Archiv Včelařské konference

Je to trdlo. Nic nepochopil.
Tonda
>To musí být opravdu neštěstí, mít zde na diskusi kolegy takového bastarda, který ani neví, že ve skloňování slova vědět se nepíše ve slově VÍ I TVRDÉ, NÝBRŽ MĚKKÉ. diskutovat.

Asi si ani neuvědomuje, že tady přiznává, že ničí sousedův majetek a může za to být stíhán. Je povinen souseda pustit na svůj pozemek, aby si roj sebral.Psal jsem, že soused je asi rozumnější než on a tak to nechává plavat. Já bych ho za souseda nechtěl ani za nic.
Tonda
>Je to
síla zabíjet včely souseda a ještě tak bez rozumu se tím zviditeňovat.
Možná by stálo zato zavést na včelnici p. Streita karanténní systém. A
pálet po nějaké době a mít tak rychlejší nástup stavů včelstev. Chce
být prý velkovčelař, ale neví, že "sousedovic F1" mohou dobře obohatit
jeho genetickou základnu a vlastnosti. U bordelářů je vždy patrno, že
nějaké včelstvo u nich přežije a odpověď proč přežije, je často velmi
cenná. Asi tak cenná jako základní selekční postupy u chovatelů matek
na nižších úrovních.

"Pavle, pokud by se mi objevil na pozemku cizí pes, opakovaně, který se ke mě pod plotem podhrabal, neměl bych slitování. Soused musí zajistit, aby se tak nestalo, pokud se již stane, tak nikoliv opakovaně. Pokud byste si přečetli Včelařství, je tam psáno, že jsem sousedovi nabízel pomocnou ruku. Pomoc při chovu, možný odkup včelstev, i jen zaléčení, nechtěl nic. Takže o pomoc nestojí a bylo mu to jedno. Pokud tedy nestál o pomoc a bylo mu jedno, že se mu to rojí, tak mě je to také jedno. Našemu důvěrníkovi řekl: No bóže, tak se rojí a co mám dělat, ať se rojí. Pokud ve svém přístupu bude dále pokračovat, já budu pokračovat taky. Nejsou li zálítlé roje, není ani usmrcení a pálení. Tak to je. Roje, které neznám a nevím, jak na tom jsou po zdravotní stránce prostě nechci. Nebudu je osazovat do úlu, ale rovnou utrácet. Normální jev.

K panu Zdenkovi: možná budu nyní netaktní. Napsal jste: Prosím vás, kde se tady ten človek vzal? To musí být opravdu neštěstí mít za souseda takového bastarda, který všechno "vý"
Budu trošku hrubší. Je smutné mít zde na diskusi kolegy, který na slušné odpovědi píše takto? Pokud ano, musím se stejnou mincí ohradit. " To musí být opravdu neštěstí, mít zde na diskusi kolegy takového bastarda, který ani neví, že ve skloňování slova vědět se nepíše ve slově VÍ I TVRDÉ, NÝBRŽ MĚKKÉ. Jste určitě starší, já jsem vás svévolně první neurazil, verbálně jste mě napadl vy první, proto jsem se ohradil stejnou mincí a více o tom nebudu diskutovat.

Pro Karla, navštivte stránky SVS,KVS, nebo si poslechněte přednášky renomovaných učitelů včelařství, "
---------------------------------
tento Váš příspěvek je důkazem toho, že nerozumíte psanému textu a naprosto postrádáte sebereflexi.
1. Ptal jsem se, jak by se Vám líbilo, kdyby někdo zabil Vašeho psa. Teorie o soustavném podhrabávání cizích psů na Vaši zahradu je k ničemu. Spíše to odráží Váš pocit, že Vám někdo neustále ubližuje.
2. Ještě než začnete plivat na ostaní, přečtětě si, co jste napsal sám a zamyslete se nad tím. Začněte u Vašeho příspěvku 403302. Z tohoto výplodu si totiž zdenek dělal legraci.

> Jakou má cenu včelí roj? Dříve se psávalo, že májový roj má cenu fůry sena.
> Dnes se množí včelstva převážně oddělky. Je to výhodnější, ale je to lepší?
> Z hlediska nákladů a pracnosti je to jistě výhodnější, ale z hlediska
> celkového ozdravění včelstev určitě ne. Usazení roje na rámky s proužky
> mezistěn, bychom dosáhli snížení kontaminace vosku,snížení výskytu sporů
> bakterií. Ošetřením usazeného roje fumigací Varidolem, bychom zásadním
> způsobem potlačili varroázu (účinnost 95 až 98%). Chce to jen změnu
> myšlení.
>

Jiste, vse je o mysleni. Kde je napsano, ze oddelek ma dostat dilo?? Dostane jen cca tri ctyri plasty a pak stavi sam svoje, i bez mezisten. A ty plasty puvodni je pak mozne vyjmout.
Nekteri oddelky s vyhodou vyuzivaji pri volne stavbe, oddelek je preci jen disciplinovanejsi ve stavbe nez produkcni vcelstvo...

T.H.

Právě s tím starým dílem tam vpravujete ty patogeny a jejich pozdější odstranění již nic neřeší, neb se již pomnožily.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Studen? jaro
> Datum: 15.4.2010 09:42:32
> ----------------------------------------
>
> > Jakou má cenu včelí roj? Dříve se psávalo, že májový roj má cenu fůry sena.
> > Dnes se množí včelstva převážně oddělky. Je to výhodnější, ale je to lepší?
> > Z hlediska nákladů a pracnosti je to jistě výhodnější, ale z hlediska
> > celkového ozdravění včelstev určitě ne. Usazení roje na rámky s proužky
> > mezistěn, bychom dosáhli snížení kontaminace vosku,snížení výskytu sporů
> > bakterií. Ošetřením usazeného roje fumigací Varidolem, bychom zásadním
> > způsobem potlačili varroázu (účinnost 95 až 98%). Chce to jen změnu
> > myšlení.
> >
>
> Jiste, vse je o mysleni. Kde je napsano, ze oddelek ma dostat dilo?? Dostane
> jen cca tri ctyri plasty a pak stavi sam svoje, i bez mezisten. A ty plasty
> puvodni je pak mozne vyjmout.
> Nekteri oddelky s vyhodou vyuzivaji pri volne stavbe, oddelek je preci jen
> disciplinovanejsi ve stavbe nez produkcni vcelstvo...
>
> T.H.
>
>
>

"Jakou má cenu včelí roj? Dříve se psávalo, že májový roj má cenu fůry sena. Dnes se množí včelstva převážně oddělky. Je to výhodnější, ale je to lepší? Z hlediska nákladů a pracnosti je to jistě výhodnější, ale z hlediska celkového ozdravění včelstev určitě ne. Usazení roje na rámky s proužky mezistěn, bychom dosáhli snížení kontaminace vosku,snížení výskytu sporů bakterií. Ošetřením usazeného roje fumigací Varidolem, bychom zásadním způsobem potlačili varroázu (účinnost 95 až 98%). Chce to jen změnu myšlení. "
-----------------
Je celkem jedno, jak se dnes včely množí, to je jen technologie. Když už máte roj na stromě, získá cenu oddělku usazením do bedny, přikrmením a eventuelně výměnou matky.

To nepotřebuje komentář. Je vidět, že raději kope, než přemýšlí.
Tonda

>K panu Zdenkovi: možná budu nyní netaktní. Napsal jste: Prosím vás, kde se tady ten človek vzal? To musí být opravdu neštěstí mít za souseda takového bastarda, který všechno "vý"

>Jinak já svým počínáním dodržuji veterinární předpisy. Včely které nejsou moje utratit. CHceme li slovíčkařit, co je to známé a neznámé? Já vým, že to jsou včely od souseda.

Přeji všem dobrý den.Právě jsem se dočetl,že na Islandu v ledovci Eyjafjallajökull vybuchla sopka.Vypadá to,že těch dešťů se jen tak nezbavíme.
Pavel.

Zdravím přátele!

Se včelami začínám, rád bych se zeptal na zkušenosti s použitím Rašovské metody, kterou chci vyzkoušet. Bojím se přemnožení roztočů a zároveň bych nechtěl používat příliš prostředků, kyseliny atd, možná je to cesta ke zdravému včelstvu.

Ist

> Zdravím přátele!
> Se včelami začínám, rád bych se zeptal na zkušenosti s použitím Rašovské
> metody, kterou chci vyzkoušet. Bojím se přemnožení roztočů a zároveň bych
> nechtěl používat příliš prostředků, kyseliny atd, možná je to cesta ke
> zdravému včelstvu.
> Ist

Metoda se cte krasne, ma logicke zavery akorat dle zprav z bojiste obcas praxe pokulhava. Ma prvni mala zkusenost je takova, ze vcely na panenske dilo neprejdou, radeji zustanou na tmavsim, ale treba to delam blbe. Nekteri to resi radikalneji a to tak, ze pred krmenim ponechaji striktne jen panenske dilo aby vcely nemely na vyber.

Nevidim zde primou souvislost mezi onou metodou a premnozenim roztocu. Tuto metodu pokud se nepletu davaji autori do souvislosti zejmena s morem vceliho plodu...

Hledate-li vice o roztoci zacal bych treba zde: www.varroamonitoring.cz, http://vigorbee.cz/clanky/varrooza/ , http://ovcsvpardubice.blog.cz/

Hledate-li mene chemickeho osetreni vcel tak zde take najdete inspiraci: http://dvorsky.leos.sweb.cz/

T.H.

v druhé polovině 17 století právě islandská sopka až u nás vyvolala hladomor v červenci padaly tak kyselé deště , že spáli l úrodu na polích a spousta lidí těžce onemocnělo z popálenin. Kyselý mrak se nad Evropou pohyboval až do října.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Studen? jaro
> Datum: 15.4.2010 13:15:32
> ----------------------------------------
> Přeji všem dobrý den.Právě jsem se dočetl,že na Islandu v ledovci
> Eyjafjallajökull vybuchla sopka.Vypadá to,že těch dešťů se jen tak
> nezbavíme.
> Pavel.
>
>
>

Tak rašovská metoda na roztoče moc platit asi nebude

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Itv?nek Old?ich <istvanek/=/gmail.com>
> Předmět: Raovsk? metoda
> Datum: 15.4.2010 13:26:11
> ----------------------------------------
> Zdravím přátele!
>
> Se včelami začínám, rád bych se zeptal na zkušenosti s použitím Rašovské
> metody, kterou chci vyzkoušet. Bojím se přemnožení roztočů a zároveň bych
> nechtěl používat příliš prostředků, kyseliny atd, možná je to cesta ke
> zdravému včelstvu.
>
> Ist
>
>
>

"Nevidim zde primou souvislost mezi onou metodou a premnozenim roztocu. Tuto metodu pokud se nepletu davaji autori do souvislosti zejmena s morem vceliho plodu..."
-------------------------------
Přítel Ištvánek má možná na mysli metodu chovu trubců (nevím přesně,jak se jmenuje) a jeho využití formou protirojových opatření, která pochází od stejných autorů. Ve včelařství 10/2007 byl publikován článek na toto téma.
Tato metoda získala velký ohlas, i když má stále odpůrce.
Já patřím do tábora včelařů, kteří ji úspěšně používají.

Zdravím přítele!
Máte pravdu, měl jsem na mysli použití obou metod - jesli jsem to správně pochopil, "komínový" efekt použitím méně rámků, panenského díla a vložením dvou rámků pro trubčinu. Loni jsem provedl očištění díla od staších rámků - protože však začínám, nemám to s čím porovnat. Spóry ve spadu prokazatelně nebyly a mám za to, že rámky pro trubčinu, které jsem tam již vložil, by na rostoče pomoct mohly. Ist

Do včelstev dávám víc rámků bez mezistěny - asi tak 1 na každý obsednutý nástavek. Důležité je odstranění trubčiny až po letním slunovratu.
Pozitivní efekt je v tom, že část roztočů parazituje na trubčím plodu, nikoli na dělničím, dospělí trubci zahřívají plod - za smůškou může letět více dělnic. Odstraněním trubčího plodu na konci června se velmi ztenčí populace roztočů. Dalším efektem je výrazné snížení počtu včelstev s rojovou náladou.

