Archiv Včelařské konference

lze použít randap i v okolí vodní plochy třeba na trávu na vodní hladině a jestli to nebude vadit rybám nebo jiným živočichům dekuji za odpověd.

odkud jsi? Příští týden nějaké budou. Vašek

vadi všemu obycejnej randap,musel bys koupit ekorandap stim se to da nevadi vode rybam atd ale je o dost dražší.jinak snim mam skušenost na potokach stim eko.

http://www.osel.cz/index.php?clanek=5747

Velmi silně to připomíná hiterii z nedávné doby o globálním oteplování. Že by opět nějaká sranda studentská práce??
JK

Oprvuji: "připomíná histerii"...

"Velmi silně to připomíná hiterii z nedávné doby o globálním oteplování. Že by opět nějaká sranda studentská práce?? "

No, pravda bude asi někde mezi. Vyhynutím včel asi lidstvo nevyhyne hladem, jak tvrdí někteří včelařští alarmisté, na druhé straně v nějaké mnohahektarové monokultuře vyjednocené a zbavené hmyzu zemědělskou chemií alternativní opylovači asi moc nalétávat nebudou. Největší vliv asi bude mít to, že jak tady před pár měsíci někdo napsal v diskuzi o tuším řepce, spousta kvetoucích plodin se dneska šlechtí tak, aby opylení hmyzem nepotřebovala nebo jen málo.
Taky mám pochybnosti o tom, že jestli v nějaké krajině zničeho nic začnou na něco ubývat včely a nebude to zrovna tím, že včelařů ubývá, tak v takové krajině asi nebude ekologie příliš v pořádku a proto alternativních opylovačů tam taky moc žít nebude.

Zajímavý článek, ale článkům od Britů moc nevěřím. Zaprvé stále se počítají včelstva, byť je včelstev mnohem méně, tak dnes máme v úlech i několikrát více včel než naši předkové. Druhak se tam ohánějí luštěninami a olejninami, které jsou ale dnes modifikované na to, aby je hmyz vůbec opylit nemusel, před 20-ti lety tyhle plodiny nebyly. Že bez včel není úroda, nebo je jen minimální je krsáně viděť i na našich obcích. Stačí když ve vesnici není včelař a prakticky neví co je to úroda, ovocné stormy sice krásně odkvetou, ale plodů, že by je člověk na prstech spočítal... Opravdu mne tento článek nepřesvědčil o ničem, jen nevčelaře utvrzuje v tom, že včelařů není potřeba. Já jsem ještě mlaďoch (ještě ani zdaleka ne tři desetiletí na světě), ale nevím nevím, kde budem za dalších 20, 30 či 40 let, až dnešní generace včelařů dovčelaří... Už teď je průměrný věk včelaře 60let... Předpokládám, že s posouváním důchodu, se tato hranice také posune, jenže ve vyšším věku už jich zase kvůli fyzičce moc začínat nebude.

------------ Původní zpráva ------------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Zaj?mav? ?l?nek
Datum: 19.6.2011 12:03:31
----------------------------------------
http://www.osel.cz/index.php?clanek=5747

1) Také je dobré vědět ,že na euroasijském a africkém kontinentu je velké množství rostlin závislých na včelách To se však netýká austrálie a obou amerických kontinentů tam jsou tyto rostliny zavlečeny, včetně včel. Dále, produkční rostliny kde je opylení nežádoucí, jsou však obvykle šlechtenci F1 a produkce osiva opětovně u nich bez opylení nejde realizovat, a jejich osivo je také drahé.
2) Je dobře vědět, že jsou již oblasti kde po vymizení včely jako hlavního opylovače začalo po nějaké době docházet ke změně rostlinné skladby a to pak mělo zase vliv na postupné mizení ostatních opylovačů.
3) V neposlední řadě hlavní zemědělské plodiny kvetou duben - květen. Na svatého Jiří však vylézají hadi a štíři. To pak teprve začíná rozmnožovací cyklus ostatních opylovačů který dosahuje vrcholu až v době sklizní. To jsou však již těmto hlavním plodinám plodinám málo platní.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Zaj?mav? ?l?nek
> Datum: 19.6.2011 17:11:26
> ----------------------------------------
> Zajímavý článek, ale článkům od Britů moc nevěřím. Zaprvé stále se počítají
> včelstva, byť je včelstev mnohem méně, tak dnes máme v úlech i několikrát více
> včel než naši předkové. Druhak se tam ohánějí luštěninami a olejninami, které
> jsou ale dnes modifikované na to, aby je hmyz vůbec opylit nemusel, před 20-ti
> lety tyhle plodiny nebyly. Že bez včel není úroda, nebo je jen minimální je
> krsáně viděť i na našich obcích. Stačí když ve vesnici není včelař a prakticky
> neví co je to úroda, ovocné stormy sice krásně odkvetou, ale plodů, že by je
> člověk na prstech spočítal... Opravdu mne tento článek nepřesvědčil o ničem, jen
> nevčelaře utvrzuje v tom, že včelařů není potřeba. Já jsem ještě mlaďoch (ještě
> ani zdaleka ne tři desetiletí na světě), ale nevím nevím, kde budem za dalších
> 20, 30 či 40 let, až dnešní generace včelařů dovčelaří... Už teď je průměrný věk
> včelaře 60let... Předpokládám, že s posouváním důchodu, se tato hranice také
> posune, jenže ve vyšším věku už jich zase kvůli fyzičce moc začínat nebude.
>
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Zaj?mav? ?l?nek
> Datum: 19.6.2011 12:03:31
> ----------------------------------------
> http://www.osel.cz/index.php?clanek=5747
>
>
>
>
>

Vďaka kolegovi Poláškovi máme o čomm písať, keď túto tému opustíme, bude všetko tak ako na počiatku, nič nevyriešime.
Predsa len niekoľko viet, že ja sa toho konca včiel nedožijem a ani oveľa mladšie generácie včelárov.
Neviem prečo si myslíme, že rastliny opeľujú len včely medonosné, tých opeľovačom hje oveľa viac vrátane tých všetkých z rodu včiel (a tých je tisíce druhov), ale i ostatný rovnokrídly hmyz (muchy, osy, motýle chrobáky a ďalšie) a k tomu i niektorých druhov vtákov (kolibríky) a lietajúcich cicavcou-savcov (kalone).

Väčšina pripomienok smeruje k včele medonosnej, ale tá v minulosti kým si zobral pod kuratelu človek nežila ani zďaleka v takom množstve, stalo sa to len vďaka človekovi, ktorí ich svojím spôsobom exploatuje do nebývalých rozmerov. Potom sa dá vydedukovať, že včely sú viac menej príčinou, že ostatné druhy hynú pre nedostatok potravy práve bielkovinovej, lebo včela na zemi je vlastne premnožená. Myslím si, že príroda si ešte stále poradí ako opeliť hmyzomylné rastliny. Preto spávajme pokojne a v pote tváre ošetrujme svoje včely.

Poukazovať neprítomnosťou včiel na neopelení ovocných stromov v našich dedinách je neopodstatnené, lebo aby strom dával úroda treba aj niečo iné, ako len opelenie. Priamo na včelnici, kde je minimum iných ovocných stromov, mám dve skoro dospelé mirabelky. Aj tohoto roku mirabelky zakvitli moja manželka hovorí, že taký strom je krásny ako mladá nevesta v bielom), včely sa pretekali v návšteve kvetov, ja som sa radoval, že sa konečne odtrhnem z týchto plodov. Stromy odkvitli, malé plody sa ukázali, ale postupne začali žltnúť a opadávať, teraz som nenašiel na ich konároch ani jeden plod. Mám nadávať na moje včely? A takto to môže byť i na dedinách, že strom okrem včiel chybuje niečo oveľa viac ako včely.

Vďaka kolegovi Poláškovi máme o čomm písať, keď túto tému opustíme, bude všetko tak ako na počiatku, nič nevyriešime.
Predsa len niekoľko viet, že ja sa toho konca včiel nedožijem a ani oveľa mladšie generácie včelárov.
Neviem prečo si myslíme, že rastliny opeľujú len včely medonosné, tých opeľovačom hje oveľa viac vrátane tých všetkých z rodu včiel (a tých je tisíce druhov), ale i ostatný rovnokrídly hmyz (muchy, osy, motýle chrobáky a ďalšie) a k tomu i niektorých druhov vtákov (kolibríky) a lietajúcich cicavcou-savcov (kalone).

Väčšina pripomienok smeruje k včele medonosnej, ale tá v minulosti kým si zobral pod kuratelu človek nežila ani zďaleka v takom množstve, stalo sa to len vďaka človekovi, ktorí ich svojím spôsobom exploatuje do nebývalých rozmerov. Potom sa dá vydedukovať, že včely sú viac menej príčinou, že ostatné druhy hynú pre nedostatok potravy práve bielkovinovej, lebo včela na zemi je vlastne premnožená. Myslím si, že príroda si ešte stále poradí ako opeliť hmyzomylné rastliny. Preto spávajme pokojne a v pote tváre ošetrujme svoje včely.

Poukazovať neprítomnosťou včiel na neopelení ovocných stromov v našich dedinách je neopodstatnené, lebo aby strom dával úroda treba aj niečo iné, ako len opelenie. Priamo na včelnici, kde je minimum iných ovocných stromov, mám dve skoro dospelé mirabelky. Aj tohoto roku mirabelky zakvitli moja manželka hovorí, že taký strom je krásny ako mladá nevesta v bielom), včely sa pretekali v návšteve kvetov, ja som sa radoval, že sa konečne odtrhnem z týchto plodov. Stromy odkvitli, malé plody sa ukázali, ale postupne začali žltnúť a opadávať, teraz som nenašiel na ich konároch ani jeden plod. Mám nadávať na moje včely? A takto to môže byť i na dedinách, že strom okrem včiel chybuje niečo oveľa viac ako včely.

Vyjadřovat se a hodnotit varroa monitoring systém je velmi obtížné, přes to na něj nějaký názor mám.

V každém případě jej uzávám jako positivní záležitost.

Ale mám i velice kritický pohled na něj.

první můj názor je že z 50 000 včelařů se jej účřasní jen velmi málo včelařů, 500 to jest 0,1% včelařů.
Další mojí otázkou je kolik procent včelařů z těchto 0,1% zúčastněných se zabývá o ochranu spadů proti mravencům a tak následně jak jsou tyto jednotlivé a následně společné spady přesné?.
Loni jsem mel nizké a nulové přirození denní spady v červenci a v srpnu abych pak při prvních fumigacích již tak nízké spady neměl, měl jsem průměrný spad po 1. fumigaci 300 roztočů ( to jsem fumigací zvladl tak že zimní měli zbylo jen několik kusu na 25 včelstev.)

Letos to začíná stejně
kontroloval jsem část spadu 5x s práškem do pečiva a 5x bez prášku do pečiva.
v deseti spadech jsem nalezl 2 mravence a žádné roztoče
( podle mne to nic neznamená je brzy teprve polovina června. )

Jinak perspektivní nejsem protože jsem starý dědek.

Dobrý den prosím o vysvětlení pojmu inseminovaná matka.
děkuji.

ale nevím nevím, kde budem za dalších 20, 30 či 40 let, až dnešní generace včelařů dovčelaří... Už teď je průměrný věk včelaře 60let...
--------------

no, kdo bude včelařit? Další včelaři, včelařina je přeci pěkná. :-) Tyhle stesky jsou staré kam včelařské letopisy sahají.

Zatím je spíše problém kam dát včely, pokud je někde dobrá pastva.
A kam se podívám, tak samý nový profík, každý by chtěl rozšiřovat.


A zaájem o včelaření je takové, že například všechny Letní školy PSNV jsou vyprodané, NASA je jak výběrová škola a do Blatné je taky narváno.

Nějak jsme si nevšiml, že by nebyl o včelaření mezi mladými zájem.

Takže tento problém je možné taky zařadit k psudoproblémům.

Karel

A zaájem o včelaření je takové, že například všechny Letní školy PSNV jsou
vyprodané, NASA je jak výběrová škola a do Blatné je taky narváno.

Nějak jsme si nevšiml, že by nebyl o včelaření mezi mladými zájem.

Takže tento problém je možné taky zařadit k psudoproblémům.

Karel
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Já to vidím z toho pohledu, že jsem na schůzích snad jediný, komu je méně než +- 40 let :-) a členů nějak nepřibývá, řekl bych, že spíše naopak...

Je to taková matka, která je oplodněna uměle (při narkotizace se do ní vloží sperma od známého trubce), nikoli přirozeně, tedy ze snubního letu. Její výhod tkví v tom, že u potomstva je znám původ jak matky, tak otce. Má i své nevýhody a včely jí zrovna v oblibě nemají, ale výhoda známého původu potomstva to vše převyšuje. Její potomstvo jsou takzvané F1 matky, tedy samozřejmě krom dělnic a trubců, ale ty nás až tak v jejím případě nezajímají.

------------ Původní zpráva ------------
Od: roman masare <romaxm/=/seznam.cz>
Předmět: inseminovana matka
Datum: 19.6.2011 20:47:20
----------------------------------------
Dobrý den prosím o vysvětlení pojmu inseminovaná matka.
děkuji.

