Archiv Včelařské konference

>>>> vigory matky f1 <<<<

Já mám dojem, že Vigor je čístá ustálená linie a ne kříženec F1. Kdo ví jak to je?

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: pavel streit <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 23.7.2011 20:49:47
> ----------------------------------------
> Zdravím vás,
> víte, ono to s tou reklamací není zase tak jednoduché. Já si koupil 8 matek
> kmene singer od jedného vyhlášeného chovatele. Za každou jsem zaplatil 200
> kč. Z těch 8 matek jsem 7 matek u něj reklamoval, včely byly extremě
> bodavé. Reklamaci nereflektoval, matky f1 mi nevyměnil, či peníze nevrátil.
> 1400 kč jsem vyhodil do vzduchu. Zakoupil jsem tedy vigory z Jindřichova
> Hradce, a mám svatý pokoj. Matky výborné.
>
>
> Takže, jedna věc je něco reklamovat a druhá věc je dobrá vůle chovatele
> matek. Proto každý rok zakupuji vigory matky f1, protože mám již 40
> včelstev, mohu genetiku jeho chovu významně ovlivnit ve svůj prospěch svými
> říjnými trubci. Trubce mám na jaře brzy, tudíž s ovlivnováním genetiky ve
> svém okolí problém nemám. Daný chovatel má 50 včelstev. Já se těch svých
> rojů budu snažit mít příští rok 60. Pokud to jen trochu půjde, tak za 4
> roky bych mohl mít profesionální chov.
>
> At se všem daří stejně, jako se daří mě. At máme včely silné, zdravé,
> bohaté snůšky, at se těšíme pevnému zdraví
>
>
>

Zkouším letos krmit apifortunou (14kg balení). Pokud s tím má někdo zkušenost, zajímalo by mě, jak navrtat víko kbelíku, aby včely roztok rychle odebraly a zároveň nevytekl. Kolik dírek jakým průměrem a kde. Díky.

Tak ty jsem hned vyhodil do krabice. Nevím, jak bych na těch dvou vrtačkách
současně mačkal ovladače a navíc je to PWM. Vnější napájecí baterii
používám, to už jsem několikrát psal. Mám ji jako součást včelína a dobíjím
ji solárním panelem. Jinak na vrtačce není regulátor, je to jen řídící obvod
PWM, regulaci provádí naše hlava a jde to pomalu, jak už zmínil pan Polášek.
Haf
----- Original Message -----
From: "Ale Molčík" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 24, 2011 8:21 AM
Subject: Re: ometaní včel


> Ofukování jsem zkoušel, rozhodně lepší než brát každý rámek do ruky. Ale
> při sundávání nástavku a rámu s pletivem, je moc včel dokola a moc se jim
> to nelíbí. Jinak jako zdroj vzduch jsem měl dílenský kompresor s ofukovací
> pistolí a asi 40m od včelnice elektrocentrálu. Plyny ze spal. motorů
> včelkám moc nevoní. A stejné by to bylo nejspíš i s orig. vyfukovačem,
> lítaly by zadečkem dopředu.
> Nad ometečem jsem přemýšlel také, motorků ze stěračů a topení mám dost.
> Ale
> jako pohon bych využil akuvrtačky. Pokud je zvolena 12V dá se k baterii
> připojit autobaterie, pro delší provoz. A také proto, že všechny regulace
> jsou už v akuvrtačce a nemusím nic složitého řešit.
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6319
> (20110723) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Toto a další si můžete přečíst na : http://vigorbee.cz/

Toto říká autor : Vigor patří ke kraňskému plemeni včely medonosné (Apis mellifera carnica), karpatskému ekotypu. Vzhledem k početnosti chovu lze chov Vigor označit zootechnickým pojmem “kmen”.

Přehled taxonů - pro orientaci:
Druh - včela medonosná
Poddruh (také plemeno nebo rasa) - kraňská
Ekotyp - karpatský
Kmen - Vigor
Linie - několik (zde nepojmenovaných) linií v rámci kmene
Kmen Vigor® byl vytvořen na Slovensku tzv. kombinačním křížením několika kraňských kmenů za použití inseminace matek v 90. letech. Postupně bylo provozně ověřeno asi 15 různých kmenů či linií, z nichž pouze část byla vybrána a použita pro tvorbu nového kmene.
ŠLECHTĚNÍ

V užším souboru 110 včelstev, v němž probíhá nejintenzivnější selekce a šlechtění, jsou převážně inseminované matky (v asi 90 % včelstev

J.B.:
Protože u dodávaných inseminovaných matek je uváděn i koeficient inbrídingu, domnívám se že indreeding je užit, užíván a tudíž výsledek jsou F1 matky.
J.B.

Na to je jednoduchá pomoc, zmáčknout spínač a omotat ho páskou. A během práce na vypnutí stačí vycvaknout baterii.
Jinak co mám já akuvrtačky tak jsou dvourychlostní, mají převodovku, 1 st. max. 400ot/min., 2 st. 1300ot/min. a na spínači plynulou regulaci. Takže snížení otáček na minimum je o přepnutí stupně a o tom jak moc zmáčknu spínač.


Aleš M.



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: František Hazdra <f.hazdra/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: ometaní včel
> Datum: 24.7.2011 09:29:33
> ----------------------------------------
> Tak ty jsem hned vyhodil do krabice. Nevím, jak bych na těch dvou vrtačkách
> současně mačkal ovladače a navíc je to PWM. Vnější napájecí baterii
> používám, to už jsem několikrát psal. Mám ji jako součást včelína a dobíjím
> ji solárním panelem. Jinak na vrtačce není regulátor, je to jen řídící obvod
> PWM, regulaci provádí naše hlava a jde to pomalu, jak už zmínil pan Polášek.
> Haf

> Tak ty jsem hned vyhodil do krabice. Nevím, jak bych na těch dvou vrtačkách
> současně mačkal ovladače a navíc je to PWM. Vnější napájecí baterii
> používám, to už jsem několikrát psal. Mám ji jako součást včelína a dobíjím
> ji solárním panelem. Jinak na vrtačce není regulátor, je to jen řídící obvod
> PWM, regulaci provádí naše hlava a jde to pomalu, jak už zmínil pan Polášek.
> Haf
---------------------------------------------------------------------------------
Ometače se mi vůbec nezamlouvají, ale jen tak se zeptám, proč nemůžete udělat náhon kartáčů mezi sebou 1:1 a motorem pohánět jen jeden kartáč, druhý se tedy bude točit stejně rychle jak první?

>Ahoj Pepo! Za tvůj názor se nezlobím,jen se chci zeptat, kolik výkluzů jsi již vyzkoušel.... dělá kravál a smrdí! Ale kdo ví? Nikdy neříkej nikdy. Zdraví Ruda

Ahoj Rudo,
Vyzkoušel jsem dva typy plastových výkluzů z Ještědu. Malý je pro srandu králíkům a s osmicestným jsem spokojen a používám jej. Ty Maďarské výkluzy, které používá i př. Cimala jsem viděl právě u něj. Myslím, že budou dobré. Ty si je chválíš. Je vidět, že máš systém odvčelení skutečně propracovaný. Zvláště ten vozík a muší sítě, to je perfektní ;o)). Když jsem ještě vozil, než jsem s medárnou jezdil ke včelám, tak jsem po naložení ujel pár set metrů, zastavil, otevřel dveře a okna u maringotky, dvoukolky za traktorem, zavelel "holky vystupovat" a také to bylo. To jsem ale ještě nepoužíval výkluzy i když v té době byly již známé a ometal jsem. Takže s výkluzy mám také zkušenosti. Jen nemám ten vozík a muší sítě. Těch nynějších pár metrů zvládnu růdlíkem a holky vypouštím okénkem u medárny.
Nyní jsem se ale zaláskoval do vyfukovače. Koumám ale nad doplňkovým zařízením, protože nechci včely vyfukovat před úly ani do úlů. Pokud je dostanu do nádoby odpovídající velikosti, trochu je porosím, než se vzpamatují jsou zpět úle a holky se doma ještě diví, proč jim nově hromadně příchozí nosí vodu. Ani v podletí nevzniká na včelnici žádné vzrůšo. Takto jsem to dělal při ometání. Zatím to vyzkouším se sousedovým el. vyfukovačem. Když to bude dobré, tak... jak říkáš, nikdy neříkej nikdy ;o)).
JK

na stranke www.alfranseder.de je ometac vciel ktory je spustany fotobunkou,cenu si nepamatam,ale to je jedine rozumne riesenie ktore som co sa tyka ometacov videl..mna velmi laka stroj na medzisteny od tohto vyrobcu..

dobry den měl bych dotaz jak se zbavit motylice

F1 je jen první generace po křížení. To co tady popisuješ je již nový ustálený kmen ixté generace
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 24.7.2011 09:53:40
> ----------------------------------------
> Toto a další si můžete přečíst na : http://vigorbee.cz/
>
> Toto říká autor : Vigor patří ke kraňskému plemeni včely medonosné (Apis
> mellifera carnica), karpatskému ekotypu. Vzhledem k početnosti chovu lze
> chov Vigor označit zootechnickým pojmem “kmen”.
>
> Přehled taxonů - pro orientaci:
> Druh - včela medonosná
> Poddruh (také plemeno nebo rasa) - kraňská
> Ekotyp - karpatský
> Kmen - Vigor
> Linie - několik (zde nepojmenovaných) linií v rámci kmene
> Kmen Vigor® byl vytvořen na Slovensku tzv. kombinačním křížením několika
> kraňských kmenů za použití inseminace matek v 90. letech. Postupně bylo
> provozně ověřeno asi 15 různých kmenů či linií, z nichž pouze část byla
> vybrána a použita pro tvorbu nového kmene.
> ŠLECHTĚNÍ
>
> V užším souboru 110 včelstev, v němž probíhá nejintenzivnější selekce a
> šlechtění, jsou převážně inseminované matky (v asi 90 % včelstev
>
> J.B.:
> Protože u dodávaných inseminovaných matek je uváděn i koeficient
> inbrídingu, domnívám se že indreeding je užit, užíván a tudíž výsledek jsou
> F1 matky.
> J.B.
>
>
>

Dobrý den
Pro Fr.Hazrdu a ostatní .Rozteč kartáčů mám nezměřenou
ale takovou aby prošel i hodně tlustý plást,dolů ometu
jednu stranu nahoru druhou.Prístroj mám už třetí sezonu
a rád ho z kůlny pokaždé táhnu s kopce ke včelám a zpět.
K pohonu mám motory z chlazení auta ze šrotu a regulaci
jeden už sem měnil.Viděl sem i pohon jedním motorkem a
druhý kartáč řetězovým převodem ale dvěma motorky je to jednodušší.Otáčky nastavuji malé na smetení včely je po-
třeba velmi malá síla ale máteli mezi kartáči přiliš málo
místa motorky se zastavují a vymýšlíte silnější pohony.
Pro Kaji, ty štětiny byly požadované stejné jaké davají
na ruční včelařské smetáčky?
S pozdravem dědek J.Kučera
jokubr/=/centrum.cz

P.Křapko nemám rád co vrčí a smrdí

Gusto
ovládání fotobuňkou je omyl!kartáče se v mezičase chodu
naprázdno očistí od medu a vosku.
s pozdravem dědek

Děkuji pane Kučero za informaci. Mě vychází při uvedené rozteči os kartáčů
vzdálenost mezi kraji štětin 25mm, což je standartní tlouš´tka rámků. U
většiny rámků ometu obě strany jedním průtahem u ztluštělých to trochu dře,
takže uvažuji, že bych tu mezeru trochu zvětšil. Ještě to zvážím.
S pozdravem
Hazdra
----- Original Message -----
From: "J.Kučera" <jokubr/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 24, 2011 7:00 PM
Subject: ometaní včel


> Dobrý den
> Pro Fr.Hazrdu a ostatní .Rozteč kartáčů mám nezměřenou
> ale takovou aby prošel i hodně tlustý plást,dolů ometu
> jednu stranu nahoru druhou.Prístroj mám už třetí sezonu
> a rád ho z kůlny pokaždé táhnu s kopce ke včelám a zpět.
> K pohonu mám motory z chlazení auta ze šrotu a regulaci
> jeden už sem měnil.Viděl sem i pohon jedním motorkem a
> druhý kartáč řetězovým převodem ale dvěma motorky je to jednodušší.Otáčky
> nastavuji malé na smetení včely je po-
> třeba velmi malá síla ale máteli mezi kartáči přiliš málo
> místa motorky se zastavují a vymýšlíte silnější pohony.
> Pro Kaji, ty štětiny byly požadované stejné jaké davají
> na ruční včelařské smetáčky?
> S pozdravem dědek J.Kučera
> jokubr/=/centrum.cz
>
> P.Křapko nemám rád co vrčí a smrdí
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6321
> (20110724) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

..nemam prakticku skusenost,nezdalo by sa mi ze sa kefy al.igelitaky ocistuju same tym ze idu naprazdno..myslel by som ze tam sem tam treba vlozit napr.mokru handru..ta fotobunka sa mi zdala super viacmenej z dovodu setrenia energie,ale ked je to tak ako tvrdite,tak by to bolo k nicomu..na druhej strane,nemecke vyrobky co sa vcelariny tyka,sa mi vacsinou zdaju premaknute a vychytane,tak by som privital skusenosti aj inych vcelarov..ale vdaka za prakticky postreh..uz sa mi ta fotobunka nezda taka genialna:-)

>P.Křapko nemám rád co vrčí a smrdí<
------------------------------------------------------------
Příteli Kučero, já toho nemám rád.... Ale vycházím z dané skutečnosti, že vždy je něco za něco. A že toho lidé dokáží vymyslet. Ruční ometání, strojní ometání, vytřásání celých nástavků, vyfukování kompresorem, různými dmychadly, repelenty ... Vždy však od toho buď bolí ruce, nebo to smrdí, dělá kravál... Zkrátka, nic není ideální. Jen tu kouzelnou hůlku či kouzelnou pípu na med z úlu ještě nikdo nevymyslel. Ale kdo ví, jak napsal př R. Stonjek, "nikdy neříkej nikdy" ;o)).
Hezký večer. JK

F1 je jen první generace po křížení. To co tady popisuješ je již nový ustálený kmen ixté generace
Pepan
--------------
A proto se u dcer inseminované Vigorky dá mluvit o F1.

O tom tady snad byla řeč, že něktěří inseminátoři produkují přímo F1, tedy už ins. matky s heterozním efektem.

Víceméně, si myslím, že to bude většina chovatelů. Tedy že to nebude prošlechtěno 20 let nazpátek.
Docela by mě zajímalo, jak daleko je znám rodokmen (spíš než znám, že byl záměrně tvořen) u dalších ins. matek. Tedy jeho základna. Nevím jaké je správná chov. terminologie.