Zdravím přítele!
> Máte pravdu, měl jsem na mysli použití obou metod - jesli jsem to správně
> pochopil, "komínový" efekt použitím méně rámků, panenského díla a vložením
> dvou rámků pro trubčinu. Loni jsem provedl očištění díla od staších rámků -
> protože však začínám, nemám to s čím porovnat. Spóry ve spadu prokazatelně
> nebyly a mám za to, že rámky pro trubčinu, které jsem tam již vložil, by na
> rostoče pomoct mohly. Ist

Spory - delal jste rozbor na mor?

Take mam mnoho trubciny ve vcelstvech, da se rict ze toho vyuzivam. Otazka je co myslite tim, ze by mohly stavebni ramky pomoct na roztoce :-) Napada me varroapast, kdyz odstranite zavickovanou trubcinu nebo lihen roztocu :-))
Ale priznam se, ze ted trochu nevim. Mam v hlave informaci, ze neni pravda, ze roztoc vyrazneji preferuje trubcinu...

Za sebe rikam, ze v praxi neni pro me jednoduche si nekdy po slunovratu najit cas a vsechny stavebni ramky vyjmout a zlikvidovat i s plodem. Vcely to nebavi a davaji to znat, me to take netesi.... Samozrejme pokud k tomu bude vazny duvod tak to udelam...

T.H.

Do včelstev dávám víc rámků bez mezistěny - asi tak 1 na každý obsednutý nástavek. Důležité je odstranění trubčiny až po letním slunovratu.
Pozitivní efekt je v tom, že část roztočů parazituje na trubčím plodu, nikoli na dělničím, dospělí trubci zahřívají plod - za smůškou může letět více dělnic. Odstraněním trubčího plodu na konci června se velmi ztenčí populace roztočů. Dalším efektem je výrazné snížení počtu včelstev s rojovou náladou.
**************************************************
Nu,Pavle to teda čumím,tak to taky zkusím a doporučím svým přátelům.I když včelařím drahně let,nikdy by mne nenapadlo
dávat do včel prázdné rámky.Sice je pravda,že včelaři jsou šetrní lidé a tak to řešili v minulosti tím způsobem,že v mezistěně udělali otvory,třeba vyražečem na kůži o průměru 5 - 8 cm a nebo jen tak nožem.V té době
ale nemuseli myslet na varoa destructor který tehdy neexistoval,ale byli to začátečníci či ti,co rozšiřovali svůj chov a měli nedostatek vosku na výměnu mezistěn.Jak jsem pochopil,Ty to činíš v rámci boje proti varoa.Takže Ti včely na těch vložených rámkách bez mezistěn staví jak dělničinu,tak převážně trubčinu.Nic proti tomu,včelám se to asi určitě líbí.Jen tak pro zajímavost bych uvedl:
roku 1970 v ceníku je uvedeno : Váš vosk od Vás vykoupíme 1kg za 70.-Kčs.Takže dnešní cena vosku je legrační...

Do včelstev dávám víc rámků bez mezistěny - asi tak 1 na každý obsednutý
> nástavek. Důležité je odstranění trubčiny až po letním slunovratu.
> Pozitivní efekt je v tom, že část roztočů parazituje na trubčím plodu,
> nikoli na dělničím, dospělí trubci zahřívají plod - za smůškou může letět
> více dělnic. Odstraněním trubčího plodu na konci června se velmi ztenčí
> populace roztočů. Dalším efektem je výrazné snížení počtu včelstev s
> rojovou náladou.


> Tohle všechno je moc pěkně logická teorie. Jestli můžu něco praxe. Taky jsem dával stavební rámky stylem kde mezera, tam stavební rámek. I když jich bylo někdy i 8 ve 4 nástavcích 39*24, včelky ne a ne stavět dělničinu.. Postupně jsem od tohoto stylu upustil. Pan Volejník je nepoužívá vůbec, včely díky tomu prostavují trubčinou mezery mezi nástavky 39*17 a vzniká tak prakticky souvislé dílo. Já jsem to ještě trochu vylepšil použitím distančních hřebenů, které zaručí naprostou přesnost rámků nad sebou. Používání různých šířek louček, protože jsem věřil různým teoriím a musel jsem je vyzkoušet, považuji za jeden ze svých největších začátečnických omylů. Proti panu Volejníkovi nepoužívám stavební uzávěry v podmetech, takže kyž trochu zaváhám a včely mě předběhnou postaví si, co chtěj v podmetu. Je to stejně sice akorát pro zlost, ale pořád nemám takové oko a hlavně jsem 2-3 roky zpět bojoval s vyházením všech zbylých 39*24. Pokud porovnám prakticky různé šířky louček, nejlepší v praxi bylo 28 jako u Optimalu, ale bohužel jsem nebyl schopen přejít z 39 na 42 a hlavně medomet jsem pořídil na 39. Mám vyrobené hřebeny jak na 10 tak 11 rámků do čtvercového nástavku, navzájem je porovnám v následujících sezónách. Ale nemyslete si, že očekávám objevení Ameriky. Prostě si musím trochu hrát, prakticky silným včelstvům rozteč středů rámků 40mm nevadí, od 35mm očekávám snad jen trochu méně % vody v jarním medu... Langstrothy neumím posoudit prakticky - nemám zkušenosti, ale jako kompletní metodu mohu doporučit podle výsledků zkušených včelařů. Vím, že jsem se dostal trochu dál od původního tématu, poselstvím pro začínající má být moc nefilozofovat o tom jak trubci budou zahřívat plod a víc dělnic se bude věnovat snůšce... Je třeba mít silná včelstva, která i když jim budete bránit, třeba i vykoušou dělničinu a vychovají tolik trubců, kolik chtějí. Pokud chtějí chovat moc trubců, jako se stávalo mně dříve, myslím, že to je chyba včelaře, principielně to považuji za přípravu k rojení a důsledek zimování v a/nebo jarního rozvoje v příliš těsném prostoru...
Ať nám to lítá a bzučí. Tady v Budapešti je ošklivě pořád prší, javory prakticky odkvétají bez toho aby dali snůšku, rozkvétají pampelišky.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Rasovska metoda
> Datum: 15.4.2010 14:30:34
> ----------------------------------------
>
>
>

"Pokud chtějí chovat moc trubců, jako se stávalo mně dříve, myslím, že to je chyba včelaře, principielně to považuji za přípravu k rojení a důsledek zimování v a/nebo jarního rozvoje v příliš těsném prostoru..."
-----------------------------
Tady se rozcházíme, jestli je to tak, potom se moje včelstva cítí v zimě utisknutá ve 2 nástavcích 39/24 a od května do června se velmi usilovně chystají na vyrojení, ale nevyrojí se.
Nedokážu Vám tady přesně argumentovat proč, ale od doby, kdy si volně staví trubčinu, nemám problém s rojením.

> Nu,Pavle to teda čumím,tak to taky zkusím a doporučím svým přátelům.I když
> včelařím drahně let,nikdy by mne nenapadlo
> dávat do včel prázdné rámky.

Jj to je pecka co :-)) A kdyz pak clovek vidi kolik usetri prace to je to dokonce bomba, ale o tom az jindy :-)

Vse lze delat slozite a smat se troubum co to delaji jednodusse...

Zrovna minuly vikend jsem obdivoval volnou stavbu co jsem vytahl ze spodnich nastavku pri obmene dila - jen delnicina - jak kdyz streli. Dlouho jsem nemohl uverit ze to je to postavene bez mezisteny na uplne prazdnem ramku (laxne pripojene k horni loucce na par mistech, ramek bez dratku. Takze vylucuju i nalepeny pasek mezisteny, zkratka jen prazdny ramek. Jeden kolega to nazval prasarnou :-) Ja si pocinam pomalu myslet ze horsi je dat mezistenu. Utvrzuje me par deravych nevytazenych mezisten co jsem videl - vcelam viditelne nevonely ).

T.H.

"...Jak jsem pochopil,Ty to činíš v rámci boje proti varoa..."
-----------------------
Bojím se, že jste to nepochopil. Ale Vaše teorie o šetření voskem je oravdu originální, děkuji za pobavení.

> > Tohle všechno je moc pěkně logická teorie. Jestli můžu něco praxe. Taky jsem
> dával stavební rámky stylem kde mezera, tam stavební rámek. I když jich bylo
> někdy i 8 ve 4 nástavcích 39*24, včelky ne a ne stavět dělničinu.. Postupně jsem
> od tohoto stylu upustil. Pan Volejník je nepoužívá vůbec, včely díky tomu
> prostavují trubčinou mezery mezi nástavky 39*17 a vzniká tak prakticky souvislé
> dílo.

Radku co mam nastudovanou metodiku p. Volejnika dle clanku ve vcelarstvi a u Emana tak vim, ze p. Volejnik pouziva 2 stavebni ramky, po jednom do 1 a 2 nastavku nad dnem, drzi tim matku dole. Alespon toto pise a nebo ja neumim cist. Mam schema rotace nastavku tak je v clanku, mohu ti ho poslat ale jak rikam cerpal jsem z textu. Kdyz jsem by u neho na navsteve tak jsem se na trubcinu nezeptal, skoda.

Co to je 8 ramku trubciny ze 40-44 ve 4N? Me to ani v nejmensim neobtezuje, do trubciny si v klidu ulozi pyl i nektar je-li treba, nekteri tu zminuji jak to pekne tece z trubciny :-))

Dost casto naleznu plast smiseny, delnicina na jedne pulce na druhe trubcina. Udajne tri roky vcelstvo blbne vice s trubcinou ale pak se to ustali, dale se vi, ze stavbu ovlivnuje i genetika.

Takze zacatecnici pardon, ze v tom delam bordel, ale nikdy to u vcel neni jednoznacne...

T.H.

