Archiv Včelařské konference

muj telefon 732900266

Provedl jste to dobře. Včely matečník s novou matkou přijmou bez problému a podle počasí může matka do týdne klást. Několik slunečních a teplích dní bych do toho úlu nechodil a při další kontrole zjistil jestli se vrátila ze snubních letů a klade. Stačí vidět nakladená vajíčka.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jaro <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 07.5.2011 10:01:11
> ----------------------------------------
> Dobri den vcera som bol pri vcelach v jednom uli som nasiel cerstvo umretu
> matku vybral som ju a dal som do stredu na vrch latiek jednu matersku bunku
> dnes by sa mala liahnut mohol som to takto spravit? Dakujem
>
>
>

" Provedl jste to dobře. Včely matečník s novou matkou přijmou bez problému a podle počasí může matka do týdne klást. Několik slunečních a teplích dní bych do toho úlu nechodil a při další kontrole zjistil jestli se vrátila ze snubních letů a klade. Stačí vidět nakladená vajíčka.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jaro
> Předmět:
> Datum: 07.5.2011 10:01:11
> ----------------------------------------
> Dobri den vcera som bol pri vcelach v jednom uli som nasiel cerstvo umretu
> matku vybral som ju a dal som do stredu na vrch latiek jednu matersku bunku
> dnes by sa mala liahnut mohol som to takto spravit? Dakujem"

Souhlas.
jen je otázka, odkud byl tak rychle k dispozici zavíčkovaný matečník. Jestli to byl nouzový, tak o trošku lepší než jeden bylo přidat dva nebo tři, aby si včely vybraly.

Dne Friday 06 of May 2011 11:51:04 KaJi napsal(a):

> Možná dole v nížině by mi vycházel NN systém jako srovnatelný, ale pokud
> porovnám VN langa s NN Brenerem se kterým jsem dělal dřív, tak u Langa 1/1
> je to zatím lepší. NN Langa letos vyzimovávám poprvé, nemám srovnání, ale
> za pár let uvidím. Možná, že když letos částečně přejdu na Žákovo plast.
> rámky. - Ty by eleminovaly vliv mezery mezi rámky.

> Karel


No ja vcelarim v Langstrotech cca 10 let, poslednich par jiz zacinam trochu
tusit, o co se vcelami jde. V nizine. A hlavni kouzlo dadanta je v tom, ze
vcely skutecne tlaci med nahoru do medniku a ne do plodiste, ktere si
nechavaji jen pro plod a pyl - vence medu. U NN 159 mm je problem, ze vcely
obcas nosi med nejak jak je to napadne - tedy mate pekne vcely, treba na 5-7
NN, ale je to vsechno smes med-plod-pyl , kamarad ma vcely na 39x24 a v
Dadantech (od p. Rehacka) - a ted i ja prvni rok tento obrovsky rozdil vidim.
Materi mrizku nepouzivam.



--



S pozdravem

Jan Cervenka

Takhle to u nás teď vypadá, je to paráda! A počasí je zatím taky OK.

Foto:
http://imb.lide.cz/big/4dc6bfe23d25f28c53060400.jpg?year=2011&month=05&day=0816&id=103025921

Vídeo:
http://www.youtube.com/watch?v=5WZR7zgAVhQ

Ať se daří, Libor.

Vojenské muzeum Králíky stojí za vidění, i okolní zachovalé objekty pohraničního opevnění, informace tamtéž.

Zdravím vás, včera mi proletěl kolem včelnice cizí roj. Nedalo mi to a kouknul do svých včel. Vyzkoušel jsem jenu metodu přidávání stavebních rámků do úlů podle jednoho nejmenovaného učitele včelařství. Při 1. jarní prohlídce jsem vybral 5 stejně silných včelstev, kde jsem přidal do každého včelstva po dvou stavebních rámcích na trubčinu a dalších 5 včelstev, kde jsem podle jeho metodiky měl přidat stavební rámky až při rozšíření včel o medníky. V předjaří jsem měl u všech včelstev slušnou ztrátu létavek vlivem počasí. Všechny matky jsou lonské. Proto jsem rozšiřoval letos později, než je obvyklé. Řepka se začíná žlutit. Tam, kde jsem dal standardně stavební rámky zkraje dubna, u všech ani jeden matečník. Tam, kde jsem je chtěl rámky na trubčinu teprve přidat, podle jeho metodiky, samé rojové matečníky. Místy až 8 matečníků na jedno včelstvo. Všechna včelstva by snesla ještě jeden týden bez rozšíření. všech 10 včelstev z jedné včelnice bylo stejně silných. Matky mám všechny značené, v úle byly. Matečníky vylámány. 5 dnů tu sice bylo chladno. Otázka zní, proč nasadily matečníky jen včely, kde nebyla trubčina a trubci? Vím, že trubci umí v úle topit. Nyní je plod trubčí zavíčkovaný, sice pár trubců již po úlech pobíhá, má i to jejich maličké množství víznam na nerojení spolu s prostorem a vitální matkou, plus s dostatkem vzduchu a dostatečnou stavbou?
Všiml jsem si toho již loni, to jsem tuto metodiku přidávání s.rámků ještě neznal. Tam kde jsem přidal s. rámky později, začaly včely dělat neplechu. U mě totiž mají včely již při 1 jarní prohlídce velká srdce divočiny trubčiny. Zkraje dubna. Podotýkám, že všechny zmíněné matky kladou jak šumacherky. Za týden zkontroluji u těch zlobivých včelstev ještě jednou plodiště a měl by být klid.Jinak na včelnicích čilý ruch, žádné známky po nějakém rojení u mých včel. Tohle jsem tedy úspěšně zvládl, včely dostaly nástavek mzs, tak tím je zabavím, má být týden pěkně, snad snůška z řepky, a ty následující akát, maliny, lípa ales vyjdou. Zdraví P.S

"Podle toho o jaké Králíky se jedná.Já jsem z Králík u Kralického Sněžníku.Turysticky je to tu velmi zajímavé ,nudit se nebudete-poradím vám.Já mám 250včelstev a řepka u nás ještě vubec nekvete a jabloně začínají.Máme tady velmi chladné klima a málo slunečných dnu v porovnání s okolím"

Mám dotaz: Uplatní se ve Vašem chladném klimatu matky z chovů z teplejších oblastí, třeba od Brna na jih nebo z Polabí nebo musíte mít matky speciálně z chovů z chladnějších míst z hor nebo od poláků ze severu a podobně?

JC:
No ja vcelarim v Langstrotech cca 10 let, poslednich par jiz zacinam trochu
tusit, o co se vcelami jde. V nizine. A hlavni kouzlo dadanta je v tom, ze
vcely skutecne tlaci med nahoru do medniku a ne do plodiste, ktere si
nechavaji jen pro plod a pyl - vence medu. U NN 159 mm je problem, ze vcely
obcas nosi med nejak jak je to napadne - tedy mate pekne vcely, treba na 5-7
NN, ale je to vsechno smes med-plod-pyl , kamarad ma vcely na 39x24 a v
Dadantech (od p. Rehacka) - a ted i ja prvni rok tento obrovsky rozdil vidim.
Materi mrizku nepouzivam.
--------------

No, já jsme už trochu ujetý z "komínů" a zebrování.

Prostě tam kde mám teď včely jen v jednom nástavku - myslím plod, tak jsem nervozní, že by se mohly chtít rojit.
Dneska jsem se byl balit doma včely. (Dávat do lepších nástavků - musím je dostěhovat - nejmenší kluk je po štípnutí hrozně oteklý.)
No a kupodívu si mylsím, že se nevyrojí včely co mají zav. plod v N30 a ve dvou N24 nad ním. Než ty co jsou jen ve vysokém plodišti. Samozřejmě je to možná i o nervech.

Je to jasně pakárna při vytáčení, když mám v těch horních nástavkách a později i v NN kterými dovybavuji spoustu pylu, trubčiny atd. Ale domnívám se, že v této fázi rozvoje je to pro včely přirozenější. Jedou nahoru a pokud plodem
nedosáhnou stropu zásob, tak na rojení moc nemyslí, Zatím mi to tak vycházelo.
Prostě Wright to co jsem tušil přesně napsal:-)

Ale na Daddanty jsem se ve větší míře dal hlavně po předloňsku, protože to jen dadanty daly něco málo medu, bylo ho málo a ty v komínech jej stihly proplodovat a pak další med už nebyl.
Takže asi neexistuje nejlepší systém, záleží na roce.

Karel

Ale na Daddanty jsem se ve větší míře dal hlavně po předloňsku, protože to jen dadanty daly něco málo medu, bylo ho málo a ty v komínech jej stihly proplodovat a pak další med už nebyl.
Takže asi neexistuje nejlepší systém, záleží na roce.

Karel
...........
Význam pro přežití včelstva a výnos medu nemá ale plodování a etážování plodu co to dá. To se mi jeví hodnotnější včelař brtník, protože ten zná alespoň techniku vábení rojů, pro které chystá své brtě, ze kterých získával ještě ten rok docela slušné množství medu, vosku atp._gp_

Zdravím pane kolego, a s mřížkami jste to zkoušel? Jak to vypadalo?

Často tady čtu, že rojové matečníky jsou horší, že matky z nich nesou genetickou informaci o rojivosti. To ale podle mě neplatí u včel, které byly nerojivé a do rojové nálady se dostaly proto, že jsem neměl čes je v předstihu rozšířit. Neumín si představit, jakou genetickou informaci o rojivosti by do těch vajíček stihly dát. Takto vzniklé matky tudíž musí být stejně kvalitní, jako vytvořené např přelarvováním. Já takto získávám matky už 10 let a bez problémů. Když mi matky narazí matečníky (a skoro zavíčkují) z důvodu, že namají kam klást, tak plásty vyndám do oddělků, doplním vším potřebným a mám matky bez práce. A jejich velikost i výkonnost je slušná.
Rojovým matkám bych se vyhýbal jen v případě, že by pocházely ze včel, které teoreticky nic nenutilo se rojit a přesto by se o to pokoušely.
Tom

Máš naprostou pravdu. Tato poučka se stále opisuje a pochází z doby kdy přestala cenit rojivost včel. a zaváděla se u nás kraňka. Samozřejmě je třeba to sledovat a třebas matky které šli do rojení hned v prvním roce bez milosti vyřazovat. Rojení je přirozený děj a zase ho příliš potlačovat není zrovna to nejlepší řešení. nebo dopadneme jako chovatelé slepic Které dnes snesou spousty vajec ale kuřata vychovat již neumějí.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Rojov? matky
> Datum: 09.5.2011 11:15:44
> ----------------------------------------
> Často tady čtu, že rojové matečníky jsou horší, že matky z nich nesou
> genetickou informaci o rojivosti. To ale podle mě neplatí u včel, které
> byly nerojivé a do rojové nálady se dostaly proto, že jsem neměl čes je v
> předstihu rozšířit. Neumín si představit, jakou genetickou informaci o
> rojivosti by do těch vajíček stihly dát. Takto vzniklé matky tudíž musí být
> stejně kvalitní, jako vytvořené např přelarvováním. Já takto získávám matky
> už 10 let a bez problémů. Když mi matky narazí matečníky (a skoro
> zavíčkují) z důvodu, že namají kam klást, tak plásty vyndám do oddělků,
> doplním vším potřebným a mám matky bez práce. A jejich velikost i výkonnost
> je slušná.
> Rojovým matkám bych se vyhýbal jen v případě, že by pocházely ze včel,
> které teoreticky nic nenutilo se rojit a přesto by se o to pokoušely.
> Tom
>
>
>

"Máš naprostou pravdu. Tato poučka se stále opisuje a pochází z doby kdy přestala cenit rojivost včel. a zaváděla se u nás kraňka. Samozřejmě je třeba to sledovat a třebas matky které šli do rojení hned v prvním roce bez milosti vyřazovat. Rojení je přirozený děj a zase ho příliš potlačovat není zrovna to nejlepší řešení. nebo dopadneme jako chovatelé slepic Které dnes snesou spousty vajec ale kuřata vychovat již neumějí."

