Archiv Včelařské konference

Dobrý den pánové, na 40 litrů roztoku o cukenatosti 29 na medovinu jsem použil 8gr. hluboce prokvášejících kvasinek Schimansky se stejným množstvím živné soli. Živnou sůl jsem rozmíchal v příslušném množství vody, vlil do demižonu, rozmíchal kvasinky a vlil do demižonu a umístil do místnosti, kde se pohybuje teplota od 16°C do 18°C. Roztok stále nekvasí. Můžete mi poradit, kde jsem udělal chybu?

Kvasinky se nedají jen tak nalít do demižonu, musí se nejdříve udělat zákvas. Tj. cca litr, dva trochu řidšího roztoku a nechat rozkvasit v 25°C. 16-18°C je na první (bouřlivé) kvašení málo. Ideální je kolem těch 25°C. Jestli se roztok rozkvasí, to je ve hvězdách, řekl bych, že ano, rozhodně to chce vyšší teplotu.

------------ Původní zpráva ------------
Od: Martin ?ern? <ustec/=/post.cz>
Předmět: Medovina
Datum: 27.6.2011 22:39:15
----------------------------------------
Dobrý den pánové, na 40 litrů roztoku o cukenatosti 29 na medovinu jsem
použil 8gr. hluboce prokvášejících kvasinek Schimansky se stejným
množstvím živné soli. Živnou sůl jsem rozmíchal v příslušném množství vody,
vlil do demižonu, rozmíchal kvasinky a vlil do demižonu a umístil do
místnosti, kde se pohybuje teplota od 16°C do 18°C. Roztok stále nekvasí.
Můžete mi poradit, kde jsem udělal chybu?

AM:
No zkušenosti co mám, když jsem co by důvěrník něco málo takových případů řešil, tak v naprosté většině šlo spíš o hysterii souseda a každý se odvolával na alergii na včelí bodnutí,
--------------
Bez ohledu na alergii - i bez ní to bolí - si myslím, že má každý právo užívat svůj pozemek bez obtěžování sousedovic včelama, hlukem sekačky, křovinořezu, řevu, hudby,....

Vím o čem mluvím, jako kluk jsem trávil prázdniny u babičky, kde byl malý dvorek a u plotu sousedovic včelín. Soused, ač měl daleko větší pozemek, si jej postavil tak, že byl 4m od plotu česny k našemu dvorku. A pokud mohu ze vzpopmínek soudit, tak měl obranářky s akčním radiusem přes deset metrů.

Když sjem začínal včelařit, tak jsem se chtěl kouknout jak mu létají atd a už jsem ji měl asi z 15m. Doma jsme získal podobné včely a díky této zkušenosti to dlouho považoval za "normální" včely. :-)

Karel

Zdravím, dnes jsem točil melecitózu. Abych se zbytečně neopakoval, počtení i pár obrázků zde:

http://www.vcelarskeforum.cz/tema-
Melecitoza?pid=11637#pid11637

Ať se daří, Libor V.

Kvůli nekliknutelnému odkazu posílám ještě jednou:

Zdravím, dnes jsem točil melecitózu. Abych se zbytečně neopakoval,
počtení i pár obrázků zde:

http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Melecitoza?pid=11637#pid11637

Ať se daří, Libor V.

Díky za info. Ale výrobce kvasinek udává, že ideální kvašení pro tyto kvasinky je 12 - 15 °C

Vyrobyl jsem již několik 1000l medoviny a moje zkušenost je taková že medovina chce teplo.Na ten start to je nejduležitější.Letos jsem nasadil 500g Schimanskeho kvasinky do velké cisterny medového roztoku o teplotě asi 36stupnu.Už druhý den to vařilo jako blázen.Vím že ruzné knihy a návody varují před vysokou teplotou.Moje zkušenost říká že není třeba se bát vižší teploty.Při 16 stupních se vám to tak akorát zkazí

12 -15 stupnu to je nějaká blbost to jste si snad spletl s procenty dosaženého alkoholu

Zvčelař:
Vyrobil jsem již několik 1000l medoviny a moje zkušenost je taková že .....
---------
Na kontejner ještě nepomýšlím,ale pokud bude tady melecitoza, tak bude co kvasit.

Jak je u takového kontejneru rešen odvod CO2, tedy kvasná trubička. Jen nadskakováním zatíženého víka, nebo nějaká hadička do sklenice, nebo nalepená kvasná zátka?

Dík

Karel

Díky za zkušenost. Dneska to přenesu do tepla a uvidím, jestli se rozkvasí. Ale v návodu, který z kvasinkama přišel je opravdu psáno 11-15 °C a ne víc jak 24°C.

Kvasinky Schimanski jsou natolik kvalitní, že snad nemůže ani k neúspěchu dojít. Na zákvas se nesmí spěchat chce ho udělat raději větší objem a neotrávit roztok přebytkem živné soli.Na pytlíku z kvasinkami Power je uvedeno rozmíchat při teplotě 35 stupňů. Pak se domnívám že stačí běžná pokojová teplota. Já využívám kraj skleníku a nic nevařím, jde to bez toho. Kvasinky by asi neměly být dlouho otevřené a staré. Tak ať je z toho ´mňamka! R. S.

Kvašení při nízké teplotě, 5 - 15 st C, bývá obvykle předepsáno pro pivní kvasinky.
Kvasná teplota potom, co je mně známo, určuje při konkrétních kvasinkách detaily výsledné chuti neboli změnu chuti přidaných příměsí do medoviny plus detaily chuti udělaté příslušným kmenem kvasinek.
Co se týká vysokých teplot při rozkvašování, asi to potřebuje kvalitní teploměr k vystižení té správné teploty, při které se sušené kvasinky přidávají do zákvasu. Překročení teploty o 10, možná jen o 5 st C může ty kvasinky spolehlivě zabít.

Tou teplotou se také myslí teplota v nádobě budešli mít toho 200l dud tak to stačí protože při kvašení vzniká teplo ale v 10l demižonu to musí být v teple.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin ?ern? <ustec/=/post.cz>
> Předmět: Re: Medovina
> Datum: 28.6.2011 07:22:13
> ----------------------------------------
> Díky za info. Ale výrobce kvasinek udává, že ideální kvašení pro tyto
> kvasinky je 12 - 15 °C
>
>
>

Těch 29% není to trochu moc? Nikdy jsem tak cukernatost neměřil ale to je již téměř 1/3 medu to snad ani kvasit nemůže Takové koncentrace se snad používají na konzervaci.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Medovina
> Datum: 27.6.2011 23:01:37
> ----------------------------------------
> Kvasinky se nedají jen tak nalít do demižonu, musí se nejdříve udělat zákvas.
> Tj. cca litr, dva trochu řidšího roztoku a nechat rozkvasit v 25°C. 16-18°C je
> na první (bouřlivé) kvašení málo. Ideální je kolem těch 25°C. Jestli se roztok
> rozkvasí, to je ve hvězdách, řekl bych, že ano, rozhodně to chce vyšší teplotu.
>
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin ?ern? <ustec/=/post.cz>
> Předmět: Medovina
> Datum: 27.6.2011 22:39:15
> ----------------------------------------
> Dobrý den pánové, na 40 litrů roztoku o cukenatosti 29 na medovinu jsem
> použil 8gr. hluboce prokvášejících kvasinek Schimansky se stejným
> množstvím živné soli. Živnou sůl jsem rozmíchal v příslušném množství vody,
> vlil do demižonu, rozmíchal kvasinky a vlil do demižonu a umístil do
> místnosti, kde se pohybuje teplota od 16°C do 18°C. Roztok stále nekvasí.
> Můžete mi poradit, kde jsem udělal chybu?
>
>
>
>
>

První kvašení ("divoké") má probíhat při pokojové teplotě, těch prvních pár týdnů. Pokud medovina nekvasí, pak to může být skutečně zimou, demižon je příliš malá nádoba, aby se zahřál sám, nesprávná hustota medoviny (nevím, jak jsi to měřil) a také ŠPATNÁ VODA Z VODOVODU. Může být v ní moc chloru či čeho, pak to kvasit nebude, s tím mají špatné zkuušenosti i výrobci ovocných vín. Hustota medoviny se snadno měří metodou (podle doc.Svoboda: Encyklopedie včelařství) čerstvé slepičí vejce se ponoří do medoviny pokojové teploty a nad hladinu má vyčnívat kolečko velikosti tehdejšího desetihaléře (z roku 1953-nemám ho te´d po ruce, je to asi 15mm). Jako orientační zkouška to funguje spolehlivě, ale vejce musí být čerstvé.
Stať o výrobě medoviny z uvedené knihy stojí za přečtení, doc. Svoboda, ředitel VÚVč Dol (před ing. Veselým) byl původně vystudovaný potravinářský chemik. Chovné metody tehdejší poválečné doby bych však nedoporučoval k napodobení ("Tocháčkova uteplovací superrojová metoda").

Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Martin Černý
Sent: Tuesday, June 28, 2011 7:21 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Medovina

Díky za info. Ale výrobce kvasinek udává, že ideální kvašení pro tyto kvasinky je 12 - 15 °C

Telota u kvašní medoviny má být až 25°C Ro výrobu jakých koliv zázvasů je teplota to nejdůležitější.Doma i těsto na buchty by jsi nedal do takové zimy.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin ?ern? <ustec/=/post.cz>
> Předmět: Medovina
> Datum: 27.6.2011 22:39:18
> ----------------------------------------
> Dobrý den pánové, na 40 litrů roztoku o cukenatosti 29 na medovinu jsem
> použil 8gr. hluboce prokvášejících kvasinek Schimansky se stejným
> množstvím živné soli. Živnou sůl jsem rozmíchal v příslušném množství vody,
> vlil do demižonu, rozmíchal kvasinky a vlil do demižonu a umístil do
> místnosti, kde se pohybuje teplota od 16°C do 18°C. Roztok stále nekvasí.
> Můžete mi poradit, kde jsem udělal chybu?
>
>
>

To je asi teplota druhé fáze, tedy po prvním stáčení. Při této teplotě by to mělo pak být uchováno trvale.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Martin Černý
Sent: Tuesday, June 28, 2011 9:18 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: medovina

Díky za zkušenost. Dneska to přenesu do tepla a uvidím, jestli se rozkvasí.
Ale v návodu, který z kvasinkama přišel je opravdu psáno 11-15 °C a ne víc jak 24°C.

Tak pak je špatně napsanej návod.

Ale díky všem za rady.

Prodám větší množství medovicového medu a smíšeného medu . Baleno v sudech nebo plastové nadoby 40 kg.
Cena dohodou . Oblast Jižní a Střední čechy. Tel. 605175435

Je to tsm opravdu tak psáno. Také tyto kvasinky používám , výborně kvasí, teplotu mívám do 30°C, ty nižší teploty asi platí pro víno a ne medovinu,Aby se všechen med neproměnil v alkohol a nevýraznou chuť /je třeba ponechat trochu sladkosti/, nenechat to úplně dokvasit. Tipnou to , když ještě běží nějaké bublinky.
A´t slouží a dobrou chuť.

Samozřejmě, že ne vše se musí vyřezat, ale jen to co se nenechá včelám na zimu. Nejde to vytočit.

Těžiště odpovědi směřovala na zemědělskou politiku. Řepky je moc a včely to ani nedokáží využít. Pokud by řepky bylo polovic a byla nahrazena vojtěškou, jetelem, slunečnicí, kukuřicí, ..... To by se snůška protáhla a včely by to lépe využily. Z řepky využijí jen část, protože řepka je dříve, než vrchol rozvoje včelstva. I včely by do podletí vstupovaly ve větší síle a na lepších zásobách než co včelař nakrmí.

Měl bych na prodej 3 ks oddělků na r.m.448 x 159 langstroth na 5 rámkách,jsem z jižních čech.Zajemci pište na email : fajmon.vcelar/=/seznam.cz

"Samozřejmě, že ne vše se musí vyřezat, ale jen to co se nenechá včelám na zimu. Nejde to vytočit."

--------------------------------------------------------

Ani já se při vytáčení nevyhnu tomu,že někde jsou ještě v plástech zbytky zkrystalizovaných zásob řepky,žádný problém v tom nevidím.Prostě to nejde vytočit,zůstane to v plástech,které zase vrátím zpátky a včely si s tím určitě rádi poradí.Částečně to využijí jako podněcovací krmivo při slabé nebo žádné snůšce,část přenesou(třeba i k plodu) nebo popřípadě při krmení na zimu zalejí cukrem a mají tak rovnou připravený medocukr.Rovněž oddělky na takových zásobách neříkají,že by jim to vadilo a jedou jak vzteklé.
Teoretická výhoda je ta,že řepka v krystalech se aspoň nedostane do dalších snůšek při vytáčení.Jen na sítě to trochu vadí,musím neustále míchat a vyškrabovat sedlinu,kterou dávám okapat do odvíčkovací vany....

