Archiv Včelařské konference

Zdravim,

Já osobně dávám 2 s 11 rámky na nástavek.

Ale klidně by snesli i tři.

Pavel


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Libor V.
Sent: Monday, April 25, 2011 9:06 PM
To: Vèelaøský mailing list
Subject: Trubèà rámky

Zdravím, mám otázečku pro R.Stonjeka. Kolik prosím necháváte v plodišti
matce trubčiny k zakladení? Jeden rámek na nástavek? Dva rámky/nástavek?
Nebo víc?
Díky, Libor V.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: pavel streit <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: Ali - spal to...
> Datum: 25.4.2011 14:36:04
> ----------------------------------------
> Zdravím vás,
> Myslím si, že včelaření v univerzálech je dnes již přežitek. Pokud vněkdo
> začíná včelařit, měl by začít v novém. Práce s N úly je daleko lehčí,
> rychlejší a méně namáhavější, jak u univerzálu. Pokud již v nich včelařit
> nechcete, to nejlepší, co můžete pro začínající včelaře a celou včelařskou
> obec učinit je hodit je na hromadu a spálit. Prokážete tak svému
> včelařskému okolí medvědí službu. A neberte to prosím ve zlém.
>
> Já mám 43 včelstev. 20 v nových N úlech a V maringotce mám rm 42/27,5 ve 41
> let starých úlech. Tu jsem nabyl letos. Příští rok jdou všechny pryč,
> spálit a nikomu je nedám ani zadarmo. Všechny spolkne oheň.Letos všechny
> roje přemetu na mzs a příští rok půjdou do nových úlů.
>
> At se vám daří v nastávající sezoně. Zdraví P.S
>
>
>

Jeste to doplnim.Vyrojene matky mam jeste dve sestry,rojovku maji taky.Z teto linie dve vcelstva drzela pres zimu trubce.Puvodem jsou tyto matky z budecaku,kde se chovaji standartne pri budecakovem osetrovani(stazeni na zimu,mensi mnozstvi zasob a jarni vyrovnavani sily).Na rozdil od mych ostatnich matek bude tato "rychla" linie vyzadovat drobet jine postupy.V roce s min vydatnym jarnim prinosem pylu se tato vlastnost mozna ani neukaze.No clovek se od vcel musi porad ucit,dostatek sousi pro jarni rozvoj jiste dokaze u teto linie udelat prednost.To uvidim pristi rok.

Pozdravujem kolegovia,

pri včerajšej kontrole som našiel natiahnutý matečník. Je to normálne, nie je to ešte zavčasu?, alebo aká je príčina že včielky natiahli matečník?

Co by ste mi doporučili urobiť z týmto matečníkom?

Souhlas, 3 jsou naprosto spolehlivé, 2 jak kdy. Žel v Dadantech s 1 plodištěm je to na úkor postavených mezistěn a špičkových výnosů, ale to bych se opakoval. Chceme li tedy zachovat DS musíme na to jinak a zkoušet a zkoušet Poslední dobou ve mě hlodá podezření/bez velkého ověření v praxi/, že W. Wright v rozplétání teorií kolem rojení zašel daleko dál a jednodušeji. Neumím si totiž vysvětlit, proč když stejné množství trubců odchováme někde mimo plodiště například pod nebo 1 nástavek nad, proč se včely rojí. To už jsem zjistil poměrně spolehlivě. Zřejmě to tedy nebude v trubcích a sobeckém genu, ale v tom, že funguje ten bordýlek v plodišti, který tam vložením stavebních plástů vytvoříme. Mezistěny tak dobře nefungují. Pak má tedy pravdu W. W.který tvrdí, že včely se rojí pouze tehdy je li to pro ně výhodné a to sem přesně pasuje. Ony jsou totiž naprogramovány vývojem množit se rojením, když mám plodiště nacpané zavíčkovaným plodem a nad je hodně zásob. A najednou tam jsou 3 brutální díry mezi plodem a taková situace v přírodě neexistuje........ Takže víme prdlajs a možná čas a pár jednoduchých pokusů ukáže víc. Zdraví R. Stonjek,

Stonjek:
.... Chceme li tedy zachovat DS musíme na to jinak a zkoušet a zkoušet Poslední dobou ve mě hlodá podezření/bez velkého ověření v praxi/, že W. Wright v rozplétání teorií kolem rojení zašel daleko dál a jednodušeji ...

------------
Já po loňsku při práci ve včelách považuji Wrighta víceméně za ověřeného. Neshledal jsem rozpor s dosavadní praxí, ale to byly většinou 24cm nástavky.

Ale s Dadanty jsem vloni zápasil. Studený květen, včely se zamkly v plodišti a nahoru nectěly, (i když jsme nadastavoval 24cm nástavky s dílem) NN jsem neměl postavené a na mezistěny nechtěly. Tak jsem nad VN30 dal další VN30 a přetahal nějaké plásty zdola nahoru mezi mezistěny a pár souší. (tedy zebroval a vytvořil jim nad hlavou prsotor k zaplodování a zaplnění)

Naprosto v pohodě, minimum rojů.

Osobně si myslím, že tam kde jsem nepřešel na 12R zůstanu na 10R a budu to řešit dvěma VN nad sebou. Z hlediska manipulace s nástavky je to na stejno. Na podzim to zvendu proto, abych vyndal VN a dal dolů NN na zimu.
A v dvojitém plodišti můžu mít stavebních rámků, kolik budu chtít.
Přes červen plodovaly včely v obou VN, pak se stáhly do horního.

Karel

Proč se rojí v prvé řadě si polož otázku ne co je příčinou ale co umožňuje rozmnožování všeho živého. Je pro to jediná odpověď je to dostatek potravy. Hmyz cyklus množení pak právě začíná. Vyšší tvorové zase to mají načasované tak aby mládata přivedli na svět v období hojnosti. V našem případě je prostor úlu jen druhařdou žáležitostí. Htít bojovat s rojením je boj proti přírodním zákonům. V tom však nikdo ještě neuspěl .

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Trub???? r??mky
> Datum: 26.4.2011 09:30:06
> ----------------------------------------
> Stonjek:
> ... Chceme li tedy zachovat DS musíme na to jinak a zkoušet a zkoušet
> Poslední dobou ve mě hlodá podezření/bez velkého ověření v praxi/, že W.
> Wright v rozplétání teorií kolem rojení zašel daleko dál a jednodušeji ...
>
> ------------
> Já po loňsku při práci ve včelách považuji Wrighta víceméně za ověřeného.
> Neshledal jsem rozpor s dosavadní praxí, ale to byly většinou 24cm
> nástavky.
>
> Ale s Dadanty jsem vloni zápasil. Studený květen, včely se zamkly v
> plodišti a nahoru nectěly, (i když jsme nadastavoval 24cm nástavky s dílem)
> NN jsem neměl postavené a na mezistěny nechtěly. Tak jsem nad VN30 dal
> další VN30 a přetahal nějaké plásty zdola nahoru mezi mezistěny a pár
> souší. (tedy zebroval a vytvořil jim nad hlavou prsotor k zaplodování a
> zaplnění)
>
> Naprosto v pohodě, minimum rojů.
>
> Osobně si myslím, že tam kde jsem nepřešel na 12R zůstanu na 10R a budu to
> řešit dvěma VN nad sebou. Z hlediska manipulace s nástavky je to na stejno.
> Na podzim to zvendu proto, abych vyndal VN a dal dolů NN na zimu.
> A v dvojitém plodišti můžu mít stavebních rámků, kolik budu chtít.
> Přes červen plodovaly včely v obou VN, pak se stáhly do horního.
>
> Karel
>
>
>

Existuje něco takového? Jestli ho někdo používá, jak zní? _gp_

Rojení je přirozený pud včel a nazývat protirojové preventivní akce "bojem"
je přinejmenším "nepřesné".
Ty vhodně volená protirojová preventivní opatření je způsob jak "optimálně"
včelařit.

Tedy není to boj, ale je to METODIKA moderního včelaření.

Pavel

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Tuesday, April 26, 2011 9:41 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Trub???? r??mky

Proč se rojí v prvé řadě si polož otázku ne co je příčinou ale co umožňuje
rozmnožování všeho živého. Je pro to jediná odpověď je to dostatek potravy.
Hmyz cyklus množení pak právě začíná. Vyšší tvorové zase to mají načasované
tak aby mládata přivedli na svět v období hojnosti. V našem případě je
prostor úlu jen druhařdou žáležitostí. Htít bojovat s rojením je boj proti
přírodním zákonům. V tom však nikdo ještě neuspěl .

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Trub???? r??mky
> Datum: 26.4.2011 09:30:06
> ----------------------------------------
> Stonjek:
> ... Chceme li tedy zachovat DS musíme na to jinak a zkoušet a zkoušet
> Poslední dobou ve mě hlodá podezření/bez velkého ověření v praxi/, že W.
> Wright v rozplétání teorií kolem rojení zašel daleko dál a jednodušeji ...
>
> ------------
> Já po loňsku při práci ve včelách považuji Wrighta víceméně za ověřeného.
> Neshledal jsem rozpor s dosavadní praxí, ale to byly většinou 24cm
> nástavky.
>
> Ale s Dadanty jsem vloni zápasil. Studený květen, včely se zamkly v
> plodišti a nahoru nectěly, (i když jsme nadastavoval 24cm nástavky s
> dílem) NN jsem neměl postavené a na mezistěny nechtěly. Tak jsem nad
> VN30 dal další VN30 a přetahal nějaké plásty zdola nahoru mezi
> mezistěny a pár souší. (tedy zebroval a vytvořil jim nad hlavou
> prsotor k zaplodování a
> zaplnění)
>
> Naprosto v pohodě, minimum rojů.
>
> Osobně si myslím, že tam kde jsem nepřešel na 12R zůstanu na 10R a
> budu to řešit dvěma VN nad sebou. Z hlediska manipulace s nástavky je to
na stejno.
> Na podzim to zvendu proto, abych vyndal VN a dal dolů NN na zimu.
> A v dvojitém plodišti můžu mít stavebních rámků, kolik budu chtít.
> Přes červen plodovaly včely v obou VN, pak se stáhly do horního.
>
> Karel
>
>
>

Matematický vzorec ještě nebyl publikován. Možná existuje, možná ne. Možná
někde existuje simulátor chování včel.

Co ale veřejně existuje, je seznam možných důvodů proč jdou včely do rojení.
Odkazy na příslušné pdf jsem dával tady v konferenci asi před týdnem. Tož
projdi si archiv konference.
Pavel

PS.: použij "Google" a najdeš si to sám. Vygůgluj si to... :-)

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of gp
Sent: Tuesday, April 26, 2011 9:55 AM
To: Vèelaøský mailing list
Subject: Matematicky vzorec se zabudovanou variabilitou proti rojeni

Existuje něco takového? Jestli ho někdo používá, jak zní? _gp_

Domnívám se, že rojení teď na jaře dělá sucho. Když je sucho, sladina v květech vyschne a včely přednostně sbírají pyl. Zatímco sladinu několikrát přendávají a zahušťují, pyl prostě jen udusají do buňky. Takže když sbírají přednostně pyl, mají uvnitř úlu méně práce a o to víc času připravovat rojovou náladu. Když potom následující týdny je naopak déšť, včelky sedí nahuštěné uvnitř úlu a rojová nálada se o to víc rozjede.

Htít bojovat s rojením je boj proti přírodním zákonům. V tom však nikdo ještě neuspěl .

Pepan

------------
Proč bych bojoval s přírodním zákonem. Stačí jej jen využít. A to si myslím, že zebrování dělá velmi dobře.

Plus další věci - matky, atd.

Já jsme spokojen a doufám, že i letos budu.

Karel

Dne Tuesday 26 of April 2011 09:29:05 KaJi napsal(a):

> Osobně si myslím, že tam kde jsem nepřešel na 12R zůstanu na 10R a budu to
> řešit dvěma VN nad sebou. Z hlediska manipulace s nástavky je to na stejno.
> Na podzim to zvendu proto, abych vyndal VN a dal dolů NN na zimu.
> A v dvojitém plodišti můžu mít stavebních rámků, kolik budu chtít.
> Přes červen plodovaly včely v obou VN, pak se stáhly do horního.
>
> Karel

Zdravim,

loni jsem udelal dobrou zkusenost - dokud vcelstva byla na cca jednom nastavku
NN lang. s plodem, vse pod nima jsem rozhazel tak, ze bylo 5 stavebnich
ramku a 5 sousi. Cerne a divne (plesnive vicemene nemam) do paraku.

Pokud presly do nizsiho a zacaly stavet, bylo vyhrano , ted zkousim Dadant,
ponevac kamarad v nich ma primo neuveritelne vysledky, no a ty 2 plodiste mi
take napadly - normalne je pro mne plodiste na 4 NN (159mm) no a ty 2x velky
ramky me taky napadly.

Mate tedy s tema 2 VN nejake zkusenosti , o ktere by jste byl ochoten se
podelit?

Diky



--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dobrý den,
pokud Vám ještě nikdo neodpověděl, pošlete mi fotku na drh/=/seznam.cz
S pozdravem
Radek Hubač

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Eva <baninka/=/centrum.cz>
> Předmět: Nemoc
> Datum: 25.4.2011 17:04:18
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
> potřebovala bych poradit, vyfotila jsem plastev, něčím napadenou, vypadá to
> jako popálené, kam bych vám mohla fotku poslat, abyste mi poradili? Děkuji,
> Eva
>
>
>

R. Polášek (85.71.180.241) --- 26. 4. 2011
Rojení kvůli suchu.
Domnívám se, že rojení teď na jaře dělá sucho. Když je sucho, sladina v květech vyschne a včely přednostně sbírají pyl. Zatímco sladinu několikrát přendávají a zahušťují, pyl prostě jen udusají do buňky. Takže když sbírají přednostně pyl, mají uvnitř úlu méně práce a o to víc času připravovat rojovou náladu. Když potom následující týdny je naopak déšť, včelky sedí nahuštěné uvnitř úlu a rojová nálada se o to víc rozjede.
............
Přínos a orientace na sběr úlu je nějak včelstvem řízen. Když by měla tato logická úvaha nějak platit, potom by se z každé dělnice co bude mít podíl na účasti jako létavka, měla stát nejprve bezpodmínečně pátračkou určitého zdroje proto, aby se nějak sociálně zařadila a nosila do úlu to či ono. Takže vlastně jde oto, že včelstvo v RJ je plno latentních pátraček? A jde tedy o sociální nepokoj? _gp_

Pavel Votrubec (e-mailem) --- 26. 4. 2011
RE: Matematicky vzorec se zabudovanou variabilitou proti rojeni (51851)
Matematický vzorec ještě nebyl publikován. Možná existuje, možná ne. Možná
někde existuje simulátor chování včel.

Co ale veřejně existuje, je seznam možných důvodů proč jdou včely do rojení.
Odkazy na příslušné pdf jsem dával tady v konferenci asi před týdnem. Tož
projdi si archiv konference.
Pavel

PS.: použij "Google" a najdeš si to sám. Vygůgluj si to... :-)
......
To je jen pár základních bodů, z tohoto by se jen těžko bez následujících praktických poznatků někdo odvodil nějakou číselnou představu.

Google využívá poznatky ve sběru dat včelou, proto je sice dobrý vyhledávač, ale nastrčí ti nejprve to, co se dá prodat nebo co právě prodává, aniž by to na první pohled tak vypadalo._gp_

No prostě je těma dírama v plodišti narušena celková harmonie, která je "třeba" potřebná k odstartování rojové nálady, jakožto jedna z podmínek. To by znělo logicky.

Jinak musím konstatovat, že se zde rozjela pěkná diskuse, mám radost. Konečně do toho stohu vymlácené prázdné slámy z mého pohledu dorazila nějaká změna. (-:
Ať se daří, Libor V.
---------------------------------------------------------
R. Stonjek napsal:
.....A najednou tam jsou 3 brutální díry mezi plodem a taková situace v přírodě neexistuje........

Prosil by som najlepšie p. Polášeka, aby sa vyjadril k tomuto postupu, pretože jedna reakcia na www.vcely.sk bola negatívna. Je možné, aby sa cez naštartované auto pri elektrickom zatavovaní Ms mohlo dojsť k takému skratu, aby dokonca auto zhorelo, ako to tvrdil autor komentáru.
Zatavil som vyše 200 Ms týmto spôsobom a auto je v úplnom poriadku. P. Polášek, za krátku a jasnú odpoveď ďakujem.
----------------------------------------------------------

Príprava medzistienok (Ms) do nastávajúcej sezóny, som roky pripravoval v zime v teple a zatavoval som ich elektricky. Po presťahovanie na nové vzdialenejšie miesto som bol nútený upustiť , keďže na včelnici elektriku nemám, robil som to tradične nahrievaným želiezkom. Upozorňujem začiatočníkov, že výstuha nesmie byť skrížená (el. skrat) ani prerušená a konce kábla musíme mať kde napojiť.

Teraz pod tlakom a zlepšenie kvality zatavovaných Ms som prešiel na zatavovanie elektricky, ale pomocou elektr. zdroja 12 V autobatérie. Auto zaparkujem pri maringotke a káblom prevediem zdroj k pracovnému stolu. El. prúd odoberám s naštartovaným motorom, nemám skúsenosť koľko autobatéria vydrží, preto nechcem riskovať vybitie autobatérii.

Vyskúšal som niekoľko spôsobov a najlepším sa mi javí tento, nahriatu a vyrovnanú Ms položím na napnutú výstuhu a žhavím cca 8-10 sek. Človek musí získať toľko citu, aby v pravý čas prestal a nedostatky na zatavovanej MS jemne prstami pritlačím. Ide to rýchlo a kvalita je výborná. Dôležitá je teplota v uzavretom priestore kde sa robí zatavovanie (ešte je nízka teplota).

