Archiv Včelařské konference

"Dobrý den,
prosil bych přítomné o radu, jak mám postupovat při rozšiřování včelstva. Mám 3 včelstva vyzimovaná na jednom nástavku 39x24 utepl. (oddělky), ale nemám žádné souše, jen mezistěny. Zatím jsem s nimi nic nedělal, ale tak do týdne začnou kvést stromy. Dát celý nástavek mezistěn i s převěšením části plodu je asi nesmysl, co? Mám to nějak zúžit nějakou přepážkou a dát jich jen pár a kolik? Děkuji předem za radu, rád bych to o víkendu udělal, jindy bohužel nemohu. Pavel Č."

Já bych asi z oddělků vyndal dva nezakladené krajní plásty a místo nich dal na okraj plodového hnízda mezistěny k vystavění. Silný oddělek za teplého počasí a snůšky by je mohl vystavit i za dva dny. To bych případně udělal ještě jednou. Odebrané plásty bych v případě příslibu dobrého počasí skladoval, v případě špatného počasí dal na střed do podstaveného dalšího nástavku, aby měly zásoby v plástech k dispozici.
Nakonec bych vzal plodové hnízdo, plásty s plodem, rozdělil půl na půl do spodního a horního nástavku, kolem plodu do horního spíš vystavěné mezistěny, do dolního spíš staré plásty se zbytky zásob a zbytek doplnil mezistěnami.
Je tady ale jeden problém, jestli ty oddělky nejsou skutečně hodně slabé, už se v nich nejspíš nastartoval náběh k rojení. Tedy problém by to být nemusel, pokud je v plánu rozšíření počtu včelstev. Včely je třeba v květnu tak jednou týdně prohlížet a pokud se najdou matečníky, je třeba včely rozdělit, do dalšího úlu přendat plásty s matečníky, plodem a včelami a v původním úlu nechat starou matku s plásty bez plodu nebo s 1 - 2 plásty s plodem a bez matečníků. A do obou úlů podstavit další nástavek s mezistěnami. V původním úlu kvůli odstranění matečníků a přebytečných včel rojová nálada zmizí a stará matka se zase rozklade, v novém úlu rojová nálada taky zmizí kvůli nedostaku létavek zalétaných na původní úl, takže včelky z matečníků vyberou jednu nejlepší matku a ta se oplodní a taky rozklade. A mezistěny postaví, pokud bude aspoň trochu snůška.

Může se teď na konci dubna ta práce ušetřit a rovnou včely rozšířit těmi mezistěnami, tam to ale vidím takhle: Silný oddělek stejně už má to rojení díky malému prostoru jednoho nástavku 39x24 nastartované a bude se rojit a slabý oddělek bude kvůli náhlému rozšíření mezistěnami v době, kdy teploty v noci jdou k nule, ve svém vývoji zastaven, dokud se neoteplí. A neznamená to, že taky nechytne náběh k rojení....

pokud včelstva obsedají skoro celý první nástavek a je to na teplou stavbu, nebál bych se dát polovičku plástů do nástavku nad první nástavek tak, aby to bylo od předu uspořádáno celé včelstvo nad sebou a do zbytku prostoru dát něco mezistěn a
stavebních rámků,zatím rozhodně bez mřížky !!!, omezení prostoru tam být nemusí,možná to je dokonce lepší, že včelstvo cítí dostatečný prostor pro rozvoj
včelstva se možná budou rozjíždět pomaleji a nechal bych to v klidu skoro tři týdny ,pak to řešit podle obsednutí včelami
a rozsahu včel které se budou líhnout
Zdeněk

Pane Václavku, Vy ignorujete jeden podstatný detail - akaricidy nepůsobí negativně jen na kleštíka, působí také na včelu.

_________________________________________________________

Jo, to tedy pardon. Já zapomněl. Já zapomněl, že to včelám vadí. Já zapomněl, že po tom vyhyne půlka včelstva a matka se do roka stane trubcokladnou. :-)
-----------------
Objevila se klíšťata a tak jsem u veterináře řešil co na kočky a psa nakoupit.
M.J. jsem se zeptal na amitraz - je snad původně na klíšťata na ovcích a dotovaný Varidol by mohl být lacinější jak Frontline.
To mi veterinář rozhodně vymluvil a na dotaz na neškodnost amitrazu měl jednoduchý argument - určitě to není nic zdravého - protože na nějakou psí nemoc se amitráz na psy používá a prý jsou pak ve velmi nepěkném stavu a tak to podle něj není to nejlepší pro zdraví.
V některých zemích je amitráz zakázanou látkou.
Matka nemusí do roka uhynout, včely nelétat, ale je tady ve vzduchu otázka - proč po 30 letech používání této chemie - celosvětově - nám nějak zchoulostivěly včely a nějak nám moc nevydrží. Někdy jich vydrží jen 2/3.

Já odpověď neznám, ale z těch co hledají odpovědi na takové otázky si prdel nedělám. Spíš z těch co jsou přesvědčeni o své pravdě a neomylnosti. Ti jsou "veselí" a šťastní.

No dneska má být ve vzduchu veselo, včel spousta a žádná letadla jim tan nemají překážet. Takže šťastný let. :-)

Karel

Je to tak v celé přírodě. některé vlastnosti, nebo sklony k chorobám a přenos dědičných vad je vázám přímo na pohlaví. Př. u lidí rozštěp rtu se dědí s velkou pravděpodobnost po matce. Syn s rozštěpem tuto vadu dále do dalších generací nepřenáší.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: P.K.
> Datum: 16.4.2010 20:26:51
> ----------------------------------------
> Kdo zas co potvrzuje.
> Tím chceš říci, že haploidní trubci nepřenáší genetické informace od
> své matky a jejich předků?
>
> _gp_
>
>
> 16.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> > Když již jsme u
> > toho tak se potvrzuje, že nositelem genu bodavosti je matka a ne trubci.
> > Takže obava včelařů, že jejich matky byly oplodněny bodavými trubci, je jak
> > se zdá lichá
> >
> > pepan
>
>
>

Zdravím vás Zdenku,
Pokud včelstvo obsedá jeden celý N a začínají se zavěšovat do podmetu, přidejte nad ten N, co jsou včely druhý nástavek plný mezistěn. Nic se jim nestane, včely nyní potřebují stavět. Budou se hodně rozvíjet. Oba nástavky nechte bez mřížky, bude to budoucí plodiště. Až budete nasazovat 3N, potom mezi druhý a třetí mřížku vložte. At se daří. Zdraví P.S

"To mi veterinář rozhodně vymluvil a na dotaz na neškodnost amitrazu měl jednoduchý argument - určitě to není nic zdravého - protože na nějakou psí nemoc se amitráz na psy používá a prý jsou pak ve velmi nepěkném stavu a tak to podle něj není to nejlepší pro zdraví.
V některých zemích je amitráz zakázanou látkou. "

Amitraz se tuším používal na jednorázové odstranění roztočů, jako že se zvíře přímo tím nějakým způsobek "napatlalo". Na dlouhodobé ošetření amitraz není, protože se má poměrně rychle rozkládat.
Obojky a podobné věcim které třeba psa chrání proti klíšťatům dlouhodobě po měsíce, jsou na bázi pyrethroidů. Ty jsou stálejší než Amitraz. Tuším nejvíc se používá cypermetrin.
Fluvalinát z léčiva pro včely by asi šel taky použít, jen by se muselo vědět dávkování. Jen nevím, jak by pes (i jeho pán někde v uzavřené místnosti) snášel smrad toho léčiva.

Co by se čistě teoreticky stalo, kdybych udělal Langstrothův úl (44,8x23,2) místo s 10 rámky na 12 rámků? Máte s tím nějaké zkušenosti, a jak jste dopadli? Proč si myslíte, že by to bylo dobré, nebo naopak?

KaJi (88.103.157.154) --- 17. 4. 2010
Re: Včelstva bez plodu s roztoči --> fumigace --> včelstva bez plodu a bez roztočů… Ale na druhou stranu proč to dělat jednoduše, když to jde dělat složitě, že? :-) (43433) (43434) (43436) (43442)

Pane Václavku, Vy ignorujete jeden podstatný detail - akaricidy nepůsobí negativně jen na kleštíka, působí také na včelu.

_________________________________________________________

Jo, to tedy pardon. Já zapomněl. Já zapomněl, že to včelám vadí. Já zapomněl, že po tom vyhyne půlka včelstva a matka se do roka stane trubcokladnou. :-)
-----------------
Objevila se klíšťata a tak jsem u veterináře řešil co na kočky a psa nakoupit.
M.J. jsem se zeptal na amitraz - je snad původně na klíšťata na ovcích a dotovaný Varidol by mohl být lacinější jak Frontline.
To mi veterinář rozhodně vymluvil a na dotaz na neškodnost amitrazu měl jednoduchý argument - určitě to není nic zdravého - protože na nějakou psí nemoc se amitráz na psy používá a prý jsou pak ve velmi nepěkném stavu a tak to podle něj není to nejlepší pro zdraví.
V některých zemích je amitráz zakázanou látkou.
Matka nemusí do roka uhynout, včely nelétat, ale je tady ve vzduchu otázka - proč po 30 letech používání této chemie - celosvětově - nám nějak zchoulostivěly včely a nějak nám moc nevydrží. Někdy jich vydrží jen 2/3.

Já odpověď neznám, ale z těch co hledají odpovědi na takové otázky si prdel nedělám. Spíš z těch co jsou přesvědčeni o své pravdě a neomylnosti. Ti jsou "veselí" a šťastní.

No dneska má být ve vzduchu veselo, včel spousta a žádná letadla jim tan nemají překážet. Takže šťastný let. :-)

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Tak tak, dobře nakladeno :-) ... A platí ono známé: pravda vyděsí ... Mr. Google vyplivne dost odkazů o toxicitě Amitrazu, nemluvě o tématu jeho registrace v EU. Pokud jde o ty pejsky, tak já si ho užil, když jem v něm koupal ovčačku s demodikózou - a věru - žádný med to nebyl ... ale na tu svinskou nemoc pomohl ... Což ovšem míru jeho toxicity nesnižuje ... Klidný den. Jiří

"Co by se čistě teoreticky stalo, kdybych udělal Langstrothův úl (44,8x23,2) místo s 10 rámky na 12 rámků? Máte s tím nějaké zkušenosti, a jak jste dopadli? Proč si myslíte, že by to bylo dobré, nebo naopak?"

Já myslím, že by se nestalo skoro nic. Jenom silná včelstva by mohla být ještě o něco silnější, slabá včelstva a oddělky by se ještě o něco hůře rozvíjely než v běžném langstrothu a plný nástavek by byl ještě o něco těžší. Taky, pokud by došlo k prodeji takových nástavků, neměl by skoro nikdo zájem, protože by nepasoval na jejich standartní langstrothy ani na jiné nástavky, ve kterých je 10 rámků. Možná by šířkou pasoval na nástavky Optimálů, to z hlavy přesně nevím.
Výhodnější by to snad mohlo být při dvoumatečném včelaření anebo kdyby někdo používal systém, kdy je třeba oddělek odchovávaný kvůli nové matce umístěn pod produkční včelstvo a úl s produkčním včelstvem je na něm položen.

Silná včelstva by mohla být o něco silnější. No tak to je dobré. Samozřejmě, že by slabá včelstva a včelstva na prodej byly umístěny v normálním langstrothu.
Ale nejde mi do hlavy to, že jsou tyto úly obdélníkovité. Vždyť přece i volně žijící včelstva mají divočinu v příčném řezu v kruhovém půdorysu. Proč jim tak ubíráme prostor pro plod. Krycí rámky můžou krýt i více plodu.
Jenom planě filozofuji a na langstrothech ani nevčelařím, ale jednou chci. Udivil mě tak obdélníkový půdorys a jakási nevyužitelnost prostoru. Proto si v budoucnu vyrobím také vlastní úly přizpůsobené životu včel a pak si zkusím erudovaně na moji otázku odpovědět.
No zatím jenom spekuluji, ale v budoucnu si budu muset pořídit všechny typy úlů, co existují, abych si vyzkoušel, jaké je v nich včelaření a jak se tam líbí včelám. Mezi včelaři je mnoho názorů o rámkových mírách, přitom si myslím, že ta ideální r.m. ještě není. No nevím.

Čtvercový obrys Langstrothu se všemi rámkovými výškami není ve světě nic nového,už Farrar v něm vypracoval metodiku chovu silných včelstev.U nás je například zkouší na rámkových výškách 28,5 a 15,9(Dadant)dr.ing.Kamler z VÚVč Dol.Asi je otázkou času,kdy tyto zkušenosti uveřejní v časopise Včelařství.
Zdraví Pavel.

Děkuji za poznatek, to jsem nevěděl. Pokud zjištěné výsledky budou stát za to, tak už jsem asi našel tu správnou r.m.

Dobrý večer.
Když jsem tady a u Slovenských kolegů před asi rokem a víc sháněl informace o stavbě úlu tak mi většina lidí radila stavět čtverec.Toho se držím a stavím čtvercové nástavky jak pro míry 39xněco tak jsem postavil i Langstroth 3/4.V blízké době se do něj hodlám přendat včelky z klasiky tak uvidíme jak se jim povede.Mám ho se čtyřmi nástavky což si myslím bude stačit.Zkušenost se čtvercovými nástavky 39 oproti Tachovákům zatím dobrá.

KaJi:

Matka nemusí do roka uhynout, včely nelétat, ale je tady ve vzduchu otázka - proč po 30 letech používání této chemie - celosvětově - nám nějak zchoulostivěly včely a nějak nám moc nevydrží. Někdy jich vydrží jen 2/3.

__________________________________________________________


Nesouvisí to spíše s rezistencí roztoče na amitraz a špatným ošetřováním? To je zcela jiná problematika.

Chci vidět konkrétní výzkum, který jednoznačně dokazuje, že amitraz významněji zkracuje vitalitu a životnost včel. Označení amitrázu jako toxické látky je sice hezká nadávka (a pravdivá!), ale pro mě jsou důležitější výsledky praxe, nikoliv ideologicky předpojaté předsudky pramenící z eko-fanatismu.

//\/\\//

Dobrý den ještě jednou,
děkuji všem za rady ohledně rozšíření, potřeboval bych poradit ještě s jednou věcí. Dnes jsem kontroloval podložky, které jsem dával po prvním proletu pod zasíťované dno, a zarazilo mě, jak moc pylových rousek je na podložce, dokonce jsem viděl i nožky od včel. Vypadá to, že si chudáci včelky zachytávají nohy o drátěná oka ve dně. Nemáte s tím někdo nějaké zkušenosti? Mám originál dna s nerezovou síťovinou od profi včelaře. Oka jsou pravda dost jemná, tvar čtverce o hraně cca 3,2 mm. Je možné, že by na to mohl mít i vliv zúžení česna? Mám tam tak 1x10cm otvor, i když nemám pocit, že by se tam včely zas tak přetlačovaly. Až začne snůška, plánuju otvor tak 2,5x15, nechce se mi oddělávat česno po celé šířce, určitě je pak větší průvan v úle. Díky předem za Váš názor! Pavel Č.

Co by se čistě teoreticky stalo, kdybych udělal Langstrothův úl (44,8x23,2) místo s 10 rámky na 12 rámků? Máte s tím nějaké zkušenosti, a jak jste dopadli? Proč si myslíte, že by to bylo dobré, nebo naopak?
--------------------
No čistě teoreticky:
V downloadech této konference je někde seznam všech možných měr a rozměrů, snad Langstrotha.
A v něm jsem, pokud si poamatuji vyiděl langstroth čtverec - půdorys 465*465.
Teoreticky až na 13 rámků.
Já si to udělal, pro nestandardní výšku 45*30. Kvůli medometu. K tomu polomedníky 137mm rámek.

V plodištích zimuji poprvé, včelám je to jedno, tam kde je mám na 10r to taky stačí. Těch 12 nebo 13 rámků mám proto, abych mohl oběmňovat dílo v plodišti.

Na čtvercovém Langu včelaří - jak jsem z reportáže v MV zjistil i př. Žák co vyrábí plasové rámky 45*16.

