Archiv Včelařské konference

"Nemá to smysl? Berete diskuzi se mnou jako útok a osobní věc? To snad ne. Voskotvorné žlázy nevratně zaprahnou a jejich funkce je většinou zahájena podle stáří včely. Zatímco u funkcï hltanových žláz nelze bagatelizovat do nějakého časového úseku jak předpokládáte a myslíte si, že začne její masivní přebytek, když osiříte včelstvo. Proto si myslím že víte něco o žlázách dělnice včely medonosné a chcete diskutovat, ale spletl jste si hltanové s voskovýma, když píšete něco o "tak jako tak" . _gp_"

-------------------------------------------------

Gusto,vážím si vašich znalostí,ale já jsem spíš praktik než akademický typ,který ví všechno možné o anatomii včely medonosné,jak který feromon ovlivňuje činnost které žlázy.Ale produkci vosku,který včely dělnice produkují zpravidla mezi 12-18 dni stáří,bych si určitě nespletl(tabulky z nasavrcké školy si ještě pořád pamatuji z hlavy),zatím co produkce mateří kaše je u dělnic mladších,ale podle potřeby se může částečně obnovit i později(feromonální nerovnováha).Určitě je pravda,že při jejím nadbytku se jí dělnice krmí navzájem,což zase způsobí nerovnováhu ve feromonech(prostě ji už není tolik potřeba)a její produkce tím klesne.Pokud vím,matka ani fyziologické trubčice MK neprodukují.Tolik selský pohled na věc.

Zdraví Pavel

> Voskotvorné žlázy nevratně zaprahnou a jejich funkce je většinou zahájena podle stáří včely. Zatímco u funkcï hltanových žláz nelze bagatelizovat do nějakého časového úseku jak předpokládáte a myslíte si, že začne její masivní přebytek, když osiříte včelstvo. Proto si myslím že víte něco o žlázách dělnice včely medonosné a chcete diskutovat, ale spletl jste si hltanové s voskovýma, když píšete něco o "tak jako tak" . _gp_ <
------------------------------------------------------------
Musím se zastat přítele Pavla. Skutečně nehovořil ve svém příspěvku o voskotvorných žlázách. Ale i kdyby, tak rozhodně nebude na škodu, zopakujeme-li si to základní co o dělbě činoostí ve včelstvu víme. Možná to pomůže vzájemnému pochopení. Ony totiš i ty voskotvorné žlázy, jak píše _gp_ nezaprahnou nevratně.

Takže, dlouho se tradovalo, že včela se po vylíhnutí stává:
1 – 3 den svého života - čističkou
4 – 12 den - kojičkou
12 – 18 den - stavitelkou
18 – 21 den - je jejím úkolem střežení česna (obrana)
22 den do konce života – létavkou

Zákon 40-ti dnů tvrdil že včela se stane létavkou za 40 dnů od položení vajíčka. To si vymysleli včelaři protože to vyhovovalo jejich tehdejším poznatkům a zdůvodňovali si tak potřebu a načasování jarního podněcování, aby dosáhli maximálního počtu létavek do očekávané snůšky. Přez to nejel vlak.

Novější výzkumy však ukázaly, že dělba činností ve včelstvu se řídí potřebami včelstva.Je založena na instiktivní činnosti jednotlivých včel nebo celých skupin,řízených biochemicky účinnými látkami - feromony. Pokud výsledky výzkumů vezmeme za své, tak z toho můžeme odvodit, že v případě potřeby včelstva je každá včela schopna každé činnosti a to téměř v každé fázi věku. Tak se například úlová včela od stáří 6-ti dnů může stát létavkou (u mladších to nebylo pozorováno), nalézá-li se v doletu vydatný nárazový zdroj potravy a taktéž i létavka se může stát v případě potřeby čističkou, kojičkou nebo stavitelkou, to známe např. u rojů. Nic to však nemění na tom, že příslušné žlázy, kusadlové, hltanové, voskotvorné, jedová žláza, dozrávají dle fyziologických dispozic a stáří každé jednotlivé včely. Takže včela nemůže produkovat "sesterské mléčko" či mateří kašičku, voskové šupinky, včelí jed dříve než jí dozrají příslušné žlázy, avšak po zaprahnutí těchto žláz v případě potřeby včelstva se činnost těchto žláz obnoví v určité omezené míře kdykoli. Zde dosud k žádným jiným poznatkům pokud je mi známo nedošlo. Ale nemusím také vědět všechno. Řekl bych, že Pavel má ve svém příspěvku č. 51935 v podstatě pravdu. Venku se začíná mračit a zvedá se vítr tak jdu obhlídnout stromy zda tam nevisí nějaký...
Hezký zbytek dne JK

"epoužívám mřížku vůbec a přesto při nárazové snůšce mám nektar i dole. Mám možná podle tebe Radime nějaké defektní včely nebo špatně vedené, protože létavky umí uložit přínos jinak, než je tebou psáno, ale jako včelař na produkci medu to vidím jako úplně normální jev u včelstva, co nosí sladinu. Druhá věc je ošetřování a zásah s převěšováním takových zásob nahoru. Slabší nosí do spodního nástavku méně, silnější více. Nevidím rozdíl krom problémů, kdy je matka na odpis nebo je včelstvo trubcokladné a nosí tak barjak. _gp_"

No, já jsem psal o medu, tam to myslím platí. A spíš o slabších včelstvech. Nektar za silné nárazové snůšky ukládají tam, kde se jim to hodí, obvykle hned u česna, protože na něm mohou pracovat a přenášet ho dodatečně i v noci. A když toho nektaru donesou hodně a zahuštěný med se jim nevejde do buňěk nad plodem a mezi plodem, tak je docela možné, že nějaký med uloží i pod plodem.

Určitě je pravda,že při jejím nadbytku se jí dělnice krmí navzájem,což zase způsobí nerovnováhu ve feromonech(prostě ji už není tolik potřeba)a její produkce tím klesne.Pokud vím,matka ani fyziologické trubčice MK neprodukují.Tolik selský pohled na věc.

Zdraví Pavel
........
V malíku to mají chovatelé co produkují kašičku. Já jen že po osiření to není tak jednoznačné, že tu kašičku musí krmičky "někam nacpat". Prostě se podle mého názoru a rozhledu produkce MK ve včelstvu (jde-li to nazvat biologicky plnohodnotných včelstvem) při osiření rapidně omezí a je otázkou, jaká kvalita je při tom a tom počtu vložených matečníků ke startu nebo dochovu. _gp_

RP:No, já jsem psal o medu, tam to myslím platí. A spíš o slabších včelstvech. Nektar za silné nárazové snůšky ukládají tam, kde se jim to hodí, obvykle hned u česna, protože na něm mohou pracovat a přenášet ho dodatečně i v noci. A když toho nektaru donesou hodně a zahuštěný med se jim nevejde do buňěk nad plodem a mezi plodem, tak je docela možné, že nějaký med uloží i pod plodem.
.......
Takže jim vlastně pomáhám organizovat a součastně jsem převěšením třeba 15 kg řídké sladiny zespodu omezil její vstup do potravního řetězce a tak část úlových včel se může stát novou létavkou._gp_

Takže včela nemůže produkovat "sesterské mléčko" či mateří kašičku, voskové šupinky, včelí jed dříve než jí dozrají příslušné žlázy, avšak po zaprahnutí těchto žláz v případě potřeby včelstva se činnost těchto žláz obnoví v určité omezené míře kdykoli. Zde dosud k žádným jiným poznatkům pokud je mi známo nedošlo. Ale nemusím také vědět všechno. Řekl bych, že Pavel má ve svém příspěvku č. 51935 v podstatě pravdu. Venku se začíná mračit a zvedá se vítr tak jdu obhlídnout stromy zda tam nevisí nějaký...
Hezký zbytek dne JK

..........

No podle Pavla mi to vyznělo přesně tak jak jsem se učil zase o voskotvorných žlázách já, ale přenesl to na situaci produkce MK. Producentky vosku při urřité teplotě a situaci (usazení roje, stálý přísun sladiny) prostě začnou s masivní produkcí a tato produkce, následně stavba, kdy musí být ve včelstvu i aktivní stavitelky, probíhá určitá dělba. Jsou známy případy, kdy pokud nemá včelstvo dostatečný počet stavitelek (ty nemusí být producentky vosku) odhazují šupinky na dno. Dále jsem se učil, že pokud není včela ve stadiu stálemladé včely,(případ před vyrojení a po vyzimování, kdy je tu mladá generace včel od prvních měsíců) tato žláza nevratně zaprahne._gp_

ONO TAKOVÉ POROVNÁVÁNÍ ASI NIC MOC VYPOVÍDAT NEBUDE
Je-li na pokusné včelnici 25 včelstev kolik asi z nich mohu získat matek tich. vým., asi jich víc jak 10 nebude Zato přelarvovaných mohou být i stovky.
V celé této diskusi šlo však o to,že neskušený včelař podlehl reklamnímu triku a zničil nouzové matečníky v domění, že tak velmi prospěl svému včelstvu a začíná jim následně provádět náhradní chov prelarvováním.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?elarven?
> Datum: 29.4.2011 14:17:54
> ----------------------------------------
> one
> jediné kvalitně odchované matky jsou z rojových matečníků a z matečníků z
> tiché výměny. Těm včely mohou věnovat tu nejlepší péči. Všechno ostatní
> jsou odchovy v osiřelém včelstvu, kdy včely matečníky zakládají ve stresu.
> V tom je ten podstatný rozdíl. Samozřejmě odchovy matek z takovýchto zdrojů
> vyžadují respektování výběru včelstev z kterých tyto pocházejí. Genetické
> vlastnosti si musí každý sám pečlivě hlídat, o tom není nejmenších pochyb.
> Vlastnosti matek jsou pak známy až po první zimě. to platí i pro ty z
> přelarvování.
>
> pepan
>
> Pepan, VÚV v Lip.Hrádku urobili porovnávací pokus s väčším počtom
> sledovaných M z TV, s M získaných prelarvovaním v konečnom porovnávacom
> pokuse. Prekvapujúcu nezvíťazili matky z Tv, takže prečo by včelár nevyužil
> výdobytok vedy, získať včelie M podľa potreby, v množstve aby som ich mohol
> rozdávať a mať ich nielen na jar, ale po celú sezónu. Veď za prispenia
> včelára môžme mať aj trúdov do pôzdneho leta, prečo ba som to mal
> ignorovať?
> A ak trošku dodržím zásady, ktoré som popísal v prvom vstupe o matkách, tak
> i kvalita je oveľa lepšia ako matiek rojových, pretože dedičné predpoklady
> na častejšie rojenie sú potvrdené.
> Kto má ruky len trošku šikovné a oči aj za pomoci okuliarov, to dokáže a
> iste poznáš ten dobrý pocit, ktorý aj chlapa poteší, keď sa mu niečo dobré
> a prospešné podarí urobiť.
>
>
>

Mám dojem , 6e se tady do sebe pletou různé věci létavky přinášejí sladinu a opravdu ji ukládají pak ovšem mohou poblíž plodu. Tam ji však následně odebírají mladé včely a přepracovávají na med to se děje někdy i několikrát po sobě a následně ji pak další včely přenášejí nahoru a uládají jako zásoby na zimu. (zralý med)

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?ev?ov?n? zav??kovan?ho plodu do medn?ku
> Datum: 29.4.2011 15:07:02
> ----------------------------------------
> RP:Nahoře nad mřížkou zase klidně může být i starý plod, ale mladý plod tam
> je potřeba, protože včely nejraději ukládají med nad a vedle plodu, ne pod
> plod, mladý plod tam potom funguje déle. Tím se eliminuje vliv mateří
> mřížk, která jinak pro med působí jako přepážka a u menší snůšky a u
> slabšího včelstva způsobuje ukládání dost velké části medu pod mřížku, kde
> nejde vytočit.
> ........
> Nepoužívám mřížku vůbec a přesto při nárazové snůšce mám nektar i dole. Mám
> možná podle tebe Radime nějaké defektní včely nebo špatně vedené, protože
> létavky umí uložit přínos jinak, než je tebou psáno, ale jako včelař na
> produkci medu to vidím jako úplně normální jev u včelstva, co nosí sladinu.
> Druhá věc je ošetřování a zásah s převěšováním takových zásob nahoru.
> Slabší nosí do spodního nástavku méně, silnější více. Nevidím rozdíl krom
> problémů, kdy je matka na odpis nebo je včelstvo trubcokladné a nosí tak
> barjak. _gp_
>
>
>

Určitě je pravda,že při jejím nadbytku se jí dělnice krmí navzájem,což zase způsobí nerovnováhu ve feromonech(prostě ji už není tolik potřeba)a její produkce tím klesne.Pokud vím,matka ani fyziologické trubčice MK neprodukují.Tolik selský pohled na věc.

Zdraví Pavel

Toto konštatovanie ma zaujalo a preto priložím nejaké polienko do kachieľ-kamna, aby lepšie horelo.Neviem kedy a prečo vznikol tento názor, že ak včely nemajú komu odovzdávať, kŕmnu kašičku(KK), požierajú ju medzi sebou!?
Myslím, že je to celkom inak a včely KK nepožierajú a vznik tzv. trúdic-trubčic, včiel so zväčšenými zakrpatenými vaječníkmi, ktoré sú schopné produkovať a klásť neoplodnené vajíčka, je založený na celkom inom fakte.

Vo včelstve, v ktorom sa stratí M, prípadne im ju odoberieme, včely reagujú na tento stav chovom novej matky, na larvičkách a všetko ide vo včelstve pokojne ďalej. Ak vo včelstve včely absolútne nemajú matkin feromón ani vhodný plod, začne prežívanie včelstva bez feromónu, nie kŕmením sa navzájom KK, ale bez feromónu ( ktorý inak udržuje blokuje oživenie vaječníkov) im zväčšujú vaječníky, ktoré začnú produkovať neoplodnené vajíčka.

A máme na svete trúdicové včelstvo, ktoré ak mu nepomôžeme speje do záhuby.
Takže nie požieranie kŕmnej kašičky, ale chýbajúci materský feromón prípadne chýbajúci vhodný plod, speje ku zmene "neživých" vaječníkov na "živé", nemá ich čo blokovať ako v čase kým bola vo včelstve matka.
Neviem, či som to dosť jasne a zrozumiteľne napísal a zároveň podoprel dostatočne argumentami. Ja viem, že je to v rozpore s tým čo sa všeobecne dozvieme z včelárskych kníh, ale je to logické zdôvodnenie.