Karel

Je-li Fi insiminhována ¨syny, jedná se o imbrídik výsledkem a ustálení vlastmostí dané linie
Je-li F1 insiminována otcovskou linií trubců výsledkem je F2 a posilujií se tak některé vlastnosti
Je-li př. Voigorka insiminována př. trubci Praděd tak výsledkem je hybrid s heterózním efektem F1. lze tak získat novou linii při následném použití předcházejících postupů.
Také se tento postup používá Při novošlechtění dané linie za přísného dodržování původního postupu.
Jestli si někdo zvykl používa termín F1 na dcery F1 tak si musí uvědomit, že je to hloupost. pokut však použije termín "dcera F1" nebo xtá generace po F1 "Pak mlčím.
Já to říkám tak F 1 je jen spotřevní zboží Použít a vyhodit. U okurek si již zahrádkáři zvikli že přesev F1 nevede k úspěchu a kupují jen nové osivo. V živočišné výrobě příkladně Broileři jsou vlastně F1 určeni na jatka a ne k dalšímu chovu.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 24.7.2011 22:51:07
> ----------------------------------------
> F1 je jen první generace po křížení. To co tady popisuješ je již nový
> ustálený kmen ixté generace
> Pepan
> --------------
> A proto se u dcer inseminované Vigorky dá mluvit o F1.
>
> O tom tady snad byla řeč, že něktěří inseminátoři produkují přímo F1, tedy
> už ins. matky s heterozním efektem.
>
> Víceméně, si myslím, že to bude většina chovatelů. Tedy že to nebude
> prošlechtěno 20 let nazpátek.
> Docela by mě zajímalo, jak daleko je znám rodokmen (spíš než znám, že byl
> záměrně tvořen) u dalších ins. matek. Tedy jeho základna. Nevím jaké je
> správná chov. terminologie.
>
> Karel
>
>
>

To může být také.
príkladně:
Pokud majitel ochranné zznačky Vigor vytvoří novošlectěnce, Tak jej Označí za Vigor F1.Tento však nebude vykazovat stejné vlastnosti při dalším rozmnožován.
Pokud však tyto vlastnosi ustálí Imrídigem, výběrem a podobnými postupy, Bude to zase Vigor ale již bez označení F1 a po nekolika generacích bude vykazovat pořád stejné vlastnosti.

Také jsme si nesprávně zvykli použít tento termím F1 u insiminovaných matek které jsou určeny pro produkci F1. To však neznamená že takto odchované matky jsou vhodné k dalšímu množení. Zřejme by bylo záhodno pro včelaře pro takové matky určené k chovu F1 vymyslet nový temín. ostranilo by se tak mnoho omylů. Pokud tento termín existuje tak ho neznám.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 24.7.2011 22:51:07
> ----------------------------------------
> F1 je jen první generace po křížení. To co tady popisuješ je již nový
> ustálený kmen ixté generace
> Pepan
> --------------
> A proto se u dcer inseminované Vigorky dá mluvit o F1.
>
> O tom tady snad byla řeč, že něktěří inseminátoři produkují přímo F1, tedy
> už ins. matky s heterozním efektem.
>
> Víceméně, si myslím, že to bude většina chovatelů. Tedy že to nebude
> prošlechtěno 20 let nazpátek.
> Docela by mě zajímalo, jak daleko je znám rodokmen (spíš než znám, že byl
> záměrně tvořen) u dalších ins. matek. Tedy jeho základna. Nevím jaké je
> správná chov. terminologie.
>
> Karel
>
>
>

Zřejme by bylo záhodno pro včelaře pro takové matky určené k chovu F1 vymyslet nový temín. ostranilo by se tak mnoho omylů. Pokud tento termín existuje tak ho neznám.

--------------------

Já snad žádný termín nepotřebuji,


Vezmu ins. Vigorku, dcery oplodní pouliční směs z okolí, kde má Vigor tak max. 10% účast a vzniknou mi matky F1.

Nebo to chápu špatně?

Karel

Úplně.
U F1 jde o kontrolované křížení jen dvou čístých linií nebo kmenů s určitým, již do předu známým výsledkem.
Při volném páření je všechno jen otázkou náhody.
Proto se používá u včel inseminace
Při insiminací stejnou linií nevzniká F1.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 25.7.2011 09:41:01
> ----------------------------------------
> Zřejme by bylo záhodno pro včelaře pro takové matky určené k chovu F1
> vymyslet nový temín. ostranilo by se tak mnoho omylů. Pokud tento termín
> existuje tak ho neznám.
>
> --------------------
>
> Já snad žádný termín nepotřebuji,
>
>
> Vezmu ins. Vigorku, dcery oplodní pouliční směs z okolí, kde má Vigor tak
> max. 10% účast a vzniknou mi matky F1.
>
> Nebo to chápu špatně?
>
> Karel
>
>
>

"Já to říkám tak F 1 je jen spotřevní zboží Použít a vyhodit. U okurek si již zahrádkáři zvikli že přesev F1 nevede k úspěchu a kupují jen nové osivo. V živočišné výrobě příkladně Broileři jsou vlastně F1 určeni na jatka a ne k dalšímu chovu."

No, když chce někdo dále pěstovat třeba rajčata nebo nebo rozchovávat slepice, pořídí si čistokrevné jedince. Když to má na produkci, pořídí si F1, i ty rajčata i ty brojlery.
Akorát u včel, jak to vypadá, jsou inseminované matky obojí a nikdo to nerozlišuje.
Možná proto, že není zpětná vazba, protože na rozdíl od těch rajčat nebo brojlerů nejde zabránit oplození matky trubci s nežádoucími geny a tak čistokrevná inseminovaná matka stejně jako hybridní inseminované matka F1 pak obě v praxi mají běžným včelařem nerozlišitelné výsledky.
Zatímco u těch rajčat nebo slepic by se to poznalo okamžitě a jednoznačně na další generaci.

Já snad žádný termín nepotřebuji,
Vezmu ins. Vigorku, dcery oplodní pouliční směs z okolí, kde má Vigor tak
max. 10% účast a vzniknou mi matky F1.
Nebo to chápu špatně?
Karel
---------------------------------------------------------------------
Chápete to správně, to jen ostatní tady do toho pletou spousty dalších pojmů a pak v tom lidem jako vy, dělají akorát v hlavě bordel. Dcera inseminované matky je F1, je to první generace po "ušlechtilých" rodičích. F1 nevznikne až spářením, F1 je to už od vylíhnutí, je to vlastně 100% Vigorka, ale o jejím potomstvu s jistotou můžete tvrdit, že je Vigor jen z 50% (těžko víte s čím se pářila). Dcera F1 (přirozeně spářené) by byla tedy F2, ale u té se dá předpokládat, že z Vigorky právě má už jen 50% a její potomstvo jen 25%...

Já jsem se to učil ve škole a za takový blud bych vilítl od Zkoušky

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 25.7.2011 12:04:42
> ----------------------------------------
> Já snad žádný termín nepotřebuji,
> Vezmu ins. Vigorku, dcery oplodní pouliční směs z okolí, kde má Vigor tak
> max. 10% účast a vzniknou mi matky F1.
> Nebo to chápu špatně?
> Karel
> ---------------------------------------------------------------------
> Chápete to správně, to jen ostatní tady do toho pletou spousty dalších pojmů a
> pak v tom lidem jako vy, dělají akorát v hlavě bordel. Dcera inseminované matky
> je F1, je to první generace po "ušlechtilých" rodičích. F1 nevznikne až
> spářením, F1 je to už od vylíhnutí, je to vlastně 100% Vigorka, ale o jejím
> potomstvu s jistotou můžete tvrdit, že je Vigor jen z 50% (těžko víte s čím se
> pářila). Dcera F1 (přirozeně spářené) by byla tedy F2, ale u té se dá
> předpokládat, že z Vigorky právě má už jen 50% a její potomstvo jen 25%...
>
>
>
>

Hybridní rajčata, okurky, slepice, brojleři, králíci atd. jsou kříženci plemen a odrůd. Porovnávat matku F1 s nějakým produkčním hybridem je naprostý nesmysl. Protože ať je linie jaká chce, pořád jde o včelu kraňskou a ne o křížence. Když člověk nezasahoval do výběru vlastností, tak se přirozeně oddělily od sebe dva typy stejného plemene. Jde o Včelu kraňskou alpského a karpatského typu. Ostatní názvy linií, jsou dílem člověka, a toho jak v rámci jednoho plemene a typu, šlechtěním ustálil ruzné vlastnosti. Proto křížením linií nedosáhnete podobného efektu, jako u křížení plemen, kde rozdíly vlastností jsou mnohem výraznější.
Celé, v běžném chovu, je to hlavně o výběru jednotlivých včelstev, která vlastnostně vyhovují. Proto bude ve výsledku jedno, jestli jde o výběrem šlechtěnou
inseminovanou matku, nebo matku která je po dvaceti letech letech nějaká F20 a neznámé linie, ale včelařem po dvacet let selektovaná. Označení F s číslem je jen informace o počtu generací od základu chovu. I ta inseminovaná matka je v podstatě F1, ale tím že si někdo koupil jako základ chovu se z ní stalo P-rodičovská generace.

Zdravím,
nemám přírodovědné vzdělání, ještě donedávna jsem si myslel, že základy
genetiky znám. Tedy ty kulaté a hranaté hráchy. Po přečtení předchozích
příspěvků v tom mám naprostý zmatek. Mám vzdělání technické. Tak jako se
stroj někdy porouchá, i potomek živočicha nemá vždy požadované parametry.
Gausovu křivku podle mého názoru lze u výkladu také použít. Mezi úplně
špatným a ideálním je oblast, kde se vyskytují případy reálného šlechtění.
Požadavky jsou dva.
1. poloha gausovy křivky se co nejvíce blíží ideálu
2. gausova křivka je úzká tj. je malý rozptyl vlastností.
Až potud si myslím, že mám pravdu, pokud ne, tak mě opravte.
Teď ke včelím matkám:
1. matka je inseminována spematem svých synů
(matka je stimulována k nakladení neoplozených vajíček, z nich se vylíhnou
trubci, kterých sperma se použije k její inseminaci.)
2. matka je inseminována spematem svých bratrů.
3. matka je inseminována spematem z jiné linie.
4. matka je přirozeně spářená se svými bratry. (oplozovací stanice - nelze
zaručit)
5. matka je přirozeně spářená s trubci jiné linie. (oplozovací stanice - lze
předpokládat)
6..matka je přirozeně spářená s trubci jiného poddruhu? plemene? rasy?
(kraňka x vlaška apod.)
Co je co?
Můžete mě doporučit nějakou dostupnou literaturu, kde je to dostatečně
polopatě vysvětleno?
Děkuji za Vaše názory. Vašek.

Tady je problém v tom že v botanice a zoologii se pro stejné stupně používají různé názvy. různé třtění a všechno je stále platné
Systematika v botanice a zologiji je šíleně zmatená a je opravdu těžké až téměř nemožné se v ní vyznat bez používání těch velkých písmen za názvy. proto to radij skončeme. Nejdůležitější je Neohlížet se na cenu kolik která matka stála při vlastním odchovu, ale brakovat a brakovat vždyť vemme v úvahu to, že ve vesnici je pět včelařů každý koupí od jiného chvatele jinou matku s tím že si je rozchová, příští rok se dcery popáří se všemi a je z toho jak již někdo napsal G1 (guláš první kvality.) Jediné správné řešení by bylo při 20 včelstvech kupovat ročně nejméně 7 matek a neodchovávat vlastní, nebo jedině z insminované nechávat 1 generaci A už by bylo úplně jedno jestli je to čisté nebo F1.
Ještě pro informaci třebas Sig je kříženec s černou i když se to nikde neuvádí. F1 je označení první generace po křížení bez rozdílů jakých stupňů Dříve tomu hospodáři říkali "oživení Krve"

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 25.7.2011 12:39:59
> ----------------------------------------
> Hybridní rajčata, okurky, slepice, brojleři, králíci atd. jsou kříženci
> plemen a odrůd. Porovnávat matku F1 s nějakým produkčním hybridem je
> naprostý nesmysl. Protože ať je linie jaká chce, pořád jde o včelu kraňskou
> a ne o křížence. Když člověk nezasahoval do výběru vlastností, tak se
> přirozeně oddělily od sebe dva typy stejného plemene. Jde o Včelu kraňskou
> alpského a karpatského typu. Ostatní názvy linií, jsou dílem člověka, a
> toho jak v rámci jednoho plemene a typu, šlechtěním ustálil ruzné
> vlastnosti. Proto křížením linií nedosáhnete podobného efektu, jako u
> křížení plemen, kde rozdíly vlastností jsou mnohem výraznější.
> Celé, v běžném chovu, je to hlavně o výběru jednotlivých včelstev, která
> vlastnostně vyhovují. Proto bude ve výsledku jedno, jestli jde o výběrem
> šlechtěnou
> inseminovanou matku, nebo matku která je po dvaceti letech letech nějaká
> F20 a neznámé linie, ale včelařem po dvacet let selektovaná. Označení F s
> číslem je jen informace o počtu generací od základu chovu. I ta
> inseminovaná matka je v podstatě F1, ale tím že si někdo koupil jako základ
> chovu se z ní stalo P-rodičovská generace.
>
>
>

Až na bod 1 správně ten nedává smysl. Ačkoliv jsem někde četl, že lze matku polodnit i vícekrát. Všady se však v literatuře tvrdí , že to lze jen jednou.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 25.7.2011 12:59:10
> ----------------------------------------
> Zdravím,
> nemám přírodovědné vzdělání, ještě donedávna jsem si myslel, že základy
> genetiky znám. Tedy ty kulaté a hranaté hráchy. Po přečtení předchozích
> příspěvků v tom mám naprostý zmatek. Mám vzdělání technické. Tak jako se
> stroj někdy porouchá, i potomek živočicha nemá vždy požadované parametry.
> Gausovu křivku podle mého názoru lze u výkladu také použít. Mezi úplně
> špatným a ideálním je oblast, kde se vyskytují případy reálného šlechtění.
> Požadavky jsou dva.
> 1. poloha gausovy křivky se co nejvíce blíží ideálu
> 2. gausova křivka je úzká tj. je malý rozptyl vlastností.
> Až potud si myslím, že mám pravdu, pokud ne, tak mě opravte.
> Teď ke včelím matkám:
> 1. matka je inseminována spematem svých synů
> (matka je stimulována k nakladení neoplozených vajíček, z nich se vylíhnou
> trubci, kterých sperma se použije k její inseminaci.)
> 2. matka je inseminována spematem svých bratrů.
> 3. matka je inseminována spematem z jiné linie.
> 4. matka je přirozeně spářená se svými bratry. (oplozovací stanice - nelze
> zaručit)
> 5. matka je přirozeně spářená s trubci jiné linie. (oplozovací stanice - lze
> předpokládat)
> 6..matka je přirozeně spářená s trubci jiného poddruhu? plemene? rasy?
> (kraňka x vlaška apod.)
> Co je co?
> Můžete mě doporučit nějakou dostupnou literaturu, kde je to dostatečně
> polopatě vysvětleno?
> Děkuji za Vaše názory. Vašek.
>
>
>
>
>

Děkuji za reakci pane Menšík, já to někde četl, že matka se uspí CO2, pak
vězní a jako trubcokladná naklade vajíčka a k inseminaci (první a jediné)
jde někdy mezi 60 a 90 dnem života.
Teď si uvědomuji, že touto dobou asi ti co o tom hodně vědí nemají čas. Asi
dotaz zopakuji za dlouhých zimních večerů.
Vašek.

