Archiv Včelařské konference

NitraM:
"Právě, že ten pytlíček mi připadá velice specifický"
Sám s tím zkušenost nemám, ale znám velkého chovatele, který objevil mrtvé larvy a nebyl schopen identifikovat zda je to mor, nebo pytlíčkovitost. poslal to laboratoře a týden nespal, než se potvrdila virová nákaza.
Z toho sodím, že to tak jednoduché nebude.

Vím, že podoby moru mohou být různé,
> vždy jsem ale četl, že u moru se ta larva rozkládá do hlenovité hmoty,
> takže nevím, zda je vůbec možné, aby takovýmto způsobem vnější obal,
> "pytlíček", a oddělená voda, zůstal v případě jiného než virového
> onemocnění v buňce zachován?

Predne upozornuju reprodukuji tu trochu co vim z lit. a od ostatnich vcelaru, rozhodne ale ne z meho okoli. Malo kdo vubec vi, ze neco takoveho existuje

Myslim, ze jsem si osahal, ze pytlicek s vodou je to jen po urcitou dobu, stejne jako bila barva. Casem to vysicha a meni barvu do sediva, tmava, matni to. Ono kdyz pak vydate "neco sediveho neurciteho" tak vahate... Udelate test sirkou ci steblem a rikate si to neni mor kdyz to lze takto vyndat z bunky. A to jsem jeste nevedel, ze klinika moru popsana v ucebnicich se casto velmi lisi od realneho moru - zase asi hodne zavisi stari uhynule larvy... Takze spalit asi neni kuli moznemu riziku neekonomicka cesta.

Signal, ze nejde o mor asi muze byt, ze tech bunek bylo vice (pres 20 ), na vice plastech a vcelstvo v sile, to u moru by asi vcelstvo vypadalo jinak, ale nevim jen myslim..
T.H.

> poslal to laboratoře a týden nespal, než se potvrdila virová nákaza.

jj spalit a jit spat :-) to je vtip, sam vim, ze neni to lehke cekat na vysledky... ono treba vime ze pri moru ''muze'' pomoct premest na mezisteny, ale kdo z nas ma ve skladu nahradni nastavky a ramky...

T.H.

ale kdo z nas ma ve skladu nahradni nastavky a ramky...
------------------------------------

Já :-)
P. Kovář

> ale kdo z nas ma ve skladu nahradni nastavky a ramky...
> ------------------------------------
>
> Já :-)
> P. Kovář

schvalne se zeptam v sezone, ted take mam :-) T.H.

Masívní zdroj nákazy je uhynulý plod a potom případně, pokud je, nepořádek a smetí na dně úlu.
Pokud tedy jsou pochybnosti, mrtvý plod se z plástu vyřeže, smetí, pokud je na spodku úlu se vymete, úl případně zevnitř oškrábe do dřeva, zvenku taky očistí, použité nářadí očistí a toto všechno smetí se spálí. Plásty s dírami po plodu plus ostatní pochybné plásty se vyvaří a je to. Na zvápenatění, virovou nákazu atd mimo mor plodu by to mělo stačit.
Pokud pochybnosti o příčině úmrtí včelstva nejsou, je to "klasika", nedostatek zásob plus zima atd provede se totéž, co předtím, akorát nic se nepálí. Voskové věci se vyvaří, ostatní smetí rovnou vyhodí.
Pokud příznaky ukazují jasně na kliniku moru plodu, taky je to jasné, je třeba to nahlásit a rozjede se příslušný kolotoč opatření....