Souhlas.
Ono to jinak platí dlouhodobě. Kdo rozchovává včely aspoň 5 - 10 let bez příměsi genetiky nějaké nakupované matky a každý rok důsledně využívá všechny rojové matečníky, bude mít ty včely v průměru skutečně znatelně rojivější. Kdo jednou za pár let koupí nějakou matku odjinud a jejími dcerami nahradí většinu matek, nemusí se obávat.
Asi takhle, pokud je vedle sebe 10 shodných včelstev, tak rojové matečníky z prvního až druhého včelstva se nepoužijí, další se mohou bez obav používat.

gp:
Význam pro přežití včelstva a výnos medu nemá ale plodování a etážování plodu co to dá. To se mi jeví hodnotnější včelař brtník, protože ten zná alespoň techniku vábení rojů, pro které chystá své brtě, ze kterých získával ještě ten rok docela slušné množství medu, vosku atp._gp_
------
Gusto, prosím, rozveď to. Nějak to nechápu.
Díky.
Karel

Právě že jde o genetiku tak nestačí jen ta matka ale na vylepšení genetiky se podílejí i trubci a ty dodají ti co stále mění ty matky a mylně si myslí , že právě tím to vyhrají.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Rojov? matky
> Datum: 09.5.2011 13:52:46
> ----------------------------------------
> "Máš naprostou pravdu. Tato poučka se stále opisuje a pochází z doby kdy
> přestala cenit rojivost včel. a zaváděla se u nás kraňka. Samozřejmě je
> třeba to sledovat a třebas matky které šli do rojení hned v prvním roce bez
> milosti vyřazovat. Rojení je přirozený děj a zase ho příliš potlačovat není
> zrovna to nejlepší řešení. nebo dopadneme jako chovatelé slepic Které dnes
> snesou spousty vajec ale kuřata vychovat již neumějí."
>
> Souhlas.
> Ono to jinak platí dlouhodobě. Kdo rozchovává včely aspoň 5 - 10 let bez
> příměsi genetiky nějaké nakupované matky a každý rok důsledně využívá
> všechny rojové matečníky, bude mít ty včely v průměru skutečně znatelně
> rojivější. Kdo jednou za pár let koupí nějakou matku odjinud a jejími
> dcerami nahradí většinu matek, nemusí se obávat.
> Asi takhle, pokud je vedle sebe 10 shodných včelstev, tak rojové matečníky
> z prvního až druhého včelstva se nepoužijí, další se mohou bez obav
> používat.
>
>
>

No brť nikdo asi neviděl již několik století.
tak ani neví co má nachystat a jak.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: hled?n? matek a jin? ?vahy o brtnictv?
> Datum: 09.5.2011 13:57:31
> ----------------------------------------
> gp:
> Význam pro přežití včelstva a výnos medu nemá ale plodování a etážování
> plodu co to dá. To se mi jeví hodnotnější včelař brtník, protože ten zná
> alespoň techniku vábení rojů, pro které chystá své brtě, ze kterých
> získával ještě ten rok docela slušné množství medu, vosku atp._gp_
> ------
> Gusto, prosím, rozveď to. Nějak to nechápu.
> Díky.
> Karel
>
>
>

Co chceš rozvádět? Jestli brtník mohl mít více medu než oulař? Proč ne? Oulař má výhodu manipulace s trámky nebo rámky. Dodnes se hádá sám se sebou co je lepší, protože nechápe. (viz dole)

Brtník oproti tomu může mít desítky nebo stovky nachystaných dutin. Umí navábit oulařovic roje a vytlačí znich do zimy med.

Kdo myslíš, že se zauzloval s problémy jak co s 30cítkou, nebo 24rkou ... Nebo nasadit háky na nohy, lano na záda kudlu a jde těžit.

Jsem přesvědčen, že se totiž dá včelařit po různu, stejně jako se porůznu umí mouchař bavit okolo nesmyslů co si chystá pod ruky, co se mu tam pořád navíc motá, ... atp._gp_


.........
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi
> Předmět: Re: hled?n? matek a jin? ?vahy o brtnictv?
> Datum: 09.5.2011 13:57:31
> ----------------------------------------
> gp:
> Význam pro přežití včelstva a výnos medu nemá ale plodování a etážování
> plodu co to dá. To se mi jeví hodnotnější včelař brtník, protože ten zná
> alespoň techniku vábení rojů, pro které chystá své brtě, ze kterých
> získával ještě ten rok docela slušné množství medu, vosku atp._gp_
> ------
> Gusto, prosím, rozveď to. Nějak to nechápu.
> Díky.
> Karel
>
>
........



Prostě tam kde mám teď včely jen v jednom nástavku - myslím plod, tak jsem nervozní, že by se mohly chtít rojit.
Dneska jsem se byl balit doma včely. (Dávat do lepších nástavků - musím je dostěhovat - nejmenší kluk je po štípnutí hrozně oteklý.)
No a kupodívu si mylsím, že se nevyrojí včely co mají zav. plod v N30 a ve dvou N24 nad ním. Než ty co jsou jen ve vysokém plodišti. Samozřejmě je to možná i o nervech.

Je to jasně pakárna při vytáčení, když mám v těch horních nástavkách a později i v NN kterými dovybavuji spoustu pylu, trubčiny atd. Ale domnívám se, že v této fázi rozvoje je to pro včely přirozenější. Jedou nahoru a pokud plodem
nedosáhnou stropu zásob, tak na rojení moc nemyslí, Zatím mi to tak vycházelo.
Prostě Wright to co jsem tušil přesně napsal:-)

Ale na Daddanty jsem se ve větší míře dal hlavně po předloňsku, protože to jen dadanty daly něco málo medu, bylo ho málo a ty v komínech jej stihly proplodovat a pak další med už nebyl.
Takže asi neexistuje nejlepší systém, záleží na roce.

Karel

Rojovým matkám bych se vyhýbal jen v případě, že by pocházely ze včel, které teoreticky nic nenutilo se rojit a přesto by se o to pokoušely.
Tom
Ale včely sa neteoreticky vždy chcú rojiť, ak majú na to vhodné prírodné podmienky bez toho, aby nemali kam klásť vajíčka. Prečo všetci vysvetľovači príčinu rojenia vysvteľujú len tým, že niekto niečo nespraví! Ako to robili v dobrách, keď sa včely nechovali doma, ale žili v prírode, bez zásahu včelárov? Viem s istotou, že prežili až do doby , keď ich človek začal chovať pri svojich osídlach?

Celá teorie šlechtění na nerojivost je proti přírodě. To je něco co vyšlechtit nejde, pakliže nepůjde o nějakou genetickou vadu něco jako neplodnost. Už někdo viděl nějakého živého tvora, který by měl snahu nemnožit se?

Pletete si fakt a teorii!

Šlechtění na nerojivost není teorie ale fakt.
Z 20-25 ti včelstev se mi každýcgh 10 let vyrojí 1 včely to je fakt nikoli teorie.
J.B.

Pane Jane Burgel, myslíte jako že je zaměstnáváte - práce šlechtí a nerojí se Vám, nebo máte opravdu ve včelách "modrou" nerojivou linii. Protože nerojivá linie je taková, která neupozorňuje a nemá žádné známky rojové nálady. Jinak řečeno: U nerojivých včelstev nemusíte dělat žádná protirojová opatření jako více prostoru, vylamování, atp. Máte taková? _gp_
..........
Jan Burgel (82.113.48.14) --- 10. 5. 2011
Re: Rojové matky (52095) (52102) (52103)
Pletete si fakt a teorii!

Šlechtění na nerojivost není teorie ale fakt.
Z 20-25 ti včelstev se mi každýcgh 10 let vyrojí 1 včely to je fakt nikoli teorie.
J.B.

Ano, ano, kdo má "nerojivá" včelstva, je to tím, že na nich léta maká a zabezpečuje jim všechny podmínky, aby nebyly nuceny se rojit. Spíš bych to nazval pojmem "nerojivý včelař". Ale i jeho včely udušeny v malém prostoru jednoho nástavku by se mu jistě vyrojily. Takže nesvádějme všechno na včely, ale hlavně na včelaře. Když dám nerojivé včely začátečníkovi, stejně mu dříve či později vyletí. I sám jsem takhle kdysi začínal. Včely od inseminované matky mi udělaly pá,pá i se svými geny. Stačilo mi přečíst si jednu hloupou poučku, že když včely visí pod plásty v hroznu, je čas přidat nástavek. To je dávno, dávno pozdě. Takže stačí udělat chybu a pak si stěžovat, že máme rojivé včely. I když některým se geny fakt vrátí o tisíce let zpět a dělají si co chtějí, ale to je spíš vyjímka, která se dá eliminovat. Šlechtění samozřejmě význam má. Proto se šlechtí psi, koně atd.

To by jsi musel mít nejméně tak 70 let abys to mohl tak jisto jistě tvrdit. znamenalo by to totiž, aby jsi od konce dubna do konce června denně mezi 10 až 14 hodinou pořád seděl u úly a kontroloval jestli jsi tam někde nějaký matečník nepřehlédl.
Nikomu se včely nerojí a přesto v tu dobu létají roje semo tamo jak o závod.
Pro víkendové včelaře ani není možné aby to uhlídali.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Rojov? matky
> Datum: 10.5.2011 06:56:05
> ----------------------------------------
> Pletete si fakt a teorii!
>
> Šlechtění na nerojivost není teorie ale fakt.
> Z 20-25 ti včelstev se mi každýcgh 10 let vyrojí 1 včely to je fakt nikoli
> teorie.
> J.B.
>
>
>

To bych řekl, že je chybné pochopení, protože " Ano, ano" potom je ne, ne, ne. Přeci jsem Tome napsal, že taková včelstva se nemusí proti rojení řešit . To znamená, že jim nemusím zabezpečovat žádné optimální podmínky. Chápeš už, jak vypadají nerojivá včelstva? Jsou to občasné genetické výrobky přírody, nebo cílené inseminační metody u člověka. Což může být bráno také jako protirojová práce.

Včelstvo, které se nevyrojí je takové, které raději uhyne než se vyrojí. Proto je problém, vůbec takový materiál udržet. _gp_
.......
Tom (88.103.219.174) --- 10. 5. 2011
Re: Rojové matky (52095) (52102) (52103) (52104) (52105)
Ano, ano, kdo má "nerojivá" včelstva, je to tím, že na nich léta maká a zabezpečuje jim všechny podmínky, ...

........

gp (93.92.52.23) --- 10. 5. 2011
Re: Rojové matky (52095) (52102) (52103) (52104)
Pane Jane Burgel, myslíte jako že je zaměstnáváte - práce šlechtí a nerojí se Vám, nebo máte opravdu ve včelách "modrou" nerojivou linii. Protože nerojivá linie je taková, která neupozorňuje a nemá žádné známky rojové nálady. Jinak řečeno: U nerojivých včelstev nemusíte dělat žádná protirojová opatření jako více prostoru, vylamování, atp. Máte taková? _gp_

Rojivost je vedle genetických předpokladů nedostatek prostoru a trubců

Při svých začátcích jsem měl rojivé včely z 10ti se mi chtěly taky rojit devatery.

Začal jsem provádět selekci. Jestliže jsem usadil roj vyměnil jsem mu matku za matku ze včel které se nerojily, V průběhu několika asi pěti let se přestaly rojit, rojivost se značně snížila.

Samozřejmě jsem dostatěčně rozšiřoval atd. přešel jsem na optimaly. Po 40 ti letech vlastní selekce jsem začal chovat z inseminovaných matek ty jistě nejsou rojové ani rojivé(ty se mi nerojí a selekci na rojivost ani nemohu dělat)
Dostatečně rozšiřuji, nechávám dostatek trubčiny, to je moje jedinné protirojové opatření.

Před třemi lety se jedny na 6nn chtěly rojit, měly asi 3 denní matečníky, již jsem to vzdal ale přece jsem zakročil, zoztrhal jsem plodové těleso a vložil do něj 2x1nn trubčiny.
Za týden je rojová nálada přešla a přinesly rekordní výnos. Ani to nebudu psát koliák protože bych byl jako ing. Smělý
J.B.