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 25, 2011 1:11 PM
Subject: Re: matka vigor


Až na bod 1 správně ten nedává smysl. Ačkoliv jsem někde četl, že lze matku
polodnit i vícekrát. Všady se však v literatuře tvrdí , že to lze jen
jednou.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 25.7.2011 12:59:10
> ----------------------------------------
> Zdravím,
> nemám přírodovědné vzdělání, ještě donedávna jsem si myslel, že základy
> genetiky znám. Tedy ty kulaté a hranaté hráchy. Po přečtení předchozích
> příspěvků v tom mám naprostý zmatek. Mám vzdělání technické. Tak jako se
> stroj někdy porouchá, i potomek živočicha nemá vždy požadované parametry.
> Gausovu křivku podle mého názoru lze u výkladu také použít. Mezi úplně
> špatným a ideálním je oblast, kde se vyskytují případy reálného šlechtění.
> Požadavky jsou dva.
> 1. poloha gausovy křivky se co nejvíce blíží ideálu
> 2. gausova křivka je úzká tj. je malý rozptyl vlastností.
> Až potud si myslím, že mám pravdu, pokud ne, tak mě opravte.
> Teď ke včelím matkám:
> 1. matka je inseminována spematem svých synů
> (matka je stimulována k nakladení neoplozených vajíček, z nich se vylíhnou
> trubci, kterých sperma se použije k její inseminaci.)
> 2. matka je inseminována spematem svých bratrů.
> 3. matka je inseminována spematem z jiné linie.
> 4. matka je přirozeně spářená se svými bratry. (oplozovací stanice - nelze
> zaručit)
> 5. matka je přirozeně spářená s trubci jiné linie. (oplozovací stanice -
> lze předpokládat)
> 6..matka je přirozeně spářená s trubci jiného poddruhu? plemene? rasy?
> (kraňka x vlaška apod.)
> Co je co?
> Můžete mě doporučit nějakou dostupnou literaturu, kde je to dostatečně
> polopatě vysvětleno?
> Děkuji za Vaše názory. Vašek.
>
>
>
>
>

__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 6322 (20110725)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Teť ji to dává smysl. Matka která se drží aby nedšlo k opldnění začne klást stejně , ale jen bude trubcokladná Těmi trubci se pak oplodňují její sestry. je to právě ta příbuzenská plemenitba.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 25.7.2011 13:27:28
> ----------------------------------------
> Děkuji za reakci pane Menšík, já to někde četl, že matka se uspí CO2, pak
> vězní a jako trubcokladná naklade vajíčka a k inseminaci (první a jediné)
> jde někdy mezi 60 a 90 dnem života.
> Teď si uvědomuji, že touto dobou asi ti co o tom hodně vědí nemají čas. Asi
> dotaz zopakuji za dlouhých zimních večerů.
> Vašek.
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, July 25, 2011 1:11 PM
> Subject: Re: matka vigor
>
>
> Až na bod 1 správně ten nedává smysl. Ačkoliv jsem někde četl, že lze matku
> polodnit i vícekrát. Všady se však v literatuře tvrdí , že to lze jen
> jednou.
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>
> > Předmět: Re: matka vigor
> > Datum: 25.7.2011 12:59:10
> > ----------------------------------------
> > Zdravím,
> > nemám přírodovědné vzdělání, ještě donedávna jsem si myslel, že základy
> > genetiky znám. Tedy ty kulaté a hranaté hráchy. Po přečtení předchozích
> > příspěvků v tom mám naprostý zmatek. Mám vzdělání technické. Tak jako se
> > stroj někdy porouchá, i potomek živočicha nemá vždy požadované parametry.
> > Gausovu křivku podle mého názoru lze u výkladu také použít. Mezi úplně
> > špatným a ideálním je oblast, kde se vyskytují případy reálného šlechtění.
> > Požadavky jsou dva.
> > 1. poloha gausovy křivky se co nejvíce blíží ideálu
> > 2. gausova křivka je úzká tj. je malý rozptyl vlastností.
> > Až potud si myslím, že mám pravdu, pokud ne, tak mě opravte.
> > Teď ke včelím matkám:
> > 1. matka je inseminována spematem svých synů
> > (matka je stimulována k nakladení neoplozených vajíček, z nich se vylíhnou
> > trubci, kterých sperma se použije k její inseminaci.)
> > 2. matka je inseminována spematem svých bratrů.
> > 3. matka je inseminována spematem z jiné linie.
> > 4. matka je přirozeně spářená se svými bratry. (oplozovací stanice - nelze
> > zaručit)
> > 5. matka je přirozeně spářená s trubci jiné linie. (oplozovací stanice -
> > lze předpokládat)
> > 6..matka je přirozeně spářená s trubci jiného poddruhu? plemene? rasy?
> > (kraňka x vlaška apod.)
> > Co je co?
> > Můžete mě doporučit nějakou dostupnou literaturu, kde je to dostatečně
> > polopatě vysvětleno?
> > Děkuji za Vaše názory. Vašek.
> >
> >
> >
> >
> >
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 6322 (20110725)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>
>
>

Vidíte, já na to mam také školu - pokud to u včel není jinak, o čemž pochybuju. A ujišťuju vás, že takovéhle vysvětlení běžnému člověku stačí. Beztak jako rodiče, resp. u včel oplozenou matku, mohu určit jakoukoli, nikoli jen inseminovanou a chovat na ní. V tu chvíli by pro mne byli její dcery F1.Zavádět do diskuse pojmy recesivní a dominantní homozygot a následný vznik heterozygotů by bylo fajn, ale můžete si být jist, že 90% lidí to nepochopí. Pak se dá uvožovat i nad dvojitýme heteráky, ale stejně pochybuju, že víte, jaké vlastnosti jsou pro danou lini recesivní/dominantní, takže se nemá smysl v tom šťourat.

------------ Původní zpráva ------------
Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
Předmět: Re: matka vigor
Datum: 25.7.2011 12:38:40
----------------------------------------
Já jsem se to učil ve škole a za takový blud bych vilítl od Zkoušky

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 25.7.2011 12:04:42
> ----------------------------------------
> Já snad žádný termín nepotřebuji,
> Vezmu ins. Vigorku, dcery oplodní pouliční směs z okolí, kde má Vigor tak
> max. 10% účast a vzniknou mi matky F1.
> Nebo to chápu špatně?
> Karel
> ---------------------------------------------------------------------
> Chápete to správně, to jen ostatní tady do toho pletou spousty dalších pojmů
a
> pak v tom lidem jako vy, dělají akorát v hlavě bordel. Dcera inseminované
matky
> je F1, je to první generace po "ušlechtilých" rodičích. F1 nevznikne až
> spářením, F1 je to už od vylíhnutí, je to vlastně 100% Vigorka, ale o jejím
> potomstvu s jistotou můžete tvrdit, že je Vigor jen z 50% (těžko víte s čím
se
> pářila). Dcera F1 (přirozeně spářené) by byla tedy F2, ale u té se dá
> předpokládat, že z Vigorky právě má už jen 50% a její potomstvo jen 25%...
>
>
>
>

právě proto se takovým pojmům snažím vyhnout
a obvykle se to znažím vysvětli jen s písmeny A, B, a F. Pro laika je vše ostatní nesrozumitelné.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 25.7.2011 14:08:03
> ----------------------------------------
> Vidíte, já na to mam také školu - pokud to u včel není jinak, o čemž pochybuju.
> A ujišťuju vás, že takovéhle vysvětlení běžnému člověku stačí. Beztak jako
> rodiče, resp. u včel oplozenou matku, mohu určit jakoukoli, nikoli jen
> inseminovanou a chovat na ní. V tu chvíli by pro mne byli její dcery F1.Zavádět
> do diskuse pojmy recesivní a dominantní homozygot a následný vznik heterozygotů
> by bylo fajn, ale můžete si být jist, že 90% lidí to nepochopí. Pak se dá
> uvožovat i nad dvojitýme heteráky, ale stejně pochybuju, že víte, jaké
> vlastnosti jsou pro danou lini recesivní/dominantní, takže se nemá smysl v tom
> šťourat.
>
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 25.7.2011 12:38:40
> ----------------------------------------
> Já jsem se to učil ve škole a za takový blud bych vilítl od Zkoušky
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: matka vigor
> > Datum: 25.7.2011 12:04:42
> > ----------------------------------------
> > Já snad žádný termín nepotřebuji,
> > Vezmu ins. Vigorku, dcery oplodní pouliční směs z okolí, kde má Vigor tak
> > max. 10% účast a vzniknou mi matky F1.
> > Nebo to chápu špatně?
> > Karel
> > ---------------------------------------------------------------------
> > Chápete to správně, to jen ostatní tady do toho pletou spousty dalších pojmů
> a
> > pak v tom lidem jako vy, dělají akorát v hlavě bordel. Dcera inseminované
> matky
> > je F1, je to první generace po "ušlechtilých" rodičích. F1 nevznikne až
> > spářením, F1 je to už od vylíhnutí, je to vlastně 100% Vigorka, ale o jejím
> > potomstvu s jistotou můžete tvrdit, že je Vigor jen z 50% (těžko víte s čím
> se
> > pářila). Dcera F1 (přirozeně spářené) by byla tedy F2, ale u té se dá
> > předpokládat, že z Vigorky právě má už jen 50% a její potomstvo jen 25%...
> >
> >
> >
> >
>
>
>
>
>

"Vidíte, já na to mam také školu - pokud to u včel není jinak, o čemž pochybuju."
-------------
Je...

Jednak se rodokmen matky skládá pouze z jedinců samičího pohlaví, protože trubec je haploidní kopií matky.
Druhak vlastnosti matky, krom výkonnosti při kladení, můžete hodnotit až teprve podle vlastností jejich potomstva - dělnic, které se už dále nerozmnožují.

> Od: PavelN
> Je
> Jednak se rodokmen matky skládá pouze z jedinců samičího pohlaví, protože
> trubec je haploidní kopií matky.
> Druhak vlastnosti matky, krom výkonnosti při kladení, můžete hodnotit až
> teprve podle vlastností jejich potomstva - dělnic, které se už dále
> nerozmnožují.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Z toho plyne že, trubec nemá otce a nese gen. vlastnosti z trubčí linie od svého dědy. Proto kdo chce chovat trubčí včelstva, tak musí vybírat ze včestev o jednu generaci zpět. V praxi to znamená, že jestliže mám matku s výbornými vlastnostmi jejího včelstva, tak její dcera může být základem pro chovnou trubčí linii. Zjednodušeně řečeno.

Aleš M.

Jestliže přijmeme, přijměte P Josef


Menšík že Vigor je kmen je možno v oblasi tohoto kmenu dělat inbreeding...
příbuzenským křížením to zdegradovat 2 linie a zkřížením 2 linií dosáhnout heteroze a F1.
J.B.

KAJI :Já snad žádný termín nepotřebuji,
B.J. já taky nepotřebuji další termín, ale už ta inseminovaná matka je F1
její matka byla z linie která byla inbeegingem " ustálena, vyčištěna.
Její otec z linie inbreedingem vyčištěn.
Jejich dcera je pak výsledek křížení dvou ustálených ( vyčištěných linii)a měla by být heterozní= s vyšší životností.

Jestli se nemýlím tak heterozní efekt klesá při každé další generaci kvadratickou rychlostí


Kaji:Vezmu ins. Vigorku, dcery oplodní pouliční směs z okolí, kde má Vigor tak max. 10% účast a vzniknou mi matky F1.
J.B. já tomu říkám G1 guláš 1, i zde může vznikat heterozní efekt.
J.B.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel

> Kaji:Vezmu ins. Vigorku, dcery oplodní pouliční směs z okolí, kde má Vigor
> tak max. 10% účast a vzniknou mi matky F1.
> J.B. já tomu říkám G1 guláš 1, i zde může vznikat heterozní efekt.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Já si myslím, že tu G1 má každý chovatel co nabízí víc než jednu linii matek z volného páření a ještě si za takové matky nechává platit. Ono nevím, jak kde, ale v organizaci kde mám včelstva je kupovat si matky celkem normální a dost rozšířené. A jestli mám nějakou inseminovanou matku, tak takových F1 co se prodávají, si odchovám za sezónu stovku.

Pane MOLČÍK.
vYCHOVEJTE SI JAKÝCH KOLI MATEK KOLIK CHCETE PRODEJTE SI JICH TŘEBA 1000,-
Divte SE ŽE SE PRODÁVAJÍ

já matky neprodávám ale snažím se vychovat ty nejlepší,
jen mi odpovězte kolik inseminovaných mate
k jste měl a kolik jste od nich vychoval matek.
Já jen deset a asi stopadesát Guláš 2
J.B.

Teď mám aktuálně 6 ins. Dolek, moc mě zatím nepřesvědčily, sice mírné, pracuje se s nimy dobře, ale ve srovnání s orig. Sklenar linii G1O z volného páření, mají pomalejší jarní rozvoj a slabší výnos. Od těch Dolek jsem si letos nechal 12 nových matek, na test. Matky rozdávám od Sklenárek, ty mám otestované. Letos jsem odchoval cca 60-70 matek. 19 Sklenárek jsem si nechal +12Dol a zbytek dostali včelaři, co si o ně řekly.
Jěště jsem míval 3x ins. Troysek a od těch nevím kolik jsem odchoval matek, měl jsem je 2 roky a stejně jsem nakonec skončil u selektování a rozchovu z matek co jsem si odchoval sám.
A stejně dopadnu i s Dolkama a Sklenárkama. Jednoho dne prostě dožijí a Já budu pokračovat s linií Guláš, ale bude pro mě mnohem důležitější, abych byl spokojen s jejích vlastnostmi, které jinak než selekcí si neudržím.

Uplne jste opomenuli,ze pred vznikem F1 je nekolik generaci P,kde se silne vkrevnuje,upevnuji pozadovane vlastnosti,silne brakuji negativni,casto se generace P brakuji komplet.Jelikoz se pari uzce pribuzensky,proto inseminace.Inseminovana matka je tedy nekolikrat vkrevnena a oplozena overenou(opet pribuznou) trubci linii a jde na prodej s rizikem nizsi zivotnosti.Jeji dcery jsou hybridi F1 a finalnim produktem!!! Vyrazny heterozni efekt,zvysena zivotaschopnost.Potomstvo F2 uz ma puvodni vlastnosti posunute do ruznych gulasu G,rozbihavosti R a bodavosti B.Tot vse.JosPr.Ps:zalistujte v minulych rocnicich Vcelarstvi,o imbredingu-vkrevnovani cely serial.

Tak tak, ale jsou mezi námi včelaři kteří si mylně myslí ,že když koupí insiminovanou matku tak se mu zvýší výnos z toho včelstva z 30 na 100kg. Strašně je pak rozčílí, že se to neděje.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 25.7.2011 20:16:25
> ----------------------------------------
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Jan Burgel
>
> > Kaji:Vezmu ins. Vigorku, dcery oplodní pouliční směs z okolí, kde má Vigor
> > tak max. 10% účast a vzniknou mi matky F1.
> > J.B. já tomu říkám G1 guláš 1, i zde může vznikat heterozní efekt.
> -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
>
> Já si myslím, že tu G1 má každý chovatel co nabízí víc než jednu linii matek z
> volného páření a ještě si za takové matky nechává platit. Ono nevím, jak kde,
> ale v organizaci kde mám včelstva je kupovat si matky celkem normální a dost
> rozšířené. A jestli mám nějakou inseminovanou matku, tak takových F1 co se
> prodávají, si odchovám za sezónu stovku.
>
>
>

Hybridi F1 u včel? To si kupujete nebo máte jaké křížence? Co s čím. Hybridem se rozumí kříženec plemen. Jako jsou výkrmový, snáškový hybridi.
Já píšu o tom, že konkrétní liniie se vytratí, protože není mezi nima výrazný rozdíl a je nekonec jen Včela kraňská s konkrétnímy vlastnostmi, které ovlivňuji selekcí, co nevyhovuje jde vyměnit, ani se nevyhovující nesnažím držet s tím, že to zatím vydrží. A naštěstí na to nejsem v okolí sám. Takže situace je spíš taková, že žádná koupená ins. matka nic výrazně lepšího nepřinesla a i ty F11 co mám, nejsou bodavé, rozbíhavé a výnos drží min. v průměru. Jiná situace, ale je samozřejmě tam, kde má včelař včely co lítají zadečkem dopředu jen co se kolem nich projde, a misto toho aby ji vyměnil se přiobleče a má řeči, že to je normální. Normální to je, ale jde to ovlivnit.

