mívají včely, pokud nemáš ulitý z vojny kompletní protichemický oblek typu atombordel nebo něco podobného.....


Co se týká krmení, nemusí se kvůli tomu otvírat úly. Já v tuto dobu, pokud krmím, mám muší silonovou síťovinu napnutou připínáky na nástavek. Takže můžu přijít klidně kdykoliv v noci, přes tu síťovinu nalít včelám cukr do krmítka a vůbec s nima nepřijdu do styku. Akorát jsem zaznamenal, že když bylo v noci současně sucho, horko a trošku větrno a ještě jasný úplněk, stačilo jen přijít ke včelám a zašplouchat roztokem a včelky začaly v malé míře vyletovat i za svitu měsíce. Ale to nejspíš nebyly útoky. V takovém případě je nutné pracovat rychle, tiše a pokud možno bez baterky.
Síťovina je zateplena igelitem, aby nešla vlhkost z zpracovávaného roztoku do uteplivky a potom filcovou uteplivkou.

Co se týká léčení, pokud už nebudeš včely pokoušet prohlídkami v 9 hodin večer a normálně je nakrmíš, nejspíš se do října uklidní. Uklidněné včely, když ojediněle k večeru nebo i dokonce potmě otevřeš úl, útočí až za takovou minutu nebo některé někdy dokonce až za několik minut. Pokud to léčení ve dne připravíš, takže potom jen otevřeš úl, strčíš tam knot a hned zavřeš, včelky útoky nestihnou....

ŠPATNĚ VYSVĚTLENÉ RADY: tím chladem je míněna raní doba od úsvitu tak do 11 hodin ráno. od 4 hodiny odpolední až do úsvitu jsou zase divoké. Kolem poledne kdy je slunce v zenitu tak včely omezují let a to se projevuje také větší obranou

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: divoka vcelstva, zacatecnik
> Datum: 10.8.2011 12:17:50
> ----------------------------------------
> Chyba je asi už i v době provádění prohlídky - útočné létavky jsou "doma".
> Lépe je využít dobu, kdy létají. Jinak - co ochranné pomůcky? (kukla nebo
> klobouk, rukavice, případně kombinéza...).
> S pozdravem
> Petr.
>
> -----Původní zpráva-----
> From: Karel Vavra
> Sent: Wednesday, August 10, 2011 11:58 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: divoka vcelstva, zacatecnik
>
> Po zakrmeni vcelstev se situace v nejagresivnejsim uklidnila, ale ted jsou
> agresivni letavky ve vsech peti dalsich.
>
> Startuji ihned po otevreni skviry nastavku (10-15 vcel, s pronasledovanim
> na 40 metru od ulu) a nejsem v podstate schopen provest ani krmeni, ani
> jakoukoliv prohlidku plodu, nebo zasob. (provadim kontrolu vecer od 19-21 v
> chladu)
>
> Jak mohu provadet leceni, nebo kontrolu oddelku bez ujmy na zdravi ?
>
>
>
>

bohuzel nemam cas a moznost chodit ke vcelam v idealnim case, velka vzdalenost

takze mi zbyva jen vecer, nebo brzke rano pred 8 hodinou, nebo vikendy

zkusim trik se sitovinou i zmenu casu a dam vedet

To bych to už raději nechal na ty víkendy - jako "víkendový" včelař zdaleka
nebudete sám. Protože cvičit si včeličky na útočné bestie skutečně není
něco, co by vedlo ke spokojenému zájmovému včelaření... :-)
S pozdravem
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Karel Vavra
Sent: Wednesday, August 10, 2011 4:31 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: divoka vcelstva, zacatecnik

bohuzel nemam cas a moznost chodit ke vcelam v idealnim case, velka
vzdalenost

takze mi zbyva jen vecer, nebo brzke rano pred 8 hodinou, nebo vikendy

zkusim trik se sitovinou i zmenu casu a dam vedet

Běžné prohlídky a práce ve včelstvu opravdu nechte na ty víkendy A na krmení je zase lepší ten večer aby včely přilákané vůní krmení nebyly vyloupeny. Ten trik s tou síťovinou je výborný. přes kbelík se dá laťka, aby včely mohly do vnitř, a na ni jakákoliv síťovina její okraj se dá pod krmný nástavek a je vystaráno