No, jinak Lang. vznikl tak, že vzal Lang. vzal u obchodníka 15" bedny, což je dodnes tsd. rozměr přepravek atd. Bedny se málokdy dělají čtvercové a včely přežijí i v bednách od banánů. Takže jim je to zas celkem jedno.

Čtvercový půdory měl význam tak u Brennerů a Kučerů - tam se jednalo o průměr 30cm, a to včely v zimě a na jaře vyplní. Průměr 45cm - to je tak na červen A to je včelám už jedno, jaký je poměr mezi obsahem a povrchem plodového tělesa. Což je asi jediný argument pro kruhový tvar. Ale čistě teoretický, protože to platí v anizotropním prostředí. Či jak se tomu říká. :-)

Jinak by mě zajímalo, kdo jestli ještě někdo další má čtvercový Langstroth.

Karel

Pylové rousky na dnu nejsou ničím výjimečným. Je to následek toho, že nezkušené nové létavky nesprávně odhadnou množství pylu, které se vejde do buňky. To, že včely nikdy buňku zcela nezaplní pylem, je dáno procesem strhávání pylových rousek z košíčků na zadním páru nohou pomocí hrotu vyrůstajícího z holeně středních nohou.

Výskyt noh a dalších částí včelího těla na dnu úlů opět není žádný podivný úkaz. Včely při odklízení mrtvol můžou objekt roztrhat (zvláště při jeho špatné odstranitelnosti).

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Dne Saturday 17 of April 2010 21:51:17 Pavel Cerny napsal(a):

> to mohl mít i vliv zúžení česna? Mám tam tak 1x10cm otvor, i když nemám
> pocit, že by se tam včely zas tak přetlačovaly. Až začne snůška, plánuju
> otvor tak 2,5x15, nechce se mi oddělávat česno po celé šířce, určitě je pak
> větší průvan v úle. Díky předem za Váš názor! Pavel Č.


Dobry den,

nepisete v jake nadmorske vysce vcelarite. Pokud ne na horach - tedy mysi jiz
nehrozi a pokud nemate slabochy, tak bych cesno otevrel. Taky nepisete co
ocka, mate / nemate ? Ja mam ocka ve 4 nastavcich a zatim jsou tak u
tretiho - tedy cesno jeste ani nezacaly pouzivat.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dobrý den, díky za rady. Máme to tu tak 400 m.n.m a očka mám zavřená, mám je otevřít už teď, nebo až při hlavní snůšce? Většina kolegů u nás očka nepoužívá, že prý pak včely akorát nosí pyl do medníku. Z jednoho kurzu si zase pamatuji, že s očky se nemá během sezony manipulovat, takže jsem se zatím rozhodnul je vlastně asi neotvírat, přes zimu byla taky všechna zavřená. Děkuji. S pozdravem P.Č.

Dne Saturday 17 of April 2010 22:32:16 Pavel Cerny napsal(a):
> Dobrý den, díky za rady. Máme to tu tak 400 m.n.m a očka mám zavřená, mám
> je otevřít už teď, nebo až při hlavní snůšce? Většina kolegů u nás očka
> nepoužívá, že prý pak včely akorát nosí pyl do medníku. Z jednoho kurzu si
> zase pamatuji, že s očky se nemá během sezony manipulovat, takže jsem se
> zatím rozhodnul je vlastně asi neotvírat, přes zimu byla taky všechna
> zavřená. Děkuji. S pozdravem P.Č.

Tezko rict,
ja osobne bych je otevrel. Pylu v medniku bych se ted nebal :) - nebo alespon
u nas v Polabi zatim kvetou jen merunky a na nasazeni medniku cekam na
tresne - ale taky se uz kvety pomalu oteviraji. V medniku nechavam obvykle
aspon horni nastavek - sice trochu pylu donesou, ale zase lepe cirkuluje
odparena voda a med dozrava drive (nebo si to alespon myslim).

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Zdravím vás,

Já mám česnová očka v plodišti po celý rok otevřená. Hlavně jsou dobrá pro prolety včel po zimě. Včely potřebují po celý rok dostatek vzduchu. Zasíťovaný podmet mám též otevřený po celý rok, i přes zimu. Podložku nasazuji jen při léčení a na zjištění diagnostiky spadu. Píšete, že máte na podložce mnoho nožiček a pylu, která propadají přes zasíťované dno. Tento problém jsem měl také. Již jej nemám. Jde o to, že normální pletivo je pro včelí nožky hodně ostré. Vyřešil jsem to tak, že síto v podmeetu jsem lehce přetřel jakoukoliv syntetickou barvou, dvěma vrstvama. Barva překryje ty ostré hrany oček a včelky nebudou přicházet o své nožky. Určitě se na podložce nějaká objeví, ale rozdíly jsou velké. Česnovou vložku pro hlavní česno bych již otevřel dokořán. Včelaříme ve stejné nadmořské výšce, já odstraním vložky kolem poloviny března. Zdraví P.S

Pavel napsal:
Co by se čistě teoreticky stalo, kdybych udělal Langstrothův úl (44,8x23,2) místo s 10 rámky na 12 rámků?

Čistě teoreticky by se určitě nic nestalo. Ale prakticky. Najde se někdo, komu zimují včely na více jek devíti uličkách? V případě, že by včely zimovaly na jedenácti uličkách, pak by platily všechny teorie o kulovém zimním hroznu a dvanácti rámkový nástavek by byl výhodný. To se ale nestává(každý si to může ověřit v zimě na podložce) a tak teorie zůstává teorií. Navíc každý rámek nad počet deset znamená nutnost zvýšení dávky cukru při doplňování zásob na zimu zhruba o 3 kg. Spotřeba včelstva na 12ti rámkách je stejná jako včelstva na 10ti rámkách. Porovnám-li dostupnost zásob u obou systémů, tak včelstvo na 12ti rámkách má mnoho zásob mimo dosah zimního hroznu. Pokud včelstvo vydrží se zásobami do uvolnění hroznu, nic se neděje. V případě spotřeby zásob v uličkách v době nízkých teplot ale včelstvo může uhynout s dvěma rámky nedostupných zásob mimo hrozen. Osobně jsem spokojený se zimováním na dvou nástavcích 448 x 232 mm s deseti rámky. Nepamatuji, že by se vyskytnul problém s děleným plodištěm a 18kg dodaných zimních zásob nestačilo. Nástavek na 12 rámků by byl výhodný při dvoumatečném systému chovu. Problém s nadbytečnými rámky v zimě by se dal vyřešit používáním dvourámkového krmítka.
S pozdravem
Jirka Přeslička

Dobrý den Pavle.
E -maily na Vaší soukromou adresu se mi vrací zpět jako nedoručené.Pokud máte technické problémy ozvěte se,prosím,zde na konferenci.Zdraví Víťa Vrána.

Zdravím vás,
Mail je v pořádku. Také jsem někomu něco posílal, server měl potíže už třetí den, i mašemu jednatelijsem něco psal, a něco z mailů se mi vrátilo. Zkuste to znova. Odesílat mi všechno jde a včera navečer to bylo také v pořádku.P.S

Dík za zprávu,pošlu to vše ještě jednou.Hezký den.Víťa Vrána.

"děkuji všem za rady ohledně rozšíření, potřeboval bych poradit ještě s jednou věcí. Dnes jsem kontroloval podložky, které jsem dával po prvním proletu pod zasíťované dno, a zarazilo mě, jak moc pylových rousek je na podložce, dokonce jsem viděl i nožky od včel. Vypadá to, že si chudáci včelky zachytávají nohy o drátěná oka ve dně. Nemáte s tím někdo nějaké zkušenosti? Mám originál dna s nerezovou síťovinou od profi včelaře. Oka jsou pravda dost jemná, tvar čtverce o hraně cca 3,2 mm. Je možné, že by na to mohl mít i vliv zúžení česna? Mám tam tak 1x10cm otvor, i když nemám pocit, že by se tam včely zas tak přetlačovaly."

Podle mých zkušeností je využívání česna včelstvem velmi nárazové. Teď na jaře, jak je teplo a jasno, případně jak je teplo a najednou se vyjasní, mohou najednou během nějaké desítky minut vyletět všechny létavky včelstva a stejně tak v případě zakrytí slunce mraky se mohou všechny vylétlé létavky zase během minut vracet zpátky. Česno 10 x 1 cm tak nemusí stačit, létavky se vzájemně tlačí a vytlačují na nějaké hrany nebo na místa, která jim nevyhovují. Přitom často ztrácejí pylové rousky, zvláště ty největší. A pokud procházejí přes nějaké štěrbiny, kde jim může uvíznout noha, mohou pozbýt i nohu. To může být i mezi drátky nenalakovaného pletiva, jak o tom píše P. Streit, může to být o plech v česně nebo o třísky dřeva.... Pylové rousky uvnitř mohou být ztraceny při přelézání létavek přes třísky, praskliny ve dřevě nebo rozbité buňky neboli přes poškození, které vzniklo uvnitř spodního nástavku nějak při zimování a při prohlídkách na podzim a na jaře a kde ještě včelstvo na jaře nedosáhlo, takže nemohlo praskliny a ostré hrany zatmelit propolisem.
Jinak ale, pokud toho pylu nejsou doslova závěje, nevidím v tom větší problém, není to víc než jednotky procent z doneseného pylu. A včelky se za pár dnů pylové snůšky hodně naučí tyto překážky překonávat, takže množství spadlého pylu výrazně klesne. Horší by bylo, kdyby se tam objevilo víc nožiček, protože to je nevratné poškozování létavek.
Česno 10 x 1 cm bych u silnějších včelstev teď na jaře doporučil rozšířit. Hlavně bych ale doporučil projít okolí česna a odstranit všechny zbytečné ostré hrany nebo dokonce trčící třísky, třeba po zimním pokusu ptactva se dobýt na včely - letos mi jakýsi opeřenec toto udělal, naštěstí ne datel, ale něco podstatně subtilnějšího.

choulostivění je způsobeno dvěma faktory
1) Šlechtěním za vyššími výkony. Něco je vždy za něco.
2) Pečlivým léčením a zásahy přežívají včelstva která by ve volné přírodě nikdy nepřežila Ty jsou pak nositeli těchto špatných genů.
Proto buďte vděční za ty, v malé míře, se vyskytující lajdáky. Ty příšerné pečlivky jsou z tohoto pohledu větším neštěstím.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?elstva bez plodu s rozto?i --> fumigace --> v?elstva bez plodu a
> bez rozto?? Ale na druhou stranu pro? to d?lat jednodue, kdy to jde d?lat
> sloit?, e? :-)
> Datum: 17.4.2010 21:47:39
> ----------------------------------------
> KaJi:
>
> Matka nemusí do roka uhynout, včely nelétat, ale je tady ve vzduchu otázka
> - proč po 30 letech používání této chemie - celosvětově - nám nějak
> zchoulostivěly včely a nějak nám moc nevydrží. Někdy jich vydrží jen 2/3.
>
> __________________________________________________________
>
>
> Nesouvisí to spíše s rezistencí roztoče na amitraz a špatným ošetřováním?
> To je zcela jiná problematika.
>
> Chci vidět konkrétní výzkum, který jednoznačně dokazuje, že amitraz
> významněji zkracuje vitalitu a životnost včel. Označení amitrázu jako
> toxické látky je sice hezká nadávka (a pravdivá!), ale pro mě jsou
> důležitější výsledky praxe, nikoliv ideologicky předpojaté předsudky
> pramenící z eko-fanatismu.
>
> //\/\\//
>
>
>

Jen ho otevří již naplno

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Cerny <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: N?siln? v?el? "depylace"
> Datum: 17.4.2010 21:51:23
> ----------------------------------------
> Dobrý den ještě jednou,
> děkuji všem za rady ohledně rozšíření, potřeboval bych poradit ještě s
> jednou věcí. Dnes jsem kontroloval podložky, které jsem dával po prvním
> proletu pod zasíťované dno, a zarazilo mě, jak moc pylových rousek je na
> podložce, dokonce jsem viděl i nožky od včel. Vypadá to, že si chudáci
> včelky zachytávají nohy o drátěná oka ve dně. Nemáte s tím někdo nějaké
> zkušenosti? Mám originál dna s nerezovou síťovinou od profi včelaře. Oka
> jsou pravda dost jemná, tvar čtverce o hraně cca 3,2 mm. Je možné, že by na
> to mohl mít i vliv zúžení česna? Mám tam tak 1x10cm otvor, i když nemám
> pocit, že by se tam včely zas tak přetlačovaly. Až začne snůška, plánuju
> otvor tak 2,5x15, nechce se mi oddělávat česno po celé šířce, určitě je pak
> větší průvan v úle. Díky předem za Váš názor! Pavel Č.
>
>
>

Dobrý den, jsem začátečník. Po dědovi jsem podědil čtyři včelstva dobře vyzimovaná a zdravá v čechoslovácích, které jsou ale v dezolátním stavu, navíc mám jen plodiště bez medníků. Dnes jsem je přikrmil, matky plodí. Mám zakoupené Langstrothy, ale mám jen mezistěny, bez souší. Myslíte, že v době květu (zhruba za 14 dní) můžu na čechoslovácký nástavek postavit jako medník langstroth 3/4 pouze s mezistěnama a po květu nebo v době květu udělat buď smetence nebo oddělky z plodišť?
Děkuji aprosím případně o radu, jak má postupovat.

Jura

Dne Sunday 18 of April 2010 13:07:05 Jura napsal(a):
> Dobrý den, jsem začátečník. Po dědovi jsem podědil čtyři včelstva dobře
> vyzimovaná a zdravá v čechoslovácích, které jsou ale v dezolátním stavu,
> navíc mám jen plodiště bez medníků. Dnes jsem je přikrmil, matky plodí. Mám
> zakoupené Langstrothy, ale mám jen mezistěny, bez souší. Myslíte, že v době
> květu (zhruba za 14 dní) můžu na čechoslovácký nástavek postavit jako
> medník langstroth 3/4 pouze s mezistěnama a po květu nebo v době květu
> udělat buď smetence nebo oddělky z plodišť?
> Děkuji aprosím případně o radu, jak má postupovat.
>
>                Jura

Zdravim,

nepisete, jakou vysku langhstrotha pouzijete.
Sam jsem takto prechazel, a tento Vas napad Vam nedoporucuji,
podle mne se vyroji ( a me se tehdy vyrojily ). Pri Vasem poctu doporucuji
vcely sklepat (s matkou opatrne) , a plod vyriznout a dratkem/gumickou - viz
archiv konference - pripevnit k ramku. Pak bych krmil az do rozkvetu tresni (
a mozna i pak, jeste muze byt i mraz :( ).

--



S pozdravem

Jan Cervenka

"Mám zakoupené Langstrothy, ale mám jen mezistěny, bez souší. Myslíte, že v době květu (zhruba za 14 dní) můžu na čechoslovácký nástavek postavit jako medník langstroth 3/4 pouze s mezistěnama a po květu nebo v době květu udělat buď smetence nebo oddělky z plodišť?"

Myslím, že to je klidně možné. Možná by to šlo i dříve, než za 14 dní, záleží, jak teplé bude počasí, silné včelstvo jen v plodišti nejspíš bude mít za 14 dnů už matečníky - náběh na rojení. Do langstrotího plástu zaříznout nějaký světlý plást z plodem z čechoslováku, ten dát doprostřed langu a kolem něho mezistěny. Najít matku, dát do langu na ten plást, na čechoslovák dát čechoslováckou mateří mřížku, aby se matka nevrátila zpátky dolů, na langu otevřít naplno očko, aby si včely zvykly létat očkem a nenanosily do čechoslováku příliš moc pylu. No a pak po vylíhnutí plodu čechoslovák odstranit....

Nebo rovnou někdy teď rovnou všechno přehodit, čechoslovácké plásty zaříznout do langstrotích... Teď je na to dobrá doba, včely nemají moc plodu a zatím jsou klidné, snesou hodně všelijaké manipulace, než se rozzuří a začnou útočit....

"Sam jsem takto prechazel, a tento Vas napad Vam nedoporucuji,
podle mne se vyroji ( a me se tehdy vyrojily )."