Aleš M.



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Gulas G
> Datum: 25.7.2011 22:45:25
> ----------------------------------------
> Uplne jste opomenuli,ze pred vznikem F1 je nekolik generaci P,kde se
> silne vkrevnuje,upevnuji pozadovane vlastnosti,silne brakuji
> negativni,casto se generace P brakuji komplet.Jelikoz se pari uzce
> pribuzensky,proto inseminace.Inseminovana matka je tedy nekolikrat
> vkrevnena a oplozena overenou(opet pribuznou) trubci linii a jde na prodej
> s rizikem nizsi zivotnosti.Jeji dcery jsou hybridi F1 a finalnim
> produktem!!! Vyrazny heterozni efekt,zvysena zivotaschopnost.Potomstvo F2
> uz ma puvodni vlastnosti posunute do ruznych gulasu G,rozbihavosti R a
> bodavosti B.Tot vse.JosPr.Ps:zalistujte v minulych rocnicich Vcelarstvi,o
> imbredingu-vkrevnovani cely serial.
>
>
>

Mým osobním názorem je
Do 10 včelstev je výhodný nákup F1 z rozmnožovacích chovů Dotovaná matka vyjde kolem 100kč nedotovaná do 400.
Do 30 je výhodný nákup z čistých chovů a vlastní rozchov ceny se pohybují podle mých skušeností 400 - 1000 Kč
Při vyšších počtech včelstev je již naprosto bez konkurešní Insiminovaná matka a vlastní odchov produkčních matek. Taková nejde pod tisícovku.
Hlavně jde o co se komu vyplatí podle toho kolik času může věnovat jejich odchovu. Někdy může i při velkém počtu být výhodnější nákup z roz. chovů a i při 3 úlech bude mít drahá matka vysokou cenu záliby a poznání.

Pepan




> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Gulas G
> Datum: 26.7.2011 07:26:45
> ----------------------------------------
>
> Hybridi F1 u včel? To si kupujete nebo máte jaké křížence? Co s čím.
> Hybridem se rozumí kříženec plemen. Jako jsou výkrmový, snáškový hybridi.
> Já píšu o tom, že konkrétní liniie se vytratí, protože není mezi nima výrazný
> rozdíl a je nekonec jen Včela kraňská s konkrétnímy vlastnostmi, které ovlivňuji
> selekcí, co nevyhovuje jde vyměnit, ani se nevyhovující nesnažím držet s tím, že
> to zatím vydrží. A naštěstí na to nejsem v okolí sám. Takže situace je spíš
> taková, že žádná koupená ins. matka nic výrazně lepšího nepřinesla a i ty F11 co
> mám, nejsou bodavé, rozbíhavé a výnos drží min. v průměru. Jiná situace, ale je
> samozřejmě tam, kde má včelař včely co lítají zadečkem dopředu jen co se kolem
> nich projde, a misto toho aby ji vyměnil se přiobleče a má řeči, že to je
> normální. Normální to je, ale jde to ovlivnit.
>
> Aleš M.
>
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> > Předmět: Gulas G
> > Datum: 25.7.2011 22:45:25
> > ----------------------------------------
> > Uplne jste opomenuli,ze pred vznikem F1 je nekolik generaci P,kde se
> > silne vkrevnuje,upevnuji pozadovane vlastnosti,silne brakuji
> > negativni,casto se generace P brakuji komplet.Jelikoz se pari uzce
> > pribuzensky,proto inseminace.Inseminovana matka je tedy nekolikrat
> > vkrevnena a oplozena overenou(opet pribuznou) trubci linii a jde na prodej
> > s rizikem nizsi zivotnosti.Jeji dcery jsou hybridi F1 a finalnim
> > produktem!!! Vyrazny heterozni efekt,zvysena zivotaschopnost.Potomstvo F2
> > uz ma puvodni vlastnosti posunute do ruznych gulasu G,rozbihavosti R a
> > bodavosti B.Tot vse.JosPr.Ps:zalistujte v minulych rocnicich Vcelarstvi,o
> > imbredingu-vkrevnovani cely serial.
> >
> >
> >
>
>
>

J.B.:
Jestliže jste měl inseminované matky ze 3 pramenů Dol, Troisek,Sklenár tak to jste toho vyzkoušel asi jako já nebo víc než já .Já jsem ten Troisek měl před asi 40ti lety to byly inseminované matky co do techniky asi horší a hlavně já jsem byl začátečník a odešel jsem od toho.

mOLČÍK:Jednoho dne prostě dožijí a Já budu pokračovat s linií Guláš, ale bude pro mě mnohem důležitější, abych byl spokojen s jejích vlastnostmi, které jinak než selekcí si neudržím.
j.b.: PLNĚ S VÁMI SOUHLASÍM, já již nyní nechávám matky do dalšího roku jen po selekci výnosu. Chovám i z inseminované i z nejlepší G 2.
Nadále však hodlám kupovat 1-2 inseminované matky. Věřím v poctivost inseminátorů že i oni vybírají a tím že mají dvojunásobnou možnost výběru ( otce i matku zatím co já jen matku a otec je ve vzduchu) mají nebo mohou mít o 100% lepší výsledky.
J.B.

Je za varoadno považováno pouze zasíťované dno? Když tak přemýšlím nad monitoringem, říkám si, že v zimě musí docházet ke značnému zkreslení výsledků (spad mrtvolek - ucpání síta...). Prozměnu když bych chtěl v zimě dostat ven vše, tak vymetání dna v lednu včely zrovna neocení. Podložka je pro mne jasná volba, ale síto ne, chci dna plná. Problém je, co se týče dotace, jasně tam stojí varoadno. Já za varoadno považuji vše, co by šlo popsat jako odnímatelné dno s možností vložení podložky pod celou plochu plodiště. Ale jak tak koukám a tak všechna varoadno co jsem kdy kde našel jsou celozasíťovaná. Tak jak je to? Děkuji

o co je horší vymetení mrtvolek ze síta než vymetení mrtvolek z plného dna se současným vsunutím podložky do podmetu, který v případě plného dna nebývá hladký a neobejde se to bez vyrušení?

Výhodou síta je také zamezení přístupu včel k podložce, takže v plné dno nelze nazvat varoadnem, ale musí se do něho strkat varoapodložka se svým vlastním sítem. Jinak totiž v sezoně roztoče nenajdete.

No byl bych rád, kdyby mi někdo vysvětlil boje genů u včel. Pokud to zatím chápu dobře. Matka je diploidní, trubec haploid. Matka má otce matku, zatímco trubec je kopií matky v otcově těle. (takže se jednodušeřečeno páří mezi ssebou matky prostřednicvím terubce)

Samec má méně genů, ale pochybuji, že jsou pro svou "očesanost" jako takové méně dominantní při spojování v embryonálním vývoji u dělnic, osobně si myslím, že mají větší vliv než genetická informace matky. Proč? Protože jestli je trubec očesanou kopií matky, samotný zánik určitých nepotřerbných genetických infomací posílí při partogenezi vliv sad chromozomů a ty jsou významější při následném diploidním vývoji další generace._gp_
.........
(e-mailem) --- 25. 7. 2011
Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332) (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422) (53425) (53426) (53433)
právě proto se takovým pojmům snažím vyhnout
a obvykle se to znažím vysvětli jen s písmeny A, B, a F. Pro laika je vše ostatní nesrozumitelné.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 25.7.2011 14:08:03
> ----------------------------------------
> Vidíte, já na to mam také školu - pokud to u včel není jinak, o čemž pochybuju.
> A ujišťuju vás, že takovéhle vysvětlení běžnému člověku stačí. Beztak jako
> rodiče, resp. u včel oplozenou matku, mohu určit jakoukoli, nikoli jen
> inseminovanou a chovat na ní. V tu chvíli by pro mne byli její dcery F1.Zavádět
> do diskuse pojmy recesivní a dominantní homozygot a následný vznik heterozygotů
> by bylo fajn, ale můžete si být jist, že 90% lidí to nepochopí. Pak se dá
> uvožovat i nad dvojitýme heteráky, ale stejně pochybuju, že víte, jaké
> vlastnosti jsou pro danou lini recesivní/dominantní, takže se nemá smysl v tom
> šťourat.

Nečetl jsem vše, ale tohle je základní omyl. Trubec má polovinu genů, ale vajíčka vznikají redukčním dělením normálních diploidních zárodečných buněk, proto teoreticky má polovina vajíček genotyp po bábě a druhá po dědkovi. jinak je to s živými rodiči. To se plete! Trubec nemá "tátu" má jen mámu, ale genotyp má buď po dědkovi nebo po bábě (obě linie, ze kterých vznikla jeho matka). Do jaké míry se geny při redukčním dělení neboli meióze míchají bych potřeboval od moudřejších poučit, tím si nejksem jistý, ale podle výsledků praktických bych řekl, že k němu částečně dochází, což znamená, že trubec by měl většinou část genů po bábě a část po dědkovi, ale doufám, že jsem Vám tím moc nezamotal hlavu..
Hezký den.
PS: dneska jsem chystal včely na krmení, větší část jich udržela mednou komoru ale pro jistotu je dokrmím, slunečnice zklamala, medu z ní nevýznamně.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 26.7.2011 10:58:25
> ----------------------------------------
> No byl bych rád, kdyby mi někdo vysvětlil boje genů u včel. Pokud to zatím
> chápu dobře. Matka je diploidní, trubec haploid. Matka má otce matku,
> zatímco trubec je kopií matky v otcově těle. (takže se jednodušeřečeno páří
> mezi ssebou matky prostřednicvím terubce)
>
> Samec má méně genů, ale pochybuji, že jsou pro svou "očesanost" jako takové
> méně dominantní při spojování v embryonálním vývoji u dělnic, osobně si
> myslím, že mají větší vliv než genetická informace matky. Proč? Protože
> jestli je trubec očesanou kopií matky, samotný zánik určitých nepotřerbných
> genetických infomací posílí při partogenezi vliv sad chromozomů a ty jsou
> významější při následném diploidním vývoji další generace._gp_       
> ........
> (e-mailem) --- 25. 7. 2011
> Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332)
> (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422)
> (53425) (53426) (53433)
> právě proto se takovým pojmům snažím vyhnout
> a obvykle se to znažím vysvětli jen s písmeny A, B, a F. Pro laika je vše
> ostatní nesrozumitelné.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Honza Zátka
> > Předmět: Re: matka vigor
> > Datum: 25.7.2011 14:08:03
> > ----------------------------------------
> > Vidíte, já na to mam také školu - pokud to u včel není jinak, o čemž
> pochybuju.
> > A ujišťuju vás, že takovéhle vysvětlení běžnému člověku stačí. Beztak
> jako
> > rodiče, resp. u včel oplozenou matku, mohu určit jakoukoli, nikoli jen
> > inseminovanou a chovat na ní. V tu chvíli by pro mne byli její dcery
> F1.Zavádět
> > do diskuse pojmy recesivní a dominantní homozygot a následný vznik
> heterozygotů
> > by bylo fajn, ale můžete si být jist, že 90% lidí to nepochopí. Pak se dá
> > uvožovat i nad dvojitýme heteráky, ale stejně pochybuju, že víte, jaké
> > vlastnosti jsou pro danou lini recesivní/dominantní, takže se nemá smysl
> v tom
> > šťourat.
>
>
>

Já jen doplním, že ten přenos genů není půl a půl, to by bylo moc jednoduché. Jde o soupis vlastností, kde jedna vlastnost je dominantní nad druhou, nejednoduší vysvětlení je příklad černé zbarvení je dominantní nad světlým. A proto se provádí ta příbuzenská plemenitba, aby se míň dominantní vlastnosti upevnily a přenesly na nové jedince. Má to svá rizika a omezení, ale funguje to. Takže shopnost přenosu vlastností je dán gen. složením jednotlivců, který je gen. dominantní. Takže i trubec může mít nad gen. vlastnostmi matky se ,kterou se spářil např. cucám to číslo z prstu 70% převahu.
Navíc u včel se ještě přihlíží ke koeficietu dědičnosti, např. zdědit dobrý medný výnos nejde, protože má nízký koeficient, ale souvisí medný výnos s plodností, spotřebou energie apod. a to se ukáže na medném výnosu.
Dá se to těžko popsat, jestliže se nemám na co konkrétního odvolat, nemám žádnou učebnici, kde bych to měl sceleně pohromadě, něco mám ze školy a jinak zbytek utržkovitě z různých knih. Ale mohu z vlastní zkušenosti říct, že zpravidla to je tak, že po čem houby, to se dědí.

Aleš M.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: matka vigor
> Datum: 26.7.2011 11:15:50
> ----------------------------------------
> Nečetl jsem vše, ale tohle je základní omyl. Trubec má polovinu genů, ale
> vajíčka vznikají redukčním dělením normálních diploidních zárodečných buněk,
> proto teoreticky má polovina vajíček genotyp po bábě a druhá po dědkovi. jinak
> je to s živými rodiči. To se plete! Trubec nemá "tátu" má jen mámu, ale genotyp
> má buď po dědkovi nebo po bábě (obě linie, ze kterých vznikla jeho matka). Do
> jaké míry se geny při redukčním dělení neboli meióze míchají bych potřeboval od
> moudřejších poučit, tím si nejksem jistý, ale podle výsledků praktických bych
> řekl, že k němu částečně dochází, což znamená, že trubec by měl většinou část
> genů po bábě a část po dědkovi, ale doufám, že jsem Vám tím moc nezamotal
> hlavu..
> Hezký den.
> PS: dneska jsem chystal včely na krmení, větší část jich udržela mednou komoru
> ale pro jistotu je dokrmím, slunečnice zklamala, medu z ní nevýznamně.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: matka vigor
> > Datum: 26.7.2011 10:58:25
> > ----------------------------------------
> > No byl bych rád, kdyby mi někdo vysvětlil boje genů u včel. Pokud to zatím
> > chápu dobře. Matka je diploidní, trubec haploid. Matka má otce matku,
> > zatímco trubec je kopií matky v otcově těle. (takže se jednodušeřečeno páří
> > mezi ssebou matky prostřednicvím terubce)
> >
> > Samec má méně genů, ale pochybuji, že jsou pro svou "očesanost" jako takové
> > méně dominantní při spojování v embryonálním vývoji u dělnic, osobně si
> > myslím, že mají větší vliv než genetická informace matky. Proč? Protože
> > jestli je trubec očesanou kopií matky, samotný zánik určitých nepotřerbných
> > genetických infomací posílí při partogenezi vliv sad chromozomů a ty jsou
> > významější při následném diploidním vývoji další generace._gp_       
> > ........
> > (e-mailem) --- 25. 7. 2011
> > Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332)
> > (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422)
> > (53425) (53426) (53433)
> > právě proto se takovým pojmům snažím vyhnout
> > a obvykle se to znažím vysvětli jen s písmeny A, B, a F. Pro laika je vše
> > ostatní nesrozumitelné.
> >
> > pepan
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Honza Zátka
> > > Předmět: Re: matka vigor
> > > Datum: 25.7.2011 14:08:03
> > > ----------------------------------------
> > > Vidíte, já na to mam také školu - pokud to u včel není jinak, o čemž
> > pochybuju.
> > > A ujišťuju vás, že takovéhle vysvětlení běžnému člověku stačí. Beztak
> > jako
> > > rodiče, resp. u včel oplozenou matku, mohu určit jakoukoli, nikoli jen
> > > inseminovanou a chovat na ní. V tu chvíli by pro mne byli její dcery
> > F1.Zavádět
> > > do diskuse pojmy recesivní a dominantní homozygot a následný vznik
> > heterozygotů
> > > by bylo fajn, ale můžete si být jist, že 90% lidí to nepochopí. Pak se dá
> > > uvožovat i nad dvojitýme heteráky, ale stejně pochybuju, že víte, jaké
> > > vlastnosti jsou pro danou lini recesivní/dominantní, takže se nemá smysl
> > v tom
> > > šťourat.
> >
> >
> >
>
>
>

Ještě bych upřesnil to "po dědovi" a "po bábě". Matka dědí chromosomy od
obou rodičů a následně dochází k jejich rekombinaci, tj. dva chromosomy
v páru se nasekají na kousky a pak slepí. Takže žádný z matčiných
chromosomů není přesně jako dědův či bábin. Obrázkem:

Děda i bába přispějí jednou verzí chromosomu
Děda: DDDDDD
Bába: BBBBBB
a matka bude mít dvě promíchané verze tohoto chromosomu:
Matka: DDDBBDBB
BBBDDBDD
Za zmínku stojí, že k rekombinaci dochází u včel 10x více než např. u
člověka.