Vkládání stavebních rámků na stavbu trubčiny je běžná praxe v boji proti rojení, a dokonce se doporučují až dva na jeden nástavek. Doba kdy trubci se považovali za nežádoucí je již dávno pryč. Dokonce se v zahraničí vyrábí i mezistěny na trubčinu. Pak se tyto rámky i s poslední generací trubců ze včelstva odstraní jako součást boje proti varroáze. Dnes je chov trubců právě u šlechtěných a drahých matek součástí zvýšení kvality včelstev v okolí, což se pak včelaři vrací ve formě lepšího oplodnění jeho matek . Nemá to nic společného ze šetrností včelařů.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jir?nek a spol... <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Pavlovina
> Datum: 15.4.2010 15:29:15
> ----------------------------------------
> Do včelstev dávám víc rámků bez mezistěny - asi tak 1 na každý obsednutý
> nástavek. Důležité je odstranění trubčiny až po letním slunovratu.
> Pozitivní efekt je v tom, že část roztočů parazituje na trubčím plodu,
> nikoli na dělničím, dospělí trubci zahřívají plod - za smůškou může letět
> více dělnic. Odstraněním trubčího plodu na konci června se velmi ztenčí
> populace roztočů. Dalším efektem je výrazné snížení počtu včelstev s
> rojovou náladou.
> **************************************************
> Nu,Pavle to teda čumím,tak to taky zkusím a doporučím svým přátelům.I když
> včelařím drahně let,nikdy by mne nenapadlo
> dávat do včel prázdné rámky.Sice je pravda,že včelaři jsou šetrní lidé a
> tak to řešili v minulosti tím způsobem,že v mezistěně udělali otvory,třeba
> vyražečem na kůži o průměru 5 - 8 cm a nebo jen tak nožem.V té době
> ale nemuseli myslet na varoa destructor který tehdy neexistoval,ale byli to
> začátečníci či ti,co rozšiřovali svůj chov a měli nedostatek vosku na
> výměnu mezistěn.Jak jsem pochopil,Ty to činíš v rámci boje proti
> varoa.Takže Ti včely na těch vložených rámkách bez mezistěn staví jak
> dělničinu,tak převážně trubčinu.Nic proti tomu,včelám se to asi určitě
> líbí.Jen tak pro zajímavost bych uvedl:
> roku 1970 v ceníku je uvedeno : Váš vosk od Vás vykoupíme 1kg za
> 70.-Kčs.Takže dnešní cena vosku je legrační...
>
>
>

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 15. 4. 2010
Re: Zamyšlení o stavebních rámcích (43332) (43333) (43336) (43337) (43338) (43341)


> > Tohle všechno je moc pěkně logická teorie. Jestli můžu něco praxe. Taky jsem
> dával stavební rámky stylem kde mezera, tam stavební rámek. I když jich bylo
> někdy i 8 ve 4 nástavcích 39*24, včelky ne a ne stavět dělničinu.. Postupně jsem
> od tohoto stylu upustil. Pan Volejník je nepoužívá vůbec, včely díky tomu
> prostavují trubčinou mezery mezi nástavky 39*17 a vzniká tak prakticky souvislé
> dílo.

Radku co mam nastudovanou metodiku p. Volejnika dle clanku ve vcelarstvi a u Emana tak vim, ze p. Volejnik pouziva 2 stavebni ramky, po jednom do 1 a 2 nastavku nad dnem, drzi tim matku dole. Alespon toto pise a nebo ja neumim cist. Mam schema rotace nastavku tak je v clanku, mohu ti ho poslat ale jak rikam cerpal jsem z textu. Kdyz jsem by u neho na navsteve tak jsem se na trubcinu nezeptal, skoda.

Co to je 8 ramku trubciny ze 40-44 ve 4N? Me to ani v nejmensim neobtezuje, do trubciny si v klidu ulozi pyl i nektar je-li treba, nekteri tu zminuji jak to pekne tece z trubciny :-))

Dost casto naleznu plast smiseny, delnicina na jedne pulce na druhe trubcina. Udajne tri roky vcelstvo blbne vice s trubcinou ale pak se to ustali, dale se vi, ze stavbu ovlivnuje i genetika.

Takze zacatecnici pardon, ze v tom delam bordel, ale nikdy to u vcel neni jednoznacne...

T.H
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Vzpomínám si, jak na posledním pražském setkání Ing. Ivan Černý vyprávěl, jak mu včely v prvním roce jako utržené z řetězu stavěly jen trubčinu. Ale druhým rokem se to krásně srovnalo. Jeví se mi jako hodně zajímavé a také to letos vyzkouším.
Klidný den. Jiří

(195.22.50.56) --- 15. 4. 2010

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 15. 4. 2010
Re: Zamyšlení o stavebních rámcích (43332) (43333) (43336) (43337) (43338) (43341)


> > Tohle všechno je moc pěkně logická teorie. Jestli můžu něco praxe. Taky jsem
> dával stavební rámky stylem kde mezera, tam stavební rámek. I když jich bylo
> někdy i 8 ve 4 nástavcích 39*24, včelky ne a ne stavět dělničinu.. Postupně jsem
> od tohoto stylu upustil. Pan Volejník je nepoužívá vůbec, včely díky tomu
> prostavují trubčinou mezery mezi nástavky 39*17 a vzniká tak prakticky souvislé
> dílo.

Radku co mam nastudovanou metodiku p. Volejnika dle clanku ve vcelarstvi a u Emana tak vim, ze p. Volejnik pouziva 2 stavebni ramky, po jednom do 1 a 2 nastavku nad dnem, drzi tim matku dole. Alespon toto pise a nebo ja neumim cist. Mam schema rotace nastavku tak je v clanku, mohu ti ho poslat ale jak rikam cerpal jsem z textu. Kdyz jsem by u neho na navsteve tak jsem se na trubcinu nezeptal, skoda.

Co to je 8 ramku trubciny ze 40-44 ve 4N? Me to ani v nejmensim neobtezuje, do trubciny si v klidu ulozi pyl i nektar je-li treba, nekteri tu zminuji jak to pekne tece z trubciny :-))

Dost casto naleznu plast smiseny, delnicina na jedne pulce na druhe trubcina. Udajne tri roky vcelstvo blbne vice s trubcinou ale pak se to ustali, dale se vi, ze stavbu ovlivnuje i genetika.

Takze zacatecnici pardon, ze v tom delam bordel, ale nikdy to u vcel neni jednoznacne...

T.H
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Pardon, ještě jednou:

Vzpomínám si, jak na posledním pražském setkání Ing. Ivan Černý vyprávěl, jak mu včely v prvním roce jako utržené z řetězu stavěly jen trubčinu. Ale druhým rokem se to krásně srovnalo. Jeví se mi jako hodně zajímavé a také to letos vyzkouším.
Klidný den. Jiří

> > Tohle všechno je moc pěkně logická teorie. Jestli můžu něco praxe. Taky jsem
> dával stavební rámky stylem kde mezera, tam stavební rámek. I když jich bylo
> někdy i 8 ve 4 nástavcích 39*24, včelky ne a ne stavět dělničinu.. Postupně jsem
> od tohoto stylu upustil.
-----------------------
No je třeba vytrvat:-) Nejde asi o poměr díla, ale poměr trubců v době stavby.

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=135:tidni-soui&catid=38:napady&Itemid=68


Karel

Zdravím vás, dobrá otázka p. Pazderka.
Ne, mě se včely nerojí. Proč také. CHci sklízet med, ne roje. Pokud by mi vylétly včely nedejbože s inseminovanou či jenou matkou a soused je spálil, Nezlobil bych se na něj, ale na sebe. Nadávat bych nemohl na něj, ale jen na sebe. Protože, tím že se mi včely vyrojily mi daly jasně na jevo, že jsem někde udělal chybu, že jsem něco zanedbal, podělal. Právě ten vylítlý roj i třeba kýmkoliv spálený by mi měl být hodně velkým ponaučením a donutit mě k zamyšlení, co jsem udělal špatně, proč se to stalo, jak se to stalo a zároveň abych se z chyby poučil a pokud když už ne navždy, tak na hodně dlouhou dobu, abych si pamatoval, že je vyrojené včelstvo je pro včelaře a ekonomicky ztráta.

K Milanu Nitrovi: Já se z každým snažím dohodnout, dávám mu čas problém napravit, i přiložím pomocnou ruku. U nás by ten pes musel mít hodně dobré packy. Máme kamenou zídku a metrový betonový základ. Přes 2 metry plot. Tudíž potíže s hafany v tomto směru neřeším. K nám se nedostanou. Spíš mě iritují takovýto mazlíčci nadivoko puštěni do lesa, pán opravdu nikde a oni honí lesní zvěř. Zdraví P.S

S tím Milanem Nitrou jste mě pobavil. Holt je vidět, že máte úsudek a věci vám jsou prostě jasné. Zajímalo by mě ale, jak jste přišel na to, že se jmenuji Milan. Tedy vězte, že s tím jménem je to jednodušší a NitraM je prostě pozpátku mé křestní jméno a zvolil jsem si tito formu proto, abych zde svoji identitu lépe odlišil od jiných mých jmenovců, kteří se zde občas zapojili do diskuse a někdy to působilo zmatek. Tolik pouze pro upřesnění :o)

Ještě vám PavleN odpovím.
Zabít psa? Pokud by můj pes uděla, co neměl, př. Pes má náhubek a najednou vystartuje po kolemjdoucím, může se to stát, napadený se začne bránit a než bych doběhl, kolemjdoucí by, protože došlo k jeho ohrožení na zdraví použil svoji legálně drženou zbraň a psa zranil, či usmrtil, opět, je to moje vina, můj špatný přístup k výchově psa. Mohu se zlobit sám na sebe, ne na něj. Mého psa by mi bylo líto, protože došlo k svévolnému napadení mým psem kolemjdoucího, nejdříve bych se ptal, zda je v pořádku a ukázal mu z domu očkovák. Já mám fenu NO se stafordem. Používám metodu cukru a biče. Je li hodná, chválím. Třeba jí dám vepřové koleno. Udělá li něco špatně, ví, že je zle. Můj pes poslouchá jako hodinky. Mám ji z útulku. Bez mého souhlasu nesmí vůbec nic. Pán musí mít o svém psu kdykoliv přehled. Musí umět číst z mimiky psa, jeho postavení uší, postavy, výrazu z očí. Neexistuje, aby si dělala, co chce. Má sice svou slabší chvilku, zhruba 4X do roka, nikdy si ale nedovolí svévolně zaútočit na člověka. Bez povelu nesmí. Může jí lítat za ocasem zajíc, koroptev, slepice, bažant, je ve střehu, i mě sama na cokoliv upozorní a připravená na výpad. Ale čeká na povel. Ví, že bez něj nesmí. Má doma CCA 15 kilový šutr, se kterým hraje fotbal. Ráda si zaštěká, ráda tahá větve stromů, nosí míče, nosí i objemnější šutry za procházky i třeba 2 km, donese si je domů. Dal jsem ji na výběr, buď bez koše a na vodítku, nebo s košem a cca 5 m předemnou na volno. Nosí koš a chodí na volno.Tak to je můj pes Pavle
Zdraví P.S

To je dobré, takže Martin, to mě nenapadlo, opět o něco chytřejší.P.S

Dobrý den,
jsem nově zvolený jednatel ZO Čkyně a chtěl bych trošku pohnout s evidencí včelařů, kterou doposud dělal starší pán dost postaru. Na stránkách ČSV jsem si stáhl program Evidence ZO a chtěl bych od někoho slyšet pár typů, zda je vhodné opravdu plně využívat všechny funkce programu, či zda je v něčem nedokonalý a na co si dát pozor.

Děkuji mnohokrát za odpověď
S pozdravem
Beneš

Zase jste mi neodpověděl. Neptal jsem se, jestli vás pes poslouchá, nebo co dělat s útočícím psem.
Podívejte se do příspěvku 43304.

"Představte si, že vám uteče pes, třeba za fenou a soused ho objeví na své zahradě. Bude si vědom, že je Váš, ale protože si ho nechce nechat, ani vám zavolat, tak ho zastřelí."

Opakuji Pavle, pes mi nemá co utíkat, pokud uteče, je to jen a jedině má chyba, moje nechopnost psa dovést k poslušnosti a disciplíně. Pes musí být na mém pozemku řádně zabezpečen tak, aby se to nestalo. U mě žádné kdyby neexistuje. Z mého pozemku se prostě nedostane, nejde to. Můj pes nikam utéci nemůže, ani žádný jiný pes se k nám nedostane, leda, že by měl místo pacek zbíječku a prokangoval se přes betonový základ. Co by, kdyby je Pavle bezpředmětné. Za psa je odpovědný jeho majitel. Cokoliv pes udělá, nese za to odpovědnost jeho majitel. Za to, že pes uteče je odpovědný neschopný majitel, nikdo jiný. P.S

Zdravím všechny včelaře. Chci se zeptat, zda-li nevíte, kdy je nejbližší včelařská výstava včetně prodeje včelařského vybavení. Děkuji

Zase to není přímá odpověď, ale nemá cenu dál to pitvat.
Stavíte kolem sebe hradbu bájením o svých schopnostech a neomylnosti (včely se vám nevyrojí, pes vám neuteče), a neustále se zašťiťujete neschopností druhých.
Je to škoda, protože to degraduje i další informace od Vás, o tom dobrém, o co se ve svém chovu snažíte.