Inseminované matky bývají považovány za něco extra a jejím dcerám jsou přisuzovány jen skvělé vlastnosti, zvl. výnosy medu. Můj názor na ně je ten, že je to mnoho povyku pro nic. Každý rok nebo dva koupím nějakou od známého chovatele, odchovám dcery a dám do produkčních včelstev.Pak porovnávám. Ani v jednom případě tyto dcery užitkovostí moje včelstva nepřekonala. /zatím/. Nechci psát o chovatelích, kteří nic nepředvedli, protože usuzovat z vlastností 1 IM není až tak spravedlivé. Jediní kdo měli přibližně stejnou užitkovost byli př. Strádal a jihočeský Sedláček. Jinak Nic moc. To mě také navždy vyléčilo z touhy vlastnit inseminační přístroj. Jako daleko důležitější považuji drsný výběr při kterém se včelám nic neodpustí nic se jim nepodstrkuje, nic se jim nepřidává a když se ukáže něco výborného, hned si od toho odchovat několik dcer a hned s nimi do produkčních včelstev. Tohle ale může provádět pouze velký či větší včelař. Malí prostě musí kupovat a věřit. Jen pro zajímavost základ mého chovu je od př Lněničky, který už není mezi námi a já se ho budu snažit udržet pokud to jen půjde! Zdraví R. Stonjek

Je mi 36let, včelařím pár let, jsem členem ZO a na schůzi jsem ještě nikdy nebyl. Ne že bych nechtěl, ale nedozvěděl jsem se to nikdy včas....navíc pokaždé slyším z druhé ruky, že jsem o nic nepřišel. Takže žádná lítost. S jediným, s kým komunikuji je zdravotní referent.
Zato školení/PPP PSNV se účastním vždy a rád. Tam je informační hodnota.
Ať se daří, Libor V.
--------------------------------------------------------------
Honza Zatka napsal:
Já to vidím z toho pohledu, že jsem na schůzích snad jediný, komu je méně než +- 40 let :-) a členů nějak nepřibývá, řekl bych, že spíše naopak...

Clenu opravdu nepribyva,vcelstev ubyva relativne.Dnesni vcelstva jsou daleko vykonejsi nez pred x lety.A taky verim,ze prumerny pocet vcelstev potrebnych pro opyleni CR je pocitan na budecaky a ne dnesni vcelstva.O urode bez pritomnosti vcelstev mi staci skutecnost,kdy po 3 roky kvuli moru nebylo v doletu jedinne vcelstvo a nebylo v zahradach na stromech nic.Ted je vsechno ovalene ovocem.Kaji ma pravdu,samy profik...Nova generace vcelaru bude,ale uz na jine bazi nez zajmove.

Začalo to vnukem a každý rok se přidávají další mladí včelaři. Pokud se jim předvede, že lze včelařit docela jednoduchým způsobem, tak začnou.
http://www.youtube.com/watch?v=55nCxgDe0J4
http://nd04.jxs.cz/805/162/0059f94b8d_74934020_o2.jpg
B.V.

Inseminované matky
Kromě výběru rodičovské kombinace inseminované matky se využívá heterozní efekt této vybrané kombinace rodičů.

Moje asi 8mi letá zkušenost s inseminovanými matkami je však v zásadě pozitivní.
Měl jsem inseminované matky s mezerovitým plodem, měl jsem matky jejichž dcery nebyly ani průměrné ale
měl jsem a mám matky jejjichž dcery měly výkony nadprůměrné a tím zvýšily a posunuly průměr včelnice.

Můj pohled je tedy :
mimo užití heterozního efektu jej kombinuji s výběrem a zkoušením jednotlivé, jednotlivých inseminovaných matek a dále selekci, braskování matek s podprůměrným výnosem
Zkráceně užití heteroze a selekce.
J.B.

inseminace = umělé oplodnění.

Není pravdou že isiminací získáme F1. Ale pro získání F1 se u včel využívá insiminace. F1 znamená že jde o první generaci po křížení dvou různých linií. jejich vlastnosti jsou vyrovnané. Použijeme-li však pro oplodnění jako otce stejnou linii z jakéje matka nedostaneme F1, ale dosáhneme lepšího ustálení vlastností dané linie. Použijemeli zase dceru F1 a insiminujemeli ji zase otcem z původní linie potomstvo bude F2. Jsou li však dcery F1 ponechány volnému páření dochází k rozpadu vlastností. a zhruba polovina matek bude mít vlastnosti jiné. V každé další generaci se to zhoršuje.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: inseminovana matka
> Datum: 19.6.2011 21:17:38
> ----------------------------------------
> Je to taková matka, která je oplodněna uměle (při narkotizace se do ní vloží
> sperma od známého trubce), nikoli přirozeně, tedy ze snubního letu. Její výhod
> tkví v tom, že u potomstva je znám původ jak matky, tak otce. Má i své nevýhody
> a včely jí zrovna v oblibě nemají, ale výhoda známého původu potomstva to vše
> převyšuje. Její potomstvo jsou takzvané F1 matky, tedy samozřejmě krom dělnic a
> trubců, ale ty nás až tak v jejím případě nezajímají.
>
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: roman masare <romaxm/=/seznam.cz>
> Předmět: inseminovana matka
> Datum: 19.6.2011 20:47:20
> ----------------------------------------
> Dobrý den prosím o vysvětlení pojmu inseminovaná matka.
> děkuji.
>
>
>
>
>

Já to vidím z toho pohledu, že jsem na schůzích snad jediný, komu je méně než +- 40 let :-) a členů nějak nepřibývá, řekl bych, že spíše naopak...

--------------------

Jestli není problém spíše tam, kam chodíš na schůze.

Taky jsem slýchával, že mladí nemají zájem, ...

a pak přišel mezi mladé.... A viděl malý rozdílek.


Spíš mám z doslechu dojem, že leckde nechtějí konkurenci.
Logicky.

:-)

Karel

KaJi:
Zatím je spíše problém kam dát včely, pokud je někde dobrá pastva.
A kam se podívám, tak samý nový profík, každý by chtěl rozšiřovat.

---------------------------------------------------------

To samé u nás,během posledních dvou let u nás v ZO přibylo asi 10 nových členů,z toho nejméně 3 to rozjíždějí ve velkém stylu.
Jenom jsem zvědavý,jak se budou tvářit tihle noví profivčelaři na přebytek medu v letošním roce nejen u nás,ale v celé Evropě a s tím související obtíže s odbytem a cenou...
Mám pocit,že jak se jim nebudou vynaložené investice vracet podle představ(čili rychle),tak zase nějaký ten "profík" ubyde...

___________________________________________________________

a.turčání:
Poukazovať neprítomnosťou včiel na neopelení ovocných stromov v našich dedinách je neopodstatnené, lebo aby strom dával úroda treba aj niečo iné, ako len opelenie. Priamo na včelnici, kde je minimum iných ovocných stromov, mám dve skoro dospelé mirabelky. Aj tohoto roku mirabelky zakvitli moja manželka hovorí, že taký strom je krásny ako mladá nevesta v bielom), včely sa pretekali v návšteve kvetov, ja som sa radoval, že sa konečne odtrhnem z týchto plodov. Stromy odkvitli, malé plody sa ukázali, ale postupne začali žltnúť a opadávať, teraz som nenašiel na ich konároch ani jeden plod. Mám nadávať na moje včely? A takto to môže byť i na dedinách, že strom okrem včiel chybuje niečo oveľa viac ako včely.

----------------------------------------------------------

...že by pilatky..?

Zdraví Pavel

1) květ nebyl opylen
2) V době kvetení byla příliš vysoká teplota, pyl neklíčil a zaschl na blizně
3) Poškodil ho mráz
4) plody po odkvětu poškozeny škůdci
5) plody po odkvětu poškozeny mrazy
6) plody po odkvětu poškozeny houbovými chorobami
7) Plody z různých příčin nedokonale opylené (různé deformace) později opadávají

Jde nejspíš o dotaz začátečníka, na kterého nemůžete jít s heterózním efektem, či s počítáním filiálních generací.
Takže:
U chovu včel, ostatně jako u chovu jakýchkoliv zvířat, se zajímáme o jejich vlastnosti. Ať už to je barva srsti koček, zuřivost psů, dojivost krav, přírůstky vepřů či medné výnosy, bodavost... u včel. Ke zlepšování těchto parametrů se používá výběr jedinců pro další chov neboli plemenitba. Např. u králíků to je jednoduché - do kotce k vhodné samici přihodíme vhodného samce a ostatní už jde skoro samo. Jenže u včel je problematika složitější, včelí matky se v úle nepáří, ale jen ve volné přírodě. Na to se přišlo už na přelomu 19. a 20. století. První pokusy o plemenitbu byly úsměvné - z organtýnu se stavěly jakési voliéry vysoké asi 20 metrů, ale ani tam k oplození nedošlo. Matky se páří na t.v. trubčích shromaždištích, kde trubci krouží ve výšce 10 - 50m a matky na tato shromaždiště neomylně létají při svých t.zv. snubních proletech. Takže se budovaly oplozovací stanice, prostě v oblasti bez včel se umístilo trubčí včelstvo a v okolí oplodńáčky (bez trubců) s matkami. To fungovalo, ovšem udržovat oblast v doletu matek bez cizích trubců byl problém. Dodnes se udržely jen na některých ostrovech.
Inseminace je oplození matky spermatem vybraných trubců pomocí přístroje. Není to metoda pro začátečníka ani pro "obyčejného" včelaře, matka se narkotizuje plynem, nástroje mají mikrometrický posuv a děj se sleduje mikroskopem a než se to dotyčný naučí, tak pár matek zničí. Inseminované matky obvykle nevynikají medným výnosem, ten se očekává od jejích dceřinných matek.

Pánové, když se zeptá začátečník, tak se chce něco dozvědět a není zvědavý na nějaké machrování, které těžko pochopí.

Pepa


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of roman masare
Sent: Sunday, June 19, 2011 8:46 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: inseminovana matka

Dobrý den prosím o vysvětlení pojmu inseminovaná matka.
děkuji.

Ono takové velkovčelaření s nějakým pár tisícem včelstev by mohlo teoreticky vyjít i při výkupní ceně medu 30 - 50 korun. Pokud se zajistí vysoký průměrný výnos na včelstvo, takových 100- 150 kilo. Je to reálné, pokud se využije dobře první květnová snůška a nakočuje se aspoň na jednu další pořádnou snůšku, jedno jestli ze zemědělským monokultur nebo lesa.
Ovšem směřuje to k tomu americkému velkovčelaření. Že jeden včelař třeba nebude dělat nic jiného než jen že bude mít ty včelstva, bude je rozvážet po stanovištích a bude z nich jen vybírat med nebo krmit na zimu. Jiný včelař třeba bude jen produkovat oddělky nebo rovnou včelstva pro toho prvního. Obslužné věci, jako třeba léčení, výroba včelařských pomůcek a strojů, zase budou nakupovány u profesionálů, včelař bude dělat jen jednoduché věci v době, kdy u včel práce není.
A využije se naplno kočování, převoz třeba tisícovky včelstev na sto nebo pětset kilometrů. Třeba americkým stylem, nástavkovými úly se ve 3 - 4 řadách na sobě zaplní jeden kamión třeba i s návěsem, to je jednou jízdou převezeno od oka 100 - 200 včelstev.
Dnešní velkovčelaři budou vypadat jak amatéři.....
Oblasti, kde snůška není, nebo kde je sociologická situace taková, že úly v přírodě by byly lidmi nějak ničeny či kradeny, tam budou včely ubývat, naopak v oblastech s dobrou snůškou a bez zlodějů bude v době snůšky koncentrace včelstev velmi vysoká.....mimo snůšku zase řídká.....

Nojo, začátečníci neznají.....
Před nějakými 20 roky se mně ptal začátečník se dvěma včelstvy, kde by si mohl koupit inseminační přístroj pro včelí matky, protože by chtěl pro svoje včely "to nejlepší".....
Vyvětlil jsem mu, že to je přístroj pro včelařský chovatelský velkoprovoz se zavedeným mnohaletým programem šlechtění včel a byl pokoj.

Pamětníci možná ještě pamatují živočišnou velkovýrobu zemědělských družstev a státních statků. Při té příležitosti se také prováděla různá školení zaměstnanců. Jedno z těch školení vedl zootechnik a jedním z témat byla i inseminace u krav. Když se přednášející zeptal na to, zda má někdo nějaký dotaz, zeptala se jedna dojička (pro nezasvěcené, dojička je funkce) co že to vlastně je ta inseminace? No doteť jsme to tady probírali Hašková. Víš Hašková to je tak, že bejka dělá inseminátor Franta a ta kráva při tom přijde o to funění do ucha. Vysvětlil zootechnik. Pokud bychom to převedli na inseminaci včelích matek, tak bzučení do ucha. Je to již jasné ;o))?

RP:
Ono takové velkovčelaření s nějakým pár tisícem včelstev by mohlo teoreticky vyjít i při výkupní ceně medu 30 - 50 korun
-----

Možná někde, ale u náse ne. Není kam dát tolik včelstev. Je zde poměrně hustě zavčeleno. A další komplikace.
Možná někde těsně u hranic - se všemi komplikacemi kolem toho.

Myslím, že za pár let bude problém najít volné stanoviště bez komplikací a mezilidských vztahů.


Představuji si, jak někdo převáží včely, nebo jen dílo po územích mnoha ZO, a někde se jen objeví mor.

Minulý týden si při cestě všiml kluk nového stanoviště - taky by se mi líbilo, ale je to z ruky - mimo obec. CCA 30 nástavkových úlů na kovové konstrukci. Pěkné. Ale pokud se cena maloobchodní cena udrží a nepůjde pod 80, tak si mylsím, že dost lidí co to takhto začalo rozšiřovat nadále vytrvají. Je to slušné zhodnocení práce.
A bude to zajímavé sledovat. :-)

Jak říkal ŠVejk: "Vojna bude".
Karel

A když už jsme u toho, kde se taková sranda kupuje a na kolik asi vyjde? Viděl jsem jich několik (fotky, na živo nikdy) a vždy to byl dost unikát nebál bych se říct somodomo výroby. Je to tak specifická pomůcka, že nevím kdo by ji vyráběl nějak seriově, ale možná se pletu. Jak to tedy je?


------------ Původní zpráva ------------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: inseminovana matka
Datum: 20.6.2011 12:13:00
----------------------------------------
Nojo, začátečníci neznají.....
Před nějakými 20 roky se mně ptal začátečník se dvěma včelstvy, kde by si
mohl koupit inseminační přístroj pro včelí matky, protože by chtěl pro
svoje včely "to nejlepší".....
Vyvětlil jsem mu, že to je přístroj pro včelařský chovatelský velkoprovoz
se zavedeným mnohaletým programem šlechtění včel a byl pokoj.

KaJi: "Myslím, že za pár let bude problém najít volné stanoviště bez komplikací a mezilidských vztahů." .... "Minulý týden si při cestě všiml kluk nového stanoviště - taky by se mi líbilo, ale je to z ruky - mimo obec."