Dojde ale ještě k dalšímu vzniku variant, při vzniku neoplozených
vajíček. Včely mají 16 chromosomů a pro každý z nich jsou na výběr dvě
varianty naznačené výše. Jedna matka tedy může mít až 2^16 = 65536
geneticky odlišných synů trubců.

Musím upozornit, že jsem nestudoval genetiku včel, úvahu výše jsem
extrapoloval ze zákonů platných u savců, rád se nechám opravit.

Petr


On Tue, 2011-07-26 at 11:14 +0200, Radek Hubač wrote:
> Nečetl jsem vše, ale tohle je základní omyl. Trubec má polovinu genů,
> ale vajíčka vznikají redukčním dělením normálních diploidních
> zárodečných buněk, proto teoreticky má polovina vajíček genotyp po bábě
> a druhá po dědkovi. jinak je to s živými rodiči. To se plete! Trubec
> nemá "tátu" má jen mámu, ale genotyp má buď po dědkovi nebo po bábě
> (obě linie, ze kterých vznikla jeho matka). Do jaké míry se geny při
> redukčním dělení neboli meióze míchají bych potřeboval od moudřejších
> poučit, tím si nejksem jistý, ale podle výsledků praktických bych řekl,
> že k němu částečně dochází, což znamená, že trubec by měl většinou část
> genů po bábě a část po dědkovi, ale doufám, že jsem Vám tím moc
> nezamotal hlavu..
> Hezký den.
> PS: dneska jsem chystal včely na krmení, větší část jich udržela mednou
> komoru ale pro jistotu je dokrmím, slunečnice zklamala, medu z ní
> nevýznamně.

> Radek

> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: matka vigor
> > Datum: 26.7.2011 10:58:25
> > ----------------------------------------
> > No byl bych rád, kdyby mi někdo vysvětlil boje genů u včel. Pokud to zatím
> > chápu dobře. Matka je diploidní, trubec haploid. Matka má otce matku,
> > zatímco trubec je kopií matky v otcově těle. (takže se jednodušeřečeno páří
> > mezi ssebou matky prostřednicvím terubce)
> >
> > Samec má méně genů, ale pochybuji, že jsou pro svou "očesanost" jako takové
> > méně dominantní při spojování v embryonálním vývoji u dělnic, osobně si
> > myslím, že mají větší vliv než genetická informace matky. Proč? Protože
> > jestli je trubec očesanou kopií matky, samotný zánik určitých nepotřerbných
> > genetických infomací posílí při partogenezi vliv sad chromozomů a ty jsou
> > významější při následném diploidním vývoji další generace._gp_       
> > ........
> > (e-mailem) --- 25. 7. 2011
> > Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332)
> > (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422)
> > (53425) (53426) (53433)
> > právě proto se takovým pojmům snažím vyhnout
> > a obvykle se to znažím vysvětli jen s písmeny A, B, a F. Pro laika je vše
> > ostatní nesrozumitelné.
> >
> > pepan
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Honza Zátka
> > > Předmět: Re: matka vigor
> > > Datum: 25.7.2011 14:08:03
> > > ----------------------------------------
> > > Vidíte, já na to mam také školu - pokud to u včel není jinak, o čemž
> > pochybuju.
> > > A ujišťuju vás, že takovéhle vysvětlení běžnému člověku stačí. Beztak
> > jako
> > > rodiče, resp. u včel oplozenou matku, mohu určit jakoukoli, nikoli jen
> > > inseminovanou a chovat na ní. V tu chvíli by pro mne byli její dcery
> > F1.Zavádět
> > > do diskuse pojmy recesivní a dominantní homozygot a následný vznik
> > heterozygotů
> > > by bylo fajn, ale můžete si být jist, že 90% lidí to nepochopí. Pak se dá
> > > uvožovat i nad dvojitýme heteráky, ale stejně pochybuju, že víte, jaké
> > > vlastnosti jsou pro danou lini recesivní/dominantní, takže se nemá smysl
> > v tom
> > > šťourat.
> >
> >
> >

Prosim o radu v jednej rodine som nasiel v tomto case matecnik je na spodu latky ramika nieje este zavieckovany mozno zajtra bude neviem ci ho mam vyrezat alebo nie este pripomeniem ze matka nemala kde klast pretoze vcely naniesli med do plodiska a tak jej ostali len 3 ramiky B dakujem za kazdu radu stara matka ma asi 2 roky.

Varoa dno znamená dno které umožňuje odběr vzorků a monitorování spadu a ošetřování proti varoáze. Síto není podmínkou

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jenda <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Varoadno
> Datum: 26.7.2011 10:50:22
> ----------------------------------------
> Je za varoadno považováno pouze zasíťované dno? Když tak přemýšlím nad
> monitoringem, říkám si, že v zimě musí docházet ke značnému zkreslení
> výsledků (spad mrtvolek - ucpání síta...). Prozměnu když bych chtěl v zimě
> dostat ven vše, tak vymetání dna v lednu včely zrovna neocení. Podložka je
> pro mne jasná volba, ale síto ne, chci dna plná. Problém je, co se týče
> dotace, jasně tam stojí varoadno. Já za varoadno považuji vše, co by šlo
> popsat jako odnímatelné dno s možností vložení podložky pod celou plochu
> plodiště. Ale jak tak koukám a tak všechna varoadno co jsem kdy kde našel
> jsou celozasíťovaná. Tak jak je to? Děkuji
>
>
>

Prosím o radu, jak podsadit vystrojený nádtavek dolů pod nejnižší, když
do podmetu visí včely až ke dnu. Nechci je drtit, ani dráždit ometáním .
Neznáte nějaký trik?
Hanka

Jenda:
Je za varoadno považováno pouze zasíťované dno? Když tak přemýšlím nad monitoringem, říkám si, že v zimě musí docházet ke značnému zkreslení výsledků (spad mrtvolek - ucpání síta...). Prozměnu když bych chtěl v zimě dostat ven vše, tak vymetání dna v lednu včely zrovna neocení. Podložka je pro mne jasná volba, ale síto ne, chci dna plná. Problém je, co se týče dotace, jasně tam stojí varoadno. Já za varoadno považuji vše, co by šlo popsat jako odnímatelné dno s možností vložení podložky pod celou plochu plodiště. Ale jak tak koukám a tak všechna varoadno co jsem kdy kde našel jsou celozasíťovaná. Tak jak je to? Děkuji
------------------

VD dna jak se vyrábějí je něco co snad každý jen vyrábí a nepoužívá.

Jen co jsem si jich pár vyrobil, tak jsem je přestal používat na odběr měli. Vlhko a plíseň na podložce,...

Pokud, tak konstrukce jako má Zdeněk B /Alias Grifin/.
vyjímatelné síto a pod ním vyjímatelná podložka.


A pokud bych chtěl počítat roztoče v sezoně, tak podložku ze zadu nad plné dno a krytou sítem v rámu.
Pokud je dno přístupné zezadu, tak se to dá udělat tak, že nepříjdu do styku se včelama. (asi to budu muset taky už nasadit, ale s vidličkou jsme jich zatím moc neviděl)

Varoadno je z definice zřejmě každé dno, které umožní sledovat spad VD.

Karel

Ta poslední věta je vůbec nejpravdivější Dnes se hlavně klade důraz na rychlost jarního rozvoje, Začíná se již opomíjet vyzdvihování čistícího pudu který se podle různých autorů zdá nevýznamný, A začíná se uvažovat o délce dožívání včel, což by mělo mít vliv na zamoření varoázou. Pohledy na požadavky včelařů se stále mění ale vše je to bohužel na dlouhé lokte. Když to ale jinak nejde:

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: matka vigor
> Datum: 26.7.2011 11:51:53
> ----------------------------------------
> Já jen doplním, že ten přenos genů není půl a půl, to by bylo moc jednoduché.
> Jde o soupis vlastností, kde jedna vlastnost je dominantní nad druhou,
> nejednoduší vysvětlení je příklad černé zbarvení je dominantní nad světlým. A
> proto se provádí ta příbuzenská plemenitba, aby se míň dominantní vlastnosti
> upevnily a přenesly na nové jedince. Má to svá rizika a omezení, ale funguje to.
> Takže shopnost přenosu vlastností je dán gen. složením jednotlivců, který je
> gen. dominantní. Takže i trubec může mít nad gen. vlastnostmi matky se ,kterou
> se spářil např. cucám to číslo z prstu 70% převahu.
> Navíc u včel se ještě přihlíží ke koeficietu dědičnosti, např. zdědit dobrý
> medný výnos nejde, protože má nízký koeficient, ale souvisí medný výnos s
> plodností, spotřebou energie apod. a to se ukáže na medném výnosu.
> Dá se to těžko popsat, jestliže se nemám na co konkrétního odvolat, nemám žádnou
> učebnici, kde bych to měl sceleně pohromadě, něco mám ze školy a jinak zbytek
> utržkovitě z různých knih. Ale mohu z vlastní zkušenosti říct, že zpravidla to
> je tak, že po čem houby, to se dědí.
>
> Aleš M.
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: matka vigor
> > Datum: 26.7.2011 11:15:50
> > ----------------------------------------
> > Nečetl jsem vše, ale tohle je základní omyl. Trubec má polovinu genů, ale
> > vajíčka vznikají redukčním dělením normálních diploidních zárodečných buněk,
> > proto teoreticky má polovina vajíček genotyp po bábě a druhá po dědkovi.
> jinak
> > je to s živými rodiči. To se plete! Trubec nemá "tátu" má jen mámu, ale
> genotyp
> > má buď po dědkovi nebo po bábě (obě linie, ze kterých vznikla jeho matka). Do
> > jaké míry se geny při redukčním dělení neboli meióze míchají bych potřeboval
> od
> > moudřejších poučit, tím si nejksem jistý, ale podle výsledků praktických bych
> > řekl, že k němu částečně dochází, což znamená, že trubec by měl většinou část
> > genů po bábě a část po dědkovi, ale doufám, že jsem Vám tím moc nezamotal
> > hlavu..
> > Hezký den.
> > PS: dneska jsem chystal včely na krmení, větší část jich udržela mednou
> komoru
> > ale pro jistotu je dokrmím, slunečnice zklamala, medu z ní nevýznamně.
> > Radek
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: matka vigor
> > > Datum: 26.7.2011 10:58:25
> > > ----------------------------------------
> > > No byl bych rád, kdyby mi někdo vysvětlil boje genů u včel. Pokud to zatím
> > > chápu dobře. Matka je diploidní, trubec haploid. Matka má otce matku,
> > > zatímco trubec je kopií matky v otcově těle. (takže se jednodušeřečeno
> páří
> > > mezi ssebou matky prostřednicvím terubce)
> > >
> > > Samec má méně genů, ale pochybuji, že jsou pro svou "očesanost" jako
> takové
> > > méně dominantní při spojování v embryonálním vývoji u dělnic, osobně si
> > > myslím, že mají větší vliv než genetická informace matky. Proč? Protože
> > > jestli je trubec očesanou kopií matky, samotný zánik určitých
> nepotřerbných
> > > genetických infomací posílí při partogenezi vliv sad chromozomů a ty jsou
> > > významější při následném diploidním vývoji další generace._gp_       
> > > ........
> > > (e-mailem) --- 25. 7. 2011
> > > Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332)
> > > (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422)
> > > (53425) (53426) (53433)
> > > právě proto se takovým pojmům snažím vyhnout
> > > a obvykle se to znažím vysvětli jen s písmeny A, B, a F. Pro laika je vše
> > > ostatní nesrozumitelné.
> > >
> > > pepan
> > >
> > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > Od: Honza Zátka
> > > > Předmět: Re: matka vigor
> > > > Datum: 25.7.2011 14:08:03
> > > > ----------------------------------------
> > > > Vidíte, já na to mam také školu - pokud to u včel není jinak, o čemž
> > > pochybuju.
> > > > A ujišťuju vás, že takovéhle vysvětlení běžnému člověku stačí. Beztak
> > > jako
> > > > rodiče, resp. u včel oplozenou matku, mohu určit jakoukoli, nikoli jen
> > > > inseminovanou a chovat na ní. V tu chvíli by pro mne byli její dcery
> > > F1.Zavádět
> > > > do diskuse pojmy recesivní a dominantní homozygot a následný vznik
> > > heterozygotů
> > > > by bylo fajn, ale můžete si být jist, že 90% lidí to nepochopí. Pak se
> dá
> > > > uvožovat i nad dvojitýme heteráky, ale stejně pochybuju, že víte, jaké
> > > > vlastnosti jsou pro danou lini recesivní/dominantní, takže se nemá smysl
> > > v tom
> > > > šťourat.
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "EL-PROM, Kornienková Hana" <hanka/=/el-prom.cz>
> Předmět: podstavení nástavku
> Datum: 26.7.2011 12:35:29
> ----------------------------------------
> Prosím o radu, jak podsadit vystrojený nádtavek dolů pod nejnižší, když
> do podmetu visí včely až ke dnu. Nechci je drtit, ani dráždit ometáním .
> Neznáte nějaký trik?
> Hanka
>
>
>
>

Úl rozdělat tak, že nástavky odložím na zadní stěnu očkem nahoru, myšleno u úlu na studenou stavbu, protože tak se odkládají nástavky. Původně horní nástavek na dno, a ten co byl původně dole, postavím na přední hranu spodního nástavku nástavku tak, že vidím spodní loučky, očko je dolů a už jenom zakouřit, vyhnat včely k horní loučce a nástavek sklopit k sobě a je to.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "EL-PROM, Kornienková Hana" <hanka/=/el-prom.cz>
> Předmět: podstavení nástavku
> Datum: 26.7.2011 12:35:29
> ----------------------------------------
> Prosím o radu, jak podsadit vystrojený nádtavek dolů pod nejnižší, když
> do podmetu visí včely až ke dnu. Nechci je drtit, ani dráždit ometáním .
> Neznáte nějaký trik?
> Hanka
>
>
>
>