Já s tím programem taky neustále bojuji :-) Používám jen část ohledně evidence ZO. Myšlenka je moc dobrá, ale není to dotažené do konce. Účetnictví, co jsem se doslechl tak je celkem dobré, ale osobně nevím. Už jsem se naučil sestavy ... ale je to fakt děs! Nechci tímto tvůrce programu urazit, ale měl by si asi sednout s nějakým jednatelem ZO a zeptat se ho co vlastně ZO potřebuje. Jiný program jsem nikde na netu zatím nenašel....škoda, pokud by za něco stál ... i bych ho koupil.

Hodně blábolíš, chtělo by to Bohnice.

bikiper

Kolik že to máte kolem včel naběháno? Abych věděl jak moc je diskuze s
Váma ztracený čas, protože dost plavete v ověřené teorii. Pro ukázku,
nevím který chytrý člověk Vás utvrzuje, že se včely, kterým se
věnujete nemůžou vyrojit. Zatím si Vás nedovedu představit ani jako
chovatele stovek včelstev, protože řešíte opravdu nepodstatné věci a
schováváte to za výnos medu. Pochopit princip čísla výnosu medu není
jen mechanika a geny. Včely mají mnohem větší dispozice než zatím
víte, Opravdu. Učte se než začnete tady něco obhajovat. Zatím to, co
tu předhazujete je dost směšný. Ale bude to asi jen tím, že jsem už
moc náročný.

_gp_
........
2010/4/15 Pavel Streit <streit.p/=/email.cz>:
> Zdravím vás, dobrá otázka p. Pazderka.
> Ne, mě se včely nerojí. Proč také. CHci sklízet med, ne roje. Pokud by mi
> vylétly včely nedejbože s inseminovanou či jenou matkou a soused je spálil,
> Nezlobil bych se na něj, ale na sebe. Nadávat bych nemohl na něj, ale jen
> na sebe. Protože, tím že se mi včely vyrojily mi daly jasně na jevo, že
> jsem někde udělal chybu, že jsem něco zanedbal, podělal. Právě ten vylítlý
> roj i třeba kýmkoliv spálený by mi měl být hodně velkým ponaučením a
> donutit mě k zamyšlení, co jsem udělal špatně, proč se to stalo, jak se to
> stalo a zároveň abych se z chyby poučil a pokud když už ne navždy, tak na
> hodně dlouhou dobu, abych si pamatoval, že je vyrojené včelstvo je pro
> včelaře a ekonomicky ztráta.

Je mi 36 a taky položím otázku.Kdyby váš soused týral své děti a ony utekly k vám,taky by jste je zlikvidoval? Tolik k panu Streitovi.

A k ostatním. Začal jsem včelařit před asi sedmi lety a nástavkově druhým rokem(postupně přecházím).Taky jsem četl tu Rašovskou metodu a chci ji vyzkoušet a také tu biologickou past na roztoče.Prosím, pište co nejvíce svých zkušeností.Včelařím v Budišovicích okr.Opava na r.m.39*24.Chovám jen devatery.Mírné i bodavé matku jsem nikdy nekupoval.Chci si podle čas.včelařství rozchovat ty nejlepší.

Nitra, 18 - 22 roků, mládí, bouřlivý burčák, bílé správně vychlazené vínko ve sklípcích pod Zoborom, husle a děučatá, vzpomínky... Jo mládenci, tak mne napadá, jestli ty problémy s hafany nejsou z nedostatku pohybu. Nejsou to náhodou saňový psi?? Možná byste je měli zapřáhnout do kočovných vozů. Ony by je ty roupy přešly, utíkat k sousedům nebo sousedkám ;o)). A vás také.
JK

M. Václavek: "Zkoušíte někdo plastové mezistěny?
Dneska jsem si objednal 20 kusů na zkoušku (http://www.nastavky.cz/eshop/?mezisteny,37)."
________________________

Tak prosím napište, tak za dva nebo tři cykly, jak jste s nimi spokojený. Protože jsem v této věci zaujatý a už jsem zde několikrát své názory prezentoval, nebudu zde znovu ventilovat svůj odpor, abych neunavoval. Myslím, že je výmluvné, že na výzvu, kterou jsou pronesl někdy před měsícem kromě p. Krátkého (který se o těchto rámcích s mezistěnami z plastu nevyjádřil nikterak pochvalně) nikdo jiný neodpověděl. Nechápu to, že se k nim jejich zastánci nehlásí a nejsou ochotni se podělit se zkušenostmi. Tak se obrňte trpělivostí, štětec do ruky, rozvařit vosk a racionalizaci zdar!

Pavle, jedu teprve, třetí sezónu, koli by se mi podle vás mělo vyrojit včelstev? Určitě mě to jednou čeká, ale doufám, že to bude ještě hodně dlouho trvat, než se tak stane. Mám takový systém, že se mi včely nemají čas rojit, až se tak stane, řeknu vám to. O psa strach nemám, je to jen v pevném a cílevědomém vedení. Vše záleží jen na lidech, jak chovají své miláčky, jak se jim věnují, to se týká i chovu včel. Pokud budu mít 100 vky včel, musím určitě počítat, že mi z toho něco frnkne pryč, to se 100% uhlídat nedá. Pokud mám ale 13 včelstev, musím si všechna včelstva pohlídat. Je to jen o možnostech a schopnostech každého z nás. O tom, jak jsou schopní ostatní, to se každý musí zamyslet sám nad sebou, kde má rezervy. I já mám rezervy. Nedávno jste mi poradil, jak postupovat v podletí s rámkem nezavíčkované trubčiny, když včely přemetám na na panenské dílo. Je to dobrá rada, proto ji letos vyzkouším. Letos jsem ani nedělal na velké včelnici předjarní ošetření, nebylo třeba, vynechal jsem tedy nátěr plodu s fumigací. Příští týden nasadím podložky na zjištění varoamonitoringu. Pokud bude situace příznivá, vynechám i dubnové ošetření Formidolem. Letošní rok je také posledním, kdy použiji Gabony. Od příštího roku budu používat KM a K Šťavelovou. I já jsem třeba omylný a umím uznat i chybu, či zvolit šetrnější léčení. I mě v tom ukázal trošku cestu na brýfingu u nás v hospodě Petr Kovář. Takže to šetrnější léčení je lepší i pro ten Norský způsob včelaření, který se snažím aplikovat. Zdraví P.S

Ano p.Křapka, to jste řekl správně. Pokud se jde se psem na delší pochod, 10 km, je utahaný a nemá roupy. Pokud se se psem vyběhne jen před barák a to ještě jednou denně, psík vezme šmíra.

K panu Pazderkovi 3 rok jedu sám. Před tím jsem také něco naběháno měl a nebyl to zrovna jeden, dva roky. Nikde jsem vysloveně neřekl, že pokud se včelám věnuji a ony mají práci, že se mi nevyrojí. Jen jim to vyrojení protirojovými opatřeními znesnadníte. To je jak na vojně. Vždy jsme u 4 brigády měli hodně práce, neměli jsme čas na blbosti, byli jsme rádi, že jsme spali, měli klid. Tak si myslím, že je to stejné i se včelami. P.S

Ta past na roztoče se nikdy neprokázala Vycházelo se z toho , že v trubčích buňkách se nachází více nových samiček. Je to však způsobeno delším vývojem trubce tudíž se tam víc varoi namnoží.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Robert <robert.bena/=/seznam.cz>
> Předmět: Mor v?el?ho plodu
> Datum: 15.4.2010 22:07:17
> ----------------------------------------
> Je mi 36 a taky položím otázku.Kdyby váš soused týral své děti a ony utekly
> k vám,taky by jste je zlikvidoval? Tolik k panu Streitovi.
>
> A k ostatním. Začal jsem včelařit před asi sedmi lety a nástavkově druhým
> rokem(postupně přecházím).Taky jsem četl tu Rašovskou metodu a chci ji
> vyzkoušet a také tu biologickou past na roztoče.Prosím, pište co nejvíce
> svých zkušeností.Včelařím v Budišovicích okr.Opava na r.m.39*24.Chovám jen
> devatery.Mírné i bodavé matku jsem nikdy nekupoval.Chci si podle
> čas.včelařství rozchovat ty nejlepší.
>
>
>

No, ja nevim, vcely a utahat? A nebo bojovat proti rozmnozovacimu pudu?

2010/4/15 Pavel Streit <streit.p/=/email.cz>

> Ano p.Křapka, to jste řekl správně. Pokud se jde se psem na delší pochod,
> 10 km, je utahaný a nemá roupy. Pokud se se psem vyběhne jen před barák a
> to ještě jednou denně, psík vezme šmíra.
>
> K panu Pazderkovi 3 rok jedu sám. Před tím jsem také něco naběháno měl a
> nebyl to zrovna jeden, dva roky. Nikde jsem vysloveně neřekl, že pokud se
> včelám věnuji a ony mají práci, že se mi nevyrojí. Jen jim to vyrojení
> protirojovými opatřeními znesnadníte. To je jak na vojně. Vždy jsme u 4
> brigády měli hodně práce, neměli jsme čas na blbosti, byli jsme rádi, že
> jsme spali, měli klid. Tak si myslím, že je to stejné i se včelami. P.S
>

Opět další nepochopení, přesněji řečeno přecenění, Rašovské metody.

Zimování na panenském díle omezuje rozsah a oddaluje začátek zimního plodování. Následkem toho se sníží počet rozmnožovacích cyklů roztočů, což se ve výsledku projeví na redukci konečného počtu roztočů. Z tohoto hlediska lze Rašovskou metodu nejenom chápat jako systematickou blokaci vypuknutí moru, ale i jako prostředek k omezení varroázy.

Po letošní zkušenosti nemohu potvrdit, že panenským dílem (včetně větrání komíny) lze zimnímu plodování úplně zabránit. Ale i kdyby se to podařilo, přesto i nadále by se v běžných včelstvech musela provádět aplikace akaricidních prostředků na tlumení varroázy, nemá-li v následujícím roce dojít k přemnožení roztočů.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Přesto bych chtěl tuto metodu vyzkoušet.Nechat vystavět zadrátkovaný trubčí plást a po zavíčkování jej vyklepat.Věřím tomu, že by to mohlo být alespoň tak účinné jako kys. mravenčí.A hlavně bojuji proti roztoči v době jeho největšího rozvoje během roku a může být i snůška.Za každé vaše zkušenosti budu velice vděčný. Robert.

"Pavle, jedu teprve, třetí sezónu, koli by se mi podle vás mělo vyrojit včelstev? Určitě mě to jednou čeká, ale doufám, že to bude ještě hodně dlouho trvat, než se tak stane. Mám takový systém, že se mi včely nemají čas rojit, až se tak stane, řeknu vám to. ...
... Pokud mám ale 13 včelstev, musím si všechna včelstva pohlídat. Je to jen o možnostech a schopnostech každého z nás..."
---------------------------------
no to opravdu neměli čas na rojení. Pokud správně počítám, předloni jste pořídil první oddělky, trochu zesílily, a loni jste z nich udělal další oddělky.
Takže máte za sebou jednu sezónu, kdy se vám mohlo pár včelstev vyrojit. O tom, jak se včely rojí jen neschopným si povíme za pár let. Do těchto let Vám přeji hodně trpělivosti, úspěchů, nových poznatků a méně přehnaně radikálních názorů.