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: divoka vcelstva, zacatecnik
> Datum: 10.8.2011 17:49:55
> ----------------------------------------
> To bych to už raději nechal na ty víkendy - jako "víkendový" včelař zdaleka
> nebudete sám. Protože cvičit si včeličky na útočné bestie skutečně není
> něco, co by vedlo ke spokojenému zájmovému včelaření... :-)
> S pozdravem
> Petr.
>
> -----Původní zpráva-----
> From: Karel Vavra
> Sent: Wednesday, August 10, 2011 4:31 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: divoka vcelstva, zacatecnik
>
> bohuzel nemam cas a moznost chodit ke vcelam v idealnim case, velka
> vzdalenost
>
> takze mi zbyva jen vecer, nebo brzke rano pred 8 hodinou, nebo vikendy
>
> zkusim trik se sitovinou i zmenu casu a dam vedet
>
>
>
>

Mám dojem že se jedná o podobný případ jako jsem zažil asi před 4mi dny kdy jsem šel příteli vypomoci se včelami.
Jeho žena včelaří již asi 10 let tak mi požádal o matku protože jendy včely mají vápenatění plodu,pak si to rozmysleli že ať přinesu 4 matky pro všechjny jejích včelstva. To jsem samozřejmě odmítl protože v začátečníka měnit najednou 4 matky je nesmysl.
Kvůli tomu toto nepíši .
Že tedy jdeme do včel a začali se oblékat do bílého a zavazovat zápěstí a kotníky a co že chci já.
Jerstliže jsem řekl že nic, vnutili mi kuklu.
Včelstva byla zcela normální. Oni sice do včel foukli dým ale nedostatečně, nepočkali.
To že existují feromony které včely ovládají neví. horší je že to neví asi většina začátečníků, koresponduji se začátečníkem který si má přijet pro oddělky a napíši mu at si vezme do auta rabuš a kuřák a on mi odepíše že kuřák nemá že má hodné včely.
Pojmenoval jsem jim je feromon "bojím, bojím" který včely po fouknutí začnou vylučovat a zapomenou na obranu, že nesmí nefoukat a nechat převládnout feromon "husitský, hr na ně" kdy pak mají včely na kotnících i za manžetami.
Dvě včelatva byla hladová a dvě ulitá medem a matky neměly kde klást.
Nevěřili vlastním očim jak mají klidné včely když se s nimi klidně pracuje a sem tam to fouknutí. A to jsme byli až dole protože tam byl med který nevytočili "protože nebyl zavíčkovaný."
J.B.

"Včelstva byla zcela normální. Oni sice do včel foukli dým ale nedostatečně, nepočkali.
To že existují feromony které včely ovládají neví. horší je že to neví asi většina začátečníků, koresponduji se začátečníkem který si má přijet pro oddělky a napíši mu at si vezme do auta rabuš a kuřák a on mi odepíše že kuřák nemá že má hodné včely.
Pojmenoval jsem jim je feromon "bojím, bojím" který včely po fouknutí začnou vylučovat a zapomenou na obranu, že nesmí nefoukat a nechat převládnout feromon "husitský, hr na ně" kdy pak mají včely na kotnících i za manžetami.
Dvě včelatva byla hladová a dvě ulitá medem a matky neměly kde klást.
Nevěřili vlastním očim jak mají klidné včely když se s nimi klidně pracuje a sem tam to fouknutí. A to jsme byli až dole protože tam byl med který nevytočili "protože nebyl zavíčkovaný." "

To je ono, s tou divokostí....

Teď s nástavkovými úly umístěnými venku to tak nevypadá, ale když jsem měl zadováky uvnitř v kočovném včelíně, tak stačilo sundat zadní okýnko, z plodiště, a už často bylo jasné, jak to se včelami je. Ono taky posezení při práci v zadováku v podstatě nutí si k těm včelám přičichnout a uvnitř žádný větřík, který by to odfoukával, není.
Z těch divokých včel byl ten feromon útočnosti jasně cítit. Taková jakoby trochu banánová vůně....Jinak ho vylučuje každá včela, která chce bodnout nebo bodla. Včela, která bodla a měla štěstí, že se jí žihadlo vytrhlo tak, že neuhynula a dále lítá, zřídka se to stává, potom lítá jak splašená a značkuje tím feromonem včelaře....
Zkrátka stačilo otevřít zadní okýnko zadováku a ucítit ten feromon a to si člověk řekl A jéje, to zas bude práce s takovýma včelama.... A to se potom foukal kouř do včel ještě víc než normálně, se včelami se zacházelo ještě opatrněji než normálně.... A ono to někdy fungovalo, kromě pár skutečně rozzuřených včelek, které v případě štěstí vyplýtvaly svoje žihadla na umolousaný rukáv, nešly do hloubky, nezavrtaly se pod plášť a jiný oděv, až se dostaly ke kůži, se jinak povedlo včely udržet v klidu. Někdy se to nepovedlo ...
Někdy jsem otevřel včely,feromon útočnosti nebylo cítit, tak jsem se včelami nezacházel tak opatrně a najednou se rozhlídnu, práce v polovině a včely rozdivočené a útočné.... Obvykle jsem pak vylezl ven a ono se zrovna venku zkazilo počasí.... nebo koukám, slunce je venku těsně nad obzorem..... někdy to ale bylo jen tím, že jsem příliš spěchal a nedával si pozor.