________________________

No, tak to asi bude muset být, tyto dvě věci jsou v souladu - aby nedocházelo k tolika komplikacím v mezilidských vztazích, bude muset být stále více stanovišť umístěno trochu z ruky, mimo obec... To je dobře pozorovatelné již delší dobu. Vždyť dnes je každý i na vsi "alergický" na včelí bodnutí (rozuměno: když mě píchne včela, tak oteču). Takže to zase znamená zamyslet se nad investicemi do zabezpečení. A kolo investic se roztáčí...

(A propo, když jsme u toho - nemá již někdo na stanovišti instalovaný třeba nějaký GPS lokátor? Jsou nějaké praktické zkušenosti (výdrž baterie v zimě, atd.?))

Jinak, když si pročítám zdejší diskusi, začínám skoro zapomínat, že cena cukru (a to ještě mnohde na příděl po 2kg) ani není 22,- a výkupní cena 39,-. Skoro mám pocit, že zde diskutujeme loni, při poměru přibližně 12,90,-/67,- Kč. Nechci se dělat moudrým, ale včelaření je zřejmě řemeslo, u kterého se málokdo dobere toho "zlatého dna", navíc z vlastní zkušenosti musím říct, že taky dost bolí (nejen žihadla) a nese s sebou značnou fyzickou námahu - a to dnes mezi mladými lidmi není příliš vyhledávaná kombinace. To netvrdím jako milovník zašlých časů, ale z vlastní zkušenosti s mými vrstevníky (jsem taky ještě dvacátník).

Tak uvidíme...

VÚ Dol je kdysi nabízel nevím jak dnes. Cena kolem 50 000,- V jejich ceníku na jejich webu jsem ji napsanou viděl a reagoval a i cenu jsem se kdys vyžádal. Určitě ji někdo proně dělá externě na objednávku a přes zimu. Cena dle mého názoru zhruba odpovídá. Na živo jsem jej párkrát viděl, velikost plocha, cca o něco menší než notebooková klávesnice. Materiál kov a plast.

Jiný typ jsem viděl na stránkách p. Jindry.
http://jjvcela.sweb.cz/Inseminace_soubory/inseminace.htm

_gp_
......
Honza Zátka (e-mailem) --- 20. 6. 2011
Re: inseminovana matka (52816) (52830) (52832)

A když už jsme u toho, kde se taková sranda kupuje a na kolik asi vyjde? Viděl jsem jich několik (fotky, na živo nikdy) a vždy to byl dost unikát nebál bych se říct somodomo výroby. Je to tak specifická pomůcka, že nevím kdo by ji vyráběl nějak seriově, ale možná se pletu. Jak to tedy je?

KaJi:
Možná někde, ale u náse ne. Není kam dát tolik včelstev. Je zde poměrně hustě zavčeleno. A další komplikace.
Možná někde těsně u hranic - se všemi komplikacemi kolem toho.

.......................................................

Taková podobná oblast je třeba u Kralup,kde působí dva velkovčelaři + VÚVč.Dohromady i s malovčelaři je tam něco přes 1000 včelstev a také je to znát na výnosech medu,i přes kočovný způsob na menší vzdálenosti je tento region převčelený a při takovém roce,jako byl loni,jsou výnosy dost podprůměrné.Potom ty včely sotva uživí samy sebe,natož aby ještě živily včelařskou firmu(ne už farmu,což je vlastně rodina živící se včelařinou.Už jsem se s tím setkal,že velkoprovoz chce zakládat s.r.o. jako přidruženou výrobu,něco v tom smyslu jak předpokládá Radim).
Pomalu abych si začal kontrolovat stanoviště,jestli tam někde opodál nestojí se svými včelstvy nějaký ten kolega,abych se pak nedivil,že mi tentokrát nějak málo nosej...

Zdraví Pavel

Ono možná názornější než převčelení by bylo mluvit o optimálním počtu včelstev. To znamená takovému počtu včelstev na stanovišti, které v průměru aspoň za pár let "vytěží" z tohoto místa nejvíc medu a přitom kromě extrémně špatných let tam ještě včely netrpí hladem.
Například u mně na zahradě u baráku je optimání počet včelstev v první polovině května takových 10 - 15. V červnu je to nyní 3 - 6 včelstev. V první polovině července, díky lípám malolistým, které ještě v okolí nevykáceli, je to 5 - 10 včelstev. Konec července do první poloviny srpna jsou to 2 - 4 včelstva.
Co se týká obecně převčelení, u nás v okolí asi není místo nějak nepokryté doletem včel, to znamená, že všude jsou nějaká včelstva blíž než cca 2 kilometry. Ale pokud by se mělo jednat o vytěžení většiny sladiny, co krajina nabízí, tak už je situace jiná. Tady v okolí, daném místní mysliveckou honitbou , 1200 hektary plus dalšími 200 - 400 hektary bych se odvážil najít v místních lesíkách až 10 dalších včelařských stanovišť, kde by byl optimální počet včelstev podobný nebo o polovinu, o třetinu větší než u mně na zahradě a kde by byly úly schpované před pohledy z místních komunikací, tudíž relativně bezpečné.

Poslal jsem to ještě než jsem napsal všechno.
Mít u baráku pár hektarovou zahradu nebo lesík, kde bych mohl ty včelstva mít bezpečně umístěné od září po duben, byl by důvod uvažovat o nějakém takovém včelaření. Jenomže dopředu nevím, jak by reagovali lidi na takové množství úlů rozestavených v okolí. Ukrytí pohledům z místních komunikací ochrání včely před cizími poberty, ale po pár letech by měli stanoviště spolehlivě obšlápnuté místní. Nevím, jestli by se někdo z místních nedal na třeba pravidelné ničení úlů třeba při návratech z diskoték nebo na jejich pravidelné vykrádání či přímo kradení úlů se včelstvy.

Nepodařil se mi najít originální zdroj, jedině zaplatit, takže nevím, očem tu diskutujete, když není očem. Není známo jak prováděli zjištění, jak hodnotily data, jak to ověřovali atp. Populární článek na OSLU je dost coby odborný překlad ne moc dobře pojat a spíše lobisticky a účelově zaměřen. Už se těším na další reakce na něj - tichou poštu, která se v Čechách dost na této OSLOVě úrovni provozuje. _gp_
........
R. Polášek (85.71.180.241) --- 19. 6. 2011
Zajímavý článek

http://www.osel.cz/index.php?clanek=5747

Jednou u mirabelek jsem potkal kolektiv studentů s profesorem. Chytali škůdce. Měli bílé plátno a setřepávali takovou velmi malou mušku, menší a drobnější než je VD. Tato muška může zřejmě zato, že nemáš úrodu. S nedokonalostí opylení včelou A.m. bych to určitě nesrovnával. _gp_
........
Stromy odkvitli, malé plody sa ukázali, ale postupne začali žltnúť a opadávať, teraz som nenašiel na ich konároch ani jeden plod. Mám nadávať na moje včely? A takto to môže byť i na dedinách, že strom okrem včiel chybuje niečo oveľa viac ako včely.

Málo nosí, to ano, ale jestli to je převčelením, to jsem si jistý, že ne. V jiných letech( těch průměrných) mají v této době v medníku, při květu lip, aspoň 15-20 kg a letos, co jsem se o víkendu díval, tak aby tam byly 3kg. Podobně to mají i ostatní včelaři okolo. Ti co jeli na medovici, ti hlásí asi 12kg, zatím. Takže řepka nadprůměrná, ale jinak bída. A to je to co tu bylo napsáno před nedávnem v době nedostatku medníků na řepku "účet bez hostinského se špatně dělá" a už je to tady. Ale díky i za to co je, lepší než drátem do oka.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Zaj?mav? ?l?nek
> Datum: 20.6.2011 23:05:19
> ----------------------------------------
> Pomalu abych si začal kontrolovat stanoviště,jestli tam někde opodál
> nestojí se svými včelstvy nějaký ten kolega,abych se pak nedivil,že mi
> tentokrát nějak málo nosej...
>
> Zdraví Pavel
>
>
>

Já mám několik pološvestek, a ty se každý rok prohýbají pod květy a na
stromech to jen hučí. Výsledkem je pár plodů na stromech. Chtělo by to asi
nějakou chemii.
Haf
----- Original Message -----
From: "gp" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 21, 2011 10:09 AM
Subject: Re: Zajímaví článek


> Jednou u mirabelek jsem potkal kolektiv studentů s profesorem. Chytali
> škůdce. Měli bílé plátno a setřepávali takovou velmi malou mušku, menší a
> drobnější než je VD. Tato muška může zřejmě zato, že nemáš úrodu. S
> nedokonalostí opylení včelou A.m. bych to určitě nesrovnával. _gp_
> .......
> Stromy odkvitli, malé plody sa ukázali, ale postupne začali žltnúť a
> opadávať, teraz som nenašiel na ich konároch ani jeden plod. Mám nadávať
> na
> moje včely? A takto to môže byť i na dedinách, že strom okrem včiel
> chybuje
> niečo oveľa viac ako včely.
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6224
> (20110620) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Okr. Chomutov

" Málo nosí, to ano, ale jestli to je převčelením, to jsem si jistý, že ne. V jiných letech( těch průměrných) mají v této době v medníku, při květu lip, aspoň 15-20 kg a letos, co jsem se o víkendu díval, tak aby tam byly 3kg. Podobně to mají i ostatní včelaři okolo."

Převčelení se pozná spolehlivě až podle nejméně pětileté statistiky výnosů.
Případně pokud počet včelstev v okolí kolísá, tak odborným odhadem založeným na mnohaleté znalosti stanoviště, 10 - 20 leté nebo delší.
Podle jednoho, dvou let se moc soudit nedá, protože skutečná výnosnost stanoviště se nedá dostatečně dobře za tuto dobu zjistit.
Může na to mít vedle zřejmých vlivů, jako je počasí i vlivy skrytější, jako je půda nebo přemokření nebo naopak sucho na nějakém pro snůšku podstatném mikrostanovišti nebo prostý jev, že někdo v doletu vykácením vytvoří paseku, kde se vlivem oslunění na dva roky rozšíří kvetoucí rostliny nebo může být kritický rok zrovny někde silný přínos medovice, který jiné roky není.....

"Já mám několik pološvestek, a ty se každý rok prohýbají pod květy a na
stromech to jen hučí. Výsledkem je pár plodů na stromech. Chtělo by to asi nějakou chemii."

Sehnat mladé stromky nebo zasadit pecky, nechat z nich vyrůst podnož a tu naroubovat. A staré vyřezat. Já kolikrát vidím, jak mladé stromky v létě praskají pod tíhou plodů, zatímco na starých vedle je jen pár plodů. Myslím, že se zapomíná na obnovu stromů, staré švestky jsou zřejmě mnohem citlivější na nepříznivé vlivy.

Moje řeč.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Zaj?mav? ?l?nek
> Datum: 21.6.2011 12:22:32
> ----------------------------------------
>
> Málo nosí, to ano, ale jestli to je převčelením, to jsem si jistý, že ne. V
> jiných letech( těch průměrných) mají v této době v medníku, při květu lip, aspoň
> 15-20 kg a letos, co jsem se o víkendu díval, tak aby tam byly 3kg. Podobně to
> mají i ostatní včelaři okolo. Ti co jeli na medovici, ti hlásí asi 12kg, zatím.
> Takže řepka nadprůměrná, ale jinak bída. A to je to co tu bylo napsáno před
> nedávnem v době nedostatku medníků na řepku "účet bez hostinského se špatně
> dělá" a už je to tady. Ale díky i za to co je, lepší než drátem do oka.
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Zaj?mav? ?l?nek
> > Datum: 20.6.2011 23:05:19
> > ----------------------------------------
> > Pomalu abych si začal kontrolovat stanoviště,jestli tam někde opodál
> > nestojí se svými včelstvy nějaký ten kolega,abych se pak nedivil,že mi
> > tentokrát nějak málo nosej...
> >
> > Zdraví Pavel
> >
> >
> >
>
>
>

My pokud švěstky nepostříkáme, tak pilatky provedou takovou redukci plodů, že nemá smysl si na natrhání brát ani košík...


------------ Původní zpráva ------------
Od: František Hazdra <f.hazdra/=/centrum.cz>
Předmět: Re: Zajímaví článek
Datum: 21.6.2011 12:45:25
----------------------------------------
Já mám několik pološvestek, a ty se každý rok prohýbají pod květy a na
stromech to jen hučí. Výsledkem je pár plodů na stromech. Chtělo by to asi
nějakou chemii.
Haf
----- Original Message -----
From: "gp" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 21, 2011 10:09 AM
Subject: Re: Zajímaví článek


> Jednou u mirabelek jsem potkal kolektiv studentů s profesorem. Chytali
> škůdce. Měli bílé plátno a setřepávali takovou velmi malou mušku, menší a
> drobnější než je VD. Tato muška může zřejmě zato, že nemáš úrodu. S
> nedokonalostí opylení včelou A.m. bych to určitě nesrovnával. _gp_
> .......
> Stromy odkvitli, malé plody sa ukázali, ale postupne začali žltnúť a
> opadávať, teraz som nenašiel na ich konároch ani jeden plod. Mám nadávať
> na
> moje včely? A takto to môže byť i na dedinách, že strom okrem včiel
> chybuje
> niečo oveľa viac ako včely.
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6224
> (20110620) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Jak je to letos (vzhledem k počasí) s lípou, už Vám kvete, bude lípový med? Děkuji předem za odpověď. H.

Tak to bude asi těmi pilatkami. Švestky nejsou tak staré a jsou v dobré
růstové kondici. Jaký postřik tedy použít a kdy. Mě ani o úrodu švestek tak
nejde. Stačí mi potěšení z pozorování práce včel.
Haf


----- Original Message -----
From: "Honza Zátka" <honzazatka/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 21, 2011 2:26 PM
Subject: Re: Zajímaví článek


My pokud švěstky nepostříkáme, tak pilatky provedou takovou redukci plodů,
že nemá smysl si na natrhání brát ani košík...