Rojení se nemusí zas tak moc bát, naopak by šlo při přemístění i využít, zároveň by došlo k zdvojnásobení počtu včelstev.
Před vyrojením, stará matka se tuším rojí, jak jsou první matečníky zavíčkovány, takže jak se v čechoslováku objeví matečníky se staršími larvičkami, se stará matka setřepe s 3/4 až 4/5 včel do rojáku, nechá takové 2 - 3 dny zcelit jako roj a potom se prostě usadí do nového langstrothu na mezistěny. Které za snůšky nebo při dostatku cukru včely jako roj ochotně vystaví.
Plásty s matečníky a převážně zavíčkovaným plodem se zbytkem včel se přemístí do jiného langststrothu, rámky čechoslováku o rozměru 37 x 30 jdou zavěsit do dvou 3/4 lang nástavků, když se zavěšení na horním langu zůží přibitým trámkem. V tomto úlu kvůli nedostatku včel padne rojová nálada, včely si s rojových matečníků vyberou jen jednu matku. Než nová matka začne klást, z čechoslováckých plástů se vylíhne všechen plod, takže úl se může zaplnit langstrotími plásty s mezistěnami. Kromě takových dvou původních plástů, jeden z nich je plást, kde se nová matka vlíhla, matka první plod po oplození klade totiž nejraději právě na ten plást, kde se vylíhla. Plásty se zaříznou do langstrotích plástů a zavěsí vedle sebe, aby matka na začátek měla kde klást, než včely vystaví mezistěny.

Děkuji za nápady, nebylo by možné dát celý rámek čechoslovák (37x30) do dvou nástavků langstrothu? Zkusil bych dát dva z plodem a matkou někde k prostředku a obskládal to lang. mezistěnama a přidal krmítko?

R. Polášek:

A pokud procházejí přes nějaké štěrbiny, kde jim může uvíznout noha, mohou pozbýt i nohu. To může být i mezi drátky nenalakovaného pletiva, jak o tom píše P. Streit, může to být o plech v česně nebo o třísky dřeva....

___________________________________________________________

Možná se špatně dívám, ale nikdy jsem nevyděl živou včelu, ani umírající, které chyběla noha, a to nohy na podložce mívám také. Síť ve dnu mám natřenou barvou.

S pozdravem M. Václavek

Ach jo, to je ale kravina co tu dáváš pepane za příklad. Máme zrovna
dva známé - muže co mají tuto vadu po otci a třetí se zničeho nic
objevil i u mého potomka. Šlapeš mimo. O genetice vím pramálo, ale
řvouni, kterým se nelíbí seriály ve Včelařství, by si měli alespoň
přečíst soupis základů genetiky včely medonosné od p. Čermáka. Co se
týká bodavosti, mám dokonce letos pár amatérských poznatků, které mi
potvrdily, že bodavost se dá velmi razantně zvýšit nebo i snížit přes
potravní řetězec. Takže mám čestvě od letošního jara, odpověď na jednu
historickou záhadu a potíž, co jsem se dobádal a také ověřil, kvůli
jedné morbidní bodavosti u mých včel. Dělat pokusy mnohé osvětlí.

_gp_

17.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> Je to tak v celé přírodě. některé vlastnosti, nebo sklony k chorobám a
> přenos dědičných vad je vázám přímo na pohlaví. Př. u lidí rozštěp rtu se
> dědí s velkou pravděpodobnost po matce. Syn s rozštěpem tuto vadu dále do
> dalších generací nepřenáší.
>
> pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>> Předmět: Re: P.K.
>> Datum: 16.4.2010 20:26:51
>> ----------------------------------------
>> Kdo zas co potvrzuje.
>> Tím chceš říci, že haploidní trubci nepřenáší genetické informace od
>> své matky a jejich předků?
>>
>> _gp_
>>
>>
>> 16.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
>> > Když již jsme u
>> > toho tak se potvrzuje, že nositelem genu bodavosti je matka a ne trubci.
>> > Takže obava včelařů, že jejich matky byly oplodněny bodavými trubci, je
>> > jak
>> > se zdá lichá
>> >
>> > pepan
>>
>>
>>
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Zdravím vás,
Když jsem měl dna zasítovaná a nenatřená, těch nožek ulámaných jsem tam měl hodně. Od doby, co jsem síta natřel barvou, je na diagnostické podložce nožek minimum. Mohu také potvrdit, že jsem ještě také neviděl včelu, která by měla lichý počet nožek. Ale hledejte takové včely v kmenovém včelstvu, kde jsou desetitisíce včel, nenajdete ani jednu. To je větší šance, že vyhrajete ve sportce. P.S

Očká ja používam nasledovne. Mám optimal, očká priemer 32 mm, nadmorská výška 200m. Zimujem 4-5 NN, v zime od vrchu 1 a 2 očko zavreté ostatné otvorené. Tento stan trvá od 8 mesiaca NEMENIŤ lebo podla vzduchu si utvárajú hniezdo. Na jar začnú lietať očkom 3 od vrchu. ak začnú lietať aj 4 očkom viem že 3 nadstavok je obsadený bez toho aby som tam pozeral. Zavriem očko 3. Ak by som ho nechal otvorené pelom by zanosili 3 nadstavok a spolu z medom ktorý býva v ňom by nebolo miesti na plod a matka by zostala uzatvorená v nádstavkoch 1a2. Zároveň podla mňa matka ide za vzduchom a mimo iného aj toto uzatvorenie ju ťahá dole. Zas ak začnú lietať Očkom 5 z vrchu uzatváram očko 4. Ak pridám nádstavok očko nechám zatvorené. Takto až dole až začnú lietať letáčom. U mňa ak je otvorené očko aj keď hneď nad letáčom radšej lietajú očkom, asi preto že sú väčšie. Keď si zvyknú na letáč otvorím spodné dve očká a očko úplne hore. Kôli vetraniu. Keďže v medníku sa neliahnu včely tak potom hore už nenosia ani nelietajú. Ale keď hore plánujem vytvoriť odloženca tak si ich zalietam na horné očko a potom tam vytvorím odloženca a on má hneď lietavky a t ď. Očká sú dobrá vec.

>Co se týká bodavosti, mám dokonce letos pár amatérských poznatků, které mi potvrdily, že bodavost se dá velmi razantně zvýšit nebo i snížit přes potravní řetězec.<
------------------------------------------------------------
Je možno blíže vysvětlit?
JK

Oddělky přeletákem dělám, ale ne přes očka. Jedinou výhodu co jsem
zatím zaregistroval okolo oček je tedy o něco větší citlivost na
teplotu, dřívější první prolet a vyprášení. Takže vzhledem k dosavadní
praxi, kdy se nějaká škvíra ukáže, tak za to obtěžování létavkami jsou
očka opravdu a určitě nepotřebná, ne-li nechtěná věc. Česno ve dně
100x9-10 mm opravdu stačí.

Takkže mne moc nekamenujte, ale praxe se sezónními 500 sty včelstvy
mne to ukazuje dost jasně. Kolega co má NN s očkama si chválí také
tvorbu oddělků, jenže takové oddělky co by měl provozně včelař tvořit,
by měly ještě ten rok donést jistý zisk.

_gp_

2010/4/18, Ja <e-mail/=/nezadan>:
> Očká ja používam nasledovne. Mám optimal, očká priemer 32 mm, nadmorská
> výška 200m. Zimujem 4-5 NN, v zime od vrchu 1 a 2 očko zavreté ostatné
> otvorené. Tento stan trvá od 8 mesiaca NEMENIŤ lebo podla vzduchu si
> utvárajú hniezdo. Na jar začnú lietať očkom 3 od vrchu. ak začnú lietať aj
> 4 očkom viem že 3 nadstavok je obsadený bez toho aby som tam pozeral.
> Zavriem očko 3. Ak by som ho nechal otvorené pelom by zanosili 3 nadstavok
> a spolu z medom ktorý býva v ňom by nebolo miesti na plod a matka by
> zostala uzatvorená v nádstavkoch 1a2. Zároveň podla mňa matka ide za
> vzduchom a mimo iného aj toto uzatvorenie ju ťahá dole. Zas ak začnú lietať
> Očkom 5 z vrchu uzatváram očko 4. Ak pridám nádstavok očko nechám
> zatvorené. Takto až dole až začnú lietať letáčom. U mňa ak je otvorené očko
> aj keď hneď nad letáčom radšej lietajú očkom, asi preto že sú väčšie. Keď
> si zvyknú na letáč otvorím spodné dve očká a očko úplne hore. Kôli
> vetraniu. Keďže v medníku sa neliahnu včely tak potom hore už nenosia ani
> nelietajú. Ale keď hore plánujem vytvoriť odloženca tak si ich zalietam na
> horné očko a potom tam vytvorím odloženca a on má hneď lietavky a t ď. Očká
> sú dobrá vec.
>

Ano, ale vzhledem ke všeobecné probádanosti této větve o přidatných
látkách v krmivech ve včelařství, jde o velmi složitý mechanismus.
Nelze to odřečnit jednoduše, protože to v podstatě nikoho nezajímá.
Obsah a složení potravy má v souvislostech vliv i na patogenní
bakterie typu B.l.l, B.a, M.p atd. a opravdu to jde tématicky do
kategorie nezáživné pro laickou veřejnost, podobně jako např. aplikace
kyseliny šťavelové proti VD, význam obměny včelího díla, dezinfekce a
profylaxe ve včelařství. Promiňte, ale připadám si divně při
vysvětlování takových základních vědomostí. Pokud by byl nějaký
problém s vyhledáním zdrojů informací okolo tohoto, tak s tím Vám rád
pomůžu.

_gp_
.........
2010/4/18 Josef Křapka <josef.krapka/=/volny.cz>:
>>Co se týká bodavosti, mám dokonce letos pár amatérských poznatků, které mi
> potvrdily, že bodavost se dá velmi razantně zvýšit nebo i snížit přes
> potravní řetězec.<
> ------------------------------------------------------------
> Je možno blíže vysvětlit?
> JK

P.Poláškovi. Jediná schválená látka pro obojky u nás a proti blechám
je právě amitraz. Citlivost zvířat na tuto látku je velká. Na vlastní
oči se to musí vidět. Kočka, která dostala tento obojek měla takový
záchvat, že vyprázdnila do 10 minut komletně svůj zažívací systém před
očima. Ale i přesto je amitraz jedinou látkou, která umí degenerovat
např. ve vosku velmi rychle, ale za určitých podmínek.

Pro //\/\\//:
http://www.google.cz/#hl=cs&q=amitraz+and+mortality+pupae+honeybee&lr=&aq=f&aqi=&aql=&oq=&gs_rfai=&fp=86bbfd40219eb850

2010/4/17 M. Václavek <e-mail/=/nezadan>:
> KaJi:
>
> Matka nemusí do roka uhynout, včely nelétat, ale je tady ve vzduchu otázka
> - proč po 30 letech používání této chemie - celosvětově - nám nějak
> zchoulostivěly včely a nějak nám moc nevydrží. Někdy jich vydrží jen 2/3.
>
> __________________________________________________________
>
>
> Nesouvisí to spíše s rezistencí roztoče na amitraz a špatným ošetřováním?
> To je zcela jiná problematika.
>
> Chci vidět konkrétní výzkum, který jednoznačně dokazuje, že amitraz
> významněji zkracuje vitalitu a životnost včel. Označení amitrázu jako
> toxické látky je sice hezká nadávka (a pravdivá!), ale pro mě jsou
> důležitější výsledky praxe, nikoliv ideologicky předpojaté předsudky
> pramenící z eko-fanatismu.
>
> //\/\\//
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Juro, nejsi začátečník anebo tak alespoň nemyslíš. Není potřeba se
ptát, ano přesně tak by se mělo rozšiřovat a pokud by se mělo
přeřezávat a upínat. Je to sice paplanina, ale rozhodně nejlepší
řešení. Přeřezávání díla kvůli míře se běžně doporučuje i ve světové
literatuře. Podněcování, pokud není snůška, je v případě vyleštěných
den mateřích misek už jisté vyrojení. Jestli nejsou stavitelky a
producentky vosku, ani totální krmení ničemu neprospěje. Rozhodně bych
dával první a poslední mezistěnu zatím mezi pylový a plodový plást.
Podnítit rozškrábáním víček zásob nebo teplý sirup , 1:1, krmítko
rámkové nebo zateplené horní krmítko nebo po rozšíření na více
nástavků položit vedle hnízda místo několika rámků posledním horním
nástavku nějakou zdrsněnou nádobu s plovákem či slámou. Ale stejnak se
to bude rojit a to poznáte podle velké síly latentních dělnic a hlavně
ustávající stavbou.

_gp_


.......
2010/4/18 Jura <krounka/=/seznam.cz>:
> Děkuji za nápady, nebylo by možné dát celý rámek čechoslovák (37x30) do
> dvou nástavků langstrothu? Zkusil bych dát dva z plodem a matkou někde k
> prostředku a obskládal to lang. mezistěnama a přidal krmítko?
>

Gusto máš pravdu s tím rozštěpem já sem to sprdolil, v rodině máme právě matku která má rozštěp a ji lékaři řekli , že se to přenáší jen po mužské lini její potomci tím prý trpět nebudou, sám nechápu jak jsem to mohl převrátit. Ale jinak s tou bodavostí to platí. Byl to právě případ afrikanizovaných včel kdy byly použity matky afrických včel a dopadlo tak jak to dopadlo, údajně se ty pokusy dělají v Evropě znovu ale používají teď jejich trubce. v tom ovlivňování bodavosti potravou to je přece známá věc Jakmile rozkvete mák včely jsou útočnější a šíleně to bolí. To se jim ten týden raději vyhnu. Pak je zase klid. Zákony genetiky jsou pro rostliny, včely i pro nás stejné, jen u včel je to trochu komplikovanější protože je tam více otců

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: P.K.
> Datum: 18.4.2010 19:48:01
> ----------------------------------------
> Ach jo, to je ale kravina co tu dáváš pepane za příklad. Máme zrovna
> dva známé - muže co mají tuto vadu po otci a třetí se zničeho nic
> objevil i u mého potomka. Šlapeš mimo. O genetice vím pramálo, ale
> řvouni, kterým se nelíbí seriály ve Včelařství, by si měli alespoň
> přečíst soupis základů genetiky včely medonosné od p. Čermáka. Co se
> týká bodavosti, mám dokonce letos pár amatérských poznatků, které mi
> potvrdily, že bodavost se dá velmi razantně zvýšit nebo i snížit přes
> potravní řetězec. Takže mám čestvě od letošního jara, odpověď na jednu
> historickou záhadu a potíž, co jsem se dobádal a také ověřil, kvůli
> jedné morbidní bodavosti u mých včel. Dělat pokusy mnohé osvětlí.
>
> _gp_
>
> 17.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> > Je to tak v celé přírodě. některé vlastnosti, nebo sklony k chorobám a
> > přenos dědičných vad je vázám přímo na pohlaví. Př. u lidí rozštěp rtu se
> > dědí s velkou pravděpodobnost po matce. Syn s rozštěpem tuto vadu dále do
> > dalších generací nepřenáší.
> >
> > pepan
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> >> Předmět: Re: P.K.
> >> Datum: 16.4.2010 20:26:51
> >> ----------------------------------------
> >> Kdo zas co potvrzuje.
> >> Tím chceš říci, že haploidní trubci nepřenáší genetické informace od
> >> své matky a jejich předků?
> >>
> >> _gp_
> >>
> >>
> >> 16.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> >> > Když již jsme u
> >> > toho tak se potvrzuje, že nositelem genu bodavosti je matka a ne trubci.
> >> > Takže obava včelařů, že jejich matky byly oplodněny bodavými trubci, je
> >> > jak
> >> > se zdá lichá
> >> >
> >> > pepan
> >>
> >>
> >>
> >
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>
>
>

Dobrý den, jsem začátečník. Po dědovi jsem podědil čtyři včelstva dobře vyzimovaná a zdravá v čechoslovácích, které jsou ale v dezolátním stavu, navíc mám jen plodiště bez medníků. Dnes jsem je přikrmil, matky plodí. Mám zakoupené Langstrothy, ale mám jen mezistěny, bez souší. Myslíte, že v době květu (zhruba za 14 dní) můžu na čechoslovácký nástavek postavit jako medník langstroth 3/4 pouze s mezistěnama a po květu nebo v době květu udělat buď smetence nebo oddělky z plodišť?
Děkuji aprosím případně o radu, jak má postupovat.