Nerojení není výsledkem včelařova šlechtěn,í ale včelařovy letiny.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Rojov? matky
> Datum: 10.5.2011 08:16:18
> ----------------------------------------
> Pane Jane Burgel, myslíte jako že je zaměstnáváte - práce šlechtí a nerojí
> se Vám, nebo máte opravdu ve včelách "modrou" nerojivou linii. Protože
> nerojivá linie je taková, která neupozorňuje a nemá žádné známky rojové
> nálady. Jinak řečeno: U nerojivých včelstev nemusíte dělat žádná
> protirojová opatření jako více prostoru, vylamování, atp. Máte taková? _gp_
> .........
> Jan Burgel (82.113.48.14) --- 10. 5. 2011
> Re: Rojové matky (52095) (52102) (52103)
> Pletete si fakt a teorii!
>
> Šlechtění na nerojivost není teorie ale fakt.
> Z 20-25 ti včelstev se mi každýcgh 10 let vyrojí 1 včely to je fakt nikoli
> teorie.
> J.B.
>
>
>

V prvé řadě nástup doby rozmnožování je v prvé řadě podmíněn dostatkem potravy s prostorem to nemá nic společného . To si jen namlouváme . Samozřejmě lze šlechtěním dosáhnout neplodnosti. Hlavně u rostlin ale tam pak není jiná možnost než fyziologické roznožování. nebo hybridním křížením (F1) To však již není přirozený stav a co hlavně nedochází ke tvorbě vajíček nebo spermií, nebo se jedná také o chorobné stavy které to rozmnožování blokují.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Rojov? matky
> Datum: 10.5.2011 09:32:11
> ----------------------------------------
> Rojivost je vedle genetických předpokladů nedostatek prostoru a trubců
>
> Při svých začátcích jsem měl rojivé včely z 10ti se mi chtěly taky rojit
> devatery.
>
> Začal jsem provádět selekci. Jestliže jsem usadil roj vyměnil jsem mu matku
> za matku ze včel které se nerojily, V průběhu několika asi pěti let se
> přestaly rojit, rojivost se značně snížila.
>
> Samozřejmě jsem dostatěčně rozšiřoval atd. přešel jsem na optimaly. Po 40
> ti letech vlastní selekce jsem začal chovat z inseminovaných matek ty jistě
> nejsou rojové ani rojivé(ty se mi nerojí a selekci na rojivost ani nemohu
> dělat)
> Dostatečně rozšiřuji, nechávám dostatek trubčiny, to je moje jedinné
> protirojové opatření.
>
> Před třemi lety se jedny na 6nn chtěly rojit, měly asi 3 denní matečníky,
> již jsem to vzdal ale přece jsem zakročil, zoztrhal jsem plodové těleso a
> vložil do něj 2x1nn trubčiny.
> Za týden je rojová nálada přešla a přinesly rekordní výnos. Ani to nebudu
> psát koliák protože bych byl jako ing. Smělý
> J.B.
>
>
>

Oprava
Nerojení není výsledkem včelařova šlechtěn,í ale včelařovy latiny

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Rojov? matky
> Datum: 10.5.2011 09:35:51
> ----------------------------------------
> Nerojení není výsledkem včelařova šlechtěn,í ale včelařovy letiny.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Rojov? matky
> > Datum: 10.5.2011 08:16:18
> > ----------------------------------------
> > Pane Jane Burgel, myslíte jako že je zaměstnáváte - práce šlechtí a nerojí
> > se Vám, nebo máte opravdu ve včelách "modrou" nerojivou linii. Protože
> > nerojivá linie je taková, která neupozorňuje a nemá žádné známky rojové
> > nálady. Jinak řečeno: U nerojivých včelstev nemusíte dělat žádná
> > protirojová opatření jako více prostoru, vylamování, atp. Máte taková? _gp_
> > .........
> > Jan Burgel (82.113.48.14) --- 10. 5. 2011
> > Re: Rojové matky (52095) (52102) (52103)
> > Pletete si fakt a teorii!
> >
> > Šlechtění na nerojivost není teorie ale fakt.
> > Z 20-25 ti včelstev se mi každýcgh 10 let vyrojí 1 včely to je fakt nikoli
> > teorie.
> > J.B.
> >
> >
> >
>
>
>

"Celá teorie šlechtění na nerojivost je proti přírodě. To je něco co vyšlechtit nejde, pakliže nepůjde o nějakou genetickou vadu něco jako neplodnost. Už někdo viděl nějakého živého tvora, který by měl snahu nemnožit se?"
--------------------------------------------------------------
Zamýšlím se nad tím, zda včelstvo, které se nerojí, skutečně nemá snahu množit se. K rozmnožování jsou přece zapotřebí 2 jedinci. Jedno včelstvo dá matku, další včelstva dají trubce (velmi zjednodušeně řečeno). Které včelstvo se rozmnožilo - předalo dál svou genetickou informaci? Jen jedno, nebo všechna. Pro člověka se rozmnožilo to, které se vyrojí. Pro přírodu se tohoto procesu zúčastnila všechna včelstva.
Jurgen Tautz v knize Fenomenální včely popisuje včelstvo jako jeden organismus srovnatelný se savcem, který má své orgány tvořené včelami a plásty. Domnívám se, že stejne jako savci mající 2 pohlaví, může se včelstvo účastnit reprodukce dvěma různými způsoby, aniž by to znamenalo něco nepřirozeného.

Já bych to nenazýval šlechtění na nerojivost, ale spíš výběr na nerojivost. Šlechtění předpokládá cílené křížení s cílem zakotvit žádanou vlastnost. A to tady není, jednak kvůli poměrně krátké době a jednak kvůli přirozenému neřízenému oplodňování matek na shromaždištích.
Takže je určité geneticky dané rozpětí intenzity rojení, včelař akorát dlouhodobě vybírá ty včelstva, která se rojí málo. Jak by výběr přestal, během 2 - 5 let rojivost v těch včelách zase obsáhne původní rozpětí...

Tak to je již lepší teorie.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Rojov? matky
> Datum: 10.5.2011 10:00:56
> ----------------------------------------
> Já bych to nenazýval šlechtění na nerojivost, ale spíš výběr na nerojivost.
> Šlechtění předpokládá cílené křížení s cílem zakotvit žádanou vlastnost. A
> to tady není, jednak kvůli poměrně krátké době a jednak kvůli přirozenému
> neřízenému oplodňování matek na shromaždištích.
> Takže je určité geneticky dané rozpětí intenzity rojení, včelař akorát
> dlouhodobě vybírá ty včelstva, která se rojí málo. Jak by výběr přestal,
> během 2 - 5 let rojivost v těch včelách zase obsáhne původní rozpětí...
>
>
>

Nyní u nás aplikují "farmáři" postřiky do rozkvetlé řepky. Víte někdo co je to za postřik, jeho účel a vliv na včely. Snůšku z řepky mám značnou. Jsem obklopen několika parcelami řepky, jednu mám dokonce v bezprostřední vzdálenosti.
Haf

Psali, že řepka , jak bylo před těmi mrazy teplo, nabrala do pletiv hodně vody a potom za mrazů , psali o -5 st C na střední Moravě a Zlínsku, popraskaly pletiva. A je nebezpečí, že ty popraskaná pletiva chytnou houbové nákazy.
Takže jestli to je ono, tak by to měly být fungicidy, možná zkombinované s nějakým přihnojením na list.

Dobrý den,

na chatě mám zahradu s malým umělým rybníčkem s rybami. Soused je včelař a jeho včely si zvykly využívat můj rybníček jako zdroj vody a celý den je okolo rybníčku spousta včel. Nejsou sice agresivní, ale protože mám malé dítě, chtěl bych včely od pití v rybníčku odradit. Existuje nějaká možnost jak včely odradit (přípravek do vody, rohož na plotu apod.) ? Nebo je jedinou možností zrušení a vypuštění rybníčku ? Děkuji.

Když víš, že stříkali, tak co Ti bránilo v tom se jich zeptat. Nikdo Ti to zde neřekne, jen bude teoretizovat, což je jen na dvě věci. Nesmíš být líný. Musíš hopnout na kolo, nebo do auta a hurá za stříkačema. Tam se od nich dozvíš všechno.
Ovšem, někdy to zavání rozbitou hubou. Nejlépe ve dvou, nebo ve třech + kamera, nebo foťák.

J.P.

Pánové, až příjdete na to jak odstranit rojení, pak by jste mohli toto zkusit aplikovat na lidi. Kdyby to fungovalo, určitě by někdo z vás dostal od Číňanů Nobelovu cenu za snížení jejich rozmnožovacích schopností. Jinak u nás platí: když se holce zapálí lýtka, tak i když na tom bude mít její mámá ruku, bude bezpečně v tom!! Myslím, že to obecně polatí na celém světě!!

J.P.

Když Ty sám máš žízeň také naštívíš nejbližší zdroj. A některým to nezarazí ani deset manželek s osmi tchýněmi. A jak víš, že to jsou sosedovy včely. Něco tam nasyp a máš zákon na krku!! Ještě lepší je zarytý ochranář. Mám na mysli zeleného, ne psa.

J.P.

Jediný soused má na svém pozemku úly. Včelám ani sobě nechci vodu otrávit, spíš jsem měl na mysli nějaký přípravek, který by právě včelám páchnul nebo nechutnal a proto by vodu začaly ignorovat a létaly jinam.

Hledat řešení společně s tím sousedem-včelařem

2011/5/10 Michal <elmore/=/seznam.cz>

> Jediný soused má na svém pozemku úly. Včelám ani sobě nechci vodu otrávit,
> spíš jsem měl na mysli nějaký přípravek, který by právě včelám páchnul nebo
> nechutnal a proto by vodu začaly ignorovat a létaly jinam.
>

V našem okolí stříkali také do řepky.Údajně to včelám neškodí a protože kvete stříkají v noci,nějaký přípravkem, název paní zapomněla č.240

Včely, co jdou na vodu, dají žihadlo jedině tehdy, když je přišlápne nebo přímáčkne rukou. Pokud tedy dítě nemá na včelí jed alergii, tak nebezpečí nehrozí a jedno, dvě bodnutí děcko poučí, že si má dávat pozor. Akorát je třeba zabránit, aby děcko ty včely strkalo do pusy, tam by bylo bodnutí opravdu nebezpečné, ale to snad tak moc nehrozí.
Spíš si myslím, že malé děti by měly okusit občas, zřídka, při pobytu v přírodě i nějaké ty bodance, od včel, komárů atd. V dospělosti pak z nich nejsou lidi, co se panicky bojí třeba vosy, co vletěla dovnitř pokoje nebo jednoho jediného komára v ložnici atd, jsou tím určitým způsobem otužováni , nemají nutkání hubit tento hmyz na potkání jedy nebo se ho nějak jinak zbavovat......

Chemikálie, co odpuzuje včely od napajedla, není. Určitá možnost je jedině využít poznatek, že včely přednostně létají na kraje vody tam, kde je vlhké blátíčko rozehřáté sluncem. Takže kde včely létat pro vodu nemají, podle možností udělat okraje jezírka bez "blátíčka" spadající prudce do vody a celé jezírko spíš zastínit nějakým keřem.... A "blátíčko" zahřáté sluncem udělat tam, kde se třebas děcko nedostane...

U mě začali s postřikem kolem 18 hod, to včely ještě dost létaly, ale tohle
ošetření se opakuje každý rok a problém doposud nebyl . Jinak to jsou tisíce
litrů postřiků co se aplikují do obilí, řepy a dalších tecnických plodin.
S postřikovačem jezdí traktor s cisternou a krabicemi s přípravky.
Haf
----- Original Message -----
From: "Peggi" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 10, 2011 3:53 PM
Subject: Re: postřiky


>V našem okolí stříkali také do řepky.Údajně to včelám neškodí a protože
> kvete stříkají v noci,nějaký přípravkem, název paní zapomněla č.240
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6110
> (20110510) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Církev "šlechtí celibátem" svoje kněží proti "rozmnožování" už tisíc let a nic:) Rozmnožovací pud je rozmnožovací pud, který je silnější než duchovní cvičení, tělesná cvičení, školení, přísahy, .... Nechtěl jsem nikoho urazit, ale je to tak.


Rozmnožovací pud (rojení) nejde vymýtit. Rojení je:
a) - přirozený rozmnožovací pud
b) - reakce včelstva na podmínky
ad a) Vybíráme včelstva (výběr), která se rozmnožují méně než ostatní. Linie, která se rozmnožují málo vyhynou.

ad b) I nerojivé včelstvo se z nevyhovujícího (např. malého) úlu vyrojí. A pokud jsou skvělé podmínky k rozmnožování, tak máme rojový rok. Sem patří protirojová opatření.

A pokud někdo tvrdí, že roje nemá, tak je to c) - včelařská latina

"U mě začali s postřikem kolem 18 hod, to včely ještě dost létaly, ale tohle
ošetření se opakuje každý rok a problém doposud nebyl . Jinak to jsou tisíce
litrů postřiků co se aplikují do obilí, řepy a dalších tecnických plodin.
S postřikovačem jezdí traktor s cisternou a krabicemi s přípravky."

Holt to je intenzívní zemědělství. Řepka má mít celkem nějak 25 agrotechnických zásahů, obilí o třetinu, čtvrtinu méně. Z toho jsou většina nějaké postřiky, některé se sice dají sloučit, ale i tak je těch výjezdů traktorů s postřikovači po tu dobu, co to na tom poli je, hodně.

Jedinou správnou věcí je si s dítětem k tomu rybníčku sednou a pozorovat včelky jak pijí. důkladně si otom popovídejte a pak už to dítě nebude nijak skoumat. jinak vám i tomu dítěti hrozí stejné nebspečípo každém dešti u každé kaluže. Pokud nebude dítě včelky ohrožovat tak na něj nebudou mít vůbec čas. příroda je pro děti vůbec hodně nebezpečná a proto je nutné je na to připravit. Občas jim neuškodí když se o tom samy přesvětčí.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal <elmore/=/seznam.cz>
> Předmět: Zdroj vody v sousedstv? ?lu
> Datum: 10.5.2011 14:54:39
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
>
> na chatě mám zahradu s malým umělým rybníčkem s rybami. Soused je včelař a
> jeho včely si zvykly využívat můj rybníček jako zdroj vody a celý den je
> okolo rybníčku spousta včel. Nejsou sice agresivní, ale protože mám malé
> dítě, chtěl bych včely od pití v rybníčku odradit. Existuje nějaká možnost
> jak včely odradit (přípravek do vody, rohož na plotu apod.) ? Nebo je
> jedinou možností zrušení a vypuštění rybníčku ? Děkuji.
>
>
>

Minulý týden v neděli jsem rozebral včely, které mám na zahradě a které jsou normálně velmi klidné a nějak jsem je rozzuřil. Už to trvá přes týden a stále se né a né uklidnit. Nevíte nějaký fígl, jak je zklidnit, jak mám teď postupovat, popř. jak to může dlouho trvat? Díky za pomoc Petr

To samé se mi stalo před lety,kdy mi u zakočovaných včelstev nějaký dement dvoje převrhnul.Normálně mírné včelstvo bylo velmi agresivní po celé dva roky,kdy tam plodovala jedna a ta samá matka(ale nějak jsem to neřešil,aspoň hlídaly...).Po její výměně se chování včelstva velmi zlepšilo.Čili nejistější je výměna matky,což se projeví až po určité době,až se vymění generace včel staré matky za novou.Nebo se může včelstvo uklidnit samo,jen by možná chtělo jim dát čas a klid(omezit zásahy na minimum),třeba by pomohlo je na stanovišti přehodit za jiné,mírnější(jakási varianta přeletáku,kdy se létavky vystavené nějakému stresu a tím pádem agresivní dostanou do jiného včelstva s jinou povahou.Možností je víc,je to jen na vás...