NitraM:
Tak prosím napište, tak za dva nebo tři cykly, jak jste s nimi spokojený. Protože jsem v této věci zaujatý a už jsem zde několikrát své názory prezentoval, nebudu zde znovu ventilovat svůj odpor, abych neunavoval. Myslím, že je výmluvné, že na výzvu, kterou jsou pronesl někdy před měsícem kromě p. Krátkého (který se o těchto rámcích s mezistěnami z plastu nevyjádřil nikterak pochvalně) nikdo jiný neodpověděl. Nechápu to, že se k nim jejich zastánci nehlásí a nejsou ochotni se podělit se zkušenostmi. Tak se obrňte trpělivostí, štětec do ruky, rozvařit vosk a racionalizaci zdar!
___________________________________________________________

Určitě dám vědět. Původně jsem uvažoval o lepení mezistěn, či jiném alternativní upevňování, ale nakonec jsem narazil na nabídku platových mezistěn a rozhodnutí padlo. Dám je do včelstev už při prvním jarním rozšiřování, abych je mohl testovat po co nejdelší část sezóny. Jsem velmi zvědavý, jak to dopadne. Názory na platové mezistěny jsou dost smíšené. Jinak voskem raději nebudu šetřit (článek ve Včelařství 10/2009 na str. 311-313). Uvažuji o ponořování mezistěn do roztaveného vosku místo jejich natírání. Vyzkouším oboje.

Pokud nebudou problémy se stavbou, bude to pro mě něco zcela revolučního a vrcholně efektivního, protože mi to značně urychlí medobraní (vytáčím po většině jen z panenských plástů). To je hlavní motivace, proč do toho jdu. Neexistuje pevnější dílo než dílo na plastové mezistěně. Takové plásty jsou vytočené raz dva, a to i když jsou panenské. Mimo to i upevňování plastové mezistěny ve srovnání s voskovou variantou jde také mnohem jednodušeji.

S pozdravem M. Václavek

Ó ano ano, na níže uvedeném odkazu se o této metodě zmiňuje už Petr, popisuje praktickou zkušenost a zní to vyloženě pozitivně. Bude-li příležitost, vyzkouším v budoucnu také.

Odkaz na Petrův příspěvek zde:
http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=40791&visible=0&type=nointro+nostatus+noform
Ať se daří, Libor.
------------------------------------------------------------
Robert napsal:
Přesto bych chtěl tuto metodu vyzkoušet.Nechat vystavět zadrátkovaný trubčí plást a po zavíčkování jej vyklepat.Věřím tomu, že by to mohlo být alespoň tak účinné jako kys. mravenčí.A hlavně bojuji proti roztoči v době jeho největšího rozvoje během roku a může být i snůška.Za každé vaše zkušenosti budu velice vděčný. Robert.

"Přesto bych chtěl tuto metodu vyzkoušet.Nechat vystavět zadrátkovaný trubčí plást a po zavíčkování jej vyklepat."
-------------------------------
důležitá je doba provedení.
Do letního slunovratu nechávám trubčinu v úlu. Po slunovratu ji odstraním, čímž se z úlu dostane pryč velká část populace roztočů.
Další možnost jsme tady před časem probírali s přítelem Streitem. Jeho metoda je založena na přemetení včel na mezistěny. Při této operaci si včely přenesou do úlu část populace roztočů na svých tělech. Tyto roztoče by možná šlo nalákat k roznožení do přidaného rámku s utevřeným plodem, který by v tu chvíli byl jedinou možností pro jejich množení, a po zavíčkování tento rámek zlikvidovat - proto by to měla být trubčina. Není to vyzkoušeno, je to nápad a je potřeba ho ověřit.
Nic z toho ale nebude fungovat na 100% a vždycky bude potřeba sledovat spad a být připraven podle potřeby zasáhnout kyselinou, nebo jiným prostředkem.

To chceš likvidovat trubce na začátku vč.sezony,kdy je potřebuješ k oplodnění vlastních matek?Matka si vždycky nějakého trubce najde.Ty zase ale nevíš s čím se vrátí.Když to můžeš alespoň minimálně ovlivnit,tak trubce vyklepneš.

Taky jsem četl tu Rašovskou metodu a chci ji vyzkoušet a také tu biologickou past na roztoče.Prosím, pište co nejvíce svých zkušeností.
---------------------------------------------------------
Také chci letos začít zkušebně s Rašovskou metodou. Slibuji si od toho lepší výměnu díla. V loňském roce jsem plně aplikoval jako protirojové opatření metodu LBV – řízený chov trubců. Včelstva se mi sice nevyrojila, ale byla v podletí slabší a byl vysoký výskyt roztočů. Když jsem požádal zde diskutující o jejich zkušenost, tak se nikdo neozval. Chci jen připomenout, že u metody LBV se vkládají koncem dubna mezi plod dva stavební rámky a za dva týdny mezi plod další dva stavební rámky. Čili celkem 4 stavební rámky. Stavební rámky i s trubčinou se likvidují nejpozději do 15.7. Tato trubčina je ona biologická past na roztoče. Podle mého názoru (úsudku), by se měl zavíčkovaný trubčí plod odstranit hned po slunovratu.
Někteří včelaři používají jako biologickou past na roztoče rovněž stavební rámky, které vkládají za plod a po jejich vystavění, zakladení a zavíčkování je vyřežou. Toto opakují tak dlouho, dokud včely staví trubčinu a matka ji zakládá. Je to metoda sice pracná, ale účinná. Vhodná zejména pro budečáky.

"Včelstva se mi sice nevyrojila, ale byla v podletí slabší ... Chci jen připomenout, že u metody LBV se vkládají koncem dubna mezi plod dva stavební rámky a za dva týdny mezi plod další dva stavební rámky. Čili celkem 4 stavební rámky"
--------------------
Jukněte na 43345, 43348. Možná na tom něco je. Já včelkám přiděluji zhruba 1 rámek pro trubčinu na 1 obsednutý nástavek. Když jsem dal slabšímu včelstvu stejně jako silnému, dalo mu to zabrat.

pánové,jak energeticky náročný je vyrobit tu mezistěnu z plastu plus doprava(asi z ameriky)plus recyklace(mor..) oproti klasice atd....
je to výkřik do tmy,plastový úly jako jeden výlisek by se vám nehodil?
s morem je to neřešitelné....když vám svs nařídí to spálit tak pojedete do spalovny odpadů s úly ve vakuu aby z vás nebyla sejačka moru....kua jak si to představujete....???

docela je sranda,jak tu řešíte kam dát rámek,kdo to vidí a cítí dám ho tam kde je přece potřeba nezávisle na nějakých metodách a postupech,
včelařím v dadantech(1/1,42X36),i v jen nízkých(1/2) ,v kombinaci,ale nechal jsem si klasiku(39x24),nepotřebuju mřížky,uteplivky,krmit cukrem,.....,matky už přidávám na ostro stejně tak oddělky se 100% úspěšností,roj dostanu z díry a jiné finty.....,med sem prodal v EU za 10 euro kilo,jediný větší problém v mém včelaření JSTE VY ostatní včelaři

hrdost a radost včelaře ,kterýmu se nevyrojil slaboch je infantilní

Aby jsi to mohl ověřit musel bys ještě obětovat i plást se včelím plodem. jinak se nic nedovíš

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Robert <robert.bena/=/seznam.cz>
> Předmět: biologick? past
> Datum: 15.4.2010 22:55:34
> ----------------------------------------
> Přesto bych chtěl tuto metodu vyzkoušet.Nechat vystavět zadrátkovaný trubčí
> plást a po zavíčkování jej vyklepat.Věřím tomu, že by to mohlo být alespoň
> tak účinné jako kys. mravenčí.A hlavně bojuji proti roztoči v době jeho
> největšího rozvoje během roku a může být i snůška.Za každé vaše zkušenosti
> budu velice vděčný. Robert.
>
>
>

pozoruj a jednej!

Prosím proč je třeba registrace? Je potřeba se zaregistrovat hned jak se začne včelařit nebo se to provádí k určitému datu /l. září/. Jak je to v případě když se včelař jen mění /na př. z otce na syna / při úmrtí. Děkuji. Jarka

moje zkušenost je ,že nejlepší je to dát slepicím.....ale pokud chceš ten vosk,tak to snad vytav....ale At ti nevylezou s tavidla...

jo a nedá se to srovnávat s účinkem kyseliny mravenčí

je s vama sranda

Podstatou registrace jsou ta včelstva změny se ohlašují na formuláři který chodí během druhé poloviny roku. Registrce se provádí okamžitě, protože její číslo je pak součástí různých různých dotací.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jarka <J.Zdanska/=/email.cz>
> Předmět: registrace v?ela?e
> Datum: 16.4.2010 07:47:26
> ----------------------------------------
> Prosím proč je třeba registrace? Je potřeba se zaregistrovat hned jak se
> začne včelařit nebo se to provádí k určitému datu /l. září/. Jak je to v
> případě když se včelař jen mění /na př. z otce na syna / při úmrtí. Děkuji.
> Jarka
>
>
>

registrace je povinná v registru chovatelů,tamtéž je nutné uvést změnu vlastníka,počet vč.,stanoviště(i v rodině)apod.,ve svazu není povinná

registrační číslo chovatele se používá i u dotací...zaregistrujte se hned(nahlašte změnu),případně vám můžu poskytnout email na zodpovědnou osobu

Kontakt je na stránkách ČSV


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: registrace v?ela?e
> Datum: 16.4.2010 07:57:43
> ----------------------------------------
> registrační číslo chovatele se používá i u dotací...zaregistrujte se
> hned(nahlašte změnu),případně vám můžu poskytnout email na zodpovědnou
> osobu
>
>
>

moje zkušenost je ,že nejlepší je to dát slepicím.....ale pokud chceš ten
> vosk,tak to snad vytav....ale At ti nevylezou s tavidla...
>
> jo a nedá se to srovnávat s účinkem kyseliny mravenčí
>
> je s vama sranda
>

S tebou take :-)) V jakem smyslu se to neda srovna s ucinkem KM, v kladnem ci zapornem. Ono kdyz zrovna nemas slepice a potrebujes vosk tak neni lehke ve vetsim tu trubcinu zpracovat. Zacne to smrdet atd...
Nehlede na to ze vcely to ze jim sahas na trubcinu dost sere...

Take me zajima to vyklepani trubcu z tubciny, v tom sem trochu neverici tomas :-)) opravdu to funguje? u cerstve vystaveneho dila?

Ja st nedratkuji, abych pripadne biologickou past podrizl cm pod horni louckou. Ale nemam na to nejak moc zaludek, a i ruce a hlava nechteji... o case uz vubec se nezminuju. To mi prijde snadnejsi ala p. Krapka posledni trubcinu koncentrovat do jednoho nastavku a prdnout tam odparovac nebo Formidol...

T.H.

Zdravím vás PavleN,
Vám přeji totéž, sklízet jen med a žádné roje. Letos bych rád měl 20 včelstev. Zdraví P.S

Kdysi jsem nad systémem biologické pasti taky uvažoval. Aby to co nejméně zatížilo včely, vymyslel jsem trubčí plod nechat zmrazit v mrazničce, což by mělo roztoče zabít, konzultoval jsem to ve VUVČ a potom rozmrazený mrtvý plod vrátit včelám. Uvažoval jsem tak, že včely využitelné bílkoviny z mrtvé trubčiny vysají, takže se určitá část energie z toho plodu do včelstva vrátí. Ale nevyzkoušel jsem to. Takže tuto myšlenku zveřejňuji, kdo má zájem, ať to vyzkouší...

kyselina míří přesně,kdo chce o tom pochybovat nebo to srovnávat s nějakým vyklepáváním....?

osobně se trubců nezbavuju ,rád je vidím,zdravé,velké krásné, nezdeformované a hrdé na své geny

mnozí z vás netuší jak žijí včely,a chtěli by číhat na brouka na trubci,jste normální?past je v hlavě,crisis in heads,to je fakt nepochopitelné....sorry

> kyselina míří přesně,kdo chce o tom pochybovat nebo to srovnávat s nějakým
> vyklepáváním....?
>
> osobně se trubců nezbavuju ,rád je vidím,zdravé,velké krásné,
> nezdeformované a hrdé na své geny

Ja ti diky, mame stejny nazor, jen ta veta byla napsana tak ze hlodala...
T.H.

kdo má rozum,tak si trubce chová...,kdo ho nemá a má pár včelstev ať to dá slepicím(když byla varoa nová a člověk čuměl jak puk na ty mrchy,a sbeběhli se slepice se fšech humen,to byla taky past...)kdo má těch včelstev hafol,tak snad když má tu potřebu tak at to snad spálí,uvaří,protože ten brouk docela snese....