Jinak včera jsem točil z lesního stanoviště a lípa zamedovala,i když tentokrát asi téměř bez lipové medovice,med je cítit lípou,ale nemá takovou tu ostrou příchuť a je světlejší než loni.Ale nějakou medovici teď nosí,čerstvá sladina je proti světlu trochu tmavší...
Doufám,že ne melecitóza,ještě jsem ji u nás neměl...

Zdraví Pavel

Těžiště odpovědi směřovala na zemědělskou politiku. Řepky je moc a včely to ani nedokáží využít. Pokud by řepky bylo polovic a byla nahrazena vojtěškou, jetelem, slunečnicí, kukuřicí, ..... To by se snůška protáhla a včely by to lépe využily. Z řepky využijí jen část, protože řepka je dříve,

---------------
Asi by bylo těžké chtít aby se zemědělci globálně a direktivně podřizovali včelařským zájmům.

Ale osobně si myslím, že by se dalo dost věcí místně dohodnout. Pokud zemědělci v místě pěstují plodiny na semeno, jako třeba tady u nás svazenku, atd. tak je dohoda v oboustranném zájmu.

ALe to je o jednání na místní úrovni.

Karel

Tak je to tady - potvrzeno z více zdrojů. Dokonce nai nerosolovitý je tak viskozní, že skoro nevyteče z plástů.

Kolega naměřil 16%.é lisy na drť z odvíčkovacích strojů


Já včera večer cvičně dlobl do pár plástů, a skutečně, je to viskozní jak vazelina.


Takže jsem zvědav, jak se osvědčí nedrátkované NN a plast. mezistěny.

Nyní se vyrábí a prodávají u nás šnekové lisy na drť z odvíčkovacích strojů.
Máte někdo zkušenosti, jak by se to chovalo, kdybych do toho cpal vyřezané dílo s melecitozou a nebo odškrabané z plast. mezistěnY?
Přeci jen,všechno prokvasit není asi optimální, něco potřebuji na prodej:-)

Karel

Kolega poslal zajimavy odkaz na forum http://www.prf.cuni.cz/pfd/viewtopic.php?f=1&t=69642
, kde se resi pripad kdy hasici odmitaji zlikvidovat roj neznameho puvodu. Nevi nekdo z vas, jak by se melo v takovem pripade postupovat a po kom chtit zasah?

Zajímaly by mne vaše zkušenosti s vytáčením velmi hustého medu. Podařilo se mi vytočit odhadem tak 1/4 podle váhy. Asi nebude zbytí, než vrátit včelkám do medníku. Díky za radu.

Odpovědní jsou za to právě hasiči, resp. obec, která k tomu hasiče využívá. Tipuju, že jakýkoli včelař to udělá a co si budem nalhávat, tak není moc včelařů, co by si roj nenechali... vždyť jsme v ČR.

------------ Původní zpráva ------------
Od: David <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Kdo ma likvidovat roj neznameho puvodu?
Datum: 29.6.2011 12:36:35
----------------------------------------
Kolega poslal zajimavy odkaz na forum
http://www.prf.cuni.cz/pfd/viewtopic.php?f=1&t=69642
, kde se resi pripad kdy hasici odmitaji zlikvidovat roj neznameho puvodu.
Nevi nekdo z vas, jak by se melo v takovem pripade postupovat a po kom
chtit zasah?

Hasiči by měli odstraňovat roje z veřejných prostranství,pokud je nebezpečím
pro lidi. Včelař není povinen odstraňovat cizí roje, pokud není na jeho
stanovišti. Řešením, pokud nemáte známého včelaře, který by byl ochoten Vám
pomoci "ze známosti", je deratizační služba.
S pozdravem Petr.

-----Původní zpráva-----
From: David
Sent: Wednesday, June 29, 2011 12:35 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Kdo ma likvidovat roj neznameho puvodu?

Kolega poslal zajimavy odkaz na forum
http://www.prf.cuni.cz/pfd/viewtopic.php?f=1&t=69642
, kde se resi pripad kdy hasici odmitaji zlikvidovat roj neznameho puvodu.
Nevi nekdo z vas, jak by se melo v takovem pripade postupovat a po kom
chtit zasah?

Asi melecitóza. Já bych jim to zpátky nedával a nebo dolů, aby to hned
zkrmili. Ne do zásob nahoru.
Pavel

----- Original Message -----
From: "Brook" <v.brook/=/worldonline.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 29, 2011 1:09 PM
Subject: Vytáčení příli hustého medu


Zajímaly by mne vaše zkušenosti s vytáčením velmi hustého medu. Podařilo se
mi vytočit odhadem tak 1/4 podle váhy. Asi nebude zbytí, než vrátit včelkám
do medníku. Díky za radu.

Je to velmi zajímavý problém. Je tu v kolizi hned několik zákonů, veterinárních předpisů atd..
Zkusím ho dotáhnout až k absurdnosti.
1) nevíme a také stěží dokážeme určit jedná li se o roj pocházejí z chovu včelaře nebo je výsledkem dělení včelstva v přírodě.
2) jde-li o něčí majetek musíme mu dát možnost si jej odnést. Otázka zní, jak to zjistit?
3) nestane-li se tak jde pak o věc opuštěnou nebo nalezenou a patří OÚ nebo MěÚ Ten by ji měl předat, jelikož jde o živé tvory do útulku.
4) veterinární předpis nařizuje včelstvo zničit, ale co když pak majitel bude chtít náhradu? kdo bude platit
5) pocházílí však z přírody jednalo by se nejspíš o ničení životního prostředí.
6) žádný předpis neurčuje kdo má to právo cizí majetek zničit
7) u běžného majetku správce nálezu jej musí 1/2 roku chránit před poškozením I nalezená zvířata také nelze hned utratit.
8) Zásah hasičů pak musí v takových případech, neb se nejedná o přímé nebezpečí , někdo zaplatit. Obvykle je to objednatel.
Dalo by se tak pokračovat dále.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: David <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Kdo ma likvidovat roj neznameho puvodu?
> Datum: 29.6.2011 12:36:35
> ----------------------------------------
> Kolega poslal zajimavy odkaz na forum
> http://www.prf.cuni.cz/pfd/viewtopic.php?f=1&t=69642
> , kde se resi pripad kdy hasici odmitaji zlikvidovat roj neznameho puvodu.
> Nevi nekdo z vas, jak by se melo v takovem pripade postupovat a po kom
> chtit zasah?
>
>
>

V zákoně je jasně dán pojem "roj neznámého původu", nikoli roj od chovatele či od divokých včel, je to jedno, když se najde roj a neví se čí je, má se zničit (stejně tak divoká včelstva), pokud se ví, čí je, má se ten člověk kontaktovat. Že včelaři ulítly včely a neví o tom, jeho blbost... Jinak v jedné staré knížce (cca 50-60let) co tu mám, je psáno, že roj si může vzít včelař co si ho chytí, ale takový roj je majetkem obce. Původní majitel má 1/2 roku právo na to, se o roj přihlásil a ten mu musí být vydán za úplatu rovnající se práci s rojem. Pokud se majitel nenajde přenechá obecní úřad roj tomu, kdo o něj pečuje za symbolickou cenu. Docela by mne zajímalo, jak původní majitel dokazoval, že ten roj je jeho.

------------ Původní zpráva ------------
Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
Předmět: Re: Kdo ma likvidovat roj neznameho puvodu?
Datum: 29.6.2011 14:52:38
----------------------------------------
Je to velmi zajímavý problém. Je tu v kolizi hned několik zákonů, veterinárních
předpisů atd..
Zkusím ho dotáhnout až k absurdnosti.
1) nevíme a také stěží dokážeme určit jedná li se o roj pocházejí z chovu
včelaře nebo je výsledkem dělení včelstva v přírodě.
2) jde-li o něčí majetek musíme mu dát možnost si jej odnést. Otázka zní, jak to
zjistit?
3) nestane-li se tak jde pak o věc opuštěnou nebo nalezenou a patří OÚ nebo MěÚ
Ten by ji měl předat, jelikož jde o živé tvory do útulku.
4) veterinární předpis nařizuje včelstvo zničit, ale co když pak majitel bude
chtít náhradu? kdo bude platit
5) pocházílí však z přírody jednalo by se nejspíš o ničení životního prostředí.
6) žádný předpis neurčuje kdo má to právo cizí majetek zničit
7) u běžného majetku správce nálezu jej musí 1/2 roku chránit před poškozením I
nalezená zvířata také nelze hned utratit.
8) Zásah hasičů pak musí v takových případech, neb se nejedná o přímé nebezpečí
, někdo zaplatit. Obvykle je to objednatel.
Dalo by se tak pokračovat dále.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: David <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Kdo ma likvidovat roj neznameho puvodu?
> Datum: 29.6.2011 12:36:35
> ----------------------------------------
> Kolega poslal zajimavy odkaz na forum
> http://www.prf.cuni.cz/pfd/viewtopic.php?f=1&t=69642
> , kde se resi pripad kdy hasici odmitaji zlikvidovat roj neznameho puvodu.
> Nevi nekdo z vas, jak by se melo v takovem pripade postupovat a po kom
> chtit zasah?
>
>
>

Nařízení vet. spr. není zákon, ale mělo by vyhovovat zákonu. Je to opravdu tak?
Zrovna tak odporuje logice, přenos moru rojem nebo přesypání včelstva s příznaky na mezistěny. U obojího dojde ke stejnému ozdravnému procesu.
>>neví se čí je, má se zničit,<< vidí neví se čí je a proto patří obci, a proto ho nemůžeš zničit.
Prostě Apsurdistán

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Kdo ma likvidovat roj neznameho puvodu?
> Datum: 29.6.2011 15:24:57
> ----------------------------------------
> V zákoně je jasně dán pojem "roj neznámého původu", nikoli roj od chovatele či
> od divokých včel, je to jedno, když se najde roj a neví se čí je, má se zničit
> (stejně tak divoká včelstva), pokud se ví, čí je, má se ten člověk kontaktovat.
> Že včelaři ulítly včely a neví o tom, jeho blbost... Jinak v jedné staré knížce
> (cca 50-60let) co tu mám, je psáno, že roj si může vzít včelař co si ho chytí,
> ale takový roj je majetkem obce. Původní majitel má 1/2 roku právo na to, se o
> roj přihlásil a ten mu musí být vydán za úplatu rovnající se práci s rojem.
> Pokud se majitel nenajde přenechá obecní úřad roj tomu, kdo o něj pečuje za
> symbolickou cenu. Docela by mne zajímalo, jak původní majitel dokazoval, že ten
> roj je jeho.
>
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Kdo ma likvidovat roj neznameho puvodu?
> Datum: 29.6.2011 14:52:38
> ----------------------------------------
> Je to velmi zajímavý problém. Je tu v kolizi hned několik zákonů, veterinárních
> předpisů atd..
> Zkusím ho dotáhnout až k absurdnosti.
> 1) nevíme a také stěží dokážeme určit jedná li se o roj pocházejí z chovu
> včelaře nebo je výsledkem dělení včelstva v přírodě.
> 2) jde-li o něčí majetek musíme mu dát možnost si jej odnést. Otázka zní, jak
> to
> zjistit?
> 3) nestane-li se tak jde pak o věc opuštěnou nebo nalezenou a patří OÚ nebo MěÚ
> Ten by ji měl předat, jelikož jde o živé tvory do útulku.
> 4) veterinární předpis nařizuje včelstvo zničit, ale co když pak majitel bude
> chtít náhradu? kdo bude platit
> 5) pocházílí však z přírody jednalo by se nejspíš o ničení životního prostředí.
> 6) žádný předpis neurčuje kdo má to právo cizí majetek zničit
> 7) u běžného majetku správce nálezu jej musí 1/2 roku chránit před poškozením I
> nalezená zvířata také nelze hned utratit.
> 8) Zásah hasičů pak musí v takových případech, neb se nejedná o přímé nebezpečí
> , někdo zaplatit. Obvykle je to objednatel.
> Dalo by se tak pokračovat dále.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: David <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Kdo ma likvidovat roj neznameho puvodu?
> > Datum: 29.6.2011 12:36:35
> > ----------------------------------------
> > Kolega poslal zajimavy odkaz na forum
> > http://www.prf.cuni.cz/pfd/viewtopic.php?f=1&t=69642
> > , kde se resi pripad kdy hasici odmitaji zlikvidovat roj neznameho puvodu.
> > Nevi nekdo z vas, jak by se melo v takovem pripade postupovat a po kom
> > chtit zasah?
> >
> >
> >
>
>
>
>
>

Dne Wednesday 29 of June 2011 15:23:55 Honza Zátka napsal(a):
> V zákoně je jasně dán pojem "roj neznámého původu", nikoli roj od chovatele

Vnitrni dialog vcelare :
ahoj roji, ja jsem Honza, nejsi muj ?
Roj jen tak tise huci, tedy minimalne jsme si predstaveni, jiz neni neznamy,
sup s nim do rojaku :) .