Jura
---------------
No snad po dědovi zůstaly i nějaké souše. Kdby ne, stejně.
Vzal bych rámky, mezistěny a stloukl bych nějaké bedny na původní rozměr a včelařil dál na této rámkové míře.
A až bych měl zkušenosti, tak bych si přidělal nějaké jiné, pokud by mi to jo nevyhovalo.

V úlu to není - pokud je dost velký a je nástavkový, je to ve včelaři a v ve včelách. :-)

Já bych zůstal na původní míře, někde bych sehnal pár suchých prken, nebo laťky a styrodur a maximálně bych uvažoval o polomednících. Nebo bych na ně použil ty 3/4 langstrothy.

A plodiště si udělal na víc rámků, tak abych tam ty langstroty dával napříč. Takový ČSSR-USA-Eurodant.
Karel

Ale zase prdolíš, pravděpodobnost přenosu se odvíjí od procentuálního
výskytu. A ten obsahují závěry výzkumů, které také mohou být do jisté
míry nepřesné. Rozštěpy jsou různé a přenáší se také různě, stejně tak
také u případu trubců, které určitě nejsou genetickým filtrem na
přenesenou vlastnost bodavosti dcer. Nejde o nemoc nebo vadu ale o
skladbu, kombinaci, výskyt a boj genu o dominanci. Ale i přesto mne
zajímá, jestli se orientuješ jen podle případu afrikanizovaných včel
nebo ještě nějakého výzkumu z oblasti genetiky včely medonosné.

_gp_



2010/4/18 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> Gusto máš pravdu  s tím rozštěpem já sem to sprdolil, v rodině máme právě matku která má rozštěp a ji lékaři řekli , že se to přenáší jen po mužské lini její potomci tím prý trpět nebudou, sám nechápu jak jsem to mohl převrátit. Ale jinak s tou bodavostí to platí. Byl to právě případ afrikanizovaných včel kdy byly použity matky afrických včel a dopadlo tak jak to dopadlo, údajně se ty pokusy dělají v Evropě znovu ale používají teď jejich trubce. v tom ovlivňování bodavosti potravou to je přece známá věc Jakmile rozkvete mák včely jsou útočnější a šíleně to bolí. To se jim ten týden raději vyhnu. Pak je zase klid. Zákony genetiky jsou pro rostliny, včely i pro nás stejné, jen u včel je to trochu komplikovanější protože je tam více otců
>
> Pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>> Předmět: Re: P.K.
>> Datum: 18.4.2010 19:48:01
>> ----------------------------------------
>> Ach jo, to je ale kravina co tu dáváš pepane za příklad. Máme zrovna
>> dva známé - muže co mají tuto vadu po otci a třetí se zničeho nic
>> objevil i u mého potomka. Šlapeš mimo. O genetice vím pramálo, ale
>> řvouni, kterým se nelíbí seriály ve Včelařství, by si měli alespoň
>> přečíst soupis základů genetiky včely medonosné od p. Čermáka. Co se
>> týká bodavosti, mám dokonce letos pár amatérských poznatků, které mi
>> potvrdily, že bodavost se dá velmi razantně zvýšit nebo i snížit přes
>> potravní řetězec. Takže mám čestvě od letošního jara, odpověď na jednu
>> historickou záhadu a potíž, co jsem se dobádal a také ověřil, kvůli
>> jedné morbidní bodavosti u mých včel. Dělat pokusy mnohé osvětlí.
>>
>> _gp_
>>
>> 17.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
>> > Je to tak v celé přírodě. některé vlastnosti, nebo sklony k chorobám a
>> > přenos dědičných vad je vázám přímo na pohlaví. Př. u lidí rozštěp rtu se
>> > dědí s velkou pravděpodobnost po matce.  Syn s rozštěpem tuto vadu dále do
>> > dalších generací nepřenáší.
>> >
>> > pepan
>> >
>> >> ------------ Původní zpráva ------------
>> >> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>> >> Předmět: Re: P.K.
>> >> Datum: 16.4.2010 20:26:51
>> >> ----------------------------------------
>> >> Kdo zas co potvrzuje.
>> >> Tím chceš říci, že haploidní trubci nepřenáší genetické informace od
>> >> své matky a jejich předků?
>> >>
>> >> _gp_
>> >>
>> >>
>> >> 16.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
>> >> > Když již jsme u
>> >> > toho tak se potvrzuje, že nositelem genu bodavosti je matka a ne trubci.
>> >> > Takže obava včelařů, že jejich matky byly oplodněny bodavými trubci, je
>> >> > jak
>> >> > se zdá lichá
>> >> >
>> >> > pepan
>> >>
>> >>
>> >>
>> >
>>
>>
>> --
>>   ___
>>  / __| _  _
>> | (_ || || |
>>  \___|\___/
>>  ____
>> |  _ \ __ _
>> | |_) / _\ |
>> |  _ /\__/_|
>> |_|
>>
>>
>>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Mně se zdá trochu podivné, že k těm úlům nejsou žádné medníkové nástavky. A taky ty plásty.
Kdyby totiž byly, nebyl by s převodem větší problém. Do langu by se mezi mezistěny zařezaly 1 - 2 plásty s plodem, na ně matka, na lang mateří mřížka a nad mřížku zbývající rámky v čechoslováckém nástavku jako medník, po vytočení určený k odstranění.
Nebo by se včelstva provozovaly letos přes léto v čechoslováku a na konci snůšky, tak v červenci nebo na začátku srpna by se obdobou norského zimování setřepaly na mezistěny do langu. Přijatelné by bylo i 2 - 3 týdenní klíckování matky, aby se v době setřepání zmenšil nebo úplně omezil počet čechoslováckých rámků s plodem.
Třeba by takhle bylo k věci polovinu, dva úly co nejdřív zaříznout do langů a u prázdných čechoslováků odřezat ty dna a získat tak dva čechoslovácké medníkové nástavky, jestli by to vůbec bylo u čechoslováků možné udělat, neznám jejich konstrukci.....

mám dokonce letos pár amatérských poznatků, které mi
potvrdily, že bodavost se dá velmi razantně zvýšit nebo i snížit přes
potravní řetězec. Takže mám čestvě od letošního jara, odpověď na jednu
historickou záhadu a potíž, co jsem se dobádal a také ověřil, kvůli
jedné morbidní bodavosti u mých včel.
----------------------------
Dobrý den pane Pazderko, tento Váš poznatek mne velmi zajímá, mohl byste to prosím zveřejnit, nebo klidně i soukromě na můj mail ?
Děkuji a pěkný den všem.
P. Kovář

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Prosba o radu
> Datum: 18.4.2010 22:16:15
> ----------------------------------------
> Dobrý den, jsem začátečník. Po dědovi jsem podědil čtyři včelstva dobře
> vyzimovaná a zdravá v čechoslovácích, které jsou ale v dezolátním stavu,
> navíc mám jen plodiště bez medníků. Dnes jsem je přikrmil, matky plodí. Mám
> zakoupené Langstrothy, ale mám jen mezistěny, bez souší. Myslíte, že v době
> květu (zhruba za 14 dní) můžu na čechoslovácký nástavek postavit jako
> medník langstroth 3/4 pouze s mezistěnama a po květu nebo v době květu
> udělat buď smetence nebo oddělky z plodišť?
> Děkuji aprosím případně o radu, jak má postupovat.
>
> Jura
> ---------------
> No snad po dědovi zůstaly i nějaké souše. Kdby ne, stejně.
> Vzal bych rámky, mezistěny a stloukl bych nějaké bedny na původní rozměr a
> včelařil dál na této rámkové míře.
> A až bych měl zkušenosti, tak bych si přidělal nějaké jiné, pokud by mi to
> jo nevyhovalo.
>
> V úlu to není - pokud je dost velký a je nástavkový, je to ve včelaři a v
> ve včelách. :-)
>
> Já bych zůstal na původní míře, někde bych sehnal pár suchých prken, nebo
> laťky a styrodur a maximálně bych uvažoval o polomednících. Nebo bych na ně
> použil ty 3/4 langstrothy.
>
> A plodiště si udělal na víc rámků, tak abych tam ty langstroty dával
> napříč. Takový ČSSR-USA-Eurodant.
> Karel
> -----------------
Pokud by to šlo, tak bych taky zůstal na původní míře a když bych chtěl jinou, tak bych po prvním vytáčení každý rok jedno včelstvo přemetl na mezistěny nové míry a byl by klid a med taky.
P. Kovář
>
>

"Děkuji za nápady, nebylo by možné dát celý rámek čechoslovák (37x30) do dvou nástavků langstrothu? Zkusil bych dát dva z plodem a matkou někde k prostředku a obskládal to lang. mezistěnama a přidal krmítko?"

Překládání včelstev z 39x24 do systému dadant 44,8x28,5 jsem řešil obdobně,s tím rozdílem,že jsem vložil v jarním období do většího nástavku všechny plodové plásty(bylo jich 4-7)a obložil mezistěnami,jednou mezistěnou jsem plodové hnízdo i rozdělil.Žádný pylový plást nedostaly,už kvetly ovocné stromy(jako teď),takže potřebný pyl si nanosily a navíc se vždy trochu pylu najde i na plástech s plodem.Jednoduše jsem vzal horní loučky dadantu(jsou stejně dlouhé jako langstroth,tedy 482 mm)a přivázal včelařským drátkem ty na míře 39x24.Zhruba po týdnu jsem udělal kontrolu,a vystavěné mezistěny dal k sobě,už byly některé i zakladené,takže na řadu se dostaly další,které byly na kraji.Takhle jsem postupně vytvořil v dadantu plodové těleso na rámcích dadant a po nějaké době(14 dní)přeložil ty 39x24 do jejich původního nástavku nad mřížku jako medník.Samozřejmě jsem si musel pohlídat,aby matka zůstala dole.Během sezony si postavily celé plodiště a ještě přinesly trochu medu(pravda,že méně,než jindy),žádné rojení jsem ten rok nezaznamenal,vystavěné a zakladené mezistěny totiž ve fázi otevřeného plodu odsají mateří kašičku,jejíž přebytek je jinak jedním z faktorů nastartování rojové nálady,žádné řezání a patlání nebylo potřeba,na co si zvyšovat pracnost,že ano.Nebylo potřeba ani žádné krmítko,potřebnou sladinu si v době jarní snůšky včely přinesou,to snad jedině v případě mimořádně špatného počasí.Tolik z mé praxe z překládání na jinou míru,a rozhodně těch překládaných včelstev bylo víc,než čtvery,snad to může posloužit jako inspirace.
Zdraví Pavel.

Já vycházím ze všeobecných pravidel genetiky jak jsme se to učili, sice před před mnoha lety, na zemědělce a ty jsou pro téměř všechno živé stejné a doufám že platí stále. I přes změnu politiky :-D Je naprosto samozřejmé že také existují vijímky
Vlastností že různá pohlaví jsou téměř s jistotou nositelem různých vlastností, jak správě uvádiš dominancí genů, je základem pro používání Hybridů F1 v celé zemědělské praxi. Snadno se tak ovlivňuje výsledný vzhled produktu a jeho vlastnosti. Tady se vlastně upatňuje ta dominance genů která u různých odrůd a plemen se různí a pak je potom důležité co se použije jako matka nebo otec. Jen jejich záměnou se zase dosáhne jiných vlastností
Hlavně bych tím příspěvkem chtěl upozornit některé diskutující , že za nezdary a špatné vlastnost našich včelstev nemůže soused a jeho trubci ale sám včelař i když nakupuje sebe lepší matečný materiál. Stačí jeho nesprávné použití a je to v pytli i za drahé peníze. F1 není žádná spása pokud se nesprávně používá. Zahrádkářům to také trvalo desítky let než pochopily že produkce osiva z F1 nikam nevede. Zato drobní chovatelé velmi rychle to zase pochopili a využívají to k produkci brojlerů v chovech na maso. S používáním F1 u včelařů se, pro svoji větší složitost, začalo mnohem později a ještě hodně dlouho to bude trvat něž to ti přídomní včelaři budou akceptovat. U Vás profíků je to jednoduší , Koupíte inseminovanou matku a máte svojich F1 kolik chcete. Pro přídomního včelaře, který má patery pro radost, je to příliš vysoké riziko a cena.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: P.K.
> Datum: 18.4.2010 22:28:08
> ----------------------------------------
> Ale zase prdolíš, pravděpodobnost přenosu se odvíjí od procentuálního
> výskytu. A ten obsahují závěry výzkumů, které také mohou být do jisté
> míry nepřesné. Rozštěpy jsou různé a přenáší se také různě, stejně tak
> také u případu trubců, které určitě nejsou genetickým filtrem na
> přenesenou vlastnost bodavosti dcer. Nejde o nemoc nebo vadu ale o
> skladbu, kombinaci, výskyt a boj genu o dominanci. Ale i přesto mne
> zajímá, jestli se orientuješ jen podle případu afrikanizovaných včel
> nebo ještě nějakého výzkumu z oblasti genetiky včely medonosné.
>
> _gp_
>
>
>
> 2010/4/18 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> > Gusto máš pravdu &nbsp;s tím rozštěpem já sem to sprdolil, v rodině máme právě
> matku která má rozštěp a ji lékaři řekli , že se to přenáší jen po mužské lini
> její potomci tím prý trpět nebudou, sám nechápu jak jsem to mohl převrátit. Ale
> jinak s tou bodavostí to platí. Byl to právě případ afrikanizovaných včel kdy
> byly použity matky afrických včel a dopadlo tak jak to dopadlo, údajně se ty
> pokusy dělají v Evropě znovu ale používají teď jejich trubce. v tom ovlivňování
> bodavosti potravou to je přece známá věc Jakmile rozkvete mák včely jsou
> útočnější a šíleně to bolí. To se jim ten týden raději vyhnu. Pak je zase klid.
> Zákony genetiky jsou pro rostliny, včely i pro nás stejné, jen u včel je to
> trochu komplikovanější protože je tam více otců
> >
> > Pepan
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> >> Předmět: Re: P.K.
> >> Datum: 18.4.2010 19:48:01
> >> ----------------------------------------
> >> Ach jo, to je ale kravina co tu dáváš pepane za příklad. Máme zrovna
> >> dva známé - muže co mají tuto vadu po otci a třetí se zničeho nic
> >> objevil i u mého potomka. Šlapeš mimo. O genetice vím pramálo, ale
> >> řvouni, kterým se nelíbí seriály ve Včelařství, by si měli alespoň
> >> přečíst soupis základů genetiky včely medonosné od p. Čermáka. Co se
> >> týká bodavosti, mám dokonce letos pár amatérských poznatků, které mi
> >> potvrdily, že bodavost se dá velmi razantně zvýšit nebo i snížit přes
> >> potravní řetězec. Takže mám čestvě od letošního jara, odpověď na jednu
> >> historickou záhadu a potíž, co jsem se dobádal a také ověřil, kvůli
> >> jedné morbidní bodavosti u mých včel. Dělat pokusy mnohé osvětlí.
> >>
> >> _gp_
> >>
> >> 17.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> >> > Je to tak v celé přírodě. některé vlastnosti, nebo sklony k chorobám a
> >> > přenos dědičných vad je vázám přímo na pohlaví. Př. u lidí rozštěp rtu se
> >> > dědí s velkou pravděpodobnost po matce. &nbsp;Syn s rozštěpem tuto vadu dále do
> >> > dalších generací nepřenáší.
> >> >
> >> > pepan
> >> >
> >> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> >> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> >> >> Předmět: Re: P.K.
> >> >> Datum: 16.4.2010 20:26:51
> >> >> ----------------------------------------
> >> >> Kdo zas co potvrzuje.
> >> >> Tím chceš říci, že haploidní trubci nepřenáší genetické informace od
> >> >> své matky a jejich předků?
> >> >>
> >> >> _gp_
> >> >>
> >> >>
> >> >> 16.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> >> >> > Když již jsme u
> >> >> > toho tak se potvrzuje, že nositelem genu bodavosti je matka a ne
> trubci.
> >> >> > Takže obava včelařů, že jejich matky byly oplodněny bodavými trubci, je
> >> >> > jak
> >> >> > se zdá lichá
> >> >> >
> >> >> > pepan
> >> >>
> >> >>
> >> >>
> >> >
> >>
> >>
> >> --
> >> &nbsp; ___
> >> &nbsp;/ __| _ &nbsp;_
> >> | (_ || || |
> >> &nbsp;\___|\___/
> >> &nbsp;____
> >> | &nbsp;_ \ __ _
> >> | |_) / _\ |
> >> | &nbsp;_ /\__/_|
> >> |_|
> >>
> >>
> >>
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>
>
>

měl jsem včelstvo na váze,F1 a její ségry vedle na stojanu,dost s tou váhou hýbal větr(skrz zapisovač nemohla být zaaretovaná),ke konci sezóny se ten úl na váze nadal otevřít(matku nevyměnily ledaže by ji přehodily i značku).....,ty ostatní vedle v plavkách,prostě byly z toho pohupování permanentně nasr...