Překvapuje mě tvůj přehled o barvě mého díla, když jsme spolu u mých včel nikdy nebyli. Na to, abych měl dílo žemlové barvy, stačí 3-5 mezistěn + stavební rámky. Tvé extrémní metody nevnucuj ostatním.
Oddělky zásadně prodávám na světlém díle, převážně vystavěných mezistěnách. Vypadá to hezky a považuju to za profesionální. Jak to dělám, tobě jako konkurenci psát nebudu. Zatím byli mí zákazníci s kvalitou díla, oddělků i matek v drtivé většině spokojeni. A byly jich už stovky. Jinak přeji úspěšnou sezónu. Broněk
---------------------------------
Broňku o poruše kterou zmiňuješ netrpím. Těší mne Tvá starost o mé
zdraví a to že ti vrtá v hlavě obnova díla. Mít dílo jako uhel je zase
známé o Tobě. Ale k věci, když počítám jak počítám, jak se můžeš
pohybovat v obchodě s oddělky a nemít spousty postaveného díla. Kde ho
bereš? JInak až 15 mezistěn na včelstvo, co je takové docela pěkné
včelstvo, ze kterého mám tři produkční oddělky na pozdní snůšku celkem
cca na 7-9 nástavcích ve slunečnici. A na tři vytvořená včelstva z
jednoho mít na vkládání někdy i více než 15 mezistěn je snad vpohodě.
Něco se nepovede, něco se vyřadí atp.

_gp_

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Pytl??kov? plod
> Datum: 10.3.2010 10:14:23
> ----------------------------------------
> > ale kdo z nas ma ve skladu nahradni nastavky a ramky...
> > ------------------------------------
> >
> > Já :-)
> > P. Kovář
>
> schvalne se zeptam v sezone, ted take mam :-) T.H.
>
>
> No zatím jsem měl stabilně nachystaný 4 nástavky s vypletenými rámky ale letos chci začít přecházet na jinou RM, tak bude vše jinak...
P.

> Vůbec tady nepadlo nic o délce života včely, je přece známo , že v různých úlech
> se včely dožívají různé délky života . Dovedete si představit o kolik méně
> roztočů musí být ve včelstvu méně je-li tam o jednu generaci včel míň. zrovna
> tak je známo, že existují i včelstva s kratším vývojem a V:D: u nich nestíhá
> dokončit vývoj. Pak včelstvo s kratším vývojem a větší délkou života včel musí
> být zákonitě méně napadené jako to mohutné s kratším životem dělnic.

Ukazalo se, nebo se ukazuje, ze hledat vcelstva s kratsim vyvojem neni cesta proti v.d., i klestik se umi pry prizpusobit a je tam proste limitni hranice za kterou nelze jit.

T.H.

Broňku nevím proč tu vytváříš stále větší konflikt v této diskuzi mezi
náma. Kolik máš na včelstvo vloženo těch stavebních rámků? Ty je podle
tvých slov zákonitě používáš jako převažující standard na kterém
chováš včely a ty mezistěny vlastně máš pro zájemce na oddělky.

Do cizích včelstev bez vědomí majitele nelezu. Nemusíš ze mne dělat
extrémistického blba a šmejdila co dělá v pásmech moru možné i nemožné
maximum proto, abych se moru vyvaroval. Že máš nějaký jiný pracovní
postup? Já to dělám to v rámci běžných doporučení a doufám, že se mi
za extrémismus, protože obnovuji v průměru kolem třetiny včelího díla
v úlech za rok omluvíš. Extrémismus v chovech včel a ve vztazích mezi
lidma ve včelařství vypadá úplně jinak.