Buď jde o tichou výměnu nebo pozdní roj. No nejlepší by bylo vyměnit matku za mladší a trochu uvolnit plodiště, dát tam souš. A nebo jen tam dát souš a matečník odstranit. Třeba si to rozmyslí, pokud by šlo o rojení. To je to, že to včely neřeknou, co se jim nelíbí.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lukas <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: ako dalej
> Datum: 26.7.2011 12:16:34
> ----------------------------------------
> Prosim o radu v jednej rodine som nasiel v tomto case matecnik je na spodu
> latky ramika nieje este zavieckovany mozno zajtra bude neviem ci ho mam
> vyrezat alebo nie este pripomeniem ze matka nemala kde klast pretoze vcely
> naniesli med do plodiska a tak jej ostali len 3 ramiky B dakujem za kazdu
> radu stara matka ma asi 2 roky.
>
>
>

OK, ale já mám jenom jeden nástavek. Je to letošní oddělek a chci ho rozšířit.
Hanka

"OK, ale já mám jenom jeden nástavek. Je to letošní oddělek a chci ho rozšířit. "

No, jestli dole postavily divočinu, tak to je v tuto dobu docela hnusná práce. Nijak jinak se to nedá udělat než že se včely kouřem z divočiny odeženou , nástavek se pak nakloní nebo někde položí na bok tak, aby plásty v něm byly svisle, ne vodorovně a za stálého odrazování kouřem se voští odřeže. A potom se další nástavek podstaví. Práci je třeba dělat kolem poledne za co nejlepšího počasí a opatrně, aby včely příliš nezdivočely.
Jinak ale je tam háček, v tuto dobu záleží na konkrétní situaci na stanovišti a na síle toho oddělku, jestli takové podstavení projde bez rozvinutí loupeže. Negativně tomu pomáhá taky spodní česno ve dnu a vysoké dno.
V tuto dobu bych nad prostým podstavením dalšího nástavku do oddělku už poněkud váhal. Spíš bych preferoval manipulaci s plásty a přidání nového nástavku nahoru. Plásty ze spodního nástavku se z části rozeberou, matka, pokud se najde a většina plodových plástů se uloží nahoru, v obou nástavcích zhruba do středů a kraje se doplní novými plásty.
Takové uspořádání je proti loupeži podstatně víc odolné a divočina se s pohybem původních plástů částečně vyřeší sama. Částečně je potom možné divočinu nechat do září až října, kdy už bude bez včel a její vyřezání z úlu bude absolutně bezproblémové.
Případně je možné nástavek s plásty prostě jen uložit nahoru, pokud jsou ty plásty zhruba stejně tmavé či světlé jako plásty dole, matka s velkou pravděpodobností na ně přejde.Zvláště pokud to jsou plásty od medu po vytáčení. Pokud ne, za cca týden se kontroluje a provede se přehazování plástů.

Lukáš a nezamieňaš si "matečník" s materskou miskou? Je v nezaviečkovanej materskej bunke i larva s materskou kašičkou?

>OK, ale já mám jenom jeden nástavek. Je to letošní oddělek a chci ho rozšířit. Hanka<
-----------------------------------------------------------
A jak jste psala níže, včely visí až ke dnu. To v ranních nebo večerních hodinách. Je třeba se podívat přez den, kdy včely vylétly jak to v tom podmetu (dně) vypadá. Nic bych nedal za to, že tam uvidíte divokou stavbu. Tu je třeba odříznout a potom je možno nástavek podstavit. Plod v divočině,pokud tam nějaký bude, necháte ve dně a včely si s ním poradí. Spadlé voskové dílo vyjmete po vyčištění.

"Prosim o radu v jednej rodine som nasiel v tomto case matecnik je na spodu latky ramika nieje este zavieckovany mozno zajtra bude neviem ci ho mam vyrezat alebo nie este pripomeniem ze matka nemala kde klast pretoze vcely naniesli med do plodiska a tak jej ostali len 3 ramiky B dakujem za kazdu radu stara matka ma asi 2 roky."

Jestli má stará matka asi dva roky, tak možná má už tři roky. A to je problém starých matek, že se občas je včely rozhodnou vyměnit v takovou nevhodnou dobu. Není vůbec jasné, jestli když se matečník zničí, jestli pokus nebudou znova opakovat. Není vůbec jasné, jestli i když se o to nepokusí, jestli stará matka vydrží přes zimu a dostatečně dlouho na jaře, než se odchová a přidá nová matka. Není vůbec jasné, když se jakýmkoliv způsobem vymění matka, jestli než si nová matka pořídí ze svého plodu dostetek včel, jestli mezitím včelstvo nezeslábne natolik, že podlehne loupeži. A není vůbec jasné, když se matečník nechá a nová matka vyletí v srpnu na prolet, jestli se kvalitně oplodní a vrátí se.
takže nejjistější je asi výměna za rezervní matku z nějakého rezervního oddělku.
Pokud rezervní matka není, já bych vybral z plodiště plásty s medem, z medníku taky, nechal jen takových 5 kilo, doplnil kvalitními prázdnými plásty a nasadil mírné krmení či podněcování. A nechal včelkám, ať rozhodnou. Pokud byl problém v nedostatku místa, včelky matečník samy zruší a půjdou do zimy s původní matkou. Pokud byl problém v nějaké vadě či přílišnému vyčerpání matky, včelky výměnu dotáhnou a s trochou štěstí půjde včelstvo do zimy s novou matkou. Rojení na 99 %, pokud pozbydou nadbytečné zásoby, v tuto dobu samy včely zarazí.

Tak aby to bylo už všechno chybí dodat (Berte včelstvo jako jedince) při heterózním křížení prři původních liniích stačí zaměnit otcovskou a mateřskou lini a dosáhnete úplně jiných výsledků. Závisí to na tom jaké vlastnosti se dědí po otci nebo matce.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: matka vigor
> Datum: 26.7.2011 11:51:53
> ----------------------------------------
> Já jen doplním, že ten přenos genů není půl a půl, to by bylo moc jednoduché.
> Jde o soupis vlastností, kde jedna vlastnost je dominantní nad druhou,
> nejednoduší vysvětlení je příklad černé zbarvení je dominantní nad světlým. A
> proto se provádí ta příbuzenská plemenitba, aby se míň dominantní vlastnosti
> upevnily a přenesly na nové jedince. Má to svá rizika a omezení, ale funguje to.
> Takže shopnost přenosu vlastností je dán gen. složením jednotlivců, který je
> gen. dominantní. Takže i trubec může mít nad gen. vlastnostmi matky se ,kterou
> se spářil např. cucám to číslo z prstu 70% převahu.
> Navíc u včel se ještě přihlíží ke koeficietu dědičnosti, např. zdědit dobrý
> medný výnos nejde, protože má nízký koeficient, ale souvisí medný výnos s
> plodností, spotřebou energie apod. a to se ukáže na medném výnosu.
> Dá se to těžko popsat, jestliže se nemám na co konkrétního odvolat, nemám žádnou
> učebnici, kde bych to měl sceleně pohromadě, něco mám ze školy a jinak zbytek
> utržkovitě z různých knih. Ale mohu z vlastní zkušenosti říct, že zpravidla to
> je tak, že po čem houby, to se dědí.
>
> Aleš M.
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: matka vigor
> > Datum: 26.7.2011 11:15:50
> > ----------------------------------------
> > Nečetl jsem vše, ale tohle je základní omyl. Trubec má polovinu genů, ale
> > vajíčka vznikají redukčním dělením normálních diploidních zárodečných buněk,
> > proto teoreticky má polovina vajíček genotyp po bábě a druhá po dědkovi.
> jinak
> > je to s živými rodiči. To se plete! Trubec nemá "tátu" má jen mámu, ale
> genotyp
> > má buď po dědkovi nebo po bábě (obě linie, ze kterých vznikla jeho matka). Do
> > jaké míry se geny při redukčním dělení neboli meióze míchají bych potřeboval
> od
> > moudřejších poučit, tím si nejksem jistý, ale podle výsledků praktických bych
> > řekl, že k němu částečně dochází, což znamená, že trubec by měl většinou část
> > genů po bábě a část po dědkovi, ale doufám, že jsem Vám tím moc nezamotal
> > hlavu..
> > Hezký den.
> > PS: dneska jsem chystal včely na krmení, větší část jich udržela mednou
> komoru
> > ale pro jistotu je dokrmím, slunečnice zklamala, medu z ní nevýznamně.
> > Radek
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: matka vigor
> > > Datum: 26.7.2011 10:58:25
> > > ----------------------------------------
> > > No byl bych rád, kdyby mi někdo vysvětlil boje genů u včel. Pokud to zatím
> > > chápu dobře. Matka je diploidní, trubec haploid. Matka má otce matku,
> > > zatímco trubec je kopií matky v otcově těle. (takže se jednodušeřečeno
> páří
> > > mezi ssebou matky prostřednicvím terubce)
> > >
> > > Samec má méně genů, ale pochybuji, že jsou pro svou "očesanost" jako
> takové
> > > méně dominantní při spojování v embryonálním vývoji u dělnic, osobně si
> > > myslím, že mají větší vliv než genetická informace matky. Proč? Protože
> > > jestli je trubec očesanou kopií matky, samotný zánik určitých
> nepotřerbných
> > > genetických infomací posílí při partogenezi vliv sad chromozomů a ty jsou
> > > významější při následném diploidním vývoji další generace._gp_       
> > > ........
> > > (e-mailem) --- 25. 7. 2011
> > > Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332)
> > > (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422)
> > > (53425) (53426) (53433)
> > > právě proto se takovým pojmům snažím vyhnout
> > > a obvykle se to znažím vysvětli jen s písmeny A, B, a F. Pro laika je vše
> > > ostatní nesrozumitelné.
> > >
> > > pepan
> > >
> > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > Od: Honza Zátka
> > > > Předmět: Re: matka vigor
> > > > Datum: 25.7.2011 14:08:03
> > > > ----------------------------------------
> > > > Vidíte, já na to mam také školu - pokud to u včel není jinak, o čemž
> > > pochybuju.
> > > > A ujišťuju vás, že takovéhle vysvětlení běžnému člověku stačí. Beztak
> > > jako
> > > > rodiče, resp. u včel oplozenou matku, mohu určit jakoukoli, nikoli jen
> > > > inseminovanou a chovat na ní. V tu chvíli by pro mne byli její dcery
> > > F1.Zavádět
> > > > do diskuse pojmy recesivní a dominantní homozygot a následný vznik
> > > heterozygotů
> > > > by bylo fajn, ale můžete si být jist, že 90% lidí to nepochopí. Pak se
> dá
> > > > uvožovat i nad dvojitýme heteráky, ale stejně pochybuju, že víte, jaké
> > > > vlastnosti jsou pro danou lini recesivní/dominantní, takže se nemá smysl
> > > v tom
> > > > šťourat.
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

A proč rozšiřovat, v tuhle dobu. Ty včely co jsou v podmetu tam v listopadu nebudou uhynou věkem a teď je na rozšiřování ta nejhorší doba, pokud by ten prostor nezvládly obsednout, v takové hustotě jak obsedají teď ten jeden nástavek, tak hrozí, že je ostatní včely vyloupí a zničí. Rozšířil bych je až na jaře medníkem.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: podstaven? n?stavku
> Datum: 26.7.2011 13:46:23
> ----------------------------------------
> OK, ale já mám jenom jeden nástavek. Je to letošní oddělek a chci ho
> rozšířit.
> Hanka
>
>
>

"A proč rozšiřovat, v tuhle dobu. Ty včely co jsou v podmetu tam v listopadu nebudou uhynou věkem a teď je na rozšiřování ta nejhorší doba, pokud by ten prostor nezvládly obsednout, v takové hustotě jak obsedají teď ten jeden nástavek, tak hrozí, že je ostatní včely vyloupí a zničí. Rozšířil bych je až na jaře medníkem."

Pokud se teď nerozšíří, tak se včely na zimu nadstaví podle velikosti jednoho nástavku. Pokud se teď ještě rozšíří, nadstaví se jejich zimní velikost znatelně větší, mají na to ještě srpen a část září, záleží jak bude teplé počasí a kolik budou mít zásob. Přirozeně musí se dávat pozor na tu loupež.

nie nieje to materska miska je tam pekne kasicka aj velka larva uz asi pred mesiacom som im odstranil 2 zavieckovane a dnes som isiel na kontrolu a je tam este jeden ale nezavieckovany dakujem za rady.

Teď bych přidal nástavek nahoru a začal intenzivně krmit. Včely by ho zanesly zásobami a v zimě by měli zásob nad sebou a postupovaly po nich nahoru na jaře pak začnou plodovat v horní části a přínos sladiny je bude stláčet zase dolů.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: podstaven? n?stavku
> Datum: 26.7.2011 16:49:36
> ----------------------------------------
> "A proč rozšiřovat, v tuhle dobu. Ty včely co jsou v podmetu tam v
> listopadu nebudou uhynou věkem a teď je na rozšiřování ta nejhorší doba,
> pokud by ten prostor nezvládly obsednout, v takové hustotě jak obsedají teď
> ten jeden nástavek, tak hrozí, že je ostatní včely vyloupí a zničí.
> Rozšířil bych je až na jaře medníkem."
>
> Pokud se teď nerozšíří, tak se včely na zimu nadstaví podle velikosti
> jednoho nástavku. Pokud se teď ještě rozšíří, nadstaví se jejich zimní
> velikost znatelně větší, mají na to ještě srpen a část září, záleží jak
> bude teplé počasí a kolik budou mít zásob. Přirozeně musí se dávat pozor na
> tu loupež.
>
>
>

tady může nastat problém. Zřejmě připravují tichou výměnu a mladá matka by mohla plodovat příliš dlouho. To by znamenalo příliš velkou spotřebu zásob a pro včely pak smrt hladem. Osobně bych to řešil výměnou mjiž rozkladené matky. Tyto pozdní tiché výměny bývají hodně zrádné.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lukas <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: ako dalej
> Datum: 26.7.2011 17:13:55
> ----------------------------------------
> nie nieje to materska miska je tam pekne kasicka aj velka larva uz asi pred
> mesiacom som im odstranil 2 zavieckovane a dnes som isiel na kontrolu a je
> tam este jeden ale nezavieckovany dakujem za rady.
>
>
>

Molčík : včřelstvo plné medu a pozdí roj.
J.B. to je nesmysl
Vytočte med a dejte možnost matce klást!
NA MATEČNÍK ANI NESAHEJTE CHRANTE HO PŘI VYTÁČENÍ A VYJDE A OPLODNÍM SE Z NĚL DEOBRÁ MATKA.
J,B,

tak som dal prec plasty s medom a dal suse matecnik som nechal tak a uvidim co sa bude diat dalej.

A nemá to už hrboplod a trubčice?_gp_
......
Lukas (217.12.62.38) --- 26. 7. 2011
ako dalej
nie nieje to materska miska je tam pekne kasicka aj velka larva uz asi pred mesiacom som im odstranil 2 zavieckovane a dnes som isiel na kontrolu a je tam este jeden ale nezavieckovany dakujem za rady.

Já měl na mysli, že otcové - samci, mají všeobecně méně genů co do počtu než matky - mámy. Spíš mi šlo oto míchání těch chromozomů. Při té rekombinaci jde o vysoké číslo. Jde to číslo teoreticky nějak rapidně snížit?