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Až tak velké zkušenosti s melicitózním medem nemám ale přece.
Doporučují zkusit vytočit a nevytočený med, plásty s nevytočeným medem namočit ve vodě.
Vzít plást a ponořit jej do sudu s vodou, jen dolů a nahoru
Do plástů se dostane voda a pak se tyto plásty vrátí zpět do včel a za tři dny se to zase skusí vytočit, zase se trochu vytočí a může s to opakovat. část se vytoči nevím, kolik asi 40 až 60% a zbytek se rozptýlí, spotřebuje . |Tuto technologii jsem prováděl před asi 5ti lety kdy jsem měl dva druhy včel,přecházel jsem na Vigor a polovina včel melicitózu nepřinesla a druhá nepřinersja a tak jsem jim namočené plásty dával a tím rozptýlil něco jsem vytočil a v zimě nebyl problém.
J.B.

http://goo.gl/uUy5Q

Také jsem koupil vigor ale jsou bodavé. Nemám tolik zkušeností , abych mohl porovnávat výnosy medu to lze jen s větším počtem matek. Vracím se k materiálu z Dolu to jsou hodné včely.

Asi záleži v jaké formě jste vigor ziskal.
Ja z asi 8mi inseminovaných matek mohu říci že jsou to včely mírné. Cely život pracuji bez ochrany. A jestliže jsou momentálně zlé ( tak 3x za rok) tak do nich nejdu.
J.B.

problém není v v linii matek ale v představách chovatele. Zřejmě si představujete ,linie. že je to jak vrtačka v supermarketu to znamená přesně dané vlastnosti. Bohužel to tak nefunguje. Při dalším rozchovávání se vlastnosti štěpí a zhruba na polovinu by se měl použít palec k zamáčknutí. Jen u F1 a inseminovaných čistých linií je to procento mnohem nižší.
To platí i při použití inseminovaných matek nebo matek F1.
Také platí jedna věc, čím více se budete spoléhat na nákup matek místo vlastní selekce, tím budou výsledky horší. To platí zvláště pokud to budete zkoušet ze všech možných chovů.
Jsou to ta nejzákladnější pravidla pro šlechtění. Každý i ten nejmenší chov je neustálá šlechtitelská práce, u kterého je základním genetickým materiálem právě ten váš.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vigor
> Datum: 30.6.2011 07:59:41
> ----------------------------------------
> Asi záleži v jaké formě jste vigor ziskal.
> Ja z asi 8mi inseminovaných matek mohu říci že jsou to včely mírné. Cely
> život pracuji bez ochrany. A jestliže jsou momentálně zlé ( tak 3x za rok)
> tak do nich nejdu.
> J.B.
>
>
>

Jan Burgel (82.113.48.14) --- 29. 6. 2011
Re: Vytáčení příli hustého medu (52951) (52954)
Až tak velké zkušenosti s melicitózním medem nemám ale přece.
Doporučují zkusit vytočit a nevytočený med, plásty s nevytočeným medem namočit ve vodě.
Vzít plást a ponořit jej do sudu s vodou, jen dolů a nahoru atak dále a tak dále...
*********************************************************************************************************************
Vážený příteli,asi jste to nikdy nezkusil,potopit medné plásty o váze 2 - 2.5kg s cementovým medem,aby poté po několika
hodinách šly vytočit. Tak Vám doporučuji abyste to jednou až Vás to postihne zkusil a přijdete na to,že plásty nejdou potopit,že se snaží plavat a bez zatížení je nelze potopit.Dodnes jsem nezjistil proč tomu tak je,i když med je 1,4 x těžší nežli voda.To mi kdysi osobně doporučil uznávaný odborník na medovicovou snůšku , pan Haragzim a bohužel to nešlo.Co šlo,že jsem uskladnil , asi 300 plástů ve skříních/motýlice nehrozí / a na jaře jsem je dal do včel a po 2 roky jsem měl podněcování pro ně. Ten cementový med přes zimu zpastovatí a včelami je dobře zužitkovaný a není pravda,že by včely vynášely krystalky na česno jak se mnohdy pravilo.Mluvím o plástech převážně zavíčkovaných.Takže bych byl rád,kdyby
ti včelaři,které letos postihne tento fenomén - cementový med - aby se s námi podělili s tímto nevítaným problémem. Díky.

Bodavost je relativní. Navíc je těžké soudit o jaký "Vigor" vlastně jde.
Vlastní odchov od ins. matky nebo nákup od nějakého jiného chovatele. Pokud od chovatele, pak je otázka, jak moc má okolo sebe Vigor trubce. Leckdy je možné být značně skeptický, protože na to je třeba mnoho let a mnoho včelstev s hodně trubčinou a hodně prodaných matečníků a matek po okolí, než se to trochu nasytí těmi správnými geny.

Já si třeba chovám matky doma, ne na vzdálených stanovištích, kde včelaři moc matky nechovají.
Tady podle mě nejde tak ani o to, aby byl trubec od Vigorky, ale kvalitní. Tedy tam kde jsou včelaři zvyklí nakupovat matečníky, matky a chovat s vé matky - aktivně a nečekat co se jim v úlu vyvrbí, tak tam je větší šance že se matka s proletu nevrátí s bestiálními geny.
Doma muám kliku - soused s cca 50 včelaři nejméně 30 let chová od ins. matek apředtím taky určitě choval, sousední ZO dováží masivně matečníky - takže tam taky probíhá nějaké selekce.

No a oplozovat vkrajině, kde většina včelařů v září obíhá sousedy, jestli nemají matku, prtože mají trubčice atd. oddělek neudělají, protože jim to stačí a nechtějí rozšiřovat a matku si včely vymění nejlépe sami, tak tam asi nepomůže sebelepší ins. matka.

Měl jsem Vigor jako první ins. matku a měl i jiné, ins. i F1 od mnoha chovatelů a že by se Vigor lišil zrovna bodavostí? Nemyslím. V mém odchovu to bylo srovnatelné. Z každého odchovu je část, co se nepovede.

A srovnávat linie mezi sebou? Daleko větší rozdíl je v chování jednoho včelstva během roku, nemež mezi včelstvy na stanovišti. Faktem je, že všechyn ins. matky co jsme měl, Vigor i nevigor byly mírné. Ale dcery? To už je z 50% na trubcích.

Karel

A nejsou matky Vigor, náhodou oplozovány inseminací? Aspoň co jsem zahlédl cenu za matku , nevím už kde a tuším, že to bylo nějak kolem 1000Kč, by to odpovídalo přísnější selekci a inseminaci. No a pokud si koupím matku ze šlechtitelského chovu, myslím všechny chovy ne jenom Vigor. Tak čekám, že na vlastnostech, které šlechtitelé uvádějí, bude také něco pravdy. Protože nákupem matek, platím za plemenářskou selekci a výsledek toho snažení a to je práce šlechtitelů a důvod proč si včelaři kupují tyto matky, aby neřešily vlastní selekci. V začátcích jsem také dost nakupoval matky, ale zjistil jsem, že nákupem matky si nepomůžu. Naše chovy nejsou na takové úrovni, aby zajistily garanci vlastností,které uvádějí. Možná je to v systému oplozovacích stanovišť, protože mám možnost vyzkoušet matky z Rakouska, kde je oplozovací okrsek řešen,ne ani tak přísnějšímy pravidly, ale ti včelaři co jsou v okrsku respektují pravidla a na včelstvech kde tyto matky jsou je to poznat.



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: vigor
> Datum: 30.6.2011 09:29:38
> ----------------------------------------
> problém není v v linii matek ale v představách chovatele. Zřejmě si
> představujete ,linie. že je to jak vrtačka v supermarketu to znamená přesně
> dané vlastnosti. Bohužel to tak nefunguje. Při dalším rozchovávání se vlastnosti
> štěpí a zhruba na polovinu by se měl použít palec k zamáčknutí. Jen u F1 a
> inseminovaných čistých linií je to procento mnohem nižší.
> To platí i při použití inseminovaných matek nebo matek F1.
> Také platí jedna věc, čím více se budete spoléhat na nákup matek místo vlastní
> selekce, tím budou výsledky horší. To platí zvláště pokud to budete zkoušet ze
> všech možných chovů.
> Jsou to ta nejzákladnější pravidla pro šlechtění. Každý i ten nejmenší chov je
> neustálá šlechtitelská práce, u kterého je základním genetickým materiálem právě
> ten váš.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: vigor
> > Datum: 30.6.2011 07:59:41
> > ----------------------------------------
> > Asi záleži v jaké formě jste vigor ziskal.
> > Ja z asi 8mi inseminovaných matek mohu říci že jsou to včely mírné. Cely
> > život pracuji bez ochrany. A jestliže jsou momentálně zlé ( tak 3x za rok)
> > tak do nich nejdu.
> > J.B.
> >
> >
> >
>
>
>

Přidání odvíčkovaných plástů na jaře s tuhým medem se mně neosvědčilo, včelkám se do vybírání takového medu nechtělo, bylo to tam měsíc, včel na tom bylo jen pár, to víc medu navlhlo a steklo dolů do smetí. A zaprasilo dno úlu. Pravda, nebyl to cementový med, ale zapomenuté plásty se starými zásobami.
Mnohem víc se mně osvědčilo, když se buňky s tuhým medem seškrábaly z cca 2 /3 výšky a do včel daly vzniklé "mezistěny" , pravda, ty jsem dával spíš přímo do včel, ne pod včelstva a v srpnu. Seškrábanou směs jsem naředil vodou, procedil a použil na krmení vybraných včelstev, vznikl z toho tmavý med s docela zajímavou chutí.
Ovšem ruční seškrábovaní je vhodné jen pro malé množství plástů. Na velké množství by byly vhodné něco jako rotační řetízkové odvíčkovače

Stejně! S podivným pcitem vždy čtu jako o běžném jevu u spousty včelařů o výskytu trubčic. Sám jsem za 50 let včelaření tento jev pozoroval jen jednou a to u svého prvního roje který mi donesl odněkud můj děda. Je vám snad jasné , že se to může stát jen u včelstva které ještě nemělo žádný plod? To zvláště v senóně je možné jen u rojů či oddělků. a tam se stím prostě ale počítá.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vigor
> Datum: 30.6.2011 11:19:05
> ----------------------------------------
> Bodavost je relativní. Navíc je těžké soudit o jaký "Vigor" vlastně jde.
> Vlastní odchov od ins. matky nebo nákup od nějakého jiného chovatele. Pokud
> od chovatele, pak je otázka, jak moc má okolo sebe Vigor trubce. Leckdy je
> možné být značně skeptický, protože na to je třeba mnoho let a mnoho
> včelstev s hodně trubčinou a hodně prodaných matečníků a matek po okolí,
> než se to trochu nasytí těmi správnými geny.
>
> Já si třeba chovám matky doma, ne na vzdálených stanovištích, kde včelaři
> moc matky nechovají.
> Tady podle mě nejde tak ani o to, aby byl trubec od Vigorky, ale kvalitní.
> Tedy tam kde jsou včelaři zvyklí nakupovat matečníky, matky a chovat s vé
> matky - aktivně a nečekat co se jim v úlu vyvrbí, tak tam je větší šance že
> se matka s proletu nevrátí s bestiálními geny.
> Doma muám kliku - soused s cca 50 včelaři nejméně 30 let chová od ins.
> matek apředtím taky určitě choval, sousední ZO dováží masivně matečníky -
> takže tam taky probíhá nějaké selekce.
>
> No a oplozovat vkrajině, kde většina včelařů v září obíhá sousedy, jestli
> nemají matku, prtože mají trubčice atd. oddělek neudělají, protože jim to
> stačí a nechtějí rozšiřovat a matku si včely vymění nejlépe sami, tak tam
> asi nepomůže sebelepší ins. matka.
>
> Měl jsem Vigor jako první ins. matku a měl i jiné, ins. i F1 od mnoha
> chovatelů a že by se Vigor lišil zrovna bodavostí? Nemyslím. V mém odchovu
> to bylo srovnatelné. Z každého odchovu je část, co se nepovede.
>
> A srovnávat linie mezi sebou? Daleko větší rozdíl je v chování jednoho
> včelstva během roku, nemež mezi včelstvy na stanovišti. Faktem je, že
> všechyn ins. matky co jsme měl, Vigor i nevigor byly mírné. Ale dcery? To
> už je z 50% na trubcích.
>
> Karel
>
>
>