Ta past na trubcích je stejný nesmysl vzniklý z omylu tak jako špenát - železo a svaly pepka námořníka

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 16.4.2010 08:11:56
> ----------------------------------------
> > kyselina míří přesně,kdo chce o tom pochybovat nebo to srovnávat s nějakým
> > vyklepáváním....?
> >
> > osobně se trubců nezbavuju ,rád je vidím,zdravé,velké krásné,
> > nezdeformované a hrdé na své geny
>
> Ja ti diky, mame stejny nazor, jen ta veta byla napsana tak ze hlodala...
> T.H.
>
>
>

tož sem vás zase podráždil,ale vy mě taky dráždíte,no nic,mějte sa,jedo do olomóca...

"Určitě dám vědět. Původně jsem uvažoval o lepení mezistěn, či jiném alternativní upevňování, ale nakonec jsem narazil na nabídku platových mezistěn a rozhodnutí padlo. Dám je do včelstev už při prvním jarním rozšiřování, abych je mohl testovat po co nejdelší část sezóny. Jsem velmi zvědavý, jak to dopadne. Názory na platové mezistěny jsou dost smíšené. Jinak voskem raději nebudu šetřit (článek ve Včelařství 10/2009 na str. 311-313). Uvažuji o ponořování mezistěn do roztaveného vosku místo jejich natírání. Vyzkouším oboje.

Pokud nebudou problémy se stavbou, bude to pro mě něco zcela revolučního a vrcholně efektivního, protože mi to značně urychlí medobraní (vytáčím po většině jen z panenských plástů). To je hlavní motivace, proč do toho jdu. Neexistuje pevnější dílo než dílo na plastové mezistěně. Takové plásty jsou vytočené raz dva, a to i když jsou panenské. Mimo to i upevňování plastové mezistěny ve srovnání s voskovou variantou jde také mnohem jednodušeji.

S pozdravem M. Václavek"


No,popravdě řečeno,nedávno při studiu Odborných včelařských překladů jsem v čísle 2000/1 str.42 narazil na článek,který mimo jiné popisuje včelaření v několika velkoprovozech v Kanadě.Plastové mezistěny tam v medníku používají.Ale je asi rozdíl srovnávat provoz,kde jsou tisíce včelstev a vše je v megaproporcích a nemají vůbec čas se zdržovat nějakými detaily a malochovem u nás,kde řešíme pomalu každé jednotlivé včelstvo.Tam se těch včel neptají,jestli se jim to líbí nebo ne,prostě jim to tam vloží a včely starejte se.Pokud se některá včelstva nepřizpůsobí,tak mají prostě smůlu,vymění jim příležitostně matku nebo si je prostě odepíšou jako ztrátu vedle těch,co složil mor,varroáza apod.Své zkušenosti s plastovými mezistěnami už jsem zde popsal,je to asi měsíc zpět a pro včely to zase takový hit není,no ale to už musí vědět každý sám,co mu vyhovuje.
Zdraví Pavel.

přesně tak spousta lidí si nejdřív myslí že je TOTO ZAJMAVÉ ,
za čas aniž by si všimli, si myslí že je TOTO SPRÁVNÉ,
a v extrému TOTO je JEDINÉ SPRÁVNÉ..

čest

Ahoj, myslím si, že trubčina odčerpá mnoho kašičky a pak se přehoupne sezóna a myšlení na rojení je nakonec přejde. Pozoroval jsem to stejně jako to popisuješ. Proč chci mít silnější včelstva než 2 NN 39*24 přes zimu je pouze otázka množství vytočeného jarního medu, který u nás poslední roky bývá jako jediný...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zamylen? o stavebn?ch r?mc?ch
> Datum: 15.4.2010 15:54:35
> ----------------------------------------
> "Pokud chtějí chovat moc trubců, jako se stávalo mně dříve, myslím, že to
> je chyba včelaře, principielně to považuji za přípravu k rojení a důsledek
> zimování v a/nebo jarního rozvoje v příliš těsném prostoru..."
> -----------------------------
> Tady se rozcházíme, jestli je to tak, potom se moje včelstva cítí v zimě
> utisknutá ve 2 nástavcích 39/24 a od května do června se velmi usilovně
> chystají na vyrojení, ale nevyrojí se.
> Nedokážu Vám tady přesně argumentovat proč, ale od doby, kdy si volně staví
> trubčinu, nemám problém s rojením.
>
>
>

Take jsem zvedav na vysledky, sam to asi zkouset nebudu, nelaka me to z vice duvodu.

Mrknete na
www.vigorbee.cz - clanky
7. PLASTOVÉ MEZISTĚNY MOHOU BRZDIT STAVBU PLÁSTŮ A PRODUKCI MEDU

jsem zvedav jak to dopadne u nas v praxi, zda se zacnou masoveji pouzivat...
T.H.

"Ahoj, myslím si, že trubčina odčerpá mnoho kašičky a pak se přehoupne sezóna a myšlení na rojení je nakonec přejde. Pozoroval jsem to stejně jako to popisuješ. Proč chci mít silnější včelstva než 2 NN 39*24 přes zimu je pouze otázka množství vytočeného jarního medu, který u nás poslední roky bývá jako jediný...
Radek"
-----------------------------
Odčerpání kašičky může být jeden z mechanismů omezení vzniku rojové nálady. I když se asi nedá tvrdit, že pokud by v úle nebyl prostor ke kladení do trubčiny, že by matka nekladla vůbec. Kladla by oplozená vajíčka a kašičku by zkonzumoval dělničí plod.
Pro mě je důležité, že to funguje, časem se možná dozvím, nebo vypozoruji proč.

kdo má rozum,tak si trubce chová...,kdo ho nemá a má pár včelstev ať to dá slepicím.P.K.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Řekněme,že je začátek června,chodíme okolo úlů zazadu a vypouštíme ty trubce z medníků,které jsme převěsili s plodem ,kde se vylíhli,kteří jsou říjní a čekají na to,aby mohli splnit tu svoji úlohu. Kdo má nahoře v medníku plexisklo,či jinou folii,vidí,jak okamžitě jdou za světlem.Nadzvedneme tedy trochu tu pokrývku a trubci se hromadně hrnou k té škvíře a vylétají masově.I včely je k tomu nutí a vyhánějí je,protože ví,že v medníku nemají co dělat.Po asi 3 - 5 minutách se tito trubci vracejí a hledají,odkud vyletěli,jenže včelař jim tento návrat znemožnil,protože úl již zavřel.Tak si polítají,je to chumel a oni se postupně vrací česny do úlů,včely je bez problémů přijmou. Pokud ty další generace trubců,které se líhnou v průběhu
léta na stavebních rámkách a byli by de fakto již zbyteční,po zavíčkování vyndávám a poskytuji je jako potravu ptákům,kteří tímto trubčím plodem krmí svá mláďata.Někdo je dává slepicím,které to taky mají rády a hodně nesou.Ale to vše záleží na
délce včelaření a pochopení co je dobré a co ne...

ještě http://fcelar.blogspot.com/2009/09/nove-nebo-pouzite-vceli-plasty.html#comments

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Plastov? mezist?ny.
> Datum: 16.4.2010 08:39:27
> ----------------------------------------
> Take jsem zvedav na vysledky, sam to asi zkouset nebudu, nelaka me to z vice
> duvodu.
>
> Mrknete na
> www.vigorbee.cz - clanky
> 7. PLASTOVÉ MEZISTĚNY MOHOU BRZDIT STAVBU PLÁSTŮ A PRODUKCI MEDU
>
> jsem zvedav jak to dopadne u nas v praxi, zda se zacnou masoveji pouzivat...
> T.H.
>
>
>

Zdravím vás P.K,
Také používám trubčinu jako biologickou past na varoa, ale dávám jí pryč ažkonec června a na začátku podletí. Pokud má včelař kvalitní matky, tu trubčinu by měl zachovávat, říří tak z 50% kvalitní genetiku do okolních včelstev, které se vyrojí, pokud se s těmi jeho trubci matka spáří. Také jsem dával kdysi zavíčkovanou trubčinu ptákům pověsit na strom, už to nedělám. Od té doby, co mi jeden kolega sdělil, že kromě těch ptáčků tam na trubčinu lítají i cizí včely odkudkoliv, o kterých nevíme, jaký je jejich zdravotní stav, hrozí zde riziko přenosu spor nemocí, už to nedělám... Slyšel jsem to i na přednáškách u učitelů Sedláčka a Vydry. Nevím ale v jakém rozsahu a jak markantně může dojít ke kontaminaci dané trubčiny cizími včelami. Víte o tom někdo něco?Buď jde trubčina i s nezavíčkovaným plodem do tavidla, nebo do starého mražáku a potom při usmrcení trubčiny se nevylíhlá trubčina snadno vyklepe.

Přesně tak, v Americe klíckují matky po slunovratu, aby nastala plodová přestávka. Kleštíci jsou v očekávání vstupu na plod. Pokud vložíte trubčí plást a to ještě starý trubčí plást a matka jej jako první zaklade, stane se vysoce atraktivním pro kleštíka. To má ale smysl dělat jen když je včelstvo napadeno. Tedy dělat monitoring. Naslepo je to mnoho zbytečné práce.

Jsi super kecal. Jak tu někdo něco kecne, okamžitě děláš totéž. Vzpamatuj se konečně. Být tvým sousedem, tak si pořídím pár bulterierů a ohnivou hůl.

biki

"Buď jde trubčina i s nezavíčkovaným plodem do tavidla, nebo do starého mražáku a potom při usmrcení trubčiny se nevylíhlá trubčina snadno vyklepe."
---------------------
S tím mrazákem, trubčina se vyklepává ještě zmrzlá, nebo po rozmrznutí, co na to dílo? Ptám se proto, že chci zkusit pár kulinářských specialitek z trubčího plodu a potřebuji vyřešit, jak dostat snadno larvy a kukly z díla bez poškození.

Nerad s někým polemizuji, ale jednak obecné fráze, že v Americe (možná 2 včelaři).... Čemu ale nerozumím je, proč by měla osvobozená matka zaklást trubčí plást jako první a zvláště když to vychází nejdříve do poloviny července, tedy do období kdy trubce vyhánějí.. Taky by mě zajímalo v které části Ameriky - v tropech nebo třeba někde u velkých jezer, pokud myslíš USA, tak v Kalifornii nebo u Kanadských hranic?
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <ptp/=/post.cz>
> Předmět: Re: biologick? past
> Datum: 16.4.2010 09:40:08
> ----------------------------------------
> Přesně tak, v Americe klíckují matky po slunovratu, aby nastala plodová
> přestávka. Kleštíci jsou v očekávání vstupu na plod. Pokud vložíte trubčí
> plást a to ještě starý trubčí plást a matka jej jako první zaklade, stane
> se vysoce atraktivním pro kleštíka. To má ale smysl dělat jen když je
> včelstvo napadeno. Tedy dělat monitoring. Naslepo je to mnoho zbytečné
> práce.
>
>
>

"Přesně tak, v Americe klíckují matky po slunovratu, aby nastala plodová přestávka. Kleštíci jsou v očekávání vstupu na plod. Pokud vložíte trubčí plást a to ještě starý trubčí plást a matka jej jako první zaklade, stane se vysoce atraktivním pro kleštíka. To má ale smysl dělat jen když je včelstvo napadeno. Tedy dělat monitoring. Naslepo je to mnoho zbytečné práce."
---------------------
v tomhle konkrétním případě, který chce zkusit př. streit, to práce navíc není. V podletí přesype včely na mezistěny a přidání rámku nezavíčkované trubčiny z původního úlu je jen zlomek celé práce. To samozřejmě platí jen pro tento konkrétní případ.