noa kdo má pět včelstev,snad má dost rozumu a tu F1 si koupí....

mám takovej pocit,že matka klade jaksi v pořadí trubců co ji oplodnili


pak mi už leta totálně černý menší včely napadaj na podzim nejslabší včelstvo,je zvláštní ,že nijak zvnějšku nepodlíhaj hybridizaci,už kolik let to jsou furt ty samý,porovnával jsem mrtvolky,na křídlo nemám,přijde mi to samí...

kua jak tam může být v tom lese stará matka?nebo co ji oplodnilo(jenom vlastní trubci?)?jak?každopádně si to ty loupežníci dávaj navzodry všem nástrahám,ale jak je u někoho uvidím lítat z boudy tak mě švihne,to by byla kristova hodinka

není bodavost jen metabolická nálada samotnýho včelstva,kterou jsou schopny geneticky přenášet na potomky,
něco primárně nezávislýho na matce trubci,včelách,hmotě....

dostal jsem roj z díry,nebylo to ideální ,včely jsem dost nasral ,ještě měsíc možná i dva bodaly kdy mohly,ale jaksi se uklidnily jak "stará" a napodzim bez problémů,na jaře jiný včely(matka měla zelenou značku),brácha mi říkal že je dobře že sem tu svini vyměnil,ale já sem ji tam nechal,jela moc pěkně

"dostal jsem roj z díry,nebylo to ideální ,včely jsem dost nasral ,ještě měsíc možná i dva bodaly kdy mohly,ale jaksi se uklidnily jak "stará" a napodzim bez problémů,na jaře jiný včely(matka měla zelenou značku),brácha mi říkal že je dobře že sem tu svini vyměnil,ale já sem ji tam nechal,jela moc pěkně"

Mám podobné zkušenosti, poměrně klidné včely převážené na dvoukoláku v červnu za dost teplého počasí zavřené sice ráno, ale přišla na ně řada o něco později, spíše v časném poledni, na novém stanovišti nejméně měsíc extrémně divoké, uklidnily se až někdy v srpnu. Roj, mimořádně klidný, roják pověšený na větvi u žebříku, včely jsem do něho shrnoval holýma rukama a pérkem bez jakéhokoliv žihadla, dva dny ve sklepě, pak v ruce donesl na nové lesní stanoviště, po rozkladení za takové tři týdny se staly taky extrémně divoké, pozdějí zůstaly divoké nadprůměrně.
Nebo kdysi strašně dávno, otec udělal kočovný včelín, ten se osadil zadováky dvojáky se včelami, které byly odjakživa na stálém místě v stabilním včelíně a hned s ním zakočoval k řepce. První týden nás tam všechny vyvezl, byli jsme ještě nějakých 10 metrů od včelína v kvetoucí řepce, zaútočila na nás okamžitě na každého několik desítek včel, nepomohlo ani si dřepnout do víc než metrové kvetoucí řepky.... Žihadel, hlavně do hlavy, schytal každý z nás během krátké doby několik..... Přitom to byly stejné včely, před kterými ve stabilním včelíně šlo před česny chodit desítky minut bez problémů. O hodně později jsem si všiml, že kočovný včelín postavený na kopci, jak je odpérovaný listovými péry, se pod nárazy větru mírně houpe a to stanoviště v řepce bylo tehdy na kopci..... Včely byly hodně divoké asi měsíc, za rok, dva už před stejnými včelstva šlo chodit před česny skoro stejně jako dříve před těmito včelstvy v stabilním včelíně a už nikdy nebyly takhle divoké, i když třeba později byly na řepce nebo lípě nebo jeteli postaveny na evidentně ještě více větrnějších místech než bylo to první stanoviště......

Dohrý den,

musel jsem změnit stanoviště, na novém stanovišti mám asi 5m od úlů lesní mravence. Je to docela otrava, je jich všude plno. Máte někdo podobné problémy. Moc se mi do toho nechce, ale asi je budu muset zlikvidovat. Poraďte mi jak se s nimi žije, jestli se jejich aktivita uklidní, případě jak se jich zbavit. Díky Luboš

Udělat kolem včel pro mravence mrtvou zónu, vysekávat rostlinstvo, odhrabat staré listí, jehličí a větévky až na holou půdu. Možná i nějaký náznak příkopu mezi včelami a mravenci, kde by se po dešti delší dobu držela voda a bláto, to záleží hodně na propustnosti místní půdy a dalších podmínkách, jestli by to mělo smysl..... Stojan natřít trvale lepivým lepem nebo postavit do misek či plechovek s vodou nebo udělat úpravu stojanu, aby ta nádobka byla někde na nohách stojanu nad rostlinstvem.
Pokud to jsou skutečně ti vzácní chránění lesní mravenci, o moc víc se toho myslím dělat nedá.
Pokud to jsou obyčejní mravenci, nechránění, přestěhoval bych hnízdo v kyblíku opatrně o takových 100 metrů dál....

"Udělat kolem včel pro mravence mrtvou zónu,"

Nebo naopak navézt na místo v nějaké větší vrstvě od 10 - 20 centimetrů náklad nějaké neúrodné těžké půdy bez příměsi písku a kamenů, třeba jílovitého podloží...

Luboš: "Poraďte mi jak se s nimi žije, jestli se jejich aktivita uklidní, případě jak se jich zbavit."
_________________________

Z vlastní zkušenosti bych řekl, že právě v tomto období dělají největší paseku a tak za čtrnáct dní dají pokoj a budou se vyskytovat už jen sporadicky. U mně to na lesním stanovišti alespoň tak je, takže problémy s mravenci již neřeším. Určitě to souvisí s nabídkou potravy v přírodě, která se logicky zvyšuje i pro ně, zatímco dnes ještě nabídka velmi špatná. Zase na druhou stranu alespoň pomáhají čistit dno úlů od zbytků všeho možného.

Zdravím,

Potřebuju radu od někoho, kdo podobný problém řešil. Abych na kopci vyráběl příkop, to asi moc nepůjde, stejně časem vyschne. Jinak stačí položit na zem nástavek s prázdnými plásty a za 10min tam jsou 100ky mravenců. Abych stále hlídal mravence na to nemám sílu, asi bych nic jného nedělal, když to nepůjde jinak tak jim to mraveniště zlikviduji, snad jich tam není víc a nebudu se zase stěhovat.

Luboš

Mravenci se nesmí likvidovat, stačí když dáš nohy stojanů na úly do vhodných nádob a zaleješ olejem. Měl jsem takhle vyřešný problém s celým včelínem v lese. Pokud jsou nádoby dost šiké, je to dost účinné i proti myším
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lubos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mravenci
> Datum: 19.4.2010 10:19:28
> ----------------------------------------
> Zdravím,
>
> Potřebuju radu od někoho, kdo podobný problém řešil. Abych na kopci
> vyráběl příkop, to asi moc nepůjde, stejně časem vyschne. Jinak stačí
> položit na zem nástavek s prázdnými plásty a za 10min tam jsou 100ky
> mravenců. Abych stále hlídal mravence na to nemám sílu, asi bych nic jného
> nedělal, když to nepůjde jinak       tak jim to mraveniště zlikviduji, snad jich
> tam není víc a nebudu se zase stěhovat.
>
> Luboš
>
>
>

Díky zkusím počkat,

taky mě napadla ta pomoc s úklidem, ale aby nebyli moc iniciativní. Jen mám trochu obavy z toho, že mají mraveniště jen nekolik metrů od mého stanoviště, bojí se, aby to nebyl problém.

Luboš

K panu Zdenkovi: možná budu nyní netaktní. Napsal jste: Prosím vás,
kde se
tady ten človek vzal? To musí být opravdu neštěstí mít za souseda
takového
bastarda, který všechno "vý"
Budu trošku hrubší. Je smutné mít zde na diskusi kolegy, který
na slušné
odpovědi píše takto? Pokud ano, musím se stejnou mincí ohradit.
" To musí
být opravdu neštěstí, mít zde na diskusi kolegy takového bastarda,
který
ani neví, že ve skloňování slova vědět se nepíše ve slově VÍ
I TVRDÉ, NÝBRŽ
MĚKKÉ. Jste určitě starší, já jsem vás svévolně první neurazil,
verbálně
jste mě napadl vy první, proto jsem se ohradil stejnou mincí a více
o tom
nebudu diskutovat.

Pánové!
Všimněte si,že do této "obohacující" diskuse se nepřihlašují
žádné ženy,byť mezi námi včelaři jsou!!!
Ptám se.Proč asi?Nevím,tak budu tipovat.
1. S největší pravděpodobností na to nebudou mít,teď na jaře,vůbec
čas. (Včely lítají jak splašené,nosí a nosí.)
2. Občas něco "zpotvoří" doma.
3. Sem tam se zajdou podívat na šéfa do práce.

Nestálo by za úvahu si z nich vzít příklad? A pokud už tedy musíme
na konferenci,ať nejsou ty příspěvky žabomyší.
Prosím omluvte mě,ale vrátil jsem se ze zahraničí a chtěl jsem
na konferenci od vás moudra a ne "moudra".
Ještě jednou se omlouvám a díky.
Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Pavel Streit" <streit.p/=/email.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Studene jaro
Datum: 14.4.2010 - 23:16:52

> Pavle, pokud by se mi objevil na pozemku cizí pes,
> opakovaně, který se ke
> mě pod plotem podhrabal, neměl bych slitování.
> Soused musí zajistit, aby se
> tak nestalo, pokud se již stane, tak nikoliv opakovaně.
> Pokud byste si
> přečetli Včelařství, je tam psáno, že jsem sousedovi
> nabízel pomocnou ruku.
> Pomoc při chovu, možný odkup včelstev, i jen zaléčení,
> nechtěl nic. Takže o
> pomoc nestojí a bylo mu to jedno. Pokud tedy nestál
> o pomoc a bylo mu
> jedno, že se mu to rojí, tak mě je to také jedno.
> Našemu důvěrníkovi řekl:
> No bóže, tak se rojí a co mám dělat, ať se rojí.
> Pokud ve svém přístupu
> bude dále pokračovat, já budu pokračovat taky.
> Nejsou li zálítlé roje, není
> ani usmrcení a pálení. Tak to je. Roje, které neznám
> a nevím, jak na tom
> jsou po zdravotní stránce prostě nechci. Nebudu
> je osazovat do úlu, ale
> rovnou utrácet. Normální jev.
>
> K panu Zdenkovi: možná budu nyní netaktní. Napsal
> jste: Prosím vás, kde se
> tady ten človek vzal? To musí být opravdu neštěstí
> mít za souseda takového
> bastarda, který všechno "vý"
> Budu trošku hrubší. Je smutné mít zde na diskusi
> kolegy, který na slušné
> odpovědi píše takto? Pokud ano, musím se stejnou
> mincí ohradit. " To musí
> být opravdu neštěstí, mít zde na diskusi kolegy
> takového bastarda, který
> ani neví, že ve skloňování slova vědět se nepíše
> ve slově VÍ I TVRDÉ, NÝBRŽ
> MĚKKÉ. Jste určitě starší, já jsem vás svévolně
> první neurazil, verbálně
> jste mě napadl vy první, proto jsem se ohradil stejnou
> mincí a více o tom
> nebudu diskutovat.
>
> Pro Karla, navštivte stránky SVS,KVS, nebo si poslechněte
> přednášky
> renomovaných učitelů včelařství,

Ono se toho proti mravencům aktivně moc dělat nedá, pokud se nemá chemií a ohněm udělat desítky metrů kolem úlů mrtvou zemi. Zbývá pasivně, ztěžovat nebo znemožnit jim přístup ke včelám.
Jedno moje lesní stanoviště s původně kočovným včelínem je třeba nad lesem, ale pod dlouhým svažitým polem. Při každém trochu silnějším dešti pod úly tečou potůčky z toho pole. Příkop. který ty vody pod ostrým úhledm ,aby nějaký větší proud přes příkop nepronikl, svádí mimo včelín je dost žádoucí a určitě omezuje i mravence. Stačí být rok a půl suchší, bez takového silnějšího deště a v tom svahu je mravenců a na podzim hlodavců bohatě. Silný déšť obojí utopí a je na nějakou dobu pokoj....

Pokud jsou to lesní a navíc útoční a dělají výpravy na úly, nic je
neodradí jiného než protiútok. Jak a čím je odradit a navést na
přestěhování nebudu zde šířit. Existují jedlé, a i velmi jedovaté
postupy. Takže zkoumejte a laborujte. Zde na konferenci také něco bude
v archivu. Já si lesní mravence, kteří jsou velmi rafinovaní ve
zdejších krajinách rozhodně nenechám útočit na mé živobytí. Protiútok
pochopí vždy a vždy se odstěhují a to je potřeba. Nějaké olejové
nádobky jsou pěkné, ale tráva roste a roste a mravenci nejsou blbí.

_gp_

19.4.10, Lubos <e-mail/=/nezadan>:
> Díky zkusím počkat,
>
> taky mě napadla ta pomoc s úklidem, ale aby nebyli moc iniciativní. Jen mám
> trochu obavy z toho, že mají mraveniště jen nekolik metrů od mého
> stanoviště, bojí se, aby to nebyl problém.
>
> Luboš
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Pomohlo by určitě stříknout roundap metr, dva metry daleko kolem stojanů s úly. Pracnost je minimální, roundap je chemikálie v podstatě ekologická nezanechávající rezidua a možná by k celoročnímu vyčištění od rostlin stačilo stříknout jen jednou teď na jaře. Přirozeně pokud majitel pozemku s tím souhlasí.

GuPa: "Já si lesní mravence, kteří jsou velmi rafinovaní ve
zdejších krajinách rozhodně nenechám útočit na mé živobytí."
__________________

Neříkám, že mravence vidím v úlech rád, ale ještě nikdy se mi nestalo, že by nějak ve větším množství lezli po rámcích apod. Zpravidla se buď motají po dně úlu, někdy si dokonce založí mraveniště na strůpku a nakladou tam i svá vajíčka. Mám zkrátka včely u lesa a musel jsem s tím počítat, takže se tam teď nemůžu chovat jako prase. Ono taky, jak tam člověk v tuto dobu každých čtrnáct dní leze a vždy jim hnízdo naruší, tak to zpravidla vzdají a od konce května je tam vídám už jen velmi sporadicky. Když si nějaký úl hodně oblíbí, tak je ometu a nasypu na sololitový strop ještě kypřící prášek. Před třemi lety jsem to řešil, mravenci stejně byli pořád, pak se ztratili a byl pokoj, loni ani předloni jsem to nechal být a ztratili se taky. Mravenci a včely holt patří k přírodě a musí si mezi sebou nalézt nějaký "modus vivendi" (a zpravidla se jim to podaří). Rozhodně se vyvaruju používání všech oněch "velmi jedovatých způsobů" řešení.

Pavel Cerny: "Většina kolegů u nás očka nepoužívá, že prý pak včely akorát nosí pyl do medníku."
____________________

Nemá smysl řešit, jestli včely nosí pyl do medníku. Ty včely si jej stejně uloží, kde chtějí, a když vytočíte nějaký pyl spolu s medem, tak se nic neděje, akorát je med o to hodnotnější (někteří lidé vmíchávají pergu, včelami zpracovaný plástový pyl, do medu, tak tady to máte aspoň při jednom). Moje zkušenost s očky je zcela pozitivní, na jednom nástavku je přes zimu nechávám přiotevřené, na druhém zcela otevřené, nyní již jsem očko otevřel na obou nástavcích. Od té doby, co jsem je na úlech vytvořil, létají během plné snůšky tak 2/3 včel jen těmito očky, v této době takřka všechny.