Spôsob výstuhy musí byť správne zvolený, aby sme s Ms nemali pri založení do včelstva starosti, plocha rámika musí byť dobre pokrytá, aby Ms po vložení teplom do úľa sa nevlnila, aby ju včely prichytili na hornú latku, dobre je ju dávať do zárezu asi 3-4 mm hlbokom, ak nie, tak ju prichytiť horúcim voskom. Trochu viac práce nás často ochráni pre zbytočným poškodením.

Včela tancuje na pláste. Jaro

Musí jej byť veselo!?

a.turčáni: Je možné, aby sa cez naštartované auto pri elektrickom zatavovaní Ms mohlo dojsť k takému skratu, aby dokonca auto zhorelo, ...
......
Kolem baterií se právě motám kvůli problematice odpařování šťaveky proti VD.

Nabité baterie skrývají mnoho energie a některé baterie jsou opravdu životu nebezpečné, pokud není zohledněna bezpečnost.

Za požárem automobilu stojí zpravidla zkrat nebo výboj eletrického napětí. To není nic neobvyklého. Startovací baterie skrývá dost reálné nebezpečí požáru. Disponuje velkými zkratovými proudy a tak požár může nastat během pár sekund. Zatavovat s nastartovaným autem je navíc neekonomické, protože kapacita malého akumulátoru pro auto je dostatečná i bez dobíjení na několik hodin. Zatavování mezistěn napětím 12 voltů je tak pro železné pocínované drátky, a 24V (dvě 12 v serii) pro nerez drátek. Případně 12V nerez drátek po půl výpletu. _gp_

Dobrý den,
prosím Vás nemohli byste mi odpovědět na tuto otázku?
> Pomocí čeho dává včela vědět, kde je louka rostlin? <

Děkuji Zdeněk

Je to trochu zložité vysvetli len tak z voleja. Lúka rastlín pre včelstvu nič neznamená, aby ju včela navštívila musia na nej kvitnúť kvety dávajúce peľ a kveta dávajúce nektár, inak tam včela len preletí.

Ešte pretým ako to táto včela oznámi družkám v úli, mala ba predchádzať otázka, ako zdroj potravy objaví včela, ktorá to potom včelím tancom oznámi ostatným včelám, aby ich naverbovala na túto lúku.
Peľ na a nektár v kvetoch vydáva vôňu, ktorá včelu prieskumníčku naviguje, kde má hľadať zdroj potravy. Vôňa je tá, ktorá je pre získanie informácie o mieste zdroja potravy, takže vôňa dôležitá pre život včiel.

Až po návrate do úľa, aby prieskumníčka verbovala a urýchlila výlet ďalších včiel na pláste začne predvádzať tzv. kruhové a osmičkové tance, čím oznámi údaje o tomto zdroji, dokonca vraj udá aj smer a vzdialenosť zdroja.

Ja viac verím (tančeky nepodceňujem, určite majú význam pre včely), na vôňu ako informačný zdroj, kde sa nachádza a dokonca sa hovorí i o tom, že včela odlietajúca z poľa zanecháva na trase orientačný feromón, ale to je je už vo sfére scifi.

Profesor Frisch toho popísal o včelích tančekoch neúrekom veľa, tak si to treba vyhľadať a zoznámiť sa s tým. Priateľ, treba študovať včelársku literatúru, v nej je hádam všetko, čo človek potrebuje, aby sa mohol stať dobrým včelárom.

Dobrý den,
prosím Vás nemohli byste mi odpovědět na tuto otázku?
> Pomocí čeho dává včela vědět, kde je louka rostlin? <

Děkuji Zdeněk

Je to trochu zložité vysvetli len tak z voleja. Lúka rastlín pre včelstvu nič neznamená, aby ju včela navštívila musia na nej kvitnúť kvety dávajúce peľ a kveta dávajúce nektár, inak tam včela len preletí.

Ešte pretým ako to táto včela oznámi družkám v úli, mala ba predchádzať otázka, ako zdroj potravy objaví včela, ktorá to potom včelím tancom oznámi ostatným včelám, aby ich naverbovala na túto lúku.
Peľ na a nektár v kvetoch vydáva vôňu, ktorá včelu prieskumníčku naviguje, kde má hľadať zdroj potravy. Vôňa je tá, ktorá je pre získanie informácie o mieste zdroja potravy, takže vôňa dôležitá pre život včiel.

Až po návrate do úľa, aby prieskumníčka verbovala a urýchlila výlet ďalších včiel na pláste začne predvádzať tzv. kruhové a osmičkové tance, čím oznámi údaje o tomto zdroji, dokonca vraj udá aj smer a vzdialenosť zdroja.

Ja viac verím (tančeky nepodceňujem, určite majú význam pre včely), na vôňu ako informačný zdroj, kde sa nachádza a dokonca sa hovorí i o tom, že včela odlietajúca z poľa zanecháva na trase orientačný feromón, ale to je je už vo sfére scifi.

Profesor Frisch toho popísal o včelích tančekoch neúrekom veľa, tak si to treba vyhľadať a zoznámiť sa s tým. Priateľ, treba študovať včelársku literatúru, v nej je hádam všetko, čo človek potrebuje, aby sa mohol stať dobrým včelárom.

JČ:
Mate tedy s tema 2 VN nejake zkusenosti , o ktere by jste byl ochoten se
podelit?

Diky

--------------
No moc ne. Spíš jsem měl zkušenosti s 24cmN které jsem provozoval jako NN bez mřížky. Tam jsem "objevil" toto:
http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=107:zebrovani&catid=37:technologie&Itemid=68
a při pátrání po tomto linku jsem objevil tento link:
http://dobrichovice-vcely.webnode.cz/metody-a-zajimavosti/¨
(pěkná práce Jiří - doufám že už jsi doma u včel:-) )

No a po přečtení Wrighta to začínám dělat jednušeji - dělám včelám "binec" jen v horním nástavku nad hlavou.

Zkušenosti s VN30cm jsem měl zpočátku jen jak jsem nechával stavět mezi 24cmN.

A masívně - asi na skoro 20 včelstvech - jsem použil dva VN30 až vloni. A byl jsem spokojen.

Teď jsem právě jen rotoval některé dvojité VN, protože mám dost díla, tak nemusím převěšovat. A zkouším ochotu včel přejít do vyššího nástavku na tmavší dílo. Pokud by to fungovalo, bylo to podstatné ulehčení, dával bych normálně nahoru jen N s 5plásty uprostřed a 5MS či stavebními. ALe ty bych spíše dával až do spodního, pokud bych asi tak za 14 kontroloval "přejití" a dole bych bral zavíčkovaný plod pro oddělky. Tak bych do té dvojité díry narval 2 stavební.

No ale tohle je jen teorie, za měsíc uvidím víc. :-)

A na zbytku kde mám 24cmN tam se asi nakonec dopracuji k tomu co někde provozuje M.Zeleny. 3x24cm a pak nad tím NN na med.
Mít dole jen 2x24 se mi zdá pracné právě z důvodu obměny díla. Pokud ho člověk chce dělat nějak masívně. Tak je lepší tam pak šoupnout jeden čistě vystrojený N.

Ale protože taky prvně zkouším čistě NN (s Langy), tak je možné že nakonec zvítězí jen NN s plastovými rámky. :-)

No a samozřejmě musíme vzít v úvahu, že se nám to počasí tak nějak pořád mění, že těžko z pár současných let soudit, že to bude vyhovovat za pár pětiletek.

Karel

Gusti ďakujem, moje auto to prežilo, bolo to len východisko z núdze, samozrejme som auto nemuselo byť naštartované, ale mal som slabú batériu, tak som nechcel riskovať, nakoniec ste ma presvedčili, že som riskoval oveľa viac. Vedel som, že uzatvorenie okruhu je vlastne skrat, ale dumal som mojím sedliackym rozumom a dal som si odpoveď,"veď aj svetlo napojené na autobatériu je vlastne skrat. a tak som zatavoval. No aspoň by som bol mal nové auto??? Spotreba nebola nejak vysoká a potreboval som rýchlo Ms do včelstiev, domov sa mi to nechcelo prevážať, no bolo to riskantné riešenie, ale vyšlo.

Mam po vyboru ZO a moje letosni poznatky o rojeni nejsou nicim vyjimecne.Snad jen paradoxne jsou v klidu budecaky.U vcelaru pozorovani slideni vcel,coz ja uz vecer nemam sanci pozorovat,letity vcelar rikal:neco je letos spatne,vsechno kvete a vcely slidi.

a.turčáni (94.229.32.130) --- 26. 4. 2011
Re: Zatavovanie MS pomocou (51861) (51863)
Gusti ďakujem, moje auto to prežilo, bolo to len východisko z núdze, samozrejme som auto nemuselo byť naštartované, ale mal som slabú batériu, tak som nechcel riskovať, nakoniec ste ma presvedčili, že som riskoval oveľa viac. Vedel som, že uzatvorenie okruhu je vlastne skrat, ale dumal som mojím sedliackym rozumom a dal som si odpoveď,"veď aj svetlo napojené na autobatériu je vlastne skrat. a tak som zatavoval. No aspoň by som bol mal nové auto??? Spotreba nebola nejak vysoká a potreboval som rýchlo Ms do včelstiev, domov sa mi to nechcelo prevážať, no bolo to riskantné riešenie, ale vyšlo.
......

Včelařský drátek na svorkovém malém napětí se chová jako odporová zátěž. Jde tedy o spotřebič o určitém výkonu. Nebezpečí tu je, pokud se zvolí špatný průměr vodiče. Tvrdý zkrat na koncích vodičů totiž reálně hrozí a stačí podle mého názoru takové trvalejší škrtnutí při nastartovaném autě. (kde alternátor dotuje síť malého automobilu od 40 - až 120A plus dalších okolo 200A může běžně poskytnout baterie) To může být otočka pro další mezistěnu nebo rámek. A hoříme. _gp_

Josef Prochazka (217.77.165.49) --- 26. 4. 2011
Re: Rojení kvůli suchu. (51854) (51858)
Mam po vyboru ZO a moje letosni poznatky o rojeni nejsou nicim vyjimecne.Snad jen paradoxne jsou v klidu budecaky.U vcelaru pozorovani slideni vcel,coz ja uz vecer nemam sanci pozorovat,letity vcelar rikal:neco je letos spatne,vsechno kvete a vcely slidi.

........
Jo to jsem také slyšel, ale často se zapomíná nato, že včelaři jsou takoví, že dávají (doslova vystavují souše a víčka) vylízávat medné zbytky nebo to mohou být ještě neřešené zimní úhyny po VD - medné zásoby v úlech. Také se často takové opuštěné úlové medné zdroje zpravidla stanou cílem prvních rojů - lákáním nejen slídilek ale i pátraček._gp_

Pro : ._gp_

Neradil jsem ti hledat googlem "mat. vzorec" ale soubor .pdf kde jsou
obšírně uvedené biologické důvody pro rojení.
pavel


----- Original Message -----
From: "gp" <e-mail/=/nezadan.spsul.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 26, 2011 6:45 PM
Subject: Re: Matematicky vzorec se zabudovanou variabilitou proti rojeni


Pavel Votrubec (e-mailem) --- 26. 4. 2011
RE: Matematicky vzorec se zabudovanou variabilitou proti rojeni (51851)
Matematický vzorec ještě nebyl publikován. Možná existuje, možná ne. Možná
někde existuje simulátor chování včel.

Co ale veřejně existuje, je seznam možných důvodů proč jdou včely do
rojení.
Odkazy na příslušné pdf jsem dával tady v konferenci asi před týdnem. Tož
projdi si archiv konference.
Pavel

PS.: použij "Google" a najdeš si to sám. Vygůgluj si to... :-)
.....
To je jen pár základních bodů, z tohoto by se jen těžko bez následujících
praktických poznatků někdo odvodil nějakou číselnou představu.

Google využívá poznatky ve sběru dat včelou, proto je sice dobrý
vyhledávač, ale nastrčí ti nejprve to, co se dá prodat nebo co právě
prodává, aniž by to na první pohled tak vypadalo._gp_

Prosím o radu,
letos rozšiřuji poprvé. Mám silné včelstvo, včely vysely ve vysokém podmetu až u dna. Byly vyzimovány na 2 NN. Ctěl jsem podsadit nástavek s MZ, alee při rozebrání jsem našel naražené matečníky, tak jsem nástavek s MZ vsadil mezi dva stávající. Jenže při večerní kontrole dnes /po 2 dnech/, vysí v podmetu snad ještě více včel než před tím. Domníval jsem se, že včelky donutím okamžitě postavit vložený nástavek.
Je pravda, že nevím co se ve vloženém nástavku děje /budu muset zkontrolovat/, ale plný podmet až na dno mě opravdu udivil. Je to normální, nebo se včelám na mezistěny nechce ?? Vysí v podmetu jen létavky tak je to v pořádku ?
Matky mám z rojů, tak ta pravděpodobnost vyrojení je velká.
Díky Zdenek

Pokud chceš vsadit nástevek MZ tak musíš mezi ně do nástavku vrazit alespoň
pár rámků s plodem. Samotné MZ JEN OMEZUJÍ PLOCHU PRO KLADENÍ a podněcují
včely do vyrojení. Já osobně mezi 6 MZ dal 5 vystavěných rámků. Mám tedy 4
nástavky 39*24 s 11 rámkama a z toho ten jeden s MZ.

Pavel

----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.spsul.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 26, 2011 10:55 PM
Subject: [SPAM]Re: Dubnové rojení


Prosím o radu,
letos rozšiřuji poprvé. Mám silné včelstvo, včely vysely ve vysokém podmetu
až u dna. Byly vyzimovány na 2 NN. Ctěl jsem podsadit nástavek s MZ, alee
při rozebrání jsem našel naražené matečníky, tak jsem nástavek s MZ vsadil
mezi dva stávající. Jenže při večerní kontrole dnes /po 2 dnech/, vysí v
podmetu snad ještě více včel než před tím. Domníval jsem se, že včelky
donutím okamžitě postavit vložený nástavek.
Je pravda, že nevím co se ve vloženém nástavku děje /budu muset
zkontrolovat/, ale plný podmet až na dno mě opravdu udivil. Je to normální,
nebo se včelám na mezistěny nechce ?? Vysí v podmetu jen létavky tak je
to v pořádku ?
Matky mám z rojů, tak ta pravděpodobnost vyrojení je velká.
Díky Zdenek

Pavel Votrubec (e-mailem) --- 26. 4. 2011
Re: Matematicky vzorec se zabudovanou variabilitou proti rojeni (51851) (51853) (51859)
Pro : ._gp_

Neradil jsem ti hledat googlem "mat. vzorec" ale soubor .pdf kde jsou
obšírně uvedené biologické důvody pro rojení.
pavel
......
Ty znám, díky. Šlo spíše o čísla a jakýsi vývoj podle něčeho. _gp_

Pavel Votrubec (e-mailem) --- 26. 4. 2011
Re: [SPAM]Re: Dubnové rojení (51836) (51838) (51840) (51842) (51846) (51872)
Pokud chceš vsadit nástevek MZ tak musíš mezi ně do nástavku vrazit alespoň
pár rámků s plodem. Samotné MZ JEN OMEZUJÍ PLOCHU PRO KLADENÍ a podněcují
včely do vyrojení. Já osobně mezi 6 MZ dal 5 vystavěných rámků. Mám tedy 4
nástavky 39*24 s 11 rámkama a z toho ten jeden s MZ.

Pavel


........
Takový zásah s mezistěnama je dobrý, ale musíš mít producentky vosku a teplotu a výživu. Takže takové řešení v zaměstnávání je v určitém okamžiku na časové vývojové ose RN, jen pro relativně velmi malý počet dělnic. Navíc pokud vrazíš do mezistěn plod, měl by jsi myslet i matku, která je vábena feromonem otevřeného plodu, produkuje vajíčka a na dělnice, která ty neuplatněné vajíčka než do pár hodin vytáhnou stěny mezistěn, konzumují. Takže zase jde v zásahu o čísla o určitý počet něčeho aby to bylo v souladu s narůstající dělbou práce a ne s vyleháváním a pasivitou dělnic, kterým bují v hlavě RN, místo zavěšení v řetízku na té mezistěně. _gp_

V jednich včelách jsem našel vyběhlé nouzové matečníky, tak jsem matku zamáčkl a přelarvil 8 larev. Druhý den jsem chtěl provést 2přelarvení, ale byly naražené jen dva matečníky, tak jsem mateří kašičku z nich rozdělil do těch osmi misek a znovu přelarvil do všech osmi. Při včerejší kontrole jsem zjistil, že jsou opět naražené jen dva. Je možné, že něco dělam špatně, nebo prostě včely "třeba" víc nenarazí? Dělal jsem to poprvé!!!