Také se připojuji k této teorii , to vzájemné krmení také těžko trávím.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?elarven?
> Datum: 29.4.2011 19:39:40
> ----------------------------------------
> Určitě je pravda,že při jejím nadbytku se jí dělnice krmí navzájem,což zase
> způsobí nerovnováhu ve feromonech(prostě ji už není tolik potřeba)a její
> produkce tím klesne.Pokud vím,matka ani fyziologické trubčice MK
> neprodukují.Tolik selský pohled na věc.
>
> Zdraví Pavel
>
> Toto konštatovanie ma zaujalo a preto priložím nejaké polienko do
> kachieľ-kamna, aby lepšie horelo.Neviem kedy a prečo vznikol tento názor,
> že ak včely nemajú komu odovzdávať, kŕmnu kašičku(KK), požierajú ju medzi
> sebou!?
> Myslím, že je to celkom inak a včely KK nepožierajú a vznik tzv.
> trúdic-trubčic, včiel so zväčšenými zakrpatenými vaječníkmi, ktoré sú
> schopné produkovať a klásť neoplodnené vajíčka, je založený na celkom inom
> fakte.
>
> Vo včelstve, v ktorom sa stratí M, prípadne im ju odoberieme, včely reagujú
> na tento stav chovom novej matky, na larvičkách a všetko ide vo včelstve
> pokojne ďalej. Ak vo včelstve včely absolútne nemajú matkin feromón ani
> vhodný plod, začne prežívanie včelstva bez feromónu, nie kŕmením sa
> navzájom KK, ale bez feromónu ( ktorý inak udržuje blokuje oživenie
> vaječníkov) im zväčšujú vaječníky, ktoré začnú produkovať neoplodnené
> vajíčka.
>
> A máme na svete trúdicové včelstvo, ktoré ak mu nepomôžeme speje do záhuby.
> Takže nie požieranie kŕmnej kašičky, ale chýbajúci materský feromón
> prípadne chýbajúci vhodný plod, speje ku zmene "neživých" vaječníkov na
> "živé", nemá ich čo blokovať ako v čase kým bola vo včelstve matka.
> Neviem, či som to dosť jasne a zrozumiteľne napísal a zároveň podoprel
> dostatočne argumentami. Ja viem, že je to v rozpore s tým čo sa všeobecne
> dozvieme z včelárskych kníh, ale je to logické zdôvodnenie.
>
>
>

>Takže nie požieranie kŕmnej kašičky, ale chýbajúci materský feromón prípadne chýbajúci vhodný plod, speje ku zmene "neživých" vaječníkov na "živé", nemá ich čo blokovať ako v čase kým bola vo včelstve matka.
Neviem, či som to dosť jasne a zrozumiteľne napísal a zároveň podoprel dostatočne argumentami. Ja viem, že je to v rozpore s tým čo sa všeobecne dozvieme z včelárskych kníh, ale je to logické zdôvodnenie.<
------------------------------------------------------------
Vrátil jsem se od včel, Na stromech nic neviselo a počasí? To byl jenom planý poplach. Vše v přírodě volá po vodě.

Zaujal mne Tono Tvůj názor na vznik trubčic. Zkusme to ale trochu otočit. Já si zase myslím, že chybějící mateřský feromon způsobí, že některé starší létavky vycítí svoji příležitost a počnou bojovat o dominanci ve včelstvu. Jsou to přeci jenom "emancipované" potenciální samičky. Počnou konzumovat mateří kašičku. Následkem této výživy zduří těmto včelám vaječníky a trubčice jsou na světě. Každá z těchto chce nahradit matku. Takto postižené včelstvo, pokud mu včelař nepomůže je odsouzeno k zániku. V této situaci se doporučuje včelstvo vymést cca 20 - 30 m od původního umístění. Tvrdí se, že mateří kašičkou vykrmené a těžké trubčice (mají zduřelé vaječné rourky)nejsou schopny návratu a tudíž je možno navrátivším se včelám přidat novou matku. Já jsem to ale nezkoušel. Neměl jsem příležitost. Pokud jsem kdy zjistil bezmatečnost, řešil jsem to zavčasu.

"Myslím, že je to celkom inak a včely KK nepožierajú a vznik tzv. trúdic-trubčic, včiel so zväčšenými zakrpatenými vaječníkmi, ktoré sú schopné produkovať a klásť neoplodnené vajíčka, je založený na celkom inom fakte."

_____________________________________________

Antone,určitě už jsi viděl např.při odtrhnutí nástavků od sebe,že pokud tam třeba byly rojové matečníky,tak při jejich poškození přítomné včely začaly MK z matečníků vysávat.Určitě to dělají v rámci čisticího pudu,ale otázka je,proč to dělají tak dychtivě a co s vysátým obsahem dále dělají.Na teorii o vzájemném krmení něco bude,to nebude jen absencí mateří látky,že tam máme po určité době osiřelosti trubčice...

Zdraví Pavel

Anton Turčáni:> A máme na svete trúdicové včelstvo, ktoré ak mu nepomôžeme speje do záhuby.
> Takže nie požieranie kŕmnej kašičky, ale chýbajúci materský feromón
> prípadne chýbajúci vhodný plod, speje ku zmene "neživých" vaječníkov na
> "živé", nemá ich čo blokovať ako v čase kým bola vo včelstve matka.
.......¨

Ano, mateří feromon má vliv na juvenoidy, které jsou ve výbavě každé dělnice. _gp_

P.Krátký (46.13.52.69) --- 29. 4. 2011
Re: Přelarvení (51876) (51888) (51889) (51897) (51902) (51921) (51935) (51939) (51941) (51942) (51945) (51958) (51964) (51967) (51972)
"Myslím, že je to celkom inak a včely KK nepožierajú a vznik tzv. trúdic-trubčic, včiel so zväčšenými zakrpatenými vaječníkmi, ktoré sú schopné produkovať a klásť neoplodnené vajíčka, je založený na celkom inom fakte."

_____________________________________________

Antone,určitě už jsi viděl např.při odtrhnutí nástavků od sebe,že pokud tam třeba byly rojové matečníky,tak při jejich poškození přítomné včely začaly MK z matečníků vysávat.Určitě to dělají v rámci čisticího pudu,ale otázka je,proč to dělají tak dychtivě a co s vysátým obsahem dále dělají.Na teorii o vzájemném krmení něco bude,to nebude jen absencí mateří látky,že tam máme po určité době osiřelosti trubčice...

Zdraví Pavel
.........

Fakt je takový, že na hmyz působí juvenilní hormon jako nestárnoucí elixír mládí a to ve všech stadiích pokud je uměle aplikován. Včely tento hormon mají, pokud si to dobře pamatuji, někde u ganglií nervové soustavy. Produkci tohoto hormonu tedy zcela určitě něco spouští. A to by mohlo být vysvětlením v diskuzích. _gp_

gp:
Mám možná podle tebe Radime nějaké defektní včely nebo špatně vedené, protože létavky umí uložit přínos jinak, než je tebou psáno, ale jako včelař na produkci medu to vidím jako úplně normální jev u včelstva, co nosí sladinu. Druhá věc je ošetřování a zásah s převěšováním takových zásob nahoru. Slabší nosí do spodního nástavku méně, silnější více.
------
mám taky defktní včely. Tedy některé a shodu okolností silnější.

Možná to pak dávají pod plod a umožňuje jim to udržovat lépe klima v úle - v plodišti. Tedy vlhkjost.

Slabší včelstva a hlavně z jara mají okolo plodu kruh řídké sladiny, později je plod těleso jednak větší a ve více nástavcích = větší průměr a tak se ta vlhkost z krajů mů§že hůř dostávat do středu, navíc velké plochy zav. plodu asi taky nebudou generovat vlhko jako otevřený plod.
Druhak je pl. těleso obaleno širokým kruhem pylu.

Karel

>Ano, mateří feromon má vliv na juvenoidy, které jsou ve výbavě každé dělnice. _gp_<

>Fakt je takový, že na hmyz působí juvenilní hormon jako nestárnoucí elixír mládí a to ve všech stadiích pokud je uměle aplikován. Včely tento hormon mají, pokud si to dobře pamatuji, někde u ganglií nervové soustavy. Produkci tohoto hormonu tedy zcela určitě něco spouští. A to by mohlo být vysvětlením v diskuzích. _gp_<
------------------------------------------------------------
Asi bych to na juvenilní hormon nesváděl. Pokud si matně pamatuji, vzniká v endokrinních žlázach hmyzu. Udržuje vývojové stádium larvy a přestává se tvořit na konci larválního vývoje. Jeho nedostatek vede k metamorfóze larvy v imago. Tedy k přeměně larvy v dospělý hmyz. Pokud je to pravda, tak u dospělců se juvenilní hormon nenachází. Asi bych ty příčiny hledal jinde. Ale možná se mýlým?

Opravuji: mýlím.

No, já se nechci nějak dohadovat, co se týká nástavků, rozložení přinesené sladiny v plástech a tak podobně jsem nijak zvlášť nezkoumal a nesledoval.
Jen je mně jasné, že u hodně silných včelstev a za hodně silné snůšky, které za těch cca 14 dnů snůšky jsou schopny medem úplně zaplnit 2 nástavky 39x24 nebo ještě víc je převěšování zbytečné nebo dokonce kontraproduktivní, snižuje využitelný prostor nad mřížkou a zvyšuje pracnost. Tam by se hodil převěsit tak maximálně jenom ten zavíčkovaný plod, který do týdně vyběhne.
Převěšování je na stanoviště, kde mezi snůškami včely donesou aspoň pro sebe a kde snůšky jsou slabší, tak za 2 - 3 týdny na zanešení poloviny až celého nástavku, u mně 39x24. Před předpokládanou snůškou prostě převěsím nad mřížku takové 4 plásty s mladým plodem a za tři týdny přijdu ten nástavek vybrat. Moje zkušenosti jsou takové, že potom téměř všechen med je nad mřížkou a mohu ho vybrat. Pokud vím, že stanoviště i nadále včely uživí, tak ho taky vyberu. Pokud by to bylo stanoviště, kde by se včely po snůšce neuživily, tak před snůškou se s převěšováním nenamáhám, po snůšce je potom jen část medu nad mřížkou k vytočení, část je pod mřížkou a ta zůstane pro včely.
Převěšování se potom hodí taky na stanoviště, kde v podstatě snůška ve smyslu nějakého nárazového plnění nástavků medem není vůbec. Kde je ale spousta drobných zdrojů sladiny ze souvisle kvetoucích rostlin a různé medovice od května po třeba až srpen. Neboli kde není převčelené stanoviště. Potom se prostě co 3 týdny převěšuje nad mřížku a odebírá těch 5 - 10 kilo medu. Jinak se v optimálním případě se včelami nedělá nic. Pokud to vydrží od toho května po tu polovinu srpna, výnos medu je velký a je to kvalitní med v několika různých druzích. Taky není třeba tolik plástů a nástavků.
Takhle to vidím já.
Fakt je ale, že v nástavcích, na rozdíl od zadováků, furt zkoumám a nemám tu technologii definitivní.

KaJi, kde jsi přišel na to, že máme ještě nějaké cukrovary - tedy české??

jipajo

Juvenoidy regulují ale u hmyzu přechod z jednoho vývojového stadi do dalšího pak nějak nesedí, že by dělnice byla vývojovým stadiem. Juvenoidy jsou ve výbavě veškerého hmyzu.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?elarven?
> Datum: 29.4.2011 22:14:24
> ----------------------------------------
> Anton Turčáni:> A máme na svete trúdicové včelstvo, ktoré ak mu nepomôžeme
> speje do záhuby.
> > Takže nie požieranie kŕmnej kašičky, ale chýbajúci materský feromón
> > prípadne chýbajúci vhodný plod, speje ku zmene "neživých" vaječníkov na
> > "živé", nemá ich čo blokovať ako v čase kým bola vo včelstve matka.
> ......¨
>
> Ano, mateří feromon má vliv na juvenoidy, které jsou ve výbavě každé
> dělnice. _gp_
>
>
>

(e-mailem) --- 30. 4. 2011
Re: P?elarven? (51876) (51888) (51889) (51897) (51902) (51921) (51935) (51939) (51941) (51942) (51945) (51958) (51964) (51967) (51972) (51973) (51976)
Juvenoidy regulují ale u hmyzu přechod z jednoho vývojového stadi do dalšího pak nějak nesedí, že by dělnice byla vývojovým stadiem. Juvenoidy jsou ve výbavě veškerého hmyzu.

pepan


..........
U dospělců má JH nebo aplikace juvenoidů vliv na kastovní systém._gp_

Tak na to, že tu týden prší tak včely mají medníky za 3/4 plné a začínají výčkovat. Jak to vypadá, tak za týden už budu vytáčet. A to mám nejbližší řepku 6km, takže pouze louky a stromy. Jak jste na tom u řepky?

No u nás řepka teprv začíná (vysočina 600 m nm.)ale z ovocných stromů, javorů a pampelišek už mají taky dost nanošeno.

Stanoviště 450 m.n.m. Řepka začala cca 22.-23.4., konec by měl být asi tak 20.5. Zatím tak z 1/3-1/2 medníky plné .Bude-li vše normální, odpovídá to vytáčení okolo asi tak 25. 5.

Ano je to dost plné,ale dovolím si upozornit na obsah vody.Chce to klid jak říká Švejk.

v polabi řepka kvete už přes tyden medniky přes pulky zaplneny a zavíčkovany,nekterejm včelam budu muset dat 4 nastavek39/24 11 ramku,včelky stavi a nosí krasne.jinak stromy už všechny odkvetle

Včera vytočeno průměr 8 kg s vodnatostí 18,75 procenta. Většinou nezavíčkovaný. Třešeň s příměsí pampelišky.Další začínající včelař má průměr 7 kg. To mám zprávy od kluků, kteří včelaří krátce, ale moderně.

http://www.youtube.com/watch?v=GtAy0evRkzE

Důkaz proč nepoužíváme nízké rámky.Racionální rámek umožňuje prostavování, tím se práce včel urychluje, nám snižuje pracnost. Vše pod kontrolou, ale bez zásahů do včel, a rozšiřování. Je zřejmé až při víčkování, jak včely postupují na velké ploše když nemají překážku široké loučky.
Jak to vypadá při rojení? Video opačně. Pokud by se med začal ztrácet nebo už byl odebrán, víme na 100%, včelstvo se bude rojit nebo už se vyrojilo.U moderního včelaření to poznáme hned a bez rozebíraní úlů. Včely mi to zatím neumožňují natočit. Nutím včely podle článku ve Včelařství „Proč se včely rojí“. Snad se to někdy podaří. Cizí roje tu lítají, ale to každý včelař zná.
B.V.

Ovšem aby nám tu pěknou snůšku nepokazilo počasí. Kluci z CHMU hlásí déšť, a co horšího - ochlazení. Včelky budou sedět v úlech. A připravovat se na rojení...

http://www.chmi.cz/portal/dt?menu=JSPTabContainer/P9_0_Predpovedi/P9_1_Pocasi/P9_1_1_Cesko/P9_1_1_3_Tydenni&last=false

Petr:
Ovšem aby nám tu pěknou snůšku nepokazilo počasí. Kluci z CHMU hlásí déšť, a co horšího - ochlazení. Včelky budou sedět v úlech. A připravovat se na rojení...
…………………………………………………………………………………………………

Ideální čas na půlení včelstev, naprosto neideální čas na rozšiřování a přelétáky.

Ještě bych se chtěl vyjádřit k té diskuzi o rojení, co se tady nedávno vedla (vlastně se jako light motiv neustále vrací, což vzhledem k době není nikterak překvapující ;-)

Rok co rok jsem toho byl svědkem, ale nekladl jsem na to zřetel hodný velikosti významu toho jevu. Teprve před týdnem jsem procitl a zamyslel jsem se nad tím komplexněji, z čehož se rázem zrodila další reorganizace mého metodického plánu včelaření. Zmiňuji se o tom zaplňování plodiště zásobami, o kterém psal W. Wright (doufám, že mu nekomolím jméno :-)

Letos mám včelstva od začátku jara na 9 NN vystavěného díla, takže rozhodně můžu vyloučit to, že by včelstva byla při ukládání zásob brzděna stavbou mezistěn v medníku, což jsem se mnohdy domníval. Přesto docházelo k zaplňování, zvláště pokud do medných komor nezasahoval plod. Letos jsem tenhle negativní efekt medné komory podpořil tím, že přechodně používám rovnou dvě (druhá je určena pro oddělovanou půlku včelstva v květnu). Byla chyba nechat obě dvě medné komory nad sebou.

Naštěstí ne vše probíhá dle schémat, takže nastal i případ, kdy včely plodovým tělesem projely skrz obě dvě medné komory až do medníku. Vznikl krásný komín plodu rozprostírající se přes 5-6 NN, který vedl k tomu, že prázdné 3 NN medníku byly během týdne zhruba z poloviny zaplněny, takže přínos cca 25 kg během 7 dnů snůšky ovocných stromů, což je senzační!