Pohled z druhe strany,

tam kde jsou mravenci, tam jsou zakonite i ruzne msice, ktere mravenci nosi do korun stromu a by pak mohli konzumovat jejich medovici. To nam vcelarum vyhovuje. Chapu vsak, ze pokud jejich prilis, tak to se stim musi neco delat. Vim, ze se mezi vcelari traduje, tam kde je hodne mravencu, tam se vcelam perfektne dari. Jestli je to pravda, si musi kazdy vyzkouset sam.

PZ

Ještě jednou, mravenci. Klidně je nechám žít, před pár lety jsme měli pravidelně na jaře i doma mravence v kuchyni, za čtrnáct dní se zase ztratili. Děti je krmili, dávali jim kapky cukru. Chodili v podstatě jen do koše na odpadky, tak že nám pomáhali s vynášením. Ale když nyní vidím nástavek s prázdnými plásty plný mravenců, když s nim klepnu tak je jich černo, tak mám docela obavy. Asi nebudu zas tak řešit jak jsou chráněný, pokud se sníma bude obtížně vycházet Luboš

Jeden rok za mne skoro vše vymetli, kamarádi vypadají jinak. Pomáhá
dřevní popel nebo obecně prach, ale jen dokud je suchý, přes to nejdou.
Poloviční úspěch je s nátěrem dřeva fermeží, kypřícím práškem ,
opálením dřeva plamenen nebo vazelínou. Zkoušel jsem je vykopat a
převézt na kolečku, mělo to úspěch, namnožil jsem je, byli nakonec na
obou místech.
Jaromír Marek

NitraM napsal(a):
> GuPa: "Já si lesní mravence, kteří jsou velmi rafinovaní ve
> zdejších krajinách rozhodně nenechám útočit na mé živobytí."
> __________________
>
> Neříkám, že mravence vidím v úlech rád, ale ještě nikdy se mi nestalo, že
> by nějak ve větším množství lezli po rámcích apod. Zpravidla se buď motají
> po dně úlu, někdy si dokonce založí mraveniště na strůpku a nakladou tam i
> svá vajíčka. Mám zkrátka včely u lesa a musel jsem s tím počítat, takže se
> tam teď nemůžu chovat jako prase. Ono taky, jak tam člověk v tuto dobu
> každých čtrnáct dní leze a vždy jim hnízdo naruší, tak to zpravidla vzdají
> a od konce května je tam vídám už jen velmi sporadicky. Když si nějaký úl
> hodně oblíbí, tak je ometu a nasypu na sololitový strop ještě kypřící
> prášek. Před třemi lety jsem to řešil, mravenci stejně byli pořád, pak se
> ztratili a byl pokoj, loni ani předloni jsem to nechal být a ztratili se
> taky. Mravenci a včely holt patří k přírodě a musí si mezi sebou nalézt
> nějaký "modus vivendi" (a zpravidla se jim to podaří). Rozhodně se vyvaruju
> používání všech oněch "velmi jedovatých způsobů" řešení.
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 5039 (20100418) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

Asi bude skutečně záležet na konkrétním druhu.
Na jednom stanovišti moje úly změnily trasu traktorů co tahají dřevo z lesa. Tím zachránily mraveniště, které začalo notně vzkvétat. Dnes je to kopa přes metr široká.
Kupodivu je to zatím bez významných ztrárt na včelstvech, konkrétně jim nemůžu žádné připsat. Jestli pomůžou nějakému slabému oddělku zeslábnout a já jej ruším, to je možná. Jedná se o středně velké mravence.

Doma jsem měl jiný druh, trochu větší a ty mě včely ničily - po likvidaci jendoho polystyrévého úlu i se včelama jsme je viděl, jak udělaly kolečko kolem očka a bránily včelám přistát. I na jincý česnech byly vidět v agresívních situacích.
Takže tady jsme nesporrtovně do zápasu vstoupil na stranu včel.

Na prvním stanovišti mám zatím dojem, a doufám že vydrží, že včelám na jaře čistí podložky a prostor před úly. Do úlu k zásobám se přes včely nesnaží proniknout. Doufám že tam to soužití vydrží.

No a pak jsem na jednom stanovišti měl mravence - taky velké a ty doslova rozkousaly dřevo. Víko, stěnu úlu, atd. Tak jsem popadl úly dokud držely pohromadě a jel rychle pryč.

Karel

Jde o lesní mravence, ty co si staví mraveniště z jehličí. Jde o největší mravence u nás, alespoň já neznám větší.
Díky Luboš

http://cs.wikipedia.org/wiki/Mravenec_lesn%C3%AD#Zp.C5.AFsob_.C5.BEivota

Jsou to tihle. Jen si myslím, že jich v lesích přibývá. Je mi 50, a určitě v lesích, které dúvěrně znám se jejich výskyt zvětšíl, a to leckde z 0 stanovišť na desítky.
Luboš

Mám letos také tento problém.V loni jsem jim mraveniště rozhrabal v kopřivách hráběmi a poprášil vápnem.Zabralo to a myslel jsem si že je od nich pokoj.Mají mraveniště asi 18m od úlů.Situace se opakuje a mravenci dorážejí i na včely na česnu.Zítra koupím pytel vápna a jdu na ně znovu.Jsou to také ti lesní.Druhé mraveniště si udělali v kompostu kam sypu posekanou trávu.Tam s nimi budu muset také něco udělat.
Když už dotírají i na včely tak je mi srdečně jedno jestli jsou chránění a nebo ne.Viděl jsem i jak si včela sedla do trávy že na ní také hned startoval mravenec.Jak tu někdo psal-je jich čím dál víc a ohrožený druh to určitě není.

Díky zkusím počkat,

taky mě napadla ta pomoc s úklidem, ale aby nebyli moc iniciativní. Jen mám trochu obavy z toho, že mají mraveniště jen nekolik metrů od mého stanoviště, bojí se, aby to nebyl problém.

Luboš

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Jestli ono to, Luboši, není naopak ... Vy jste si udělal stanoviště 5 m od jejich dávného domova. Z toho by měl vycházet Váš postup. A jistě jste do lesa nepřišel vést válku ... Nejsou včelaři náhodou přátelé přírody? Jinak platí, co níže uvedl R. Hubač. A nohy stojanů v nádobkách s olejem fungují.
Klidný den! Jiří
Nechte je žít, ničím se neprovinili.

Bohužel já se budu těžko stěhovat. Oni mají celý les, já pouze pár metrů. Bohužel někdy se mi zdá, že příroda se dá chránit zákazem vstupu do lesa, případně zachráněním jednoho mraveniště. Pak se postaví pro lepší ochranu přečerpavačka v Jesenikách, a odevře nějaký nový důl atd.(např ty tisíce marketů). Tak si myslím, že pokud ty mravence nebudu hubit systematiky, ale tam kde mi škodí, tak jim neublížím. Jinak pročpak bojujete s roztočem atd.? Kdyby se nepoužívala chemie, tak by už polovina lidstva neměla co jíst, a to by byl teprva mazec, až byse začeli lidi o jídlo mastit. Pak byse na nějakou přírodu zcela zapomělo! Zdraví Luboš

Pánové, mohli byste se aspoň někteří, co jste diskutovali na téma 435x450 ke kvalitě díla, které je vidět zde:
http://leteckaposta.cz/550885357

Přiznávám se, že je (byť i s velikou lítostí) vraždím... Vyčkám jejich
prvního jarního útoku, a pak biolitem na lezoucí hmyz zahájím opatrnou
protiofenzívu na kus (ne delší než dva, tři metry) jejich přístupové dálnic
a proti vetřelcům uvnitř včelínu, tedy mimo dosah včel. Mraveniště, ze
kterého podnikli nájezd ani nehledám, natož abych ho likvidoval. A ony ty
potvůrky mají takovou paměť, že je pak od nich nejméně na čtvrt roku (a
někdy i do konce sezóny) pokoj.
Ať se vám i vašim včelkám daří!
Petr

Oprava!! Pánové, mohli byste se, aspoň někteří z vás co jste diskutovali na téma 435x450, vyjádřit ke kvalitě díla, které je vidět zde: http://leteckaposta.cz/550885357
       
P.J.

Přesně tak, pokud si nechcete zasvinit celé okolí stanoviště tvrdou chemií (s pochybným výsledkem a rizikem pro včely), těžko se jich budete zbavovat, tam kde jim podmínky vyhovují, se budou usazovat znova. Jinak u nás jsou chráněné všechny druhy mravenců, i když zrovna ne v té nejvyšší kategorii. Ale je pravda, že u těch běžných lesních je ochrana trochu o ničem. Mimochodem mravenci mají neméně úchvatný sociální systém a způsob života, jako včely, v mnohém ještě zajímavější. Války mezi koloniemi, nebo naopak jejich cílená spolupráce vč. eskort s přesuny matek atd.

Zkuste ty nádoby s olejem, hodně lidí si to chválí. Když budou dost velké, věřím že u nich budete tu trávu stíhat useknout. Ne vždycky je nejlepší řešení tvrdá odveta "po americku," revanšismus za každou cenu ;). Méně a jednodušeji je někdy více.

Vytváření mrtvých zón kolem stanoviště třeba vystříkáním roundupem je úplně mimo. Proč by jim to mělo vadit, ve městech lezou přes velké plochy betonu a v pohodě to taky přejdou. Nepotřebují k pohybu vegetaci, vůbec je to nepopudí, naopak by si mohli v přeschlé vyhřáté půdě začít libovat ;)

Honza Indra


xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Jestli ono to, Luboši, není naopak ... Vy jste si udělal stanoviště 5 m od jejich dávného domova. Z toho by měl vycházet Váš postup. A jistě jste do lesa nepřišel vést válku ... Nejsou včelaři náhodou přátelé přírody? Jinak platí, co níže uvedl R. Hubač. A nohy stojanů v nádobkách s olejem fungují.
Klidný den! Jiří
Nechte je žít, ničím se neprovinili.

Napište konkrétně čím nyní mravenci obtěžují.
Mam s maravenci dlouhodobé zkušenosti a kromě faktu že sbírají varroa z podložek a že mi vybrali zbytky cukro z plástů v rezervních plastech ve včelínu si nedovedu představit čím vás obtěžují. Ještě stehují vajíčka či kukly nad strůpek včelstev. ( zde je smetám a krmím s nimi aq. rybičky.)
J.B.

Dotaz

Co mám mohu očekávat od informací získaných od váhy
včelstva na váze?

Vlastní hodnocení:
Váhu jsem si pořídil proto abych pochopil vlastní život, přínosy a spotřebu včelstev.
Domnívam se že protože přínos nektaru je závislý na mnoha faktorech (průběhu počasí před a při snůšce, vlhkosti půdy, vzduchu, proudění vzduchu, složení okolni flory atd atd )Proto je přínos velice různé intensity, je krátkodobý a pouze připravené včelstva jej dovedou ekonomicky zvládnout. Domnívám se že vlastně za celý rok existuje jen děkolik dní v roce kdy se sejdou všechny potřebné faktory a včelstvo je schopno přinést dobrý denní přínos nektaru.
Oslovuji tímto jen včelaře kteří mají včelstvo na váze.
J.B.

Ja jsem take Zdenek, ale jiny.
Pokud jde o cizi roje, moc bych se AFB nebal. Oficialni metodou lecby AFB je v sousednich zemich vytvareni smetencu bez plodu.
A kdy se uz cesti odbornici z KVS nauci pouzivat standardni odborne nazvy pro onemocneni - AFB je americka hniloba vceliho plodu.

Jan Bürgel: "Napište konkrétně čím nyní mravenci obtěžují. Mam s maravenci dlouhodobé zkušenosti a kromě faktu že sbírají varroa z podložek a že mi vybrali zbytky cukro z plástů v rezervních plastech ve včelínu si nedovedu představit čím vás obtěžují...."
___________________

Přesně, souhlas. Je tedy fakt, že mě štve, když někdy napadají včely, které spadnou na zem a včas nevzlétnou, ale velice dobře odklízejí i mrtvolky na zemi. Je to takový úklid po zimě, pak se sbalí a odtáhnou. Les je les a není to jako doma v kuchyni, s tím se mnozí nedokáží smířit...

Zdravím Luboši.
Loni jsem měl stejný problém. Tito tvorečkové mi zlikvidovali jedno včelstvo a tak jsem jim vyhlásil válku. Našel jsem jejich mraveniště 50 metrů od mé včelnice. Vzal jsem rýč celé mraveniště, vysoké 58 cm, změřil jsem si jej laserem, jsem jim rozhrabal a rozházel. Za 3 dny jej měli v kupě znova. Stejným způsobem jsem s nimi válčil více jak měsíc. Nakonec to hoši vzdali a mraveniště se poroučelo jinam. Druhé jiné mraveniště, již větší ve stejné době jsem měl na opačné straně včelnice. Ti ten boj ale se mnou ne a ne vzdát a přemístit se jinam. Nakonec mi jeden včelař poradil. V každé lepší drogerii mají biologický přípravek, něco jako jar na mravence, působí jen na ně, nezatěžuje přírodu, včely na něj nelítají. CHutná jen mravencům, ti, jej pozřou a je taen přípravek zabije jak rakovina zevnitř. Rozhrabal jsem mraveniště, doma jsem vzal 30 l vědro vylil do vody libovolné množství přípravku a donesl to k mraveništi. Rozlil jsem to doprostřed. Po 3 dnech jsem to opakoval. Za 1o dnů nebylo po mravencích ani vidu ani slechu. Odešli jinam. Ani mravenec. Vyřízeno. Po zbytek sezóny. Pokud si mám vybrat mezi včelou a mravencem, je to myslím jasné.
Jinak letos jsem objevil u včelnice jedno mraveniště stejných mravenců, zatím to řeším, rýčem a rozhrabávám jim domeček cestářskou po okolí. Snad dostanou rozum a odejdou jinam, dám jim ještě měsíc čas na rozmyšlenou. Jinak dostanou opět za uši.
Přírodu mám rád, ale odsud, po cud. Ten biologický roztok se prodává spíše jen v drogeriich po venkovských obcích a malích městech, v nákupních centrech jej neseženete. Je v podobné nádobce, jako štěpařský vosk.
Zdraví P.S

Usmevne .... "Odesli jinam". ^^ Je mne blivno.