Inseminace matek se používá z jednoho důvodu, a tím je nutnost znalost původu otce. (u včel je to více otců)
Teď je důležité co tím sledujeme.
Oplodněním Linie A x A získáme čistou linii A Používá se to při ustalování vlastností dané linie a v potomstvu se musí brakovat. Výsledné ověřené matky jsou vhodné pro další rozchovávání u běžných včelařů.
Při oplodnění linie A linií B získáme F1 která má v první generaci standardní a předvídatelné vlastnosti. Ovšem při dalším rozchovu se vlastnosti F1 rozpadají v poměru 1: 1 zase v A a B Tyto postupy pak mají smysl jen pro novošlechtění a produkci matek pro jejich rozchovávání
Pro běžné chovy jsou vhodné matky z rozmnožovacích a ne šlechtitelských chovů. pokud máte zájem o velmi kvalitní matky, kupujte matky ověřené. a ty se prodávají až na jaře. cenově jsou srovnatelné s inseminovanými.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: vigor
> Datum: 30.6.2011 11:59:00
> ----------------------------------------
> A nejsou matky Vigor, náhodou oplozovány inseminací? Aspoň co jsem zahlédl cenu
> za matku , nevím už kde a tuším, že to bylo nějak kolem 1000Kč, by to odpovídalo
> přísnější selekci a inseminaci. No a pokud si koupím matku ze šlechtitelského
> chovu, myslím všechny chovy ne jenom Vigor. Tak čekám, že na vlastnostech, které
> šlechtitelé uvádějí, bude také něco pravdy. Protože nákupem matek, platím za
> plemenářskou selekci a výsledek toho snažení a to je práce šlechtitelů a důvod
> proč si včelaři kupují tyto matky, aby neřešily vlastní selekci. V začátcích
> jsem také dost nakupoval matky, ale zjistil jsem, že nákupem matky si nepomůžu.
> Naše chovy nejsou na takové úrovni, aby zajistily garanci vlastností,které
> uvádějí. Možná je to v systému oplozovacích stanovišť, protože mám možnost
> vyzkoušet matky z Rakouska, kde je oplozovací okrsek řešen,ne ani tak
> přísnějšímy pravidly, ale ti včelaři co jsou v okrsku respektují pravidla a na
> včelstvech kde tyto matky jsou je to poznat.
>
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: vigor
> > Datum: 30.6.2011 09:29:38
> > ----------------------------------------
> > problém není v v linii matek ale v představách chovatele. Zřejmě si
> > představujete ,linie. že je to jak vrtačka v supermarketu to znamená přesně
> > dané vlastnosti. Bohužel to tak nefunguje. Při dalším rozchovávání se
> vlastnosti
> > štěpí a zhruba na polovinu by se měl použít palec k zamáčknutí. Jen u F1 a
> > inseminovaných čistých linií je to procento mnohem nižší.
> > To platí i při použití inseminovaných matek nebo matek F1.
> > Také platí jedna věc, čím více se budete spoléhat na nákup matek místo
> vlastní
> > selekce, tím budou výsledky horší. To platí zvláště pokud to budete zkoušet
> ze
> > všech možných chovů.
> > Jsou to ta nejzákladnější pravidla pro šlechtění. Každý i ten nejmenší chov
> je
> > neustálá šlechtitelská práce, u kterého je základním genetickým materiálem
> právě
> > ten váš.
> >
> > Pepan
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: vigor
> > > Datum: 30.6.2011 07:59:41
> > > ----------------------------------------
> > > Asi záleži v jaké formě jste vigor ziskal.
> > > Ja z asi 8mi inseminovaných matek mohu říci že jsou to včely mírné. Cely
> > > život pracuji bez ochrany. A jestliže jsou momentálně zlé ( tak 3x za rok)
> > > tak do nich nejdu.
> > > J.B.
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Stejně! S podivným pcitem vždy čtu jako o běžném jevu u spousty včelařů o výskytu trubčic. Sám jsem za 50 let včelaření tento jev pozoroval jen jednou a to u svého prvního roje který mi donesl odněkud můj děda. Je vám snad jasné , že se to může stát jen u včelstva které ještě nemělo žádný plod? To zvláště v senóně je možné jen u rojů či oddělků. a tam se stím prostě ale počítá
-----------
Stát se to může. Včelstvo přijde o matku, nebo po roji, vyběhne matka, zabije konkurenci a vyletí za trubcema a nevrátí se. A žádný jiný vhodný plod k odchovu matky už včely nemají.
Takže je na včelaři, aby alespoň jednou za měsíc obešel včely. Myslím, že trubčice potřebují značný čas bez plodu na vznik. Takže když tam šoupne plást s plodem, včely si normálně M. vychovají.

Já měl zrovna tento zážitek včera. Jediný usazený roj. Těžko soudit co se v něm stalo, ale bez známek plodu. Ale klika, šel jsem k němu, že udělám malý odddělek abych si u něj nechal oplodnit matku na výměnu a pak to na podzim spojil. A ejhle, bez plodu, jen pár jednotlivých zav. buněk. Ale postavily a zanesly 3NN. Tak jsem jim tam rovnou nechal matku v klícce, už bylo šero a nebylo nic vidět.
Dneska když přijdu domů včas se tam rozhlídnu, měl jsem za to, že jsem kladení matky kontroloval. Ale zkouším tam plast. rámky a ono je to trochu jinak zabarvené. Takže nepoznám panenské dílo:-)

Ale ten roj je tam měsíc a stejně tam trubčice nekladou.

Karel

A jak se vůbec na první pohled pozná, že jde o matku Vigor. Myslim, že se klidně může stát, že si někdo koupí matku Vigor od které prodává její dcery, ale Vigor už v ní může být po pár letech už jen tak 5% a nikdo to není schopný poznat. Nebo se pletu?

ve své podstatě je to tak

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PetrO <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vigor
> Datum: 30.6.2011 17:09:04
> ----------------------------------------
> A jak se vůbec na první pohled pozná, že jde o matku Vigor. Myslim, že se
> klidně může stát, že si někdo koupí matku Vigor od které prodává její
> dcery, ale Vigor už v ní může být po pár letech už jen tak 5% a nikdo to
> není schopný poznat. Nebo se pletu?
>
>
>

Na prvni pohled se pozna prd.Matka jako matka,vigor nebo singer.Stejne,dokud nedokazu zaplnit prostor maximem svych trubcu v ten spravny cas,muzu si nechat o puvodu mladych matek jenom zdat,kdyz se spari s kdekterym trubcem z bodavek v okoli(bestialni geny jsou nadherne slovni spojeni).Letos mam vsech 15 matek snad oplodnenych spravnymi trubci,vcelky mirne,plod parada.No do te doby nez se zas zavceli okoli,pak sbohem linie a zelena brakovani matek.

Pane Menšík plně s vámi souhlasím a podtrhuji. Selekce a selekce a ještě jednou selekce.(trvalo mi to chvíli než jsem pochopil že je nutno dělat selekci i inseminovaných matek , matek které stály 800,- až 1200.kč)
K selekci samozřejmě patří zvladnutí chovu matek.
Matky lze choval i zcela jednodušče a po selekci je to druhý nejdůležitější prvek uspěšného chovu včel.

Moje hodnocení je však skeptické protože v mojí organizaci chová matky asi 3,4 včelaři z dvaceti.

Ty bestiální bodavky snad již u nás ani neexistují to co nazýváte bestiální je způsobeno samotným včelařem. Kraňka ve své původní podobě je opravdu velmi útočná. Tato vlastnost za ta léta, co se začala šlechtit na mírnost, téměř vymizela. Samozřejmě pak je velmi jednoduché nevhodným rozmnožováním matek a to zvláště F1 z nich vyštěpit některou s příšernou bodavostí pak je nutné použít palec. Mírnost včel se zjišťuje ihned po otevření úlu pohybem ruky nad rámky . Nesmí vzlétnout. Samozřejmě musíme zohlednit stav počasí a denní dobu. Po 3 hodině odpolední již začínají zlobit.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Prochazka <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: vigor
> Datum: 30.6.2011 18:30:38
> ----------------------------------------
> Na prvni pohled se pozna prd.Matka jako matka,vigor nebo
> singer.Stejne,dokud nedokazu zaplnit prostor maximem svych trubcu v ten
> spravny cas,muzu si nechat o puvodu mladych matek jenom zdat,kdyz se spari
> s kdekterym trubcem z bodavek v okoli(bestialni geny jsou nadherne slovni
> spojeni).Letos mam vsech 15 matek snad oplodnenych spravnymi trubci,vcelky
> mirne,plod parada.No do te doby nez se zas zavceli okoli,pak sbohem linie a
> zelena brakovani matek.
>
>
>

vážený pane vitaxvita mám jiné zkušenosti J.B.

Molčík :včelaři kupují tyto matky, aby neřešily vlastní selekci.
Vlasdtní selelce je učinná ale je to ve vzduchu, nemůžete vybrat dceři MANMŽELA A TATÍNKA svých včel ve vzduchu. .
Tak že to dlouho trvá.
Jetlůiže užijete inseminaci můžete vy\brat i dceři i manžela, tatínka. A ještě si dovolím můžete užít hjeterozní efekt, to je ten efekt ky jsou mulati životnější než ... nekříéžená populace je to technický termín heterozní efekt.
Bojím se neco vysvětlovat , byl jsem zde slovně napaden na tomto foru že blbnu hlavy začátečníků. že že
CELÝ SVĚT PĚSTUJE f1 OKURKY a já se mám bát o F1 diskutovat- hloupé a směšné.
J.B.

Je to přžesně tak jak píšete.
Vigor je značka.
Protože já nenávidím, nemiluji reklamu,nikdy nebudu uvádět reklamu na Vigor.
Ale protože osobně znám Ing K.Čermáka a hodnotím jeho práci postivně uvádím svoje poznatky se včelami této značky.
( to neznamená že někde se tato značka neuplatní u mne ve výšce 300m 15 km od Václaváku to ujde,)
J.B.-

Zdravím včelaře trpící množstvím nevytočitelného medu.
Po více zkušenostech jediné řešení cementového medu (lesní melicitoza) je schovat na jaro do plodiště kde slouží jako mimořádně urychlující faktor rozvoje pro snůšku prvního medu z bylin a zahrad. Pokud zůstane v úle na zimu má katastrofální následky v oslabení a úhynu pokálených včelstev. Problémem je, že takto zanešených plástů mám po několikerém vytáčení normálního medu již takřka většinu. To znamená není do čeho nakrmit cukrem. A včely nosí a nosí slábnou prací a pro nedostatek místa pro kladení. Postavené mezistěny není možno vytočit bortí se. V minulosti bylo řešení v nákupu souší. Cementový med vhodně uschovaný vydrží několik let. Prodá někdo souše 39x24?
Bylo to nádherné jaro nastane starost jak dál.
Franta.

Ví někdo co to je ?
J.B.

Jedinec s heterozním efektem, heterozygot, svou užitkovostí,zdravotním stavem, životaschopností apod. převyšuje své rodiče. Opakem je homozygot, který se vyskytuje u pokročilé úzké příbuzenské plemenitby,inbreedingu. Aspoň tak si to snad pamatuji ze školy u hosp. zvířat. A to je už vlastně včela také.