Opačný extrém byl, že horní medná komora byla úplně zaplněna a zavíčkována. Včelstvo se odřízlo od medníku. Medník byl nanejvýš z jedné třetiny zaplněn, zato k mé nelibosti včely zamednily plodiště. Nepřekvapující důsledek: latentní rojová nálada. Našel jsem něco přes 15 misek, ale naštěstí zatím ani v jedné z nich nebyl plod. Přesto jsem neváhal provést velmi radikální zásah v podobě Farrarovy rotace plodiště, odběru 3-4 plástů s plodem, přesunutí nástavků zaplněných medem až ke stropu (včetně medných komor a nehledě na tom, zda tam byl plod), položení prázdných nástavků přímo nad plod, vložení poloprázdného nástavku s tmavým dílem ke středu plodové plochy. Na půlení bylo před týdnem ještě brzo (trubci se teprve začínali líhnout, řepka byla teprve na začátku květu), navíc jsem velmi uvítal nadprojektový včelí materiál v podobě nadbytečných menších oddělků, jelikož letos budu osazovat nové Langstrothy.

Po dosud nabytých zkušeností musím konstatovat, že včely zaplňují plodiště záměrně a že zaplněná medná komora má podobný negativní efekt na odříznutí plodiště od medníku jako mateří mřížka. Zaplněný nástavek nad plodem působí jako ucpávka, která přínos sladiny stlačuje dolů do plodiště. Včely jsou líné, přesněji řečeno neochotné, ukládat med daleko od plodu (efekt cizího prostoru). Výsledek je omezení plodávání přívalem zásob, vznik anatomických trubčic a následné rojové nálady. Perfektní mechanismus rozmnožování :-)

Předcházející roky jsem si toho tolik nevšímal, reps. nevšimnul, protože jsem měl včelstva jen s jednou mednou komorou, a ty byly vždy alespoň z části proděravělé plodovou plochou, jež zpravidla trochu zasahovala i do medníku.

Je vidět, že se mám mnohému stále co učit. Včelaření je neustále objevné a asi nikdy se zcela nestane rutinní záležitostí. Rok co rok vím stále víc, že nic nevím :-)

MV

KaJi, kde jsi přišel na to, že máme ještě nějaké cukrovary - tedy české??

jipajo
---------------
A kdo mluvil/psal o českých? Já snad ne.

Ale i ty "cizácké" potřebují v ČR prodávat, tak se musí s těmi, kdo tady má trh pod palcem - supráky domluvit.


Karel

Po dosud nabytých zkušeností musím konstatovat, že včely zaplňují plodiště záměrně a že zaplněná medná komora má podobný negativní efekt na odříznutí plodiště od medníku jako mateří mřížka. Zaplněný nástavek nad plodem působí jako ucpávka, která přínos sladiny stlačuje dolů do plodiště. Včely jsou líné, přesněji řečeno neochotné, ukládat med daleko od plodu (efekt cizího prostoru). Výsledek je omezení plodávání přívalem zásob, vznik anatomických trubčic a následné rojové nálady. Perfektní mechanismus rozmnožování :-)

Předcházející roky jsem si toho tolik nevšímal, reps. nevšimnul, protože jsem měl včelstva jen s jednou mednou komorou, a ty byly vždy alespoň z části proděravělé plodovou plochou, jež zpravidla trochu zasahovala i do medníku.

Je vidět, že se mám mnohému stále co učit. Včelaření je neustále objevné a asi nikdy se zcela nestane rutinní záležitostí. Rok co rok vím stále víc, že nic nevím :-)

MV
-------------------------------------

Když se mě začátečník ptá zda včelaření není složité, tak mu to vysvětlím několika větami. Pak se diví, že je to tak jednoduché, a tak ho neodradím. Staré metody zásadně nekopírují, přestože je navrhli průkopníci včelaření už v minulých století. Vzorem je pro mne dutý strom, kde dílo není ničím přerušeno.Vy máte v úlech více dřeva než vosku. Proto dělám rámky, které co nejméně dílo rozdělují. Stačí mi na to dva nástavky a včely si dílo propojí a mají tolik práce, že na rojení nemají čas. Žádné metody, které včely neefektivně zatěžují nepotřebuji. Ani žádná metoda LBV a další nepomůže, když včely řeší pud sebezáchovy , který může být z hladu,úlem, ale i neustálými zásahy včelaře.
Taky tomu napomůže v silném včelstvu šedesátiprocentní nezaměstnanost , a je jedno jestli počasím nebo včelařem.

Včely si propojí spodní a horní mezistěnu a staví,zanášejí medem současně.
Jejich práce je efektivní. Nemusí lozit po nástavcích. Nebo taky není efektivní, když víčkují celý rámek, který měl být už dávno vytočen a tvorba vosku místo na víčkování využita na novou mezistěnu. Jsou další příklady, ale mám dojem, že to zatím pochopilo málo včelařů...
http://leteckaposta.cz/598079898

B.V.

Ale ano. V příspěvku č. 51957 jsi npsal: Bohužel sklizeň v Brazílii a v Thajsku nenaplánují, takže svět cena je jaká je a přes ni si počítají cenu i naše cukrovary.

jipajo

Ahoj Karle,
a proč tedy Ti výrobci se nesnaží prodávat přímo odběratelům za slušné ceny?
Myslím to, že když jsme se informovali v cukrovaru, tak jejich nabídka byla horší než ty supermarkety. To nemá logiku. Když musí platit supermarketu a jejich výrobek se prodá za levno, proč si nespočítají rozumnou cenu - cca na úrovni supermarketu, ale bez nákladů a marží pro obchod a nedodají cukr přímo včelařům? Obě strany budou spokojené. Co nesnáším je nakupování cca 500 kg cukru po 20kg , které si mohu vzít na jeden nákup v supermarketu. Ale narozdíl od výrobců, supermarkety začínají chápat a třeba Lidl (dříve i Tesco) je schopný po domluvě přivézt až k auttu objednané množství na paletě.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: cukr - ve sv?t? leze zase dol?.
> Datum: 29.4.2011 13:16:48
> ----------------------------------------
> RP:
> Možná i toto bylo příčinou současné krize, příliš moc lidí se živilo kolem
> všelijakých finančních derivátů, společně nafukovali ten trh a všelijakými
> transakcemi mezi sebou vzájemně uměle zvyšovali jeho velikost. Bez ohledu
> na reálný základ, kterým je zisk z primární manuální výroby. Až to před pár
> lety prasklo....
>
> -------
> No já moc lidí co se živí obchodováním na jakékoli burze moc neznám. Pár
> lidí si tam ukládá peníze a pár lidí to má jako hobby.
> Tedy v poměru s těmi, které znám a kteří přestali manuálně pracovat a
> někteří začali prodávat pojistky, důch.poj. a stav.spoření atd. protože je
> hodně zajímavější (finančně).Ale to nemá s ocbch na burzách skoro nic
> společného.
>
> Na druhé straně mám takový pocit, že lidí co jsou schopni v ČR pracovat ve
> výrobě a jsou i ochotni tam pracovat je značně málo. I kdyby tady ta výroba
> zůstala.
>
> Protože jsem momentálně sledoval trh práce, tak mám takový dojem, že
> nedostatek kvalifikovaných pracovníků zase začíná, a to nejsme na číslech
> před krizí.
> Bohužel je dneska situace taková, že asi na deset málo kvalifikovaných
> výrobních prac. ale ochotných kvalitně pracovat potřebuji asi tak 2 až 10
> (podle typu výroby) technicky a jazykově vybavených pracovníků). A tady je
> poměrně velká díra co omezuje zaměstannost v ČR.
> Jen v Indii za rok promuje víc inženýrů techn. oborů než v celé EU. Nemají
> jaz.hadicap -angličtinu a mají motivaci.
> Náš koncern buduje v Indii velké výzk. pracoviště a přesunuje tam výzkum z
> NSR. Tam ani tady nejsou lidi.
>
> Takže i když to popírali komunisti za socialismu a titíž komunisti to
> popírají i dneska, tak bez inženýrů atd. se nevyrábí. :-)
>
> Proto taky nemůže být Evropa dílnou světa.
>
>
> Dovozu cukru brání nejen EU, ale pro mnohé kupodivu i vláda USA.
>
> Bohužel sklizeň v Brazílii a v Thajsku nenaplánují, takže svět cena je jaká
> je a přes ni si počítají cenu i naše cukrovary. Ve vyvážení jim žádné kvoty
> nebrání a pokud je ve světě poptávka za vyšší cenu, nemusí se pdobízet
> supermarketům a místo toho můžou vyvést a třeba dostanou i zaplaceno dřív
> jak od supráku.
> A to je důvod, proč se cena v supermarketech začala blížit nařízenému
> minimu - cukrovary nemusely přistoupit na cokoli, měly alternativu ve
> vývozu.
> Pokud ji ztratí,nbudou nuceny se zůčastnit na "nabzených" akcích
> supermarektů - kdo s tím měl někdy něco do činění, tak ví jak to probíhá -
> zboží zdarma, zaplacení plochy na akci, plochy v reklamě, a další pěkné
> nabídky od "zákazníka".
> Ale když ti Češi nakupujují v suprákách nejradši z celé Evropy, tak pak
> výrobce moc jiných alternativ nemá, pokud chce dodávat.
>
> Karel
>
>
>

Radek Hubač (e-mailem) --- 2. 5. 2011
Re: Re: cukr - ve sv?t? leze zase dol?. (51940) (51951) (51954) (51955) (51957)
Ahoj Karle,
a proč tedy Ti výrobci se nesnaží prodávat přímo odběratelům za slušné ceny?
Myslím to, že když jsme se informovali v cukrovaru, tak jejich nabídka byla horší než ty supermarkety. To nemá logiku. Když musí platit supermarketu a jejich výrobek se prodá za levno, proč si nespočítají rozumnou cenu - cca na úrovni supermarketu, ale bez nákladů a marží pro obchod a nedodají cukr přímo včelařům? Obě strany budou spokojené. Co nesnáším je nakupování cca 500 kg cukru po 20kg , které si mohu vzít na jeden nákup v supermarketu. Ale narozdíl od výrobců, supermarkety začínají chápat a třeba Lidl (dříve i Tesco) je schopný po domluvě přivézt až k auttu objednané množství na paletě.
Radek

............
Ty ceny v supermarketu jsou obchodním kouzlem. Nelze z nich usuzovat nejnižší cenu cukru. Tedy pokud víte jak se taková cena na trhu tvoří a kolik to stojí dodavatele na takové akci, přitlačen ke zdi, jen aby mohl být v kole a řetězu.

Za nelogické obchodní praktiky poděkujte podrobovací obchodní politice EU, potažmo SZIF. Ten je u nás správcem nad cenou a limitním produkčním množství. _gp_

Není problém dát dohromady požadavky na cukr třeba od 5 - 10 tisíc včelařů. Cena za cukr, pokud se objedná najednou ten cca tisíc tun, vyjdou podobné nebo stejné, jako jsou v akcích v tom supermarketu.
Potom ale bude třeba najmout kamióny, aby se to odvezlo, najmout v každém okresu nějaký sklad, kde se to složí , než si pro to včelaři přijedou, bude třeba zaplatit lidem kolem.... A najednou vyjde celková cena podstatně vyšší.

Proč by cukrovary nízkou cenou podporovaly prodej po jednotlivých třeba tunách, když by ten cukr po tunách muselo prodávat desítky jejich zaměstnanců a když by ty tisíce tun cukru museli někde celé měsíce skladovat v nějakých skladech než by je prodali atd?
Takhle prodají po třetinách, pětinách roční produkce obchodním řetězcům a dalším velkoobchodníkům a na to stačí jeden zaměstnanec cukrovaru s asistentkou. Domluví s nimi odvoz cukru přesně podle toho, jak ho stíhají vyrábět, přímo z linky naloží do kamiónů... Odpadají investičně náročné sklady, odpadají skladníci, odpadá další infrastruktura. A vyrobený cukr mají pryč a penízky za něho na kontě.

Ahoj Karle,
a proč tedy Ti výrobci se nesnaží prodávat přímo odběratelům za slušné ceny?
-----------

Josu obětí valstního úspěchu - kdysi ci cukrovarnická lobby v staré EU po vzoru USA vydupala cekrný pořádek, který nastavuje výrobní kvoty snad i pro Island a Gronsko, pokud by byly v EU. A druhá část tohoto pořádku nastavuje minimální ceny, za které smí cukrovary prodávat.

No a supermarkety "zřejmě" toto dodržují, ovšem si na cukrovarech více než na jiných dodavatelích zgustnou a naúčtují jim vrchovatě listovné, letákovné, regálovné, a jiné položky, které účtují na oplátku svým dodavatelům.

A tak sice cukrovary dodržují svůj cukerný pořádek a fakturují minimální cenu, ale hned z tržby odvádějí "slevu" zpět, i když s enazývá listovné, regálovné, plošné, .... Takže suprák nic netratí, když prodává za lacino.


Takže rada - zkuste řící cukrovaru, že to vezmete, ale že bmu musíte naúčtovat pytlovné, svozovné, svazovné a další položky co vás napadnou. Tak jak to dělají supermarkety. Třeba na to přistoupí. :-)

Karel

Viz foto: http://leteckaposta.cz/598079898
Od BV

Ten zavíčkovaný med je nádhera.
Pavel

Jojo, to je perfekt!

Dobry den, nevite, prosim, kde se daji sehnat nadratkovane ramky? Sedlacek je prestal nabizet...

Včelařská farma Kolomý je nabízí

http://www.vcelarskepotreby.eu/

S tím prodejem přímo z cukrovaru to zas tak snadný není. Aspoň ne ve Vrbátkách. Chtěl jsem koupit 2t, platba hotově dopravu si zajistím a bylo mi řečeno, že prodat mi cukr nemůžou, protože jim ten cukr nepatří, majitelem je zahraniční investor. A aktuální situace je ta, že nemají z čeho vyrábět. Curovar v Němčicích vybudoval nejmodernější technologii, fungovala dva roky, potom cukrovar koupily Francouzi, zemědělcům vyplatily jednorázové odškodné (držhubné) a celý cukrovar nový majitelé poslaly včetně základů do drtičky.
Všechny kvóty, ať jsou na cukrovou řepu nebo na cokoliv jiného, já vnímám jako omezení svobodného podnikání. A přesto přitomto řízeném systému zadluženost zemí EU stoupá tak, že některé jsou na pokraji ekonomického zhroucení. To mi připomíná socialismus, všechno patří všem, každý chce rozhodovat za ostatní, každý chce všechno zadarmo, ale zodpovědnost nepříjmá žádná země EU ani sama za sebe. Jsem zvědav jak tento systém dlouho vydrží.

http://leteckaposta.cz/113353896

Máme se od koho učit.
B.V.

Dobrý den, zatím nejsem včelař, ale v Horoměřicích ve vesnickém domku k rekonstrukci se mi v dírkách ve zdech usídlily takové rozměrem jakoby včeličky, jsou přibližně stejně velké, ale jsou chlupaté,za hlavičkou mají skoro hřívu a zadečky mají více do špičky a rovněž chlupaté. Každá si bydlí ve své dírce ve zdi a mezi cihlami. Je jich tam dost a já se jich bojím. Prosím, budou tam dlouho, myslím si, že žihadla asi taky mají. Potřebuji na půdu a ony si tam lítají...
Děkuji za informaci, co to je, jak dlouho to tam bude, mám se toho bát?
Děkuji Martin Sochor

Za odvoz nabízím odřezky polystyrenu o rozměrech cca 50×1,5×1 cm (trojúhelníkového průřezu) - vhodné například jako plováky do krmítek apod.


www.vcelin-skrivanek.cz
+420 739 594 733
Skřivánek 2, 582 53, p. Štoky (mezi Havl. Brodem a Jihlavou)

Sú to včely samotárky, každá žije svojím životom i keď sa rady zhromažďujú na miestach, ktoré im poskytne miesto pre vyhrabanie svojho miniatúrneho domčeka pre svoje deti. Včela tzv. murárka-zednice do svojej komôrky prinesie peľ položí naň vajíčko, malú časť komôrky uzavrie a pripraví si miesto pre ďalšie vajíčko a tak postupne, až zaplní posledné miesto a tým jej starostlivosť o svoje detí končí.Med od nich istotne nebudete koštovať.