2010/4/19 Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>

> Zdravím Luboši.
> Loni jsem měl stejný problém. Tito tvorečkové mi zlikvidovali jedno
> včelstvo a tak jsem jim vyhlásil válku. Našel jsem jejich mraveniště 50
> metrů od mé včelnice. Vzal jsem rýč celé mraveniště, vysoké 58 cm, změřil
> jsem si jej laserem, jsem jim rozhrabal a rozházel. Za 3 dny jej měli v
> kupě znova. Stejným způsobem jsem s nimi válčil více jak měsíc. Nakonec to
> hoši vzdali a mraveniště se poroučelo jinam. Druhé jiné mraveniště, již
> větší ve stejné době jsem měl na opačné straně včelnice. Ti ten boj ale se
> mnou ne a ne vzdát a přemístit se jinam. Nakonec mi jeden včelař poradil. V
> každé lepší drogerii mají biologický přípravek, něco jako jar na mravence,
> působí jen na ně, nezatěžuje přírodu, včely na něj nelítají. CHutná jen
> mravencům, ti, jej pozřou a je taen přípravek zabije jak rakovina zevnitř.
> Rozhrabal jsem mraveniště, doma jsem vzal 30 l vědro vylil do vody
> libovolné množství přípravku a donesl to k mraveništi. Rozlil jsem to
> doprostřed. Po 3 dnech jsem to opakoval. Za 1o dnů nebylo po mravencích ani
> vidu ani slechu. Odešli jinam. Ani mravenec. Vyřízeno. Po zbytek sezóny.
> Pokud si mám vybrat mezi včelou a mravencem, je to myslím jasné.
> Jinak letos jsem objevil u včelnice jedno mraveniště stejných mravenců,
> zatím to řeším, rýčem a rozhrabávám jim domeček cestářskou po okolí. Snad
> dostanou rozum a odejdou jinam, dám jim ještě měsíc čas na rozmyšlenou.
> Jinak dostanou opět za uši.
> Přírodu mám rád, ale odsud, po cud. Ten biologický roztok se prodává spíše
> jen v drogeriich po venkovských obcích a malích městech, v nákupních
> centrech jej neseženete. Je v podobné nádobce, jako štěpařský vosk.
> Zdraví P.S
>

Streit Pavel (78.136.186.181) --- 19. 4. 2010
Re: Mravenci (43519)

Zdravím Luboši.
Loni jsem měl stejný problém. Tito tvorečkové mi zlikvidovali jedno včelstvo a tak jsem jim vyhlásil válku. Našel jsem jejich mraveniště 50 metrů od mé včelnice. Vzal jsem rýč celé mraveniště, vysoké 58 cm, změřil jsem si jej laserem, jsem jim rozhrabal a rozházel. Za 3 dny jej měli v kupě znova. Stejným způsobem jsem s nimi válčil více jak měsíc. Nakonec to hoši vzdali a mraveniště se poroučelo jinam. Druhé jiné mraveniště, již větší ve stejné době jsem měl na opačné straně včelnice. Ti ten boj ale se mnou ne a ne vzdát a přemístit se jinam. Nakonec mi jeden včelař poradil. V každé lepší drogerii mají biologický přípravek, něco jako jar na mravence, působí jen na ně, nezatěžuje přírodu, včely na něj nelítají. CHutná jen mravencům, ti, jej pozřou a je taen přípravek zabije jak rakovina zevnitř. Rozhrabal jsem mraveniště, doma jsem vzal 30 l vědro vylil do vody libovolné množství přípravku a donesl to k mraveništi. Rozlil jsem to doprostřed. Po 3 dnech jsem to opakoval. Za 1o dnů nebylo po mravencích ani vidu ani slechu. Odešli jinam. Ani mravenec. Vyřízeno. Po zbytek sezóny. Pokud si mám vybrat mezi včelou a mravencem, je to myslím jasné.
Jinak letos jsem objevil u včelnice jedno mraveniště stejných mravenců, zatím to řeším, rýčem a rozhrabávám jim domeček cestářskou po okolí. Snad dostanou rozum a odejdou jinam, dám jim ještě měsíc čas na rozmyšlenou. Jinak dostanou opět za uši.
Přírodu mám rád, ale odsud, po cud. Ten biologický roztok se prodává spíše jen v drogeriich po venkovských obcích a malích městech, v nákupních centrech jej neseženete. Je v podobné nádobce, jako štěpařský vosk.
Zdraví P.S
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Pavle, nezklamal jste. Tak se ještě pochlubte, jaké další heroické bitvy jste na obranu vašeho pravoúhlého světa vítězně vybojoval ... nebojte, mravenci to nečtou ...
Jiří

Tak jsem po své první včelařské zimě přišel o jedno včelstvo, která si neuhlídalo zásoby, nachalo se vykrást "sousedkama" a padlo hlady. (sousedkám se daří dobře ;-)

Nedá mi někdo tip na někoho, kdo by mi pomohl zaplnit momentálně volný úl (Langstr 159 nebo 232mm). Čekat do července na oddělek mi přijde škoda. Ideálně JM kraj. Děkuji

Díky moc všem za odpovědi! Ještě pořádně zkontroluju ta dna, i když žádné poškození třeba od ptáků, třísky nebo tak tam není. Zkusím síto natřít barvou.

Zdravím p.Mátl,
Není čím se chlubit, ten přípravek jsem použil, těch mravenců mi potom bylo líto, byl ale biologický, pro přírodu neškodný, ale zkoušel jsem je přesvědčit, aby si sbalili kufry a šli jinam. Nechtěli. Nevím, kde jste vzal nějaký pravoúhlý svět, něco takového snad je? Že o tom nevím.
Kdybyste věděl, co všechno včelaři používají pro boj s mravenci, proti tomu je můj biologický roztok na mravence a neškodný pro přírodu rajská zahrada. Je to lepší, než používat plamenomet, kyseliny a jiné toxiny.
Znám u nás místa v lese, kde mají mravenci pěkná velká mraveniště, jsou to monumentální stavby, s jakou precizností každé jehličí uloží na dané místo, lahodné to oku,... Je to ale na Příbrami, pár km ode mě. CHodím tam na houby. Pokud mi začnou chodit na včelnici, se zlou se potážou. Hold si v lese budou muset někde vyžádat nové stavební povolení a vytvořit někde nový mravenčí panelák, nebo padnout v boji. Mají demokraticky na výběr. Jiný by se s nimi nepáral a nalil na ně ihned kyselinu. Já jim dám vždy čas na rozmyšlenou, aby se mohli poradit v tom mravenčím parlamentu. P.S

Zdravím vás, natřete to normální syntetikou, nejméně dvakrát štětcem, nebo malým válečkem. Uvidíte, nožek na podložce určitě ubude. Zdraví P.S

Snad dostanou rozum a odejdou jinam, dám jim ještě měsíc čas na rozmyšlenou. Jinak dostanou opět za uši.
Přírodu mám rád, ale odsud, po cud.
--------------------------

Tak jsme dnes byl na stanovišti, kde je ta kopa lesních mravenců. Vybíraly podložky, ale jinak se zdá, že zatím kamarádí.

O kus dál, přes cestu pod dubem, tam to vypadalo zajímavěji.
Mravenci stejné velikosti obsadili stěny úlů.
Uvnitř zatím vše v pohodfě, pozavíral jsem očka - byl to odělek zimovaný ve 4 dnu a budu sledovat.
Buď stojí přímo na mraveništi, nebo jsou to kluci agresívnější.

No kdyby bylo nejhůř, mám k dispozici plamenomet a tchán byl u ženistů. V tom by byl čert, aby jsme nad přírodou opět slavně nezvítězili:-) A v kráteru pak nechovaly kapry.
K přírodě blíž. Poručíme větru dešti a co na nás nějaká sopka.
:-) :-) :-)
Jen doufám, že ti zemdělci co tam všude kolem jezdí a vozí si ty svoje práškovcí stroje se budou chovat ohleduplně. Přírodu a včely si přeci musíme chránit.
Na stráž.

Karel

Ten Jar je poměrně známá věc.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mravenci
> Datum: 19.4.2010 22:15:30
> ----------------------------------------
> Streit Pavel (78.136.186.181) --- 19. 4. 2010
> Re: Mravenci (43519)
>
> Zdravím Luboši.
> Loni jsem měl stejný problém. Tito tvorečkové mi zlikvidovali jedno
> včelstvo a tak jsem jim vyhlásil válku. Našel jsem jejich mraveniště 50
> metrů od mé včelnice. Vzal jsem rýč celé mraveniště, vysoké 58 cm, změřil
> jsem si jej laserem, jsem jim rozhrabal a rozházel. Za 3 dny jej měli v
> kupě znova. Stejným způsobem jsem s nimi válčil více jak měsíc. Nakonec to
> hoši vzdali a mraveniště se poroučelo jinam. Druhé jiné mraveniště, již
> větší ve stejné době jsem měl na opačné straně včelnice. Ti ten boj ale se
> mnou ne a ne vzdát a přemístit se jinam. Nakonec mi jeden včelař poradil. V
> každé lepší drogerii mají biologický přípravek, něco jako jar na mravence,
> působí jen na ně, nezatěžuje přírodu, včely na něj nelítají. CHutná jen
> mravencům, ti, jej pozřou a je taen přípravek zabije jak rakovina zevnitř.
> Rozhrabal jsem mraveniště, doma jsem vzal 30 l vědro vylil do vody
> libovolné množství přípravku a donesl to k mraveništi. Rozlil jsem to
> doprostřed. Po 3 dnech jsem to opakoval. Za 1o dnů nebylo po mravencích ani
> vidu ani slechu. Odešli jinam. Ani mravenec. Vyřízeno. Po zbytek sezóny.
> Pokud si mám vybrat mezi včelou a mravencem, je to myslím jasné.
> Jinak letos jsem objevil u včelnice jedno mraveniště stejných mravenců,
> zatím to řeším, rýčem a rozhrabávám jim domeček cestářskou po okolí. Snad
> dostanou rozum a odejdou jinam, dám jim ještě měsíc čas na rozmyšlenou.
> Jinak dostanou opět za uši.
> Přírodu mám rád, ale odsud, po cud. Ten biologický roztok se prodává spíše
> jen v drogeriich po venkovských obcích a malích městech, v nákupních
> centrech jej neseženete. Je v podobné nádobce, jako štěpařský vosk.
> Zdraví P.S
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
>
> Pavle, nezklamal jste. Tak se ještě pochlubte, jaké další heroické bitvy
> jste na obranu vašeho pravoúhlého světa vítězně vybojoval ... nebojte,
> mravenci to nečtou ...
> Jiří
>
>
>

Proč na červenec, udělej si ho již v květnu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim <racer/=/email.cz>
> Předmět:
> Datum: 19.4.2010 22:32:56
> ----------------------------------------
> Tak jsem po své první včelařské zimě přišel o jedno včelstvo, která si
> neuhlídalo zásoby, nachalo se vykrást "sousedkama" a padlo hlady.
> (sousedkám se daří dobře ;-)
>
> Nedá mi někdo tip na někoho, kdo by mi pomohl zaplnit momentálně volný úl
> (Langstr 159 nebo 232mm). Čekat do července na oddělek mi přijde škoda.
> Ideálně JM kraj. Děkuji
>
>
>

Oprava!! Pánové, mohli byste se, aspoň někteří z vás co jste diskutovali
na téma 435x450, vyjádřit ke kvalitě díla, které je vidět zde:
http://leteckaposta.cz/550885357

P.J.
---------------
Dobrý den, vysvětlení je celkem jednoduché. Pan Bernátek mezistěny nezatavuje, ale používá silonový vlasec dvojitě a mezistěnu vkládá mezi vlákna. Včelám to, jak vidíte, nevadí a dílo vystaví, akorát v místech křížení vláken, nebo tam, kde trochu odstávají to je trochu nepravidelné. Jestli do takových buněk kladou zatím nevím, ale letos to zjistím, protože jsem minulý rok silon tímto způsobem použil také. Snad se mi podaří nějaké foto.
Pěkný den, P. Kovář

http://leteckaposta.cz/210049225
Pohled z boku do stejného včelstva. Je vidět jak se včelstvo rozšířilo za 10 dnů. Ještě aby stihly po odkvětu třešní a durancií na vadném rámku víčkovat med.
B.V.

Zdravím pánové. Mám ten samí problém s mravenci. Stanoviště mám na okraji lesa.Nemám tam ale velké lesní mravence, ale malé mravence. Nástavky mám uteplené polistyrenem a oni tento polistyren vykusují a vynášejí ven. Skoušel jsem prací prášek, sůl a různé jiné věci, nic nepomohlo. Po rozdělání nástavku je polisteren prodírkován jak cedník. Takže tepelná izolace je pryč. Můj boj s mravenci je zatím na bodě nula.

U nás nejvíc škodí takoví ti malí černí rychlí mravenci. Dokáží se množit přes oplozené samičky někdy kolem června strašně rychle, kolikrát jsem viděl mravenčí rojení, z jednoho mraveniště odhadem až stovky samiček. Samičky se dokáží usídlit a vytvořit hnízdo v strašně malém kousku prostoru. Kolonie takových samiček se kdysi usídlila v 1,5 cm silné polystyrenové izolaci stěny kočovného včelína, hmyzožraví ptáci je potom v zimě ucítili a naklovali díry na nejslabších místech, kde byly desky spojeny péry. Největší problém dělají v polystyrenem uteplených zadovácích,odkud se vyhnat nedají.
Co se týká lesa, stačí jim k vytvoření hnízda 1 - 2 cm silná vrstva starých větviček a listí, prostor pod větším kamenem nebo uschlý drn kopřivy. Už párkrát jsem našel takové hnízdo hned přímo pod včelímu úly. Proto považuji vyčištění prostoru kolem úlu na holou zem jednu z podstatných podmínek, jak mravencům ztížit jejich přístup ke včelám. Vrstva poloztrouchnivělých větviček a stonků není pro mravence nic jiného než pohodlné lávky, které jim umožní se ke včelám dostat i za deštivého počasí a zároveň být schovaní před predátory.
Naopak holá půda jim přiblížení podstatně ztíží, jejich cestičky jsou zdaleka vidět a za mokra, stačí už i rosa ráno i za suchého počasí, je nějaký metr cesty po holé půdě pro mravence velmi nepříjemný. Aspoň tady u nás, kde je většinou těžká jílovitá půda, po dešti dlouho mokrá a lepkavá.
Takoví ty klasičtí pomalí velcí lesní mravenci u nás obvykle netvoří klasické samostatné zdaleka viditelné kupy , zaznamenal jsem jen už obvykle opuštěné kupky do výšky takových 30 centimetrů. U nás obvykle žijí v starších stromech nebo občas v pařezech. Ale spíše v těch stromech, uschlých i živých, zaznamenal jsem hnízda v živé třešni, v živém jasanu, v uschlém smrku.... A není jich zas tak moc, jedno hnízdo nejblíž pár stovek metrů daleko.
Jestli to je jiný druh lesních mravenců nebo jestli je tady v okolí nevhodná půda pro vytváření velkých kup nebo jestli je tady tak velký tlak predátorů, že nechráněné kupy jsou rychle zničeny, nevím. Mravenci a zejména jejich kukly by měli chutnat všem hmyzožravým ptákům, žlunám, žluvám, datlům, strakapoudům i větším ptákům, jezevcům, kunám, psíku mývalovitému a spoustě dalším polomasožravým predátorům.
Jinak na rozdíl od včel by průměrná délka života mravence měla být podstatně větší, až několik roků. Z tohoto vyplývá, že velká mraveniště, kde je velký počet mravenců, kteří nakonec dokáží přesilou včely aktivně ničit, ne jen paběrkovat sladké a bílkovinné odpady, sílí až několik let. Mravenci v obrovského mraveniště pak asi ani nemají jinou možnost, než se na včelstva vrhnout, protože jejich spotřeba sladiny a bílkovin je tak velká, že si ji jinak nedokáží opatřit.... Z toho by vyplývalo, že pro spolužití stanoviště včel a v rozumné vzdálenosti stanoviště třeba i chráněných mravenců je jen třeba nějakým způsobem jednou za rok, dva roky počet mravenců v mraveništi nějak omezit, aby jim stačily jiné původní zdroje. Měla by stačit obyčejná "protimravencová" chemie aplikovaná na mravenčí cestičky k úlů, kterou mravenci potom zanesou do mraveniště a otráví velkou část mravenců případně i některé z několika mravenčích královen, které v mraveništi jsou.

Včera u nás začaly kvést třešně a višně. V plném rozkvětu jsou javory jasanolisté a javory mléče. Z dalších včelařských rostlin začíná kvést skalník a trnka ( ta, co roste v lesích a vyplodí občas malinké kuličky, ne zahradní švestka či slivka). Mirabelka a myrobalán je v plném květu, broskev právě začíná kvést. Kvetou pozdně kvetoucí vrby, košařské a podobné. Kvete pampeliška smetánka.
Řepka už je vysoká tak, že během nejbližších dnů tady taky rokvete.
Letos to všechno nejspíš pokvete prakticky dohromady.

http://www.hrnek.cz/vaha/index.php

Nelze sečítat kobzole a hrušky!!!! Odpověď měla jít jiným směrem. Odbíháte od předhozeného téma úplně někam jinam. Měl jste se vyjádřit ke kvalitě díla. Proč asi vznikly ty kaplicovky. Kresba buněk na plástu má tvořit pravidelné šestiúhelníky - pro Boha Svatého, neberte to jako dogma, samozřejmě se mohou vyskytnout přechodové buňky a trubčina, ale ne takové natáhliny. Mohl by jste tady prezentovat na jaké rámkové míře včelaříte - viz snímek, způsob drátkování a v neposlední řadě to nejdůležitější - to je původ mezistěn. Jak Vám do toho klade matka, jací tvorečkové z toho pak lezou, jestli vůbec a jaký má takové dílo dílo vliv na složenou plástovou plochu při nástavkovém způsobu včelaření.