------------ Původní zpráva ------------
Od: František Hazdra <f.hazdra/=/centrum.cz>
Předmět: Re: Zajímaví článek
Datum: 21.6.2011 12:45:25
----------------------------------------
Já mám několik pološvestek, a ty se každý rok prohýbají pod květy a na
stromech to jen hučí. Výsledkem je pár plodů na stromech. Chtělo by to asi
nějakou chemii.
Haf
----- Original Message -----
From: "gp" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 21, 2011 10:09 AM
Subject: Re: Zajímaví článek


> Jednou u mirabelek jsem potkal kolektiv studentů s profesorem. Chytali
> škůdce. Měli bílé plátno a setřepávali takovou velmi malou mušku, menší a
> drobnější než je VD. Tato muška může zřejmě zato, že nemáš úrodu. S
> nedokonalostí opylení včelou A.m. bych to určitě nesrovnával. _gp_
> .......
> Stromy odkvitli, malé plody sa ukázali, ale postupne začali žltnúť a
> opadávať, teraz som nenašiel na ich konároch ani jeden plod. Mám nadávať
> na
> moje včely? A takto to môže byť i na dedinách, že strom okrem včiel
> chybuje
> niečo oveľa viac ako včely.
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6224
> (20110620) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6225 (20110621)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Čím stříkat, to těžko říct, jsou toho kupy a vše funguje přibližně stejně. Loni i letos jsme stříkali přípravkem MOSPILAN, jde s ním postříkat snad vše, mimo jiné se používá i třeba na řepku. Švestka se stříká při opadu, nebo těsně po opadu květních lístků. Pokud švestka kvete a vytvoří i zárodky plodů, ale úrad pak není, je to právě většinou způsobené pilatkou, nebo i houbami za teplých vlhkých jar. To samé platí i pro blumy či mirabelky, vše jsou to slivoně.


------------ Původní zpráva ------------
Od: František Hazdra <f.hazdra/=/centrum.cz>
Předmět: Re: Zajímaví článek
Datum: 21.6.2011 17:13:35
----------------------------------------
Tak to bude asi těmi pilatkami. Švestky nejsou tak staré a jsou v dobré
růstové kondici. Jaký postřik tedy použít a kdy. Mě ani o úrodu švestek tak
nejde. Stačí mi potěšení z pozorování práce včel.
Haf


----- Original Message -----
From: "Honza Zátka" <honzazatka/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 21, 2011 2:26 PM
Subject: Re: Zajímaví článek


My pokud švěstky nepostříkáme, tak pilatky provedou takovou redukci plodů,
že nemá smysl si na natrhání brát ani košík...


------------ Původní zpráva ------------
Od: František Hazdra <f.hazdra/=/centrum.cz>
Předmět: Re: Zajímaví článek
Datum: 21.6.2011 12:45:25
----------------------------------------
Já mám několik pološvestek, a ty se každý rok prohýbají pod květy a na
stromech to jen hučí. Výsledkem je pár plodů na stromech. Chtělo by to asi
nějakou chemii.
Haf
----- Original Message -----
From: "gp" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 21, 2011 10:09 AM
Subject: Re: Zajímaví článek


> Jednou u mirabelek jsem potkal kolektiv studentů s profesorem. Chytali
> škůdce. Měli bílé plátno a setřepávali takovou velmi malou mušku, menší a
> drobnější než je VD. Tato muška může zřejmě zato, že nemáš úrodu. S
> nedokonalostí opylení včelou A.m. bych to určitě nesrovnával. _gp_
> .......
> Stromy odkvitli, malé plody sa ukázali, ale postupne začali žltnúť a
> opadávať, teraz som nenašiel na ich konároch ani jeden plod. Mám nadávať
> na
> moje včely? A takto to môže byť i na dedinách, že strom okrem včiel
> chybuje
> niečo oveľa viac ako včely.
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6224
> (20110620) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6225 (20110621)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Na postřik slivoní proti pilatce se mi velice osvědčil přípravek CALIPSO (Agrobio Opava). Na 3 středně velké stromy 10 litrů jíchy. moc to nepřeháním ale stačí to letos je násada obrovská, sousedovi co nestříkal skoro všechno opadalo jako malé plůdky (pilatka vyžere vnitřek).

Dobry den. Dobry den ,mam problem napastoval.......
Dobry den,mam problem napastoval........
Dobry den,mam problem napastoval.......
Prosim Vas ,kdo takovou pakarnu vymyslel....To to nejde udelat jinak. Najdete si,Ecoteam Matuska Homepage-diskuse

co to je?

http://www.google.cz/search?q=pastov%C3%A1n%C3%AD+medu&ie=utf-8&oe=utf-8&aq=t&rls=org.mozilla:cs:official&client=firefox-a

------------ Původní zpráva ------------
Od: Petr <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: pastovani
Datum: 21.6.2011 20:30:11
----------------------------------------
co to je?

mospilan je zo skupiny neonikotinoidov,z lariev krmenych pelom osetrenym tymto pripravkom sa liahnu ochrnute vcely..najcastejsie cca 2tyzdne po repke,ked to uz nik s osetrenim repky nedava do suvislosti..Ja som s tym mal prob.minuly rok,potvrdili mi to aj na vuvc v Liptovskom hradku..To len tak naokraj.

Děkuji za radu
Haf
----- Original Message -----
From: "Honza Zátka" <honzazatka/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 21, 2011 5:33 PM
Subject: Re: Zajímaví článek


Čím stříkat, to těžko říct, jsou toho kupy a vše funguje přibližně stejně.
Loni i letos jsme stříkali přípravkem MOSPILAN, jde s ním postříkat snad
vše, mimo jiné se používá i třeba na řepku. Švestka se stříká při opadu,
nebo těsně po opadu květních lístků. Pokud švestka kvete a vytvoří i zárodky
plodů, ale úrad pak není, je to právě většinou způsobené pilatkou, nebo i
houbami za teplých vlhkých jar. To samé platí i pro blumy či mirabelky, vše
jsou to slivoně.


------------ Původní zpráva ------------
Od: František Hazdra <f.hazdra/=/centrum.cz>
Předmět: Re: Zajímaví článek
Datum: 21.6.2011 17:13:35
----------------------------------------
Tak to bude asi těmi pilatkami. Švestky nejsou tak staré a jsou v dobré
růstové kondici. Jaký postřik tedy použít a kdy. Mě ani o úrodu švestek tak
nejde. Stačí mi potěšení z pozorování práce včel.
Haf


----- Original Message -----
From: "Honza Zátka" <honzazatka/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 21, 2011 2:26 PM
Subject: Re: Zajímaví článek


My pokud švěstky nepostříkáme, tak pilatky provedou takovou redukci plodů,
že nemá smysl si na natrhání brát ani košík...


------------ Původní zpráva ------------
Od: František Hazdra <f.hazdra/=/centrum.cz>
Předmět: Re: Zajímaví článek
Datum: 21.6.2011 12:45:25
----------------------------------------
Já mám několik pološvestek, a ty se každý rok prohýbají pod květy a na
stromech to jen hučí. Výsledkem je pár plodů na stromech. Chtělo by to asi
nějakou chemii.
Haf
----- Original Message -----
From: "gp" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 21, 2011 10:09 AM
Subject: Re: Zajímaví článek


> Jednou u mirabelek jsem potkal kolektiv studentů s profesorem. Chytali
> škůdce. Měli bílé plátno a setřepávali takovou velmi malou mušku, menší a
> drobnější než je VD. Tato muška může zřejmě zato, že nemáš úrodu. S
> nedokonalostí opylení včelou A.m. bych to určitě nesrovnával. _gp_
> .......
> Stromy odkvitli, malé plody sa ukázali, ale postupne začali žltnúť a
> opadávať, teraz som nenašiel na ich konároch ani jeden plod. Mám nadávať
> na
> moje včely? A takto to môže byť i na dedinách, že strom okrem včiel
> chybuje
> niečo oveľa viac ako včely.
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6224
> (20110620) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6225 (20110621)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz






__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6226 (20110621)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Používal jsem CALIPSO, ale když jsem ho sháněl nebyl, teď používám MOSPILAN a ještě asi pár let budu, mám ho zásobu a zatím se osvědčil. Jinak dvě připomínky, stříká se až při opadu květních lístků, toť jedna věc. Druhá věc je, že na tímto přípravekm ošetřené plodiny včely nelétají - což nepotrvdím, ani nevyvrátím, když ho používám, už nemají důvod na ně létat. U řepky se myslím stříká před květem, takže by také neměl být problém, ale dle použité účinné látky bych typoval, že ještě i v době květu v rostlinách látka bude. Těžko říct. Má psáno, že včelám neškodí.

------------ Původní zpráva ------------
Od: gusto <e-mail/=/nezadan>
Předmět:
Datum: 21.6.2011 21:55:11
----------------------------------------
mospilan je zo skupiny neonikotinoidov,z lariev krmenych pelom osetrenym
tymto pripravkom sa liahnu ochrnute vcely..najcastejsie cca 2tyzdne po
repke,ked to uz nik s osetrenim repky nedava do suvislosti..Ja som s tym
mal prob.minuly rok,potvrdili mi to aj na vuvc v Liptovskom hradku..To len
tak naokraj.

Problém spíš bude v druhové skladbě, ne všechny jsou samosprašné.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: František Hazdra <f.hazdra/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: Zajímaví článek
> Datum: 21.6.2011 12:45:28
> ----------------------------------------
> Já mám několik pološvestek, a ty se každý rok prohýbají pod květy a na
> stromech to jen hučí. Výsledkem je pár plodů na stromech. Chtělo by to asi
> nějakou chemii.
> Haf
> ----- Original Message -----
> From: "gp" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, June 21, 2011 10:09 AM
> Subject: Re: Zajímaví článek
>
>
> > Jednou u mirabelek jsem potkal kolektiv studentů s profesorem. Chytali
> > škůdce. Měli bílé plátno a setřepávali takovou velmi malou mušku, menší a
> > drobnější než je VD. Tato muška může zřejmě zato, že nemáš úrodu. S
> > nedokonalostí opylení včelou A.m. bych to určitě nesrovnával. _gp_
> > .......
> > Stromy odkvitli, malé plody sa ukázali, ale postupne začali žltnúť a
> > opadávať, teraz som nenašiel na ich konároch ani jeden plod. Mám nadávať
> > na
> > moje včely? A takto to môže byť i na dedinách, že strom okrem včiel
> > chybuje
> > niečo oveľa viac ako včely.
> >
> > __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6224
> > (20110620) __________
> >
> > Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
> >
> > http://www.eset.cz
> >
> >
> >
>
>
>
>

Neonikotinoidy nejsou vůbec neškodné pro včely. Definice u této řady účinných látek je taková, že je za dodržení návodu jde o relativně přijatelný přípravek. Což je dost problém. Neonikotinoidy škodí dost skrytě. Jde o systémové přípravky a jedovatost se projeví hlavně když se smíchá s listovými hnojivy.

Systémový znamená, že pokud je aplikován, přes fotosyntézu prochází do buněčné struktury do rostliny a je jejím obsahem od kořene po okvětní lístky včetně nektaru. To chtěl Gusto naznačit a vtom je dost velké nebezpečí. Projevuje se to u mně pochodováním mlaďušek a starých létavek kolem úlů po rozkvětu ovocných stromů. A jde v podstatě o systémový jed._gp_
.........
Honza Zátka (e-mailem) --- 21. 6. 2011
Re: (52858)
Používal jsem CALIPSO, ale když jsem ho sháněl nebyl, teď používám MOSPILAN a ještě asi pár let budu, mám ho zásobu a zatím se osvědčil. Jinak dvě připomínky, stříká se až při opadu květních lístků, toť jedna věc. Druhá věc je, že na tímto přípravekm ošetřené plodiny včely nelétají - což nepotrvdím, ani nevyvrátím, když ho používám, už nemají důvod na ně létat. U řepky se myslím stříká před květem, takže by také neměl být problém, ale dle použité účinné látky bych typoval, že ještě i v době květu v rostlinách látka bude. Těžko říct. Má psáno, že včelám neškodí.

------------ Původní zpráva ------------
Od: gusto
Předmět:
Datum: 21.6.2011 21:55:11
----------------------------------------
mospilan je zo skupiny neonikotinoidov,z lariev krmenych pelom osetrenym
tymto pripravkom sa liahnu ochrnute vcely..najcastejsie cca 2tyzdne po
repke,ked to uz nik s osetrenim repky nedava do suvislosti..Ja som s tym
mal prob.minuly rok,potvrdili mi to aj na vuvc v Liptovskom hradku..To len
tak naokraj.

Mě by zajímalo, jak se to dělá technicky, stříkat nějakou 6 - 8 metrů vysokou starší švestku.
Jinak kdo má zahradu staršího typu neboli větší, tak tam může mít všelijakých švestek tolik, že stříkat nepotřebuje, stačí mu na jídlo i na nějaký kvas. Pokud nechce na těch švestkách vydělat prodejem.
Kdo má malinkou zahradu, kde se mu vejde jedna, dvě švestky, tak asi stříkání je vhodné.

Tak 8m vysokou švestku jsem ještě neviděl, ale možná je máte u vás větší :-), existují štafle a já mám třeba postřikovač, co má cca 2,5 - 3m dlouho trubici za rukojetí a na konci trysku, takže ze země postříkám i velké staré stromy. Při mojí výšce s tím mám dosah 5m určitě a ještě min metr možná víc to dostříkne. A že by se nepostříkala špička koruny zase člověk moc trápit nemusí, neb tam pro to stejně nepoleze... Jinak nesouhlasím, ikdyž máme švestek, blum atd kupu, tak proč přicházet o úrodu a rozmnožovat škůdce? Postřik tolik práce nedá a ani nevychází nijak extra draho.