"Včelařský drátek na svorkovém malém napětí se chová jako odporová zátěž. Jde tedy o spotřebič o určitém výkonu. Nebezpečí tu je, pokud se zvolí špatný průměr vodiče. Tvrdý zkrat na koncích vodičů totiž reálně hrozí a stačí podle mého názoru takové trvalejší škrtnutí při nastartovaném autě. (kde alternátor dotuje síť malého automobilu od 40 - až 120A plus dalších okolo 200A může běžně poskytnout baterie) To může být otočka pro další mezistěnu nebo rámek. A hoříme. _gp_"

je to tak. Každý elektrický spotřebič i zdroj elektřiny má jednu elektrickou vlastnost a sice ohmický odpor. U nabitého olověného startovacího akumulátoru v dobrém stavu je tento vnitřní odpor nějak 0,02 ohmu plus minus. Je to dáno odporem olověných vodičů uvnitř akumulátoru a odporem elektrolytu. Když dojde, nedej bože, k přímému zkratu akumulátoru na svorkách, třeba něčím prakticky bez odporu, třeba masívní měděnou tyčkou, ( stačí i položený větší klíč na matky) tak veškerý odpor v elektrickém obvodu je jen vnitřní odpor akumulátoru. Nabitý má cca 14 voltů, takže při takovém zkratu a odporu 0,02 ohmu uvnitř akumulátoru obíhá proud 700 ampér a hřeje výkon 700 x 14 = 9,8 kilowatt. Něco se roztaví nebo celý akumulátor se stihne ohřát až uvařit, než se vybije. 2 - 3 metry běžného izolovaného káblíku mají ohmický odpor střelím 0,2 ohmy, takže když se na akumulátor připojí káblík a zkratne se na konci káblíku, jde při 14 voltech obvodem proud cca 70 ampér. Káblík za cca 10 sekund začne hořet, protože je na něm tepelný výkon 70 na druhou x 0,2 = asi 1 kilowatt (napětí nějak 13,5 volt) akumulátor uvnitř hřeje výkonem 70 na druhou x 0,002 = 98 watty, napětí na jeho vnitřním odporu je cca 1,5 volt a skoro nic se mu za těch cca 10 sekund nestane.
Těch 1,5 metru drátku v rámku má za ohřátého stavu odpor střelím asi 4 ohmy. Za takových podmínek jím z nabitého akumulátoru jde proud asi 3,5 Ampér a celý drátek zatavuje mezistěnu výkonem zhruba 3,5 x 14 = 49 wattů. Na přívodním káblíku je při takovém proudu napěťová ztráta asi 0,7 voltů a ztrátový výkon 0,7 x 3,5 = watt. Na vnitřním odporu akumulátoru bude za odběru 3,5 ampér ztráta napětí a vznikající teplo nula celá nula nic.

Z toho vychází taky, že zatavování mezistěn zatěžuje akumulátor podobně jako rozsvícení jednoho reflektoru.
Nebo, pokud se jedná o akumulátor pro nářadí, jako třeba hodně zatížená silnější akuvrtačka....

Zdenku, máš-li obrovské množství včel v podmetu, který nechtějí opustit, je to tím, že ho zastavěly trubčinou, zaplodovaly a proto ho nemůžou opustit. Včel není tolik, jak se zdá, většinu objemu zabere trubčina. Takže doporučuji trubčinu z podmetu vyřezat. Pokud by tam trubčina náhodou nebyla, tak bych přidal další nástavek pod včelstvo, aby seděly na jeho rámkách a pustily se do práce.
Tom

"Prosím o radu,
letos rozšiřuji poprvé. Mám silné včelstvo, včely vysely ve vysokém podmetu až u dna. Byly vyzimovány na 2 NN. Ctěl jsem podsadit nástavek s MZ, alee při rozebrání jsem našel naražené matečníky, tak jsem nástavek s MZ vsadil mezi dva stávající. Jenže při večerní kontrole dnes /po 2 dnech/, vysí v podmetu snad ještě více včel než před tím. Domníval jsem se, že včelky donutím okamžitě postavit vložený nástavek.
Je pravda, že nevím co se ve vloženém nástavku děje /budu muset zkontrolovat/, ale plný podmet až na dno mě opravdu udivil. Je to normální, nebo se včelám na mezistěny nechce ?? Vysí v podmetu jen létavky tak je to v pořádku ?
Matky mám z rojů, tak ta pravděpodobnost vyrojení je velká.
Díky Zdenek"

Včelám se na mezistěny nechce, protože je musí ohřát na teplotu blízkou teplotě úlu , to je nyní v noci až o 30 st C a ve dne až o 15 st C. Proto se raději tísní na vystavených plástech, bez ohledu na to, že mají stavební náladu a že jsou hodně silné a mají nadbytek včel. V tuto dobu by přidaný nástavek mezistěn musel být masívně uteplen, aby tam šly, to znamená stěny nástavku několika centimetry polystyrenu a dno nástavku asi taky. Zlomí se to až za cca 14 dní - měsíc, kdy denní a noční teploty se stanou podstatně vyšší. Tehdy budou stavět i v nástavku čistě z mezistěn, přirozeně za předpokladu, že stále budou mít stavební náladu.

"Včelám se na mezistěny nechce, protože je musí ohřát na teplotu blízkou teplotě úlu , to je nyní v noci až o 30 st C a ve dne až o 15 st C. Proto se raději tísní na vystavených plástech, bez ohledu na to, že mají stavební náladu a že jsou hodně silné a mají nadbytek včel. V tuto dobu by přidaný nástavek mezistěn musel být masívně uteplen, aby tam šly, to znamená stěny nástavku několika centimetry polystyrenu a dno nástavku asi taky. Zlomí se to až za cca 14 dní - měsíc, kdy denní a noční teploty se stanou podstatně vyšší. Tehdy budou stavět i v nástavku čistě z mezistěn, přirozeně za předpokladu, že stále budou mít stavební náladu."

Koukám, že čtu moc rychle, nástavek mezistěn vražený mezi dva nástavky včel nemá nic společného s dnem, jinak to ale platí. Navíc se tím úl rozdělí na dvě části s plodem,dvě menší části potřebují víc tepla, tudíž víc včel musí dělat teplo a nemůže dělat nic jiného.
Pokud se v současné době má přidat nástavek jen s mezistěnami, je ideální, ale časově náročný postup přerovnat plásty s plodem a se zásobami utvořit přes ty tři nástavky kompaktkní plodové hnízdo, kde jsou mezistěny na krajích dvou spodních nástavků nebo i všech tří nástavků.
Pokud tam jsou matečníky, je třeba to řešit ještě jinak , pravděpodobně odběrem podstatnější části plodu s matečníky a včelami do oddělků a ve včelstvu tak zarazit rojovou náladu. Nebo naopak urychlením vývoje, kdy se naopak do oddělku s podstatnou částí plodu a včel odebere stará matka. Místo rojové nálady potom včely z rojových matečníků pouze vychovají jednu náhradní matku, díky výběru z více kvalitních rojových matečníků obvykle matku hodně kvalitní.

Znovu ma zaujali názory na rojenie, ktoré viacmenej všetci pripisujete nejakým vplyvom a svojim chybám a budí to dojem, akoby sa včely len preto rojili, že človek niečo neurobí alebo urobí zle a pozde, potom suchu a tých príčin je nespočetne mnoho. Stále sa zabúda na fakt, že včelstvo v prírode, či doma v záhrade, rok čo rok žije len pre jeden cieľ rozmnožiť sa a keď na to má podmienky tak rozmnoží-vyrojí. Ak včelstvo nemá na tento akt podmienky tak sa nerojí a včelár môže ich chcieť aby sa mu včelstvá rozmnožili a nejde to. Preto to robí odložencami-oddělkami alebo zmetancami čiže umelými rokmi.
Ja také roky poznám, keď som za prvých 20 rokov včelárenia mal iba tri roje a tešil som sa im.

V čase keď máme rojov cez hlavu, tak robíme všetko možné aj nemožné, aby sme mu zabránili, ale väčšinou nám to zlyháva. len malý príklad ak, rada hovorí "daj včelstvu stavať, zabrániš rojeniu", včelár im dá celý nadstavok Ms a čuduje sa prečo včely sú radšej v podmete ako na Ms. Samozrejme ak je včelstvo už v stave rojovej nálade (RN), včely nedonútime stavať. Niekedy aj začnú a v polovici prestanú a postavia materský misky a RN sa zo skrytej formy zviditeľní položením prvých vajíčok do nich a vtedy už nespravíme s včelstvom nič, iba ak včelstvu odoberieme všetky plásty a urobíme odložence, teda pôvodné včelstvo "zničíme"

Moja skúsenosť s RN je takáto: včelstvo po zime ak má na to podmienky (a tie posledné desaťročie boli) sa rozvíja, stavia Ms ale už v prvom jarnom mesiaci (III. a IV.) včelstvo začína ošetrovať trúdí plod, čo ešte neznamená vyrojenie, ale pripraviť sa musí. Potom prebieha tzv. skrytá RN (nevidíme ju, ale postupne ju vnímame, npr.prestáva niektoré úkony robiť,npr. stavba plástov.
Potom príde fáza prestavby meter. misiek sú širšie ako hlboké, ktoré nadstavbou upraví na vyššie a ako širšie (hĺbka 9-12 a šírka ústia 5 mm) získajú tvar hruška alebo džbánu.

Objaví sa prvé vajíčko v takto upravenej bunke a RN zo skrytej formy sa mení na zjavnú-viditeľnú a vtedy ju už len ťažko zvládneme. Aj keď ju zničením MB prerušíme, ona pokračuje ďalej a znovu sa rozvinie do zjavnej formy. Potom už nič nezbýva len sa na rojenie pripraviť.
Ja v takomto prípade neč nerobím a radšej si počkám na skorý roj, z ktorého v mojich podmienkach získam ešte med ak je príroda štedrá.
Tento môj výklad je v hrubých rysoch a nie každý cho pochopí. Chcel som ním vyjadriť len svoj nesúhlas s tým, ako sa obviňujeme, že rojenie zapríčiňujeme my. Takže žiadne náhody, "že prečo", ale prirodzený pud včiel ich k tomu núti ako aj iný hmyz.

Elektřinou zatavuji desítky let, je to jediný rozumný způsob. Jako kluk jsem také používal zatavovací kolečko, ale kdo jednou zkusil elektřinu, už se k němu nevrátí. Vlastní zatavování trvá několik vteřin, takže ani po celodenní práci se plně nabitý akumulátor nestačí vybít. Jiná situace je s elektrickým pohonem medometu, který má sice menší odběr, ale dlouhodobý, takže se může stát, že večer auto nenastartuje. Rozhodně však nutno varovat použití vařiče či něčeho podobného jako srážecí odpor při zatavování mezistěn proudem přímo ze zásuvky 220V. Mohlo by se totiž stát, že včeličky zůstanou bez svého hospodáře. A takový návod byl v sedmdesátých letech v časopise Včelařství!
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of a.turčáni
Sent: Tuesday, April 26, 2011 8:40 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Zatavovanie MS pomocou

Prosil by som najlepšie p. Polášeka, aby sa vyjadril k tomuto postupu, pretože jedna reakcia na www.vcely.sk bola negatívna. Je možné, aby sa cez naštartované auto pri elektrickom zatavovaní Ms mohlo dojsť k takému skratu, aby dokonca auto zhorelo, ako to tvrdil autor komentáru.
Zatavil som vyše 200 Ms týmto spôsobom a auto je v úplnom poriadku. P.
Polášek, za krátku a jasnú odpoveď ďakujem.
----------------------------------------------------------

Príprava medzistienok (Ms) do nastávajúcej sezóny, som roky pripravoval v zime v teple a zatavoval som ich elektricky. Po presťahovanie na nové vzdialenejšie miesto som bol nútený upustiť , keďže na včelnici elektriku nemám, robil som to tradične nahrievaným želiezkom. Upozorňujem začiatočníkov, že výstuha nesmie byť skrížená (el. skrat) ani prerušená a konce kábla musíme mať kde napojiť.

Teraz pod tlakom a zlepšenie kvality zatavovaných Ms som prešiel na zatavovanie elektricky, ale pomocou elektr. zdroja 12 V autobatérie. Auto zaparkujem pri maringotke a káblom prevediem zdroj k pracovnému stolu. El.
prúd odoberám s naštartovaným motorom, nemám skúsenosť koľko autobatéria vydrží, preto nechcem riskovať vybitie autobatérii.

Vyskúšal som niekoľko spôsobov a najlepším sa mi javí tento, nahriatu a vyrovnanú Ms položím na napnutú výstuhu a žhavím cca 8-10 sek. Človek musí získať toľko citu, aby v pravý čas prestal a nedostatky na zatavovanej MS jemne prstami pritlačím. Ide to rýchlo a kvalita je výborná. Dôležitá je teplota v uzavretom priestore kde sa robí zatavovanie (ešte je nízka teplota).

Spôsob výstuhy musí byť správne zvolený, aby sme s Ms nemali pri založení do včelstva starosti, plocha rámika musí byť dobre pokrytá, aby Ms po vložení teplom do úľa sa nevlnila, aby ju včely prichytili na hornú latku, dobre je ju dávať do zárezu asi 3-4 mm hlbokom, ak nie, tak ju prichytiť horúcim voskom. Trochu viac práce nás často ochráni pre zbytočným poškodením.

Zajímal by mne názor na převěšování zavíčkovaného plodu do medníku. Co je lepší, dát na okraje plodu v plodišti mezistěny a nepřevěšovat a nebo převěsit 2-3 zavíčkované rámky do medníku a dát na okraje plodu v plodišti mezistěny.
Podle mne při převěšení urychlím tvorbu medu na úkor malého oslabení síly včelstva, kdežto v druhém případě tím, že neruším plodové hnízdo mohu posílit sílu včelstva.

"Rozhodně však nutno varovat použití vařiče či něčeho podobného jako srážecí odpor při zatavování mezistěn proudem přímo ze zásuvky 220V. Mohlo by se totiž stát, že včeličky zůstanou bez svého hospodáře. A takový návod byl v sedmdesátých letech v časopise Včelařství! "

Takový návod byl ospravedlnitelný pouze za komunistů v těch 70 letech. Kdy nebyly zdroje od počítačů, nebyly akumulátory pro ruční nářadí, auta byla vzácná, samotná vhodná trafa byla vzácná.... Dneska to za to riziko absolutně nestojí a to ani profesionálním elektrikářům, co jinak v práci pracují na zařízení pod napětím a uměli by při tom zatavování proudem ze sítě riziko zminimalizovat.

"Zajímal by mne názor na převěšování zavíčkovaného plodu do medníku. Co je lepší, dát na okraje plodu v plodišti mezistěny a nepřevěšovat a nebo převěsit 2-3 zavíčkované rámky do medníku a dát na okraje plodu v plodišti mezistěny.
Podle mne při převěšení urychlím tvorbu medu na úkor malého oslabení síly včelstva, kdežto v druhém případě tím, že neruším plodové hnízdo mohu posílit sílu včelstva."

Rozhodně to podstatně zvyšuje pracnost, takže se nehodí včelařům, co chtějí vydobýt co nejvíc včelstev a medu z toho volného času, co si na včely vyhradí. Či u profíků z toho pracovního času, co si na včely vyhradí.
Jinak bych to v některých případech nezval ani tak převěšování zavíčkovaného plodu do medníku, ale převěšování zásob do medníku, pod kterými bývá většinou plod.

V krajním případě se dá použít jednoduchá technologie, kdy prostě nástavek s prázdnými zavíčkovanými plásty plus nějakými mezistěnami se podstaví úplně dole a nahoře se o ten nástavek mateří mřížka prostě taky posune dolů. Přirozeně pokud se náhodou nezahlédne matka, pracnost je velká, je třeba všechny plásty z nástavku otřepat pod mřížku.

Jinak, pokud se přehazují jednotlivé plásty a v medníku střídají s prázdnými nebo s mezistěnami, jakožto obdoba technologie v starých zadovácích, je převěšování zavíčkovaného plodu spíš chybné. Správně se má převěšovat co nejmladší plod, aby v medníku byl dlouho, protože plod v medníku tahá za sebou i včely i teplo i med med. A naopak zavíčkovaný plod pod mřížkou brzy vyběhne a matka má tak k dispozici už za krátkou dobu volné místo ke kladení, takže je to protirojové opatření.

Obecně u silných včelstev a v silné snůšce převěšování není třeba. U slabších včelstev a v slabších snůškách pomáhá, ale musí se víc rozumět včelám než když se plásty nepřehazují. Nevhodným převěšením se dá snůšková aktivita včelstva aopak pozastavit a tím část snůšky ztratit.

Převěšování je metoda pro budečáky a úly nástavkové s pevným dnem. Při hospodaření na úlech s oddělitelným dnem je zbytečná nahrazuje ji podsouvání celých nástavků.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?ev?ov?n? zav??kovan?ho plodu do medn?ku
> Datum: 27.4.2011 11:20:09
> ----------------------------------------
> "Zajímal by mne názor na převěšování zavíčkovaného plodu do medníku. Co je
> lepší, dát na okraje plodu v plodišti mezistěny a nepřevěšovat a nebo
> převěsit 2-3 zavíčkované rámky do medníku a dát na okraje plodu v plodišti
> mezistěny.
> Podle mne při převěšení urychlím tvorbu medu na úkor malého oslabení síly
> včelstva, kdežto v druhém případě tím, že neruším plodové hnízdo mohu
> posílit sílu včelstva."
>
> Rozhodně to podstatně zvyšuje pracnost, takže se nehodí včelařům, co chtějí
> vydobýt co nejvíc včelstev a medu z toho volného času, co si na včely
> vyhradí. Či u profíků z toho pracovního času, co si na včely vyhradí.
> Jinak bych to v některých případech nezval ani tak převěšování
> zavíčkovaného plodu do medníku, ale převěšování zásob do medníku, pod
> kterými bývá většinou plod.
>
> V krajním případě se dá použít jednoduchá technologie, kdy prostě nástavek
> s prázdnými zavíčkovanými plásty plus nějakými mezistěnami se podstaví
> úplně dole a nahoře se o ten nástavek mateří mřížka prostě taky posune
> dolů. Přirozeně pokud se náhodou nezahlédne matka, pracnost je velká, je
> třeba všechny plásty z nástavku otřepat pod mřížku.
>
> Jinak, pokud se přehazují jednotlivé plásty a v medníku střídají s
> prázdnými nebo s mezistěnami, jakožto obdoba technologie v starých
> zadovácích, je převěšování zavíčkovaného plodu spíš chybné. Správně se má
> převěšovat co nejmladší plod, aby v medníku byl dlouho, protože plod v
> medníku tahá za sebou i včely i teplo i med med. A naopak zavíčkovaný plod
> pod mřížkou brzy vyběhne a matka má tak k dispozici už za krátkou dobu
> volné místo ke kladení, takže je to protirojové opatření.
>
> Obecně u silných včelstev a v silné snůšce převěšování není třeba. U
> slabších včelstev a v slabších snůškách pomáhá, ale musí se víc rozumět
> včelám než když se plásty nepřehazují.       Nevhodným převěšením se dá snůšková
> aktivita včelstva aopak pozastavit a tím část snůšky ztratit.
>
>
>

"Převěšování je metoda pro budečáky a úly nástavkové s pevným dnem. Při hospodaření na úlech s oddělitelným dnem je zbytečná nahrazuje ji podsouvání celých nástavků."