_gp_

10.3.10, Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>:
> Překvapuje mě tvůj přehled o barvě mého díla, když jsme spolu u mých včel
> nikdy nebyli. Na to, abych měl dílo žemlové barvy, stačí 3-5 mezistěn +
> stavební rámky. Tvé extrémní metody nevnucuj ostatním.
> Oddělky zásadně prodávám na světlém díle, převážně vystavěných mezistěnách.
> Vypadá to hezky a považuju to za profesionální. Jak to dělám, tobě jako
> konkurenci psát nebudu. Zatím byli mí zákazníci s kvalitou díla, oddělků i
> matek v drtivé většině spokojeni. A byly jich už stovky. Jinak přeji
> úspěšnou sezónu. Broněk
> ---------------------------------
> Broňku o poruše kterou zmiňuješ netrpím. Těší mne Tvá starost o mé
> zdraví a to že ti vrtá v hlavě obnova díla. Mít dílo jako uhel je zase
> známé o Tobě. Ale k věci, když počítám jak počítám, jak se můžeš
> pohybovat v obchodě s oddělky a nemít spousty postaveného díla. Kde ho
> bereš? JInak až 15 mezistěn na včelstvo, co je takové docela pěkné
> včelstvo, ze kterého mám tři produkční oddělky na pozdní snůšku celkem
> cca na 7-9 nástavcích ve slunečnici. A na tři vytvořená včelstva z
> jednoho mít na vkládání někdy i více než 15 mezistěn je snad vpohodě.
> Něco se nepovede, něco se vyřadí atp.
>
> _gp_
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Vážení,chci se podělit o mé zkušenosti se zdoláváním zvápenatění plodu.Je to asi 8-9 let,kdy se u nás tato nemoc vyskytla snad u každého vcelaře.Já měl napadená včelstva tak ze 70%.Byl napaden převážně dělničí plod.Přišlo to téměř po snůžce,takže jsem o snůžku nepřišel.Dával jsem formidol,napuštěné hadry octem do podmetu,nic nezabíralo.Příští rok na jaře,se ta potvora zase objevila,ale už byl napaden i trubčí plod.Tentokrát to bylo na snůžce znát.A zase nic nepomáhalo.Po snůžce se začala situace na dělničím plodu zlepšovat.A teť přijde,proč se tady potím s tímto příspěvkem.Další rok,t.j.třetí,od jara dělničí plod už nebyl takřka napaden,zato trubčina totálně.Uhynulé larvy včely nevynášely asi ani nemohly protože lavy nedržely pohromadě,úplně se rosypaly.Včely to házely do podmetu,kde z toho byla zvláštňě vonící zeleno šedivá hmota,spíše prach.Vše jsem pochpitelně poctivě čistil.Příští rok,se už nic neoběvilo ani další roky.
Ztéto mé zkušenosti je zřejmé,že je zbytečné pálit úly a ani v napadených plástech se tato choroba nepřenáší.Přeji hezký den.

Zdravím p. Pazderka,

co činíte není včelí extrémismus, jen správný minimální postup obměny díla.
V knize " Včelaříme nástavkově - Kamler, Oliva, Ptáček " se jasně píše, že obměna díla za jeden rok v úle by měla být minimálně z jedné třetiny. Dodržujete tedy standardně tuto metodiku. Píše se to i v dalších knihách. To, pokud vyměníme za sezonu díla ve včelách více, včelám naopak jen prospěje.

K p. Grunovi. Potkali jsme se loni na sněmu PSNV v Telči. Mluvil jste, že máte tachováky a něco jsem zaslechl letos, že zkoušíte i polonástavky. Níže jste uvedl, že vkládáte ročně do včelstva 3-5 mezistěn plus stavební rámky. Přemýšlel jsem o tom. Rád bych se optal, kolik stavebních rámků vkládáte do plodiště, jak velké máte plodiště, včetně stavebních rámků, jak početný máte medník. Vím, že jste chovatel a včely oslabujete pro chov oddělků, takže zajisté mít 6 patrové N úly nebudete, něco spolknou oddělky. Děkuji P.S

"o bylo na snůžce znát.A zase nic nepomáhalo.Po snůžce se začala situace na dělničím plodu zlepšovat.A teť přijde,proč se tady potím s tímto příspěvkem.Další rok,t.j.třetí,od jara dělničí plod už nebyl takřka napaden,zato trubčina totálně.Uhynulé larvy včely nevynášely asi ani nemohly protože lavy nedržely pohromadě,úplně se rosypaly.Včely to házely do podmetu,kde z toho byla zvláštňě vonící zeleno šedivá hmota,spíše prach.Vše jsem pochpitelně poctivě čistil.Příští rok,se už nic neoběvilo ani další roky. "

Já bych tady chtěl uvést možná důležitý detail. Starší kniha, Nemoci a škůdci včely medonosné od tuším Haragsima rozlišuje zvápenatění plodu a cementovatění plodu. Rozdíl je v tom, že zvápenatění vytváří bílé tvrdé kukly, které snad až dodatečně šednou a zelenají výtrusy, zatímco cementovatění vytváří rovnou šedivé kukly. Rozdíl je zřejmě v tom, že původci jsou rozdílné houby - plísně. A ještě pozor, jedna z těch plísní má být nakažlivá pro člověka, asi snad když je někdo zdravotně oslabený a zároveň vystavený silné masívní expozici výtrusy.....
Má někdo novější poznatky k tomuto rozdílu?
je taky možné, že obě houby se objevují i společně.