Ideální bylo, když se otevřel úl a po nějaké době , nejdřív tak deseti minutách, včelky v tom otevřeném úle začaly intenzívně větrat. To už bylo jasné, že co se týká divokosti, je práce v pohodě, když včely v úlu při rozebírání větrají, zabývají se samy sebou a včelaře a jeho práci vůbec nevnímají a kromě náhodou přimáčknuté včelky tudíž neútočí. To je pak úplně optimální stav. Vadilo akorát, že včelky potom šly za proudem toho vzduchu se svou vůní a kolikrát vylezly z plástů a nahromadily se někde , bylo potom třeba je kouřem a smetáčkem trochu zatlačit zpátky, aby se při skládání plástů či nástavků zbytečně moc včelek nepomačkalo.

Když včely větrají, to je pak krásná práce se včelami,když ještě se dělá tak, že se člověk dostane do toho proudu vzduchu , co včely z úlu foukají. U zadováků byl člověk při práci automaticky tím vzduchem ofukován, za horka propocený oděv to někdy chladilo jako silný větrák, u nástavků už automatické ofukování není, včelař je úplně někde jinde než případný vyfukovaný proud vzduchu. V tom proudu vzduchu je přímo cítít ta vůně toho včelstva, u každého včelstva trochu jiná, obvykle jakoby trochu kopřivová, jako by ten vzduch průchodem přes včelstvo ztratil všechny škodlivé ionty a naopak tam byly přidány jakési ty blahodárné....

Koukám že ometače se staly šlágrem poslední doby. U více včeltev na vzdáleném stanovišti bych odvčelení nástavků řešil ofukovačem. Je to sice hlučné, ale ve dvou vysoce efektivní a vhodné spíše pro nízké nástavky.
V jednom už je to ale dost makačka.

Kdyby jsi na to ve 21h už hůře viděl, tak je dobrý si na ně posvítit baterkou ! ! ! :-)

Tak se musím pochlubit s ročním provozem malých krmítek pro oddělky. Dlouho jsem přemýšlel jak něco udělat, až zvítězila jednoduchost. Jedná se o staré omnia sklenice 720ml, standardní plechové víčko se jen proděravý hřebíkem (průměr děr stejný jako na obyč. krmících víčkách). Nic neteče, jen je potřeba dávat pozor při obracení, přeci jen víčko na nich moc nedrží. Funguje to naprosto spolehlivě, při výčce 15cm + 1cm podložka se vejdou i do nízkých nástavků. Do násvku 2/3 lang, by se jich teoreticky vlezlo i 20ks (což samozřejmě postrádá smyl), info jen pro představu, já používám jeden nástavek jak bedničku na nošení. Do nástavku vedle sklenice se vejde 7-8 plástů (7 u hoffmana, 8 klasických, pokud se srazí co to jen jde).

Tak to je rada nad zlato, ideálně čelovkou a nemít kuklu :-D

------------ Původní zpráva ------------
Od: PetrO <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: divoka vcelstva, zacatecnik
Datum: 11.8.2011 13:33:09
----------------------------------------
Kdyby jsi na to ve 21h už hůře viděl, tak je dobrý si na ně posvítit
baterkou ! ! ! :-)