S pozdravem RZVZ Jiří Pala
Díky za odpověď.

"Zdravím pánové. Mám ten samí problém s mravenci. Stanoviště mám na okraji lesa.Nemám tam ale velké lesní mravence, ale malé mravence. Nástavky mám uteplené polistyrenem a oni tento polistyren vykusují a vynášejí ven. Skoušel jsem prací prášek, sůl a různé jiné věci, nic nepomohlo. Po rozdělání nástavku je polisteren prodírkován jak cedník. Takže tepelná izolace je pryč. Můj boj s mravenci je zatím na bodě nula"

Je zvláštní,jak je polystyren a podobné materiály přitahuje,nejspíš ho používají jako stavební materiál(proč by si také neudělali pohodlí,zvláště když jim ho včelař naservíruje i se včelami,ze kterých mají také prospěch).Přiznám se,že jsem boj s mravenci vzdal,aniž bych jim kdy nějakou válku vyhlásil,jen polystyrenovou izolaci jsem nahradil plstěnou(tu zatím nevynášejí,a to,že si tam občas udělají mraveniště...?Na jeho vymetení mi stačí několik vteřin,však jinde,než pod víkem být nemůžou,kam jinam by se také v jednostěnném dřevěném úlu schovali).Je pravda,že jejich mraveniště se po lesích nějak rozhojnila,ale medu zatím vytáčím dost,a jestli mi sem tam přepadnou nějakou včelu,která už nestihne odletět,no,co oči nevidí...Zatím mi nějak zvlášť nevadí,to zemědělec,který postříká kvetoucí řepku Nurellem nebo Regentem,jó,to už je jiný kafe....
S pozdravem Pavel.

Jedině, co mě napadá, je mít těch nástavků trochu víc, nástavky příliš zamořené mravenci v červenci, srpnu vyhodit ze včelstva a bez plástů je uložit na místě pro mravence nehostinné. Na likvidaci by pak měla stačit požerová návnada, kterou ti mravenci zanesou dovnitř uteplení nebo nějaká podložka jako sololit masivně natříkaný biolitem na plazivý hmyz pod nástavky, přes který mravenci shánějící krmivo musí projít nebo prostě nástavky důkladně obalit igelitem a s rámky nebo i bez rámků uvnitř vysířit.....
To v zadovácích nejde a o to je to potom horší...

Vážení kolegové, po náhle zemřelém včelaři nabízí jeho manželka k prodeji 14 ks vyzimovaných včelstev, rámková míra 39 x 24, je to v Mostě, paní Kušnířová, tel: 725 079 220
JK

Streit Pavel (78.136.186.181) --- 19. 4. 2010
Re: Mravenci (43519) (43529) (43531)

Zdravím p.Mátl,
Není čím se chlubit, ten přípravek jsem použil, těch mravenců mi potom bylo líto, byl ale biologický, pro přírodu neškodný, ale zkoušel jsem je přesvědčit, aby si sbalili kufry a šli jinam. Nechtěli. Nevím, kde jste vzal nějaký pravoúhlý svět, něco takového snad je? Že o tom nevím.
Kdybyste věděl, co všechno včelaři používají pro boj s mravenci, proti tomu je můj biologický roztok na mravence a neškodný pro přírodu rajská zahrada. Je to lepší, než používat plamenomet, kyseliny a jiné toxiny.
Znám u nás místa v lese, kde mají mravenci pěkná velká mraveniště, jsou to monumentální stavby, s jakou precizností každé jehličí uloží na dané místo, lahodné to oku,... Je to ale na Příbrami, pár km ode mě. CHodím tam na houby. Pokud mi začnou chodit na včelnici, se zlou se potážou. Hold si v lese budou muset někde vyžádat nové stavební povolení a vytvořit někde nový mravenčí panelák, nebo padnout v boji. Mají demokraticky na výběr. Jiný by se s nimi nepáral a nalil na ně ihned kyselinu. Já jim dám vždy čas na rozmyšlenou, aby se mohli poradit v tom mravenčím parlamentu. P.S

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Víte, Pavle, je zajímavé,jak člověk, který tu neustále mocně mává praporem řádu, pravidel a nařízení a jejich dodržování, jistá pravidla (míním tím samozřejmě ona "pravidla" o ochraně lesních mtavenců) náhle poruší, když zjistí, že mu zrovna nevyhovují. A ruče a obratně si to zdůvodní. Že to ještě veřejně presentuje co úspěšný akt, raději pominu ... Že by jeden z aspektů onoho pravoúhlého světa? ... Ale potěšil jste mě, že máte rád tu naši přírodu. Jenom ty mravence jste nám z ní nějak vyškrtl (nebo vyloučil? :-) ). Taky jste mě pobavil tím, jak jste napsal, že po aplikaci mtavenci "odešli jinam". Pamětníci možná vzpomenou, jak před léty Rusové sundali to jihokorejské dopravní letadlo. Taky tehdy říkali, že "zastavili" či "ukončili let letadla" ...
Rozumím "boji" s mravenci v obytných zónách, ale v lese? Inu včely si rozvracet nedáme! Aneb kdo nejde s námi, jde proti ... eh, proti komu/čemu vlastně? A jde vůbec?
Tož tak. Jiří

Na stránkách webu ZO ČSV Pardubice přibyla rubrika pro bezplatné vkládání inzerátů.
http://zo-csv-pardubice.unas.cz/

Pepa

Ahoj, ale v jaké nadmořské výšce a lokalitě jsi? V neděli jsem odjel z Pardubic a na zahradě třešeň nevypadala na rozkvět. Na druhou stranu u Hodonína již začala řepka nakvétat...
dík Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Jaro v kv?tu.
> Datum: 20.4.2010 08:48:35
> ----------------------------------------
> Včera u nás začaly kvést třešně a višně. V plném rozkvětu jsou javory
> jasanolisté a javory mléče. Z dalších včelařských rostlin začíná kvést
> skalník a trnka ( ta, co roste v lesích a vyplodí občas malinké kuličky, ne
> zahradní švestka či slivka). Mirabelka a myrobalán je v plném květu,
> broskev právě začíná kvést. Kvetou pozdně kvetoucí vrby, košařské a
> podobné. Kvete pampeliška smetánka.
> Řepka už je vysoká tak, že během nejbližších dnů tady taky rokvete.
> Letos to všechno nejspíš pokvete prakticky dohromady.
>
>
>

"Ahoj, ale v jaké nadmořské výšce a lokalitě jsi?"
Severní Morava, předhůří Beskyd asi 330 m nad mořem. Ale letos vyšlo počasí v březnu a dubnu tak, že znatelnou dobu bylo tady na severní Moravě o 5 - 10 st tepleji než třeba v Čechách.... Jinak ale zrovna Pardubice jsou v průměru znatelně teplejší než tady, kdysi jsem tam studoval.

Informace ze Severni moravy, upati Nizkeho Jeseniku, 420 mnm. Kvetou pouze broskve a merunky, rozkvet nejranejsich tresni vidim tak na patek. Repka ma vysku 25 cm, takze u nas jsme za Beskydami ve slusnem skluzu.

PZ

U nás v Beskydech ale broskev zatím nekvete. Třešeň ano.

Je to typické divoké dílo, plné nepravidelností. Proto vznikly mezistěny aby se dílo líbilo všemu roumějícímu včelaři. Včelám je to ve své podstatě úplně jedno.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <pala.jiri/=/email.cz>
> Předmět: Re: 435x450+misky
> Datum: 20.4.2010 08:49:15
> ----------------------------------------
> Nelze sečítat kobzole a hrušky!!!! Odpověď měla jít jiným směrem. Odbíháte
> od předhozeného téma úplně někam jinam. Měl jste se vyjádřit ke kvalitě
> díla. Proč asi vznikly ty kaplicovky. Kresba buněk na plástu má tvořit
> pravidelné šestiúhelníky - pro Boha Svatého, neberte to jako dogma,
> samozřejmě se mohou vyskytnout přechodové buňky a trubčina, ale ne takové
> natáhliny. Mohl by jste tady prezentovat na jaké rámkové míře včelaříte -
> viz snímek, způsob drátkování a v neposlední řadě to nejdůležitější - to je
> původ mezistěn. Jak Vám do toho klade matka, jací tvorečkové z toho pak
> lezou, jestli vůbec a jaký má takové dílo dílo vliv na složenou plástovou
> plochu při nástavkovém způsobu včelaření.
>
>                S pozdravem RZVZ Jiří Pala
>                              Díky za odpověď.
>
>
>

Nechápu jak těm tvým včelám škodí když jejich potravou jsou houby a plísně.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mravenci
> Datum: 20.4.2010 10:02:40
> ----------------------------------------
> Streit Pavel (78.136.186.181) --- 19. 4. 2010
> Re: Mravenci (43519) (43529) (43531)
>
> Zdravím p.Mátl,
> Není čím se chlubit, ten přípravek jsem použil, těch mravenců mi potom bylo
> líto, byl ale biologický, pro přírodu neškodný, ale zkoušel jsem je
> přesvědčit, aby si sbalili kufry a šli jinam. Nechtěli. Nevím, kde jste
> vzal nějaký pravoúhlý svět, něco takového snad je? Že o tom nevím.
> Kdybyste věděl, co všechno včelaři používají pro boj s mravenci, proti tomu
> je můj biologický roztok na mravence a neškodný pro přírodu rajská zahrada.
> Je to lepší, než používat plamenomet, kyseliny a jiné toxiny.
> Znám u nás místa v lese, kde mají mravenci pěkná velká mraveniště, jsou to
> monumentální stavby, s jakou precizností každé jehličí uloží na dané místo,
> lahodné to oku,... Je to ale na Příbrami, pár km ode mě. CHodím tam na
> houby. Pokud mi začnou chodit na včelnici, se zlou se potážou. Hold si v
> lese budou muset někde vyžádat nové stavební povolení a vytvořit někde nový
> mravenčí panelák, nebo padnout v boji. Mají demokraticky na výběr. Jiný by
> se s nimi nepáral a nalil na ně ihned kyselinu. Já jim dám vždy čas na
> rozmyšlenou, aby se mohli poradit v tom mravenčím parlamentu. P.S
>
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
>
> Víte, Pavle, je zajímavé,jak člověk, který tu neustále mocně mává praporem
> řádu, pravidel a nařízení a jejich dodržování, jistá pravidla (míním tím
> samozřejmě ona "pravidla" o ochraně lesních mtavenců) náhle poruší, když
> zjistí, že mu zrovna nevyhovují. A ruče a obratně si to zdůvodní. Že to
> ještě veřejně presentuje co úspěšný akt, raději pominu ... Že by jeden z
> aspektů onoho pravoúhlého světa? ... Ale potěšil jste mě, že máte rád tu
> naši přírodu. Jenom ty mravence jste nám z ní nějak vyškrtl (nebo vyloučil?
> :-) ). Taky jste mě pobavil tím, jak jste napsal, že po aplikaci mtavenci
> "odešli jinam". Pamětníci možná vzpomenou, jak před léty Rusové sundali to
> jihokorejské dopravní letadlo. Taky tehdy říkali, že "zastavili" či
> "ukončili let letadla" ...
> Rozumím "boji" s mravenci v obytných zónách, ale v lese? Inu včely si
> rozvracet nedáme! Aneb kdo nejde s námi, jde proti ... eh, proti komu/čemu
> vlastně? A jde vůbec?
> Tož tak. Jiří
>
>
>

Zajimave,
Praha-vychod, 300mnm, trnky a broskve teprve zacnou kvest, do nekolika malo dnu...
Praha uz je v kvetu, tresne, pampelisky...
T.H.


informace ze Severni moravy, upati Nizkeho Jeseniku, 420 mnm. Kvetou pouze
> broskve a merunky, rozkvet nejranejsich tresni vidim tak na patek. Repka ma
> vysku 25 cm, takze u nas jsme za Beskydami ve slusnem skluzu.
>
> PZ
>
>
>

Pepane, musíte navštívit očního lékaře, aby Vám předepsal brýle, abyste lépe viděl.

P.J.

Nevím co bych tam měl vidět víc než nepravidelné dílo. Možná snad utrženou a opravenou stavbu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <pala.jiri/=/email.cz>
> Předmět: Re: 435x450+misky
> Datum: 20.4.2010 12:08:35
> ----------------------------------------
> Pepane, musíte navštívit očního lékaře, aby Vám předepsal brýle, abyste
> lépe viděl.
>
> P.J.
>
>
>

Nevím co bych tam měl vidět víc než nepravidelné dílo. Možná snad utrženou a opravenou stavbu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: &lt;<a href="mailto:pala.jiri/=/email.cz">pala.jiri/=/email.cz</a>>
> Předmět: Re: 435x450+misky
> Datum: 20.4.2010 12:08:35
> ----------------------------------------
> Pepane, musíte navštívit očního lékaře, aby Vám předepsal brýle, abyste
> lépe viděl.
>
> P.J.
>
>
>

Zajimave,
Praha-vychod, 300mnm, trnky a broskve teprve zacnou kvest, do nekolika malo dnu...
Praha uz je v kvetu, tresne, pampelisky...
T.H.
Včera u nás začaly kvést třešně a višně. V plném rozkvětu jsou javory jasanolisté a javory mléče. Z dalších včelařských rostlin začíná kvést skalník a trnka ( ta, co roste v lesích a vyplodí občas malinké kuličky, ne zahradní švestka či slivka). Mirabelka a myrobalán je v plném květu, broskev právě začíná kvést. Kvetou pozdně kvetoucí vrby, košařské a podobné. Kvete pampeliška smetánka.
Řepka už je vysoká tak, že během nejbližších dnů tady taky rokvete.
Letos to všechno nejspíš pokvete prakticky dohromady. Př. Polášek.
Informace ze Severni moravy, upati Nizkeho Jeseniku, 420 mnm. Kvetou pouze broskve a merunky, rozkvet nejranejsich tresni vidim tak na patek. Repka ma vysku 25 cm, takze u nas jsme za Beskydami ve slusnem skluzu.

PZ
V neděli jsem odjel z Pardubic a na zahradě třešeň nevypadala na rozkvět. Na druhou stranu u Hodonína již začala řepka nakvétat... dík Radek.
----------------------------------------------------------

Jak je vidět už to kvete, nebo brzo začne kvést. Jak postupujete s medníky? Díky předem za odpověď.

No, ke konci zimy v březnu a dubnu se tak třikrát, vzdycky na pár dnů prosadila tlaková níže, co přitáhla od Alp a přes Slovensko dopravila na Moravu, možná ještě víc na severní než na jižní, o 5 - 10 st C teplejší počasí než bylo v Čechách. Možná větrnější a určitě deštivější, ale teplejší, v Čechách byly mrazíky 5 - 10 pod nulou a mrzlo i ve dne, na Moravě tálo i v noci a sníh tady slezl podstatně dříve.... Když bylo potom v Čechách jasno a noční mrazíky, tady na severní Moravě v dubnu bylo pod mrakem, pršelo a mrazíky skoro nebyly.....
Normálně bývá severní Morava třeba proti Praze nebo jižní Moravě v kvetení o nejméně 14 dní pozadu, letos tomu tak není.

Tak v Králíkách kvetou pouze jívy a devětcil. Do tet bylo 5dní s větším přínosem pylu a i tak to stálo za prt protože foukal studený vítr.Někde se musí přikrmovat-slyšel jsem to z více stran.Javory Mléče mají ještě velmi malé pupeny.

Dobry den,

jsem zacinajici vcelar a chtel bych se zeptat na rozsireni vcel ted na jare. Mam 4 vcelstva a pokusne jsem rozsiril 2 smerem nahoru a 2 smerem dolu nastavkem plnym mezisten. Vysledkem bylo, ze vcelstva rozsirena smerem dolu stale sedi u stropu ulu a snazi se na ramcich stavet divocinu smerem vzhuru ke stropu. Vcelstva rozsirena smerem nahoru do horniho nastavku nevlezla, misto toho si postavily divocinu dolu a provesila az ke dnu. Chtel bych se zeptat, co delam spatne a jak je dostat do druhych nastavku. Vcelstva jsou lonske oddelky zimovana v jednom nastavku.