Jestli je podsouvání nástavků myšleno jako podsouvání úplně dolů do plodiště, tak to je ještě pracnější než převěšování, protože se musí posunout mateří mřížka a otřepáním všech rámků v nástavku zajistit, aby matka zůstala pod mřížkou.
Jestliže je tím je myšleno pokládání přidaných nástavků na mateří mřížku, tak potom je podmínka silné včelstvo a silná snůška.
Přirozeně nízké rámky, kde mateří mřížka není třeba, jsou něco jiného.

V jednich včelách jsem našel vyběhlé nouzové matečníky, tak jsem matku zamáčkl a přelarvil 8 larev.
------------
A kdo ti nakukal, že matka z nouzových matečníků je NUTNĚ velmi nekvalitní, tak aby jsi ji teď na konci dubna musel zamáčknout.

Osobně bych si počkal, až co ukáže. Lepší i ne tak kavlitní matka, jak žádná.
V tuto dobu u nás. Možná tam u vás už je včelstvo v jiné fázi rozvoje. A potřebuje "oslabit".

Karel

V knížkách to psali, že se má vyměnit, protože je ze starších larviček.

"V knížkách to psali, že se má vyměnit, protože je ze starších larviček."

To je pravda,odhadem 6 - 8 z 10 nebo tak nějak nouzových matek je slabých.
Ale v knížkách není všechno. Zamáčknutím matky v tuto dobu a přelarvováním jsi posunul vývoj zpátky o takové 3 - 4 týdny. Teď by se matka rozkladla do včelstva, třebas slabého. Za ty 3 - 4 týdny se nová matka může rozklást už do včelstvíčka velikosti oddělku a to navíc se starými loňskými včelami. Pokud ty loňské včely do té doby ještě přežijí.
Lepší řešení v tuto dobu bylo matku nechat, ať klade a včelstvo sílí a z tohoto nebo jiného včelstva založit oddělek a odchovat novou matku v něm. A potom, když by to bylo potřeba, matku vyměnit.
Takhle nejspíš budeě muset po zavíčkování mateřníků včelstvo posílovat plodem odjinud.

PetrO napsal:
>V knížkách to psali, že se má vyměnit, protože je ze starších larviček.
..............

Vždy když jsem se snažil si toto tvrzení z knížek ověřit, zjistil jsem, že včely si ze mě asi dělaly srandu.
Na starším plodu narazily matečníky jen tehdy, když neměly jinou možnost.
Když můžou, narazí matečníky na vajíčkách (alespoň tedy mě, asi aby mě zmátly :)).
Naposledy jsem si to ověřil letos, když jsem zkusil udělat oddělek ze tří rámků plodu, který byl umístěný čtyři dny nad mřížkou a jednoho rámku s vajíčky.
Chtěl jsem vyžít onoho tvrzení z literatury, a z matečníků ze staršího plodu po třech dnech použít mateří kašičku na přelarvení a čerstvé larvičky z plástu s vajíčky přelarvit.

Včely mě zase doběhly.
Na těch třech rámcích, kde byl starší plod nebyl ani jeden matečník.
Ovšem krásné matečníky byly na rámku, který byl vložen s vajíčky.
Jen chci upozornit na to, že i na rámcích s vloženým plodem byly při tvorbě oddělku jednodenní larvičky, tedy právě vhodné k přelarvení.

Vede mě to k přesvědčení, že tvrzení o nekvalitních matkách z nouzových matečníků nemusí být vůbec pravidlem.
Spíš je tu podle mých zkušeností důležitější původ plodu.

Radek Krušina

Já mám zkušenosti, že časně na jaře se chovají kolikrát zajímavě, nějaký den třeba nenarážejí matečníky vůbec. Totéž někdy v případě velké snůšky. Potom jsou matečníky automaticky na mladších larvičkách , ale jestli ty larvičky byly zpomaleny krmí pro včely dělnice nebo od začátku měly krmi pro matky, bůh suď.
Potom včely umí vyhodnotit matky, už když jsou hotové v matečnících a nevhodné matce bránit ve vylíhnutí den i možná déle , dokud se nevylíhne ta pro včely lepší...Ale asi nejvhodnější matka pro včelstvo nebude ta s největším medným výnosem , co je nejvhodnější pro včelaře...
Pár dnů po vylíhnutí matky se dá krásně zjistit, z kterého matečníku se vylíhla, ten jediný je vylíhnutý, ostatní jsou vykousané....

V knížkách to psali, že se má vyměnit, protože je ze starších larviček.
-----------
My z papíren víme, že papír snese všechno. :-)

Časem zjistíš, že u včel je lecos jinak než v knihách.

A spousta polopravd a doměnek.

No a na tu knížku si udělej černý puntík

Já si je dělámna úly a podle černých puntíků měním matky. Ale až když mám náhradu. :-)

Já bych včelstvu strčil plást s vajíčky a nechal to na včelách.
Případně je i posílil, pokud máš nějaké silné včelstvo. Ale záleží na snůšce u vás, na posilovní taky bacha.

Karel

Včeyl staví pod sebou proto nástavek s mezistěnami patří dospodu a raděj o jeden víc jak míň
pokud tam máš matzečníky udělej umělý roj . TJ: odeber starou matku s pár plásty a vytvoř oddělek.
pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dubnov? rojen?
> Datum: 26.4.2011 22:56:11
> ----------------------------------------
> Prosím o radu,
> letos rozšiřuji poprvé. Mám silné včelstvo, včely vysely ve vysokém podmetu
> až u dna. Byly vyzimovány na 2 NN. Ctěl jsem podsadit nástavek s MZ, alee
> při rozebrání jsem našel naražené matečníky, tak jsem nástavek s MZ vsadil
> mezi dva stávající. Jenže při večerní kontrole dnes /po 2 dnech/, vysí v
> podmetu snad ještě více včel než před tím. Domníval jsem se, že včelky
> donutím okamžitě postavit vložený nástavek.
> Je pravda, že nevím co se ve vloženém nástavku děje /budu muset
> zkontrolovat/, ale plný podmet až na dno mě opravdu udivil. Je to normální,
> nebo se včelám na mezistěny nechce ?? Vysí v podmetu jen létavky tak je
> to v pořádku ?
> Matky mám z rojů, tak ta pravděpodobnost vyrojení je velká.
> Díky Zdenek
>
>
>

plkáš ,
za komunistů měl každý trochu schopný kutil doma spoustu různých traf z různých televizorů a pod. A za druhé trafo na zatavování mezistěn bylo běžně v prodeji spolu s jinými potřebami pro včelaře v každém okresním městě. To právě dnes jsou včelařské potřeby v obchodech podstatně vzácnější.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zatavovanie MS pomocou
> Datum: 27.4.2011 10:58:30
> ----------------------------------------
> "Rozhodně však nutno varovat použití vařiče či něčeho podobného jako
> srážecí odpor při zatavování mezistěn proudem přímo ze zásuvky 220V. Mohlo
> by se totiž stát, že včeličky zůstanou bez svého hospodáře. A takový návod
> byl v sedmdesátých letech v časopise Včelařství! "
>
> Takový návod byl ospravedlnitelný pouze za komunistů v těch 70 letech. Kdy
> nebyly zdroje od počítačů, nebyly akumulátory pro ruční nářadí, auta byla
> vzácná, samotná vhodná trafa byla vzácná.... Dneska to za to riziko
> absolutně nestojí a to ani profesionálním elektrikářům, co jinak v práci
> pracují na zařízení pod napětím a uměli by při tom zatavování proudem ze
> sítě riziko zminimalizovat.
>
>
>

Matka z přelarvených matečníků je ještě horší než s těch nouzových protože je to ještě nouzovější produkce Npřelarvování se dělá jen protože tak lze z jednoho včelstva získat více matek. S kvalitou matky to má tolik společného jako reklamy v telce.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?elarven?
> Datum: 27.4.2011 13:52:42
> ----------------------------------------
> V jednich včelách jsem našel vyběhlé nouzové matečníky, tak jsem matku
> zamáčkl a přelarvil 8 larev.
> ------------
> A kdo ti nakukal, že matka z nouzových matečníků je NUTNĚ velmi nekvalitní,
> tak aby jsi ji teď na konci dubna musel zamáčknout.
>
> Osobně bych si počkal, až co ukáže. Lepší i ne tak kavlitní matka, jak
> žádná.
> V tuto dobu u nás. Možná tam u vás už je včelstvo v jiné fázi rozvoje. A
> potřebuje "oslabit".
>
> Karel
>
>
>

3patně jsi četl
Včely si pr vytvoření nouzových matečníků vyberou právě ty nejvhodnější larvy jedíně, že by jsi byl chtřejší jak ony samy.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PetrO <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?elarven?
> Datum: 27.4.2011 14:03:25
> ----------------------------------------
> V knížkách to psali, že se má vyměnit, protože je ze starších larviček.
>
>
>

Takto zbabrané včelsvo bych nejspíše spoji s jiným

pepan

# ------------ Původní zpráva ------------
# Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
# Komu: V?ela?sk? mailing list<vcely/=/v.or.cz>,
# Kopie:
# Předmět: Re: P?elarven?
# Datum: 27.4.2011 14:33:00
# ----------------------------------------
# "V knížkách to psali, že se má vyměnit, protože je ze starších larviček."
#
# To je pravda,odhadem 6 - 8 z 10 nebo tak nějak nouzových matek je slabých.
# Ale v knížkách není všechno. Zamáčknutím matky       v tuto dobu a přelarvováním
# jsi posunul vývoj zpátky o takové 3 - 4 týdny. Teď by se matka rozkladla do
# včelstva, třebas slabého. Za ty 3 - 4 týdny se nová matka může rozklást už
# do včelstvíčka velikosti oddělku a to navíc se starými loňskými včelami.
# Pokud ty loňské včely do té doby ještě přežijí.
# Lepší řešení v tuto dobu bylo matku nechat, ať klade a včelstvo sílí a       z
# tohoto nebo jiného včelstva založit oddělek a odchovat novou matku v něm. A
# potom, když by to bylo potřeba, matku vyměnit.
# Takhle nejspíš budeě muset po zavíčkování mateřníků včelstvo posílovat
# plodem odjinud.
#
#

právně důležitý je původ Pak jsou nejlepší matečníky rojové nebo z tiché výměny přelarvování je jen nouzová produkce velkého počtu matek.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: P?elarven?
> Datum: 27.4.2011 14:35:14
> ----------------------------------------
> PetrO napsal:
> >V knížkách to psali, že se má vyměnit, protože je ze starších larviček.
> .............
>
> Vždy když jsem se snažil si toto tvrzení z knížek ověřit, zjistil jsem, že
> včely si ze mě asi dělaly srandu.
> Na starším plodu narazily matečníky jen tehdy, když neměly jinou možnost.
> Když můžou, narazí matečníky na vajíčkách (alespoň tedy mě, asi aby mě
> zmátly :)).
> Naposledy jsem si to ověřil letos, když jsem zkusil udělat oddělek ze tří
> rámků plodu, který byl umístěný čtyři dny nad mřížkou a jednoho rámku s
> vajíčky.
> Chtěl jsem vyžít onoho tvrzení z literatury, a z matečníků ze staršího
> plodu po třech dnech použít mateří kašičku na přelarvení a čerstvé larvičky
> z plástu s vajíčky přelarvit.
>
> Včely mě zase doběhly.
> Na těch třech rámcích, kde byl starší plod nebyl ani jeden matečník.
> Ovšem krásné matečníky byly na rámku, který byl vložen s vajíčky.
> Jen chci upozornit na to, že i na rámcích s vloženým plodem byly při tvorbě
> oddělku jednodenní larvičky, tedy právě vhodné k přelarvení.
>
> Vede mě to k přesvědčení, že tvrzení o nekvalitních matkách z nouzových
> matečníků nemusí být vůbec pravidlem.
> Spíš je tu podle mých zkušeností důležitější původ plodu.
>
> Radek Krušina
>
>
>

A když narazily jen dva matečníky z osmi je možné, že jsem udělal vše dobře a oni chtějí jen dva? Nebo jsem někde udělal chybu?

Za socíku v 80 letech už se dalo leccos, všelijaká trafa jako náhradní díl, zakoupit. Dříve to bylo horší, hlavní zdroj asi bylo, když někdo "zachránil" z fabrického či jezeďáckého šrotu či pološrotu vyhozený materiál a nějak si z toho vybastlil trafo.
Prodejna s včelařským potřebami skutečně byla v našem okresním městě v železářství na náměstí, byl tam jeden pult a kolem něho takových 35 metrů čtverečních s výrobky pro včelaře. Asi to bylo přikázané nějak shora, protože ty "baby" , co tam prodávaly, včelařskou problematiku téměř neznaly.
Tolik pro ty, co ty časy už nepamatují.
Televize (CRT monitory) s obrazovkou zdroj traf být nemohly, protože byly a dodnes myslím jsou zapojeny přímo na síť, jedině snad současné LED a LCD možná. Kromě myslím jednoho prvního prastarého typu a pár malých typů upravených pro napájení 12 voltů v automobilech.

Na zatavování mám asi šestikilové zděděné trafo, sekundár 11 voltů je vinutý drátem 1,5 mm , trafo má nezvykle tenké plechy, nějak 0,5 milimetru a porcelánovou svorkovnici. Mám pocit, že kdysi to byla tlumivka k sodíkové výbojce, tam se tak tenké plechy používaly běžně, kterou mí předkové dali někde v nějaké malé elektrikářské dílničce převinout na trafo.

Ačkoliv zde většinou bývá psáno téměř všechno správně, tady je to možná
trochu jinak...
Nouzové jsou opravdu nouzové, a někdy mohou být skutečně i na pětidenních
larvičkách. A jako včelař nepoznáš, který matečník byl na jaké larvě
postaven. Ano - matka z nouzového matečníku může být i kvalitnější , ale je
to sázka do loterie. Právě matka na nejstarší larvičce se může vylíhnout
jako první.
Včas přelarvené larvičky (ještě průhledné rohlíčky) jsou jistotou. Pokud je
navíc plemenivo odebrané z kvalitního a ověřeného včelstva, dal bych mu
jednoznačně přednost před nouzovými matkami.
Jako příklad: Včelstvo ztratí matku, ale má matečníky skoro těsně před
vyběhnutím. Nová matka ale po zrušení "konkurenčních" z nejrůznějších
důvodů zahyne také. (Stará je pryč, nová vajíčka již neklade). Včelám
nezbývá, než honem odchovat novou matku. Samozřejmě - vyberou nejvhodnější
larvu - ale už jen z toho, co mají k dispozici... (Nejsem chytřejší, než
včely, ale kde není, ani smrt nebere. :-) ).
S pozdravem Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Wednesday, April 27, 2011 4:23 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: P?elarven?

3patně jsi četl
Včely si pr vytvoření nouzových matečníků vyberou právě ty nejvhodnější
larvy jedíně, že by jsi byl chtřejší jak ony samy.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PetrO <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?elarven?
> Datum: 27.4.2011 14:03:25
> ----------------------------------------
> V knížkách to psali, že se má vyměnit, protože je ze starších larviček.
>
>
>

Dne Wednesday 27 of April 2011 11:26:34 Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Převěšování je metoda pro budečáky a úly nástavkové s pevným dnem. Při
> hospodaření na úlech s oddělitelným dnem je zbytečná nahrazuje ji
> podsouvání celých nástavků.
>
> pepan

Dobry den,

moje zkusenost je naprosto opacna, pokud nevkladam sous x stavebni ramek,
tak to skonci spatne. Pokud mam 2 NN a mezi ne vlozim nastavek mezisten tak
mam na 70% rojovku.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dne Wednesday 27 of April 2011 16:40:38 PetrO napsal(a):
> A když narazily jen dva matečníky z osmi je možné, že jsem udělal vše dobře
> a oni chtějí jen dva? Nebo jsem někde udělal chybu?

tech moznosti je cela rada, ale mozna proste vic "neutahnou".
Da se to udelattak, ze si je nastartujete ve starteru, nebo jinych vcelach a
pak je date dochovat. Ovsem pokud se na ne neciti, muzou Vam je zrusit.

Dale je taky moznost, ze je tam nekde zasity jiny matecnik/y , a oni radeji
svoje.

Jednou jsem mel bodave vcelstvo a to likvidovalo i matecniky pred lihnutim.
Ted bych je totalne zrusil, treba na oddelky, ale drive jsem je co cca 3 dny
rozebral, nechal se pobodat, nasel zavickovane matecniky a pak mi ty moje
matecniky prijaly, kdyz uz nemely svoje.

Ale moznosti je u vcel vzdy dost.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Jde to dobře s nabíječkou baterií, bez problémů.

No nevím Podle toho i inseminované matky nejsou nic moc. (A také tomu
věřím - pokud by byla měřítkem kvality hmotnost matky, nevyšly by z toho
tyto matky - stejně jako přelarvené) moc dobře - (dlouho v tomto směru
dělal vlastní pokusy přítel Holodniok ze Špindlerova Mlýna).
Jenomže taková matka (a stejně tak i matka z přelarvené larvičky) se
neposuzuje například podle jejích medných výkonů. U nich je důležitější
genetický přínos do chovu. Důležitá je pak tedy až výkonnost včelstev s
jejími dcerami.
A pozdravem
petr

-----Původní zpráva-----
From: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Wednesday, April 27, 2011 4:21 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: P?elarven?