Toto miesto medzi tehlami domčeka si pripravili preto, že spojivo tehál je navetrané a samotárky si doňho dokážu vyhĺbiť príbytok. Tieto včely neútočia na človeka (skôr žijú utajeným životom), pichnú len vtedy, keď si ich náhodou pritlačíme. Dúfajte, že vám z domčeka nespravia ementál, časom prestanú alebo si domček omietnite.

"Dobrý den, zatím nejsem včelař, ale v Horoměřicích ve vesnickém domku k rekonstrukci se mi v dírkách ve zdech usídlily takové rozměrem jakoby včeličky, jsou přibližně stejně velké, ale jsou chlupaté,za hlavičkou mají skoro hřívu a zadečky mají více do špičky a rovněž chlupaté. Každá si bydlí ve své dírce ve zdi a mezi cihlami. Je jich tam dost a já se jich bojím. Prosím, budou tam dlouho, myslím si, že žihadla asi taky mají. Potřebuji na půdu a ony si tam lítají.."

Taky by to mělo znamenat, že v okolí je čisté životní prostředí nezatížené škodlivinami a agrochemikáliemi. Jinak obecně tyhlety včely samotářky z přírody mizí, potřebují pro svoje doupata písčitou půdu, kde by si mohly vyhrabávat své úkryty, nepřerývanou pluhy a nezarostlou hustě rostlinným porostem.
Taky jsou obvykle dobří opylovači, lepší než včely, takže v blízkém okolí toho baráčku by mohly být příznivější podmínky pro pěstování třeba plodové zeleniny.
Pokud by se rekonstrukce toho baráku měla dělat vzhledem k těmto samotářkám citlivě, chtělo by to buď pozdě na podzim nebo časně na jaře , kdy ještě přezimované samičky nejsou aktivní, na čtvrtině, pětině zdi starou měkkou maltu vyškrábat do hloubky a nahradit novou pevnou , kterou by neprohrabaly. Aby probuzené samičky na jaře byly postupně nuceny najít někde něco jiného.
Případně na nějakém málo významném přístavku baráku nakonec kus zdi s měkkou maltou nechat nebo i postavit, aby se nějaká populace včel samotářek v okolí udržela....

Prosím správce této konference o zřízení automatického vkládání souborů. Dosavadní řešení, kdy se pošle soubor na mail a ten bude ručně uveřejněn nefunguje. Externí odkazy nevidím jako perspektivní, protože rychle stárnou a mizí data v nenávratnu, viz. leteckaposta.cz a trvanlivost pár dnů. Ostatní prosím o podporu, protože relikvií v odkazech na internet přes tuto konferenci opravdu hodně. Děkuji

Dobrý den, zatím nejsem včelař, ale v Horoměřicích ve vesnickém domku k rekonstrukci se mi v dírkách ve zdech usídlily takové rozměrem jakoby včeličky, jsou přibližně stejně velké, ale jsou chlupaté,za hlavičkou mají skoro hřívu a zadečky mají více do špičky a rovněž chlupaté. Každá si bydlí ve své dírce ve zdi a mezi cihlami. Je jich tam dost a já se jich bojím. Prosím, budou tam dlouho, myslím si, že žihadla asi taky mají. Potřebuji na půdu a ony si tam lítají...
Děkuji za informaci, co to je, jak dlouho to tam bude, mám se toho bát?
Děkuji Martin Sochor
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Samotářky jsou kámošky, žádný strach!
Zajímavá o nich debata na:
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Vcely-samotarky?highlight=v%C4%8Dely+samot%C3%A1%C5%99ky

http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Vcely-se-zabydluji-v-okne?highlight=v%C4%8Dely+samot%C3%A1%C5%99ky

http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Ostatni-hmyz?highlight=v%C4%8Dely+samot%C3%A1%C5%99ky

http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Cmelaci?highlight=v%C4%8Dely+samot%C3%A1%C5%99ky

Tamtéž rovněž možné další kontakty. Nebo je zkuste přelákat jinam ... (pro inspiraci: http://www.vcelky.cz/hnizdiste.htm)
Jiří

Jsem proti.
Dá se využívat spousta úložen zdarma.

Například http://www.uschovna.cz


REKLAMA: "Rušíme limit počtu stažení! Od nynějška má každý příjemce své
vlastní omezení na počet stažení. Můžete tedy zásilku zaslat libovolnému
počtu příjemců, z nichž si ji každý bude moci stáhnout minimálně
třicetkrát."

Pavel


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of gp
Sent: Tuesday, May 03, 2011 10:17 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Soubory - potrebujeme je na konferenci?

Prosím správce této konference o zřízení automatického vkládání souborů.
Dosavadní řešení, kdy se pošle soubor na mail a ten bude ručně uveřejněn
nefunguje. Externí odkazy nevidím jako perspektivní, protože rychle stárnou
a mizí data v nenávratnu, viz. leteckaposta.cz a trvanlivost pár dnů.
Ostatní prosím o podporu, protože relikvií v odkazech na internet přes tuto
konferenci opravdu hodně. Děkuji

Záleží jaký má limit na množství ukládaných dat na serveru správce konference či případně kolik volného prostoru nakoupil a má k dispozici ten, co platí tuto doménu a tento hosting.
Dnesaka není problém hlavně videem zaplácat prostor téměř jakékoliv velikosti.
Přikláněl bych se k názoru uveřejňovat soubory mimo konferenci.

Nebo uveřejňovat soubory mimo konferenci s tím, že se vytvoří nějaký hlasovací systém a pokud po čtvrt, půl roce nebo tak nějak získá ten soubor dostatek hlasů od včelařů, správce konference může vyzvat autora, aby soubor poskytl k umístění v konferenci.

Tak co Gustíku, jsi nadšený z toho, jak diskutéři okolo dobré věci kopou jako splašené kobyly?

J.P.

Včerejší zimou a dnešním mrazem je po radosti se snůškou.Co včely nanesly teď spotřebují,obzlášť ty silné.Budeme čekat dobrých 14 dní na lepší snůšku,do té doby bude jen paběrkování.

Jirko,nemusíš být ta pesimistický.Již koncem týdne či o víkendu se to má blížit ke dvacítce a řepka tu na jihu ještě minimálně týden pokvete.To,že mohutné včelstva mají momentálně větší spotřebu na krmení plodu je snad pravda,ale můžu zcela pravdivě odpovědět,že takováto včelstva si již stačila kolem dvaceti kilogramů nanosit,o čemž jsem se sám před ochlazením přesvědčil.To je cca jeden a půl nízkého nástavku.Tak jim něco přejme a uvidíš,že letos nebudeme stíhat točit klikou.Hlavně nepřipustit rojovku,což není až tak velký problém a dá se velmi jednoduše řešit.
Petr Z.

Ukáže se vliv dobrého stanoviště. Kde mají včelky snůšku hned u úlů, tak budou nosit a bude jim to uvnitř přibývat i teď za chladu, pokud zrovna nebude pršet nebo vát silnější chladný vítr. Snůška prostě nebude přerušená. Kde mají snůšku půl kilometru,kilometr daleko, tak tam moc lítat nebudou a včelky budou mít snůškovou přestávku, se všemi důsledky včetně náběhu k rojení.
Jinak tady na severní Moravě to nijak zvlášť špatně nevypadá, ráno tady v podhůří bylo jen kolem nuly, takže řepka i ostatní květy by to měly přežít. Uvidí se ještě zítra ráno, jestli budou mrazy nebo ne.
Pamatuji mnohem horší roky, kdy kvetoucí řepka klesala pod napadaným sněhem a kdy do kvetoucích ovocných stromů padal sníh s deštěm a na kalužích přes noc se objevil na centimetr silný led.
I když možná letos si takové počasí vybral sever Čech.

Tady na podřipsku je jedna z hlavních snůšek tak každým druhým rokem akát.Ale ty mrazíky mu daly pěkně na p...l,narašené výhony úplně zčernaly,v pohodě vypadají jen velké stromy a akátiny na kopcích a jižních svazích.A to měl letos tak pěkně nasazeno...

Pavel

Votrubče, jseš pěkný šťoura. V tomto případě máš jen dvě možnosti. To je, buď podpořit, nebo mlčet. Všechna ta uložiště jsou na dvě věci, když po nějaké, celkem krátké době je tam prd. Je to jen a jen na adminovi co dovolí. Já se sám přikláním ke Gustíkovi, ikdyž ho nemiluji. Ano jsem pro to, aby se tu daly nějaké soubory umístit. Fotka vždy říká víc, než jakýkoliv psaný popis.

J.P.

Hlavně nepřipustit rojovku,což není až tak velký problém a dá se velmi jednoduše řešit.
Petr Z.

Peter sem s tou radou! Ešte napíš koľko máš včelstiev?

Sice nejsem Petr, ale souhlasím s ním. Mám jen 25 včelstev,a le 500km daleko. Stačí udělat ve správnou dobu oddělky a používat kvalitní matky. Oddělky budu u nás v nížině bez ohledu na počasí dělat tuto sobotu. Kdo bude kvůli počasí čekat, nebo již kvůlipředpovědi zameškal pro jistotu rozšíření, může očekávat roje příští týden a rojový rok letos bude!
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: p?ed?asn? radost
> Datum: 04.5.2011 19:54:17
> ----------------------------------------
> Hlavně nepřipustit rojovku,což není až tak velký problém a dá se velmi
> jednoduše řešit.
> Petr Z.
>
> Peter sem s tou radou! Ešte napíš koľko máš včelstiev?
>
>
>

Já jsem odrojoval minulý týden v pátek a bylo na čase. Tak polovina měla už v matečníku nakladeno. Nejvíce času mi u toho zabere hledat matku, ale jelikož mě to v menší míře čeká ještě jednou, tak jsem se rozhod udělat si rojáček se sklopným náběhem a mateří mřížkou na boku. A uvidím jestli to půjde rychleji. S mateří mřížkou na nástavku jsem to už zkoušel, ale nebylo to ono, s tím rojáčkem, mám pocit, že by to mohlo jít líp setřást včely na náběh a rámek dát do rojáku, aby se včely mohly na něj vrátit.



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: p?ed?asn? radost
> Datum: 04.5.2011 20:02:26
> ----------------------------------------
> Sice nejsem Petr, ale souhlasím s ním. Mám jen 25 včelstev,a le 500km daleko.
> Stačí udělat ve správnou dobu oddělky a používat kvalitní matky. Oddělky budu u
> nás v nížině bez ohledu na počasí dělat tuto sobotu. Kdo bude kvůli počasí
> čekat, nebo již kvůlipředpovědi zameškal pro jistotu rozšíření, může očekávat
> roje příští týden a rojový rok letos bude!
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: p?ed?asn? radost
> > Datum: 04.5.2011 19:54:17
> > ----------------------------------------
> > Hlavně nepřipustit rojovku,což není až tak velký problém a dá se velmi
> > jednoduše řešit.
> > Petr Z.
> >
> > Peter sem s tou radou! Ešte napíš koľko máš včelstiev?
> >
> >
> >
>
>
>

" Stačí udělat ve správnou dobu oddělky a používat kvalitní matky. Oddělky budu u nás v nížině bez ohledu na počasí dělat tuto sobotu. Kdo bude kvůli počasí čekat, nebo již kvůli předpovědi zameškal pro jistotu rozšíření, může očekávat roje příští týden a rojový rok letos bude!"

_______________________________________________

Správná doba pro tvorbu oddělků s kvalitní matkou u mě začíná už 14 dní předem,kdy si připravím včelstvo nebo více včelstev pro chov,následně přelarvím sérii,abych měl do oddělků zralé matečníky.S variantou rozdělení včelstev v rojové náladě a následným ponecháním jejich rojových matečníků(jen jeden!)mám špatné zkušenosti,stačí přehlédlá zakladená miska nebo matečník,a rojí se mi jak mateřské včelstvo,tak silnější oddělek.Dobrá je varianta s odebráním 1-2 plodových plástů se starou matkou,ale opět se může přehlédnout matečník,který nemám v úmyslu tam nechat,a roj udělá pá pá frrrrnk.Takže radši mám jistotu a matečníky si vytvořím uměle z plemeniva inseminované matky.V neděli se budu tvorbou oddělků dobře bavit...

Zdraví Pavel

Ahoj, nevím, jestli jsem pochopil, ale já to dělám bez hledání matky. Vezmu 2 zásobní rámky a 2 s plodem - mám malé 39*17 a prohlídnu je, jestli na nich není matka, ev. přimetu včely ještě z 1-2 rámků. Konečně mám dost přepažených nástavků, takže na včelstvo přijde folie, na ní NN s přepážkou a s 2 očky (otáčím na opačnou stranu než je česno). Důležitá je voda, alespoň zásobní rámky postříkám vodou.Tepla má oddělek dost a z každého včelstva jsou dva oddělky.... Během kontroly po 14 dnech oddělky zkontroluji a zužitkuji.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ales molcik <alesmolcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: p?ed?asn? radost
> Datum: 04.5.2011 21:41:56
> ----------------------------------------
> Já jsem odrojoval minulý týden v pátek a bylo na čase. Tak polovina měla už v
> matečníku nakladeno. Nejvíce času mi u toho zabere hledat matku, ale jelikož mě
> to v menší míře čeká ještě jednou, tak jsem se rozhod udělat si rojáček se
> sklopným náběhem a mateří mřížkou na boku. A uvidím jestli to půjde rychleji. S
> mateří mřížkou na nástavku jsem to už zkoušel, ale nebylo to ono, s tím
> rojáčkem, mám pocit, že by to mohlo jít líp setřást včely na náběh a rámek dát
> do rojáku, aby se včely mohly na něj vrátit.
>
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: p?ed?asn? radost
> > Datum: 04.5.2011 20:02:26
> > ----------------------------------------
> > Sice nejsem Petr, ale souhlasím s ním. Mám jen 25 včelstev,a le 500km daleko.
> > Stačí udělat ve správnou dobu oddělky a používat kvalitní matky. Oddělky budu
> u
> > nás v nížině bez ohledu na počasí dělat tuto sobotu. Kdo bude kvůli počasí
> > čekat, nebo již kvůlipředpovědi zameškal pro jistotu rozšíření, může očekávat
> > roje příští týden a rojový rok letos bude!
> > Radek
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: p?ed?asn? radost
> > > Datum: 04.5.2011 19:54:17
> > > ----------------------------------------
> > > Hlavně nepřipustit rojovku,což není až tak velký problém a dá se velmi
> > > jednoduše řešit.
> > > Petr Z.
> > >
> > > Peter sem s tou radou! Ešte napíš koľko máš včelstiev?
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Ahoj Pavle, omlouvám se asi jsem se špatně vyjádřil. Vzhledem k nedostatku času nyní první matečníky nakupuji. Vzhledem k tomu, že jsou včelstva na 5-8 NN 39*17 misky jsem s 1 výjimkou (kde šlo spíš o genetiku) ještě neviděl. Zakladené misky neočekávám ani tento týden, minulý víkend dostali i přes nepříznivou předpověď počasí po nástavku mezistěn.... Následující týden očekávám již více letových dní, snad se budou moje včelky věnovat řepce a ne rojení.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: p?ed?asn? radost
> Datum: 05.5.2011 07:34:59
> ----------------------------------------
> " Stačí udělat ve správnou dobu oddělky a používat kvalitní matky. Oddělky
> budu u nás v nížině bez ohledu na počasí dělat tuto sobotu. Kdo bude kvůli
> počasí čekat, nebo již kvůli předpovědi zameškal pro jistotu rozšíření,
> může očekávat roje příští týden a rojový rok letos bude!"
>
> _______________________________________________
>
> Správná doba pro tvorbu oddělků s kvalitní matkou u mě začíná už 14 dní
> předem,kdy si připravím včelstvo nebo více včelstev pro chov,následně
> přelarvím sérii,abych měl do oddělků zralé matečníky.S variantou rozdělení
> včelstev v rojové náladě a následným ponecháním jejich rojových
> matečníků(jen jeden!)mám špatné zkušenosti,stačí přehlédlá zakladená miska
> nebo matečník,a rojí se mi jak mateřské včelstvo,tak silnější oddělek.Dobrá
> je varianta s odebráním 1-2 plodových plástů se starou matkou,ale opět se
> může přehlédnout matečník,který nemám v úmyslu tam nechat,a roj udělá pá pá
> frrrrnk.Takže radši mám jistotu a matečníky si vytvořím uměle z plemeniva
> inseminované matky.V neděli se budu tvorbou oddělků dobře bavit...
>
> Zdraví Pavel
>
>
>

Ahoj Radku,nic se neděje,jen jsem chtěl upřesnit,co je správná doba a kvalitní matka,protože pro řadu včelařů je tvorba oddělků ještě velká neznámá.