Zdraví Pavel

Podle mých zkušeností s výměnou matky v takovém včelstvo se chování mění hned po odstranění matky v řádu několika dní, zřejmě to bude souviset s feromony.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Rozzu?en? v?ely
> Datum: 10.5.2011 18:05:39
> ----------------------------------------
> To samé se mi stalo před lety,kdy mi u zakočovaných včelstev nějaký dement
> dvoje převrhnul.Normálně mírné včelstvo bylo velmi agresivní po celé dva
> roky,kdy tam plodovala jedna a ta samá matka(ale nějak jsem to
> neřešil,aspoň hlídaly...).Po její výměně se chování včelstva velmi
> zlepšilo.Čili nejistější je výměna matky,což se projeví až po určité
> době,až se vymění generace včel staré matky za novou.Nebo se může včelstvo
> uklidnit samo,jen by možná chtělo jim dát čas a klid(omezit zásahy na
> minimum),třeba by pomohlo je na stanovišti přehodit za jiné,mírnější(jakási
> varianta přeletáku,kdy se létavky vystavené nějakému stresu a tím pádem
> agresivní dostanou do jiného včelstva s jinou povahou.Možností je víc,je to
> jen na vás...
>
> Zdraví Pavel
>
>
>

stává se to tak 1 za 10 let.
Trvá obvykle až do výměny matky. Já to obvykle provedu takto.
1) Nástavky rozmístím jednotlivě asi tak 5 m od původního stanoviště. na místě ponechám je ten o kterém vím , že tam matka není.
2) Další den najdu v těch odstavených matku a zruším ji.
3) za tři dny pokud mám náhradní matku tak zruším naražené matečníky
4) po několika hodinách vložím rozkladenou matku i s oddělkem
5) na druhý den to zase celé složím do sebe.
Pokud není rozkladená matka raději jen zrušte matku a nechte naražené matečníky novou matku obvykle nepřijmou a proto je tam důležitý ten čerstvý plod. To rozhození nástavků odsaje ty létavky co útočí. a již s nimi nemusíte pak pracovat a matka se snadněji hledá.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PetrO <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Rozzu?en? v?ely
> Datum: 10.5.2011 17:27:32
> ----------------------------------------
> Minulý týden v neděli jsem rozebral včely, které mám na zahradě a které
> jsou normálně velmi klidné a nějak jsem je rozzuřil. Už to trvá přes týden
> a stále se né a né uklidnit. Nevíte nějaký fígl, jak je zklidnit, jak mám
> teď postupovat, popř. jak to může dlouho trvat? Díky za pomoc Petr
>
>
>

"U mě začali s postřikem kolem 18 hod, to včely ještě dost létaly, ale tohle
ošetření se opakuje každý rok a problém doposud nebyl . Jinak to jsou tisíce
litrů postřiků co se aplikují do obilí, řepy a dalších tecnických plodin.
S postřikovačem jezdí traktor s cisternou a krabicemi s přípravky."

Holt to je intenzívní zemědělství. Řepka má mít celkem nějak 25 agrotechnických zásahů, obilí o třetinu, čtvrtinu méně. Z toho jsou většina nějaké postřiky, některé se sice dají sloučit, ale i tak je těch výjezdů traktorů s postřikovači po tu dobu, co to na tom poli je, hodně.

Pouhým rozebráním je takhle rozzuřit... To teda muselo být rozebrání.

Moje zkušenosti se silným rozzuřením - přetáhl jsem práci ve včelách až do tmy, nebo ve včelíně až do bouřky nebo jsem je převážel na dvoukoláku a ono jim to nějak nesedlo, jsou, že včelky se uklidní do 14 dnů, až měsíce.

Podle mého názoru to vypadá na to, že určité procento rozzuřených včel ve včelstvu,50, 100 možná 500 včel nebo ještě víc, se až do smrti už prakticky neuklidní. Stačí potom jen velice malý podnět, podobný jako byl poprvé a tyto včely se znova rozzuří. Začnou ve včelstvu vypouštět feromon ohrožení, který zmobilizuje na obranu úlu i ostatní létavky, takže na včelaře se pak vrhají stovky včel. Nezkušený včelař potom udělá zpětnou vazbu. Včely na něho útočí a úspěšně hledají mezery v oblečení a úspěšně bodají, včelař je tak pod velkým tlakem a veškerou práci ve včelách začne dělat strašně rychle, bouchá nástavky a plásty a dělá to hlučně.....včelstvo se rozzuří ještě víc a včelař se ocitne ještě pod větším tlakem, aby dělal se včelami ještě rychleji a nešetrněji..... Obvykle vyhrávají včely. Dokud je včelař neprodá nebo nevysíří......
Normálně rozzuřené včely do měsíce vymřou a zmizí a včelstvo se zase zklidní. Ale když to včelař takhle stupňuje, tak rozzuří vždy další a další včely a včelstvo se neuklidňuje, naopak je stále divočejší.

Takže co s tím? Bezhlavě měnit matku je podle mně zbytečné.
Do včelstva je třeba co nejméně zasahovat,nešťourat se v něm, nezkoušet na něm všelijaké nové věci atd, jen mu dodat plásty a mezistěny, ať shromažďuje med a ať staví, med zase vybrat, zase dodat plásty....jinak nezasahovat.
Práci v tom včelstvu pečlivě načasovat na nejoptimálnější dobu, kdy jsou nejklidnější, třeba dopoledne, ne za dusna před bouřkou, ne pozdě večer, ne časně ráno. Hýbat se vším pomalu, opatrně, bez zbytečných nárazů a hluku, radši být v těch včelách déle a pracovat pomaleji. Je třeba pracovat tak pomalu a opatrně, aby se ty zdivočelé včely nerozdivočily a nestrhly s sebou další včely. Pokud se to podaří, tak postupně během týdnů se toto včelstvo bude uklidňovat až nakonec bude stejně klidné či divoké jako ostatní včelstva.

Pokud se do dalšího týdne neuklidní je nutné vyměnit matku!!

J.P.

Měnit matku nemá smysl. Pokud si dobře pomatuju, tak matka se páří s několika trubci a postupně pak oplozuje vajíčka, stačí aby se spářila s nějakým "divokým" trubce a nějakou dobu prostě bude mít divočejší potomstvo.
Pokud bylo včelstvo původně klidné, tak nechat být, omezit zásahy. Dříve či později se zase uklidní.

Minulý týden v neděli bylo docela dusno, tak myslim, že to bylo tím a také jsem do nich lezl každou neděli, asi čtyři týdny po sobě.

(e-mailem) --- 10. 5. 2011
Re: Rojov? matky (52095) (52102) (52103) (52104) (52105) (52109)
V prvé řadě nástup doby rozmnožování je v prvé řadě podmíněn dostatkem potravy s prostorem to nemá nic společného . To si jen namlouváme . Samozřejmě lze šlechtěním dosáhnout neplodnosti. Hlavně u rostlin ale tam pak není jiná možnost než fyziologické roznožování. nebo hybridním křížením (F1) To však již není přirozený stav a co hlavně nedochází ke tvorbě vajíček nebo spermií, nebo se jedná také o chorobné stavy které to rozmnožování blokují.

Pepan



prostorem to má společného jen jednu věc že když se tam včely nevejdou tak co dělají
TAK JDOU NAS PROCHÁZKU?
J.B

Když mi nevěříš tak si kup dvakrát tak dlouhé štafle. mně je to jedno.Nech se na nich vyfotografovat a můeš sem dát adresu na ten obrázek.
J.B.

Promiň, na to musím reagovat dotazem. Myslíš, že Ti trubci s důraznějšími lokty čekají až přiletí nějaký po hodné matce? Agresivitu vnímám možná opačně. Může se stát, že třeba při květu máku, nebo pokud mám trochu upito, případně pokud je dusno že budou trochu ostřejší, zvláště např. pokud musím projít všechny rámky a vylámat nouzové matečníky, abych přidal svůj ušlechtilý... Létavky ve spodních nástavcích reagují někdy hodně rychle...Dříve jsem taky přemýšlel benevolentněji, ale manželka mi vysvětlila, že když odchovám hodné matky, tak děti běhají po zahradě a dostanou tak 1 žihadlo ročně, a to pokud to hodně přeženou a provokují včely....
Závěr: pokud jste si pořídili včely, je nezbytné chovat matky a mírnost včel teprve ukáže, jestli umíte odhadnout , které z nadbytečných oddělků brakovat. Pokud nechováte matky sami, pokud čekáte na roje, tak si založte brtnické diskuzní fórum. Mám 24 včelstev, o víkendu jsem udělal 22 oddělků, snad se něco podaří. Za 14 dní udělám další várku, takže pomalu 200% z počtu včelstev a mám tedy základ pro výběr. Každopádně je mým cílem letos vyměnit po rozkladení nových matek všechny v kmenových včelstvech, Matky z vynikajících včelstev použiji pro tvorbu oddělků, protože, a to si pamatujte, taková matka do podzimu udělá stejně kvalitní včelstvo!!!!!!!!!! Matky z horších včelstev likviduji. Říká se tomu přepřahání matek a dělají to zkušení včelaři v ideálním případě před akátem.. 0 letá matka nemá tendenci se rojit a včelstvo, které přineslo z první snůšky často "zleniví" a další snůšky nevyužije tak, jak si včelař přeje.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jenda <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Rozzu?en? v?ely
> Datum: 10.5.2011 19:40:53
> ----------------------------------------
> Měnit matku nemá smysl. Pokud si dobře pomatuju, tak matka se páří s
> několika trubci a postupně pak oplozuje vajíčka, stačí aby se spářila s
> nějakým "divokým" trubce a nějakou dobu prostě bude mít divočejší
> potomstvo.
> Pokud bylo včelstvo původně klidné, tak nechat být, omezit zásahy. Dříve či
> později se zase uklidní.
>
>
>

excelentní srovnání celibát a rojivost

J.B.

Já měl na mysli geneticky podmíněnou rojivost.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Rojov? matky
> Datum: 10.5.2011 20:37:42
> ----------------------------------------
> (e-mailem) --- 10. 5. 2011
> Re: Rojov? matky (52095) (52102) (52103) (52104) (52105) (52109)
> V prvé řadě nástup doby rozmnožování je v prvé řadě podmíněn dostatkem
> potravy s prostorem to nemá nic společného . To si jen namlouváme .
> Samozřejmě lze šlechtěním dosáhnout neplodnosti. Hlavně u rostlin ale tam
> pak není jiná možnost než fyziologické roznožování. nebo hybridním křížením
> (F1) To však již není přirozený stav a co hlavně nedochází ke tvorbě
> vajíček nebo spermií, nebo se jedná také o chorobné stavy které to
> rozmnožování blokují.
>
> Pepan
>
>
>
> prostorem to má společného jen jednu věc že když se tam včely nevejdou tak
> co dělají
> TAK JDOU NAS PROCHÁZKU?
> J.B
>
>
>

350m, denní přínos asi 4kg, snad javor.
chtěl jsem udělat místo v úlech a trochu jsem točil vybíral jsem do poloviny zavíčkované plást z několika včelstev a vytočil jsm asi metrák, je to ale jako čúránky je nutno počkat. dál jsem to do 4 konvi a doplním to hustým medem.


Přesně tak jak napsal ing. Smělý jestliže chcete ze včel med musíte jim dát dostatečně velký úl. a ne je mačkat jako sardionky a nechat je rojit, klidně je dejte do 2x 12x 39x24 úlu. ale připravte si hodně dlouhé ščtafle a potom dlouhé mudrcování o rojové náladě rojových matkách o včřelařské latině a všech věcech kterými je živ tento diskuzní servr. ale hlavně hlavně a hlavně dlouhé štafle ty jsou fyzické a snadno dostupné zatím co přirozený fiziologicky přirozený vývoj a složení osazenstva včelstva je jen chiméra, ne dokazatelná a tudíš neexistující.
Při 4kg přínosu denně jsem konečně pochopil proč ten praotec čech,včel chválil strdí. Jak jsem odvíčkovával teklo mi to strdí i do bot. Vůně exellentní, jiná těžší až smutná, je každý rok několikrát jina, jiná
J.B.
Nechte diskuze a koukejte rizšiřovaT NE HLOUPOST ALE VČELAY.
j.b.