Matka z přelarvených matečníků je ještě horší než s těch nouzových protože
je to ještě nouzovější produkce Npřelarvování se dělá jen protože tak lze z
jednoho včelstva získat více matek. S kvalitou matky to má tolik společného
jako reklamy v telce.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?elarven?
> Datum: 27.4.2011 13:52:42
> ----------------------------------------
> V jednich včelách jsem našel vyběhlé nouzové matečníky, tak jsem matku
> zamáčkl a přelarvil 8 larev.
> ------------
> A kdo ti nakukal, že matka z nouzových matečníků je NUTNĚ velmi
> nekvalitní,
> tak aby jsi ji teď na konci dubna musel zamáčknout.
>
> Osobně bych si počkal, až co ukáže. Lepší i ne tak kavlitní matka, jak
> žádná.
> V tuto dobu u nás. Možná tam u vás už je včelstvo v jiné fázi rozvoje. A
> potřebuje "oslabit".
>
> Karel
>
>
>

Jde to dobře s nabíječkou baterií, bez problémů.

To ja viem, len musím postaviť veternú elektráreň a na tú nemám.

Matka z přelarvených matečníků je ještě horší než s těch nouzových protože je to ještě nouzovější produkce Npřelarvování se dělá jen protože tak lze z jednoho včelstva získat více matek. S kvalitou matky to má tolik společného jako reklamy v telce.

pepan

Pepan, vybral som si tvoj príspevok a budem Ti oponovať. Získané matky prelarvovaním sú kvalitné, ak dodržíš určité zásady. Odber larvičiek (ak máš prehľad o svojich včelstiev) z tých ktoré spĺňajú kritéria CHOVU (nebudem ich opakovať). Včelár s viac včelstvami tak nad 20 by mal svoj jednoduchý, ale osvedčený chov založený, aby mu M nikdy nechýbali, čím môže riešiť rýchlo všetky problémy s matkami vo včelstvách.
Kvalitu každej matky je dosť ťažké hodnotiť, ich hlavným kritériom kvality na konci reťazca celoročnej starostlivosti vo forme celkového zisku z každého včelstva.

jedným takým kritériom u mňa je veľkosť M a jej robustnosť, myslím tým jej váhu, čo je predpokladtoho, že M má vo vaječníkoch maximálny počet vaječných rúročiek, v ktorých sa tvoria vajíčka.
Dávnejší výskum ing Kresáka, v Rusku Triaskovej a ďalší vo svojich správach konštatovali, že M je tým ťažšia, čí je ťažší jeho základ t.j. vajíčko. Matky všeobecne v priebehu roka produkujú vajíčka s váhou od 12 do 18 miligramov. Najľahšie vajíčka M produkujú v čase najväčšieho rozvoja, čo je práve teraz), aj rojové M sú najkvalitnejšie z posledných vajíčok, ktoré M kladie už v útlme aby pri odlete s rojom mohla lepšie letieť. Tento stav sa dá dosiahnuť aj umelo npr. umiestnením do izolátora (Jenterov rámik, Nicot a iné), kde za 24 hod.môže M položiť nízky počet vajíčok, čím dosiahneme to čo som napísal v úvode "ťažšie vajíčka".
Ja používam svoj izolátor, v ktorom môže M za 24 hod. položiť niečo cez 100 vaj.

Ak dodržíme tieto zásady, ktoré musíme urobiť naviac pri chove matiek, prinesú dobrý výsledok v chove matiek. Nie je to jednoduché, ale dá sa to zvládnuť.

Kdysi, cca 1975 - 1978 v době svých začátků a neomylnosti, jsem se také snažil provádět výměny matek u produkčních včelstev tím způsobem, že po prvém medobraní jsem vyhledal ve včelstvu matku a tu jsem zamáčkl a radoval se jak jsem je doběhl. Radoval jsem se, že jsem odstranil rojovku a včelstva si odchovají matku samy z vlastního materiálu. Tyto "výměny matek" jsem dělal u 1/3 včelstev. Výsledkem bylo oslabení včelstev do druhé snůšky a mnohé matky byly v následujícím roce včelstvem měněny. Samozřejmě, že v síle a kvalitě včelstev byly velké rozdíly. To se odrazilo i na medném výnosu. Po-té jsem na radu zkušenějšího včelaře počal matky chovavat sám. A ejhle, problémy s kvalitou matek a tím pádem i včelstev se v mnoha ohledech zlepšily, ale nebyly odstraněny úplně. To proto, že v počátcích jsem nedokázal posoudit kvalitu matky. Pokud začínající včelař nemá dobrého učitele a postupuje metodou pokus omyl tak to ani jinak dopadnout nemůže. Ono se mnohdy nepodaří určit kvalitu odchované matky na 100% ani zkušenému chovateli. Po této zkušenosti nevěřím na kvalitu matek z nouzových matečníků. Jinou možností jsou matky z tiché výměny. Tam je kvalita nových matek, pomineme-li příliš pozdní výměnu, téměř zaručena. Vyprovokovat včelstvo k tiché výměně může včelař např. tzv metodou LBV. Ale to již je poněkud jiná písnička. Pokud chce včelař a to i začínající mít včelstva na úrovni, musí se začít zabývat chovem matek a chov zařadit do běžné rutiny ošetřování včelstev. Jinak to snad ani nejde pokud nechceme pouze brtničit.

Děkuji všem za rady,
v pátek včelky prohlídnu, zkouknu jestli pokračují v matečníkách.
Jestli matečníky nebudou, tak si stím pohraju a srovnám plod do středu a mezistěny rozdělím , pokud M budou , udělám radši mezioddělek s následujícím spojením.
Díky !! Zdenek

Josef Křapka (77.237.138.60) --- 27. 4. 2011
Re: P?elarven? (51876) (51888) (51896) (51906)
Jinak to snad ani nejde pokud nechceme pouze brtničit.
........

Ale jde. Pokud by tomu tak nebylo, tak by se ani nevčelařilo. Mnoho vyzimovaných kvalitních matek (můj odha je víc než polovina) v mnoha včelstvech je z nouzových matečníků a normálně a kvalitně prosperují. Doba brtníků ještě nepominula, protože to prostě funguje i jinak než podle nějaké lidsky nastavené etikety, která určuje co je a co není "správné" u chovu matek._gp_

a.turčáni (94.229.32.130) --- 27. 4. 2011
Re: Zatavování MS (51905)
Jde to dobře s nabíječkou baterií, bez problémů.

To ja viem, len musím postaviť veternú elektráreň a na tú nemám.

.......
Na zatavování mezistěn přeci vlastní větrnou elektrárnu nepotřebuji. _gp_

Je neuvěřitelné, co někteří "vynálezci" dokáží vymyslet za hovadiny. Proč něco dělat jednoduše, když to jde složitě, že?
zdenek
-----------------
Sancta simplicitas.
Když mi napsali do vojenské knížky způsobilost pro funkci - schopen těžké fyzické práce, tak ve mně to nastartovalo vymýšlet hovadiny, které odstraňovaly těžkou práci, ale i šetřily miliony. Dnes se naopak vyhazují miliardy na arbitrážích atd… Jako syn živnostníka jsem to neměl jednoduché. Rozmazlencům, kteří využili všechny výhody socializmu, dnes jsou velicí antikomunisté, se divím.
Do důchodu jsem si včelaření přizpůsobil, abych mohl včelařit co nejdéle, jednoduše bez námahy a nemusel do včel zbytečně zasahovat . Nakupovat a kopírovat umí každý ….Když vnuk potřeboval před pěti lety vytáčet a neměl medomet, tak jsem mu udělal z materiálu za 950 Kč. Když jsem se ho nyní ptal, kdy si pořídí pořádný s dotací, tak řekl: „Dědo nic lepšího jsi už nemohl vymyslet. To mi stačí.“ Vyrábím si pokud možno zařízení podle toho co mi vyhovuje. Výrobce potřebuje co největší zisk, ale ani "socialistické" dotace neuznávám. Maximálně si snižuji náklady na včelaření. První med vytáčím před řepkou s panenského díla. Když počasí vydrží, tak to mám nejlepší med pro rodinu. Mám na to metodu. Musí se ve vhodnou dobu /ještě za mrazu, aby včelky plodovaly/ namazat včelám krajíc s medem/nebýt lakomec/ a ony za to nanosí kýble medu. Navíc je to eko. Zadarmo ani kuře nehrabe. Pokud někdo říká, že úl medu nepotí, ale špatně řešený úl a složitý systém včelaření, potí včelaře. Moc jsem toho neřekl, chytrému…Poslední moje vymyšlená hovadina pane Zdeňku, je na obrázcích. Nejsou to včely, ale kousek zajímavé přírody. Byla tam jen bažina 2 metry hluboká, ale podařilo se mi chytit pramen. Nějaký pan tam seděl a říkal mi, že takové hovadiny léčí, ale mne zatím z toho bolí záda. Snad někdo pochopí, co jsem s tím dílem chtěl říci..Manželka se mě ptá, kdy přestanu rozdávat, že celý život jen rozdávám. Dobře je pokud máme co rozdávat, a nehonit se jen za ziskem...http://leteckaposta.cz/986223129 ..
B.V.

Zdravím brtníky a přeji mnoho úspěchů :o)).
JK

No vona mrcha vylíhnutá si dovolí je zabít propíchnutím kladélkem, než se vylíhne konkurence... A vykousané jsou proto, že to včelky vzápětí uklidí...

Tedy, když jsou dost daleko od sebe na jiném plástu, tak to někdy nezvládne..

Pavel

a.. Pár dnů po vylíhnutí matky se dá krásně zjistit, z kterého matečníku se
vylíhla, ten jediný je vylíhnutý, ostatní jsou vykousané....

Kdysi jsem to dělal na radu kolegy, ale už to nedělám.
Teď jen dám nástavek se 3 soušema a s 6 mezistěnama a s 2 rámkama na
trubčinu.
Mám včely už ve 3 nástavcích po 11 rámcích 39*24 a tenhle byl čtvrtý vložen
jako třetí odspoda od česna.
Týdnem před tím, jsem dělal "kolotoč" (prohození nástavku č.1 a č.3) a za
týden se jim podařilo horní nástavek zaplnit (více či méně). Bylo hezky a
včelky jsou v síle. A tak jsem jim rozšířil prostor. Teď se počasí na pár
dní zkazilo a tak uvidíme jak bude.

Pavel

----- Original Message -----
From: "gp" <e-mail/=/nezadan.spsul.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 27, 2011 1:02 AM
Subject: [SPAM]Re: [SPAM]Re: Dubnové rojení


Pavel Votrubec (e-mailem) --- 26. 4. 2011
Re: [SPAM]Re: Dubnové rojení (51836) (51838) (51840) (51842) (51846)
(51872)
Pokud chceš vsadit nástevek MZ tak musíš mezi ně do nástavku vrazit alespoň
pár rámků s plodem. Samotné MZ JEN OMEZUJÍ PLOCHU PRO KLADENÍ a podněcují
včely do vyrojení. Já osobně mezi 6 MZ dal 5 vystavěných rámků. Mám tedy 4
nástavky 39*24 s 11 rámkama a z toho ten jeden s MZ.

Pavel


.......
Takový zásah s mezistěnama je dobrý, ale musíš mít producentky vosku a
teplotu a výživu. Takže takové řešení v zaměstnávání je v určitém okamžiku
na časové vývojové ose RN, jen pro relativně velmi malý počet dělnic. Navíc
pokud vrazíš do mezistěn plod, měl by jsi myslet i matku, která je vábena
feromonem otevřeného plodu, produkuje vajíčka a na dělnice, která ty
neuplatněné vajíčka než do pár hodin vytáhnou stěny mezistěn, konzumují.
Takže zase jde v zásahu o čísla o určitý počet něčeho aby to bylo v souladu
s narůstající dělbou práce a ne s vyleháváním a pasivitou dělnic, kterým
bují v hlavě RN, místo zavěšení v řetízku na té mezistěně. _gp_

Muze nekdo znaly problematiky vysvetlit proc se jevi cena nakupu 1kg mezisten pri "vymene za vosk nebo vosti" nizsi nez pri koupi bez dodani suroviny (prodam vosk a nezavisle koupim mezisteny)?

Na prikladu: mezisteny 166kč/kg, výměna za vosk resp voští je 26kč/kg resp 37kč/kg, vykup vosku 95/kg. Podobne pomery jsou u vsech prodejcu.

Ocekaval bych ale, ze
Cena mezisten vymena = cena mezisten - cena vykupu vosku resp vosti

Potom by cena mezisten z vykoupeneho vosku mela byt 166-95=71Kc/kg
Cena mezisten je ale 26 resp 37 Kc/kg.

Nekde prodejci mezisten uvadeji koeficienty pro prepocet na cisty vosk v radu procent.

Pokud se cena mezisten pro smenny obchod zda o 45Kc vyhodnejsi nez kalkulace z rozdilu cen mezisten a vosku, tak me napadaji jen moznosti:
- DPH (20% z 26/37,- oproti 20% z 166,-)
- vosk je nedostatkove zbozi a poptavka prevysuje nabidku
- mezisteny nejsou z vykoupeneho vosku

V cem je zakopany pes cen mezisten?
Dekuji.

V cem je zakopany pes cen mezisten?
Dekuji.
-----------
A co třeba DPH.

Při výměně se účtuje jen za výměnu.

:-)
Karel

Je to jednoduché . Jsou to smluvní podmínky obchodu, nemusíš na ně přistoupit jestli ti někdo nabídne
lepší.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Dejf <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Cenotvorba mezisten?
> Datum: 28.4.2011 00:17:59
> ----------------------------------------
> Muze nekdo znaly problematiky vysvetlit proc se jevi cena nakupu 1kg
> mezisten pri "vymene za vosk nebo vosti" nizsi nez pri koupi bez dodani
> suroviny (prodam vosk a nezavisle koupim mezisteny)?
>
> Na prikladu: mezisteny 166kč/kg, výměna za vosk resp voští je 26kč/kg resp
> 37kč/kg, vykup vosku 95/kg. Podobne pomery jsou u vsech prodejcu.
>
> Ocekaval bych ale, ze
> Cena mezisten vymena = cena mezisten - cena vykupu vosku resp vosti
>
> Potom by cena mezisten z vykoupeneho vosku mela byt 166-95=71Kc/kg
> Cena mezisten je ale 26 resp 37 Kc/kg.
>
> Nekde prodejci mezisten uvadeji koeficienty pro prepocet na cisty vosk v
> radu procent.
>
> Pokud se cena mezisten pro smenny obchod zda o 45Kc vyhodnejsi nez
> kalkulace z rozdilu cen mezisten a vosku, tak me napadaji jen moznosti:
> - DPH (20% z 26/37,- oproti 20% z 166,-)
> - vosk je nedostatkove zbozi a poptavka prevysuje nabidku
> - mezisteny nejsou z vykoupeneho vosku
>
> V cem je zakopany pes cen mezisten?
> Dekuji.
>
>
>

gp:
Takový zásah s mezistěnama je dobrý, ale musíš mít producentky vosku
----------
No tady u nás jsem zatím žádnou touhu po stavbě neregistroval, včera jsem u jedněch rozšiřoval a nějaké nedodělané MS, stavebí atď jen po okraji, aby až dorostou měli kde začít stavět.
Zatím včely dělají maso a o nic jiného nemají zájem.