Letos pozoruji zajímavé úkazy ve včelách,u některých zkouším něco podle metodiky LBV,tzn.dal jsem 1 NN celý vystrojený trubčinou a volnými rámky k vystavění(pro doplnění,2 trubčí rámky už tam byly od jarní prohlídky a už byly zaplodované),a našla se včelstva,která ve volném prostoru začala stavět trubčinu,ale teď staví dělničinu.To samé dělají i některá včelstva,která tento NN nedostala,ale dostala volný rámek k vystavění do plodiště(dadant).Podle dřívějších zkušeností by se už tato včelstva rojit neměla,v loni všechna včelstva bez vyjímky stavěla trubčinu a taky šly hromadně do rojovky.Možná to letos nebude s tím rojením tak žhavé,ale to se ještě uvidí...

Zdraví Pavel

U nás v okolí Hradce pravděpodobně už naplno rozkvétá řepka, všechny včelstva mají již latetní rojovou náladu, ale jen typuji (dva týdny jsem tam nebyl). Tenhle víkend již určitě včelstva rozpůlím, ať bude počasí, jaký chce.

Jinak co se týče toho odběru matky ze včelstva v rojové náladě, musím s prominutím konstatovat, že hloupější protirojové opatření neznám. Je to skutečně jen opatření „proti rojení“. Včelstvo zůstane v rojové náladě, jen je mu znemožněno vyrojení (chybí nadbytečné matečníky).
Přeji hodně štěstí nadšencům, ale hledat matku ve včelstvu v rojové náladě, zvláště v pozdějších stádiích, kdy už chybí otevřený plod, by mě fakt nenapadlo, i když je mám značený.

Myslím si, že přeléták to vyřeší daleko elegantněji. A pokud ani ten by nezabral, tak bych vážně uvažoval o změně metodiky (třeba i konkrétní formy provedení přelétáku).

MV

Jak už je rojová náladu, je už hodně ztraceno, protože spolehlivá opatření proti vyrojení znamenají potom vždy poměrně velké ztráty na výnosu.
Moje opatření je buď ponechat starou matku a odebrat značné množství plodu a včel s rojovými matečníky do velkého oddělku. Nebo odebrat poněkud méně plodu a včel se starou matkou a matečníky nechat ve včelstvu.
Plus přidat dost mezistěn , aby včely mohly stavět, což zláká hodně včel připravené na vyrojení.
Někdy, pokud včelstvo jde k rojové náladě, ale moc na ní netrvá, podle mých zkušeností by mohlo stačit podstavit značné množství mezistěn, v rozsahu aspoň jednoho nástavku 39x24 nebo i víc a včely z plodu na ty mezistěny setřepat. Včely určené k vyrojení, pokud se ocitnou viset na mezistěnách, začnou je stavět a potom včelstvo ruší rojové matečníky a je od rojení odrazeno. Obvykle na celou tuto sezónu. Ale spousta včelstev i přesto na rojení trvá a dopředu to poznat není.

Dne Thursday 05 of May 2011 08:47:19 P.Krátký napsal(a):

> Letos pozoruji zajímavé úkazy ve včelách,u některých zkouším něco podle
> metodiky LBV,tzn.dal jsem 1 NN celý vystrojený trubčinou a volnými rámky k
> vystavění(pro doplnění,2 trubčí rámky už tam byly od jarní prohlídky a už
> byly zaplodované),a našla se včelstva,která ve volném prostoru začala
> stavět trubčinu,ale teď staví dělničinu.To samé dělají i některá
> včelstva,která tento NN nedostala,ale dostala volný rámek k vystavění do
> plodiště(dadant).Podle dřívějších zkušeností by se už tato včelstva rojit
> neměla,v loni všechna včelstva bez vyjímky stavěla trubčinu a taky šly
> hromadně do rojovky.Možná to letos nebude s tím rojením tak žhavé,ale to se
> ještě uvidí...
>
> Zdraví Pavel

Zdravim,

delam tyto pokusy jiz od lonska, mam zkusenost, ze trubcinou se vcelstvo
snazi naslolit rovnovahu, pokud je v plodisti cca 1/3 trubciny, stavi jiz
vetsinou pouze delnicinu. Zatimco mezisteny matka nekdy nezaklade a vcely
zanaseji sladinou, divocinu zaklada okamzite. Nejlepsi medarky, co nemely ani
naznak rojeni ,pokud jsem pres den otevrel mednik, tak jsem o vcelu ani
nezavadil, samy trubec, takze vcely mohly makat.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Jan Červenka:
"ze trubcinou se vcelstvo
snazi naslolit rovnovahu, pokud je v plodisti cca 1/3 trubciny, stavi jiz
vetsinou pouze delnicinu"

________________________________________________

To vysvětluje stavbu dělničiny ve včelsvech,kde je trubčiny dostatek.Ale proč tedy staví dělničinu i včelstva,kde je trubčiny málo?
Se stavbou volného díla si pohrávám víceméně už od dob,kdy jsem jako šestnáctiletý začínal a neměl ani dostatek plástů,ani vosk a ani mezistěny.Za kapesné okolo 100 kč měsíčně se moc mezistěn pořídit nedalo,zbývalo mi jen rozřezat nějaká prkna,která jsem posbíral doma a z toho nařezat materiál na rámky a do nich dávat jen půlky nebo čtvrtky mezistěn,takže zbytek si musely včely dostavět.Ne všechna včelstva stavěla jen trubčinu a taková se také nerojila(a nebyla to jen slabá včelstva,ale i poměrně silná).S tou rovnováhou je to určitě pravda,ale vypadá to,že některá včelstva některý rok moc trubců nepotřebuje...

Zdraví Pavel

Proč mám napsat,kolik mám včelstev?Té otázce vůbec nerozumím a připadá mě naprosto irelevantní a připitomělá.Tahle otázka už tu byla několikrát položena a vyřešit ji nedokážu.Je to přeci jedno,zda jich mám pět nebo padesát.Buď chci včelařit s tím,na co stačím a mít dlouhodobý průměrný výnos stanoviště kolem 40kg a nebo se s "potěšením" dívat,jak to lítá pryč a spokojit se jen s jarní snůškou.Co má společného počet včelstev a rojová nálada?Dík.
P.Z.

"To vysvětluje stavbu dělničiny ve včelsvech,kde je trubčiny dostatek.Ale proč tedy staví dělničinu i včelstva,kde je trubčiny málo? "

Včelstvo musí stavět trubčinu, protože potřebuje trubce. Musí taky stavět dělničinu, protože potřebuje včely dělnice, nemůže si dovolit nějaký větší a delší propad v množství líhnutých dělnic a tím později v množství létavek nutných k využití snůšky..
Takže když tlačí rozmnožovací pud a má v plodovém hnízdě málo trubčiny, staví mix trubčiny a dělničiny. Když má dost trubčiny a má rozmnožovací pud, staví dělničinu a na poškozených místech mezistěn trošku trubčiny.

"Proč mám napsat,kolik mám včelstev?"

Když máš třeba 5 včestev, tak ti nebude vadit metoda, kdy rozhodíš včely a třeba hodinu se v nich vrtáš, abys v nich všechno ideálně pozpřeházel. Když máš 50 včelstev, a při práci, potřebuješ všechno udělat rychle, za 5 - 10 minut a tak potřebuješ úplně jiné pracovní postupy.

Zdravím všechny,letos poprvé chci vložit serii do odsavače.Mám-li mít dost mladušek,musím sem dát jeden až dva plásty s otevřeným plodem.Druhý den vložím sérii.Ale - nenarazí již včelky do té doby na nejmladším plodu matečníky.Jakou mám jistotu, že počkají až na moji serii a že si vyberou právě z ní?

I.Dragoun:
Jakou mám jistotu, že ...

--------
Jistotu? Ve včelách? V životě? Žádnou. :-)

Pokud narazí tak se snad nic nestane. Zruší se při přidání serie. Nenapadá mi, v čem by mohl být problém.


Karel

Nyní přemýšlíme proč včely staví trubčinu resp. dělničinu a jejich poměr.
Přemýšlíme nad tím, protože se nám vytratily znalosti a zkušenosti předchozích generací (2 generace a více).

V minulosti se včelí vosk využíval na výrobu svíček, konzervaci obrazů, konzervaci voj. techniky atd. Včelám se tedy vosk nevracel ve formě mezistěn v takové míře jako dnes. Plástve s medem se vyřezávaly a med lisoval (i vytáčel). Dávaly se jen proužky mezistěn nebo se nechával pruh plástve a včely dostavěly.
Trochu jsem se rozepsal. K čemu směřuji. Vemte si starou literaturu, kde se píše co (trubčinu/dělničinu) včely staví a proč.
Večer to možná dopíšu. Spěchám.

Pavel:
Trochu jsem se rozepsal. K čemu směřuji. Vemte si starou literaturu, kde se píše co (trubčinu/dělničinu) včely staví a proč.
-----------

Nezapomeňme na dobu kdy staví - to je podstatný rozdíl. Například v době krmení včel - tedy u mě v srpnu - mi včely postaví nádherné plásty s vyrovnanou dělničinou - jako kdyby tam byla mezistěna.

A podle mě nezáleží ani tak na množství trubčiny, ale množství trubců v úle. Podle toho se snad řídí, ne podle plástové plochy.
V normální stavbě mají v období stavby už na starší trubčině z dřívějška vychovány trubce. Necítí nerovnováhu a nestaví tolik trubčiny.
Zkoušet dávat jim jen stavební rámky, bez toho aby se jim tam z loňska nechalo v plodišti dost trubčiny vede ke stavbě trubčiny.

A trubci jsou v období snůšky nejen v medníku ale i v plodišti. Pro mě to byl šok, když sjem kdysi přišel dělat oddělky a na plod. plástech převážně jen trubci. Vypadalo to jako "odrojené" včelstvo.

Prostě tam ti trubci nejsou jen darmožrouti, ale asi zastanou minimálně fci topidel a uvolní dělnice do snůšky.

Karel

Co má společného počet včelstev a rojová nálada?
..........

No on je rozdíl v objemu včelařské práce._gp_

Dne Thursday 05 of May 2011 16:16:05 Pavel napsal(a):
> Nyní přemýšlíme proč včely staví trubčinu resp. dělničinu a jejich poměr.
> Přemýšlíme nad tím, protože se nám vytratily znalosti a zkušenosti
> předchozích generací (2 generace a více).
>
> V minulosti se včelí vosk využíval na výrobu svíček, konzervaci obrazů,
> konzervaci voj. techniky atd. Včelám se tedy vosk nevracel ve formě
> mezistěn v takové míře jako dnes. Plástve s medem se vyřezávaly a med
> lisoval (i vytáčel). Dávaly se jen proužky mezistěn nebo se nechával pruh
> plástve a včely dostavěly.
> Trochu jsem se rozepsal. K čemu směřuji. Vemte si starou literaturu, kde se
> píše co (trubčinu/dělničinu) včely staví a proč.
> Večer to možná dopíšu. Spěchám.

Zdravim,
nejstarsi kniha o vcelach, co mam a co jsem sehnal je vcelarova citanka, tusim
1908. Tam nic o volne stavbe neni. Jen vkladani stavebnich ramecku a
vyrezavani.



--



S pozdravem

Jan Cervenka

Zdravím, nedá se samozřejmě vyvracet ani jeden z vašich názorů, jen nejsou ucelé. nesmíme zapomínat na fakt: ať CHOVÁME cokoliv tak, vše má svou rovnováhu, jako mezi námi chlapy jsou ženy, tak i jinde, v různorodých koloniích, jest zapotřebí( v jistém čase) opačného pohlaví a to jen jeho přítomnost!! Součást trubců v úle vylepšuje náladu včelstva(pro plodování, zvyšování zásob-větší využití snůšky apod.) bez toho aby se včelstva rojila. to spíše dojde na tichou výměnu. hezký příklad je např, když jdou chlapi pařit tak v okolí musí být nějaké baby..:) kolikrát stačí jen jejich přítomnost. není úplně dobré ve velké míře vylamovat, nebo zabraňovat stavbě trubčiny.

>Zdravim, nejstarsi kniha o vcelach, co mam a co jsem sehnal je vcelarova citanka, tusim 1908. Tam nic o volne stavbe neni. Jen vkladani stavebnich ramecku a vyrezavani. S pozdravem Jan Cervenka <
------------------------------------------------------------
Pokusím se doplnit například:
Včelařská encyklopedie 1956, Beránek, Geisler, Lisý, Rošický, Sawin, Svoboda, Tocháček, Vítek. V kapitole Roje str. 328 - 329 uvádí:
"...užívají stavebního rámku. Nechávají dobrým čeledím stavět trubčinu a živit hodně trubčího plodu, který je žravým odběratelem krmné šťávy kojiček; odebere jí tolik, že včely zapomenou částečně na rojení".

Obdobně se o chovu trubčího plodu vyjadřuje tuším i Vendelín Šístek, ale jeho citaci nemám v současnosti po ruce.