------------ Původní zpráva ------------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re:
Datum: 22.6.2011 08:46:09
----------------------------------------
Mě by zajímalo, jak se to dělá technicky, stříkat nějakou 6 - 8 metrů
vysokou starší švestku.
Jinak kdo má zahradu staršího typu neboli větší, tak tam může mít
všelijakých švestek tolik, že stříkat nepotřebuje, stačí mu na jídlo i na
nějaký kvas. Pokud nechce na těch švestkách vydělat prodejem.
Kdo má malinkou zahradu, kde se mu vejde jedna, dvě švestky, tak asi
stříkání je vhodné.

U nas repku striekaju do plneho kvetu,cize vcely nosia pel s obsahom tohto pripravku,zakerne je to ze lietavky nalietavajuce na porast aj tesne po osetreni nehynu,takze nevidite uhyn ako pri beznych pripravkoch..presne take iste prejavy ako pise gp su aj u mna..uz som aj uvazoval nasadit pelochyty po osetreni porastov a aspon tyzden odoberat pel a vysypat do smeti..Tento rok striekali niecim inym,este nemam info,priznaky boli mensie..V 2009 to bolo najhorsie,vtedy vsetci striekali mospilanom..vcely mam na hraniciach 3 chotarov v ktorych polnohospodari repku pestuju vo velkych vymerach..

Calipso je dle návodu relativně pro včely neškodny ale já mam s ním velmi spatné zkušenosti : je pro včely jedovatý ještě dva mesíce po použití.

Na balkoně jsem postříkal citronovník ( samozřejmě i zed která byla za citronovníkem)který měl a má půklici. asi v dubnu,květnu citronovník jsem přenesl puklice na nem zůstala a v červenci to je po 2 měsících jsem na balkon dal oddělek s inseminovanou matkou.
Druhý den jsem viděl bezletné matně se pohybující lezouci včely po dlaždičkách balkonu.
Oddelek jsm odvezl a nic se nestalo.
Chtěl jsem s ním stříkat proti květopasu jablonovému to je koncem března na probouzející se květná očka jaqbloní pri náletu broučku květopase asi 3 týdny před kvetením. Po této zkušenosti to calypsem nestříkám protože včely mám na zahradě a jablonemi.
J.B.

". A že by se nepostříkala špička koruny zase člověk moc trápit nemusí, neb tam pro to stejně nepoleze... Jinak nesouhlasím, ikdyž máme švestek, blum atd kupu, tak proč přicházet o úrodu a rozmnožovat škůdce? Postřik tolik práce nedá a ani nevychází nijak extra draho."

No nevím, nevím. Dokud ty postřiky budou nějaké, jedno jaké a jak moc šetrné insekticidy, nebudou to třeba selektivní bakterie či houby působící přesně jenom na konkrétní hmyz, budou vedle škůdce s největší pravděpodobností zdecimováni i predátoři škůdce. Bude potom akorát prohloubena nerovnoměrnost, na postříkaných škůdce nebude, ale hned vedle na nepostříkaných bude škůdce o to víc.

Nejlepší insekticid na škodlivý hmyz na zahradě se včelami budou nejspíš ptačí budky.

Mám na zahradě 23 stromů a na každém obsazenou budku, samí vrabec jsou rychlejší než sýkorky, plus dvě pod střechou s rehky a lejsky. A jsem letos bez meruňek, protože sice krásně kvetly, plody se vytvořily, ale opadaly.Jediný postřik který používám je proti mšicím, až když jsou, ne preventivně. A na broskve proti kadeřevosti. Nechci používat doma chemie, ale situace mě nejspíš přesvědčí, že k nějakým dalším preventivním postřikům budu muset přistoupit.Tady už nějaká bio ochrana selhává.
Ale co můžu doporučit, tak jediný rozumný keř naprosto bez údržby je Amelanchierova borůvka. Na jaře v dubnu krásně kvete, je na ní i plno včel a teď něco přes týden plody dozrávají postupně ob den cca 0,5 l z každého keře a asi týden to ještě bude trvat. Má to přes 2m výšku 0,8 m šířku a hodí se to určitě i jako živý plot.

Aleš M.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 22.6.2011 15:24:45
> ----------------------------------------
> Nejlepší insekticid na škodlivý hmyz na zahradě se včelami budou nejspíš
> ptačí budky.
>
>
>

Já mám na zahradě cca 40 stromů, nejvíc jabloně, švestky domácí, ryngle, mirabelky, myrobalán, třešně atd.
Nestříkám nic a ovoce mám vždy nadbytek.
Je ale možné, že postřiky bych mohl zvýšit množství ovoce na dvojnásobek nebo tak nějak. Pokud by byla možnost to ovoce snadno prodávat jako ovoce a za dobrou cenu, ne za pár korun jako surovinu na kvas či mošt, tak proč ne.
Bezúdržbové mám skoro všechno. Co bylo "údržbové", buď samo zahynulo nebo jsem to odstranil.
Budky jsem pár let už nedával, sýkorek a dalších ptáků mám na zahradě plno, vrabce žádné. Možná i proto, že vrabci sbírají potravu na zemi a potřebují tak hodně volného prostoru s napadanými jedlými odpadky ( ideální byly venkovské slepičí výběhy, kde se házelo zrní slepicím na zem) sýkorky sbírají potravu na stromech a těch mám na zahradě dost husto
Obecně budky na sýkorky musí být volně zavěšeny, do takových vrabci nejdou, protože kývání na rozdíl od sýkorek nesnášejí.

"Mám na zahradě 23 stromů a na každém obsazenou budku, samí vrabec jsou rychlejší než sýkorky, plus dvě pod střechou s rehky a lejsky."

Ty budky ani nemůžou být všechny sýkorkami obsazeny, protože sýkorky jsou samotáři , každé hnízdo ma svůj revír přes mnoho stromů. Jako prakticky všichni hmyzožraví ptáci.Sýkorky jsou schopny se dokonce v souboji o teritorium i zabít. Na jednom místě ale mohou žít sýkorky různých druhů, protože by se měly poněkud míjet v druhu potravy, kterou sbírají a tím se na jednom teritoriu snášet. Případně na jednom místě více drobného ptactva více druhů obecně.

Mě jabloně v zahrádce u domku krásně kvetou a plodí. V polním sadu, asi
300m od obce kde mám včely, jabloně prakticky neodkvetou, květy jsou zrzavé,
zaschlé. Sklizeň prakticky žádná. To by mohlo být tím květopasem, takže o
nějaké chemii budu muset přemýšlet. Je zajímavé, že u silnic jabloně, pokud
ještě tam nějaké zbyly, krásně kvetou a plodí většinou ob rok a nikdo si
toho nevšímá.
Haf
----- Original Message -----
From: "Jan Burgel" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 22, 2011 10:03 AM
Subject: Re:


> Calipso je dle návodu relativně pro včely neškodny ale já mam s ním velmi
> spatné zkušenosti : je pro včely jedovatý ještě dva mesíce po použití.
>
> Na balkoně jsem postříkal citronovník ( samozřejmě i zed která byla za
> citronovníkem)který měl a má půklici. asi v dubnu,květnu citronovník jsem
> přenesl puklice na nem zůstala a v červenci to je po 2 měsících jsem na
> balkon dal oddělek s inseminovanou matkou.
> Druhý den jsem viděl bezletné matně se pohybující lezouci včely po
> dlaždičkách balkonu.
> Oddelek jsm odvezl a nic se nestalo.
> Chtěl jsem s ním stříkat proti květopasu jablonovému to je koncem března
> na probouzející se květná očka jaqbloní pri náletu broučku květopase asi 3
> týdny před kvetením. Po této zkušenosti to calypsem nestříkám protože
> včely
> mám na zahradě a jablonemi.
> J.B.
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6227
> (20110621) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

www.osel.cz
švestka rezistentní proti šárce.
A je to tady ;o)). JK

opravdu mají úplně jiné starosti

2011/5/30 Jiří Pala <e-mail/=/nezadan>

> Možná je to úplně jinak. Alergie musí být diagnostikována a léčena. Jsou
> lidé, kteří jsou ve strašném stresu jen když kolem nich něco pzobzučí. Mají
> z toho téměř mrtvici. Jakýkoliv hmyz, který má obranné útočné reflexy se
> chová tak jako pes. Projevíte strach, vypustíte do ovzduší strachové
> feromony a je zaděláno. Rafne Vás pes, který je na vodítku, hlídá děli a
> ještě nikdy nikoho nekousl. Zrovna tak se chová včela. Zabzučí, vypustíte
> strachové feromony-pro včelu, nebo psa super dráždidlo, začnete se chovat
> jako šílenec a je zle. Musíte začít napřed sami u sebe. Soused nemusí být
> až takový jak ho tady popisujete. Jednoduše, máte strach a uděláte cokoliv,
> aby bylo veselo, ikdyž Vás to bude stát majlant. Furianti už
> vymřeli-myslím. Já osobně před několika dny chytal roj o váze cca 5kg pouze
> v kraťasech a ani jedna mne nezobla. Jak již tady bylo řečeno-holky mají v
> tomto případě jiné starosti. I jiní tvorové při této příležitosti hážou
> všecho za hlavu i kdyby je to mělo stát život-včetně lidí. Přestaňte se
> bát, a uvidíte, že je to úplně jinak, myslete na své děti, jste jim
> vzorem-tady i tím strachem a chováním.
>
> J.P.
>

Tak jak jsem někde četl, plochy pro mák rostou a prý mají být 1/4 rozlohy řepky.

A kolem jednoho mého stanoviště to tak vypadá. Teď při výletě do Česk.Krumlova jsme projeli přes ČR a s vyjímkou Jižních včel jej bylo dosti vidět.
Povídá se lecos, ale jaké máte zkušenosti?


Já byl ve včelách před 14 dny, to začínal kvést, takže včely moc sjeté ještě nemohly býti, krádež medu probíhala poměrně hladce, ale 3 žihadla byla poměrně nezvykle dlouho cítit. Víc jak jeden den.



A co u vás?



Karel

Mák mám poslední 3 roky po sobě v doletu a dnes jsem se zastavil u včel, jen vizuelní kontrola včelnice po bouřce v noci, a pyl z máku nosí. A na nějaký významný vliv na bodavost v důsledku požívání makového pylu moc nevěřím. Jestliže včely pyl ukládají do plástů, tak by se bodavost projevovala mnohem déle, než jen v době květu. Jsou nervoznější, víc poletují kolem mě když procházím mezi úly, ale to si myslím, že je způsobeno dusným počasím v tomto období a úbytkem přínosu sladiny.

Aleš M.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: napaden? v?elstvem - m?k
> Datum: 23.6.2011 22:56:16
> ----------------------------------------
> Tak jak jsem někde četl, plochy pro mák rostou a prý mají být 1/4 rozlohy
> řepky.
>
> A kolem jednoho mého stanoviště to tak vypadá. Teď při výletě do
> Česk.Krumlova jsme projeli přes ČR a s vyjímkou Jižních včel jej bylo dosti
> vidět.
> Povídá se lecos, ale jaké máte zkušenosti?
>
>
> Já byl ve včelách před 14 dny, to začínal kvést, takže včely moc sjeté
> ještě nemohly býti, krádež medu probíhala poměrně hladce, ale 3 žihadla
> byla poměrně nezvykle dlouho cítit. Víc jak jeden den.
>
>
>
> A co u vás?
>
>
>
> Karel
>
>
>

U dobře vedených včel ta bodavost je jen o málo vyšší ale bolstivost je opravdu větší. Sám ovše práce řídím tak, aby jsem před rozkvětem máku vše udělal a pak do nich jdu až později.
Nevidím důvod se jim nabízet.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: napaden? v?elstvem - m?k
> Datum: 24.6.2011 13:27:36
> ----------------------------------------
>
> Mák mám poslední 3 roky po sobě v doletu a dnes jsem se zastavil u včel, jen
> vizuelní kontrola včelnice po bouřce v noci, a pyl z máku nosí. A na nějaký
> významný vliv na bodavost v důsledku požívání makového pylu moc nevěřím.
> Jestliže včely pyl ukládají do plástů, tak by se bodavost projevovala mnohem
> déle, než jen v době květu. Jsou nervoznější, víc poletují kolem mě když
> procházím mezi úly, ale to si myslím, že je způsobeno dusným počasím v tomto
> období a úbytkem přínosu sladiny.
>
> Aleš M.
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: napaden? v?elstvem - m?k
> > Datum: 23.6.2011 22:56:16
> > ----------------------------------------
> > Tak jak jsem někde četl, plochy pro mák rostou a prý mají být 1/4 rozlohy
> > řepky.
> >
> > A kolem jednoho mého stanoviště to tak vypadá. Teď při výletě do
> > Česk.Krumlova jsme projeli přes ČR a s vyjímkou Jižních včel jej bylo dosti
> > vidět.
> > Povídá se lecos, ale jaké máte zkušenosti?
> >
> >
> > Já byl ve včelách před 14 dny, to začínal kvést, takže včely moc sjeté
> > ještě nemohly býti, krádež medu probíhala poměrně hladce, ale 3 žihadla
> > byla poměrně nezvykle dlouho cítit. Víc jak jeden den.
> >
> >
> >
> > A co u vás?
> >
> >
> >
> > Karel
> >
> >
> >
>
>
>

Já myslím, že z části je vliv máku přeceňován, že to je spíše vliv období. Dříve bylo toto období vrchol plodování, ve včelstvu bylo nejvíc včel, ale zároveň už bylo období, kdy se zmenšovala snůška a ve včelstvech se tak hromadily starší včely, které se pro nedostatek snůšky neupracovávaly. Starší včely jsou při zásazích do včelstva právě ty,které se nejdříve rozruší a které útočí na vetřelce.
Takže když byl rok, kdy bylo počasí v květnu takové, že včely hodně plodovaly a v červnu naopak bylo málo snůšky plus třeba ještě teplejší bouřlivé počasí, byly včely zrovna v období květu máku nejdivočejší.
Později se už včelstva menší snůšce a taky kratšímu dni přizpůobí, takže tak velký přebytek starých včel ve včelstvu už není a včelstva jsou tak divočejší méně. Nebo si včelař zvykne....
Dneska myslím je vrchol rozvoje včelstva o něco dříve......