Karel

Vidět jak jste podlehly reklamamám a nepřesně napsaným textům.
Nouzový matečník včely zakládají již pár hodin po strátě matky tudíž nutně musí mít čerstvá vajíčka a nejmladší larvy Nikdy by včely po strátě matky čekali několk dní a pak matečník z nouze založily. jediý důvod pro tak staré larvy na založení matečníků je sám včelař. To je pak již jinou věcí.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: P?elarven?
> Datum: 27.4.2011 18:18:13
> ----------------------------------------
> Ačkoliv zde většinou bývá psáno téměř všechno správně, tady je to možná
> trochu jinak...
> Nouzové jsou opravdu nouzové, a někdy mohou být skutečně i na pětidenních
> larvičkách. A jako včelař nepoznáš, který matečník byl na jaké larvě
> postaven. Ano - matka z nouzového matečníku může být i kvalitnější , ale je
> to sázka do loterie. Právě matka na nejstarší larvičce se může vylíhnout
> jako první.
> Včas přelarvené larvičky (ještě průhledné rohlíčky) jsou jistotou. Pokud je
> navíc plemenivo odebrané z kvalitního a ověřeného včelstva, dal bych mu
> jednoznačně přednost před nouzovými matkami.
> Jako příklad: Včelstvo ztratí matku, ale má matečníky skoro těsně před
> vyběhnutím. Nová matka ale po zrušení "konkurenčních" z nejrůznějších
> důvodů zahyne také. (Stará je pryč, nová vajíčka již neklade). Včelám
> nezbývá, než honem odchovat novou matku. Samozřejmě - vyberou nejvhodnější
> larvu - ale už jen z toho, co mají k dispozici... (Nejsem chytřejší, než
> včely, ale kde není, ani smrt nebere. :-) ).
> S pozdravem Petr.
>
> -----Původní zpráva-----
> From: Josef.Mensik/=/seznam.cz
> Sent: Wednesday, April 27, 2011 4:23 PM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: Re: P?elarven?
>
> 3patně jsi četl
> Včely si pr vytvoření nouzových matečníků vyberou právě ty nejvhodnější
> larvy jedíně, že by jsi byl chtřejší jak ony samy.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: PetrO <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: P?elarven?
> > Datum: 27.4.2011 14:03:25
> > ----------------------------------------
> > V knížkách to psali, že se má vyměnit, protože je ze starších larviček.
> >
> >
> >
>
>
>

mezistěny podsouváme - do spodu
Ne vsouváme - do prostřed

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Re: P?ev?ov?n? zav??kovan?ho plodu do medn?ku
> Datum: 27.4.2011 18:32:55
> ----------------------------------------
> Dne Wednesday 27 of April 2011 11:26:34 Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > Převěšování je metoda pro budečáky a úly nástavkové s pevným dnem. Při
> > hospodaření na úlech s oddělitelným dnem je zbytečná nahrazuje ji
> > podsouvání celých nástavků.
> >
> > pepan
>
> Dobry den,
>
> moje zkusenost je naprosto opacna, pokud nevkladam sous x stavebni ramek,
> tak to skonci spatne. Pokud mam 2 NN a mezi ne vlozim nastavek mezisten tak
> mam na 70% rojovku.
>
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

U takového včelstva co popisuješ se to dělá jinak. 1) je nutné si připravit oddělek nebo i třeba roj kde je již nový plod. 2) Pak se nástavky odnesou o pár metrů vedle. na místě se ponechá jen ten o kterém víme, že je bez matky. tam se vrátí právě ty bodající včely. 3) další den začneme hledat matku kterou zrušíme. 4) Po 2 až 3dnech zrušíme matečníky. amúže všechno složi zpět včetně rozkladeného oddělku. Takové včelstvo obvykle zruší samo i přidanou matku ale nový matečník již založí z jejího potomstva protože jný vhodný plod již mít nebude.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Re: P?elarven?
> Datum: 27.4.2011 18:38:20
> ----------------------------------------
> Dne Wednesday 27 of April 2011 16:40:38 PetrO napsal(a):
> > A když narazily jen dva matečníky z osmi je možné, že jsem udělal vše dobře
> > a oni chtějí jen dva? Nebo jsem někde udělal chybu?
>
> tech moznosti je cela rada, ale mozna proste vic "neutahnou".
> Da se to udelattak, ze si je nastartujete ve starteru, nebo jinych vcelach a
> pak je date dochovat. Ovsem pokud se na ne neciti, muzou Vam je zrusit.
>
> Dale je taky moznost, ze je tam nekde zasity jiny matecnik/y , a oni radeji
> svoje.
>
> Jednou jsem mel bodave vcelstvo a to likvidovalo i matecniky pred lihnutim.
> Ted bych je totalne zrusil, treba na oddelky, ale drive jsem je co cca 3 dny
> rozebral, nechal se pobodat, nasel zavickovane matecniky a pak mi ty moje
> matecniky prijaly, kdyz uz nemely svoje.
>
> Ale moznosti je u vcel vzdy dost.
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

Tady jsme neřešily genetickou kvalitu matky , ale kvalitu matek, nouzový matečník versus matka z prelarvovaného matečníku. Dále pak co je lepší pro osiřelé včelstvo a jeho rozvoj.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: P?elarven?
> Datum: 27.4.2011 19:02:52
> ----------------------------------------
> No nevím Podle toho i inseminované matky nejsou nic moc. (A také tomu
> věřím - pokud by byla měřítkem kvality hmotnost matky, nevyšly by z toho
> tyto matky - stejně jako přelarvené) moc dobře - (dlouho v tomto směru
> dělal vlastní pokusy přítel Holodniok ze Špindlerova Mlýna).
> Jenomže taková matka (a stejně tak i matka z přelarvené larvičky) se
> neposuzuje například podle jejích medných výkonů. U nich je důležitější
> genetický přínos do chovu. Důležitá je pak tedy až výkonnost včelstev s
> jejími dcerami.
> A pozdravem
> petr
>
> -----Původní zpráva-----
> From: Josef.Mensik/=/seznam.cz
> Sent: Wednesday, April 27, 2011 4:21 PM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: Re: P?elarven?
>
> Matka z přelarvených matečníků je ještě horší než s těch nouzových protože
> je to ještě nouzovější produkce Npřelarvování se dělá jen protože tak lze z
> jednoho včelstva získat více matek. S kvalitou matky to má tolik společného
> jako reklamy v telce.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: P?elarven?
> > Datum: 27.4.2011 13:52:42
> > ----------------------------------------
> > V jednich včelách jsem našel vyběhlé nouzové matečníky, tak jsem matku
> > zamáčkl a přelarvil 8 larev.
> > ------------
> > A kdo ti nakukal, že matka z nouzových matečníků je NUTNĚ velmi
> > nekvalitní,
> > tak aby jsi ji teď na konci dubna musel zamáčknout.
> >
> > Osobně bych si počkal, až co ukáže. Lepší i ne tak kavlitní matka, jak
> > žádná.
> > V tuto dobu u nás. Možná tam u vás už je včelstvo v jiné fázi rozvoje. A
> > potřebuje "oslabit".
> >
> > Karel
> >
> >
> >
>
>
>

plkáš ,
za komunistů měl každý trochu schopný kutil doma spoustu různých traf z různých televizorů ......

Z televizoru trafo na zatavování mezistěn určitě nikdo neměl, protože v nich žádné vhodné trafo nebylo. Sice první televizory, u nás TESLA 4001, ruský Rubín měly síťová trafa, ale ta poskytovala žhavící napětí 6,3V, což je dost málo a anodové napětí řádu stovek voltů, což je zase moc. Později byly pro televizory vyvinuty speciální elektronky s různými žkavícími napětími ale stejným proudem 0,3A, které se zapojovaly do série a přes termistor napájely přímo ze sítě. Byly to ty elektronky, jejich označení začínalo písmenem P. Jako anodové napětí se používalo přímo napětí síťové usměrněné selenovým usměrňovačem, později nahrazeném křemíkovou diodou. Takže žádné (drahé a těžké) síťové trafo nebylo potřeba. Je pravda, že se v televizoru nacházela další trafa s jádrem z plechů - výstupní trafo zvuku a snímkového rozkladu - jenže ta byla malá a nehodila se ani k převinutí.
Ale koumák si uměl poradit , na
http://sroll.wz.cz/st_kalendar/kal2007/22.html
je moje trafo přinesené ze smetiště, opravené a fungující.

Jo, to jsem si zavzpomínal na doby, kdy jsem chodil známým opravovat elektronkové televize :-)

Pepa

Antone
jediné kvalitně odchované matky jsou z rojových matečníků a z matečníků z tiché výměny. Těm včely mohou věnovat tu nejlepší péči. Všechno ostatní jsou odchovy v osiřelém včelstvu, kdy včely matečníky zakládají ve stresu. V tom je ten podstatný rozdíl. Samozřejmě odchovy matek z takovýchto zdrojů vyžadují respektování výběru včelstev z kterých tyto pocházejí. Genetické vlastnosti si musí každý sám pečlivě hlídat, o tom není nejmenších pochyb. Vlastnosti matek jsou pak známy až po první zimě. to platí i pro ty z přelarvování.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?elarven?
> Datum: 27.4.2011 20:47:49
> ----------------------------------------
> Matka z přelarvených matečníků je ještě horší než s těch nouzových protože
> je to ještě nouzovější produkce Npřelarvování se dělá jen protože tak lze z
> jednoho včelstva získat více matek. S kvalitou matky to má tolik společného
> jako reklamy v telce.
>
> pepan
>
> Pepan, vybral som si tvoj príspevok a budem Ti oponovať. Získané matky
> prelarvovaním sú kvalitné, ak dodržíš určité zásady. Odber larvičiek (ak
> máš prehľad o svojich včelstiev) z tých ktoré spĺňajú kritéria CHOVU
> (nebudem ich opakovať). Včelár s viac včelstvami tak nad 20 by mal svoj
> jednoduchý, ale osvedčený chov založený, aby mu M nikdy nechýbali, čím môže
> riešiť rýchlo všetky problémy s matkami vo včelstvách.
> Kvalitu každej matky je dosť ťažké hodnotiť, ich hlavným kritériom kvality
> na konci reťazca celoročnej starostlivosti vo forme celkového zisku z
> každého včelstva.
>
> jedným takým kritériom u mňa je veľkosť M a jej robustnosť, myslím tým jej
> váhu, čo je predpokladtoho, že M má vo vaječníkoch maximálny počet
> vaječných rúročiek, v ktorých sa tvoria vajíčka.
> Dávnejší výskum ing Kresáka, v Rusku Triaskovej a ďalší vo svojich správach
> konštatovali, že M je tým ťažšia, čí je ťažší jeho základ t.j. vajíčko.
> Matky všeobecne v priebehu roka produkujú vajíčka s váhou od 12 do 18
> miligramov. Najľahšie vajíčka M produkujú v čase najväčšieho rozvoja, čo je
> práve teraz), aj rojové M sú najkvalitnejšie z posledných vajíčok, ktoré M
> kladie už v útlme aby pri odlete s rojom mohla lepšie letieť. Tento stav sa
> dá dosiahnuť aj umelo npr. umiestnením do izolátora (Jenterov rámik, Nicot
> a iné), kde za 24 hod.môže M položiť nízky počet vajíčok, čím dosiahneme to
> čo som napísal v úvode "ťažšie vajíčka".
> Ja používam svoj izolátor, v ktorom môže M za 24 hod. položiť niečo cez 100
> vaj.
>
> Ak dodržíme tieto zásady, ktoré musíme urobiť naviac pri chove matiek,
> prinesú dobrý výsledok v chove matiek. Nie je to jednoduché, ale dá sa to
> zvládnuť.
>
>
>

"Muze nekdo znaly problematiky vysvetlit proc se jevi cena nakupu 1kg mezisten pri "vymene za vosk nebo vosti" nizsi nez pri koupi bez dodani suroviny (prodam vosk a nezavisle koupim mezisteny)?

Na prikladu: mezisteny 166kč/kg, výměna za vosk resp voští je 26kč/kg resp 37kč/kg, vykup vosku 95/kg. Podobne pomery jsou u vsech prodejcu. "

Třeba proto, že pro prodejce je nevýhodné po celý rok průběžně měnit vosk za mezistěny, musí po celý rok udržovat plný sortiment mezistěn a musí po celý rok skladovat a udržovat vykoupený vosk a organizovat jeho dopravu. Tak přímou výměnu znevýhodní. Počítá s tím, že včelaři si toho všimnou a když většina z nich taví vosk po sezóně v podletí a na podzim, tak většinu vosku mu dovezou k vykoupení přes zimu. A většinu mezistěn nakoupí zas od dubna po červenec.... ostatně v zimě je s mezistěnami problém, jsou křehké a už docela malý náraz může balík vymražených mezistěn zničit.
Zachytil jsem v jedné prodejně, že dokonce mezistěny za vosk přímo mění jen v létě, v zimě pouze vykupují vosk za peníze.

Jedině by trafo nemělo přeáhnout na pětí 24V důležitý je proud. Já mám z telky nabíječku baterií, i zatavovač mezistěn. Dobrý kutil by to vytvořil i ze spáleného 3fázového motoru. Dělávali jsme různé věci. Ať už to stojí za to. :-))

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: Zatavovanie MS pomocou
> Datum: 28.4.2011 07:40:11
> ----------------------------------------
>
>
> plkáš ,
> za komunistů měl každý trochu schopný kutil doma spoustu různých traf z různých
> televizorů ......
>
> Z televizoru trafo na zatavování mezistěn určitě nikdo neměl, protože v nich
> žádné vhodné trafo nebylo. Sice první televizory, u nás TESLA 4001, ruský Rubín
> měly síťová trafa, ale ta poskytovala žhavící napětí 6,3V, což je dost málo a
> anodové napětí řádu stovek voltů, což je zase moc. Později byly pro televizory
> vyvinuty speciální elektronky s různými žkavícími napětími ale stejným proudem
> 0,3A, které se zapojovaly do série a přes termistor napájely přímo ze sítě. Byly
> to ty elektronky, jejich označení začínalo písmenem P. Jako anodové napětí se
> používalo přímo napětí síťové usměrněné selenovým usměrňovačem, později
> nahrazeném křemíkovou diodou. Takže žádné (drahé a těžké) síťové trafo nebylo
> potřeba. Je pravda, že se v televizoru nacházela další trafa s jádrem z plechů -
> výstupní trafo zvuku a snímkového rozkladu - jenže ta byla malá a nehodila se
> ani k převinutí.
> Ale koumák si uměl poradit , na
> http://sroll.wz.cz/st_kalendar/kal2007/22.html
> je moje trafo přinesené ze smetiště, opravené a fungující.
>
> Jo, to jsem si zavzpomínal na doby, kdy jsem chodil známým opravovat
> elektronkové televize :-)
>
> Pepa
>
>
>

Já bych šel asi do varianty baterií typu složení lithiumželezofosfát, něco se sem dováží z Číny a prodává se to i s příslušnými nabíječi např.
http://www.i4wifi.cz/baterie-a-nabijeni-prumyslove-lfp-baterie_c590.html

Také je řešení např pro případný bez převodovky hub motor elektrokola, které může sloužit po úpravě jako třeba celek, kdy dojedu, zatavím, sednu, a dobijim doma. Samozřejmě je nutné mít na vodičích (drátech kterými zatavuji) u kontaktu baterie bajonet s pojistkou, používá se při jištění autorádií, protože kvůli takové malé kravině už hodně aut vyhořelo.

http://www.goldenmotor.cz

Také existuje pro Tebe Anton dobré řešení, kdy můžeš mít elektrokolečko nebo elektrotrakař.
http://www.teichmanovi.cz/elektricke-naradi/zahradni-technika/motucko-trakarova-nastavba.html

Doufám, že jsem Tě minulými odpověďmi moc nanakrkl. _gp_

(e-mailem) --- 28. 4. 2011
Re: P?ev?ov?n? zav??kovan?ho plodu do medn?ku (51883) (51885) (51886) (51903)
mezistěny podsouváme - do spodu
Ne vsouváme - do prostřed

pepan

..........
To je furt nanic. Převěsit v principu podle technologie úlu Budečák. Med a vybíhající s medem nahoru a do horních krajů, otevřenej, souše mezistěny - do teplých krajních míst dolů. Hodně medných je např. ve spodním nástavku v počtech až 6 rámků, a ty patří nahoru k dozrání.

Dávat zásoby dolů, aby se podnítily, nebo jiné rotační kraviny jsou akorát pro podnítění rojovky.
_gp_

Převěšování je postup proti rojení matce se tak uvolňoval prostor ke kladení. med se z medníku vytočil nahoru se dal zavíčkovaný plod a vytočené rámky šly do plodiště ten nejhorší se vyřadil a nahradil mezistěnou..


pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?ev?ov?n? zav??kovan?ho plodu do medn?ku
> Datum: 28.4.2011 11:04:18
> ----------------------------------------
> (e-mailem) --- 28. 4. 2011
> Re: P?ev?ov?n? zav??kovan?ho plodu do medn?ku (51883) (51885) (51886)
> (51903)
> mezistěny podsouváme - do spodu
> Ne vsouváme - do prostřed
>
> pepan
>
> .........
> To je furt nanic. Převěsit v principu podle technologie úlu Budečák. Med a
> vybíhající s medem nahoru a do horních krajů, otevřenej, souše mezistěny -
> do teplých krajních míst dolů. Hodně medných je např. ve spodním nástavku v
> počtech až 6 rámků, a ty patří nahoru k dozrání.
>
> Dávat zásoby dolů, aby se podnítily, nebo jiné rotační kraviny jsou akorát
> pro podnítění rojovky.
> _gp_
>
>
>

"Převěšování je postup proti rojení matce se tak uvolňoval prostor ke kladení. med se z medníku vytočil nahoru se dal zavíčkovaný plod a vytočené rámky šly do plodiště ten nejhorší se vyřadil a nahradil mezistěnou.."

Nahoru nad mřížku se dává v první řadě mladý plod, dole zůstává nějaký plást mladého plodu a potom starý zavíčkovaný plod.
Zavíčkovaný plod se nahoru dává jen uprostřed silné snůšky, kdy je předpoklad, že medobraní bude dříve než za těch 21 dní. Ale stejně v praxi je ve většině plástů s zavíčkovaným plodem často kus zakladený vajíčkami nebo mladými larvičkami a potom za 14 dní takový plást stejně z medníku vybrat nelze.

Já mám ve včelíně12 V startovací baterii dobíjenou slunečním panelem o
výkonu 20 W, takže mám stále k dispozici připravenou 12 V napěťovou
soustavu.
Haf
----- Original Message -----
From: "gp" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 28, 2011 10:21 AM
Subject: Re: Zatavování MS


> Já bych šel asi do varianty baterií typu složení lithiumželezofosfát, něco
> se sem dováží z Číny a prodává se to i s příslušnými nabíječi např.
> http://www.i4wifi.cz/baterie-a-nabijeni-prumyslove-lfp-baterie_c590.html
>
> Také je řešení např pro případný bez převodovky hub motor elektrokola,
> které může sloužit po úpravě jako třeba celek, kdy dojedu, zatavím, sednu,
> a dobijim doma. Samozřejmě je nutné mít na vodičích (drátech kterými
> zatavuji) u kontaktu baterie bajonet s pojistkou, používá se při jištění
> autorádií, protože kvůli takové malé kravině už hodně aut vyhořelo.
>
> http://www.goldenmotor.cz
>
> Také existuje pro Tebe Anton dobré řešení, kdy můžeš mít elektrokolečko
> nebo elektrotrakař.
>
> http://www.teichmanovi.cz/elektricke-naradi/zahradni-technika/motucko-traka
> rova-nastavba.html
>
> Doufám, že jsem Tě minulými odpověďmi moc nanakrkl. _gp_
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6076
> (20110427) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

(e-mailem) --- 28. 4. 2011
Re: P?ev?ov?n? zav??kovan?ho plodu do medn?ku (51883) (51885) (51886) (51903) (51922) (51930)
Převěšování je postup proti rojení matce se tak uvolňoval prostor ke kladení.
.........
Převěšování umožňuje rozšířit včelstvo. Přehazovat jen bez rozumu dřevo, je nesmysl a nerozšíří se nic. I NN-káři vkládají k lepšímu obsednutí převěšené plásty. Prostě kdo chce včelařit v úlech, musí převěšovat aby z toho úlu měl více než z košnice nebo klátu. Tam se uplatňují jiné postupy jako přeleták s matečníkem pro létavky co vytvoří nové včelstvo. ..._gp_

"Pepan-Nouzový matečník včely zakládají již pár hodin po strátě matky tudíž nutně musí mít čerstvá vajíčka a nejmladší larvy Nikdy by včely po strátě matky čekali několik dní a pak matečník z nouze založily. jediný důvod pro tak staré larvy na založení matečníků je sám včelař."