Z literatury, která se mi dostala do rukou, se autoři o rojení vyjadřují značně zdrženlivě. Názor na protirojový efekt chovu trubců ať si udělá každý sám a pokud možno v praxi. S metodou neomezovaného chovu trubců ve včelstvech chovaných v nástavkových úlech mám mnohaleté velmi dobré zkušenosti. JK

Když jsem měl včelstava doma na zahradě a měl na ně víc času, tak jsem zkoušel různé způsoby chovu a porovnával výsledky. Zkoušel jsem i přeletáky a z hlediska času a účinnosti metody je to nejefektivnější způsob, protože tímto zásahem se rozhodí celý systém včelstva a než se včelstvo dostane do své rovnováhy, tak to zabere poměrně dost času. Včelař se nezatěžuje s hledáním matky, stačí vytáhnout jeden plást s plodem, nechat včely narazit matečník, ale vhodnější je matečník přidat z vybraného včelstva a zabere to poměrně málo času. Ovšem včelstva u kterých jsem dělal přeletáky měla vždy o nějakých 5-8kg menší výnos. A to už při dnešních cenách dělá několik stovek a to se dál násobý počtem včelstev, takže ve finále je to docela významná ekonomická ztráta.
Když nedělám přeleták a odeberu včelstvu polovinu plodiště i se včelami (5rámků 448x285), rámky nahradím mezistěnami, tak mám zkušenost,že se mi nesníží výnos a ikdyž jsou už ve včelstvu nějaké matečníky, tak včely je sami zruší. Nezruší je v případě, že matečníky jsou těsně před víčkováním a to je případ, kdy je nutné odebrat i matku. Takže cílem není matku vidět, abych se s ní mohl pozdravit, ale cílem je vědět 100%, že není na odebraných plástech. A mě jde jen o metodu jak to zjistit co nejrychleji.
Myslím si také, že je i docela sporné to, kdy začíná ve včelstvu rojová nálada. Rojení, je proces množení, který začíná už chovem trubců a po asi 3 týdnech matka zaklade matečníky. A to si myslím, že také ještě není rojová nálada, protože v této fázy pořád mohu chov. zásahem včely přimět k tomu aby matečníky zrušily. Rojová nálada podle mě začíná, tak asi týden po zakladení matečníků. V této době, pokud jsem nechal matku ve včelstvu, tak jsem včely nijak nepřiměl k tomu aby se nerojily, byly prostě rozhodnuté.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: p?ed?asn? radost
> Datum: 05.5.2011 10:14:50
> ----------------------------------------
> U nás v okolí Hradce pravděpodobně už naplno rozkvétá řepka, všechny
> včelstva mají již latetní rojovou náladu, ale jen typuji (dva týdny jsem
> tam nebyl). Tenhle víkend již určitě včelstva rozpůlím, ať bude počasí,
> jaký chce.
>
> Jinak co se týče toho odběru matky ze včelstva v rojové náladě, musím s
> prominutím konstatovat, že hloupější protirojové opatření neznám. Je to
> skutečně jen opatření „proti rojení“. Včelstvo zůstane v rojové náladě, jen
> je mu znemožněno vyrojení (chybí nadbytečné matečníky).
> Přeji hodně štěstí nadšencům, ale hledat matku ve včelstvu v rojové náladě,
> zvláště v pozdějších stádiích, kdy už chybí otevřený plod, by mě fakt
> nenapadlo, i když je mám značený.
>
> Myslím si, že přeléták to vyřeší daleko elegantněji. A pokud ani ten by
> nezabral, tak bych vážně uvažoval o změně metodiky (třeba i konkrétní formy
> provedení přelétáku).
>
> MV
>
>
>

Pokud je ve včelstvu otevřený plod, mohou včely kdykoliv narazit matečníky, kde uznají za vhodné. Chce to kontrolovat a žádný nepřehlédnout. Nejlepší je ovšem mít v chovném včelstvu plod zavíčkovaný, dostane se matečníkům lepší péče.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: I.Dragoun <IDragounMUDr/=/seznam.cz>
> Předmět: chov matek
> Datum: 05.5.2011 15:05:51
> ----------------------------------------
> Zdravím všechny,letos poprvé chci vložit serii do odsavače.Mám-li mít dost
> mladušek,musím sem dát jeden až dva plásty s otevřeným plodem.Druhý den
> vložím sérii.Ale - nenarazí již včelky do té doby na nejmladším plodu
> matečníky.Jakou mám jistotu, že počkají až na moji serii a že si vyberou
> právě z ní?
>
>
>

Kolik agátu pomrzlo?
Díval jsem se včera na porosty agátů u včelínu a nejsem z toho chytrý. květy hrozny ,květenství je u mne dlouhé jen 3 cm a spolu s vyvíjejícími se listy ty jsou asi 5cm jsou tmavší a zdá se pomrzlé, jestli se něco vzpamatuje neumím odhadnout.

v Praze jsou květy 5-6cm vypadaly beze změny.
kdo máte zkušenosti s pomrznutím
J.B.

Díky všem za odpověď, chápu,že pro časné ošetřování vyběhlé matky je nejlepší rovněž vybíhající plod,ale já bych tam měl mít také madušky pro počáteční fázi,kdy se ještě nevylíhne a nezprovozní dostatek kojiček.Takže mám dát do odsavače mladý plod a riskovat,že bude na něm budou naraženy matečníky (které se ovšem při kontrole dají zrušit) -otázka je narazí-li si matečníky ještě před vložením rámku nebo lišty,budou pak ještě cíti potřebu přijmout dodaný materiál?
A když jsem v tom psaní - máte někdo zkušenosti s proužky?Pro mne,který jsem ještě nepoužil lžičku a nemám mateří kašičku by to možná nebylo od věci?
A ještě poslední věc:jak dlouho vydží plemenivo mimo úl?
Pokud bych si je vzal k přelarvování domů (70m)mohl by být problém?
Hezký den a díky za odpovědi

MV:
"Jinak co se týče toho odběru matky ze včelstva v rojové náladě, musím s prominutím konstatovat, že hloupější protirojové opatření neznám. Je to skutečně jen opatření „proti rojení“. Včelstvo zůstane v rojové náladě, jen je mu znemožněno vyrojení (chybí nadbytečné matečníky).
Přeji hodně štěstí nadšencům, ale hledat matku ve včelstvu v rojové náladě, zvláště v pozdějších stádiích, kdy už chybí otevřený plod, by mě fakt nenapadlo, i když je mám značený."

___________________________________________________________

Pokud chci najít,kde asi se nachází matka v mých dadantech,tak při přípravě včelstev na chov jednoduše vložím mezi VN a NN mřížku,a za 3 dny vím přesně,kde hledat(většinou je dole).Chápu,že v systému nízkých nástavků se matka hledá blbě,asi bych třeba 2-3 mřížky použil také,určitě se tím ten čas s hledáním ušetří,jen je potřeba mít v zásobě mřížky...

Zdraví Pavel

Ahoj Ivo, moc otázek, zkusím stručně poradit.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Díky všem za odpověď, chápu,že pro časné ošetřování vyběhlé matky je
> nejlepší rovněž vybíhající plod,ale já bych tam měl mít také madušky pro
> počáteční fázi,kdy se ještě nevylíhne a nezprovozní dostatek kojiček.Takže
> mám dát do odsavače mladý plod a riskovat,že bude na něm budou naraženy
> matečníky (které se ovšem při kontrole dají zrušit) -otázka je narazí-li si
> matečníky ještě před vložením rámku nebo lišty,budou pak ještě cíti potřebu
> přijmout dodaný materiál?
- udělají si co budou chtít, ale vůbec se tím netrap, když nevezmou, druhý den můžeš opravit a už budeš mít i kašičku, nebo ji budeš mít z naražených matečníků. Není ovšem nutné používat kašičku, vyhovuje i voda- lépe nechlorovaná, třeba i dešťovka. Důležitější je vložit lištu alespoň půl dne předem k očistění a navonění. Lišta stačí 10mm široká z horní loučky a umístit mezi 2 rámkynahoru. všechny poloviční rámky při snůšce zastaví a matečníky mohou udusit medem. Chováš tedy v mezeře mezi rámky. Další problém je počasí, teď jak bylo ošklivě, tak nechtěli chovat, nenech se odradit, pokud nevemou. Pokud nebudeš mít úspěch použij startér, k tomu stačí 2 rámky s medem, 2 s pylem, nadbytek včel, voda do jedné souše. Po hodině osiření můžeš vložit plemenivo a druhý den matečníky vložit nad mřížku mezi otevřený plod. Startér má uzavřené česno. a dobré větrání ve dně.

> A když jsem v tom psaní - máte někdo zkušenosti s proužky?Pro mne,který
> jsem ještě nepoužil lžičku a nemám mateří kašičku by to možná nebylo od
> věci?
- všechno se dá použít, ale začni rovnou se lžičkou a umělými miskami. Ke zjednodušení si odstraň rozpěrákem horní polovinu buněk, lépe se Ti budou larvičky nabírat. Nabírej je od hřbetní strany - konvexní.

> A ještě poslední věc:jak dlouho vydží plemenivo mimo úl?
- vadí UV, tedy nevystavuj zbytečně slunci, raděj vem domů a posviť si čelovkou. plemenivo vydrží určitě 30min-1 hod, 2 denní matečníky i 8 hodin v igeliťáku s troškou vody kvůli vlhkosti.
S pozdravem
Radek Hubač
učitel včelařství

> Pokud bych si je vzal k přelarvování domů (70m)mohl by být problém?
> Hezký den a díky za odpovědi
>
>
>

Pokud včely chtějí chovat,tak sérii přijmou.To poznáme podle toho,že stavějí misky.
Plemenivo,pokud ho přepravuji jinam,je dobré dát třeba do igelitky,nebo ještě lepší do termotašky ze supráku,aby nevysychalo(a také nezachladlo,pokud je zima).Běžně ho vozím sebou autem,když chovám na jiném stanovišti,než mám plemenné včelstvo,to zvládne výdrž třeba i hodinu.

Zdraví Pavel

Docela mě mrzí, že si hodně včelařů pořád hraje na hasiče, kteří čekají až na průšvih, do té doby nic nedělají. To fakt neumíte včelařit? Proč bych měl vymýšlet jak hledat v mých 5-8NN matku, když už nyní mají včely dost prostoru a než by je cca za 3 týdny začalo zajímat rojení, tak udělám oddělky a mám do konce sezóny klid! Pak vybrakuji po rozkladení matek v oddělcích ty co se mi nelíbí, rozhodnu, které staré matky vyměním, ty potom nakrmím pouze na 10kg a kdykoliv mezi polovinou září a listopadem dle počasí a času je spojím s dobře nakrmeným oddělkem na 3NN. A hlavně víc se ve včelách bezcílně nehrabu. Pokud chci nebo je třeba, udělám ještě další oddělky cca za 14 dní po prvních oddělcích.Největším nepřítelem včel je stále ještě brtník.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: p?ed?asn? radost
> Datum: 06.5.2011 08:09:28
> ----------------------------------------
> MV:
> "Jinak co se týče toho odběru matky ze včelstva v rojové náladě, musím s
> prominutím konstatovat, že hloupější protirojové opatření neznám. Je to
> skutečně jen opatření „proti rojení“. Včelstvo zůstane v rojové náladě, jen
> je mu znemožněno vyrojení (chybí nadbytečné matečníky).
> Přeji hodně štěstí nadšencům, ale hledat matku ve včelstvu v rojové náladě,
> zvláště v pozdějších stádiích, kdy už chybí otevřený plod, by mě fakt
> nenapadlo, i když je mám značený."
>
> ___________________________________________________________
>
> Pokud chci najít,kde asi se nachází matka v mých dadantech,tak při přípravě
> včelstev na chov jednoduše vložím mezi VN a NN mřížku,a za 3 dny vím
> přesně,kde hledat(většinou je dole).Chápu,že v systému nízkých nástavků se
> matka hledá blbě,asi bych třeba 2-3 mřížky použil také,určitě se tím ten
> čas s hledáním ušetří,jen je potřeba mít v zásobě mřížky...
>
> Zdraví Pavel
>
>
>

Ahoj Radku.Nepsal jsem,že se takhle ve včelách hrabu,matka mě zajímá jen při tvorbě oddělků(abych ji náhodou také nepřidal) a při chovu.To byla jen možnost,jak zjistit,kde v úlu je,pokud to potřebuju vědět.Jinak musím podotknout,že loni všechny protirojové dosud osvědčené metody selhaly,na přidaný prostor jednoduše kašlaly,rojily se i po rozdělení na oddělky,mezistěny zanesly a nepomohla ani volná stavba.
P.S.-nevěděl jsem,že staří brtníci hledali matky...

Pavel

P.Krátký:
....Jinak musím podotknout,že loni všechny protirojové dosud osvědčené metody selhaly,na přidaný prostor jednoduše kašlaly...
--------------

Je to pro Dadant blbá otázka. Ale co převěšování plodu nahoru? Bylo taky vyzkoušeno?


Já měl vloni právě dost nástavků atd. a protože jsee zimoval ještě většinou na 10R půdorysu a byl připraven na přechod na 12R, tak jsem je prostě převěšoval - tedy nějaký rámek s plodem mezi nějaké zsáobní a prostrkal MS. Tedy měl jsme dva vysoké nad sbeou.

Celkem si nemůžu stěžovat na rojení.

To mě vede k tomu, že do těch 12R nástavků se už moc nehrnu.
Protože nekočuji, bylo by pro mě možná jednodušší na jaře přidat jeden VN nad plod a na podzim při podtrskávání NN pod plodiště starý vyndat. Nebo už teď v květnu - což chci vyzkoušet - podle MV rozpůlit - tedy ten spodní, kde očekávám spíše starší plod, použít pro tvorbu oddělku.

Karel

Já se omlouvám, trochu jsem ujel. Pro mě je dost velký rozdíl, jestli hledám matku, nebo se snažím ji nedat do oddělku. Abych se přiznal, při tvorbě oddělků se matkami zabývám pouze zběžně, což znamená, že se mi každý rok z cca 20-30 oddělků povede cca 1 matka dát do oddělku. Na to přijdu snadno a brzy v oddělku a když vím odkud matka je, vím i které včelstvo potřebuje zásah. Významná úspora času mnohokrát převažuje nad poctivým hledáním. Když jsem totiž dříve poctivě hledal, stejně jsem se chybě několikrát nevyhnul... Takže se spíš snažím vědět, odkud oddělek pochází.
Vloni svedlo hodně včelařů ošklivé počasí v květnu. Poučení je, že prostě musíme včas rozšířit, ale podle počasí musím přemýšlet jak!!! Třeba pod plod. těleso dolů. Já jsem měl asi tak 5 vyrojených z 20 včelstev, protože jsem se nedostal od 20.5. do 10.6. ke včelám....
Jinak k převěšování - kdo to umí, má málo včelstev a baví ho to, výsledky jsou velmi dobré! Já jsem s ním přestal, čas se snažím věnovat šlechtění, oddělkům a rodině.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: hled?n? matek a jin? ?vahy o brtnictv?
> Datum: 06.5.2011 09:03:44
> ----------------------------------------
> P.Krátký:
> ...Jinak musím podotknout,že loni všechny protirojové dosud osvědčené
> metody selhaly,na přidaný prostor jednoduše kašlaly...
> --------------
>
> Je to pro Dadant blbá otázka. Ale co převěšování plodu nahoru? Bylo taky
> vyzkoušeno?
>
>
> Já měl vloni právě dost nástavků atd. a protože jsee zimoval ještě většinou
> na 10R půdorysu a byl připraven na přechod na 12R, tak jsem je prostě
> převěšoval - tedy nějaký rámek s plodem mezi nějaké zsáobní a prostrkal MS.
> Tedy měl jsme dva vysoké nad sbeou.
>
> Celkem si nemůžu stěžovat na rojení.
>
> To mě vede k tomu, že do těch 12R nástavků se už moc nehrnu.
> Protože nekočuji, bylo by pro mě možná jednodušší na jaře přidat jeden VN
> nad plod a na podzim při podtrskávání NN pod plodiště starý vyndat. Nebo už
> teď v květnu - což chci vyzkoušet - podle MV rozpůlit - tedy ten spodní,
> kde očekávám spíše starší plod, použít pro tvorbu oddělku.
>
> Karel
>
>
>

Dávno už matku při převěšování a podobně speciálně kvůli tomu nehledám. Plásty prohlížím tak důkladně, kolik mám času. Když najdu, tak dobře, plást s matkou odložím zvlášť. Při větším počtu včelstev možná bych praktikoval matku odchytit, dát zvlášť v kleštidle a vypustit na plásty zpátky až ve vhodnou dobu. Když matku nenajdu, otřepávám včely z plástů.
Při větším počtu včelstev bych v první řadě matku nehledal a rovnou otřepával včely.

Technologicky, co se týká pokroku v elektronice, podle mně dozrála doba zabudovat do značky na matce o těch cca 1 - 2 milimetry čtvereční a tloušťce 0,2 - 0,4 milimetry nějaký cenově vhodný chip či rezonanční obvod detekovatelný zvenku nástavku. Veškeré problémy s hledáním matky, ztrátou času a rozdivočením včel při otřepávání by tak odpadly.

KaJi-"Je to pro Dadant blbá otázka. Ale co převěšování plodu nahoru? Bylo taky vyzkoušeno?"