Co se týká ploch máku, záleží na jeho prodejní ceně. Před cca 2 - 3 roky bylo máku málo a jeho cena stoupla až ke 100 Kč za kilo. Nyní je cena máku nízká a pokud je máku letos zaseto hodně, bude jeho cena přes letošní zimu ještě nižší. Zemědělcům se nevyplatí a tak příští rok ho budou sít zase málo......

a pak do nich jdu až později.
Nevidím důvod se jim nabízet.

Pepan

----------
No, přeci jen ten med musím vytočit, dokud nebude všechen v šestihranech. :-)

A druhá věc je, jak moc bodají kolemjdoucí.


Karel

RP:
Nyní je cena máku nízká a pokud je máku letos zaseto hodně, bude jeho cena přes letošní zimu ještě nižší. Zemědělcům se nevyplatí a tak příští rok ho budou sít zase málo......
----------

No to by mě zajímalo k čemu je, ale na koláče to jsou poměrně velké rozlohy. Podle těch tabulek asi 1/4 rozlohy řepky a té je dost.
Takže bych to spíše viděl pro chemický průmysl. Ví o tom někdo něco?

Karel

No to by mě zajímalo k čemu je, ale na koláče to jsou poměrně velké
rozlohy. Podle těch tabulek asi 1/4 rozlohy řepky a té je dost.
Takže bych to spíše viděl pro chemický průmysl. Ví o tom někdo něco?

Karel
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Většina máku se u nás pěstuje pro export, to co tu zbude se zpracovává buď pro potravinářství, nebo se z něj extrahuje olej (obsahuje ho cca 40-60%), mimochodem tuku obsahuje víc než řepka, ta má cca 35%.

Nevím jak přesně to je jinde, ale mák je kontrolovanou plodinou stejně jako tabák, konopí ...

Je dost významnou olejninou, pochopil jsem to poté co jsem ho viděl u jednoho zemědělce v kubíkových vacích dvouřad krát dvanáct, krát dva na výšku. I když často žlukne, jde prohnat lisem a doslova nalít do nádrže traktoru. Ten lis byl ve stodole a u toho dva vaky a pěkně to teklo. Navíc jde asi o dotovanou odpočinkovou meziplodinu a jediný problém pro včely je, když do toho začnou v plném květu najíždět stříkačky s insekcitidy. Medu je z maku nula. Pylu je hodně, ale je velmi lehký a rychle ho včely spotřebují, je to celkově pro včelařství nevýznamná plodina. Přínos z máku nemá vliv na populaci roztoče, protože neobsahuje moc akaracidních silic. Často takový efekt vidí včelař na jiných letních a podletních snůškách, kdy mu roztoči jaksi nepadají a o pár kilometrů se mu to po detekcích sype. říká se tomu léčba snůškou. Ale to je zase o něčem jiném. _gp_

Máku se pěstuje hodně, protože v některých zemích je kvůli papírování už problém jej pěstovat - třeba ve Francii, tedy pokud nezměnili legislativu..
RAdek> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Mak
> Datum: 24.6.2011 16:18:53
> ----------------------------------------
> Nevím jak přesně to je jinde, ale mák je kontrolovanou plodinou stejně jako
> tabák, konopí ...
>
> Je dost významnou olejninou, pochopil jsem to poté co jsem ho viděl u
> jednoho zemědělce v kubíkových vacích dvouřad krát dvanáct, krát dva na
> výšku. I když často žlukne, jde prohnat lisem a doslova nalít do nádrže
> traktoru. Ten lis byl ve stodole a u toho dva vaky a pěkně to teklo. Navíc
> jde asi o dotovanou odpočinkovou meziplodinu a jediný problém pro včely je,
> když do toho začnou v plném květu najíždět stříkačky s insekcitidy. Medu je
> z maku nula. Pylu je hodně, ale je velmi lehký a rychle ho včely
> spotřebují, je to celkově pro včelařství nevýznamná plodina. Přínos z máku
> nemá vliv na populaci roztoče, protože neobsahuje moc akaracidních silic.
> Často takový efekt vidí včelař na jiných letních a podletních snůškách, kdy
> mu roztoči jaksi nepadají a o pár kilometrů se mu to po detekcích sype.
> říká se tomu léčba snůškou. Ale to je zase o něčem jiném. _gp_
>
>
>

No, mák možná obsahuje víc oleje, ale výnos z hektaru má snad několikrát nižší než řepka. Takže lisovat ho ve stodole jako náhradu nafty je ekonomicky asi nic moc. Jedině snad že by olej byl vedlejší produkt, hlavní by byly vylisované zbytky, u zemědělce vysoce kvalitní krmivo pro zvířata, jinak vysoce kvalitní surovina pro potravinářský průmysl.
Mák má obsahovat zejména vysoké množstvá vápníku a nějaké další stopové prvky pro zdravou výživu.

Údajně čeští zemědělci patří přední producenty máku v mezinárodním obchodě.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: napaden? v?elstvem - m?k
> Datum: 24.6.2011 14:22:29
> ----------------------------------------
> RP:
> Nyní je cena máku nízká a pokud je máku letos zaseto hodně, bude jeho cena
> přes letošní zimu ještě nižší. Zemědělcům se nevyplatí a tak příští rok ho
> budou sít zase málo......
> ----------
>
> No to by mě zajímalo k čemu je, ale na koláče to jsou poměrně velké
> rozlohy. Podle těch tabulek asi 1/4 rozlohy řepky a té je dost.
> Takže bych to spíše viděl pro chemický průmysl. Ví o tom někdo něco?
>
> Karel
>
>
>

Radime mak je velmi náchylný ke žluknutí, což znamená, že když jsem ten olej, co krásně voněl po maku ochutnal, mi dodala do úst asi dva dny trvající dost odpornou pachuť. Představ si takového odpadu mít plný dvůr a vedle toho lis do kterého se to pomalu sype. Pokud by byla výtěžnost z vaku jen 300 -400l, tak je lepší mít jako zemědělec malou benzinku s naftou, než na hnoji a nic z toho. Také se dá takový odpad ať vylísovaný nebo přimíchaný nasypat k podavači k retordě kotle ÚT. Což je také pěkná úspora. Jde jen oto takový odpad vyprodukovat, zinkasovat náklady např. když to jde přes dotace, ale po nějakém průseru se žluknutím to nevyhodit na hnůj. Já jen že jsou rostliny, které zemědělci budou hodně set, protože i když je odepíšou, furt budou prodejné. A včelař s tím nic nenadělá, musí se asi v republice konečně dát moru na záda a odkočovat od takové plodiny, protože opylení maku je ztrátové a nevím otom, že by se nějak platily takové přísuny. Mít stanoviště trvalé vedle velkého makového pole a nic víc, je utrum s medem a modlidba za znalého a zkušeného ochranáře-zemědělce - co ten mak stříká insekcitidy,... ale možná by to ocenil včelař, kterému třeba o med vůbec nejde._gp_
.......
R. Polášek (85.71.180.241) --- 24. 6. 2011
Re: Mak (52883) (52884)

No, mák možná obsahuje víc oleje, ale výnos z hektaru má snad několikrát nižší než řepka. Takže lisovat ho ve stodole jako náhradu nafty je ekonomicky asi nic moc. Jedině snad že by olej byl vedlejší produkt, hlavní by byly vylisované zbytky, u zemědělce vysoce kvalitní krmivo pro zvířata, jinak vysoce kvalitní surovina pro potravinářský průmysl.
Mák má obsahovat zejména vysoké množstvá vápníku a nějaké další stopové prvky pro zdravou výživu.

Tak to jo, když to žlukne....
Jinak makový olej je podobně vysýchavý jako lněný, takže za určitých podmínek by měl jít použít na impregnaci dřeva. Nebo třeba na barvy...

Ještě jste zapoměli na feťáky. Pro ně je takové makové pole velmi zajímavé. Nakonec, proč by naši zemědělci nemohli začít vyrábět opium jako to dělají v Avganistánu ;o((.
JK

Třeba proto, že u nás se pěstuje mák olejný a v Afghánistánu mák opiový...

------------ Původní zpráva ------------
Od: Josef K?apka <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: Mak
Datum: 24.6.2011 19:03:47
----------------------------------------
Ještě jste zapoměli na feťáky. Pro ně je takové makové pole velmi zajímavé.
Nakonec, proč by naši zemědělci nemohli začít vyrábět opium jako to dělají
v Avganistánu ;o((.
JK

To je údajně nějaký na opium vyšlechtěný jiný mák. Ten náš má těch opiových látek mnohem míň. Jedině že by feťáci napodobili průmysl a extrahovali ty látky z makovic nějakým rozpouštědlem.

Ale občas je v médiích nějaké to poškozování makových polí sběrači opia.
http://www.drogy-info.cz/index.php/info/monitor/domaci_media/2006/vyber_z_domaciho_tisku_2006_07_19#monitor1
Feťák to hned být nemusí, kdysi vyklepané makové palice vykupovala Slovakofarma Hlohovec, asi na konečný morfin a kodein pro lékařství a válku. Produkce ručně sbíraného opia je v podstatě primitivní záležitost, ale dost pracná. Jenže jde o velmi kontrolovanou činnost, takže ji nebudu rozepisovat, Radime, nic se samozřejmě na polích neextrahuje, to co provádí sběrači není nic o destilaci. _gp_
........
R. Polášek (85.71.180.241) --- 24. 6. 2011
Re: Mak (52883) (52884) (52885) (52887) (52888) (52889)

To je údajně nějaký na opium vyšlechtěný jiný mák. Ten náš má těch opiových látek mnohem míň. Jedině že by feťáci napodobili průmysl a extrahovali ty látky z makovic nějakým rozpouštědlem.

"kdysi vyklepané makové palice vykupovala Slovakofarma Hlohovec, asi na konečný morfin a kodein pro lékařství a válku."

Tuším se vykupují i dnes a tuším se v příslušné fabrice etrahují dnes podobně jako tehdy v Hlohovci.

V tom případě jsou feťáci úplně blbí. Kolega z toho důvodu skončil s pěstováním maku Když nachytal feťáky při sběru ohrožovali ho nožem.Prý si rychle vzpoměl na "dlouhé tratě". Feťáci tolik nevydrží. Před pěti roky jsem viděl jak vypadá makové pole po nájezdech feťáků. Střílet se po tom prý nesmí. Mohli by se leknout a zhebnout. Ale, kdo ví. Dnes je republika žlutá řepkou, zítra bude možná bílá makovinou. Mimochodem, docela mne fascinuje červený pšeničný lán plný vlčích máků a je v tom i žlutá ohnice. Včelařovo srdce plesá.

Jen tak mimochodem, naše prabáby dávali dětem odvar z makovic aby spaly a neotravovaly když jim s pradědky dělaly bratříčky a sestřičky. Přeci jenom, nebyly ještě ložnice a dětské pokoje.

Před pár hodinami jsem dostal jedno do kloubu prostředníčku. A víte,že to bolí? Oni to staří včelaři říkali, "když kvetou vlčí máky, žihadla bolí" konec citátu. Tak dobrou noc. JK

Dost bylo máku.
Do kloubu ale bolí skoro vždy. Jed tam má malý prostor a nestihne se rozředit větším množstvím krve, než nastane v těle jeho začínající rozpad a nepohyblivost. Takže zůstane v menším objemu a o to víc jsou jeho toxické účinky na tom místě vyšší.

Tak jsme včera potkal po dlouhé době známeho z Ministerstva ze.
Takže ten mák jde hlavně na export, v Německu atd. se nesmí pěstovat, jelikož se bojí že by neuhlídali pěstování obyč. mýáku od toho "lepšího", tak to přenechali nám. Takže já jezdím ke včelám kolem bílých polí.

Exportuje se hl. na východ, do býv. SSSR nebo i Indie. Prý to má být nový hit v řepařských oblastech.


A včera jsem tam opět loupil včelám med. Všude okolo kde nebyla řepka je snad mák, ale včely i za deště a vichru v "pohodě", jen ta žihadla jsou síla.

Včely relativně v pohodě, před 14 dny mi tam pršelo, včera jsem to bral za nárazového větru v přestávkách mezi přeháňkami. Venku byly jen ty včely, co jsme vyklepal, ostatní klábosily na plástech a "čekaly" tam ne mě. Ale jak říkám, žihadel jen pár. Ale byly kvalitní. :-)


Karel

Kvete lipa malolista,vcelky z ni nosi nazelenaly pyl,no nektaru nebude,listi bez znamek pritomnosti msic,nelepi ani trochu.Jak je to jinde ze snuskou z lip? Zpatky k maku-v doletu ani kvet,letos se makovat nebude.Mam za sebou treti kolo vytaceni,med uz tmavy,ale porad kvetovy.Snuska spis z ostruzin a lesnich luk,ktere se nekosi.(kakost,chrastavec).

Lípy tu odkvetly, ale celou dobu pršelo, takže přínos skorem žádný. Medovice také na nule (letos jsem snad ještě neviděl mšici). Díky dešti není teď nic. Jak sezóna krásně začala, tak končí velice podprůměrně. Ještě uvidíme, červenec před námi, ale nějak nadějně to nevidím, počasí se moc měnit nemá. Mšice už se dle mého nenamnoží tak, aby z nich nějaká medovice byla, ikdyby k tomu byly příhodně podmínky. Zatím jsem s průměrem kolem 45kg a nějaké naděje už tomu moc nedávám, takže zatím sezona průměrná.

------------ Původní zpráva ------------
Od: Josef Prochazka <JozaProchazka/=/seznam.cz>
Předmět: Lipa malolista
Datum: 25.6.2011 09:56:28
----------------------------------------
Kvete lipa malolista,vcelky z ni nosi nazelenaly pyl,no nektaru
nebude,listi bez znamek pritomnosti msic,nelepi ani trochu.Jak je to jinde
ze snuskou z lip? Zpatky k maku-v doletu ani kvet,letos se makovat
nebude.Mam za sebou treti kolo vytaceni,med uz tmavy,ale porad
kvetovy.Snuska spis z ostruzin a lesnich luk,ktere se
nekosi.(kakost,chrastavec).