Pokusím se tento pojem vyjádřit jako laik. Genetikou se nezabývám, ale pokud si vzpomínám na školní léta, tak heterózní efekt úzce souvisí s křížením. Rozumí se tím spojení zralých pohlavních buněk (alel) dvou jedinců (rodičů)kteří nemají stejný genetický základ. Výsledkem je jedinec, který může mít lepší vlastnosti než má rodičovský pár. Tento stav se nazývá, pokud mne paměť neklame, heterózním efektem. Bylo by však dobré, kdyby se odborného vysvětlení ujal někdo, kdo se genetikou zabývá.

právě ten případ s těmi okurky by to mohl vysvětlit.
Celý svět dnes používá osiva F1. To je svatá pravda! Nikdo však z těchto plodin nepoužívá osivo k přesevu. vždy kupuje nové o renomovaných pěstitelů. Právě zahrádkáři si rychle vyzkoušeli a pochpili, že použítí osiva z F 1 nevede k ůspěchu. ten heterózní efekt se projevuje jen u té F1 což se týká jen té jediné generace po křížení. pak rychle mizí Zrova tak se to používá v chovu zvířat na maso (brojleři) atd. F1 je prostě jen na jedno použití a ne k dalšímu rozmnožování. Je to ovšem drahé, ale to nejlepší co máme. .

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vigor
> Datum: 30.6.2011 19:30:39
> ----------------------------------------
> Molčík :včelaři kupují tyto matky, aby neřešily vlastní selekci.
> Vlasdtní selelce je učinná ale je to ve vzduchu, nemůžete vybrat dceři
> MANMŽELA A TATÍNKA svých včel ve vzduchu. .
> Tak že to dlouho trvá.
> Jetlůiže užijete inseminaci můžete vy\brat i dceři i manžela, tatínka. A
> ještě si dovolím můžete užít hjeterozní efekt, to je ten efekt ky jsou
> mulati životnější než ... nekříéžená populace je to technický termín
> heterozní efekt.
> Bojím se neco vysvětlovat , byl jsem zde slovně napaden na tomto foru že
> blbnu hlavy začátečníků. že že
> CELÝ SVĚT PĚSTUJE f1 OKURKY a já se mám bát o       F1 diskutovat- hloupé a
> směšné.
> J.B.
>
>
>

Teď je ještě brzy řešit co s cementovým medem. Já bych osobmě med ponechal v úlu ať jej spotřebují co nejvíce na výchovu zimní generace. a až potom dokrmil.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Franta <fr.kobza/=/seznam.cz>
> Předmět: Cementov? med
> Datum: 30.6.2011 19:51:08
> ----------------------------------------
> Zdravím včelaře trpící množstvím nevytočitelného medu.
> Po více zkušenostech jediné řešení cementového medu (lesní melicitoza) je
> schovat na jaro do plodiště kde slouží jako mimořádně urychlující faktor
> rozvoje pro snůšku prvního medu z bylin a zahrad. Pokud zůstane v úle na
> zimu má katastrofální následky v oslabení a úhynu pokálených včelstev.
> Problémem je, že takto zanešených plástů mám po několikerém vytáčení
> normálního medu již takřka většinu. To znamená není do čeho nakrmit cukrem.
> A včely nosí a nosí slábnou prací a pro nedostatek místa pro kladení.
> Postavené mezistěny není možno vytočit bortí se. V minulosti bylo řešení v
> nákupu souší. Cementový med vhodně uschovaný vydrží několik let. Prodá
> někdo souše 39x24?
> Bylo to nádherné jaro nastane starost jak dál.
> Franta.
>
>
>

při Křížení dvou jedinců A a B,odlišných gentických vlastností dochází jen v první generaci po křížení ke zvýraznění některých vlastností. to je vlastně ten heterózní efekt.
Podle požadavků to může být 1) Rychlejší růst.(brojleři) 2) Vyšší produkce potomstva př. okurek, 3) u včel vyšší produkce medu. atd.
Graficky to lze znázornit Takto
A = matka x B = otec výsledkem je F1.
F1 x B nám pak dá F2
F1 x F1 nám však dá A + B v poměru 1 : 1 Tady lze pak pokračovat F x A = se pak bude rovnat znovu A+B avšak již v poměru 2 : 1. Atd. Tomu se říká ustalování vlastností.
Tohle všechno však nelze v přirozených podmínkách s úspěchem provozovat.
Výsledkem pak je
Kupujte F 1 a nerozchovávejte je dále.
Kupujte Insiminované matky k dalšímu rozchování Tady však může dojít ke dvou variantám oplodnění a to stejnou linií )A x A)jde pak o čistou linii .Tu pak můžete rozchovávat podle libosti. Nebo jde křížení na produkci F1 (A x B) a tam použijte jen tu první generaci.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:heterozn? efekt
> Datum: 30.6.2011 20:00:08
> ----------------------------------------
> Ví někdo co to je ?
> J.B.
>
>
>

Hm, geny jsou zjednodušeně buďto dominantní nebo recesivní. Dominantní je tehdy, pokud už jenom jeden gen z dvojice způsobí příslušnou změnu neboli se prosadí, recesivní se může prosadit jen tehdy, pokud ve dvojici jsou oba stejné, recesivní.
Každý má od jednoho rodiče jednu sadu genů, od druhého druhou , dohromady má tedy sadu dvojic genů.
Heterózní efekt je potom ,když rodiče jsou ze dvou různých genově odlišných linií. Pokud jsou obě linie předtím vyšlechtěny, jsou v jejich genech šlechticím výběrem eliminovány dominantní geny nemocí a malé produktivity, recesivní geny jsou omezeny na ty skryté vyskytující se málo. Potomek takových genově odlišných vyšlechtěných linií tedy neobsahuje dominantní geny nemocí a malé produktivity a recesivní geny se v ideálním případě neobjeví, protože pro svoji aktivitu potřebují, aby byly v dvojici dva stejné. A to právě v případě rodičů z odlišných genových linií není.
A to je právě ta generace F1. Pokud se generace F1 dále rozmnožuje, dojde potom dle určitých pravděpodobností k aktivaci i recesivních genů, protože v určitých procentech případů se nežádoucí recesivní geny sejdou ve dvojici a tím se aktivují. Případně kvůli nastolení rovnováhy se objeví další nové dominantní geny.
Homozygot z příbuzenského rozmnožování má potom od rodičů obě sady genů prakticky shodné. Projeví se tedy na něm vedle nežádoucích dominantních i nežádoucí recesivní geny. Takže takový jedinec je obvykle málo životaschopný a málo produktivní. Zároveň ale, pokud se na něm projeví i nežádoucí recesivní geny a pokud je tato generace dostatečně životaschopná k dalšímu rozmnožování, hodí se k tomu, aby šlechticím výběrem byly z této linie eliminovány nejen nežádoucí dominantní geny, ale taky i nežádoucí recesivní geny.

Takže obecně, má li se nějaká populace, třeba včel, vyvíjet směrem k lepším užitkovým vlastnostem, musí šlechtitel rozlišovat produkci jedinců "dovnitř" šlechtění, neboli víceméně homozygotů, kteří jsou často málo životaschopní a tudíž pro produkční chovy nevhodní, ale na kterých je možno provádět šlechtění výběrem a produkcí jedinců směrem "ven" ze šlechtění, což bývají heterozygoti projevující se vysokou životaschopností a užitkovostí.

U včel je potom tuším specialita, kdy se matka nejdřív nenechá oplodnit, nechá se produkovat trubce a teprve těmi se oplodní, aby mohla produkovat oplozená vajíčka pro další množení. Tím je zaručena maximální možná míra homozygotnosti a tím rychlejší šlechtění.
Ale to už by mohl okomentovat někdo, kdo se takovým šlechtěním přímo zabývá.

Výzkumný ústav doporučuje rámky namočit,nechat vybrat.Zapomělo se že před 10 lety byl také cement.Nechalo se to v úlech a pak byly hromadné úhyny.Já rámky pokud to jde vytočím,pak to rozvěším po stromech,aby si to včely vybraly co můžou a ač nemám rád mravence u stanoviště,odnesu plásty dál a podotýkám lesní mravenci to vyčistí za pár dní.Po převratu jsme jeli na exkurzi do Rakous a tam to dělal včelař běžně.Po vyčistění (vykousání) tam zůstalo pár mravenců.

Já se nějakými definicemi moc nezabývám a tak u mě vysvětlení h. efektu je to, že nějakou záhadnou kombinací genů vznikne něco vyjímečného. Tedy včelstvo podávající rekordní výnos. V naprosté většině, ale tento jev není přenosný do dalších generací. taková přenosnost se musí pracně hledat a pak má taková matka cenu zlata. Když se nalezne a rozmnoží se a pak se nadále z tohoto materiálu chová je to OK a kam se hrabe potomstvo od inseminovaných matek. Jedinou nutností k takovému výběru je větší množství úlů řekl bych tak nad 50. Malí a střední mají prostě smůlu a musí kupovat. Zdraví R. Stonjek.

Řešit jesli u našich včel rozchovávat z F1 je hloupost. Protože chováme včelu kraňskou, a nekřížíme ji s žádnou jinou včelou medonosnou, tudíž nedosáhneme takových výrazně lepších výsledků, oproti rodičům, jako u hybridů na maso, vejce, plodnost u zeleniny apod. I u těch okurek je napsáno, že jde o hybridní odrůdu F1, u prasat, drůbeže, králiků máme výkrmové hybridy, u slepic snůškové. Ano využívá se tu heterozního efektu, ale jde o křížení čistokrevných jedinců, u drůbeže než se dosáhne výsledku tak to jde tuším až na F3. Takže jestli mám čistou kraňku F1 od inseminované matky, a včelstvo po matce F1 má vlastnosti, kterých si cením, tak je hloupost ji nevyužít. Ano může být nějaké včelstvo od její dcery k ničemu, ale tu se spíš výrazněji podepisuje vliv nekontrolovaného páření. A to zase narážím na nutnost selekce u každého chovatele, protože trubčí shromaždiště jsou společná.

Má to jnže. před 10 lety se jednalo o melicitózu v době kdy již probíhalo krmení na zimu v polovině srpna. Něktří včelaři pak nechali včeli si napřed nanosit aby ušetřili krmení. To byla úplně jiná situace, která vyžadovali jiný postup.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J?ra <jiri.marik/=/gmail.com>
> Předmět: melicitozn? med
> Datum: 01.7.2011 09:52:48
> ----------------------------------------
> Výzkumný ústav doporučuje rámky namočit,nechat vybrat.Zapomělo se že před
> 10 lety byl také cement.Nechalo se to v úlech a pak byly hromadné úhyny.Já
> rámky pokud to jde vytočím,pak to rozvěším po stromech,aby si to včely
> vybraly co můžou a ač nemám rád mravence u stanoviště,odnesu plásty dál a
> podotýkám lesní mravenci to vyčistí za pár dní.Po převratu jsme jeli na
> exkurzi do Rakous a tam to dělal včelař běžně.Po vyčistění (vykousání) tam
> zůstalo pár mravenců.
>
>
>

Tohle je opravdu výstížné. Palec nahoru: :-B

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re:heterozn? efekt
> Datum: 01.7.2011 10:05:35
> ----------------------------------------
> Já se nějakými definicemi moc nezabývám a tak u mě vysvětlení h. efektu je
> to, že nějakou záhadnou kombinací genů vznikne něco vyjímečného. Tedy
> včelstvo podávající rekordní výnos. V naprosté většině, ale tento jev není
> přenosný do dalších generací. taková přenosnost se musí pracně hledat a pak
> má taková matka cenu zlata. Když se nalezne a rozmnoží se a pak se nadále z
> tohoto materiálu chová je to OK a kam se hrabe potomstvo od inseminovaných
> matek. Jedinou nutností k takovému výběru je větší množství úlů řekl bych
> tak nad 50. Malí a střední mají prostě smůlu a musí kupovat. Zdraví R.
> Stonjek.
>
>
>

No, jisté u včel jsou dvě věci.

Za prvé, pokud se koupí inseminovaná matka, které je insemiminována obvykle spermaty příbuzných trubců plus to, že je oplodněna uměle a ne přirozeně, tak samotná tato matka není vhodná na produkci. Teprve až další generace matek je vhodná na produkci. Ať už to jsou čisté F1 matky nebo jakýsi polokříženci.

Za druhé pokud včelař dělá sám výběr, tak úspěšný je jedině dlouhodobý výběr a jenom tehdy, když ty vybrané geny mají v okolí dlouhodobě převahu. Platí to pro roky až desetiletí. Řekl bych, že nezáleží ani tak na počtu včelstev toho včelaře, přirozeně čím víc, tím lépe. Ale když je v okolí málo včelstev, tak i tomu včelaři na kvalitní výběr stačí méně jeho včelstev a naopak.
Když jsou okolní včelstva s cizími geny ve většině, tak má mnohem větší vliv náhodný přínos cizích trubců při spáření matky než výběr toho včelaře ze strany matky.