Jedna z těch hub bude Aspergilóza. (Aspergillus) To je na pohled
krásná, ale dost toxická houba zasahující přímo i nepřímo mnoho
vnitřních orgánů.

_gp_



> Já bych tady chtěl uvést možná důležitý detail. Starší kniha, Nemoci a
> škůdci včely medonosné od tuším Haragsima rozlišuje zvápenatění plodu a
> cementovatění plodu. Rozdíl je v tom, že zvápenatění vytváří bílé tvrdé
> kukly, které snad až dodatečně šednou a zelenají výtrusy, zatímco
> cementovatění vytváří rovnou šedivé kukly. Rozdíl je zřejmě v tom, že
> původci jsou rozdílné houby - plísně. A ještě pozor, jedna z těch plísní má
> být nakažlivá pro člověka, asi snad když je někdo zdravotně oslabený a
> zároveň vystavený silné masívní expozici výtrusy.....
> Má někdo novější poznatky k tomuto rozdílu?
> je taky možné, že obě houby se objevují i společně.
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Dobrý den.
Začínám letos včelařit a původně jsem chtěl vstoupit do ČSV. Z počátku jsem si myslel , že členství je povinnost. /asi jsem zblblej ze starých , ne vždy špatných časů :-)/
Chtěl bych Vás poprosit o názory a zkušenosti, jestli to má nějaký smysl.
Jsem již organisovaný u ČMMJ /myslivecký spolek/, kde představitelé nic nepředvádí, jen se platí a "SKUTEK UTEK".
Určitě jsou názory protikladné, ale rád bych si vyslechl obě strany :-)
Díky všem !!!

"Dobrý den.
Začínám letos včelařit a původně jsem chtěl vstoupit do ČSV. Z počátku jsem si myslel , že členství je povinnost. /asi jsem zblblej ze starých , ne vždy špatných časů :-)/
Chtěl bych Vás poprosit o názory a zkušenosti, jestli to má nějaký smysl.
Jsem již organisovaný u ČMMJ /myslivecký spolek/, kde představitelé nic nepředvádí, jen se platí a "SKUTEK UTEK".
Určitě jsou názory protikladné, ale rád bych si vyslechl obě strany :-)
Díky všem !!!"
--------------------
Přijde na to ... ;)
některé organizace fungují výborně, jiné trochu, a některé špatně nebo vůbec. Jak je to u Vás, musíte zjistit sám. Nedá se říci, že by vám členství v ČSV mohlo nějak ublížit, naopak ve svém okolí vidím, že členové se k včelařům nečlenům chovají dost nevraživě. Plyne to z toho, že svaz organizuje léčení a zprostředkovává podání žádosti o některé dotace, nečlenové neplatí příspěvky a je (bývá) oheň na střeše.
Sečteno a podtrženo, vstupte, a možná narazíte na partu včelařských nadšenců, kteří vám rádi poradí nebo pomohou.

Členství není povinné ale stejně musíš svoje stanoviště nahlásit v ZO ČSV v jejímž působnosti se nacházíš. Přes ni získáváš dotovaná léčiv a jiné dotace. Musíš svoje včelstva registrovat v evidenci chovatelů a mít je nahlášená na místním OÚ.
Výhody ze členství:
1) dostáváš spolkový časopis včelařství, 2) múžeě čerpat ze svépomocného fondu na obnovu stanoviště. 3) je tam pojištění pro případ trvalých následků úrazu a smrti při včelařské činnosti.4)pocit, že někam patříš také není k zahození. 5) ZO také pořádají různou vzdělávací činnost a včelařské zájezdy