Vypustí ji do izolátoru s trubčím plástem. Pokud naklade dělničinu, první dělničí plod funguje stejně.

Přís.č.43407 je k přís.č.43405

Jen pro Radka Hubače:
o dvou včelařích bych věděl - Rendy Oliver a Marla Spivak.

Já být tebou tak včely nepouštím ani na květy, také tam lítají včely od souseda :-D a kdoví odkud ještě. ;-)

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: P.K.
> Datum: 16.4.2010 09:34:43
> ----------------------------------------
> Zdravím vás P.K,
> Také používám trubčinu jako biologickou past na varoa, ale dávám jí pryč
> ažkonec června a na začátku podletí. Pokud má včelař kvalitní matky, tu
> trubčinu by měl zachovávat, říří tak z 50% kvalitní genetiku do okolních
> včelstev, které se vyrojí, pokud se s těmi jeho trubci matka spáří. Také
> jsem dával kdysi zavíčkovanou trubčinu ptákům pověsit na strom, už to
> nedělám. Od té doby, co mi jeden kolega sdělil, že kromě těch ptáčků tam na
> trubčinu lítají i cizí včely odkudkoliv, o kterých nevíme, jaký je jejich
> zdravotní stav, hrozí zde riziko přenosu spor nemocí, už to nedělám...
> Slyšel jsem to i na přednáškách u učitelů Sedláčka a Vydry. Nevím ale v
> jakém rozsahu a jak markantně může dojít ke kontaminaci dané trubčiny
> cizími včelami. Víte o tom někdo něco?Buď jde trubčina i s nezavíčkovaným
> plodem do tavidla, nebo do starého mražáku a potom při usmrcení trubčiny se
> nevylíhlá trubčina snadno vyklepe.
>
>
>

Tyto metody se v doji s kleštíkem používali u nás tak asi před 30 lety a neúspěšně.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <ptp/=/post.cz>
> Předmět: Re: biologick? past
> Datum: 16.4.2010 09:40:08
> ----------------------------------------
> Přesně tak, v Americe klíckují matky po slunovratu, aby nastala plodová
> přestávka. Kleštíci jsou v očekávání vstupu na plod. Pokud vložíte trubčí
> plást a to ještě starý trubčí plást a matka jej jako první zaklade, stane
> se vysoce atraktivním pro kleštíka. To má ale smysl dělat jen když je
> včelstvo napadeno. Tedy dělat monitoring. Naslepo je to mnoho zbytečné
> práce.
>
>
>

> Vypustí ji do izolátoru s trubčím plástem. Pokud naklade dělničinu, první
> dělničí plod funguje stejně.

Pavle jaka muze byt zhruba ucinnost kdyz odeberes tento prvni ramek? Tj. jak moc je roztoc nadrzeny vlezt do prvnich bunek? A napada me, ze netusim kolik samicek max vleze do jedne bunky, asi nejakej limit maji ne?

Diky T.H.

Musíme si uvědomit, že to je biologická metoda a ta je závislá na včele i kleštíkovi a dalších okolnostech. Hraje tu roli více faktorů najednou, proto nelze mluvit o účinnosti. Jednou někde bude vysoká, jindy jinde mizerná. Prostě to je významná pomoc. Podle mých odhadů podle populační vlny to může být 50% i více. To právě záleží na těch okolnostech. Smysl to má dělat právě v počátku podletí a včelám se tak významně pomůže. Jako 100% metoda to nefunguje, ani s tím myslím nikdo nepočítá, stejně dojde k migraci v podletí a vývoji kleštíka do podzimu a pak je stejně na řadě KM, fumigace, ....

Pro Bikipera. Pokud něco, dělám, co funguje, někdo li ten námět nadnese, přidám se. Pokud se vám to nelíbí, je to vaše věc.

Pro P.K: Dílo mám 3 h. v mrazáku. Dílo je již namrzlé. Potom počkám, až to troch povolí, odvíčkuji plod, a vyklepu jej jak vánoční cukroví. Jistě jste mámě pomáhal někdy vyklepávat vánoční cukroví z formiček. Je to to stejné. Pokud mám dílo vydrátkované do pevna, protažené zvlňovačem a podélně vydrátkované, jde to dobře. Dílo drží. Pokud jde o svislé drátkování všek - spodek, je to o něco horší.
Jinak pokud vám ty jídla z trubců zachutnají, budete potřebovat hodně trubčiny, kolik máte včelstev? Ptám se proto, aby váš apetit vaše včelky stihly uspokojovat. Berte to s humorem. Jinak já jsem masosaurus. Ale i zeleninkou nepohrdnu. Zdraví P.S

"Potom počkám, až to troch povolí, odvíčkuji plod"
Co je to "trochu povolí"? jde mi o to, jestli se plod vyklepává ještě zmrzlý, abych ho mohl dál skladovat v mrazáku.

"Jinak pokud vám ty jídla z trubců zachutnají, budete potřebovat hodně trubčiny, kolik máte včelstev?"
Zatím 10. Když to včelky nebudou stíhat, budu muset rozšířit chov ;)

"Pokud má včelař kvalitní matky,tu trubčinu by měl zachovávat, říří tak z 50% kvalitní genetiku do okolních včelstev"

Jen pro doplnění,trubci od matek generace F1 jsou 100% nositeli genů!!!,líhnou se přece z NEOPLOZENÝCH vajíček.
Pavel.

Zase se ti trubci budou s 1 poloviny podobat otci F1 a z druhé matce F1
Opravdu je to ale lepší, protože k produkci F1 se používá to nejlepší co šlechtitel má. Ať již jde o otcovskou či mateřskou linii. Když již jsme u toho tak se potvrzuje, že nositelem genu bodavosti je matka a ne trubci. Takže obava včelařů, že jejich matky byly oplodněny bodavými trubci, je jak se zdá lichá

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: P.K.
> Datum: 16.4.2010 12:11:59
> ----------------------------------------
> "Pokud má včelař kvalitní matky,tu trubčinu by měl zachovávat, říří tak z
> 50% kvalitní genetiku do okolních včelstev"
>
> Jen pro doplnění,trubci od matek generace F1 jsou 100% nositeli
> genů!!!,líhnou se přece z NEOPLOZENÝCH vajíček.
> Pavel.
>
>
>

Znamená to, že když máš zmrzlou zeleninu, nemůžeš s ní nic dělat.Je na kost tvrdá. Když je na půl zmrzlá, cítíš, že není na kost zmrzlá, je foremější, jsou na ní ještě ledové krystaly. Odvíkovací vidličkou zmrzlé dílo neodvíčkuješ.

Kvalitu budoucího včelstva ovlivní přeci z 50% neoplozená matka a Z 50% TRUBEC. který se s matkou spáří. Budoucímu včelstvu dává stejnou míru vlastností matka a trubec, nebo ne?
Pokud vám apetitem nebude stačit produkce trubců z vlastních včelstev, můžete se stavit za mnou. Letos budu mít 20 včelstev a jistě vás uspokojím i nabídkou dvou kmenů, trubci kmene singer, stěžejní je ale kmen vigor, takové dobré meny. A zadarmo, to dárek. Zdraví P.S

díky za rady a nabídku, určitě dám začátkem července vědět, jak to v kuchyni dopadlo.

"v druhé polovině 17 století právě islandská sopka až u nás vyvolala hladomor v červenci padaly tak kyselé deště , že spáli l úrodu na polích a spousta lidí těžce onemocnělo z popálenin. Kyselý mrak se nad Evropou pohyboval až do října."
---------------------
Erupce islandské sopky sílí, globální důsledky však mít asi nebude


http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2010040012

"Kvalitu budoucího včelstva ovlivní přeci z 50% neoplozená matka a Z 50% TRUBEC. který se s matkou spáří. Budoucímu včelstvu dává stejnou míru vlastností matka a trubec, nebo ne?"

Ano,to platí u dělnic,tam je to půl na půl,ale matky generace F1 bývají dcerami matek inseminovaných,kde vlastnosti jsou pod kontrolou(nebo by aspoň měly být).Ale trubec nese geny ze 100% po vlastní matce,a 50% na 50% po jejích rodičích,čili po prarodičích.
Pavel.

Natura Viva Lysá nad Labem 19-23.5.
Byl jsem tam před třemi lety a nějaké stánky se včel.potřebami tam byly.
Jinak včelařská expozice žádný zázrak.
Zdeněk
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Luk? <jahodalukas/=/seznam.cz>
> Předmět: V?ela?sk? v?stava
> Datum: 15.4.2010 21:38:45
> ----------------------------------------
> Zdravím všechny včelaře. Chci se zeptat, zda-li nevíte, kdy je nejbližší
> včelařská výstava včetně prodeje včelařského vybavení. Děkuji
>
>
>

Musíme si uvědomit, že to je biologická metoda a ta je závislá na včele i kleštíkovi a dalších okolnostech. Hraje tu roli více faktorů najednou, proto nelze mluvit o účinnosti. Jednou někde bude vysoká, jindy jinde mizerná. Prostě to je významná pomoc. Podle mých odhadů podle populační vlny to může být 50% i více. To právě záleží na těch okolnostech. Smysl to má dělat právě v počátku podletí a včelám se tak významně pomůže. Jako 100% metoda to nefunguje, ani s tím myslím nikdo nepočítá, stejně dojde k migraci v podletí a vývoji kleštíka do podzimu a pak je stejně na řadě KM, fumigace, ....
----------------------------------------------------------
Mohli bychom si možná pomoci diagnostikou roztočů na trubčím plodu. Pokud bude diagnostikou zjištěno, že je plod značně napaden, má cenu ho likvidovat. Pokud není, pak ho nemá cenu likvidovat. Má s touto diagnostikou někdo zkušenosti?

Já když jsem se loni registroval, tak jsem si stáhnul z: http://www.cmsch.cz/cz/kestazeni.php?page=ue_kestazeni
soubor ve Wordu "Včely-Hlášení počtu včelstev a umístění stanovišť" vytiskl, vyplnil, podepsal, oskenoval a poslal přílohou na email: uevcely/=/cmsch.cz a oni pak poslali registraci.

Když už se včelař rozhodne pro biologickou past, tak to musí vědět předem, že to je potřebné. Je to dost práce a nemá cenu dělat práci zbytečnou. Podle mne stačí pro rozhodnutí spad na podložku. Pokud v tomto čase je nad 2/den, určitě to bude mít smysl. Monitoring podle napadení plodu je nespolehlivý, je různý podle stáří plodu a poměru napadení trubčí/dělničí. To přesně souvisí s předchozími příspěvky (přestávka, klíckování, populační vlna). Matka neklade trubčinu kontinuálně ale v "dávkách" a tak se kleštíci množí ve vlnách a stejně tak plod napadají, pro některý plod už foretičtí kleštíci nezbydou. Také panenské dílo je méně atraktivní, než starší dílo. Pak je jejich koncentrace v plodu na různých místech různá.