I bez sousi se da nakrmit na zimu,staci dat nad vcelstvo mezisteny a masivne pokrmit.Zajimalo by mne,ktery dobrak porad opisuje Na zimu odstranit z ulu panenske souse! Kdyz na zimnich zasobach v panenskybh sousich vcelstva normalne prezimuji a matka klade z jara do panenskeho dila taky normalne.

To je pravda,situace byla jiná,proto je dost času na to, aby se vyndaly rámky z plodiště.Včely to zanesly právě tam a do medníku přenést už nemohly.Já ze 14 rámků v plodišti mám jen 4-6 s plodem,jinak i pylové plásty jsou zanešené cementem. Za 14 dní se může všechno postupně vyměnit.

Vždyť je to zbytečné. Veškerý cement umístit tam kde budou vychovávat zimní generaci. Pak podle situace odsunout krmení až velkou část spotřebují. Výsledně pak musí být uspořádání zásob přibližně tak aby melicitózu odebírali co nejdřív nebo až na jaře. Před těmi desíti lety jsem to tak dělal a z 30 včelstev jsem přišel jen o jedno.Nebojte se jim třebas v říjnu přeházet zásoby. Nic se nestane.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J?ra <jiri.marik/=/gmail.com>
> Předmět: melicitozn? med
> Datum: 01.7.2011 16:12:56
> ----------------------------------------
> To je pravda,situace byla jiná,proto je dost času na to, aby se vyndaly
> rámky z plodiště.Včely to zanesly právě tam a do medníku přenést už
> nemohly.Já ze 14 rámků v plodišti mám jen 4-6 s plodem,jinak i pylové
> plásty jsou zanešené cementem. Za 14 dní se může všechno postupně vyměnit.
>
>
>

Heterozní efekt je něco jako F1 generace u zeleniny. Spojením dvou linií dojde ke zlepšení vlastností, v dalších generacích je procentuálně mnohem méně geneticky těch správných jedinců.
Taky jsem 10 let hledal tu nejlepší matku a nakonec začínám pomalu souhlasit s panem Volejníkem, že je celkem jedno, od koho matky jsou, všechny dají hodně medu pokud se o ně stará schopný včelař. Za hlavní kritéria považuji prostor (cca 7-9NN), dostatek zásob celý rok, pokud je napadení roztočem významné - včasné léčení v podletí, nechat včely hodně stavět (u mě je normální 30-40mezistěn 39*17) a v neposlední řadě do včel nelézt pokud není potřeba ( potřeba je rozšířit, odebrat oddělek, odebrat med, zběžně nahlédnout v delší snůškové mezeře, jestli netrpí hlady a koncem sezóny přesunout nezakladené panenské souše, mezistěny nahoru a krmit/léčit)
S pozdravem
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re:heterozn? efekt
> Datum: 01.7.2011 10:05:34
> ----------------------------------------
> Já se nějakými definicemi moc nezabývám a tak u mě vysvětlení h. efektu je
> to, že nějakou záhadnou kombinací genů vznikne něco vyjímečného. Tedy
> včelstvo podávající rekordní výnos. V naprosté většině, ale tento jev není
> přenosný do dalších generací. taková přenosnost se musí pracně hledat a pak
> má taková matka cenu zlata. Když se nalezne a rozmnoží se a pak se nadále z
> tohoto materiálu chová je to OK a kam se hrabe potomstvo od inseminovaných
> matek. Jedinou nutností k takovému výběru je větší množství úlů řekl bych
> tak nad 50. Malí a střední mají prostě smůlu a musí kupovat. Zdraví R.
> Stonjek.
>
>
>

Vcera jsem se strachem potocil par vcelstev,medniky plne.Nastesti zadny cement,ale krasne tmave hnedy med,ktery se line skladal na sito.Je znat zeslabnuti vcelstev snuskou,4.nastavky uz dam pryc,nasadim je jako medniky nad oddelky,v nejvetsi sile mam nyni oddelky se starymi matkami z 25.dubna,po prve jsem je tocil v tydnu ke sve plne spokojennosti.

kunda,píca.pták

Loni jsem zavčeloval po moru. Koupil jsem 10 oddělků od 2 dodavatelů. Vše nakrmeno stejně na 20kg cukru - 2 nástavky langsroth. Co je na nich zajímavého jsou matky. U jednoho (5xSinger) všechny matky tichá výměna i když vypadaly na podzim lépe. U druhého (5xVigor) 1x roj jinak vše OK. Toto samozřejmě mělo velký dopad na výnos medu. Je možné, že někdo chová matky tak, že jsou nekvalitní a jsou takto měněny? Máte podobné zkušenosti? Dík L

Pochybuju,ze nekdo chova matky zamerne nekvalitne...Spis to souvisi s kvalitou oplozeni matek,kdy bylo treba destivo a matky nemohly ven.Jinak vcely kolikrat vymeni matku,ktera krasne klade a i mladou z duvodu,ktere znaji jen ony...Jinak diky za tichou vymenu,byvaji to nadherne matky.

Loni jsem koupil od jednoho menšího chovatele asi 30 matek furt nestíhal ,tak mi to dodával po 3-5ti matkách.No a letos kdekoliv bylo špatné včelstvo,rojení,zvápenatění,tichá vímněna.Vždy se jednalo o matky od tohoto dnes již bývalého kamaráda.Jelikož jsem velkovčelař a viděl jsem již klást tisíce matek ,mohu odpřísáhnout že mi zmíněný chovatel prodal staré matky které se mu v jeho 150ti včelstvech nezdáli. Myslím tím rok staré.Barva štítku na zádech nic neříká-dá se sloupnout a nalepit jiný.To samé bych tipoval u těch singrovek

Ono může být taky chovatel a "chovatel" matek.
Chovatel matek matky sleduje a které se mu jeví už v oplodňáčku jako nevhodné, tak je vyřadí. "Chovatel" prodá všechno, co přelarví a co se mu v oplodňáčku oplodní a přežije. Pokud má "chovatel" ještě navíc nějaká svá produkční včelstva, může se stát, že nejlepší matky použije pro svoje včelstva a horší prodá....
Mám dotaz, zveřejňují nebo odpovídají na dotaz zákazníkům komerční chovatelé matek, jestli ty odchované matky nějak hodnotí a nevhodné brakují a podle čeho je brakují?

"Loni jsem zavčeloval po moru. Koupil jsem 10 oddělků od 2 dodavatelů. Vše nakrmeno stejně na 20kg cukru - 2 nástavky langsroth. Co je na nich zajímavého jsou matky. U jednoho (5xSinger) všechny matky tichá výměna i když vypadaly na podzim lépe. U druhého (5xVigor) 1x roj jinak vše OK. Toto samozřejmě mělo velký dopad na výnos medu. Je možné, že někdo chová matky tak, že jsou nekvalitní a jsou takto měněny? Máte podobné zkušenosti? Dík L"

Já bych řekl, že rojení nebo nerojení hodně souvisí s přizpůsobením matky rychlosti rozvoje snůšky na stanovišti. Jestli ty Singrovky nebyly šlechtěny na stanovišti, kde byl každoročně déle sníh a zimní počasí a kde tedy bylo třeba rychlejší jarní rozvoj, aby se stihla v plné míře první snůška? Takže v chované linii Singrovek byl vyšlechtěny včely, které ten rychlejší rozvoj měly. U těch Vigorek třebas ne?

Když už si kupuji matky, ze zvědavosti na vyzkoušení, tak se i chovatele vyptávám. No a mám takové informace, že matky oplozené v oplodňáčku jak kladou, tak jdou na prodej. Matky v plemenáčích, je možné nějaký čas podržet, protože třebaže už klade po prvním výletu, tak se může stát, že matka ještě vyletí na další zásnubní let. Takže lépe oplodněná matka, má větší feromonovou hodnotu pro včelstvo. A minulý rok bylo počasí naprosto nevhodné pro oplozovací lety, takže dá se předpokládat, že matky nebyly dokonale oplodněny a proto ty tiché výměny. Jinak chovatelé matek, aspoň podle jejich tvrzení co mi řekly, matky testují ve svých produkčních včelstvech a tyto matky samozřejmě nejdou na prodej.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Lonsk? odd?lky
> Datum: 03.7.2011 13:34:16
> ----------------------------------------

> Mám dotaz, zveřejňují nebo odpovídají na dotaz zákazníkům komerční
> chovatelé matek, jestli ty odchované matky nějak hodnotí a nevhodné brakují
> a podle čeho je brakují?
>
>
>

Zdravím vás,
mám také podobné zkošenosti. Také jsem zakoupil kdysi od jednoho velkochovatele matky f1 oplozené, kmen singer. Vyzkoušel jsem ten daný rok i kmen vigor. Matky singery předfaly včelám geneticky vysokou bodavost a neustále se chtěly rojit. Naproti tomu u kmene vigor šlapalo vše, matky mírné, klidné, včely spolupracující, nebodavé. Od toho zmíněného singer chovatele jsem zakoupil 8 matek a 7 jsem musel odstranit. A je klid. Protože jsem letos zakoupil maringotku, kde je od něj linie singer - matky a já mám jen čistou linii vigor, mohu posuzovat. Ze všech včelnic za sezonu získám do 15 žihadel. u singer zmíněného chovatele jich získám kolem 60 při každé návštěvě. Letos začnu dělat smetence a postupně všechnu singeru vyměním. Mím cílem je vytvořit pomocí mých trubců absolutní převahu na nejbližším trubčím shromaždišti. Proti kmenu singer nic nemám, ale chci svými trubci pokrýt genetiku v celém okolí. Nyní jsem na hranici 40 včelstev.
Roje letos žádné, u svých včelstev, téměř všechny nové matky. Středně silné roje obsedají 4N r,m 39/24, 2N jako plodiště a 2N jako medníky.Ty silné 5N, 3N jako plodiště, 2N jako medníky. Průměrný výnos včelstva po dvou snůškách řepky a akátu 56 kg.Medníky z lip ze 2/3 plné, ještě dokvítá. Pokud bude ještě les, rád bych letos pokořil metu 100 kg medu z jednoho včelstva. Přeji všem splnění všech cílů a přání a bohatou snůšku, At máme i nadále silné a zdravé včely. Zdraví P.S

" Když už si kupuji matky, ze zvědavosti na vyzkoušení, tak se i chovatele vyptávám. No a mám takové informace, že matky oplozené v oplodňáčku jak kladou, tak jdou na prodej. "

Loni jsme se tady bavili o tom, že matka, které trvá v oddělku delší dobu, než po oplození začne klást, bývás velkou pravděpodobností méně kvalitní než ostatní. Tak jestli v oplodňáčcích se matky prodávají , jak začnou klást, tak možná solidní chovatel, pokud matce dlouho trvá, než se rozklade, tak takovou matku brakuje?

Já mám zase se Singerkama jen ty nejlepší skušenosti a nechci nic jiného, čisté Vigorky jsem ale ještě neměl, Dolské jsou dáááleko za nimi, to už jsou lepší i Fxx co mám po dědovi. Včely naprosto mírné, ani nepoužívám ochrané prostředky a více, méně se v nich můžu hrabat i bez kuřáku. Krásně kladou, rychlý jarní rozvoj, medné výnosy nadprůměrné. Matky lezou mezi nástavky i přes velké mezery. Spíše se mi na nich nedaří odchovávat větší množství trubců, oproti ostatním co mám, mají trubců tak polovic a to trubčími rámky nešetřím. A velice rády, oproti jiným, prostavují nástavky, což nemám moc rád, ale na zimu je to fajn. Taky se mi zdá, že matku mění v průměru tak po dvou letech (ty dědovo, pokud matku nevyměním, tak tam bude...) a to buď pozdě na podzim, nebo brzy z jara.