___________________________________

Proč by čekaly několik dní,když si vývoj náhradní matky můžou zkrátit právě tím,že založí matečníky na starších larvičkách?
S tím chovem v osiřelci-když se nad tím zamyslíte,tak tím,že ve včelstvu najednou chybí matka,která kromě produkce mateří látky klade i vajíčka,ze kterých se následně líhne plod,který musí včely kojičky krmit,čili mají odbyt na mateří kašičku,která se včelám v určitém věku tvoří tak jako tak,tak pokud se najednou zmenšují plochy otevřeného plodu,tak kam asi tu kaši včely potom nacpou?Přece do těch matečníků-takže matky z umělého odchovu z nejmladších larviček nejspíš nebudou méněcenné...

Zdraví Pavel

"Proč by čekaly několik dní,když si vývoj náhradní matky můžou zkrátit právě tím,že založí matečníky na starších larvičkách? "

Někdy se stane, že feromony matky včelstvo těch několik dnů nepostrádá. Potom zakládají matečníky až tehdy, když tu ztrátu pocítí. Bývá to třeba hodně brzo z jara nebo při hodně silné časné snůšce, třeba řepkové.
Ale stane se to velice málokdy.

Podle mne je celý problém v poznání a pochopení vývoje matky.

včely sice nasazují matečníky na starších larvíčkách ------- ale není jim to nic platné, vývoj neurychlí.
Vývoj matky 16 dní
vývoj dělnice 21 dní to je 5 dní, v životě červa včely nebo matky zcela zásadní čas.

TADY SI VYMYSLÍM ale nemůže to být jinak, nikde jsem to nečetl.
vývoj matky na
2 denním červíč. 17dní,
na 3 denním 18 dní,
4 denní 19 dní a
5ti denní 20 dní.
Kdo dřív vyleze ten bere vše u včel a lepší matka z 5ti denního červa než žádná matka.
Můj celkový pohled na přelarvování nebo jen chov matek dodržet co nejmenší červíčky pří chovu a tím i při přelarvení a dobré tepelné a bohaté krmení= převčelené.

loni se mi povedlo prvně po 50 ti letech udělat asi 10 matek od inseminované matky a tiché, jsem velice zvědav. nikdy jsem se do tohoto extrému nedostal.
Inseminovana matka ... přinesta 2x roky více než 100 kg a poslední rok méně Protože se jednaslo o heterozní efekt její dcery nosily jen asi polovinu.

Napsali jste že nejlepší jsou jen rojové a tiché z hlediska fyzického stavu.
To je pravda!
ale ! Kvalita matky se setává z 2 komponentů, fyzického, počet rourek a genetického = zda nosí med nebo se rojí a rojové matečníky se rojily rojí a budou rojit.
Jinak to nejde než že genetické vlastnosti se dědí!!!
Tichématky jsou poměrně málo časté předpokládají 3leté matky v produkčních včelstvech a to není ekonomické.

TAK ŽE JAKO HODNOTNÉ ZBÝVAJÍ JEN CHOVANÉ, Z VĚTŠÍ ČÁSTI PŘELARVOVANÉ MATKY.
ZNOVU NA NEJMLADŠÍM PLODU ( ALE KDO TO VIDÍ |!!!!!!!!)


J. Burgel

Těch 1,5 metru drátku v rámku má za ohřátého stavu odpor střelím asi 4 ohmy. Za takových podmínek jím z nabitého akumulátoru jde proud asi 3,5 Ampér a celý drátek zatavuje mezistěnu výkonem zhruba 3,5 x 14 = 49 wattů. Na přívodním káblíku je při takovém proudu napěťová ztráta asi 0,7 voltů a ztrátový výkon 0,7 x 3,5 = watt. Na vnitřním odporu akumulátoru bude za odběru 3,5 ampér ztráta napětí a vznikající teplo nula celá nula nic.
.........
Teď jsem to měřil. Při nerez drátku 0,4, 21,5 voltech měřeno na koncích vodiče v zátěži, (při zatavování) je odběr 2,05A. Tz. že to tak zhruba při 12 V baterii a na pocínovaném (má menší odpor)vychází podobně. Pro zatavení mezistěny při 4x svislém nerez drátkování rm 39x24 cm je potřeba cca 43W. _gp_

Proč by čekaly několik dní,když si vývoj náhradní matky můžou zkrátit právě tím,že založí matečníky na starších larvičkách?
S tím chovem v osiřelci-když se nad tím zamyslíte,tak tím,že ve včelstvu najednou chybí matka,která kromě produkce mateří látky klade i vajíčka,ze kterých se následně líhne plod,který musí včely kojičky krmit,čili mají odbyt na mateří kašičku,která se včelám v určitém věku tvoří tak jako tak,tak pokud se najednou zmenšují plochy otevřeného plodu,tak kam asi tu kaši včely potom nacpou?Přece do těch matečníků-takže matky z umělého odchovu z nejmladších larviček nejspíš nebudou méněcenné...

Zdraví Pavel
..........
No tak funguje třebas startér, ale to je smetenec. Jak by se mohl při vychycení matky naráz zredukovat plod? Není to logické si myslet, že jde ihned o nějakou obrovskou změnu v krmění plodu. Změna nastává při chovu a produkci mateří kašičky vždy při nedostatku nebo při velmi silném přebytku v přínosu. Připomíná, že potrava do třech dnů larvičky je velmi podobná mateří kašičce. Tz. že osiřelé silné včelstvo při velmi silné snůšce nemá moc chuť ani zakládat náhradní matečníky na otevřeném plodu. To se stává běžně._gp_

Tak uvidíme co udělá cena u nás. :-)

http://zpravy.kurzy.cz/265343-rekordna-produkcia-v-thajsku-tlaci-cenu-cukru-nadol/

http://www.kurzy.cz/komodity/cukr-graf-vyvoje-ceny/

Taky jsem nepsal,že se plod zredukuje najednou,ale postupně.U osiřelce najednou chybí mateří látka,ale otevřený plod ještě tento feromon částečně vyvažuje,a jak se jeho plochy zmenšují,nastává nouzový stav a to včely přinutí vychovat si novou matku.
Za silné snůšky může chov matek úplně zkolabovat,ale ruku na srdce-kolik takových dní za sezónu je(?).

Zdraví Pavel

P.Krátký (46.13.52.69) --- 28. 4. 2011
Re: Přelarvení (51876) (51888) (51889) (51897) (51902) (51921) (51935) (51939)
Taky jsem nepsal,že se plod zredukuje najednou,ale postupně.U osiřelce najednou chybí mateří látka,ale otevřený plod ještě tento feromon částečně vyvažuje,a jak se jeho plochy zmenšují,nastává nouzový stav a to včely přinutí vychovat si novou matku.
Za silné snůšky může chov matek úplně zkolabovat,ale ruku na srdce-kolik takových dní za sezónu je(?).

Zdraví Pavel
............

S tím chovem v osiřelci-když se nad tím zamyslíte,tak tím,že ve včelstvu najednou chybí matka,která kromě produkce mateří látky klade i vajíčka,ze kterých se následně líhne plod,který musí včely kojičky krmit,čili mají odbyt na mateří kašičku,která se včelám v určitém věku tvoří tak jako tak,tak pokud se najednou zmenšují plochy otevřeného plodu,tak kam asi tu kaši včely potom nacpou?
..........

Prostě se mýlíte. Tak jako tak se MK neprodukuje. Nepleťte si to ze žlázami produkující vosk. Nenacpou ji nikam, začnou ji dočasně polykat. Při nepotřebě krmiva, vznikají z mlaďušek a části aktivních kast latentní dělnice, kterým se nespustí produkce MK, nebo žlázy u aktivních krmiček dočasně zaprahnou. _gp_


_gp_

Převěšování tak jak jsem je popsal je metoda stará 100 let a používal jsem ji úspěšně 30 let tak jak jsem ji popsal
Dělá se to tak od počátku snůšky až do konce. poslední 3 budečáky jsem zrušil před 3 roky taK SI TO ASI PAMATUJI.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?ev?ov?n? zav??kovan?ho plodu do medn?ku
> Datum: 28.4.2011 11:55:02
> ----------------------------------------
> "Převěšování je postup proti rojení matce se tak uvolňoval prostor ke
> kladení. med se z medníku vytočil nahoru se dal zavíčkovaný plod a vytočené
> rámky šly do plodiště ten nejhorší se vyřadil a nahradil mezistěnou.."
>
> Nahoru nad mřížku se dává v první řadě mladý plod, dole zůstává nějaký
> plást mladého plodu a potom starý zavíčkovaný plod.
> Zavíčkovaný plod se nahoru dává jen uprostřed silné snůšky, kdy je
> předpoklad, že medobraní bude dříve než za těch 21 dní. Ale stejně v praxi
> je ve většině plástů s zavíčkovaným plodem často kus zakladený vajíčkami
> nebo mladými larvičkami a potom za 14 dní takový plást stejně z medníku
> vybrat nelze.
>
>
>

Převěšování je metoda pro dvoj prostorové úly její aplikace v nástavcích nemá smysl.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?ev?ov?n? zav??kovan?ho plodu do medn?ku
> Datum: 28.4.2011 13:40:13
> ----------------------------------------
> (e-mailem) --- 28. 4. 2011
> Re: P?ev?ov?n? zav??kovan?ho plodu do medn?ku (51883) (51885) (51886)
> (51903) (51922) (51930)
> Převěšování je postup proti rojení matce se tak uvolňoval prostor ke
> kladení.
> ........
> Převěšování umožňuje rozšířit včelstvo. Přehazovat jen bez rozumu dřevo, je
> nesmysl a nerozšíří se nic. I NN-káři vkládají k lepšímu obsednutí
> převěšené plásty. Prostě kdo chce včelařit v úlech, musí převěšovat aby z
> toho úlu měl více než z košnice nebo klátu. Tam se uplatňují jiné postupy
> jako přeleták s matečníkem pro létavky co vytvoří nové včelstvo. ..._gp_
>
>
>

"Tak jako tak se MK neprodukuje. Nepleťte si to ze žlázami produkující vosk. Nenacpou ji nikam, začnou ji dočasně polykat. Při nepotřebě krmiva, vznikají z mlaďušek a části aktivních kast latentní dělnice, kterým se nespustí produkce MK, nebo žlázy u aktivních krmiček dočasně zaprahnou. _gp_ "

___________________________________________________________

No a o tom to je.Kdo zná chemické a feromonální pochody,které řídí chod takového superorganismu,jakým je včelstvo,když ho neřídí mozek jako tzv.vyšší organismy(tedy i nás)?Pokud nejsou v rovnováze,včelstvo na to reaguje po svém.Mimochodem,o voskotvorných žlázách nepadlo ani slovo,pokud budeme hledat důvody,jak svého oponenta zdiskreditovat něčím,co nenapsal,postrádá celá diskuze smysl.

Zdraví Pavel

Už jsi viděl u nás ceny lézt dolů, vyjma různé akce. :-))

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: cukr - ve sv?t? leze zase dol?.
> Datum: 28.4.2011 21:24:16
> ----------------------------------------
> Tak uvidíme co udělá cena u nás. :-)
>
> http://zpravy.kurzy.cz/265343-rekordna-produkcia-v-thajsku-tlaci-cenu-cukru
> -nadol/
>
> http://www.kurzy.cz/komodity/cukr-graf-vyvoje-ceny/
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: P?elarven?
> Datum: 29.4.2011 07:35:16
> ----------------------------------------
> "Tak jako tak se MK neprodukuje. Nepleťte si to ze žlázami produkující
> vosk. Nenacpou ji nikam, začnou ji dočasně polykat. Při nepotřebě krmiva,
> vznikají z mlaďušek a části aktivních kast latentní dělnice, kterým se
> nespustí produkce MK, nebo žlázy u aktivních krmiček dočasně zaprahnou.
> _gp_ "
>
> ___________________________________________________________
>
> No a o tom to je.Kdo zná chemické a feromonální pochody,které řídí chod
> takového superorganismu,jakým je včelstvo,když ho neřídí mozek jako
> tzv.vyšší organismy(tedy i nás)?Pokud nejsou v rovnováze,včelstvo na to
> reaguje po svém.Mimochodem,o voskotvorných žlázách nepadlo ani slovo,pokud
> budeme hledat důvody,jak svého oponenta zdiskreditovat něčím,co
> nenapsal,postrádá celá diskuze smysl.
>
> Zdraví Pavel
>
>
>
I tak postrádá smysl každý do problému zamíchá nějakou svoji teorii a nakonec je z toho neuvěřitelný guláš.

Pepan

"Taky jsem nepsal,že se plod zredukuje najednou,ale postupně.U osiřelce najednou chybí mateří látka,ale otevřený plod ještě tento feromon částečně vyvažuje,a jak se jeho plochy zmenšují,nastává nouzový stav a to včely přinutí vychovat si novou matku.
Za silné snůšky může chov matek úplně zkolabovat,ale ruku na srdce-kolik takových dní za sezónu je(?). "

Tak nějak si to představuji.
Jinak se to spíš projevuje v atypickém osiřelci, třeba vytvořeném oddělku bez létavek, silném oddělku, ve kterém se ztratila matka při oplozovacím proletu a tudíž je k věci přidat plod a nechat je, ať to zkusí ještě jednou atd.
U normálního plodujícího včelstva, kde byla náhodou nebo úmyslně zamáčknuta matka, působí jiné mechanismy a téměř vždy začnou ty matečníky stavět po cca hodině, kdy feromony matky vyprchají.

"Převěšování tak jak jsem je popsal je metoda stará 100 let a používal jsem ji úspěšně 30 let tak jak jsem ji popsal
Dělá se to tak od počátku snůšky až do konce. poslední 3 budečáky jsem zrušil před 3 roky taK SI TO ASI PAMATUJI."

No, já jsem si kdysi přečetl teorii o převěšování v knihách a Včelařství z nějakých 20 ročníků a tak po 3 - 5 letech praxe jsem k té teorii o hypotetickém objemu cca 20 % přidal poznatky z praxe z ošetřování tehdy okolo 35 včelstev a v objemu cca 80 %

V praxi pak není žádný čas na žádné sáhodlouhé uvažování.Plást je nutno během pár sekund prohlídnou, žařadit a hotovo, není čas na jakousi podrobnou statistiku,

U zadováků včelstvo hodnotím už po odejmutí zadních okýnek a potom po vybrání cca první třetiny plástů . Potom určím , kolik plástů ještě vyndám, kolik plástů ve skutečnosti převěsím , jak vytahané plásty rozstrkám do bedniček, aby matka nepřešla na plásty do medníku.
Pak jen plním to rozhodnutí, maximálně s mírnými úpravami, když se ukáže, že můje odhady týkající se dalších vytahovaných plástů byly špatné. A přednostně dávám nahoru plásty s mladým plodem, občas i plásty se starým plodem, když to vyjde.

U nástavků hodnotím včelstvo už po odejmutí strůpku a potom po odložení každého nástavku nad mřížkou . Definitivně zhodním včely po odejmutí mateří mřížky, zhlédnutí obsazení prvního nástavku pod mřížkou a vyjmutí první cca třetiny rámků z nástavku pod mřížkou. V tu dobu určím, kolik plástů převěsím nad mřížku, kolik mezistěn a kolik plástů dám místo nich , kde nahoru ty převěšené plásty dám a co uděláms nadbytečnými plásty z medníku.
A pak už zase jen plním to rozhodnutí. Pokud se v odhadu plástů s mladým plodem seknu, klidně nad mřížku hodím i nějaký plást se starým plodem.

Cílem převěšování totiž není vytahat zpod mřížky jen čistě mladý plod nebo čistě starý plod a přehodit ho nad mřížku . To je nesmysl. Cílem je vytvořit souvislé přirozené plodové těleso, uvnitř kterého bude mít pod mřížkou matka co nejdéle dostatek prázdných buněk ke kladení a nad mřížkou bude mít včelstvo mezi a nad plodem dostatek prázdných buněk pro med. Přirozené plodové těleso znamená, že pod mřížkou je vedle přidaných prázdných plástů, mezistěn k vystavění a zavíčkovaného plodu i nějaký mladý plod, takže matka v tomto přirozeném prostředí nepřeruší kladení a včelstvo plodování.
Nahoře nad mřížkou zase klidně může být i starý plod, ale mladý plod tam je potřeba, protože včely nejraději ukládají med nad a vedle plodu, ne pod plod, mladý plod tam potom funguje déle. Tím se eliminuje vliv mateří mřížk, která jinak pro med působí jako přepážka a u menší snůšky a u slabšího včelstva způsobuje ukládání dost velké části medu pod mřížku, kde nejde vytočit.

Už jsi viděl u nás ceny lézt dolů, vyjma různé akce. :-))

pepan

----------------
No právě třeba u cukru, nebo kanc. papíru - tam mám přehled:-)

Na půdě mám cukr, který jsem koupil v akci v Makru před mnoha lety (je zabalený v umělohmotných sáčkách, nevlhne, tak jej držím jako rezervu). Tehdy klesl cukr poprvé pod dvacet korun.
Pamatuji běžně, že nejlacinější cukr byl v pytlích za 20Kč.