Dobrý den, chci se zeptat jak včelaři, kteří kočujou zjistí kde co pokvete? Máte to zjištěno od zemědělců, nebo pátráte sami? Pokud jste domluveni se zemědělci - jaké máte s nimi zkušenosti? Vycházejí Vám vstříc? (Chci začít kočovat)
Za odpovědi předem děkuji.

Kdo zas co potvrzuje.
Tím chceš říci, že haploidní trubci nepřenáší genetické informace od
své matky a jejich předků?

_gp_


16.4.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> Když již jsme u
> toho tak se potvrzuje, že nositelem genu bodavosti je matka a ne trubci.
> Takže obava včelařů, že jejich matky byly oplodněny bodavými trubci, je jak
> se zdá lichá
>
> pepan

Zdravím vás,
P. Menšík, kde jste se o té informaci dozvěděl, že trubci nepřenášejí bodavost, tedy negativní vlastnosti. Rád bych si o tom někde přečetl, to mě zajímá. Podle mě a je to dáno u všech zvířat na Zemi, že genetické informace každý jedinec přece získává od obou rodičů, ne jen od jednoho. Pokud je to ale jinak, kde bych se o tom dočetl více. Děkuji zdraví P.S

Nestačím zírat, o čem se tu zase filozofuje. Po vytvoření bezplodových včelstev (norské zimování, izolace matky) není problém provést fumigaci, a pak je od roztočů pokoj! Neexistuje praktičtější, efektivnější, jednoduší a účinnější způsob, jak se v takové situaci zachovat. To jako myslíte vážně ty návrhy o trubčích varroalapkách?! Pěkná zcestnost! Složitější a nejistější postup snad už ani neexistuje!

Nepochybuju o tom, že to účinek přinese, ale naprosto zcela pochybuju o tom, že by to mohlo vyjít lépe ve srovnání s fumigací. Pokud někomu jde o ekologii, proč to nezkusí s kyselinou mravenčí?? Bude do sice komplikovanější, ale rozhodně účinnější a smysluplnější než to šaškování s trubčinou.

Všem zúčastněným děkuji za pobavení

M. Václavek

//\/\\//

M. Václavek

Nestačím zírat, o čem se tu zase filozofuje. Po vytvoření bezplodových včelstev (norským zimováním, izolací matky) není problém provést fumigaci, a pak je od roztočů pokoj! Neexistuje praktičtější, efektivnější, jednoduší a účinnější způsob, jak se v takové situaci zachovat. To jako myslíte vážně ty návrhy o trubčích varroalapkách?! Pěkná zcestnost! Složitější a nejistější postup snad už ani neexistuje!

Nepochybuju o tom, že to účinek přinese, ale naprosto zcela pochybuju o tom, že by to mohlo vyjít lépe ve srovnání s fumigací. Pokud někomu jde o ekologii, proč to nezkusí s kyselinou mravenčí?? Bude to sice komplikovanější, ale rozhodně účinnější a smysluplnější než to šaškování s trubčinou.

Všem zúčastněným děkuji za pobavení

M. Václavek

//\/\\//

Včelstva bez plodu s roztoči --> fumigace --> včelstva bez plodu a bez roztočů… Ale na druhou stranu proč to dělat jednoduše, když to jde dělat složitě, že? :-)

> Všem zúčastněným děkuji za pobavení
>
> M. Václavek

Mas pravdu, ale dokazes si predstavit jak by si pobavil ty tou fumigaci Rendyho O. a Marlu
S.???

Není pouze jeden uhel pohledu, proto obcas trochu zafilozofovat neuskodi...

T.H.

Pane Václavku, Vy ignorujete jeden podstatný detail - akaricidy nepůsobí negativně jen na kleštíka, působí také na včelu.

Pane Václavku, Vy ignorujete jeden podstatný detail - akaricidy nepůsobí negativně jen na kleštíka, působí také na včelu.

Pane Václavku, Vy ignorujete jeden podstatný detail - akaricidy nepůsobí negativně jen na kleštíka, působí také na včelu.
(Olouvám se za hromadnou odpověd, nějak to tu dneska blbne)

>Pane Václavku, Vy ignorujete jeden podstatný detail - akaricidy nepůsobí negativně jen na kleštíka, působí také na včelu.<
------------------------------------------------------------
Přesto si myslím, že včela se s akaricidy vzhledem k délce svého života vyrovná snáze, než roztoči a roztočíci. A musíme bohužel uznat, že nic účinnějšího a relativně neškodného zatím nemáme.
JK

"A musíme bohužel uznat, že nic účinnějšího a relativně neškodného zatím nemáme. "
V tom s vámi souhlasím - viz můj začátek 43417. Ale můžeme tvrdé akaricidy výrazně omezit.

Dobrý den,
prosil bych přítomné o radu, jak mám postupovat při rozšiřování včelstva. Mám 3 včelstva vyzimovaná na jednom nástavku 39x24 utepl. (oddělky), ale nemám žádné souše, jen mezistěny. Zatím jsem s nimi nic nedělal, ale tak do týdne začnou kvést stromy. Dát celý nástavek mezistěn i s převěšením části plodu je asi nesmysl, co? Mám to nějak zúžit nějakou přepážkou a dát jich jen pár a kolik? Děkuji předem za radu, rád bych to o víkendu udělal, jindy bohužel nemohu. Pavel Č.

Pane Václavku, Vy ignorujete jeden podstatný detail - akaricidy nepůsobí negativně jen na kleštíka, působí také na včelu.

___________________________________________________________

Jo, to tedy pardon. Já zapomněl. Já zapomněl, že to včelám vadí. Já zapomněl, že po tom vyhyne půlka včelstva a matka se do roka stane trubcokladnou. :-)

Mimochodem norské zimování včelám také vůbec nevadí, že? Stejně jako izolace matek, to je včelám taky úplně „šumák“, jestli mají matku znásilňovanou v klícce nebo izolátoru, že?

Včely musí kontinuálně čelit celé paletě negativním vlivům. Znečištění, nepřirozené makroklima v okolí a nepřirozené mikroklima v úle, včelař, klimatické změny a celé spektrum nemocí včetně zákeřného, množivého a nepřirozeného parazita: roztoč varroa destruktor. Fumigace je jen „muška jenom zlatá“ v porovnání s kolosem negativů, kterému jsou během roku včely vystavovány. Fumigaci včelstva snášejí poměrně dost dobře. Kdyby tomu tak nebylo, už bychom to za čtvrt století intenzivního používání snad zjistily. Nebo snad ne?

Znovu opakuji: Pokud někomu jde o ekologii, proč to nezkusí s kyselinou mravenčí??
Není-li tomu tak, nechápu, proč tady šaškuje s tou trubčinou.

Idea (nikoliv teorie) dobrá, ale pro praktické a efektivní včelaření je to naprostá zcestnost (vzhledem k možnostem a zkušenostem, které máme). Otázka reziduí po aplikaci Varidolu je při dodržení předepsaného dávkování zcela bezpředmětná. Opět další žabo-myší válka. Tentokrát o to, zda bude v úle o pár miligramů amitrázu méně, nebo více. Vzpamatujte se. Víte kolik chemie je v běžných potravinách? To raději nechtějte vědět! A jsme tomu vystavováni denně!!! Fumigace stačí jedna (přinejhorším dvě) do roka, provede-li se ve včelstvech bez plodu a správným způsobem.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

"Dobrý den, chci se zeptat jak včelaři, kteří kočujou zjistí kde co pokvete? Máte to zjištěno od zemědělců, nebo pátráte sami? Pokud jste domluveni se zemědělci - jaké máte s nimi zkušenosti? Vycházejí Vám vstříc? (Chci začít kočovat)
Za odpovědi předem děkuji"

Také přeji dobrý den.Většina zemědělců je ráda,pokud jim k entomofilním plodinám včelař přisune včelstva,dokonce jsou ochotní je i přivézt či odvézt(obzvlášť pokud jsou ve voze).Jen odměny za opylení tu zatím nefungují jako třeba jinde v zahraničí,vyplácejí je snad jen sadaři a někteří osiváři(např.u některých jetelovin),na to je naše krajina"zatím"příliš zavčelená.Ale to už záleží na dohodě,jaký je kdo hospodář a jakou má motivaci či jak je na tom dobře.Lepší varianta,než objíždět krajinu a zjišťovat,kde je co zaseto(i když také to jde),je domluva se zemědělci,jaký mají osevní plán a jestli mají zájem o přísun včelstev, bývají takoví,co nedělají čistě jen klasickou rostlinnou výrobu zaměřenou jen na obiloviny či řepku,ale zkouší různé jiné druhy,které by mohly chybět na trhu a tím pádem by se mohly dobře prodat(např.světlice,svazenka,len,inkarnát,hořčice,pohanka,slunečnice a další),které po opylení dají pěstiteli vyšší výnos semene a včelaři většinou nějaký med.
Zdraví Pavel.

"Dobrý den,
prosil bych přítomné o radu, jak mám postupovat při rozšiřování včelstva. Mám 3 včelstva vyzimovaná na jednom nástavku 39x24 utepl. (oddělky), ale nemám žádné souše, jen mezistěny. Zatím jsem s nimi nic nedělal, ale tak do týdne začnou kvést stromy. Dát celý nástavek mezistěn i s převěšením části plodu je asi nesmysl, co? Mám to nějak zúžit nějakou přepážkou a dát jich jen pár a kolik? Děkuji předem za radu, rád bych to o víkendu udělal, jindy bohužel nemohu. Pavel Č."

Já bych asi z oddělků vyndal dva nezakladené krajní plásty a místo nich dal na okraj plodového hnízda mezistěny k vystavění. Silný oddělek za teplého počasí a snůšky by je mohl vystavit i za dva dny. To bych případně udělal ještě jednou. Odebrané plásty bych v případě příslibu dobrého počasí skladoval, v případě špatného počasí dal na střed do podstaveného dalšího nástavku, aby měly zásoby v plástech k dispozici.
Nakonec bych vzal plodové hnízdo, plásty s plodem, rozdělil půl na půl do spodního a horního nástavku, kolem plodu do horního spíš vystavěné mezistěny, do dolního spíš staré plásty se zbytky zásob a zbytek doplnil mezistěnami.
Je tady ale jeden problém, jestli ty oddělky nejsou skutečně hodně slabé, už se v nich nejspíš nastartoval náběh k rojení. Tedy problém by to být nemusel, pokud je v plánu rozšíření počtu včelstev. Včely je třeba v květnu tak jednou týdně prohlížet a pokud se najdou matečníky, je třeba včely rozdělit, do dalšího úlu přendat plásty s matečníky, plodem a včelami a v původním úlu nechat starou matku s plásty bez plodu nebo s 1 - 2 plásty s plodem a bez matečníků. A do obou úlů podstavit další nástavek s mezistěnami. V původním úlu kvůli odstranění matečníků a přebytečných včel rojová nálada zmizí a stará matka se zase rozklade, v novém úlu rojová nálada taky zmizí kvůli nedostaku létavek zalétaných na původní úl, takže včelky z matečníků vyberou jednu nejlepší matku a ta se oplodní a taky rozklade. A mezistěny postaví, pokud bude aspoň trochu snůška.

Může se teď na konci dubna ta práce ušetřit a rovnou včely rozšířit těmi mezistěnami, tam to ale vidím takhle: Silný oddělek stejně už má to rojení díky malému prostoru jednoho nástavku 39x24 nastartované a bude se rojit a slabý oddělek bude kvůli náhlému rozšíření mezistěnami v době, kdy teploty v noci jdou k nule, ve svém vývoji zastaven, dokud se neoteplí. A neznamená to, že taky nechytne náběh k rojení....