------------ Původní zpráva ------------
Od: pavel streit <streit.p/=/email.cz>
Předmět: Re: Lo?sk? odd?lky
Datum: 03.7.2011 14:41:47
----------------------------------------
Zdravím vás,
mám také podobné zkošenosti. Také jsem zakoupil kdysi od jednoho
velkochovatele matky f1 oplozené, kmen singer. Vyzkoušel jsem ten daný rok
i kmen vigor. Matky singery předfaly včelám geneticky vysokou bodavost a
neustále se chtěly rojit. Naproti tomu u kmene vigor šlapalo vše, matky
mírné, klidné, včely spolupracující, nebodavé. Od toho zmíněného singer
chovatele jsem zakoupil 8 matek a 7 jsem musel odstranit. A je klid.
Protože jsem letos zakoupil maringotku, kde je od něj linie singer - matky
a já mám jen čistou linii vigor, mohu posuzovat. Ze všech včelnic za sezonu
získám do 15 žihadel. u singer zmíněného chovatele jich získám kolem 60 při
každé návštěvě. Letos začnu dělat smetence a postupně všechnu singeru
vyměním. Mím cílem je vytvořit pomocí mých trubců absolutní převahu na
nejbližším trubčím shromaždišti. Proti kmenu singer nic nemám, ale chci
svými trubci pokrýt genetiku v celém okolí. Nyní jsem na hranici 40
včelstev.
Roje letos žádné, u svých včelstev, téměř všechny nové matky. Středně
silné roje obsedají 4N r,m 39/24, 2N jako plodiště a 2N jako medníky.Ty
silné 5N, 3N jako plodiště, 2N jako medníky. Průměrný výnos včelstva po
dvou snůškách řepky a akátu 56 kg.Medníky z lip ze 2/3 plné, ještě dokvítá.
Pokud bude ještě les, rád bych letos pokořil metu 100 kg medu z jednoho
včelstva. Přeji všem splnění všech cílů a přání a bohatou snůšku, At máme i
nadále silné a zdravé včely. Zdraví P.S

Kvalita matek od různých chovatelů je různá a to i z různých důvodů.
Jedním nediskutovatelným faktorem je změna stanoviště a tí snůškovách poměrů
Každý chovatel subjektivně hodnotí své vychované matky. A ty nejlepší ( subjektivně hodnocené jako nejlepší si nechá)Já jsem loni vychoval asi 8 tichých matek F1 vigor od inseminované matky která 2 roky nosila 100,- kg, samozřejmě jsem je do prodávaných oddělků nedal a nechal si je, jejich výnosy byly letos nadprůměrné a když jsem před týdnem dvě tyto matky viděl měly tak velké zadky že jsem si vzpoměl na jednu mladou kladoucí matku v minulosti která měla také tak velký zadek že jsem ji obdivoval, zašla však protože měla asi poruchu ucpání jednoho vejcovodu.
Nejvíce záleží na umění a poctivosti chovatele.
Přesto jsou roky, přesně období v jednotlivých letech kdy matky jsou lepší a jindy horší.(se subjektivním hodnocení chovatele)
Je několik hledisek které může chovatel kontrolovat
Původ larvy k přelarvování
Velikost larvy při přelarvování
velikost matečníku
obsednutí matečníku
časové, datová fakta líhnutí
Velikost otvoru ve vyběhnuté matce ( to je pro mne asi ten nejdůležitější faktor)
spojený s velikostí hrudníku matky a nakonec veliíkost zadku, zadečku. Ta se však mění podle momentálního stavu matky a často během pěti minut ( asi tak jako velikost zdaku včely nenasáté a nasáté.)
Rychlost kdy matka po vybněhnutí klade (nechávám si matky které kladou8mý den a do oddělků dávam ty co kladou za 9 a více dnů.)

Jestliže Singer matky byly všechny vyměněné není to normální.Ale nelze hodnotit. důležitý je rozvoj a výnos těchto matek protože tichá výměna jako taková , uspěšná nesnižuje výnos.
Vaše zkušenosti a zkušenosti ostatních jen vedou k jednomu to je k vlastnímu chovu matek , každoroční selekci( od 5ti včelstev bych jej nejradějí nařídil povinně)
J.B.
P.S. nabízím asi 5 oddělků optimal

Jedná se pouze o umělé oplodnění , inseminaci
Je to krok před hybridisaci užívajíci heterozní efekt. , křížení dvou nepříbuzných jedinců, linií kdy pro vysokou míru heteroze je nutno partnery křížení vyčistit,zklidnit sjednotit příbuzenskou plemenitbou, příbuzenským křížením.

jedná o poměrně jednoduché kroky nejdříve inbeeding pak křížení 2 nepříbuzných linií s výsledkem dobrého heterózníko výkonu. výkonu F1 generace.
coeficient inbreedingu je číslo udávající poměry příbuzenských genů (matka x syn, sestřenice x bratranec)neumím to ale vypočítávat.
J.B.

Nevíte někdo,kolik stojí Veterinární potvrzení pro přemístění včelstev. A jestli musím mít pro každý oddělek od stejného chovatele jedno. Nebo když jich kupuji pět, tak stačí jedno potvrzení pro všechny? Musím to doložit jako začínající včelař na kraji, k vůli dotaci. Díky

Veterinární povolení převozu je zdarma, vyšetření na mor stoji méně než 500,- kč
ten kdo vám poskytne prodá oddělky, oddělek je povinen zajistit si povolení převozu.
nENÍ MI JASNÉ PROČ BERETE OD VÍCE DODAVATELŮ ODDĚLKY. LEPšÍ JE ZAJISTIT SI JE OD JEDNOHO VČELAŘE
nA JAKÉ MÍŘE JE CHCETE
Já vám mohu nabídnou 5 odd. na míře 42 x 17 s veterinárním povolením převozu
Pro veterinarní povolení převozu je potřeba varoaza to je výsledek zimního výsledku měli a výsledky vyšetření na mor plodu které mám, na uzemí mé org. nebyl mor 100 let. Matky vigor Praha Zbraslav
J.B.

Mohu se zeptat na cenu a silu? Asi na jizni Moravu by doprava nebyla, ze?
Odpoved pripadne na paprna/=/gmail.com. Diky, Roman

2011/7/3 Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>

> Veterinární povolení převozu je zdarma, vyšetření na mor stoji méně než
> 500,- kč
> ten kdo vám poskytne prodá oddělky, oddělek je povinen zajistit si povolení
> převozu.
> nENÍ MI JASNÉ PROČ BERETE OD VÍCE DODAVATELŮ ODDĚLKY. LEPšÍ JE ZAJISTIT SI
> JE OD JEDNOHO VČELAŘE
> nA JAKÉ MÍŘE JE CHCETE
> Já vám mohu nabídnou 5 odd. na míře 42 x 17 s veterinárním povolením
> převozu
> Pro veterinarní povolení převozu je potřeba varoaza to je výsledek zimního
> výsledku měli a výsledky vyšetření na mor plodu které mám, na uzemí mé org.
> nebyl mor 100 let. Matky vigor Praha Zbraslav
> J.B.
>

Kupuji od jednoho chovatele, ale nevím jestli má být pro každý oddělek jedno povolení,nebo stačí jedno pro všechny.

Jedno pro všechny, jen se tam napíše počet 5ks a idelně, když vám prodejce dá ještě kopii o moru. Povolení k převozu si musí vyřídit chovatel a nevím jak jinde, ale u nás chce vet za vyplnění a potvrzení 50 někteří držší 100Kč. Otázka je, co budou chtít na kraji. Někdy je potřeba na tom mít kolek a kulaté razítko ze státní veteriny, ale nikdy jsem nepřišel na to, kdy to musí být a kdy ne.

------------ Původní zpráva ------------
Od: PetrO <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: Veterin?rn? potvrzen? pro p?em?st?n? v?elstev
Datum: 03.7.2011 19:37:21
----------------------------------------
Kupuji od jednoho chovatele, ale nevím jestli má být pro každý oddělek
jedno povolení,nebo stačí jedno pro všechny.

V podstate 1 povoleni na vsechny oddelky,prodejce oddelku ma mit platne vysetreni na MVP ne starsi 3 mesicu a dat kopii kupujicimu.Jako duvernik tyto kopie spolu s veterinarnim povolenim k zavceleni v o.p. zakladam a tak mame prehled o puvodu vcelstev.Ohledne kraje,kolku doporocuju informovat se primo u uredniho simla,at pak moc nerechta....

A je povolení nutné pro přemístění včelstev (prodej) v rámci kraje?

Dostal jsem osvědčení k prodeji včelích matek s vyšetřením na MVP a ostatními vyšetřeními. Myslíte, že to šiml bude akceptovat pro nákup oddělků?

V rámci kraje to nutné není, ale bacha na oblasti, kde byl mor, tam je to nějak jinak. Osvědčení o moru by mělo být myslím vždy.

------------ Původní zpráva ------------
Od: Josef K?apka <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: Veterin?rn? potvrzen? pro p?em?st?n? v?elstev
Datum: 03.7.2011 20:30:14
----------------------------------------
A je povolení nutné pro přemístění včelstev (prodej) v rámci kraje?

Nerajtujete tady náhodou úředního šimla?
Chovatel matek a oddělků musí mít potvrzení o tom, že varoázu má na uzdě a že nemá mor plodu. Když tohleto obojí má, tak potom si kupující může ty včely umístit v podstatě všude, protože nikde nezhoršuje situaci ani s varaózou, ani s morem plodu.
Něco jiného je převoz koupených včelstev, kde zamoření morem plodu není známo a které jsou případně z oblasti, kde bylo přes zimu víc varaózy

Je legální na etiketu použít znak resp. logo ČSV? Na sklenicích to je taky (relief), tak si říkám proč by ne, když členem jsem, ale na druhou stranu, nemám povolení ten znak používat (tedy pokud to není v nějakých všeobecných právech člena ČSV). Jak tedy, mohu, nemohu, mám se raději obrátit na ČSV???

O tom ale nemají právo rozhodovat chovatelé, ale jen veterináři respektive veterinární správa. Já také nemohu převážet ovce, kozy atd z hospodářství do jiného hospodářství mimo kraj, ikdyž vím, že oba chovy jsou zdravé. Od toho právě existuje povolení k převozu.

------------ Původní zpráva ------------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: Veterin?rn? potvrzen? pro p?em?st?n? v?elstev
Datum: 03.7.2011 22:09:06
----------------------------------------
Nerajtujete tady náhodou úředního šimla?
Chovatel matek a oddělků musí mít potvrzení o tom, že varoázu má na uzdě a
že nemá mor plodu. Když tohleto obojí má, tak potom si kupující může ty
včely umístit v podstatě všude, protože nikde nezhoršuje situaci ani s
varaózou, ani s morem plodu.
Něco jiného je převoz koupených včelstev, kde zamoření morem plodu není
známo a které jsou případně z oblasti, kde bylo přes zimu víc varaózy

"O tom ale nemají právo rozhodovat chovatelé, ale jen veterináři respektive veterinární správa. Já také nemohu převážet ovce, kozy atd z hospodářství do jiného hospodářství mimo kraj, ikdyž vím, že oba chovy jsou zdravé. Od toho právě existuje povolení k převozu."

Bral bych dodatečné oznámení o převozu veterině. Povolení o převozu klidně, ale potom ať není zase chovatel matek a oddělků buzerován povinností mít navíc jakási osvědčení. Buď jedno nebo druhé.

Bral bych dodatečné oznámení o převozu veterině. Povolení o převozu
klidně, ale potom ať není zase chovatel matek a oddělků buzerován
povinností mít navíc jakási osvědčení. Buď jedno nebo druhé.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Asi už jsem z té úředničiny zblbnul správným směrem, aby mi to vše nepřipadalo tak nesmyslné :-), ale nechápu co má společného chov matek a přemisťování včelstev. Všechno musí být vyšetřeno, aby na základě toho, se dalo udělit povolení k převozu. Já pokud bych neměl vyšetřená stáda jak komplet (vše starší 1rok), tak abych mohl prodat (převézt do jiného hospodářství) potomka, musel bych to konkrétní zvíře nechat vyšetřit, takhle když mám zdravé stádo, tak jsou potomci považováni také za zdravé. U včel je to prakticky to samé. U hosp. zvířat se navíc hlasí čísla jednotlivých zvířat a odkud kam jdou (od narození až do smrti). Včelař to má proti tomu ještě hodně jednoduché...

http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=med


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Z?tka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Etiketa
> Datum: 03.7.2011 22:15:19
> ----------------------------------------
> Je legální na etiketu použít znak resp. logo ČSV? Na sklenicích to je taky
> (relief), tak si říkám proč by ne, když členem jsem, ale na druhou stranu,
> nemám povolení ten znak používat (tedy pokud to není v nějakých všeobecných
> právech člena ČSV). Jak tedy, mohu, nemohu, mám se raději obrátit na ČSV???
>
>
>

1nn 900,-, 2nn 1800,-
dodat nastavky vystrojené mezistěnami a dna, doprava je ve vaší režii.
J.B.

v poslední době se hodně povídá o krmení škrobovými inverty máte někdo nějaké poznatky?