U nás jsou nejranějí malolisté lípy právě odkvetlé, střední v plném květu a pozdní kvetou tak z 1 /3 . Posledních 14 dní u nás nebyly žádné velmi silné deště v bouřkách a podobně, takže to ještě dnes dopoledne vypadalo dost slibně i s medovicí, viděl jsem ji kapat z lípy, která hučela včelami. Před polednem prošel asi půlhodinový velmi silný déšť, který mšice hodně smyl.
Lípy ještě pokvetou příští týden a potom se uvidí, jak moc byly ty mšíce smyty..

Je to hrůza.Už aby to medové bláznění skončilo.
Haf
----- Original Message -----
From: "Honza Zátka" <honzazatka/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 25, 2011 11:06 AM
Subject: Re: Lipa malolista


Lípy tu odkvetly, ale celou dobu pršelo, takže přínos skorem žádný. Medovice
také na nule (letos jsem snad ještě neviděl mšici). Díky dešti není teď nic.
Jak sezóna krásně začala, tak končí velice podprůměrně. Ještě uvidíme,
červenec před námi, ale nějak nadějně to nevidím, počasí se moc měnit nemá.
Mšice už se dle mého nenamnoží tak, aby z nich nějaká medovice byla, ikdyby
k tomu byly příhodně podmínky. Zatím jsem s průměrem kolem 45kg a nějaké
naděje už tomu moc nedávám, takže zatím sezona průměrná.

------------ Původní zpráva ------------
Od: Josef Prochazka <JozaProchazka/=/seznam.cz>
Předmět: Lipa malolista
Datum: 25.6.2011 09:56:28
----------------------------------------
Kvete lipa malolista,vcelky z ni nosi nazelenaly pyl,no nektaru
nebude,listi bez znamek pritomnosti msic,nelepi ani trochu.Jak je to jinde
ze snuskou z lip? Zpatky k maku-v doletu ani kvet,letos se makovat
nebude.Mam za sebou treti kolo vytaceni,med uz tmavy,ale porad
kvetovy.Snuska spis z ostruzin a lesnich luk,ktere se
nekosi.(kakost,chrastavec).



__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6236 (20110624)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Zdravím, koupila jsem zahradu a soused vedle chová včely, už jsme dostali několik žihadel, a já jsem nejspíš alergická, štípla mě do rtu a mám ho dosti nateklý. Už jsme několikrát se sousedem komunikovali a on nám vždy argumentoval tím, že včelí bonutí je zdravé. Chtěla bych se zeptat jestli je nějak zákonem ošetřeno za jakých podmínek smí včelař chovat včely? a jak daleko od plotu musí být? případně jak musí mít zabezpečený a vysoký plot? prosím byla Vám vděčná kdyby mi někdo odpověděl, nevím kam se odvolat. Prosím odpovězte na email. Děkuji

Jednoznačně horor. První jarní med bez problému. Teď ale sklízím med o vlhkosti 15,5% spíše tmavšího zabarvení, typnul bych si dub. Vytáčení musím přerušovat a naklápět medomet, protože jeho výkon je podstatně vyšší než průtok střihacím ventilem. Cezením se nezabývám, síto to hned ucpe, tím se budu zabývat po sezoně. Jinak výnosy skvělé, zhruba o 1/3 až 1/2 vyšší než vloni a to nebyla špatná sezona. Z cenami medu to asi pořádně zahýbá, protože se letos podle zpráv urodilo všude. A zase přijdou vcelku logické otázky, jestli nás není na malou českou kotlinu přeci jenom moc a jestli dotační politika pro včelařství není vlastně škodlivá. Zdraví R. Stonjek

Tak za 1) otok nepřesahující 2 rozvinuté dlaně dospělého člověka se nepovažují za alergii. Vámi popisovaný otok spíše napovídá odolnosti na včelí jed. Mohla by jste asi s klidem včelařit. Alergie na včelí bodnutí se projevují dýchacími obtížemi otoky na úplně jiném místě a v nejhorších případech i arytmií srdce,
Za 2) Naučte se v přítomnosti včely zachovat klid. V žádném případě se nesmíte proměnit ve větrný mlýn, včelu neodeženete a jen vyvoláte její útok. Útok včely tak můžete vyvolat kdekoliv v přírodě. Útoky včel také vyvolávají některé kosmetické prostředky které ženy používají.
za 3) podmínky nejsou nijak upraveny jen existují doporučení aby včelař zvedl letovou dráhu včel na výšku člověka.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lucie <lusiana125/=/seznam.cz>
> Předmět: Pravidla pro chov v?el
> Datum: 26.6.2011 11:30:35
> ----------------------------------------
> Zdravím, koupila jsem zahradu a soused vedle chová včely, už jsme dostali
> několik žihadel, a já jsem nejspíš alergická, štípla mě do rtu a mám ho
> dosti nateklý. Už jsme několikrát se sousedem komunikovali a on nám vždy
> argumentoval tím, že včelí bonutí je zdravé. Chtěla bych se zeptat jestli
> je nějak zákonem ošetřeno za jakých podmínek smí včelař chovat včely? a jak
> daleko od plotu musí být? případně jak musí mít zabezpečený a vysoký plot?
> prosím byla Vám vděčná kdyby mi někdo odpověděl, nevím kam se odvolat.
> Prosím odpovězte na email. Děkuji
>
>
>

Letovou dráhu NAD výšku člověka.

Oficiální doporučení není.

Neoficiálně se uznává, že včelař by měl letovou dráhu svých včel neboli prostor před česny úlů do vzdálenosti 5 - 15 metrů podle počtu včelstev mít nad svým pozemkem. To je prostor, kde vyletující a přilétající včely hustě létají a stojícího člověka s velkou pravděpodobností napadnou. Pokud tomu tak není, je nutné umělou překážkou letovou dráhu včel zvednout.
Z ostatních stran, boku, zezadu úlů by měla být vzdálenost k cizímu pozemku nejméně několik metrů a úly by měly být z cizího pozemku vizuálně skryty. Protože v okolí těch několika metrů od úlů v jejich přímé viditelnosti může zřídka , před bouřkou, v případě práce se včelami, dojít k napadání včelami.
Včelař by taky měl mít na svém pozemku zdroj vody, napajedlo, pro včely, aby včely nebyly nadměrně lákány ke zdrojům vody k sousedům.
A nakonec je roj, který by mohl na cca dvě hodiny sednou na zahradu k sousedům, tam po tuto dobu, než odletí nebo než je včelařsebere, je velice vhodné nevycházet.

Všechen ostatní nálet včel je přirozený a je daný zdroji snůšky na pozemku, přitom identifikace, jestli ta včela je sousedova nebo jiného včelaře je prakticky nemožná, protože běžný dolet včel je až 5 kilometrů daleko od úlů. Zároveň ale včely létající na potravu nebo taky na vodu nikdy nebodají, pokud nejsou, třeba přimáčknutím, přímo ohroženy.

Doporučuji zkusit domluvit se s včelařem, aby prostor s úly vizuálně odělil, třeba nějakými vysázenými keři, od prostoru vaší zahrady. Nebo v krajním případě vysadit hned za svým plotem.

Vážená pani!
Keby ste bola alergická, už by ste asi v lepšom prípade ležala v
nemocnici. Aj dlhoročného včelára pichnutie do pery pozmení tak, že ho
nikto nepozná. Je zaujímavé, že nikde v Európe, okrem Slovenska a Čiech
takýto problém včelári a nevčelári neriešia. Napr. v Berlíne a aj v
Londýne sa rozmáha tzv. "balkónové" včelárenie. Májú úle na strechách domov.
Mimochodom včely na záhrade sú samozrejmosťou a žiaduce, nakoľko
opeľujú rastliny.
Keby ste bola tak dobrá a popísala viac o komunikácii so včelárom, a
ďalej bol tam on skôr, či Vy ste potom tú záhradu kúpila, a máte to ako
záhradu alebo "rekreačné stredisko" (bazén, gril, prípadne kozub a pod. ?)

Vojto

Při vší úctě k pisateli se domnívám, že není rozhodující, kdo kde byl dřív.
V případě sporu se posuzuje okamžitý stav, případně zásah do "pokojného
stavu". Samotné včelaření takovým zásahem může být pouze v případě, že
znalec ohodnotí umístění včelstev jako nevhodné. V daném případě by úly
musely být postaveny česny tak, aby včely byly nuceny vylétat přímo na
sousedův pozemek, a to navíc v malé vzdálenosti od hranice pozemku a bez
zábran, které by je nutily vzlétnout nad výšku člověka.
Tazatelka má právo užívat zahradu pro užitek i rekreaci, stejně jako její
soused má právo včelařit - ani jedno ani druhé není ani přestupkem, ani
trestným činem. Včelař si pouze musí uvědomit, že nevhodným umístěním
včelstev může dojít k obtěžování souseda nad míru obvyklou. Paní tazatelka
si zase musí uvědomit, že včela je běžnou součástí naší přírody, a na
kvetoucí zahradě by se s ní setkávala, i kdyby neměla souseda včelaře. I
kdyby byla alergická na včelí bodnutí (podle jejího popisu patrně není),
musela by se proto chránit sama - vhodným oděvem, zakrytím vlasů,
nepoužíváním dráždivých kosmetických přípravků a hlavně klidným chováním,
kterým by jinak pokojné včely nedráždila. Kdyby si navíc chtěla pohovořit s
kterýmkoliv včelařem, dozvěděla by se, že včela na pastvě není agresivní,
pokud sama není napadena, třebas náhodným přišlápnutím. Dokonce ani včelí
rojení, byť doprovodným hlukem působí hrůzostrašně, není ve skutečnosti
zvýšeným nebezpečím - ty včely mají úplně jiné starosti, než někoho
bezdůvodně bodat :-).
Je ale samozřejmé, že pokud včelař postavil své úly metr od plotu a
nasměroval česna k paní sousedce, je vina za případný spor na něm.
Samozřejmě neznám podrobnosti o bližších podmínkách v této věci. Z praxe ale
vím, že velmi často bývají včely jen zástupným problémem při řešení
sousedských vztahů narušených jinou příčinou. Tím ovšem nechci tvrdit, že i
toto je ten případ.
S přáním klidu a pohody
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Vojtech Langer
Sent: Sunday, June 26, 2011 3:44 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Pravidla pro chov v?el

Vážená pani!
Keby ste bola alergická, už by ste asi v lepšom prípade ležala v
nemocnici. Aj dlhoročného včelára pichnutie do pery pozmení tak, že ho
nikto nepozná. Je zaujímavé, že nikde v Európe, okrem Slovenska a Čiech
takýto problém včelári a nevčelári neriešia. Napr. v Berlíne a aj v
Londýne sa rozmáha tzv. "balkónové" včelárenie. Májú úle na strechách domov.
Mimochodom včely na záhrade sú samozrejmosťou a žiaduce, nakoľko
opeľujú rastliny.
Keby ste bola tak dobrá a popísala viac o komunikácii so včelárom, a
ďalej bol tam on skôr, či Vy ste potom tú záhradu kúpila, a máte to ako
záhradu alebo "rekreačné stredisko" (bazén, gril, prípadne kozub a pod. ?)

Vojto

No, moje zkušenosti s rojením jsou takové, že pokud se někdo dostane do místa, kde zrovna kvůli rojení létají relativně hustě včely, ak ty včely si nehledí jen toho rojení a přítomného podarují s velkou spolehlivostí žihadly.

Naopak jsem nikdy nezažil ,že by včely reagovaly nějak výrazně nepříznivě na pach. Do včel chodím v montérkách , ve kterých jsem dříve kolikrát dělal něco na autě nebo motorce nebo s barvama a ředidly a ty montérky tím byly cítit. Nikdy jsem ale nezaznamenal nějakou výrazně nepříznivou reakci a útočnost včel na takový pach. Dokonce jsem jednou byl nucen, nevím už z jakého důvodu, jít do včel poměrně dost opilý a taky jsem nepozoroval nějakou nepříznivou reakci včel na nějaký případný alkoholový pach.
Takže si myslím, že to o té citlivosti včel na všelijaké pachy je z velké části omyl opisovaný furt dokola. Pokud se včela zamotá do vlasů nebo se dostane pod látku oděvu, tak to možná vliv má, ale že by jen kvůli odéru po člověku v blízkosti úlu vystartovala horda rozzuřených včel, to určitě ne.
Fakt je, že jsem nezkoušel parfémy či všelijaké tělové krémy jako Nivea, které na lidech kolikrát i výrazně cítím já, když jsou jimi napajcovaní, natož včely. O "smraďavkách" typu ruská kolínská voda rozšířených v době totality či současný romský pouliční "Chanel č 5" ani nemluvě. Možná jedině dát pár kapek takového smradočinidla na leták, to by pak včelky mohly být výrazně aktivnější.....na všechny, co se kolem úlů pohybují.....

Zkušenosti jistě mohou být různé. Moje je taková, že ačkoliv běžně zvědavě
chodím do "rojové mlejnice", nedostal jsem žihadlo ano jedno. Můj zeť se ale
na zahradě nesmí k úlům přiblížit ani v klidu a to ani na relativně velkou
vzdálenost - domnívám se, že je na vině chemické složení jeho potu, takže
jim jeho vůně asi nevoní libě, a to i bez chemie ... :-).
S pozdravem
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: R. Poláek
Sent: Sunday, June 26, 2011 5:55 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Pravidla pro chov v?el

No, moje zkušenosti s rojením jsou takové, že pokud se někdo dostane do
místa, kde zrovna kvůli rojení létají relativně hustě včely, ak ty včely si
nehledí jen toho rojení a přítomného podarují s velkou spolehlivostí
žihadly.