__________________________________________________________

Když jsem s dadantem začínal,tak jsem to měl v plánu.Ona totiž rámková výška 28,5 dá se včelí mezerou 2x 13,7,čili 1 vysoký rámek se v pohodě vejde do dvou nízkých.Ale v praxi to tolik nevyužívám,protože se musí v těch dvou NN upravit prostor,což není tak jednoduché a odporuje to snižování pracnosti v nástavkových systémech.Takže to využívám jen při chovu matek a výměně díla.
Už od zimy,kdy je sestava 1 VN + 1-2 NN,některá včelstva začínají plodovat nahoře v těch nízkých a časem sestoupí dolů,jiná zase plodují dole a sem tam si matka zaběhne nahoru a zaklade tam 2-3 plásty,takže plod je i nahoře.Toho využívám při přidávání dalších nástavků a nástavek s mezistěnami nebo dílem vložím jako předposlední(odspodu).Abych dosáhnul lepšího obsazení,tak z posledního převěsím jeden(zpravidla)plodový plást do toho prázdného,aby byl plod nad sebou.Vím,je to v rozporu s nízkonástavkovou technologií,kde se pracuje jen s nástavky,ne s rámky,ale funguje to(s vyjímkou loňska).

V posledním Včelařství vyšel článek"Dadant vyhovuje včelaři i včelstvu".Jeho autor popisuje několikaleté zkušenosti v Dadantech.Musím říct,že takhle nějak bych to napsal také,kdybych ovládal teorii v těchto úlech.Ale protože mám za sebou už 8letou praxi,tak musím konstantovat,že některé popisované věci nejsou tak úplně pravda.Např.se tam píše,že"matka nemá potřebu přecházet do jiných nástavků".Jako v každém jiném úle bez mřížky není vzácností najít matku až nahoře,jak tam zakládá třeba jen 10 trubčích buněk.Takže nějaké pracné převěšování není většinou potřeba(až na zmíněný jeden plást).
Loni byl problém ten,že včelstva vyzimovaná pro jarní snůšku ve značné síle najednou díky počasí seděla doma a nevěděly roupama,co by,tak šly po čase nezvladatelně do rojení...

Zdraví Pavel

Díky Radku za vyčerpávající odpověď, tyto postřehy mají pro mne velký význam.Dnes se otepluje,půjdu se na ně podívat (mám je ve 3VN)Mám několik panenských souší,shrnují se pěkně,jak jsem si nanečisto vyzkoušel.Snad ji matka brzy zaklade a pak uvidíme.Dám vědět.
Ještě jednou díky

RH:
Jinak k převěšování - kdo to umí, má málo včelstev a baví ho to, výsledky jsou velmi dobré! Já jsem s ním přestal, čas se snažím věnovat šlechtění, oddělkům a rodině.
-----------

Ono to není moc zdlouhavé. Vypáčím nejaké rámky z plodiště, místo nich dám stavební, na plodiště postavím další nástavek který jsam si přinesl, do uvolněných míst v něm dám nad střed ty plásty vyndané ze shora a pokládám nad něj medníky. Pokud bych nechoval matky, tak další zásah je vytáčení.
Pokud to porovnám časově, že u NN bych musel rotovat NN ze zdola nahoru, přidávat nástavky MS, atd. tak já v tom veký rozdíl nevidím.

Možná dole v nížině by mi vycházel NN systém jako srovnatelný, ale pokud porovnám VN langa s NN Brenerem se kterým jsem dělal dřív, tak u Langa 1/1 je to zatím lepší. NN Langa letos vyzimovávám poprvé, nemám srovnání, ale za pár let uvidím. Možná, že když letos částečně přejdu na Žákovo plast. rámky. - Ty by eleminovaly vliv mezery mezi rámky.
Jasně že silnému včelstvu nevadí skoro nic, ale ne všechny se mi daří vyzimovat v kondici a oddělky se tady u nás dělají o 14 dní později. A je to na jejich síle do zimy vidět i velikost rámku má vliv.

Dost lidí co dělá oddělky na kšeft tvrdí, že na vys. míře to jde jednodušeji. Tedy z méně včel vyroste srovnatelný oddělek.
Ale možná se za pět let budu divit, jak jsem to dělal složitě. S Langem 1/1 včelařil jak NN. To bylo nejjednodušší - ale je třeba kondička:-) A ta ubývá. Takže buď NN nebo Dadant. A staré vysoké nástavky než vyhodím, tak vyzkouším. Zatím mi to vychází jako provozuschopné a efektivní.

Karel

Díky Radku za vyčerpávající odpověď, tyto postřehy mají pro mne velký význam.Dnes se otepluje,půjdu se na ně podívat (mám je ve 3VN)Mám několik panenských souší,shrnují se pěkně,jak jsem si nanečisto vyzkoušel.Snad ji matka brzy zaklade a pak uvidíme.Dám vědět.
Ještě jednou díky

Prosím všechny o radu.Vracím se z kontroly, nejsilnější a nejlepší včely na 3 VN mají naraženy nouzáky.4 zavíčkované + 2 ještě otevřené na jednom plástu, na sousedním jeden zavíčkovaný -největší,nejsilnější a dva ještě otevřené.Plodu dost,ale jen zavíčkovaného nebo vybíhajícího,mladý žádný,matku jsem nenalezl.Asi nejspíš přelták(?).:ten nejhezčí bych nechal s rámkem dole mezi MS, plodiště s ostatními matečníky bych dal nahoru, otevřel očko a samozřejmě podsadil,mřížku.
A co kdybych,řekněme za 24 hod.udělal z toho horního oddělky s těmi zbývajícími matečníky? Vím,že zrušímtoto včelstvo, ale rojovka asi není genetická, ztratily jen matku,ikdyž nevím jak.Asi při poslední prohlídce,tomu by odpovídalo i stáří plodu.Snad se mi do zítřka nevyrojí.
Radku,pokud Ti již nelezu na nervy,prosím, vyjádři se,i ostatní prosím,pokud máte jiné nápady.
Děkuji a snad již nebudu opruzovat.
P.S.Nemám pro jistotu ještě dnes udělat s tím největším matečníkem raději oddělek? Přeléták nakonec mohu vždy udělat i dodatečně, zítra

Pokud chceš rozšířit včelstva,
jestli to včelstvo bylo skutečně nejlepší a matečníky tam nejsou kvůli genetice, ale kvůli silně rojovému počasí nebo silně pozdnímu rozšíření, tak klidně s matečníky udělej tolik oddělků, co to půjde. jsou to rojové matečníky, tudíž s vysokou pravděpodobností kvalitní. Plást s matečníky plus z každé ztrany plást se včelami a s nějakými zásobami, aby včelky při současném chladnu udržely v teple matečník i plod.....
Klidně i pokud budeš chtít více oddělků, jednotlivé matečníky vyřízni ve větším kusu voští a zařízni do více plástů do jednotlivých oddělků....
Sice pro letošek původní včelstvo hodně oslabíš, ale příští rok budeš mít z toho několik produktivních včelstev..

podle toho co popisujete jste pravděpodobně při poslední prohlídce přimáčkl matku, nebo vám vypadla mimo úl.
Myslím, že rojení nehrozí. Můžete nechat matečníky vylíhnout - včely si jednu z matek vyberou, nebo matečníků využít k vytvoření oddělku.

Nech tomu volný průběh. Pokud je těch matečníků více, šly by využít na oddělky.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: I.Dragoun <IDragounMUDr/=/seznam.cz>
> Předmět: nouzov? mate?n?ky -dnes!
> Datum: 06.5.2011 15:30:24
> ----------------------------------------
> Prosím všechny o radu.Vracím se z kontroly, nejsilnější a nejlepší včely na
> 3 VN mají naraženy nouzáky.4 zavíčkované + 2 ještě otevřené na jednom
> plástu, na sousedním jeden zavíčkovaný -největší,nejsilnější a dva ještě
> otevřené.Plodu dost,ale jen zavíčkovaného nebo vybíhajícího,mladý
> žádný,matku jsem nenalezl.Asi nejspíš přelták(?).:ten nejhezčí bych nechal
> s rámkem dole mezi MS, plodiště s ostatními matečníky bych dal nahoru,
> otevřel očko a samozřejmě podsadil,mřížku.
> A co kdybych,řekněme za 24 hod.udělal z toho horního oddělky s těmi
> zbývajícími matečníky? Vím,že zrušímtoto včelstvo, ale rojovka asi není
> genetická, ztratily jen matku,ikdyž nevím jak.Asi při poslední
> prohlídce,tomu by odpovídalo i stáří plodu.Snad se mi do zítřka nevyrojí.
> Radku,pokud Ti již nelezu na nervy,prosím, vyjádři se,i ostatní
> prosím,pokud máte jiné nápady.
> Děkuji a snad již nebudu opruzovat.
> P.S.Nemám pro jistotu ještě dnes udělat s tím největším matečníkem raději
> oddělek? Přeléták nakonec mohu vždy udělat i dodatečně, zítra
>
>
>

Hm, já jsem automaticky předpokládal, že to nejsou nouzové, ale rojové matečníky.
Jestli to jsou nouzové, dřív jsem doporučil ty nejstarší zrušit. tady v konferenci to ale vymlouvali,že to stejně není k ničemu, tak nevím....Doma asi budu ty nejstarší nadále rušit....
Každpádně, jestli to jsou nouzové matečníky, je dobré zařídit, aby v případném oddělku bylo těch matečníků víc, tak 2 - 3, aby si včelky samy z nich vybraly. Protože nouzové jsou nouzové, včelky si moc nevybírají a berou i ten potencionálně horší plod, takže některé odchované matky jsou dost podprůměrné.

O kvalitě těch nozových bych vůbec nepochyboval Včely ihned po ztrátě matky zakládají metečníky z těch nejpříhodnějších larev. Až když jim do toho začne rádoby chytrý včelař vrtak, tak jsou donuceny brát co je. I v tom případě pokud matka je nevyhovující okamžitě od ní vychovávají novou. Určitě znáš případy kdy včely i tu draze koupenou matku okamžitě mnění. (a to by měla být ja kvalita) a z jejich pohledu není. Takové řeči o vinikající kvalitě prodávaných matek jsou jen reklamní trik. Nepopírám tím, že je dobré občas nějakou koupit a oživit tak tu svoji liniji.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: nouzov? mate?n?ky -dnes!
> Datum: 06.5.2011 19:05:11
> ----------------------------------------
> Hm, já jsem automaticky předpokládal, že to nejsou nouzové, ale rojové
> matečníky.
> Jestli to jsou nouzové, dřív jsem doporučil ty nejstarší zrušit. tady v
> konferenci to ale vymlouvali,že to stejně není k ničemu, tak nevím....Doma
> asi budu ty nejstarší nadále rušit....
> Každpádně, jestli to jsou nouzové matečníky, je dobré zařídit, aby v
> případném oddělku bylo těch matečníků víc, tak 2 - 3, aby si včelky samy z
> nich vybraly. Protože nouzové jsou nouzové, včelky si moc nevybírají a
> berou i ten potencionálně horší plod, takže některé odchované matky jsou
> dost podprůměrné.
>
>
>

Tady by se opravdu hodila nějaká ta fotka!!

J.P.

Toto patří k nouzákům!!! Omlouvám se!!! Lehký překlik.

J.P.

nevím nadpis je nouzové ne rojové matečníky
ALE!!!!!!!!

Jsem silně přesvědčen že rojová matečníky se nemají užívat !!!!!!!!!!
Pak vščichni marně bojujete s rojivostí, vymýšlite methody LVD, KVD I vyžší rojivost je vrozená,
J.B.

"Kolik agátu pomrzlo?
Díval jsem se včera na porosty agátů u včelínu a nejsem z toho chytrý. květy hrozny ,květenství je u mne dlouhé jen 3 cm a spolu s vyvíjejícími se listy ty jsou asi 5cm jsou tmavší a zdá se pomrzlé, jestli se něco vzpamatuje neumím odhadnout.

v Praze jsou květy 5-6cm vypadaly beze změny.
kdo máte zkušenosti s pomrznutím
J.B."

---------------------------------------------------

Teď s odstupem 2 dní je vidět,který akát pravděbodobně pokvete a který ne.Některé stromy vypadají naprosto v pořádku,jiné jsou napálené,takové pokvetou málo nebo vůbec.Také jsem viděl stromy,na kterých zmrzlo všechno,takové budou mít problémy,aby znova obrazily a určitě nepokvetou.

Mráz šel asi v pruzích,některé akáty zmrzly nahoře,jiné naopak dole.Na dvoře mi namrznul mladý ořech,zatímco evodie o 10 metrů dál vůbec ne.10tileté evodie na stanovišti o 2 km dál namrzly hodně.

Zdraví Pavel

Dobrý večer,
asi jsem se trochu ztratil. Pokud jsou zavíčkované nouzáky tzn. uprostřed plástu a žádný otevřený plod, máš teoreticky čas do vylíhnutí první matky, která zruší ostatní. Problém nouzáků je v tom, že se první vylíhne matka naražená na nejstarším plodu= nekvalitní. Nevím, co chceš, je klidně možné nechat jeden z těch otevřených, ostatní zrušit, včely si vychovají novou matku.
Pokud chceš larvit, tak takové včelstvo je ideální! Chce chovat a pokud zrušíš všechny matečníky a vložíš plemenivo, přijmou skoro všechny larvičky. Nemusíš přijít ani o med. Matečníky necháš zavíčkovat, za 10 po přelarvení budou zralé, necháš jen jeden a ostatní využiješ na oddělky.
Stačí takhle?
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: I.Dragoun <IDragounMUDr/=/seznam.cz>
> Předmět: nouzov? mate?n?ky -dnes!
> Datum: 06.5.2011 15:30:23
> ----------------------------------------
> Prosím všechny o radu.Vracím se z kontroly, nejsilnější a nejlepší včely na
> 3 VN mají naraženy nouzáky.4 zavíčkované + 2 ještě otevřené na jednom
> plástu, na sousedním jeden zavíčkovaný -největší,nejsilnější a dva ještě
> otevřené.Plodu dost,ale jen zavíčkovaného nebo vybíhajícího,mladý
> žádný,matku jsem nenalezl.Asi nejspíš přelták(?).:ten nejhezčí bych nechal
> s rámkem dole mezi MS, plodiště s ostatními matečníky bych dal nahoru,
> otevřel očko a samozřejmě podsadil,mřížku.
> A co kdybych,řekněme za 24 hod.udělal z toho horního oddělky s těmi
> zbývajícími matečníky? Vím,že zrušímtoto včelstvo, ale rojovka asi není
> genetická, ztratily jen matku,ikdyž nevím jak.Asi při poslední
> prohlídce,tomu by odpovídalo i stáří plodu.Snad se mi do zítřka nevyrojí.
> Radku,pokud Ti již nelezu na nervy,prosím, vyjádři se,i ostatní
> prosím,pokud máte jiné nápady.
> Děkuji a snad již nebudu opruzovat.
> P.S.Nemám pro jistotu ještě dnes udělat s tím největším matečníkem raději
> oddělek? Přeléták nakonec mohu vždy udělat i dodatečně, zítra
>
>
>

Každpádně, jestli to jsou nouzové matečníky, je dobré zařídit, aby v případném oddělku bylo těch matečníků víc, tak 2 - 3, aby si včelky samy z nich vybraly. R.P. Tento istý nezmysel napísal i PavelN.

Páni, pri náhradnom-nouzovom chove si včely nevyberajú tú najlepšiu M, najlepšia matka je vždy tá, ktorá sa vyliahne PRVÁ!, úľové VČELY (nie vyliahnutá M) ostatné matky v MB odstránia. Taký neúprosný je prirodzený zákon v prírode.