Provedl jsem letos poprvé-ze čtyř VN na dva.Úžasné,po 12-ti kg cukru vystavěno a zaneseno cukrem 16 plástů-to vše během 10-ti dnů Leč:dříve než se matka stačila rozkoukat tak byly MS nejen vystavěny ale i zaneseny a ona s bídou našla něco ještě volných buněk na kladeníNyní má zakladen ze 3/4 jeden plást, další dva sousední jen max. 2 dm2.Nejpodivnější je, že ten zakladený plást má periferně cca 5 řad trubčiny a pohybuje se zde také velmi mnoho trubců.Vzal jsem shora jednu jen zpola zanesenou vystavěnou MS a jednu ještě ze 2/3 nevystavěnou a dal je vedle pl.plástů.Matku jsem při nejlepší vůli neviděl (je neznačená, z tiché výměny)
M8m dva dotazy- ad 1: včely zatím nemajíá dost místa v těch dvou VN tkže se tísní a řetízkují i v prázdném N kolem již zcela vyprázdněného kbelíku.Vidím,že by ještě jedly a stavěly,ale již nemají kde.Přidat ještě jeden N s MS ne bo se soušemi jestli by tam matka nezačala klást.?
Takže situace je taková, že matka nemá zatím vcelku kam klást, takže mám strach dále krmit,ale také mám strach, až letní generace vyhyne, že mi zbyde oddělek na 3 plástech
Prosím poraďte co v této situaci a při tomto datu by bylo nejlepší udělat.
Děkuji za odpověď a omlouvám se za obšírnost,ale stručněji to nešlo
Hezký den včetně počasí Dr.I.D.

Tak se musím pochlubit s ročním provozem malých krmítek pro oddělky. Dlouho jsem přemýšlel jak něco udělaít, až zvítězila jednoduchost. Jedná se o staré omnia sklenice 720ml, standardní plechové víčko se jen proděravý hřebíkem (průměr děr stejný jako na obyč. krmících víčkách).
------------

A kdyby jsi místo plechových navrtal plastová víčka na průměr 82 bylo by to dokonalé a kdyby jsi sehnal strší sklenice na okurky 1litr co mají stejné víčko jako 3,5Litr bylo byto bezpracné dokonale. :-)


Ale na Fascinovaném včelaři byly fotky chlapa co krmí PET lahvemi ve vodorvné poloze, která jen nařízl a do díry snad nacpal molitan.

Ale není nad plastová rámková krmítka do Langstrotů. Pokud jde o krmení oddělků atd.
Takže výše uvedené sklenice používám jen u nelangstrotů.
Vejdou se do NN.

Karel

Tak to je rada nad zlato, ideálně čelovkou a nemít kuklu :-D

------------ Původní zpráva ------------
Od: PetrO
Předmět: Re: divoka vcelstva, zacatecnik
Datum: 11.8.2011 13:33:09
----------------------------------------
Kdyby jsi na to ve 21h už hůře viděl, tak je dobrý si na ně posvítit
baterkou ! ! ! :-)

-------------------

Čelovku za chvíli opráším, nebude dlouho světlo a člověk pak na včelnici s ní ještě lecos dodělá.

Ale čelovka s červenými LED místo bílých by měla fungovat. Včely jsou ve tmě a v klidu.
Prý. Jsou lidi co mají v kočovném voze světlo s červeným, růžovým filtrem. Odfiltrovává UV složku ve které včely vidí.
Už se to delší dobu chystám vyzkoušet, červenou blikačku na kolo mám proto koupenou. :-)

Karel

Osobně bych asi vzal NN souší a strčil ho dolu - matka bude mít kde klást, nahoře budou zásoby v novém, na podzim buď NN vyndat nebo nechat do jara - bude pravděpodobně prázdný, takže bych ho spíš vyndal.

------------ Původní zpráva ------------
Od: Ivo Dragoun <idragounmudr/=/seznam.cz>
Předmět: smeten? na mezist?ny
Datum: 11.8.2011 15:26:11
----------------------------------------
Provedl jsem letos poprvé-ze čtyř VN na dva.Úžasné,po 12-ti kg cukru
vystavěno a zaneseno cukrem 16 plástů-to vše během 10-ti dnů Leč:dříve než
se matka stačila rozkoukat tak byly MS nejen vystavěny ale i zaneseny a ona
s bídou našla něco ještě volných buněk na kladeníNyní má zakladen ze 3/4
jeden plást, další dva sousední jen max. 2 dm2.Nejpodivnější je, že ten
zakladený plást má periferně cca 5 řad trubčiny a pohybuje se zde také
velmi mnoho trubců.Vzal jsem shora jednu jen zpola zanesenou vystavěnou MS
a jednu ještě ze 2/3 nevystavěnou a dal je vedle pl.plástů.Matku jsem při
nejlepší vůli neviděl (je neznačená, z tiché výměny)
M8m dva dotazy- ad 1: včely zatím nemajíá dost místa v těch dvou VN tkže se
tísní a řetízkují i v prázdném N kolem již zcela vyprázdněného
kbelíku.Vidím,že by ještě jedly a stavěly,ale již nemají kde.Přidat ještě
jeden N s MS ne bo se soušemi jestli by tam matka nezačala klást.?
Takže situace je taková, že matka nemá zatím vcelku kam klást, takže mám
strach dále krmit,ale také mám strach, až letní generace vyhyne, že mi
zbyde oddělek na 3 plástech
Prosím poraďte co v této situaci a při tomto datu by bylo nejlepší udělat.
Děkuji za odpověď a omlouvám se za obšírnost,ale stručněji to nešlo
Hezký den včetně počasí                Dr.I.D.