Promiň, na to musím reagovat dotazem. Myslíš, že Ti trubci s důraznějšími lokty čekají až přiletí nějaký po hodné matce?

Asi nevím, jak to myslíš. Říkám jen, že matka se páří myslím až s 10 trubci, v semenném váčku je to uloženo "za sebou" a postupně jak matka klade, tak se dá říct, má až 10 geneticky (z 50%) rozdílných potomstev, takže je možné, že některé je prostě bodavější. Mimochodem, já vůbec nepoužívám ochrané pomůcky (ani při medobraní, klobouk vytahnu jen v srpnu/září za špatného počasí...) a schytám jen pár žihadel ročně a to ještě z vlstní blbosti, když včelu někde přimáčknu. Takže tak...

Brakování je kapitola sama o sobě, ale dělám to jinak. I oddělky, které jsou nevyhovující, tak nechávám do září být, něco vystaví a dají včely a plod na posílení tečh kvalitních oddělků. Takže není problém kvalitní posílený oddělek vyzimovat na 3-4NN jako "stará" včelstva.

Rojení a to kdy se včely do této fáze dostanou, není nastaveno nějakými geny rojivosti, třebaže jsou a je to přirozené, protože je to prosté množení. Ale je to dáno, jednak vnějšímy podmínkami, ale hlavně tím, kdy včely dosáhnou svého maxima v plodování a počtu mladých nezalétaných včel. Včely můžou mít prostoru jak je libo dostatek. Vždy ale vytvoří svůj vlastní chomáč nebo jinak plodové hnízdo a přes to nejdou. Mnohokrát jsem se o tom přesvědčil. Prostoru dost, bez mřížky, nad plodištěm prázdné souše sice obsednuté včelami a postupně zanášené sladinou, ale matkou nezakladené. A stejně matečníky nakonec zakladou. Jediné co mi funguje není rozšiřování, když mají podle hustoty obsazení včelami, zanešení sladinou a zaplodování prostoru dost, tak není důvod. Ale v čase maxima tj. těsně na zač. zakládání matečníků lépe o pár dní před, vytvořit oddělky a obnovovat dílo. Jednoduché pravidlo přidat práce na stavbě a péči o otevřený plod a ubrat pracovní sílu.

Vytáčet při denním přínosu 4 kg sladiny se mi zdá, mírně řečeno, pošetilé. Ale pár litrů medoviny by se z toho uvařit dalo. Ani vodou by se to ředit nemuselo. ;-)

Jednoduché pravidlo přidat práce na stavbě a péči o otevřený plod a ubrat pracovní sílu. A.M.

Práve o tomto jednoduchom pravidle sa dá diskutovať. Ja som roky v čase kvitnutia vŕb menil plodisko,včelstvo som preložil na 9 Ms plus jeden plást s plodom na ktorom bola matka. Skúšal som i situáciu s 10 ms, ale tu často dochádzalo l rozchádzaniu včiel, ktoré nemali kam ukladať peľ a nektár, urobil som destabilačný zásah. Tento systém fungoval niekoľko rokov, potom sa včely rojili. Teda ani stavba diela nie je tým prvkom, ktorý by riešil rojovú náladu. Kvitnutie vŕb je zásah vo 4.mes, takže dosť skoro. Včely mali k dispozícii 4 nadstavky miery 420x270 mm, tada dosť práce kým, ich vystavali a dosť miesta na kladenie vajíčok a predsa sa včelstvá rojili! Zo začiatku včely stavali potom časť Ms ukončili v dvoch tretinách výšky a postavili materské misky, RN sa zviditeľnila.

Tým chcem povedať, že rojová nálada v skrytej forme už dávnejšie vo včelstvách začala ošetrovaním trúdieho plodu. Prvou zaplodovanom materskou miskou sa RN zviditeľnila a potom už nepomáhajú žiadne bežné zákroky, snáď iba rozparcelovanie včelstva na odložence, čo je možno dobré riešenie, ale vtedy keď čakáte agátovú znášku včelstva, cieľ vytáčať veľa medu je v "prči"

Potom z toho všetkého vyplýva, že rojový pud je tak silný element vo včelstve, že včely ako celok podriada celé svoje konanie aj napriek snahe im v tom zabrániť nie je možné.

Ja som rezignoval, robím každý rok protirojové opatrenie (PRO), ale výsledok je ten, že tento zákrok je skoro zbytočný, lebo výsledkom sú roje. Už som ich pozberal asi 10, tak z nich, pokiaľ mám technické možnosti nadstavky s Ms alebo so súšmi, robím samostatné včelstvá nad včelstvami , ktoré sa vyrojili pomocou medzidna (Md) a keď sa situácia vo vyrojenom včelstve zlepší, tak ich odobratím Ms spojím. Človek s viac rokmi (nad 70)pri viac včelstiev (70) stáva sa potom otrokom svojej záľuby alebo rezignuje a ponechá to na náhodu. Jednoducho majú včely tak dobré podmienky, že to s radosťou využívajú a rozmnožujú sa vo smere nie viac včiel ale viac včelstiev.

Anton Turčáni:Tým chcem povedať, že rojová nálada v skrytej forme už dávnejšie vo včelstvách začala ošetrovaním trúdieho plodu.
........

Jak si potom vysvětlit to, že chovem trubců se dá proti rojové náladě zasáhnout? Hledáme jako včelaři tedy míru - kolik trubců? Nebo to je celé jinak._gp_

Ahoj,
tohle nás v Nasavrkách takhle učil Vašek Ducháč. Jde o to, že prostě trubci z bodavých včelstev nedávají při páření přednost těm hodným.. Kdo je rychlejší a obratnější, ten se množí. V praxi to znamená, že třeba pokud máš okolo včelaře s bodavými včelstvy, je výhodné např. vyzkoušet velmi ranný chov, kdy ještě většina včelařů nemá trubce.
Ochranné pomůcky používám, velmi urychlují práci. Držím se zásady, že největším nepřítelem včel je včelař a snažím se minimalizovat čas, kdy je včelstvo rozebrané.
Jinak kéž by vydrželo počasí, snůška je vynikající...
Pokud jde o brakování, souhlasím s Tebou, je to taky možnost. Zkus ale někdy, až se Ti způsob, co jsem psal v minulém příspěvku. Udělej oddělek s matkou ze skvělého včelstva, přidej 0 letou matku, která lépe využije další snůšku a oddělky, které nejsou perfektní zruš a posilni oddělek se starou matkou. Vypadá to možná komplikovaně, ale je to jediný způsob jak postupně zvýšit procento skvěle vyzimovaných včelstev. Pokud tomu "starému" vynikajícímu včelstvu dáš mladou matku z dobrého chovu, ne nouzovou, obvykle pokračuje a včelstvo zůstává kvalitní.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jenda <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Rozzu?en? v?ely
> Datum: 11.5.2011 01:04:24
> ----------------------------------------
> _Promiň, na to musím reagovat dotazem. Myslíš, že Ti trubci s důraznějšími
> lokty čekají až přiletí nějaký po hodné matce? _
>
> Asi nevím, jak to myslíš. Říkám jen, že matka se páří myslím až s 10
> trubci, v semenném váčku je to uloženo "za sebou" a postupně jak matka
> klade, tak se dá říct, má až 10 geneticky (z 50%) rozdílných potomstev,
> takže je možné, že některé je prostě bodavější. Mimochodem, já vůbec
> nepoužívám ochrané pomůcky (ani při medobraní, klobouk vytahnu jen v
> srpnu/září za špatného počasí...) a schytám jen pár žihadel ročně a to
> ještě z vlstní blbosti, když včelu někde přimáčknu. Takže tak...
>
> Brakování je kapitola sama o sobě, ale dělám to jinak. I oddělky, které
> jsou nevyhovující, tak nechávám do září být, něco vystaví a dají včely a
> plod na posílení tečh kvalitních oddělků. Takže není problém kvalitní
> posílený oddělek vyzimovat na 3-4NN jako "stará" včelstva.
>
>
>

"R.P.:Je třeba pracovat tak pomalu a opatrně, aby se ty zdivočelé včely nerozdivočily a nestrhly s sebou další včely."

---------------------------------------------------------

Radime,mám trochu opačný názor.U začátečníka se to dá pochopit,ale zkušený včelař by naopak měl mít snahu práci ve včelách zrychlit,vědět,proč do včel leze a co tam bude dělat.Není umění se ve včelstvu vrtat třeba hodinu(to už nemusí vydržet ani ten největší flegmouš-myslím včelstvo),to pravé umění je udělat cílený zásah během několika minut a zbytečně včely nedráždit nějakým rozrejpáváním.On už samotný pohyb jejich plástů je dokáže někdy pěkně vytočit.Obzvláště lámání divočiny v podmetu je eňoňuňo..

Zdraví Pavel

Je to celé jinak. Trubce nepočítám. Chce to víc dělat a míň špekulovat. Včas a dost rozšířit, pak včas udělat dost oddělků, přepřahnout loňské matky za mladé, které se nerojí a pak už jen točit med...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Rojov? matky
> Datum: 11.5.2011 08:22:57
> ----------------------------------------
> Anton Turčáni:Tým chcem povedať, že rojová nálada v skrytej forme už
> dávnejšie vo včelstvách začala ošetrovaním trúdieho plodu.
> .......
>
> Jak si potom vysvětlit to, že chovem trubců se dá proti rojové náladě
> zasáhnout? Hledáme jako včelaři tedy míru - kolik trubců? Nebo to je celé
> jinak._gp_
>
>
>

" tohle nás v Nasavrkách takhle učil Vašek Ducháč. Jde o to, že prostě trubci z bodavých včelstev nedávají při páření přednost těm hodným.. Kdo je rychlejší a obratnější, ten se množí. V praxi to znamená, že třeba pokud máš okolo včelaře s bodavými včelstvy, je výhodné např. vyzkoušet velmi ranný chov, kdy ještě většina včelařů nemá trubce.
Ochranné pomůcky používám, velmi urychlují práci. Držím se zásady, že největším nepřítelem včel je včelař a snažím se minimalizovat čas, kdy je včelstvo rozebrané.
Jinak kéž by vydrželo počasí, snůška je vynikající...
Pokud jde o brakování, souhlasím s Tebou, je to taky možnost. Zkus ale někdy, až se Ti způsob, co jsem psal v minulém příspěvku. Udělej oddělek s matkou ze skvělého včelstva, přidej 0 letou matku, která lépe využije další snůšku a oddělky, které nejsou perfektní zruš a posilni oddělek se starou matkou. Vypadá to možná komplikovaně, ale je to jediný způsob jak postupně zvýšit procento skvěle vyzimovaných včelstev. Pokud tomu "starému" vynikajícímu včelstvu dáš mladou matku z dobrého chovu, ne nouzovou, obvykle pokračuje a včelstvo zůstává kvalitní."

Hm, to jsou z velké části řeči coby tanečky kolem.
Řeknu to asi takhle, ukažte mi mírné včelstvo s matkou z linie po desetiletí šlechtěnou na mírnost a dejte mi 2 - 4 týdny. A já vám z těch včel udělám včely tak divoké, že v okruhu 10 metrů přímé viditelnosti od úlu nenechají na pokoji nikoho, kdo se tam na chvilku zastaví. A téměř nikomu se ani v těch včelách potom nepovede vyměnit matku za novou mírnou, protože cizí matku prostě okamžitě zabijí. Dejte mi další 2 - 3 měsíce a udělám z těch divokých včel zase klidné mírné šlechtěné včely. A to bez jakékoliv výměny matek a podobných věcí.
Asi tak.
Rozdíl mezi šlechtěnými včelami na mírnost a nešlechtěnými včelami bude jen ten, že na rozzuření šlechtěných včel budu potřebovat víc práce a později při "mírnění" se budou do mírného stavu vracet o něco snadněji. Jinak není rozdíl žádný.

Ahojte vo vcelstve som nasiel najmlaci plod tak tyzden stary matka tam nieje a nemam ani nahradnu mozem tam este v tomto case pridat dnovy plod? Dakujem

Tak jak to vidite pani vcelari? Uz tocite nebo je jeste brzo? Me uz vcely zacinaj vickovat, vidim to tak na pristi tyden..

U mě n.m. 500m ještě tak minimálně za 2 týdny. Snůška z řepky je teprve od soboty.