Bohužel, u nouzových matečníků nevíme, zda bude nejlepší ten co je zavíčkován jako první či poslední a nebo některý mezi tím. Ony včely ve snaze o záchranu chovají z vajíček bez ladu a skladu, tedy z materiálu který mají v době potřeby k dispozici. Když se jim taková matka nepovede, odchovají si pokud mají možnost jinou - tichá výměna. To mi také připomíná: v době nedávné jsem se ptal jednoho dodnes žijícího a známého chovatele matek jaké matky jsou nejlepší? Odpověděl: nikomu to neříkej a když tak to popřu, ale nejlepší a nejvitálnější matky jsou z rojových matečníků. To uvádím jenom na odlehčení. Matky si také odchovávám sám z nejmladších? larviček.
JK

Ještě nám vysvětli:
1) co jsou to rojivá včelstva neboť právě ve vnímání tohoto pojmu je hlavní problém
2) a pro nás neznalé jak poznáme na plástu o jaké matečníky jde, za a; rojové, b;nouzové, c; tichá výměna.
Právě vysvětlením těchto pojmů, by měly každé rady, těm co se ptají, začínat.

Nelze to co se píše vnímat doslovně.
V literatuře se označují za rojivá ta včelstva která se opakovaně rojí každým rokem a mají více jak jeden roj ročně. Včelstvo které se vyrojí jednou nebo jen u starší matky má silně potlačený rozmnožovací pud. a to je ta vlastnost kterou u včelaři potřebují a je pak velkou škodou nadbytečné matečníky nepoužít. S tímto názorem se plně ztotožňuji
To ovšem vyžaduje mít pečlivé záznamy každého jednotlivého včelstva. Problém pak také spočívá v určení ze kterého úlu pochází ten který cumbál, co visí před úly. Nebo také spočívá v tom že tam na nás nemíní čekat aby se nám předvedl ve své kráse, až do víkendu, kdy přijedeme včelky navštívit. Zrovna tak úbytek včel v úlu nemusí znamenat vyrojení.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: nouzov? mate?n?ky -dnes!
> Datum: 06.5.2011 20:08:40
> ----------------------------------------
>
> nevím nadpis je nouzové ne rojové matečníky
> ALE!!!!!!!!
>
> Jsem silně přesvědčen že rojová matečníky se nemají užívat !!!!!!!!!!
> Pak vščichni marně bojujete s rojivostí, vymýšlite methody LVD, KVD I
> vyžší rojivost je vrozená,
> J.B.
>
>
>

to se mi nikdy nepotvrdilo Místo pracného přelarvování si těch pár matek odchovávám podřezem, po odebrání matky což jsou vlastně vlastně všechno nouzové matečníky nikdy nebyla žádná z nich horší. Jde jen o domněnky jednotlivých chovatelů. S nakupovanými matkami z umělých matečníků to také nebývá nijak slavné, velmi často je včely mění ještě do zimy. příčinu zase vidím v tom jak se chov provádí. Chovatel matek aby vydělal sleduje hlavně kvantitu.
pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: nouzov? mate?n?ky -dnes!
> Datum: 06.5.2011 22:12:00
> ----------------------------------------
> Dobrý večer,
> asi jsem se trochu ztratil. Pokud jsou zavíčkované nouzáky tzn. uprostřed
> plástu a žádný otevřený plod, máš teoreticky čas do vylíhnutí první matky, která
> zruší ostatní. Problém nouzáků je v tom, že se první vylíhne matka naražená na
> nejstarším plodu= nekvalitní. Nevím, co chceš, je klidně možné nechat jeden z
> těch otevřených, ostatní zrušit, včely si vychovají novou matku.
> Pokud chceš larvit, tak takové včelstvo je ideální! Chce chovat a pokud zrušíš
> všechny matečníky a vložíš plemenivo, přijmou skoro všechny larvičky. Nemusíš
> přijít ani o med. Matečníky necháš zavíčkovat, za 10 po přelarvení budou zralé,
> necháš jen jeden a ostatní využiješ na oddělky.
> Stačí takhle?
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: I.Dragoun <IDragounMUDr/=/seznam.cz>
> > Předmět: nouzov? mate?n?ky -dnes!
> > Datum: 06.5.2011 15:30:23
> > ----------------------------------------
> > Prosím všechny o radu.Vracím se z kontroly, nejsilnější a nejlepší včely na
> > 3 VN mají naraženy nouzáky.4 zavíčkované + 2 ještě otevřené na jednom
> > plástu, na sousedním jeden zavíčkovaný -největší,nejsilnější a dva ještě
> > otevřené.Plodu dost,ale jen zavíčkovaného nebo vybíhajícího,mladý
> > žádný,matku jsem nenalezl.Asi nejspíš přelták(?).:ten nejhezčí bych nechal
> > s rámkem dole mezi MS, plodiště s ostatními matečníky bych dal nahoru,
> > otevřel očko a samozřejmě podsadil,mřížku.
> > A co kdybych,řekněme za 24 hod.udělal z toho horního oddělky s těmi
> > zbývajícími matečníky? Vím,že zrušímtoto včelstvo, ale rojovka asi není
> > genetická, ztratily jen matku,ikdyž nevím jak.Asi při poslední
> > prohlídce,tomu by odpovídalo i stáří plodu.Snad se mi do zítřka nevyrojí.
> > Radku,pokud Ti již nelezu na nervy,prosím, vyjádři se,i ostatní
> > prosím,pokud máte jiné nápady.
> > Děkuji a snad již nebudu opruzovat.
> > P.S.Nemám pro jistotu ještě dnes udělat s tím největším matečníkem raději
> > oddělek? Přeléták nakonec mohu vždy udělat i dodatečně, zítra
> >
> >
> >
>
>
>

Dobri den vcera som bol pri vcelach v jednom uli som nasiel cerstvo umretu matku vybral som ju a dal som do stredu na vrch latiek jednu matersku bunku dnes by sa mala liahnut mohol som to takto spravit? Dakujem

Ještě nám vysvětli:
1) co jsou to rojivá včelstva neboť právě ve vnímání tohoto pojmu je hlavní problém
2) a pro nás neznalé jak poznáme na plástu o jaké matečníky jde, za a; rojové, b;nouzové, c; tichá výměna.
Právě vysvětlením těchto pojmů, by měly každé rady, těm co se ptají, začínat.

Název rojivá včelstva je podle mne individualní, jsou to včelstva která se rojí víc než chce jejich včelař.
Jestliže já nechci zádný roj, tak u mne je to včelstvo které se rojí přes to že provádím další proti rojová opatření to je včas rozšiřuji, nechávám stavět a nechávám zaklást až 6 rámků trubčiny.

Rozlišení matečníků:

1/rojových bývá více, a v okamžiku kdy je včelstvo postaví toto včelstvo má rojovou náladu NESTAVI ( když ostatní staví, ve včelstvu je matka.

2/ tichý matečník je jich tak do 5 ks je tam matka a včelstvo staví jestliže je snůška.


3/nouzové jsou ty matečníky které jsou z nouze proto ze jsou na starším červovi (To se špatně zjištuje, )
Jestliže kvalitní včelstvo přijde o matku a narazí matečníky a já na to přijdu (přijdu na to málokdy, většinou si to vyřeší včely bezemne a vyberou nebo nevyberou si matku sami,protože do včel nechodím každých 5 dní)jestliže to tedy zjistím že tam jsou matečníky a není to ani rojová při rojové náladě ani tichá pri matce a jsou tam otevřené, musím pracně, pečlivě prohlédnout celá včelstvo nechám otevřené a zavíčkované zruším.
U silných produkčních včel to stejně nedělám nechám to bez zásahu, matky se zabijí zůstane jedna a příležitostné když jdu do včel ji hledám,nenajdu, nenajdu až zaklade první plást plodu rozhodnu je li dost velká dobře klade její matka byla dobrá. Jestliže mám v tomto okamžiku
jiný mnou chovaný vybíhající matečník dobrého původu vyměním jej vložím matečník do tohoto včelstva a jejich matku jim vezmu.(jsem si vědom že je podtrhnu o asi 10 dní bez plodu, záleží na termínu, před snůškou při snůšce po snůšce)
(nejčastější původce ztráty matky je včelař, při zásahu ve včelách mu spadne matka, proto jestliže dělám do včel větší zásah a vidím matku dám ji do krabičky od sirek a dám si ji do kapsy v košili na tech 5 minut nez plodiště uspořádám a pak ji zas pustím)
J.B.

"(nejčastější původce ztráty matky je včelař, při zásahu ve včelách mu spadne matka, proto jestliže dělám do včel větší zásah a vidím matku dám ji do krabičky od sirek a dám si ji do kapsy v košili na tech 5 minut nez plodiště uspořádám a pak ji zas pustím) "

S tím jednoznačně souhlasím.
Na tyto ztráty matky potom platí jednoznačně Pišvejcovy zákony.
1 Když už se má při nějaké práci ve včelách nějaká matka náhodou zamáčknout, je to matka z toho nejlepšího a nejsilnějšího včelstva. Které včelař plánuje na chov. Nikdy ne třeba z toho divokého, kde matku včelař plánuje vyměnit.
2 Platí zákon 1 plus když už se má nějaká matka náhodou zamáčknout, je to tehdy, když už jsou všechny oddělky s náhradními matkami či jiné zdroje náhradních matek použity nebo zrušeny nebo ještě měsíc nebudou, takže nic náhradního není a včelky si musí novou matku odchovat samy.
3 Platí zákon 1 a 2 plus Když už se v nejlepším včelstvu matka náhodou zamáčkne, tak pravděpodobnost ztráty nové náhradní vylíhnuté matky z takového včelstva na oplozovacích proletech je mnohem vyšší než jakýchkoliv jiných matek z jakýchkoliv oddělků či jinak rozchovávaných matek z horšího plemeniva.

Neboli už se mi mnohokrát stalo , že nadějné perspektivní včelstvo, které jsem plánoval rozmnožit více než jiná včelstva, takhle ztratilo matku a za dva měsíce místo rozkladené nové matky tam byla jen hrstka trubčic a zavíječů.

Mě zmrzly listy akátu , meruňka - zatím plody , listy dubů, květy jahod , květy jabloní atd.

Příští výkend mi začíná skoro týdenní dovolená v Králíkách . Nemáte nějaké tipy- nejen včelařské , kam se podívat ?

Víte můj názor na problematiku nouzových matečníků je ten, že včelařská chovatelská literatura je zamořena spoustou blbostí, kteří tam sepsali autoři nešťastní z toho, že v chovu se již 130 let nic nového neděje a oni mají tak výboerné nápady a ostatní to stále vylepšují. Vždyť existuje zcela jednoduchý pokus vyberte dobré včelstvo, osiřte ho a za 9 dní zužitkujte největší matečníky do osiřelých produkčních včelstev. Současně si také něco nalarvěte prožeňte to přes všechny pomůcky co existují a oplodněné matky přidejte pomocí klícky a 2roky porovnávejte.Já nouzáky používám zcela běžně u testování nových inseminovaných matek a jsem spokojen. Jejich problém je pouze v tom, že se musí vzít ty nejhezčí a to jsou vždy ty nejdříve zavíčkované. Druhý problém je ten že je jich málo, takže mizerná intenzita chovu. Také se málo píše o možnosti vypíchání jednotlivých buněk s larvičkou z čerstvě zakladené mezistěny speciální trubičkou a pod.Jinak když někdo pomlouvá nouzové matečníky je to pro mě známka žmin. zkoušení a velkého opisování
Zdraví R. Stonjek

Tak to mám lepší vysvětlení

Chtít nemít roje, je marný boj proti samému principu rozmnožování. Ten jde jen omezit. Tady ani preservativy nepomůžou

popis matečnímů
jejich základním znakem je jejich umístění

1) Rojové matečníky jsou umístěny při dolní části plástu. a vůbec jich nemusí být větší množství. průvodním znakem je opravdu přestávka v kladení neb se matka připravuje k letu
2) Tiché matečníky jsou umístěny na bočních stranách plástů a ve včelstvu bývá obvykle větší množství trubčiny nebo i hrboplod a to i neobvyklou dobu.
3) Nozové matečníky jsou obvykle umístěny uprostřed plástu na okraji plodového místa kde se vyskytují právě ty nejpříhodnější larvičky pro jejich založení. Velmi často tvoří kruh, ktrerý u někoho může i vyvolávat dojem neuspořádaného a nahodilého použití larev. Nevhodné larvy včely použíjí, až po vše ovládajícím včelaři který jim. se vší moudrost,í sobě vlastní, ty původní zrušil. Ono jim totiž již nic jiného nezbude.
Zamozřejmě v přírodě není nic jistého a proto jsou ty vyjímky, co to pravidlo potvrzují.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: nouzov? mate?n?ky -dnes!
> Datum: 07.5.2011 10:36:04
> ----------------------------------------
> Ještě nám vysvětli:
> 1) co jsou to rojivá včelstva neboť právě ve vnímání tohoto pojmu je hlavní
> problém
> 2) a pro nás neznalé jak poznáme na plástu o jaké matečníky jde, za a;
> rojové, b;nouzové, c; tichá výměna.
> Právě vysvětlením těchto pojmů, by měly každé rady, těm co se ptají,
> začínat.
>
> Název rojivá včelstva je podle mne individualní, jsou to včelstva která se
> rojí víc než chce jejich včelař.
> Jestliže já nechci zádný roj, tak u mne je to včelstvo které se rojí přes
> to že provádím další proti rojová opatření to je včas rozšiřuji, nechávám
> stavět a nechávám zaklást až 6 rámků trubčiny.
>
> Rozlišení matečníků:
>
> 1/rojových bývá více, a v okamžiku kdy je včelstvo postaví toto včelstvo má
> rojovou náladu NESTAVI ( když ostatní staví, ve včelstvu je matka.
>
> 2/ tichý matečník je jich tak do 5 ks je tam matka a včelstvo staví
> jestliže je snůška.
>
>
> 3/nouzové jsou ty matečníky které jsou z nouze proto ze jsou na starším
> červovi (To se špatně zjištuje, )
> Jestliže kvalitní včelstvo přijde o matku a narazí matečníky a já na to
> přijdu (přijdu na to málokdy, většinou si to vyřeší včely bezemne a vyberou
> nebo nevyberou si matku sami,protože do včel nechodím každých 5
> dní)jestliže to tedy zjistím že tam jsou matečníky a není to ani rojová při
> rojové náladě ani tichá pri matce a jsou tam otevřené, musím pracně,
> pečlivě prohlédnout celá včelstvo nechám otevřené a zavíčkované zruším.
> U silných produkčních včel to stejně nedělám nechám to bez zásahu, matky se
> zabijí zůstane jedna a příležitostné když jdu do včel ji hledám,nenajdu,
> nenajdu až zaklade první plást plodu rozhodnu je li dost velká dobře klade
> její matka byla dobrá. Jestliže mám v tomto okamžiku
> jiný mnou chovaný vybíhající matečník dobrého původu vyměním jej vložím
> matečník do tohoto včelstva a jejich matku jim vezmu.(jsem si vědom že je
> podtrhnu o asi 10 dní bez plodu, záleží na termínu, před snůškou při snůšce
> po snůšce)
> (nejčastější původce ztráty matky je včelař, při zásahu ve včelách mu
> spadne matka, proto jestliže dělám do včel větší zásah a vidím matku dám ji
> do krabičky od sirek a dám si ji do kapsy v košili na tech 5 minut nez
> plodiště uspořádám a pak ji zas pustím)
> J.B.
>
>
>

Dne Saturday 07 of May 2011 13:14:54 kozlík napsal(a):
> Příští výkend mi začíná skoro týdenní dovolená v Králíkách . Nemáte nějaké
> tipy- nejen včelařské , kam se podívat ?

pred odjezdem do vcel, a po prijezdu do vcel :)

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Podle toho o jaké Králíky se jedná.Já jsem z Králík u Kralického Sněžníku.Turysticky je to tu velmi zajímavé ,nudit se nebudete-poradím vám.Já mám 250včelstev a řepka u nás ještě vubec nekvete a jabloně začínají.Máme tady velmi chladné klima a málo slunečných dnu v porovnání s okolím

muj telefon 732900266