Twist-off sklenic je mi líto, ty kupuju na med (svazové) a na půdě mam snad stovky omnií. Rámková krmítka jsou fajn, ale přílišný luxus, který by ušetřil až moc času. Ne, prostě na ně nezbývají prachy, navíc na langy teprve přecházím a učím se v nich. 1-litrovky s velkym víčkem se mi právě sehnat nepoadřilo, někam ze světa vymizely... Takhle, když dam 4-5 omnií do řady, tak je to paráda, už jsem zvažoval vyrobit si na to držák a vsazovat to jako tří rámek, ale to už je moc pracné a snáž bych asi vyrobil zasklené rámkové krmítko.

------------ Původní zpráva ------------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: Mal? krm?tka
Datum: 11.8.2011 15:29:44
----------------------------------------
Tak se musím pochlubit s ročním provozem malých krmítek pro oddělky. Dlouho
jsem přemýšlel jak něco udělaít, až zvítězila jednoduchost. Jedná se o
staré omnia sklenice 720ml, standardní plechové víčko se jen proděravý
hřebíkem (průměr děr stejný jako na obyč. krmících víčkách).
------------

A kdyby jsi místo plechových navrtal plastová víčka na průměr 82 bylo by to
dokonalé a kdyby jsi sehnal strší sklenice na okurky 1litr co mají stejné
víčko jako 3,5Litr bylo byto bezpracné dokonale. :-)


Ale na Fascinovaném včelaři byly fotky chlapa co krmí PET lahvemi ve
vodorvné poloze, která jen nařízl a do díry snad nacpal molitan.

Ale není nad plastová rámková krmítka do Langstrotů. Pokud jde o krmení
oddělků atd.
Takže výše uvedené sklenice používám jen u nelangstrotů.
Vejdou se do NN.

Karel

Čelovku za chvíli opráším, nebude dlouho světlo a člověk pak na včelnici s
ní ještě lecos dodělá.
Ale čelovka s červenými LED místo bílých by měla fungovat. Včely jsou ve
tmě a v klidu.
Prý. Jsou lidi co mají v kočovném voze světlo s červeným, růžovým filtrem.
Odfiltrovává UV složku ve které včely vidí.
Už se to delší dobu chystám vyzkoušet, červenou blikačku na kolo mám proto
koupenou. :-)
Karel
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Zkoušel jste někdy rozebrat včelstvo po tmě - tj. v noci? Některá se dokážou tak nas..t, že člověka během pár sekund obsypou, jak kdyby vytvořili útočný roj. Je zvláštní, že některá včelstva jsou naopak v noci úplně klidná a z rámků se ani nehnou. Pokud včely opravdu vidí jen v rozshu ultrafialové až modré, tak by na svícení u nich měla být ideální zelená či žlutá, protože na tyhle barvy jsou prozměnu nejcitlivější lidské oči.

"Ale čelovka s červenými LED místo bílých by měla fungovat. Včely jsou ve
tmě a v klidu.
Prý. Jsou lidi co mají v kočovném voze světlo s červeným, růžovým filtrem.
Odfiltrovává UV složku ve které včely vidí.
Už se to delší dobu chystám vyzkoušet, červenou blikačku na kolo mám proto
koupenou. :-)"

Někdy před 25 lety byl ve Včelařství o použití červeného světla článek, potmě pracovali ve včelách údajně někteří polští včelaři.
Já jinak jsem používal baterku běžně na svícení v zadovácích, abych dobře viděl na včely a plásty, mohl s nimi pracovat přesně a trefil se do drážek. Když se svítí přiměřeně málo i normálním světlem,včely to nijak neruší. Červeným světlem by asi šlo svítit furt. Co jsou moje zkušenosti, kdy jsem občas v zápalu práce protáhl práci ve včelách až do západu slunce, za malého světla a pokud je teplo, včely se velice nepříjemně rozlézají po površích kolem úlu a je velký problém je nahnat do úlu, aby se úl mohl zavřít. Včely, co po zavření úlu zůstanou venku , nejsem si jistý, jestli tu noc přežijí a dokáží se vrátit do úlu ráno.