..........
Radek Hubač (e-mailem) --- 26. 7. 2011
Re: Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332) (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422) (53425) (53426) (53433) (53449)
Nečetl jsem vše, ale tohle je základní omyl. Trubec má polovinu genů, ale vajíčka vznikají redukčním dělením normálních diploidních zárodečných buněk, proto teoreticky má polovina vajíček genotyp po bábě a druhá po dědkovi.
.........
Petr Danecek (e-mailem) --- 26. 7. 2011
Re: Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332) (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422) (53425) (53426) (53433) (53449) (53450)
Ještě bych upřesnil to "po dědovi" a "po bábě". Matka dědí chromosomy od
obou rodičů a následně dochází k jejich rekombinaci, tj. dva chromosomy
v páru se nasekají na kousky a pak slepí. Takže žádný z matčiných
chromosomů není přesně jako dědův či bábin. Obrázkem:

Děda i bába přispějí jednou verzí chromosomu
Děda: DDDDDD
Bába: BBBBBB
a matka bude mít dvě promíchané verze tohoto chromosomu:
Matka: DDDBBDBB
BBBDDBDD
Za zmínku stojí, že k rekombinaci dochází u včel 10x více než např. u
člověka.

Dojde ale ještě k dalšímu vzniku variant, při vzniku neoplozených
vajíček. Včely mají 16 chromosomů a pro každý z nich jsou na výběr dvě
varianty naznačené výše. Jedna matka tedy může mít až 2^16 = 65536
geneticky odlišných synů trubců.

Musím upozornit, že jsem nestudoval genetiku včel, úvahu výše jsem
extrapoloval ze zákonů platných u savců, rád se nechám opravit.

Asi to myslíte správně, ale formulované to není dobře. Genů mají trubci
stejně jako matky, i když jsou haploidní, tj. i když mají od každého
chromosomu jenom po jedné kopii. A rekombinace je ten první proces, kdy
se ze dvou chromozomů vytvoří jiné dva.

A jak snížit počet geneticky odlišných trubců? Pokud budete dostatečně
dlouho křížit sourozence a oni ani po mnoha generacích neztratí
životaschopnost, zbydou pro matky nakonec dvě identické kopie pro každý
chromosom a všichni její synové budou identičtí. Existuje na to hezké
české slovo "imbríding" (z angl. imbreeding).

Ta kombinatorická úvaha níže dává samozřejmě horní odhad. Ve skutečnosti
může mít matka některé chromosomy hodně podobné, takže počet možných
geneticky odlišných trubců je nižší. A samozřejmě, ne všechny genetické
odlišnosti se projeví.

Petr


On Wed, 2011-07-27 at 01:49 +0200, gp wrote:
> Já měl na mysli, že otcové - samci, mají všeobecně méně genů co do počtu
> než matky - mámy. Spíš mi šlo oto míchání těch chromozomů. Při té
> rekombinaci jde o vysoké číslo. Jde to číslo teoreticky nějak rapidně
> snížit?
>
> ........
> Petr Danecek (e-mailem) --- 26. 7. 2011
> Re: Re: matka vigor
> Ještě bych upřesnil to "po dědovi" a "po bábě". Matka dědí chromosomy od
> obou rodičů a následně dochází k jejich rekombinaci, tj. dva chromosomy
> v páru se nasekají na kousky a pak slepí. Takže žádný z matčiných
> chromosomů není přesně jako dědův či bábin. Obrázkem:
>
> Děda i bába přispějí jednou verzí chromosomu
> Děda: DDDDDD
> Bába: BBBBBB
> a matka bude mít dvě promíchané verze tohoto chromosomu:
> Matka: DDDBBDBB
> BBBDDBDD
> Za zmínku stojí, že k rekombinaci dochází u včel 10x více než např. u
> člověka.
>
> Dojde ale ještě k dalšímu vzniku variant, při vzniku neoplozených
> vajíček. Včely mají 16 chromosomů a pro každý z nich jsou na výběr dvě
> varianty naznačené výše. Jedna matka tedy může mít až 2^16 = 65536
> geneticky odlišných synů trubců.
>
> Musím upozornit, že jsem nestudoval genetiku včel, úvahu výše jsem
> extrapoloval ze zákonů platných u savců, rád se nechám opravit.

"Teď bych přidal nástavek nahoru a začal intenzivně krmit. Včely by ho zanesly zásobami a v zimě by měli zásob nad sebou a postupovaly po nich nahoru na jaře pak začnou plodovat v horní části a přínos sladiny je bude stláčet zase dolů."

S tím bych vcelku souhlasil.

Jak jste na tom se slimáky? Mně letos silně otravují, protože jich nacházím spoustu pod stříškou na plechu, ale taky v uteplivkách (suchých) a dokonce u slabších včelstev i uvnitř úlů. Jestli je přitahuje teplo, co je ze včel.... Včely jim evidentně nevadí, asi se pohybují tak pomalu, že je včely nezaznamenají. Jsou to převážně ti naši černobíle mramorovaní, ne ti noví španělští hnědí s oranžovým bříškem.
Jestli to tak bude pokračovat, budu muset vymýšlet překážky nejen proti mravencům, ale i proti slimákům.
Nadměrně letos požírají i květiny.
Nemáte náhodou někdo recept na nějakou spolehlivou ekologicky nezávadnou zábranu proti slimákům?

lze melicozni med jist

lze melicozni med jist

m8m dotaz zda lze meliciozni med jist

proč by nešel?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ji?? <veprivratska/=/seynam.cz>
> Předmět: meliciozni med
> Datum: 27.7.2011 12:25:14
> ----------------------------------------
> lze melicozni med jist
>
>
>

nie matka tam stale je ziadny hrboplod ma pekne zaplodovane 3 plasty.

Genů mají trubci stejně jako matky? Jak jste nato došel?
_gp_
........
Petr Danecek (e-mailem) --- 27. 7. 2011
Re: Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332) (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422) (53425) (53426) (53433) (53449) (53450) (53475)
Asi to myslíte správně, ale formulované to není dobře. Genů mají trubci
stejně jako matky, i když jsou haploidní, tj. i když mají od každého
chromosomu jenom po jedné kopii. A rekombinace je ten první proces, kdy
se ze dvou chromozomů vytvoří jiné dva.

Prosím o radu. Pořídil jsem si nová krmítka typu ještěd. Včely mi ale po vybrání cukerného roztoku prolézají pod
"tunýlkem" do prostoru na cukerný roztok. Existuje nějaká finta jak prolézání včel zabránit?

Ten nasazovací díl mam ze shora v předu a vzadu provrtán 4mm vrtáčkem a ke korpusu jsem ho přišrouboval vrutem 4x12 s pulkulatou hlavou. Také mi lezly včely do prostoru s roztokem. Nejsem s tímto krmítkem moc spokojen, zatím je mám a jak bude končit jejich funkčnost, tak přemýšlím o Ukrajinském krmítku. Udělám si tzv. vnitřní víko a nad nej polonástavek a to Uk. krmítko dovnitř. Ale jěště je čas, tak uvidím k čemu se nakonec propracuji.

matka 16, trubec 16 - celkem 32

Děkuji Vám všem za Vaše rady a názory. Hanka

Dne Wednesday 27 of July 2011 10:25:10 R. Poláek napsal(a):

> Nemáte náhodou někdo recept na nějakou spolehlivou ekologicky nezávadnou
> zábranu proti slimákům?


Kachna indicky bezec.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Slepice

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "EL-PROM, Kornienková Hana"
> Předmět: podstavení nástavku
> Datum: 26.7.2011 12:35:29
> ----------------------------------------
> Prosím o radu, jak podsadit vystrojený nádtavek dolů pod nejnižší, když
> do podmetu visí včely až ke dnu. Nechci je drtit, ani dráždit ometáním .
> Neznáte nějaký trik?
> Hanka



Pokud je ještě nástavek s mezistěnami, tak z dolního odeberu půlku, nebo trochu míň plástů, obložím mezsitěnami a nad to dám ten nástavek, do středz ty vybrané z dola a obložím MS.

A krmím :-))

Karel

S kachnou indickým běžcem to nějak trochu utichlo, asi jsou v tom nějaké háčky.
Slepice možná sklovnou malé slimáčky tak do půl centimetru, ty neopatrné, co vylezou ve dne z úkrytu. Jinak ale nic.
Kdysi jsem choval brojlery a ti žrali slimáky tak do dvou centimetrů, kdy jsem jim je naservíroval na misce. Jenomže F1 brojleři byli víceméně tak dementní, že z misky sežrali úplně všechno. Ti španělští slimáci jim už nejeli po cca 2 sežraných kusech denně, naši původní mramorovaní a šedí po cca 4 - 6 kusech denně. Sami aktivně by ale slimáky asi nikdy nežrali.
Možná ježci by mohli být nadějní, ale u mně to není nějak vidět, ježky na zahradě asi mám.
Asi bude nutné počkat na nějakou slimáčí nakažlivou nemoc.

Wikipedie:
Gen jeden ze základních genetických pojmů. Používá se ve dvou základních významech: jako synonymum pro vlohu a jako pojmenování pro konkrétní úsek DNA.

Chromozóm (z řec. chroma - barva a soma - tělo) je specifická barvitelná buněčná struktura eukaryot přítomná v jádře. Skládá se z DNA a histonů. Účelem jeho existence je usnadnit rovnoměrné rozdělení genetické informace do dceřiných buněk. Soubor všech chromozómů v jádře se nazývá karyotyp. Chromozómy jsou pozorovatelné světelným mikroskopem především při buněčném dělení.

Včela dělnice má 32 chromozomů, Trubec 16, Matka 32

Pohlavní buňky mají chromozomů trubec 16, dělnice 16 a matka 16 svých a po oplodnění 16 v semenném váčku od trubce.

Trubec je létající spermií, protože se u něj koná partenogenetický vývoj. Má identické spermie.
...
http://jjvcela.sweb.cz/soubory/VCELY246.html

Za genetického otce se ti včel považuje matka trubců, nikoli jednotlivý trubec. V takovém pojetí je matka vlastně oboupohlavní jedinec (hermafrodit) - může být samicí i samcem, tedy mámou i ot­cem.

_gp_
.......
B.Tichý (90.181.142.51) --- 27. 7. 2011
Re: Re: matka vigor (53246) (53274) (53275) (53295) (53313) (53317) (53332) (53336) (53339) (53395) (53404) (53407) (53413) (53419) (53421) (53422) (53425) (53426) (53433) (53449) (53450) (53475) (53476) (53484)
matka 16, trubec 16 - celkem 32

S Drůbeží je tem problém, že ta běhá ve dne a slimáci v noci. Tady proti slimákům pomohou jen ti ježci a krtci a nejrichleji Wanish
Zabíjí je také alkohol ( Pasti s Pivem)

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Slim?ci v ?lu.
> Datum: 28.7.2011 12:01:23
> ----------------------------------------
> S kachnou indickým běžcem to nějak trochu utichlo, asi jsou v tom nějaké
> háčky.
> Slepice možná sklovnou malé slimáčky tak do půl centimetru, ty neopatrné,
> co vylezou ve dne z úkrytu. Jinak ale nic.
> Kdysi jsem choval brojlery a ti žrali slimáky tak do dvou centimetrů, kdy
> jsem jim je naservíroval na misce. Jenomže F1 brojleři byli víceméně tak
> dementní, že z misky sežrali úplně všechno. Ti španělští slimáci jim už
> nejeli po cca 2 sežraných kusech denně, naši původní mramorovaní a šedí po
> cca 4 - 6 kusech denně. Sami aktivně by ale slimáky asi nikdy nežrali.
> Možná ježci by mohli být nadějní, ale u mně to není nějak vidět, ježky na
> zahradě asi mám.
> Asi bude nutné počkat na nějakou slimáčí nakažlivou nemoc.
>
>
>

U oddělků, které plně obsedly nástavek (10 plástů 39x24)přidám nahoru další nástavek a plně zakrmím 12 kg cukru, . Dám světlé souše, někdy i panenské. Tím je včelstvo připravené na zimování, má dost zásob nahoře a ploduje dole. Do horního nástavku se ještě může dát pár mezistěn. Sám jsem to nezkoušel, ale Čermák v jednom svém článku píše, že "při nedostatku souší je možno i při srpnovém krmení dát mezistěny, které včely při intenzivním jednorázovém zakrmení postaví". Podstavit nástavek bez převěšení bych nedělal, matka dolů vůbec nemusí přejít a zásoby ji omezí v kladení

"Sám jsem to nezkoušel, ale Čermák v jednom svém článku píše, že "při nedostatku souší je možno i při srpnovém krmení dát mezistěny, které včely při intenzivním jednorázovém zakrmení postaví""

Jo, je to tak. Je úplně jedno, kdy se včelám dají při krmení cukrem na vystavení mezistěny. Je to jen otázka dostatku včel a rozumné teploty uvnitř úlu. Potom je to otázka dostatečných zdrojů pylu venku. Možná taky kvalitní letošní matky, protože mám pocit, že matka při tom dostává zabrat a starší může přitom uhynout nebo se může takhle pozdě vyvolat tichá výměna a kvůlu špatnému oplození potom může být nová matka trubcokladná. V dobře utepleném úlu a s nějakými kvetoucími rostlinami coby zdrojem pylu venku by neměl být problém vystavět mezistěny i v září a možná i ještě později.
Problém je potom jen v určitém oslabení těch včel podobně jako při pozdním krmení. A že třeba i silné včelstvo vystaví jen jeden nástavek, víc ne, protože spodní nástavek už třeba neobsáhne tepelně. Slabší třebas nevystaví ani jeden nástavek.
Zkoušel jsem přemetení včel na mezistěny ještě v září a tam je už třeba mít v rezervě nějaké vystavěné mezistěny. Včely smést na mezistěny, intenzívně krmit tak dva týdny, i když nevystaví všechny mezistěny a potom nevystavené mezistěny nahradit vystavenými rezervními, případně podstavit dolů další nástavek s vystavenými mezistěnami nebo i světlými plásty a krmit už "piánko" jen na doplnění zásob na zimu.
Tyto včely šly do zimy znatelně slabší než včelstva nesmetená na mezistěny, ale jejich rozvoj na jaře byl mnohem rychlejší a už v dubnu nesmetené včely předehnaly.

"S Drůbeží je tem problém, že ta běhá ve dne a slimáci v noci."

Asi to chce s těmi indickými běžci mít na zahradě poházené po zemi staré desky nebo pláty plastu a podobně a vždycky je přes den odkrát a slimáky pod nimi tak kachnám zpřístupnit.
Fakt je, že letos mám zahradu poněku zarostenou, protože kvůli nějakým problémům jsem na zahradu i na včely nějak vyšetřil málo času. To asi letos dělá ten přebytek slimáků.

dnes po dvoch dnoch od dna vlozenia podlozky som mal 10 kliestikov spadnutych je to vela alebo malo 5 BOLO BLEDYCH a 5 tmavych .

>dnes po dvoch dnoch od dna vlozenia podlozky som mal 10 kliestikov spadnutych je to vela alebo malo 5 BOLO BLEDYCH a 5 tmavych .<
------------------------------------------------------------
Navštivte stránky www.varoamonitoring.cz tam se dovíte veškeré potřebné informace.
Zdravím JK

Nový typ skleněného úlu
Popis:
Vnitřní stěny tvoří sklo. Vnější plech s uteplením je nasunovací.Možnost regulace teploty v úle.Včely ve studenějších podmínkách mají tendenci tvořit větší zásoby. Úl má neomezenou životnost. Všechny díly se dají taky vyměnit.


http://nd05.jxs.cz/836/271/58cf796676_78316901_o2.jpg

Letošní oddělek vystavěl 11 rámků. Dalších 11 mezistěn/35x27/ v podstavku už začaly stavět. Pokud spodek nedostaví, dodělají na jaře. Nemusí se na jaře zasahovat až při vytáčení.
B.V.