Přínosy jsou tak velké, že bude problém s vodu. Pokud se udělá 2-3 dny deštivo, šlo by to, jinak se musí počkat, příp odebrat pouze plně zavíčkované rámky.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: 1.1305101901.2.2.utmcsr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Medobrani
> Datum: 11.5.2011 10:22:50
> ----------------------------------------
> Tak jak to vidite pani vcelari? Uz tocite nebo je jeste brzo? Me uz vcely
> zacinaj vickovat, vidim to tak na pristi tyden..
>
>
>

""R.P.:Je třeba pracovat tak pomalu a opatrně, aby se ty zdivočelé včely nerozdivočily a nestrhly s sebou další včely."
Radime,mám trochu opačný názor.U začátečníka se to dá pochopit,ale zkušený včelař by naopak měl mít snahu práci ve včelách zrychlit,vědět,proč do včel leze a co tam bude dělat.Není umění se ve včelstvu vrtat třeba hodinu(to už nemusí vydržet ani ten největší flegmouš-myslím včelstvo),to pravé umění je udělat cílený zásah během několika minut a zbytečně včely nedráždit nějakým rozrejpáváním.On už samotný pohyb jejich plástů je dokáže někdy pěkně vytočit.Obzvláště lámání divočiny v podmetu je eňoňuňo..
Zdraví Pavel "

To bude asi věčná diskuze dvou směrů. Jasně, že každý včelař musí práci ve včelách co nejvíc zkracovat. Musí o tom dopředu přemýšlet, nachystat si všechno potřebné dopředu, pokud možno se vyhýbat "ošklivým" pracem, jako je třeba to vyřezávání divočiny z podmetu v době největší síly včelstva. Pokud to nedělá, tak to jsou zbytečné minuty navíc, kdy se ve včelách šťourá a zbytečně je zatěžuje.
Jenže včely taky mají obranný pud a mechanismus, jak proti vetřelci, který zdánlivě ničí jejich hnízdo, zmobilizovat v podstatě všechny létavky. Naše včely naštěstí zmobilizují maximálně pár stovek létavek, ale i to průměrnému českému včelaři stačí, protože u nás není zvykem brát na práci se včelami skafandry.
Podle mých zkušeností je reakční doba včelstva na zásah včelaře něco mezi 10 - 20 minutami. Pokud včelař se včelami pracuje mírněji, reakční doba se prodlužuje, pokud pracuje tvrději, bouchá plásty a nástavky, reakční doba se zkracuje. V případě zavčelařivřího si medvěda, který nástavky plné včel rozbíjí, aby se ke včelám dostal, se reakční doba včel zkrátí odhaduji na půl minuty, minutu. Kdyby ten medvěd stihl za půl minuty rozbít úly, vytahat z nich plásty s medem, otřepat je od včel a zmizet s nimi, nedostal by téměř žádná žihadla a měl by med. Na podobném principu ve včelách pracují ti včelaři, kteří dělají pouze několikaminutové zásahy ve včelách. Pracuje se rychle, poměrně tvrdě, ale ne ještě tak tvrdě, aby se za tu dobu včely stihly rozzuřit a hromadně útočit. Problém je potom, když včelař, navyklý ze svých rychlých zásahů na takovou tvrdší práci, musí z nějakých důvodů být ve včelách podstatně déle. Třeba se dostane k zadovákům, kde tak krátké zásahy udělat nejdou nebo se zkomplikuje něčím práce v nástavcích, třeba onou nutností vyřezávat z podmetu divočinu. Včelstvo se stihne rozzuřit, zmobilizovat pár stovek létavek, které napadají všechno, co se pohybuje a včelař najednou musí odbíhat za keře a vytřepávat tam desítky útočících včel ze spoďárů.

Takže správně je to tak, že rychlost práce ve včelách, tomu úměrně rychlé pohyby, otřesy plástů, nástavků se včelami , to všechno musí být přímo úměrné délce zasahu ve včelách.
Jestli tu práci udělám během pár minut, můžu pracovat podstatně rychleji. Jestli vidím, že ta práce ve včelstvu je nějaká piplačka a včely budu mít rozebrané třeba hodinu, musím pracovat podstatně pomaleji a šetrněji. Jedině tak dosáhnu toho, že i po té hodině práce v rozebraných včelách včelstvo nemá rozzuřené ty stovky létavek, které útočí na včelaře při každém pohybu, ucpávají kuřlák a podobně. Ale že maximálně útočí 1 - 2 - 5 včel, které byly předtím přimáčknuty nebo tak nějak, vic ne a i ta hodinová práce v jednom včelstvu se potom obejde úplně bez žihadel, protože ty včely pobodají třeba jenom rukavice nebo rukáv....
Právě toto bylo tajemství práce starých včelařů v době zadováků a univerzálů atd, které už svou konstrukcí předpokládají většinu zásahů na podstatně delší dobu než 10 minut. Oni si automaticky navykli pracovat tak šetrně, že za celý den práce v rozebraných včelstvech se ty včelstva nerozzuřila a ti staří včelaři tak za celý den schytali sotva pár žihadel. Taky jsem se takhle musel naučit pracovat se včelami v době, kdy jsme provozoval nějakou desítku zadováků.

Momentálně se snažím tu rychlost práce měnit podle délky zásahu. Pokud dělám krátký zásah, snažím se pracovat rychleji, pokud předpokládám delší zásah, probouzím návyky z práce v zadovácích a pracuji šetrněji a pomaleji.

a co matečníky? Jsou tam nějaké? Třeba se vám včely vyrojily a nová matka
se teprve vylíhne a nebo už se vylíhla, ale je těžko k nalezení protože je
zatím menší než normální matka.

Přidejte rámek s plodem když narazí matečníky tak se stala matce nějaká
havárie, pokud nenarazí matečníky, tak to vidím na vyrojené včelstvo a je
třeba tak dva týdny počkat než se nová matka oplodní a rozklade.


petr j.



2011/5/11 amater <e-mail/=/nezadan>

> Ahojte vo vcelstve som nasiel najmlaci plod tak tyzden stary matka tam
> nieje a nemam ani nahradnu mozem tam este v tomto case pridat dnovy plod?
> Dakujem
>

nie vcelstvo sa nevirojilo su riadne silne a matku som prave nasiel ale nieje to ta co tam bola tato je mensia a nekladie zatial :D

Matka se mohla ztratit i bez vyrojení...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: amater <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: co dalej
> Datum: 11.5.2011 12:12:28
> ----------------------------------------
> nie vcelstvo sa nevirojilo su riadne silne a matku som prave nasiel ale
> nieje to ta co tam bola tato je mensia a nekladie zatial :D
>
>
>

"nie vcelstvo sa nevirojilo su riadne silne a matku som prave nasiel ale nieje to ta co tam bola tato je mensia a nekladie zatial :D"

Hodně řeknou matečníky, při hledání matky nutně musí být nalezeny, kolik jich je, kde jsou umístěny, kolik jich je vykousáno.... Včely je určitě ještě nestihly uhladit , takže i kdyby na plástech zůstaly staré matečníky z loňska, s letošními si je splést nelze.

Včelka samotářka na pampelišce
http://www.youtube.com/watch?v=1gZsmQYm3VY
Včely na kamínkovém napajedle:
http://www.youtube.com/watch?v=5ZS2-hwL2NU&feature=related
Podvečerní provoz na česnech
http://www.youtube.com/watch?v=uGXZVJj6-1M

Takováto videa jsou přesně to pravé na prosincové "apsťáky".
Jen tak dál budou se hodit.
Pěkný i když zamračený den všem.
Míra.P

Ja vcelarim v 300mnm. Ale s tou vodou to je pravda. Tak asi jeste pockam. Bojim se ale rojeni. V okoli se vcely roji o 106

U nás mezi Zlínem a Luhačovicema (300-320 m.n) už brácha začal točit, já to vidím tak za týden.

Ikdyž od neděle se má ochladit a pršet. Takže pokud to fakt vyjde, tak by se ve středu možná točit dalo. Pokud máš prostorný úl a nebo nasekáš oddělky, tak to s roji nebude až tak zlé...

Mám včely ve 4 nástavkách 39/24 a zasíťované dno, které se zá uzavřít. Všechny očka otevřená. Teď je problém s množstvím vody v medu a jak se tu před časem psalo, při zasíťovaném dnu je podíl vody větší. Doporučujete kvůli tomu teď, pár dní před vytáčením síť dočasně uzavřít sololitovou deskou? Díky.

Podle mých zkušeností jsou 4 nástavky 39*24 v řepce málo, chce to na těch 14 dní v 2. polovině kvetení pátý. Vliv podložek jsem nepozoroval, ale neměřil. Změny ale nedoporučuji, včelky si musí poradit, pokud ale něco zásadního změníte, trvá pár dní, než se s tím "smíří" - mohlo by vést k nižšímu přínosu.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Zas?ovan? dno
> Datum: 12.5.2011 10:24:30
> ----------------------------------------
> Mám včely ve 4 nástavkách 39/24 a zasíťované dno, které se zá uzavřít.
> Všechny očka otevřená. Teď je problém s množstvím vody v medu a jak se tu
> před časem psalo, při zasíťovaném dnu je podíl vody větší. Doporučujete
> kvůli tomu teď, pár dní před vytáčením síť dočasně uzavřít sololitovou
> deskou? Díky.
>
>
>

jj, máš pravdu, některým jsou 4N málo, letos na to dojiždim :-)

T.H.

2011/5/12 Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>

> Podle mých zkušeností jsou 4 nástavky 39*24 v řepce málo, chce to na těch
> 14 dní v 2. polovině kvetení pátý. Vliv podložek jsem nepozoroval, ale
> neměřil. Změny ale nedoporučuji, včelky si musí poradit, pokud ale něco
> zásadního změníte, trvá pár dní, než se s tím "smíří" - mohlo by vést k
> nižšímu přínosu.
> Radek
>
>

jj, máš pravdu, některým jsou 4N málo, letos na to dojiždim :-)

T.H.

---------------


Co 4, někde i šest:-)


Jak jsem tady psal, tak jsem včera kontroloval ta včelstva.

Ta co plodovala jen ve VN30, nad tím dost prostoru včetně prozebrovaných zásobních plástů nad plodištěm.
Ta byla dvě - jedno ukázkový jeden matečník na boku rámku - takže zřejmě tich. výměna. a vypadají v pohodě.

Druhé - typická rojovka - možná že jsem už přišel i pozdě a roj pryč - šla bouřka a já měl moc práce, tak jsem spíš makal a nestudoval:-)
No a to třetí kde bylo plodové těleso přes tu 30cítku a dvě 24ky nad ní, tak tm naprostá pohoda. Včera tam byla konfigurace od zdola NN - na volnou stavbu a jako dno,
30, 3x24 a NN.
Ve VN30 bylo dost místa, nezanesené sladinou a matka měla kam klást. NAd tím zavalená 24ka zav.plod a sladina a pyl, tu jsem dal stranou
ńa oddeleke - dle přítele Václavka.
a zbytek bez plodu a plné sladiny. Tak jsem přihodil 24ku a dnes jedu s přívěsem nástavků znova na stanoviště - víc jsem tam neměl k dispozici.

Takže komín přes metr řicet a ještě je to málo.
Řepka v doletu teprve začíná kvést.

Tak jsem ze zvědavosti zkontroloval jiný komín -
2x30, 3x24 - a stejné - kontroloval jsem jen spodek nástavku a pár plástů z protředka- zřejmě bez problému.
Ale taky moc nechybí a budou plné sladiny.


Zatím se mi s tím klasickým Dadantem, kde je jen 30cm plodiště a nad tím jen NN se sladinou moc nedaří.

Prostě nevím, co dělat, když se rozhodnou zanášet plodiště.

No - asi budu nástavkařit i s třicítkama:-)

Šestnáctky už jsou pro nás starce jsou zdravotním rizikem - infarkt atd:-)
Karel

Dne Friday 13 of May 2011 07:34:26 KaJi napsal(a):

> Řepka v doletu teprve začíná kvést.
>

tak u nas jiz dokveta ....

--



S pozdravem

Jan Cervenka

>Šestnáctky už jsou pro nás starce jsou zdravotním rizikem - infarkt atd:-)Karel<
------------------------------------------------------------
Na druhou stranu to má někdy i výhodu. Některé šestnáctky ještě nevědí jak to má vypadat :o)).
JK

>Šestnáctky už jsou pro nás starce jsou zdravotním rizikem - infarkt atd:-)Karel<
------------------------------------------------------------
Na druhou stranu to má někdy i výhodu. Některé šestnáctky ještě nevědí jak to má vypadat :o)).
JK
---------------------------------------------------------
Bojím se, že dnes už vědí. Nevědí to možná čtrnáctky a to je pro změnu nebezpečné pro všechny :-)

Kde vkládáte ten 5. nástavek? Díky předem za odpověď. H.

Nevím jak kdo, ale když přidávám nástavek kvůli snůšce, tak zásadně pod ten plný medník (medníky), když je čas a chci si hrát, tak z plodiště vyberu ty plásty, co je v nich nejvíc medu + zavíčkovaný plod, takže mnohdy přidám nástavek a již je v něm z cca 1/4 až 1/3 med. Momentálně mohu říct, že 5. nástavky by se hodily, žel nejsou... aktuálně jsou v úlech 12r 39*24 3N plné medu a začínají víčkovat a ve 4N (č.1) matka nemá kam klást, protože každou volnou buňku okamžitě zaplní sladinou...