Víte o někom, kdo v tuto dobu prodává levné matky (severní morava)? Myslím tím výrazně levněji, než v sezóně. Pokud ano, prosím o kontakt.

Twist-off sklenic je mi líto, ty kupuju na med (svazové
-----
Ty jsem nemylsel, plastová víčka na omnia (82 je to snad taky nejsme si jist. (nejsem doma abych to měřil :-) )

Karel

Nedělejte si iluze.
Je pravda, že včela červené světlo nevidí. Dá se to, třeba i s baterkou, která má červený filtr(kdysi se prodávaly). Ve tmě či při červeném světle (to je pro včely totéž) včely nelétají. Ale lezou. A jsou nervoznější, než za světla, alespoň se mi to tak jevilo, když jsem měl včely v rukávech, za košilí, prostě všude. Takže v noci do včel jen když to je nutné, třeba při chovu matek nelze některé operace odložit a když je nutno odjet ještě před rozedněním.
Pepa
________________________________________
Odesílate: vcely-bounces/=/v.or.cz [vcely-bounces/=/v.or.cz] za uživatele R. Poláek [e-mail/=/nezadan]
Odesláno: 11. srpna 2011 17:04
Komu: Včelařský mailing list
Předmět: Re: divoka vcelstva, zacatecnik

"Ale čelovka s červenými LED místo bílých by měla fungovat. Včely jsou ve
tmě a v klidu.
Prý. Jsou lidi co mají v kočovném voze světlo s červeným, růžovým filtrem.
Odfiltrovává UV složku ve které včely vidí.
Už se to delší dobu chystám vyzkoušet, červenou blikačku na kolo mám proto
koupenou. :-)"

Někdy před 25 lety byl ve Včelařství o použití červeného světla článek,
potmě pracovali ve včelách údajně někteří polští včelaři.
Já jinak jsem používal baterku běžně na svícení v zadovácích, abych dobře
viděl na včely a plásty, mohl s nimi pracovat přesně a trefil se do
drážek. Když se svítí přiměřeně málo i normálním světlem,včely to nijak
neruší. Červeným světlem by asi šlo svítit furt. Co jsou moje zkušenosti,
kdy jsem občas v zápalu práce protáhl práci ve včelách až do západu slunce,
za malého světla a pokud je teplo, včely se velice nepříjemně rozlézají po
površích kolem úlu a je velký problém je nahnat do úlu, aby se úl mohl
zavřít. Včely, co po zavření úlu zůstanou venku , nejsem si jistý, jestli
tu noc přežijí a dokáží se vrátit do úlu ráno.

"Nedělejte si iluze.
Je pravda, že včela červené světlo nevidí. Dá se to, třeba i s baterkou, která má červený filtr(kdysi se prodávaly). Ve tmě či při červeném světle (to je pro včely totéž) včely nelétají. Ale lezou. A jsou nervoznější, než za světla, alespoň se mi to tak jevilo, když jsem měl včely v rukávech, za košilí, prostě všude. Takže v noci do včel jen když to je nutné, třeba při chovu matek nelze některé operace odložit a když je nutno odjet ještě před rozedněním.
Pepa"

Tak nějak to bude.

Mně se to jeví tak, že buďto budou klidné a bude v noci relativně teplo a potom se budou rozlézat a těžko bude možné je přinutit před zavřením úlu, aby se do něho zase zpátky slezly.. Nebo bude na ně zima proti teplotě v uzavřeném úlu, budou excitované a potom klidně i vzlétnou při prvním podnětu i v podstatě potmě. Při svitu kousku měsíce, vzdáleného světla veřejného osvětlení nebo trošky zeleného světla z červených LED. Na co narazí, tam sednou a pokud to bude člověk, budou po něm lézt, dokud nebodnou.