A pak taky pamatuji, jak šly ceny medu hrozně dolů:-)
A jak se to včelařům nelíbilo.
:-)

Karel

"ak uvidíme co udělá cena u nás. :-)
http://zpravy.kurzy.cz/265343-rekordna-produkcia-v-thajsku-tlaci-cenu-cukru-nadol/
http://www.kurzy.cz/komodity/cukr-graf-vyvoje-ceny/ "

V minulých letech makléři vydělávali na akciích firem, v současné době kvůli krizi jsou akcie nevyzpytatelné a tak spousta makléřů přesunula pozornost na komodity. Všelijaké takové rychlé poklesy a vzestupy jim vyhovují, ale pro cenu cukru v obchodech to je úplně zanedbatelné . Tam bude rozhodující průměrný trend během měsíců až půl roku či tak nějak.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: cukr - ve sv?t? leze zase dol?.
> Datum: 29.4.2011 09:16:25
> ----------------------------------------
> Už jsi viděl u nás ceny lézt dolů, vyjma různé akce. :-))
>
> pepan
>
> ----------------
> No právě třeba u cukru, nebo kanc. papíru - tam mám přehled:-)
>
> Na půdě mám cukr, který jsem koupil v akci v Makru před mnoha lety (je
> zabalený v umělohmotných sáčkách, nevlhne, tak jej držím jako rezervu).
> Tehdy klesl cukr poprvé pod dvacet korun.
> Pamatuji běžně, že nejlacinější cukr byl v pytlích za 20Kč.
>
> A pak taky pamatuji, jak šly ceny medu hrozně dolů:-)
> A jak se to včelařům nelíbilo.
> :-)
>
> Karel
>
>
>
No to ale byly ceny vyvolané přechodem ze soc hospodářství do kapitalismu a od té doby jdou jen nahoru a to u všeho. Tím myslím ty prodejní u výkupu je to jinak zákazník není zdnes zdrojem obživy, ale prostředek k oškubání.

Já mám nahoře ve světnici ještě několik kilo socialistického krystalového cukru. Krystaly vesměs velké 2 milimetry a víc, rozpuštěný ve vodě trošičku vodu barví, ale ta chuť je úplně jiná.
Dnešní cukr je úplně probělený a jeho chuť je taková chemická, prázdná, chuť toho starého cukru je znatelně lepší.
Taky větší krystaly znamenají, že tehdy se při jeho výrobě nešetřilo, dalo se tomu mnohem více času ,aby se přirozeným způsobem, krystalizací, mohly oddělit nečistotty v matečném roztoku a krystaly cukru. Dneska cukr krystal je jemnější než tehdy byl cukr krupice, dozajista se dnes při jeho výrobě spotřebuje několikrát méně energie, ale ta čistota je uměle doháněna čisticími a bělicími chemikáliemi.
Občas nějaký sáček toho starého cukru otevřu a použiju ho do kafe nebo čaje jako vítanou změnu....

V minulých letech makléři vydělávali na akciích firem, v současné době kvůli krizi jsou akcie nevyzpytatelné a tak spousta makléřů přesunula pozornost na komodity. Všelijaké takové rychlé poklesy a vzestupy jim vyhovují, ale pro cenu cukru v obchodech to je úplně zanedbatelné . Tam bude rozhodující průměrný trend během měsíců až půl roku či tak nějak
------------------
přesně tak,
třeba u nafty za to mohou spekulanti, že se jí spotřebovává stále víc a těžba stagnuje:-)

No a u cukru je z grafu zřejmé, že špička je asi za námi, pokud se potvrdí předpoklady o sklizni.

Takže se zase objeví akce.

Právě ceny cukru a četnost akcí velice pěkně koreluje s grafem co jsme dával odkaz.

V krámech byl cukr bez akce za 15, dneska ani v akci, a volně co vím naposledy tak 20Kč a víc.

No a svádět vše na spekulanty- poměrně odvážné tvrzení - těžko soudit jak velký balík peněz bych potřeboval na zmanipulování ceny cukru a udržení její ceny třeba pod dobu půl roku o deset procent výš.

Karel

"No a svádět vše na spekulanty- poměrně odvážné tvrzení - těžko soudit jak velký balík peněz bych potřeboval na zmanipulování ceny cukru a udržení její ceny třeba pod dobu půl roku o deset procent výš."

No, já bych řekl spíš hráče či makléře, kteří si tím vydělávají než spekulanty.
Trochu to z dálky sleduji, komodity byly dříve spíše hřiště pro superadrenalinové hráče, kteří na komoditách vydělávali pákovým efektem 1 :10 až 1 : 100 a těch bylo málo. Takže běžný tisk o komoditách ani nepsal, protože by to nikdo nečetl. Ostatním stačily akcie, a jejich kolísání vzestupu 2 - 10 % nebo tak nějak za rok.

Podle mně to souvisí i s tím, že manuální práce utíká z vyspělých zemí, z USA a Evropy pryč....Spousta lidí, kteří dnes se snaží živit spekulací na těchto finančních věcech by se jinak živila nějakým zaměstnáním v fabrikách kolem nšjaké mauální výroby, jenže ta právě během posledních 10 - 20 let se vystěhovala....
Možná i toto bylo příčinou současné krize, příliš moc lidí se živilo kolem všelijakých finančních derivátů, společně nafukovali ten trh a všelijakými transakcemi mezi sebou vzájemně uměle zvyšovali jeho velikost. Bez ohledu na reálný základ, kterým je zisk z primární manuální výroby. Až to před pár lety prasklo....

Za vyšší cenu cukru můžou i kvóty,které udává Brusel,potom stačí propad ve sklizni,jaký byl např.loni a na problém je zaděláno.Loni nestihli tady u nás zemědělci sklidit cukrovku do příchodu mrazů a potom to doháněli ještě v prosinci a lednu,ale to byla pod sněhem a odhadem tak třetina až polovina zůstala na poli.A i ta pozdní sklizeň pro ně znamenala ztrátu,protože produkce cukrovky je na základě smluvních podmínek pod diktátem ze strany odběratele,takže každý den prodlení je sankcionován,čili pro výrobce(zemědělce) znevýhodněné.
Letos jsem s jedním mluvil,a mimo jiné si postěžoval,že zaseje i cukrovku,a že je zvědavý,jestli ji prodá...

Ani zvyšující se DPH cenám (čehokoliv) nepřidá,to není jen cena finálního výrobku,ale i ceny energií,surovin i služeb,které se potom násobí a zvyšují náklady.

Ona ani samotná EU svými regulačními opatřeními cukr jen tak nezajistí,výroba cukru z cukrové třtiny je levnější,ale EU to sem prostě nepustí,protože by to znamenalo zhroucení výroby cukru z cukrové řepy.Takže ceny cukru ve světě se u nás projeví jen pozvolna a nedá se očekávat,že spadnou nějak výrazně(i když nic není nemožné).

Zdraví Pavel

RP:
Možná i toto bylo příčinou současné krize, příliš moc lidí se živilo kolem všelijakých finančních derivátů, společně nafukovali ten trh a všelijakými transakcemi mezi sebou vzájemně uměle zvyšovali jeho velikost. Bez ohledu na reálný základ, kterým je zisk z primární manuální výroby. Až to před pár lety prasklo....

-------
No já moc lidí co se živí obchodováním na jakékoli burze moc neznám. Pár lidí si tam ukládá peníze a pár lidí to má jako hobby.
Tedy v poměru s těmi, které znám a kteří přestali manuálně pracovat a někteří začali prodávat pojistky, důch.poj. a stav.spoření atd. protože je hodně zajímavější (finančně).Ale to nemá s ocbch na burzách skoro nic společného.

Na druhé straně mám takový pocit, že lidí co jsou schopni v ČR pracovat ve výrobě a jsou i ochotni tam pracovat je značně málo. I kdyby tady ta výroba zůstala.

Protože jsem momentálně sledoval trh práce, tak mám takový dojem, že nedostatek kvalifikovaných pracovníků zase začíná, a to nejsme na číslech před krizí.
Bohužel je dneska situace taková, že asi na deset málo kvalifikovaných výrobních prac. ale ochotných kvalitně pracovat potřebuji asi tak 2 až 10 (podle typu výroby) technicky a jazykově vybavených pracovníků). A tady je poměrně velká díra co omezuje zaměstannost v ČR.
Jen v Indii za rok promuje víc inženýrů techn. oborů než v celé EU. Nemají jaz.hadicap -angličtinu a mají motivaci.
Náš koncern buduje v Indii velké výzk. pracoviště a přesunuje tam výzkum z NSR. Tam ani tady nejsou lidi.

Takže i když to popírali komunisti za socialismu a titíž komunisti to popírají i dneska, tak bez inženýrů atd. se nevyrábí. :-)

Proto taky nemůže být Evropa dílnou světa.


Dovozu cukru brání nejen EU, ale pro mnohé kupodivu i vláda USA.

Bohužel sklizeň v Brazílii a v Thajsku nenaplánují, takže svět cena je jaká je a přes ni si počítají cenu i naše cukrovary. Ve vyvážení jim žádné kvoty nebrání a pokud je ve světě poptávka za vyšší cenu, nemusí se pdobízet supermarketům a místo toho můžou vyvést a třeba dostanou i zaplaceno dřív jak od supráku.
A to je důvod, proč se cena v supermarketech začala blížit nařízenému minimu - cukrovary nemusely přistoupit na cokoli, měly alternativu ve vývozu.
Pokud ji ztratí,nbudou nuceny se zůčastnit na "nabzených" akcích supermarektů - kdo s tím měl někdy něco do činění, tak ví jak to probíhá - zboží zdarma, zaplacení plochy na akci, plochy v reklamě, a další pěkné nabídky od "zákazníka".
Ale když ti Češi nakupujují v suprákách nejradši z celé Evropy, tak pak výrobce moc jiných alternativ nemá, pokud chce dodávat.

Karel

No a o tom to je.Kdo zná chemické a feromonální pochody,které řídí chod takového superorganismu,jakým je včelstvo,když ho neřídí mozek jako tzv.vyšší organismy(tedy i nás)?Pokud nejsou v rovnováze,včelstvo na to reaguje po svém.Mimochodem,o voskotvorných žlázách nepadlo ani slovo,pokud budeme hledat důvody,jak svého oponenta zdiskreditovat něčím,co nenapsal,postrádá celá diskuze smysl.

Zdraví Pavel
.............

Nemá to smysl? Berete diskuzi se mnou jako útok a osobní věc? To snad ne. Voskotvorné žlázy nevratně zaprahnou a jejich funkce je většinou zahájena podle stáří včely. Zatímco u funkcï hltanových žláz nelze bagatelizovat do nějakého časového úseku jak předpokládáte a myslíte si, že začne její masivní přebytek, když osiříte včelstvo. Proto si myslím že víte něco o žlázách dělnice včely medonosné a chcete diskutovat, ale spletl jste si hltanové s voskovýma, když píšete něco o "tak jako tak" . _gp_

"Tedy v poměru s těmi, které znám a kteří přestali manuálně pracovat a někteří začali prodávat pojistky, důch.poj. a stav.spoření atd. protože je hodně zajímavější (finančně).Ale to nemá s ocbch na burzách skoro nic společného. "
Tyhlety lidi já do lidí kolem financí zahrnuji, protože se taky živí prodejem produktů finančního trhu. A zas tak moc lukrativní zaměstnání to není , pokud ten člověk není výjimečně obchodně zdatný a zároveň bezohledný. Jen prodejců pojištění je momentálně v registru 100 tisíc, na každých 100 obyvatel včetně nemluvňat a staříků nad hrobem jeden. Výhoda je tam, že si ten člověk sám určuje pracovní dobu....

"Protože jsem momentálně sledoval trh práce, tak mám takový dojem, že nedostatek kvalifikovaných pracovníků zase začíná, a to nejsme na číslech před krizí."
Takzvaný nedostatek kvalifikovaných pracovníků by nikdy nebyl, kdyby personalisté ve snaze všude nacpat mladé a hloupé s diplomem uměle neodstřelili všechny kvalifikované nad 40 let, kdo měli tu smůlu, že déle než pár měsíců nesehnali práci nebo nějakou dobu pracovali někde úplně jinde než v oboru. Já to vidím u svých vrstevníků, kvalifikovaní jsou pod různými záminkami propouštěni jako staří a ve svém oboru se už obvykle neuchytí, pokud nemají na to začít podnikat. Najdou si obvykle práci typu dispečer na skládce nebo podobnou, kterou ti hloupí mlaďoši s diplomem nechtějí, neb je pod jejich úroveň platově i prestižně.
Příspěvek poněkud daleko od včel, ale jeden se snad snese.

one
jediné kvalitně odchované matky jsou z rojových matečníků a z matečníků z tiché výměny. Těm včely mohou věnovat tu nejlepší péči. Všechno ostatní jsou odchovy v osiřelém včelstvu, kdy včely matečníky zakládají ve stresu. V tom je ten podstatný rozdíl. Samozřejmě odchovy matek z takovýchto zdrojů vyžadují respektování výběru včelstev z kterých tyto pocházejí. Genetické vlastnosti si musí každý sám pečlivě hlídat, o tom není nejmenších pochyb. Vlastnosti matek jsou pak známy až po první zimě. to platí i pro ty z přelarvování.

pepan

Pepan, VÚV v Lip.Hrádku urobili porovnávací pokus s väčším počtom sledovaných M z TV, s M získaných prelarvovaním v konečnom porovnávacom pokuse. Prekvapujúcu nezvíťazili matky z Tv, takže prečo by včelár nevyužil výdobytok vedy, získať včelie M podľa potreby, v množstve aby som ich mohol rozdávať a mať ich nielen na jar, ale po celú sezónu. Veď za prispenia včelára môžme mať aj trúdov do pôzdneho leta, prečo ba som to mal ignorovať?
A ak trošku dodržím zásady, ktoré som popísal v prvom vstupe o matkách, tak i kvalita je oveľa lepšia ako matiek rojových, pretože dedičné predpoklady na častejšie rojenie sú potvrdené.
Kto má ruky len trošku šikovné a oči aj za pomoci okuliarov, to dokáže a iste poznáš ten dobrý pocit, ktorý aj chlapa poteší, keď sa mu niečo dobré a prospešné podarí urobiť.

Doufám, že jsem Tě minulými odpověďmi moc nanakrkl. _gp

Gabi, rady sú dobré, ale auto mi nezhorelo (asi som mal šťastie), ale posledných 50 Ms som zatavil a perfektne ručne. Želiezko-kladivko som nahrieval na plechu nad varičom PB.
Do rámikov som výstuhu drôtom robil podľa patentu J.Křapku ručnou sponkovačkou, sponky dlhé 12 mm. Dokonalé.

RP:Nahoře nad mřížkou zase klidně může být i starý plod, ale mladý plod tam je potřeba, protože včely nejraději ukládají med nad a vedle plodu, ne pod plod, mladý plod tam potom funguje déle. Tím se eliminuje vliv mateří mřížk, která jinak pro med působí jako přepážka a u menší snůšky a u slabšího včelstva způsobuje ukládání dost velké části medu pod mřížku, kde nejde vytočit.
.........
Nepoužívám mřížku vůbec a přesto při nárazové snůšce mám nektar i dole. Mám možná podle tebe Radime nějaké defektní včely nebo špatně vedené, protože létavky umí uložit přínos jinak, než je tebou psáno, ale jako včelař na produkci medu to vidím jako úplně normální jev u včelstva, co nosí sladinu. Druhá věc je ošetřování a zásah s převěšováním takových zásob nahoru. Slabší nosí do spodního nástavku méně, silnější více. Nevidím rozdíl krom problémů, kdy je matka na odpis nebo je včelstvo trubcokladné a nosí tak barjak. _gp_

Možná i toto bylo příčinou současné krize, příliš moc lidí se živilo kolem všelijakých finančních derivátů, společně nafukovali ten trh a všelijakými transakcemi mezi sebou vzájemně uměle zvyšovali jeho velikost. Bez ohledu na reálný základ, kterým je zisk z primární manuální výroby. Až to před pár lety prasklo....
.......
Souhlas, banky ať hypoteční, komoditní, komerční, nebo i záložny s bankovní licencí ví, že se neuživí bez produktu co se vyrábí a prodává a stím se točí oběživo. A čím více peněz mají v sejfech co leží, tím méně vydělávají._gp_

"Nemá to smysl? Berete diskuzi se mnou jako útok a osobní věc? To snad ne. Voskotvorné žlázy nevratně zaprahnou a jejich funkce je většinou zahájena podle stáří včely. Zatímco u funkcï hltanových žláz nelze bagatelizovat do nějakého časového úseku jak předpokládáte a myslíte si, že začne její masivní přebytek, když osiříte včelstvo. Proto si myslím že víte něco o žlázách dělnice včely medonosné a chcete diskutovat, ale spletl jste si hltanové s voskovýma, když píšete něco o "tak jako tak" . _gp_"

-------------------------------------------------

Gusto,vážím si vašich znalostí,ale já jsem spíš praktik než akademický typ,který ví všechno možné o anatomii včely medonosné,jak který feromon ovlivňuje činnost které žlázy.Ale produkci vosku,který včely dělnice produkují zpravidla mezi 12-18 dni stáří,bych si určitě nespletl(tabulky z nasavrcké školy si ještě pořád pamatuji z hlavy),zatím co produkce mateří kaše je u dělnic mladších,ale podle potřeby se může částečně obnovit i později(feromonální nerovnováha).Určitě je pravda,že při jejím nadbytku se jí dělnice krmí navzájem,což zase způsobí nerovnováhu ve feromonech(prostě ji už není tolik potřeba)a její produkce tím klesne.Pokud vím,matka ani fyziologické trubčice MK neprodukují.Tolik selský pohled na věc.

Zdraví Pavel