Dne Friday 13 of May 2011 17:58:34 Jenda napsal(a):
> Nevím jak kdo, ale když přidávám nástavek kvůli snůšce, tak zásadně pod ten
> plný medník (medníky), když je čas a chci si hrát, tak z plodiště vyberu ty
> plásty, co je v nich nejvíc medu + zavíčkovaný plod, takže mnohdy přidám
> nástavek a již je v něm z cca 1/4 až 1/3 med. Momentálně mohu říct, že 5.
> nástavky by se hodily, žel nejsou... aktuálně jsou v úlech 12r 39*24 3N
> plné medu a začínají víčkovat a ve 4N (č.1) matka nemá kam klást, protože
> každou volnou buňku okamžitě zaplní sladinou...

klasicky problem 39x24 - alespon u mne to tak drive bylo. 24 neni ani nahodou
NN , ale jeste to neni VN.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Kdyžse podaří taková snůška jako leckde letos,nezáleží na výšce. Pokud bych měl 30cm a dost souší, klidně bych je tam dával hlava nehlava. problém jejejich nedostatek. Vše je plné aza 2 týdny může být konec snůšky...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 13.5.2011 18:11:16
> ----------------------------------------
> Dne Friday 13 of May 2011 17:58:34 Jenda napsal(a):
> > Nevím jak kdo, ale když přidávám nástavek kvůli snůšce, tak zásadně pod ten
> > plný medník (medníky), když je čas a chci si hrát, tak z plodiště vyberu ty
> > plásty, co je v nich nejvíc medu + zavíčkovaný plod, takže mnohdy přidám
> > nástavek a již je v něm z cca 1/4 až 1/3 med. Momentálně mohu říct, že 5.
> > nástavky by se hodily, žel nejsou... aktuálně jsou v úlech 12r 39*24 3N
> > plné medu a začínají víčkovat a ve 4N (č.1) matka nemá kam klást, protože
> > každou volnou buňku okamžitě zaplní sladinou...
>
> klasicky problem 39x24 - alespon u mne to tak drive bylo. 24 neni ani nahodou
> NN , ale jeste to neni VN.
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

klasicky problem 39x24 - alespon u mne to tak drive bylo. 24 neni ani nahodou NN , ale jeste to neni VN.

Proto nyní přecházím na 2/3 langa a uvidím jak to půjde. Celekem se mi zamlouvá i dadant, ale dvě rámkové míry v jednom úle se mi vůbec nelíbí, ale plodiště na velkých rámcích má své kouzlo... Ideální byly nástavky 232mm langa nebo i 285mm jumba, ale do budoucna se mi s tím nechce tahat. Ono už ten 4. nástavek 39*24 plný medu je hnus a to nejsem žádný tintítko, natož když jsou úly na 0,5m vysokých podstavcích.

víš, kdybys uvedl svůj e-mail, klidně bych Ti pro inspiraci poslal nějakou fotku NN ze své včelnice.... pro inspiraci.
2 rámkové míry= 2x tolik problémů. Používám hřebeny, které eliminují nevýhody NN, protože je pak včely vnímají jako 1 vysoký plást cca přes 1m.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jenda <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 13.5.2011 19:48:15
> ----------------------------------------
> _klasicky problem 39x24 - alespon u mne to tak drive bylo. 24 neni ani
> nahodou NN , ale jeste to neni VN._
>
> Proto nyní přecházím na 2/3 langa a uvidím jak to půjde. Celekem se mi
> zamlouvá i dadant, ale dvě rámkové míry v jednom úle se mi vůbec nelíbí,
> ale plodiště na velkých rámcích má své kouzlo... Ideální byly nástavky
> 232mm langa nebo i 285mm jumba, ale do budoucna se mi s tím nechce tahat.
> Ono už ten 4. nástavek 39*24 plný medu je hnus a to nejsem žádný tintítko,
> natož když jsou úly na 0,5m vysokých podstavcích.
>
>
>

dobrý dotaz,složitější odpověď. Pokud máš souše, což nepřepdokládám v této době, tak určitě pod poslední zpola medem zaplněný nástevek.
pokud máš jen mezistěny, podle citu bych se rozhodoval přidat mezi plodové N mezistěny a nahoru dát zavíčkovaný plod jako při převěšování. Lhnoucí se včely uvolní místo pro med, zdržení v plodišti nemá praktický význam.
Radek Hubač
učitel včelařství
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 13.5.2011 17:04:01
> ----------------------------------------
> Kde vkládáte ten 5. nástavek? Díky předem za odpověď. H.
>
>
>

víš, kdybys uvedl svůj e-mail, klidně bych Ti pro inspiraci poslal nějakou fotku NN ze své včelnice.... pro inspiraci.
2 rámkové míry= 2x tolik problémů. Používám hřebeny, které eliminují nevýhody NN, protože je pak včely vnímají jako 1 vysoký plást cca přes 1m.
Radek

S tím mohu jen souhlasit, snažím se 39*24 zbavit, ale jde to pomalu, ale příští rok, už pojedu jen langa a doufám, že vydržím u 2/3 už navždy i pro jednuduchost výroby nástavků.
Na fotky se rád podívám, mail fazat(a)seznam.cz

Kdybych mohl prosit, taky by se mi nějaká fotka hodila. ustec/=/post.cz

http://nd04.jxs.cz/203/828/ed95298389_75970894_o2.jpg

Hmotnost rámku s panenským dílem vážil před vytáčením 3250 g a po vytočení rovných 500 g.
http://nd04.jxs.cz/951/540/bbb46715a8_75970903_o2.jpg

Rámek nemá drátkování, jen křížem vlasec. Po vytočení je neporušen. Celkem jsem z tohoto včelstva vytočil 15 kg medu. Nepotřebuji zvedat nástavky, jsou jen dva, stačí vytáhnout 6 rámků. To ještě med s plodem tam zůstává.
Žádné převěšování ani přidávání výnos nezvyšuje, ale přidává práci včelaři.
B.V.

Kominy stoji,ale matka stejne nema kam klast,par vajicek do postavene mezisteny a zbytek mezisteny je okamzite zavaleny medem.V mednicich(ted 3x10 ramku 39x24-davam jen 10 misto 11 ramku) plno medu,jenom vickovani se nejak vlece.Takze kolotoc mednikovych nastavku letos u mne nechce moc fungovat.U stanoviste repka pokvete jeste tak 10 dnu,ale dalsi hektary teprve poradne zacinaji kvest.

Radek Hubač (e-mailem) --- 12. 5. 2011
Re: Zas?ovan? dno (52168)
Podle mých zkušeností jsou 4 nástavky 39*24 v řepce málo, chce to na těch 14 dní v 2. polovině kvetení pátý. Vliv podložek jsem nepozoroval, ale neměřil. Změny ale nedoporučuji, včelky si musí poradit, pokud ale něco zásadního změníte, trvá pár dní, než se s tím "smíří" - mohlo by vést k nižšímu přínosu.
Radek
.........
Těsně po řepce a v akátu má k dispozici vyzimované včelstvo u mě šest nástavků. To je jakási hranice v našich polohách. Samozřejmě že je to včelstvo už i po dělení, takže nevím proč bych měl stavět úly jak věžáky, jestliže létavky dělení nějak neovlivňuje a je dokázáno, že právě naopak.

Asi nejvíce nepochopitelné je pro mne metoda spojování včelstva před snůškou. Co jsem za krátkou dobu co včelařím jasně zjistil, že velké včelstvo, velké problémy, malé včelstvo malé problémy. Takže bych rád věděl, co je zamýšleno tím pátým nástavkem. Protože mít na vyzimované včelstvo jen pět nástavků je opravdu málo. Děkuji_gp_

Tom (88.103.219.174) --- 12. 5. 2011
Zasíťované dno
Mám včely ve 4 nástavkách 39/24 a zasíťované dno, které se zá uzavřít. Všechny očka otevřená. Teď je problém s množstvím vody v medu a jak se tu před časem psalo, při zasíťovaném dnu je podíl vody větší. Doporučujete kvůli tomu teď, pár dní před vytáčením síť dočasně uzavřít sololitovou deskou? Díky.
.........

Zcela uzavřít. Nedochází totiž ve zrající směsi medů s větším přístupem vzduchu k takové enzymatické chemoautotrofii a tím úbytku vody jako u uzavřených den.

Samotný vynález sítí ve dně má podle mých zkušeností význam při zjišťování a monitoringu včelích nemocí a nepatrně při získávání vosku.

Zasíťované dna jsem měl v množství 25 a u kolegy jich bylo cca 50, jsou dávno z podruk pryč. Nepřesvědčily mne v žádném směru problémů které nesou, optimální dle mých zkušeností je pevné coulové dřevo po celé ploše dna. _gp_

Jenda napsal:
Celekem se mi zamlouvá i dadant, ale dvě rámkové míry v jednom úle se mi vůbec nelíbí, ale plodiště na velkých rámcích má své kouzlo
-------------------------------------------------------
Přesně jak píšeš, plodiště na velkých rámcích má své kouzlo, ale dvě r.m. to kouzlo nahned zrušej. (-:
Vyslechnul jsem nejednu přednášku dadantistů, bylo to velmi přínosné, poučné, jsem za každou přednášku praktika vděčný, ale jenom mě to utvrdilo v tom, že dvojí r.m. není pro mne. Ty ceremonie s tím spojené, jako je např. jarní vkládání blinovy přepážky apod. za to nestojí. Moc úkonů, moc komplikací. Kdo je hračička, každopádně si zde vyhraje.
Ať se daří, Libor V.

Dne Saturday 14 of May 2011 07:38:22 Libor V. napsal(a):

> Přesně jak píšeš, plodiště na velkých rámcích má své kouzlo, ale dvě r.m.
> to kouzlo nahned zrušej. (-:
> Vyslechnul jsem nejednu přednášku dadantistů, bylo to velmi přínosné,
> poučné, jsem za každou přednášku praktika vděčný, ale jenom mě to utvrdilo
> v tom, že dvojí r.m. není pro mne. Ty ceremonie s tím spojené, jako je
> např. jarní vkládání blinovy přepážky apod. za to nestojí. Moc úkonů, moc
> komplikací. Kdo je hračička, každopádně si zde vyhraje.
> Ať se daří, Libor V.

napriklad v OVP psali o vcelari, ktery ma 2 plodiste dadant a je s tim
spokojen. Na jare je proste rozdeli a na podzim spoji. Tedy zadna Blinova
prepazka.V puvodnim materskem dela med na vytaceni a v oddelcich plasteckovy.
Hlavni vyhoda dadantu tkvi prave v tom tlaceni medu nahoru , alespon tak to
funguje kamaradovi a letos mne. Doufam, ze to bude "pravidlo" , i kdyz u
vcel .....



--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dne Friday 13 of May 2011 20:03:28 Radek Hubač napsal(a):

> nahoru dát zavíčkovaný plod jako při převěšování. Lhnoucí se včely uvolní
> místo pro med, zdržení v plodišti nemá praktický význam. Radek Hubač

No dobre,
ale pak muze zase cinit problemy ten pyl, co byl kolem plodu pri vytaceni
radialnim medometem.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

pár let už s NNvčelařím, buď je na něm plod nebo pyl, samozřejmě nebudu převěšovat krajní rámky, které obsahují hlavně pyl a zásoby. Já tohle pseudopřevěšování používám hlavně jak jsem psal, když nemám dost souší a nebo když chci vyměnit velkou část plástů plodiště, po vytočení takové rámky vyvařím.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 14.5.2011 08:31:53
> ----------------------------------------
> Dne Friday 13 of May 2011 20:03:28 Radek Hubač napsal(a):
>
> > nahoru dát zavíčkovaný plod jako při převěšování. Lhnoucí se včely uvolní
> > místo pro med, zdržení v plodišti nemá praktický význam. Radek Hubač
>
> No dobre,
> ale pak muze zase cinit problemy ten pyl, co byl kolem plodu pri vytaceni
> radialnim medometem.
>
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

GP,
tazatel se ptal co dělat, že má včely ve 4 a med se nedá točit kvůli vodě a včely se chystají na rojení. Proto jsem mu odepsal, že je třeba rozšířit....
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 13.5.2011 23:14:47
> ----------------------------------------
> Radek Hubač (e-mailem) --- 12. 5. 2011
> Re: Zas?ovan? dno (52168)
> Podle mých zkušeností jsou 4 nástavky 39*24 v řepce málo, chce to na těch
> 14 dní v 2. polovině kvetení pátý. Vliv podložek jsem nepozoroval, ale
> neměřil. Změny ale nedoporučuji, včelky si musí poradit, pokud ale něco
> zásadního změníte, trvá pár dní, než se s tím "smíří" - mohlo by vést k
> nižšímu přínosu.
> Radek
> ........
> Těsně po řepce a v akátu má k dispozici vyzimované včelstvo u mě šest
> nástavků. To je jakási hranice v našich polohách. Samozřejmě že je to
> včelstvo už i po dělení, takže nevím proč bych měl stavět úly jak věžáky,
> jestliže létavky dělení nějak neovlivňuje a je dokázáno, že právě naopak.
>
> Asi nejvíce nepochopitelné je pro mne metoda spojování včelstva před
> snůškou. Co jsem za krátkou dobu co včelařím jasně zjistil, že velké
> včelstvo, velké problémy, malé včelstvo malé problémy. Takže bych rád
> věděl, co je zamýšleno tím pátým nástavkem. Protože mít na vyzimované
> včelstvo jen pět nástavků je opravdu málo. Děkuji_gp_
>
>
>

GP,
docela by mě zajímalo, jak to myslíš. Lehce si odporuješ, napřed je zasíťované dno dobré kvůli sledování napadení a jelikož je varoóza problém všech včelstev v ČR, tak to považuji za dostatečný důvod, proč nedělat jiná dna, která jsou k ničemu, protože neumožňují sledování napadení.... Vychválení coulových den o pár vět dál tady nechápu. Nezajímá Tě snad, jestli máš zdravé včely?
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 13.5.2011 23:37:28
> ----------------------------------------
> Tom (88.103.219.174) --- 12. 5. 2011
> Zasíťované dno
> Mám včely ve 4 nástavkách 39/24 a zasíťované dno, které se zá uzavřít.
> Všechny očka otevřená. Teď je problém s množstvím vody v medu a jak se tu
> před časem psalo, při zasíťovaném dnu je podíl vody větší. Doporučujete
> kvůli tomu teď, pár dní před vytáčením síť dočasně uzavřít sololitovou
> deskou? Díky.
> ........
>
> Zcela uzavřít. Nedochází totiž ve zrající směsi medů s větším přístupem
> vzduchu k takové enzymatické chemoautotrofii a tím úbytku vody jako u
> uzavřených den.
>
> Samotný vynález sítí ve dně má podle mých zkušeností význam při zjišťování
> a monitoringu včelích nemocí a nepatrně při získávání vosku.
>
> Zasíťované dna jsem měl v množství 25 a u kolegy jich bylo cca 50, jsou
> dávno z podruk pryč. Nepřesvědčily mne v žádném směru problémů které nesou,
> optimální dle mých zkušeností je pevné coulové dřevo po celé ploše dna.
> _gp_
>
>
>

prosim o radu. můžu si dat ceduli,, prodej medu " za okno když nemám živnostenský list. Sem včelař. Děkuji za radu.