Možná nějaký včelař přijde na to, jak to udělat nebo jak vybrat vhodnou noc, aby to udělat šlo, já na nějakou větší práci v noci to zatím nevidím.
už taková obyčejná věc jako odstranit včely z víka nebo plástu. Ve dne nad tím obvykle níkdo ani nepřemýšli, oklepne a zbytek včel omete, ale jak ty včely odtamtuď odstranit v noci?

Maximálně v noci bude možné dělat věci typu otevřít víko úlu, něco tam vložit , prohlídnout a do minuty zase zavřít.
Fumigaci dělám v noci běžně, přisvěcuji baterkou s normálním světlem, kdysi ve včelíně i svíčkami a až občas na pár žihadel bez problémů.

Ještě ke včelám, které jsou v noci mimo úl:
To není nic vyjímečného, včelu může na pastvě překvapit prudká změna počasí a nevrátí se. Přečká na spodní straně listu nějaké rostliny a když nezmrzne nebo jí něco nesežere, tak se ráno vrátí v pohodě. Prozradí to i úlová váha (samozřejmě jen pokud zůstalo venku hodně včel), kdy se vychýlí brzy ráno do plusu ještě výletem ostatních na pastvu. Kdysi jsem pozoroval přenocování včel při některých svých bláznivých experimentech (jo, býval jsem mladý).
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of R. Poláek
Sent: Thursday, August 11, 2011 5:04 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: divoka vcelstva, zacatecnik

"Ale čelovka s červenými LED místo bílých by měla fungovat. Včely jsou ve tmě a v klidu.
Prý. Jsou lidi co mají v kočovném voze světlo s červeným, růžovým filtrem.
Odfiltrovává UV složku ve které včely vidí.
Už se to delší dobu chystám vyzkoušet, červenou blikačku na kolo mám proto koupenou. :-)"

Někdy před 25 lety byl ve Včelařství o použití červeného světla článek, potmě pracovali ve včelách údajně někteří polští včelaři.
Já jinak jsem používal baterku běžně na svícení v zadovácích, abych dobře viděl na včely a plásty, mohl s nimi pracovat přesně a trefil se do drážek. Když se svítí přiměřeně málo i normálním světlem,včely to nijak neruší. Červeným světlem by asi šlo svítit furt. Co jsou moje zkušenosti, kdy jsem občas v zápalu práce protáhl práci ve včelách až do západu slunce, za malého světla a pokud je teplo, včely se velice nepříjemně rozlézají po površích kolem úlu a je velký problém je nahnat do úlu, aby se úl mohl zavřít. Včely, co po zavření úlu zůstanou venku , nejsem si jistý, jestli
tu noc přežijí a dokáží se vrátit do úlu ráno.       

Zdravím vás, již 4 rokem přemetám své včely na mzs. Mám 40 včelstev. Píšete, že jste zakrmil 12 kg cukru na 2 VN a vše vystaveno plus 16 rámků zaneseno cukrem. At počítám, jakkoli, nějak mi to nevychází.Na jednu mzs je potřeba kolem 0,5 kg cukru pro stavbu, vaše čísla 12 kg souhlasí zhruba pro stavbu. Máte li 16 rámků zaneseny cukrem,což jest cca 2,2 kg na ráměk, to je cca 35 kg cukru v rámkách + 12 kg na stavbu je 47 kg. Pokud jste vkládal pouze 12 kg cukru, musela být ještě někde pozddní snůška a v plástech mají včely med.

Když já krmím v červenci po přemetení na mzs, tak mají včely 12 kg na stavbu a 30 kg v rámkách jako zásoby. Já dávám 10 kg cukru rychle a potom podněcuji.Jednou se mi něco podobného také stalo.Odeberte 3 rámky sladiny ze spodního N a vložte tam mzs, musíte matce udělat místo pro kladení. Pro příště, hlavně podněcovat, ne zalít včelky cukrem.Musíte matce dopřát čas, matka je v úle jenom jedna, včel 10 000ce. Také záleží, je li matka po tiché výměně, zda byla oplozená už při přemetání včel na mzs. Matky kladou po spáření a návratu domů po zhruba týdnu, někdy i dříve. At se daří.Zdraví P.S

Dobrý den přátelé včelaři,po vložení gabonu mám ve včelstvu spad až 150 roztočů. V zimním vyšetření jsem měl ze 30 včelstev jen jednoho roztoče. Co na to říct? Jak jste na tom vy?