"Je legální na etiketu použít znak resp. logo ČSV? Na sklenicích to je taky (relief), tak si říkám proč by ne, když členem jsem, ale na druhou stranu, nemám povolení ten znak používat (tedy pokud to není v nějakých všeobecných právech člena ČSV). Jak tedy, mohu, nemohu, mám se raději obrátit na ČSV?"

Není to náhodou na těch sklenicích logo Český med? Nebo Moravský med ....?
To by pak bylo jasnější, tyhle značky má zaregistrovány ČSV a propůjčuje je včelařům, pokud jsou členy Svazu. Podmínky jsou ke stažení na webu ČSV.

http://www.beekeeping.cz/cz/pdf/cesky_med_puvod.pdf


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Honza Zátka
Sent: Sunday, July 03, 2011 10:14 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Etiketa

Je legální na etiketu použít znak resp. logo ČSV? Na sklenicích to je taky (relief), tak si říkám proč by ne, když členem jsem, ale na druhou stranu, nemám povolení ten znak používat (tedy pokud to není v nějakých všeobecných právech člena ČSV). Jak tedy, mohu, nemohu, mám se raději obrátit na ČSV???

Logo ČSV a značka český med ve všech variantách jsou dvě různé věci
Logo svazu mohou použít jen členové svazu.
Značku český med mohou mohou také použít jen členové svazu a je to omezeno jen parametry pro tuto značku.
Takový markantní rozdíl jsou procenta vody U českého medu je to 18% a pro ostatní med platí 20%, v ostatních parametrech medu se to neliší

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: Etiketa
> Datum: 04.7.2011 09:58:35
> ----------------------------------------
> http://www.beekeeping.cz/cz/pdf/cesky_med_puvod.pdf
>
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Honza
> Zátka
> Sent: Sunday, July 03, 2011 10:14 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Etiketa
>
> Je legální na etiketu použít znak resp. logo ČSV? Na sklenicích to je taky
> (relief), tak si říkám proč by ne, když členem jsem, ale na druhou stranu, nemám
> povolení ten znak používat (tedy pokud to není v nějakých všeobecných právech
> člena ČSV). Jak tedy, mohu, nemohu, mám se raději obrátit na ČSV???
>
>
>

Díky všem za informace. Demižon jsem dal do 26°C a do druhého dne se kvasný proces rozběhl. Tak snad to už teď dobře dopadne... ;-)

Logo ČSV a značka český med ve všech variantách jsou dvě různé věci
Logo svazu mohou použít jen členové svazu.

------------
český med - je označení původu. Ne značka.

Značka je ten grafický symbol s logem ČSV a nápisem ČESKÝ MED co je na sklenicích. To mohou použít jen čelnové pokud je to med skutečně český a splňuje
"v‰echny podmínky
normy jakosti âeského svazu vãelafiÛ ã. âSV 1/1999 âesk˘ med".

Můj med je taky český. :-)
Karel

Zdravím a požádám o Váš názor. V sobotu jsem přivezl 5 matek.

Na oddělky jsem si připravil jedno včelstvo, před týdnem jsem zaklíckoval
matku. Bylo loni vyrojené a velmi zlé. Letos 1. května jsem mu odebral
matku, všechen plod, část včel a nechal vychovat novou matku z cizího plodu.
Obsedalo 2 nástavky 39x24.
Klícky jsem malinko porosil a matky jsem oddělil u okna od doprovodných
včel. Protože jsem nevěděl jak mě práce bude trvat dlouho, použil jsem
mikroténové otevřené sáčky a v každém jednu klícku s matkou uvnitř a včelami
vně klícky. Včely se po chvíly zklidnily a usedly na klícku. U jedné matky
to trvalo nápadně déle.
Naplnil jsem 3 plemenáče (pylový, zásobní a plodový plást) a nahoru
pokládal klícku s matkou (samozřejmě už bez včel jejího doprovodu). Včely
obsedly klícku a tvářily se celkem přátelsky. Situace se opakovala, jedna
(tatáž) klícka byla obsednuta značně méně.
Ze zbytků včelstva jsem udělal zbývající dva oddělky, vše zavřel a
plemenáče postavil na kameny do vysoké trávy a přikryl plechem. Do minuty po
zavření strůpku plemenáčů se objevila stráž na česně. Vše jsem poklidil, cca
5 minut a česínko plemenáče s onou matkou bylo stále prázdné.

Zítra je devátý den po ukončení plodování, pozítří prohlédnu plodové
plásty, zruším případné matečníky a otevřu na klíckách přístup k těstu pro
včely. Jsem zvědavý jaký stav bude ve zmiňovaném plemenáči.

Kolem včel se motám půl století, něco jsem přečetl, ale tohle mě trochu
překvapilo.

Abych nezapoměl, nechci jakkoli pochybovat o kvalitě matky ve smyslu
prodali mě .... Od tohoto chovatele mám matky poněkolikáté a vždy jejich
včelstva byla více než o třídu lepší než materiál můj.

Předem děkuji za Vaše názory. Vašek.

Vašku promiˇň, ale nepochopil jsem na co se ptáš? Že se včelky v jednom z 5 oddělků chovali k matce jinak?
RAdek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>
> Předmět: Rozdilne chovani oddelku
> Datum: 04.7.2011 12:01:44
> ----------------------------------------
> Zdravím a požádám o Váš názor. V sobotu jsem přivezl 5 matek.
>
> Na oddělky jsem si připravil jedno včelstvo, před týdnem jsem zaklíckoval
> matku. Bylo loni vyrojené a velmi zlé. Letos 1. května jsem mu odebral
> matku, všechen plod, část včel a nechal vychovat novou matku z cizího plodu.
> Obsedalo 2 nástavky 39x24.
> Klícky jsem malinko porosil a matky jsem oddělil u okna od doprovodných
> včel. Protože jsem nevěděl jak mě práce bude trvat dlouho, použil jsem
> mikroténové otevřené sáčky a v každém jednu klícku s matkou uvnitř a včelami
> vně klícky. Včely se po chvíly zklidnily a usedly na klícku. U jedné matky
> to trvalo nápadně déle.
> Naplnil jsem 3 plemenáče (pylový, zásobní a plodový plást) a nahoru
> pokládal klícku s matkou (samozřejmě už bez včel jejího doprovodu). Včely
> obsedly klícku a tvářily se celkem přátelsky. Situace se opakovala, jedna
> (tatáž) klícka byla obsednuta značně méně.
> Ze zbytků včelstva jsem udělal zbývající dva oddělky, vše zavřel a
> plemenáče postavil na kameny do vysoké trávy a přikryl plechem. Do minuty po
> zavření strůpku plemenáčů se objevila stráž na česně. Vše jsem poklidil, cca
> 5 minut a česínko plemenáče s onou matkou bylo stále prázdné.
>
> Zítra je devátý den po ukončení plodování, pozítří prohlédnu plodové
> plásty, zruším případné matečníky a otevřu na klíckách přístup k těstu pro
> včely. Jsem zvědavý jaký stav bude ve zmiňovaném plemenáči.
>
> Kolem včel se motám půl století, něco jsem přečetl, ale tohle mě trochu
> překvapilo.
>
> Abych nezapoměl, nechci jakkoli pochybovat o kvalitě matky ve smyslu
> prodali mě .... Od tohoto chovatele mám matky poněkolikáté a vždy jejich
> včelstva byla více než o třídu lepší než materiál můj.
>
> Předem děkuji za Vaše názory. Vašek.
>
>
>
>
>
>
>

Chovatel matek není soustružník a matky nejsou šrouby s rozměry podle výkresu včetně předepsané tolerance.
Matky jsou přírodní produkt a jako takové se občas objeví nějaká, která vybočuje z normálu. Pokud ji oddělek přijme a včely potom nevymění a včelstvobude nosit, tak se o nic nejedná.

Akorát co já mám k tomu poznámku, na oddělky pro tyto nakupované matky bych nikdy nepoužil včely ze včelstva, keré bylo vyřazeno kvůli divokosti. I když tam je už delší dobu nová matka. Použil bych včely určitě spíš slabší, ale klidné.

Vašku promiň, ale nepochopil jsem na co se ptáš? Že se včelky v jednom z 5
oddělků chovali k matce jinak?
RAdek

Přesně tak, vlastní i ty v oddělku. Možná je to normální. Vašek.

> Akorát co já mám k tomu poznámku, na oddělky pro tyto nakupované matky
> bych
> nikdy nepoužil včely ze včelstva, keré bylo vyřazeno kvůli divokosti. I
> když tam je už delší dobu nová matka. Použil bych včely určitě spíš
> slabší,
> ale klidné.
>
Asi jsem to nenapsal dostatečně srozumitelně, včelstvo bylo zlé na jaře,
bylo oslabeno o plod a muselo vychovat novou matku. Teď mělo chování
normální a pochopitelně bylo slabé. Vašek.

Jsem zvědav jak to skončí i matka nemusí být v pořádku (třeba množství feromonu - třeba se teprve rozkladla a nemá ještě dosttatek...), buď kvůli cestě nebo nekvalitnímu oplození... dej vědět jak to dopadlo
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: Rozdilne chovani oddelku
> Datum: 04.7.2011 13:07:24
> ----------------------------------------
> Vašku promiň, ale nepochopil jsem na co se ptáš? Že se včelky v jednom z 5
> oddělků chovali k matce jinak?
> RAdek
>
> Přesně tak, vlastní i ty v oddělku. Možná je to normální. Vašek.
>
>
>
>
>

Zdravím všechny včelaře, je to bída to počasí, červen byl slabej a zatím to nevypadá ani na medovici. nevím, nevím, ty řeči o nej... sezóně. Jak jste na tom vy?

Standa

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Etiketa
> Datum: 04.7.2011 10:59:45
> ----------------------------------------
> Logo ČSV a značka český med ve všech variantách jsou dvě různé věci
> Logo svazu mohou použít jen členové svazu.
>
> ------------
> český med - je označení původu. Ne značka.
>
> Značka je ten grafický symbol s logem ČSV a nápisem ČESKÝ MED co je na
> sklenicích. To mohou použít jen čelnové pokud je to med skutečně český a
> splňuje
> "v‰echny podmínky
> normy jakosti âeského svazu v&#227;elafi&#219; &#227;. âSV 1/1999 âesk˘
> med".
>
> Můj med je taky český.       :-)
> Karel
>
>
>
Tvůj med je z České repobliky nebo Moravy, Slezka, Šumavy, atd..
Pokud jso členem ČSV klidně ji pak použij
Pokud ne musíš zvoli i jinou formulaci. Pro původ se označuje jmenem státu nebo EU a případně mimo Eu

V Podkrkonoší dobře, jen jsou trochu potíže s vytáčením melicitózního medu.
Takže medovice se konala.
S pozdravem Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Standa
Sent: Monday, July 04, 2011 3:06 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Bída

Zdravím všechny včelaře, je to bída to počasí, červen byl slabej a zatím to
nevypadá ani na medovici. nevím, nevím, ty řeči o nej... sezóně. Jak jste
na tom vy?

Standa

Jsou obrovske rozdily, stacilo 5 km a privalove lijaky v cervnu udelaly sve. Osobne jsem na svem lesnim stanovisti vytacel 2x (jarni med,bez repky,jen pampelisky a javory, vrby),podruhe uz smiseny neco kvetu a medovice , ted jsem v sobotu nakoukl( po dvou tydnech od druheho toceni a to v tom byl i nejaky dest) a medniky jsou opet nabouchane, behem tydne to musi ven. Je to stanoviste v udoli reky,vyrazne chladeneji, hned za vcelnici mam lipy,jeste nezacly kvest, takze posledni vytaceni stejne jako vloni az ke konci srpna. Nektere vcelstva na 1x39x15+4x39x24, zbytek 3x 39x24. Letosni odhad ty nesilnejsi daji ke 100 kg, prumer bude doufam kolem 80-85 kg. Pro me tobude rekordni rok.

P.

Nedělejte z toho kovbojku,mor byl je a bude zkryté klinické příznaky má každý z nás -záleží na umístnění úlu a vitalitě včelstva

No u nás většinou sezóna květovím medem končí. Medovice jednou za dva čtyři roky. A loni jsem měl medovicového medu požehnaně. Takže to není pro nás nic neobvyklého. Kde mají lepší snůžkové podmínky, budiš jim přáno.
R.Šimko kousek od Milevska