Mirek

"tazatel se ptal co dělat, že má včely ve 4 a med se nedá točit kvůli vodě a včely se chystají na rojení. Proto jsem mu odepsal, že je třeba rozšířit...."

Otázka je, jestli se to už neblíží k technologické hranici množství doneseného medu takhle poměrně brzo na jaře, kdy jsou ještě nízké teploty. Kdy silné včelstvo je sice schopné tolik plástů zaplnit medem, ale už ho nedokáže zahustit, kromě let, kdy bude květen nadprůměrně suchý.
Potom by to směřovalo k tomu, že zahušťovadla medu budou standartní výbavou včelaře. Což není zas tak jednoduchá věc, protože nekvalitní zahušťovadlo, případně zahušťovadlo provozované v málo čistém prostředí dokáže kvalitu medu dost zhoršit.
Nebo to směřuje k tomu, že snaha zimovat co nejsilnější včelstva poněkud povolí, včelstva budou zimována slabší, přinesou na začátku května méně medu, ale na druhé straně ten med stihnou zahustit.

To Radek Hubač:
Píšete o používání hřebenů při "srovnání" rámků v nástavcích. Můžete to blíže rozvést. A nabízené fotografie laskavě na můj e-mail také. Díky za laskavost. Třešňák.
e-mail: tabela/=/iol.cz

Radek Hubač (e-mailem) --- 14. 5. 2011
Re: Re: Zas?ovan? dno (52168) (52187)

GP,
docela by mě zajímalo, jak to myslíš. Lehce si odporuješ, napřed je zasíťované dno dobré kvůli sledování napadení a jelikož je varoóza problém všech včelstev v ČR, tak to považuji za dostatečný důvod, proč nedělat jiná dna, která jsou k ničemu, protože neumožňují sledování napadení.... Vychválení coulových den o pár vět dál tady nechápu. Nezajímá Tě snad, jestli máš zdravé včely?
Radek
..........

Jak si myslíš, že se detekčně monitoruje v sezoně až 500 včelstev. Mouření nato nemám, ale dělat to nějak musím. Typni si jak to dělám pokud nato dojdeš, pochopíš, že si nemůžu odporovat. Zasíťované dna jsem zapomněl, jsou výborná při kočování, ale i tam jsem nachystán podle jednoho čínského videa jinak, kdybych začal opravdu ve velkém na velké vzdálenosti přesouvat. Tam je nutné zastavovat a chladit včely malým proudem vody. _gp_

Mám radiál a problémy tem pyl nečíní, problém je právě v tom nesmyslném převážení pylu tam a zpět.
právě proto sse mi jeví úly s teplou stavbou lepší, tam bývají pylové zásoby na předních dvou plástech a proto jdou snadno vyjmout a ponechat včelám v podstaveném nástavku.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 14.5.2011 08:31:53
> ----------------------------------------
> Dne Friday 13 of May 2011 20:03:28 Radek Hubač napsal(a):
>
> > nahoru dát zavíčkovaný plod jako při převěšování. Lhnoucí se včely uvolní
> > místo pro med, zdržení v plodišti nemá praktický význam. Radek Hubač
>
> No dobre,
> ale pak muze zase cinit problemy ten pyl, co byl kolem plodu pri vytaceni
> radialnim medometem.
>
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

"docela by mě zajímalo, jak to myslíš. Lehce si odporuješ, napřed je zasíťované dno dobré kvůli sledování napadení a jelikož je varoóza problém všech včelstev v ČR, tak to považuji za dostatečný důvod, proč nedělat jiná dna, která jsou k ničemu, protože neumožňují sledování napadení.... Vychválení coulových den o pár vět dál tady nechápu. Nezajímá Tě snad, jestli máš zdravé včely. "

Když se kdysi dávno říkalo zasíťovaná dna přinesou v zimě do včelstva zimu a včely tak budou špatně zimovat a budou hynout, tak jsem síť ve dnu vyzkoušel a zjistil jsem, že to jsou nesmysly.
Dneska to je obráceně, všichni tvrdí "musí být zasíťované dno". Jenže kdo u všech svých včelstvech přes léto věnuje pokaždé nějakou hodinu vytahování všech podložek a sčítání všech roztočů na nich? Na varoamonitoring stačí dvě včelstva se sítem na stanovišti, ostatní mohou mít klidně pevná dna. Co se týká povinného odevzdávání měli v zimě, není problém dávat podložku dovnitř úlu na prkna. Žádná síť ve dnu být tedy nemusí. Jediné plus, síto ve dnu docela dobře přivádí včelám čerstvý vzduch při převážení úlů. U silných včelstev je to nejspíš podmínka nutná pro převážení.

U sítě ve dnu mě vadí jedna věc a sice podstatně horší hygiena proti prknům. V případě prken včely buď vynášejí nečistoty před úl , kde na ně působí slunce a déšt a jsou tak přirozeným způsobem likvidovány a desinfikovány. Nebo nečistoty zůstanou uvnitř a potom musí případní škůdci vnikat dovnitř česnem , což jim včely znemožňují. Málokdy se škůdci dovnitř dostávají nějakou prasklinou ve dnu. Včelař pak při čištění ty zbytky a nečistoty vyhodí někde dál od úlu. Ale pokud je ve dnu síto, nečistoty a zbytky jím propadají dolů pod úl, kde se chráněny před deštěm a slunečním svitem pěkně hromadí a přitahují škůdce nebo i zlodějky.

Radek Hubač (e-mailem) --- 14. 5. 2011
Re: Re: Zas?ovan? dno (52168) (52169) (52186)

GP,
tazatel se ptal co dělat, že má včely ve 4 a med se nedá točit kvůli vodě a včely se chystají na rojení. Proto jsem mu odepsal, že je třeba rozšířit....
Radek
.........
No vidím to jako chybu rozširovat včely když se chystají na rojení. Zpravidla se podle síly dělí a ne rozšiřuje._gp_

Můžeš,
jedná se o tak zvaný prodej ze dvora. Pro balení medu se musí dodržovat běžné kuchyňské podmínky. obsak vody v medu nesmí podle normy EU překročit 20 %. norma pro Český med je 18 % vody. Chov do 40 včelstev se považuje za hoby a pro daňové podmíky se příjem do 20 000 nezdańuje.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: mirek <mirek.vecera/=/seznam.cz>
> Předmět: prodej medu
> Datum: 14.5.2011 09:48:03
> ----------------------------------------
> prosim o radu. můžu si dat ceduli,, prodej medu " za okno když nemám
> živnostenský list. Sem včelař. Děkuji za radu.
>
> Mirek
>
>
>

"Mám radiál a problémy tem pyl nečíní, problém je právě v tom nesmyslném převážení pylu tam a zpět.
právě proto sse mi jeví úly s teplou stavbou lepší, tam bývají pylové zásoby na předních dvou plástech a proto jdou snadno vyjmout a ponechat včelám v podstaveném nástavku."

O měsíc dříve jsem psal v diskuzi o převěšování , převěšovat nad mřížku plásty s mladým plodem, ne s zavíčkovaným plodem. Což je ověřeno desetiletími praxe. Kdo tak dělá, nemá problémy s pylem při vytáčení, mladý plod pyl spotřebuje. Pokud ovšem nemá očka nad mřížkou otevřená naplno a včely tam další pyl nedonesou. Na to je třeba zase určitý rozumný kompromis. A plásty plné pylu nad mřížku nedávat.

Co se týká teplé stavby a ukládání pylu, je to matka od matky různé. Některá včelstva ukládají pyl výhradně do prvních dvou, tří plástů, některá včelstva při teplé stavbě dávají spoustu pylu i dozadu. Cennější se mně zdají včelstva, co dávají pyl na krycí plásty i dozadu, protože krmičky mají cestovat od plodu za pylem na vzdálenost do cca 3 - 4 plástů, více ne. Takže pokud včely ukládají všechen pyl do prvních tří plástů u česna, plod na druhém konci plodiště trpí nedostatkem pylu.

"GP,
tazatel se ptal co dělat, že má včely ve 4 a med se nedá točit kvůli vodě a včely se chystají na rojení. Proto jsem mu odepsal, že je třeba rozšířit....
Radek
.........
No vidím to jako chybu rozširovat včely když se chystají na rojení. Zpravidla se podle síly dělí a ne rozšiřuje._gp_"

Nojo, když přidá nástavek, včely se vyrojí a odnesou med. Když rozdělí včelstvo, menší počet včel nedokáže dostetečně zahustit med a zase mu vytočený bude tak maximálně na medovinu....
Snad potom nejlepší řešení, pokud by chtěl se s tím piplat, by bylo projít plásty s plodem a vylámat všechny matečníky. rojení se tím posune a včely mezitím med zahustí. Pak med vybere a včely potom samy, když nebudou mít med a když se trochu popostrčí, rojení zruší. Nebo dát zvlášť matku do oddělku s 2 plásty, ve včelstvu vylámat všechny matečníky až na takové 3 nejmladší a než se vylíhnou, totéž, vybrat zahuštěný med, aby na rojení neměly zásoby a přidat nějaké mezistěny, aby se rojové včely zaměstnaly.

TEN PROBLÉM NEVZNIKÁ PŘI KLASICKÉM PŘEVĚŠOVÁN,Í ALE PŘI PODSAZOVÁNÍ CELÝCH NÁSTAVKŮ.
Právě pak u studené stavby bývá pyl kolem celého hnízda a u teplé na předních plástech. Letošní rok byl právě enormní při jarní pylové snůšce. Opravdu pak při podsazování toho pylu v horním nástavku zbývalo hodně, až několik plástů z poloviny naplněných pylem.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 14.5.2011 10:19:36
> ----------------------------------------
> "Mám radiál a problémy tem pyl nečíní, problém je právě v tom nesmyslném
> převážení pylu tam a zpět.
> právě proto sse mi jeví úly s teplou stavbou lepší, tam bývají pylové
> zásoby na předních dvou plástech a proto jdou snadno vyjmout a ponechat
> včelám v podstaveném nástavku."
>
> O měsíc dříve jsem psal v diskuzi o převěšování , převěšovat nad mřížku
> plásty s mladým plodem, ne s zavíčkovaným plodem. Což je ověřeno
> desetiletími praxe. Kdo tak dělá, nemá problémy s pylem při vytáčení, mladý
> plod pyl spotřebuje. Pokud ovšem nemá očka nad mřížkou otevřená naplno a
> včely tam další pyl nedonesou. Na to je třeba zase určitý rozumný
> kompromis. A plásty plné pylu nad mřížku nedávat.
>
> Co se týká teplé stavby a ukládání pylu, je to matka od matky různé.
> Některá včelstva ukládají pyl výhradně do prvních dvou, tří plástů,
> některá včelstva při teplé stavbě dávají spoustu pylu i dozadu. Cennější
> se mně zdají včelstva, co dávají pyl na krycí plásty i dozadu, protože
> krmičky mají cestovat od plodu za pylem na vzdálenost do cca 3 - 4 plástů,
> více ne. Takže pokud včely ukládají všechen pyl do prvních tří plástů u
> česna, plod na druhém konci plodiště trpí nedostatkem pylu.
>
>
>