Naopak jsem nikdy nezažil ,že by včely reagovaly nějak výrazně nepříznivě
na pach. Do včel chodím v montérkách , ve kterých jsem dříve kolikrát dělal
něco na autě nebo motorce nebo s barvama a ředidly a ty montérky tím byly
cítit. Nikdy jsem ale nezaznamenal nějakou výrazně nepříznivou reakci a
útočnost včel na takový pach. Dokonce jsem jednou byl nucen, nevím už z
jakého důvodu, jít do včel poměrně dost opilý a taky jsem nepozoroval
nějakou nepříznivou reakci včel na nějaký případný alkoholový pach.
Takže si myslím, že to o té citlivosti včel na všelijaké pachy je z velké
části omyl opisovaný furt dokola. Pokud se včela zamotá do vlasů nebo se
dostane pod látku oděvu, tak to možná vliv má, ale že by jen kvůli odéru po
člověku v blízkosti úlu vystartovala horda rozzuřených včel, to určitě ne.
Fakt je, že jsem nezkoušel parfémy či všelijaké tělové krémy jako Nivea,
které na lidech kolikrát i výrazně cítím já, když jsou jimi napajcovaní,
natož včely. O "smraďavkách" typu ruská kolínská voda rozšířených v době
totality či současný romský pouliční "Chanel č 5" ani nemluvě. Možná jedině
dát pár kapek takového smradočinidla na leták, to by pak včelky mohly být
výrazně aktivnější.....na všechny, co se kolem úlů pohybují.....

Moje zkušenosti jsou takové, že jak jsem ještě nedělal ve včelách a v dětském věku postavit se v blízkosti česna znamenalo s velkou spolehlivostí žihadlo. Později, jak jsem začal dělat ve včelách, po pár letech jsem mohl pozorovat česna z boku z půl metru a procházet se před česny a skoro nic. To jsem měl přes 30 úlů v zadovácích a po každé práci ve včelách v těch zadovácích nějakou desítku žihadel. Dneska mám už pár let jen pár včelstev, žihadlo při práci ve včelách kolikrát nedostanu ani jedno a už se zase nemůžu postavit včelám před česno, už občas útočí......

Dobrý den,
jako lékař Vás můžu pouze ujistit, že popsané příznaky nejsou projevem alergie, ale normální reakcí na včelí jed. Pokud jde o druhou část, zákon nedefinuje, kdo a kde smí chovat včely, ale nadměrné obtěžování včelami, tak se stav, na který si stěžujete nazývá, je dost obtížně diskutovatelná. Každopádně, nyní kvete mák, který mění včely ve výrazně agresivnější. Jinak je to o matkách, kvalitní matky zabezpečí klidná včelstva minimálně obtěžující sousedy..
S pozdravem
MUDr. Radek Hubac

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lucie <lusiana125/=/seznam.cz>
> Předmět: Pravidla pro chov v?el
> Datum: 26.6.2011 11:30:34
> ----------------------------------------
> Zdravím, koupila jsem zahradu a soused vedle chová včely, už jsme dostali
> několik žihadel, a já jsem nejspíš alergická, štípla mě do rtu a mám ho
> dosti nateklý. Už jsme několikrát se sousedem komunikovali a on nám vždy
> argumentoval tím, že včelí bonutí je zdravé. Chtěla bych se zeptat jestli
> je nějak zákonem ošetřeno za jakých podmínek smí včelař chovat včely? a jak
> daleko od plotu musí být? případně jak musí mít zabezpečený a vysoký plot?
> prosím byla Vám vděčná kdyby mi někdo odpověděl, nevím kam se odvolat.
> Prosím odpovězte na email. Děkuji
>
>
>

Dnes mi prisel oznamit uz neaktivni vcelar,ze jedle jenom huci.Tak jsem se sel hned podivat,no nadhera pro oko i ucho,spousta vcel vysoko v korunach.Msice jsem identifikoval jako Medovnice jedlove podle postaveni ve smeru jehlic a tmave zelene barvy.Sice "nekapalo"ze stromu,ale je teprve konec cervna.Vedle kvete mnozstvi vrbovky,ale na nich sem tam pohyb.

Včera jsem byl se podívat na včely a docela jsem byl překvapen, že některá včelstva měla i dost nanošeno v medníku z lípy tak jsem je rozšířil, aby měla kam ukládat, na česně je provoz jak na řepku, zvedají se hned nahoru do korun stromů. Ale mám tam i taková včelstva co mají v medníku poloprázdno. A to je pro mě známka, jak se gen. liší. Ačkoliv jsou na síle stejná jako ta nej tak nic nedonesou, protože to proplodují. Jinak spad roztočů 0,043 na včelstvo/den.

A.M:
Ale mám tam i taková včelstva co mají v medníku poloprázdno. A to je pro mě známka, jak se gen. liší. Ačkoliv jsou na síle stejná jako ta nej tak nic nedonesou, protože to proplodují."

-----------------------------------------------------

Mám podobné zkušenosti,včelstva,která donesla rekordní množství z jarních snůšek,později tolik nedonesou,i když znatelně neuberou na síle,a včelstva slabší je doženou a v pozdějších snůškách nanosí zpravidla více než ty rekordmanky na jaře.Ale najdou se i včelstva,která nosí od začátku až do konce,aniž by jim došel dech.Asi je to jak u lidí,někdo vydrží sotva do důchodu,jiný si drží vitalitu ještě dlouho v kmetském věku.Vím,že je to blbé přirovnání,ale i to je dáno mimo jiné určitými genetickými dispozicemi.I to včelstvo má svůj zenit,za kterým už pomalu ochabuje,jen to u různých včelstev trvá různě dlouho...

Zdraví Pavel

Dnes mi prisel oznamit uz neaktivni vcelar,ze jedle jenom huci.Tak jsem se sel hned podivat,no nadhera pro oko i ucho,spousta vcel vysoko v korunach.Msice jsem identifikoval jako Medovnice jedlove podle postaveni ve smeru jehlic a tmave zelene barvy.Sice "nekapalo"ze stromu,ale je teprve konec cervna.Vedle kvete mnozstvi vrbovky,ale na nich sem tam pohyb. Josef

Môže to byť aj inak, oči v korunách jedlí len ťažko rozoznajú čo lieta a ucho len ťažko rozlíši čo hučí v ich korunách. Bolo si treba zobrať ďalekohľad na identifikáciu hmyzu čo "hučí"., Len med v plástoch potvrdí či jedle medovali.

Zdravim,
Pokud Vás štípla včela do rtu a vám to "dost nateklo" tak alergická nejste.
To je normální efekt, který max. do dvou dnů odezní.
Zákon zakazující chovat včely není a ani na určení vzdálenosti úlů od plotu
či orientace úlů.
Musíte se domluvit a nebo na plot ke včelám dát 2-3m rákos aby včely byli
nuceni vyletět do výše.
Zahradu pravidelně sečte a včely nebudou mít důvod tam létat a tudíž vás
přestanou obtěžovat.

Pavel
PS.: pokud chcete odpověď na email tak ho musíte v dopisu uvést. Tohle je
konference, ta email v hlavičce odesilatele neuvádí (respektive je tam
adresa konference).

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Lucie
Sent: Sunday, June 26, 2011 11:30 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Pravidla pro chov v?el

Zdravím, koupila jsem zahradu a soused vedle chová včely, už jsme dostali
několik žihadel, a já jsem nejspíš alergická, štípla mě do rtu a mám ho
dosti nateklý. Už jsme několikrát se sousedem komunikovali a on nám vždy
argumentoval tím, že včelí bonutí je zdravé. Chtěla bych se zeptat jestli je
nějak zákonem ošetřeno za jakých podmínek smí včelař chovat včely? a jak
daleko od plotu musí být? případně jak musí mít zabezpečený a vysoký plot?
prosím byla Vám vděčná kdyby mi někdo odpověděl, nevím kam se odvolat.
Prosím odpovězte na email. Děkuji

"Zdravím, koupila jsem zahradu a soused vedle chová včely, už jsme dostali několik žihadel, a já jsem nejspíš alergická, štípla mě do rtu a mám ho dosti nateklý. Už jsme několikrát se sousedem komunikovali a on nám vždy argumentoval tím, že včelí bonutí je zdravé."
-----------------------------------------------
Myslím, že už zde bylo popsáno co a jak dělat nebo nedělat, ale argumentace vašeho souseda mě velmi pobavila.
Pan soused je vtipálek. Asi bych si k plotu položil hadici a vždy když půjde okolo, mu věnoval spršku s konstatováním, že studená sprcha má blahodárné účinky na lidský organismus. Schválně, jestli by mu ten humor vydržel;-)

Značná část národa si demokracii vykládá tak, že si může dělat co chce a každý se má starat sám o sebe. To je ale bohužel jen polovina definice.

Zemědělská politika státu je špatná, ne všechno je špatné, ale je to špatně.

Řepky je moc. V řadě oblastí je to téměř monokultura, která vyčerpává půdu a včelaři s tím mají také problém. Jakmile se všechno nevytočí, krystalizuje to v rámcích a pak na podzim vyřezat. Vytočit to nejde.

Dotace pro malovčelaře. Každý kraj dotuje jinak, něco jiného a každý rok se to mění. bez dlouhodobé koncepce a plánu.

Myslím, že už zde bylo popsáno co a jak dělat nebo nedělat, ale argumentace
vašeho souseda mě velmi pobavila.
Pan soused je vtipálek. Asi bych si k plotu položil hadici a vždy když
půjde okolo, mu věnoval spršku s konstatováním, že studená sprcha má
blahodárné účinky na lidský organismus. Schválně, jestli by mu ten humor
vydržel;-)

Značná část národa si demokracii vykládá tak, že si může dělat co chce a
každý se má starat sám o sebe. To je ale bohužel jen polovina definice.


Moment, ale tu už to je úmysel, resp. zámer, alebo cielený útok! ;-D

Vojto

Řepkový med není třeba vyřeza.t pokud ho nevytočíš máš to nejlepší krmivo na zimu včelky. I ztuhlý květový med zpracují a využijí lépe jak cukr. Plánované hospodářství jsme bohužel opustili před cca 20 lety, od té doby se vytlouká jen klín klínem. V takovémto kapitalismu ani koncepce existovat nemůže.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Leton? medobran?
> Datum: 27.6.2011 16:58:26
> ----------------------------------------
> Zemědělská politika státu je špatná, ne všechno je špatné, ale je to
> špatně.
>
> Řepky je moc. V řadě oblastí je to téměř monokultura, která vyčerpává půdu
> a včelaři s tím mají také problém. Jakmile se všechno nevytočí,
> krystalizuje to v rámcích a pak na podzim vyřezat. Vytočit to nejde.
>
> Dotace pro malovčelaře. Každý kraj dotuje jinak, něco jiného a každý rok se
> to mění. bez dlouhodobé koncepce a plánu.
>
>
>

Dalekohled netreba,par stromu ma vetve skoro k zemi,tam jsou vcely i msice videt pouhym okem.Jedli byvalo daleko vic,hodne se kaci.Ale jedlove omladiny z naletu je spousta,no nez vyrostou...Naposledy jedle zamedovaly v roce 2006.

Taky se nebojim nechat repku v plodisti,alespon tmave medy profrci ulem az do medniku a nemam starosti s medovicovym medem v plodisti.Jeste se mi nestalo,ze by jarni medy pusobily potize.Letos nejspis nakrmim roztokem cukr a jarni med i na zimu.

Co jsem včera viděl, tak v plodišti ve vysokém nástavku mají včely celkem dost medu z jara, takže letos budu nejspíš krmit jen min. dávkou do 10kg zásob. Ještě uvidím na konci července co jim zůstane.

Aleš M.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Prochazka <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Leton? medobran?
> Datum: 27.6.2011 19:15:22
> ----------------------------------------
> Taky se nebojim nechat repku v plodisti,alespon tmave medy profrci ulem az
> do medniku a nemam starosti s medovicovym medem v plodisti.Jeste se mi
> nestalo,ze by jarni medy pusobily potize.Letos nejspis nakrmim roztokem
> cukr a jarni med i na zimu.
>
>
>

No zkušenosti co mám, když jsem co by důvěrník něco málo takových případů řešil, tak v naprosté většině šlo spíš o hysterii souseda a každý se odvolával na alergii na včelí bodnutí, kterou samozřejmě neměl, potom vyhrožují soudem a nakonec otravou včel. A zajímají se také všichni o oporu v zákoně, ale zapomínají na to, že i ty včely jsou majetek a nemůžou včelaře omezovat v jeho užívání. Uplně přesně někomu poradit bez popisu stanoviště a hranic pozemků nejde, každý případ vychází z místní situace, která by se měla posoudit na místě.
Také mi smrdí sousedovy slepice, když jsem na zahradě, obzvláště po dešti, ale bydlím na vesnici a tu se s domácím zvířectvem snad počítá a to vždy něco obnáší. Ani by mě nenapadlo, chtít po sousedovy, aby kvůli troše smradu,ne každodenní, slepice zrušil. To by mi bylo trapné.

Znám člověka co alergii na bodnutí hmyzem má a žádná sranda, ten bez léku a cedulky s popisem zdravotního stavu v kapse neodchází z domu.

Aleš M.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vojtech Langer <vojtech.langer/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Pravidla pro chov v?el
> Datum: 27.6.2011 17:03:08
> ----------------------------------------
> Myslím, že už zde bylo popsáno co a jak dělat nebo nedělat, ale argumentace
> vašeho souseda mě velmi pobavila.
> Pan soused je vtipálek. Asi bych si k plotu položil hadici a vždy když
> půjde okolo, mu věnoval spršku s konstatováním, že studená sprcha má
> blahodárné účinky na lidský organismus. Schválně, jestli by mu ten humor
> vydržel;-)
>
> Značná část národa si demokracii vykládá tak, že si může dělat co chce a
> každý se má starat sám o sebe. To je ale bohužel jen polovina definice.
>
>
> Moment, ale tu už to je úmysel, resp. zámer, alebo cielený útok! ;-D
>
> Vojto
>
>
>
>

Dobrý den pánové, na 40 litrů roztoku o cukenatosti 29 na medovinu jsem použil 8gr. hluboce prokvášejících kvasinek Schimansky se stejným množstvím živné soli. Živnou sůl jsem rozmíchal v příslušném množství vody, vlil do demižonu, rozmíchal kvasinky a vlil do demižonu a umístil do místnosti, kde se pohybuje teplota od 16°C do 18°C. Roztok stále nekvasí. Můžete mi poradit, kde jsem udělal chybu?