V posledni dobe se tady casto resi pozdni tiche vymeny matek v srpnu,jako problematicke, ja jsem za ne naopak vdecny.V plne sezone se jich tak nevsimnu, ted uz jsem zaznemanal dve v poslednim tydnu. Loni se mi ve dvou oddelcich oplozovaly matky v prvnim tydnu v zari a naprosto v pohode, letos patrily mezi prumerne vcelstva. Je to zajimave, ale trubcu je jeste i v zari dost a staci slunecny den a ty vzdy v zari taky jeste jsou.

P.

K přísp. R. Poláška a pozdní stavbě. Onehdy jsem na zájezdu diskutoval s jedním komerčním včelařem, který říkal, že dělá každoročně u poloviny včelstev podletní ometení na mezistěny (polovinu z časových důvodů). U této ometené poloviny jsou prý prokazatelně lepší výsledky. Nevím už bližší údaje co se týče doby hlavní snůšky atp. Když se tak člověk nad tím zamyslí, tak podstatou úspěchu jistě není samotný akt stavby jako spíš výsledek, zimování na čistě panenském díle. Stavba je určitě zbytečné huntování včel. ale obdobný stav lze navodit zakrmením do panenských souší, domnívám se, že výsledek by byl obdobný. Zatím zakrmují jako desetiletí předtím do světlých souší a panenským se vyhýbám. Někdy je ale namístě zkusit i něco zásadně odlišného. K tomu by bylo nutno i připravit s předstihem pylové desky v panenském díle, tj. dolů do dolního nástavku dát panenské v jarní snůšce, aby se do zimních zásob mohly přidat zalité zásobami pro jarní rozvoj. K těmto úvahám na i nasměroval zajímavý článek v přšedposledním včelařství spojený právě se zimováním na panenském díle.

Dobrý den. Beta glukan je kvasničný extrakt. Má prokazatelné účinky na zlepšení imunity. Já ho užívám v tobolkách v období chřipek. Moc mi pomohl. Ale myslím, že namíchán v medu je opravdu v malém množství. Tak nevím, jaký bude účinek. Je ale možné, že kombinace s medem účinky vylepší. Jinak v tobolkách ho můžete koupit za asi 150Kč lahvičku po 60ks, bere se 1 denně.

Má někdo zkušenosti s podáváním obohaceného medu včelám? Mám zcukernatělý med s obsahem betaglukanu (extrakt z kvasnic) 70mg ve 3/4kg medu. Je to sice nepatrný obsah, ale včely se jinak s kvasnicemi nesetkají. Tak nevím, jestli by jim to neublížilo. Jaký na to máte názor?

Už jste asi zapoměli na doby,kdy se z kvasnic a cukru dělalo těsto pro včely,které dobře odebíraly a bez škod na včelách. Kvasnice 1/4 kg se v 3kg moučkového cukru umrtví a včelám neškodí,třeba několik dnů těsto nechat odležet. Vyzkoušejte,uvidíte že to bude bez problému. Je to recept pro šetřílky,kterým je líto do těsta dávat med.

Zakrmeni do nastavku mezisten nad vcelstvem funguje dobre.Vcely jej vytahnou velice rychle a matka cast mezisten zaklade.Pripadalo mi vzdy jako trapeni oddelku nezvednout je o patro.Vyrazne se to projevi na sile vcelstva do zimovani,matka neni nijak omezena v kladeni.

Pokud do včel nezasahuji, tak zanesou medem i podstavek. Ukázka je na videu.
http://www.youtube.com/watch?v=GtAy0evRkzE

Včely se přizpůsobují prostředí. Pokud žily ve skále, bylo to více energeticky náročné, a proto si musely utvořit větší zásoby medu. Z toho vycházíme při řešení úlů,a způsobu včelaření.
http://www.youtube.com/watch?v=55nCxgDe0J4&feature=related
http://leteckaposta.cz/496213950
B.V.

Kaufland 15,90 krystal korunni.20 kilo na nakup.JosPr

Dobrý den ,
scháním plány na zvratný koš medometu 6-ti rámek. Průměr medometu 63cm. Jde o rámky Lang. výše 16cm . Poradí někdo ? Popřípadě odkaz na web. Díky moc .
Puppino

Mám ten samý průměr bubnu a stejné rámky. Používám radiál. Dávám do toho 24 polorámků. Jeden rámek vedle druhého.Kdo chce mín tak vevnitř koše po obvodu má navařeny kousky U profilu do kterého zapadnou rámky.
Vytáčím bezproblému i panenské dílo a na dotočení otáčky naplno. Vytáčení na radiálu je rychlejší, točí se dvě strany plástu současně a koš je jednoduší, hlavně na výrobu.

Dobrý den.
Máte někdo zkušenosti se "zušlechtěným" VUČKEM z pokusného včelína
Skřivánek?

Jose

Prosím o radu. Pořídil jsem si nová krmítka typu ještěd. Včely mi ale po vybrání cukerného roztoku prolézají pod
"tunýlkem" do prostoru na cukerný roztok. Existuje nějaká finta jak prolézání včel zabránit?
-----------------------------------------------------------
Také se chystám se také na krmení včel. Ve voze používám čtyřlitrové sklenicemi s prosakovacími víčky (nemusím mít prázdný nástavek). Venku používám krmítka Ještěd. Rovněž zápasím s prolézáním včel do prostoru s cukerným roztokem. Navíc dřívější vaničky v rozích praskaly a roztok z úlu vytékal. Nyní se vaničky dělají ze silnějšího materiálu, ale včelky prolézají dál. Problém vidím v tom, že vanička se vlivem váhy roztoku (až 6 l) trvale deformuje, takže se mezera mezi dnem vaničky a poklopkou (obráceného účko) zvětšuje a včely tam po odebrání roztoku nalezou. Při dalším nalévání roztoku pak musím včely z vaničky vymést. Horší je, když vznikne mezera u horní části poklopky. Včely tam nalezou po nalití roztoku a některé se utopí. Při dalším nalévání roztoku pak vymetám i mrtvolky.
Abych snížil deformaci dna podkládám pod vaničku 8 až 10 mm vysoké podložky (prkénka , polystyrén).
Aby nedošlo k nadzvednutí poklopky dávám na ni pružné pásky z karimatky(o něco silnější než je mezera mezi tunýlkem a víkem). Pokud to udělám dobře, pak tam včely nenalezou. Vloni jsem zkoušel krmení kyblíkem se slámou. Letos to provedu u silnějších včelstev. Slámu ještě nemám, tak budu koumat čím ji nahradit. Zná někdo řešení? H.

"Venku používám krmítka Ještěd. Rovněž zápasím s prolézáním včel do prostoru s cukerným roztokem. Navíc dřívější vaničky v rozích praskaly a roztok z úlu vytékal. Nyní se vaničky dělají ze silnějšího materiálu, ale včelky prolézají dál. Problém vidím v tom, že vanička se vlivem váhy roztoku (až 6 l) trvale deformuje, takže se mezera mezi dnem vaničky a poklopkou (obráceného účko) zvětšuje a včely tam po odebrání roztoku nalezou. Při dalším nalévání roztoku pak musím včely z vaničky vymést. Horší je, když vznikne mezera u horní části poklopky. Včely tam nalezou po nalití roztoku a některé se utopí. Při dalším nalévání roztoku pak vymetám i mrtvolky.
Abych snížil deformaci dna podkládám pod vaničku 8 až 10 mm vysoké podložky (prkénka , polystyrén). "


Taková krmítka, aby dlouho vydržela a byla tak rentabilní, musí být samonosná. Neboli stěna krmítka musí být tak silná, aby tu hmotnost roztoku, řádově několik kilo, udržela bez prohýbání. Jedině potom to je plastové krmítko, kterí bude držet 10 - 15 let nebo i víc. Pokud stěna plného krmítka pod váhou roztoku pracuje, prohýbá se, je to krmítko tak na dva roky, ten plast prostě déle nevydrží. A podle toho tak musí být posuzována i jeho prodejní cena. Neboli musí být hodně levné.

Spálil se mi motor od medometu Kovodružstvo Slaný, 12 V. elektrický pohon.
Víte kde se dá nový motor sehnat?

V zahradnictví mají Keramzit. V roztoku plave a po dokrmení jej včely sami očistí a může se uložit na další rok.

Aleš M.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Honza napsal:
Vloni jsem zkoušel krmení kyblíkem se slámou.
> Letos to provedu u silnějších včelstev. Slámu ještě nemám, tak budu koumat
> čím ji nahradit. Zná někdo řešení? H.
>
>
>

čauky tak počasí stojí za prd včelstva sem dnes vytočil zbytek medu spíš teda co nanosily,o medovici se neda mluvit je to takovy svetlejší a za 10 let co mam včely je ho nejmin cirka 7kg na včelstvo je to bída.jak u vas a už krmite?začal sem delat vosk a mam dost košilek chci se zeptat co snima delate poradte?díky jirka praha vychod

Zkuste Jakubovské včelařské krmítko.
bohuslav.smetana/=/seznam.cz

Krmím již týden, zkušenost naprosto stejná, med jen smíšený jako před měsícem. Všeho všudy letos 4 točení první dvě 25kg/včelstvo druhá dvě 5kg/včelstvo. Takže letošek 60kg/včelsto díky perfektnímu jaru, jinak bída. Pořádně vylisované košilky do kompostu, nic víc s nima nejde. V pohodě se vylisují do podoby kdy se sypou. Lisovat buď v sáčku na vosk nebo silonkách - obojí funguje přibližně stejně. Prostě rozvařené nalít a vylisovat...

------------ Původní zpráva ------------
Od: jirkaz <e-mail/=/nezadan>
Předmět: krmen? a vosk
Datum: 30.7.2011 15:26:01
----------------------------------------
čauky tak počasí stojí za prd včelstva sem dnes vytočil zbytek medu spíš
teda co nanosily,o medovici se neda mluvit je to takovy svetlejší a za 10
let co mam včely je ho nejmin cirka 7kg na včelstvo je to bída.jak u vas a
už krmite?začal sem delat vosk a mam dost košilek chci se zeptat co snima
delate poradte?díky jirka praha vychod

Taková krmítka, aby dlouho vydržela a byla tak rentabilní, musí být samonosná. Neboli stěna krmítka musí být tak silná, aby tu hmotnost roztoku, řádově několik kilo, udržela bez prohýbání. Jedině potom to je plastové krmítko, kterí bude držet 10 - 15 let nebo i víc.
---------------------------
www.nastvky.cz
Koupil jsem si na zkoušku deset, vloni přikoupil a uavžuji že ještě dokoupím a rámková rozprodám s oddělky (tedy nechám si je jen pro oddělky a podobně, kmenová budu krmit asi jen těmito, nebo kontejner se slámou).

Jsou na Langa, ale pokud má někdo utepleného Adamce, nebo si udělá pod rám dno, tak jsou dobré a silné a padnou asi na všechny úly.
Dají se dát jen do nástavků a po použití uskladnit zvlášť, nebo rám 10cm. Asi 15litrů roztoku.

Jsou opravdu heavyduty :-) a jedině je třeba síťku přišroubovat k výlisku dvěma, nejlépe třemi vruty, aby včely neprolezly.


Doporučuji, nemám z prodeje provizi:-)


Karel

opravuji

www.nastavky.cz

:-)

http://www.nastavky.cz/?11,stropni-krmitko-pudorys-langstroth-15-l-5-ks-vc.-dopravy

Měl by to být motor od ventilátoru z Favorita. Zkus to prověřit.

Můžeš použít cokoliv. Polystyrén, větvičky. štěpku. hoblovačky atd,

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: krm?tko typu jet?d
> Datum: 30.7.2011 13:53:22
> ----------------------------------------
> Prosím o radu. Pořídil jsem si nová krmítka typu ještěd. Včely mi ale po
> vybrání cukerného roztoku prolézají pod
> "tunýlkem" do prostoru na cukerný roztok. Existuje nějaká finta jak
> prolézání včel zabránit?
> -----------------------------------------------------------
> Také se chystám se také na krmení včel. Ve voze používám čtyřlitrové
> sklenicemi s prosakovacími víčky (nemusím mít prázdný nástavek). Venku
> používám krmítka Ještěd. Rovněž zápasím s prolézáním včel do prostoru s
> cukerným roztokem. Navíc dřívější vaničky v rozích praskaly a roztok z úlu
> vytékal. Nyní se vaničky dělají ze silnějšího materiálu, ale včelky
> prolézají dál.       Problém vidím v tom, že vanička se vlivem váhy roztoku (až
> 6 l) trvale deformuje, takže se mezera mezi dnem vaničky a poklopkou
> (obráceného účko) zvětšuje a včely tam po odebrání roztoku nalezou. Při
> dalším nalévání roztoku pak musím včely z vaničky vymést. Horší je, když
> vznikne mezera u horní části poklopky. Včely tam nalezou po nalití roztoku
> a některé se utopí. Při dalším nalévání roztoku pak vymetám i mrtvolky.
> Abych snížil deformaci dna podkládám pod vaničku 8 až 10 mm vysoké
> podložky (prkénka , polystyrén).
> Aby nedošlo k nadzvednutí poklopky dávám na ni pružné pásky z karimatky(o
> něco silnější než je mezera mezi tunýlkem a víkem). Pokud to udělám dobře,
> pak tam včely nenalezou. Vloni jsem zkoušel krmení kyblíkem se slámou.
> Letos to provedu u silnějších včelstev. Slámu ještě nemám, tak budu koumat
> čím ji nahradit. Zná někdo řešení? H.
>
>
>

košilkama přikládám pod kotel při tavení, jdou zkompostovat, použít jako hnojivo na záhony.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirkaz <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: krmen? a vosk
> Datum: 30.7.2011 15:26:01
> ----------------------------------------
> čauky tak počasí stojí za prd včelstva sem dnes vytočil zbytek medu spíš
> teda co nanosily,o medovici se neda mluvit je to takovy svetlejší a za 10
> let co mam včely je ho nejmin cirka 7kg na včelstvo je to bída.jak u vas a
> už krmite?začal sem delat vosk a mam dost košilek chci se zeptat co snima
> delate poradte?díky jirka praha vychod
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: krm?tko typu jet?d
> Datum: 30.7.2011 17:37:37
> ----------------------------------------
> www.nastavky.cz
> Koupil jsem si na zkoušku deset, vloni přikoupil a uavžuji že ještě
> dokoupím a rámková rozprodám s oddělky (tedy nechám si je jen pro oddělky a
> podobně, kmenová budu krmit asi jen těmito, nebo kontejner se slámou).
> Jsou na Langa, ale pokud má někdo utepleného Adamce, nebo si udělá pod rám
> dno, tak jsou dobré a silné a padnou asi na všechny úly.
> Dají se dát jen do nástavků a po použití uskladnit zvlášť, nebo rám 10cm.
> Asi 15litrů roztoku.
> Jsou opravdu heavyduty :-) a jedině je třeba síťku přišroubovat k výlisku
> dvěma, nejlépe třemi vruty, aby včely neprolezly.

> Doporučuji, nemám z prodeje provizi:-)

> Karel
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Jestli jsem to správně pochopil, tak jsou tato krmítka určena pouze na vložení dovnitř nástavku Lang. přímo na horní loučky. A jestli jsou i z pevnějšího plastu, tak by to vypadalo docela slibně. 15 l objem je na krmení roztokem cukru celkem zbytečný, protože dřív než by to včely odebraly, mohlo by to začít kvasit. Ale na inverty už to má efekt. A hlavně by mi to také splnilo další požadavek, a to jednoduchou skladovatenost na co nejmenším prostoru. Děkuji za tip.

Aleš M.