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: ?lenstv? v ?SV
> Datum: 10.3.2010 15:09:33
> ----------------------------------------
> Dobrý den.
> Začínám letos včelařit a původně jsem chtěl vstoupit do ČSV. Z počátku jsem
> si myslel , že členství je povinnost. /asi jsem zblblej ze starých , ne
> vždy špatných časů :-)/
> Chtěl bych Vás poprosit o názory a zkušenosti, jestli to má nějaký smysl.
> Jsem již organisovaný u ČMMJ /myslivecký spolek/, kde představitelé nic
> nepředvádí, jen se platí a "SKUTEK UTEK".
> Určitě jsou názory protikladné, ale rád bych si vyslechl obě strany :-)
> Díky všem !!!
>
>
>

Diky vsem za prispevky,

necham si to projit hlavou, metoda pana Turcani je nejjistejsi, lec zabere nejvice casu, ktereho je porad malo. Rezat plasty a vmestnavat je do nizssiho ramku se mi moc nechce. Takze asi zkusim vlozit dva nizke s mezistenou do plodiste ihned zjara a jak to bude vypadat trosku slibne ( postavene dilo), sup s nimi nahoru mezi zbytek nizkych s mezistenami.

PZ

Dobrý den.
Začínám letos včelařit a původně jsem chtěl vstoupit do ČSV. Z počátku jsem
si myslel , že členství je povinnost. /asi jsem zblblej ze starých , ne
vždy špatných časů /
Chtěl bych Vás poprosit o názory a zkušenosti, jestli to má nějaký smysl.
Jsem již organisovaný u ČMMJ /myslivecký spolek/, kde představitelé nic
nepředvádí, jen se platí a "SKUTEK UTEK".
Určitě jsou názory protikladné, ale rád bych si vyslechl obě strany
Díky všem
------------------------------------
Zdravím, osobně ve členství v ZO vidím převažovat výhody, protože u nás je docela dobrá parta chlapů, co se vždy domluví. Ale jak poslouchám zprávy odjinud, není to tak vždy.
P. Kovář

Na rozdíl od myslivosti, kde pokud nemá člověk souvislou rozlohu aspoň 500 hektarů polí a lesů, tak musí bezpodmínečně k myslivcům vstoupit, aby se k myslivosti dostal, může včelař s jakýmkoliv počtem včelstev být klidně samostatný.
Vedení Svazu Včelařů je jinak ještě jednou nohou v socialismu a tak je tomu podřízeno i vedení Svazu obecně. Týká se to tuhosti kurzu Svazu a pomalým zaváděním změn, kterými by měl Svaz reagovat na změněnou situaci, hlavně v prodeji produktů. Taky se to týká snahy zastřešit všechny včelaře a mít je pod poměrně tuhou kontrolou. Na druhé straně ČSV měl až dosud docela úspěšný lobbing, povedlo se mu vylobovat veškeré léčení varaózy vlastními silami dobrovolných funcionářů Svazu namísto léčení profesionálními veterináři a poskytování příspěvků na opylování na včelstvo plus k tomu jejich distribuci. Plus k tomu na úrovní krajů skoro všude příspěvky na obnovu včelařského zařízení i různé příspěvky i na nižších úrovních.
Jenže ono léčení dobrovolnými funkcionáři Svazu stejně tak jako distribuce příspěvků je dvojsečná věc. V případě, že včelař není členem Svazu, dobrovolní funkcionáři to včelaři stejně musí udělat a kvůli dobrovolnosti víceméně jen za formální poplatek, zatímco ten včelař mimo organizaci bude po nich chtít tu službu automaticky na profesionální úrovni. Protože co si musí nechat líbit včelař člen svazu od dobrovolného kolegy, kterého to třeba nebaví a napůl na to kašle, nemá žádný důvod si nechat líbit včelař mimo Svaz.
Záleží potom na konkrétních jedincích v konkrétní ZO, kde bude nový člen včelařit, jestli budou pomáhat dobrou nezištnou radou i jinak nebo jestli tam budou nějací zakyslíci, pro které je jiný způsob než oni sami už 40 let včelaří nesmysl a nesprávný a začínající včelař konkurent, kterého je třeba deptat....
Jinak to je jako i jinde v zájmových organizacích, ve Svazu se mnohem snadněji přijde k informacím kolem včelaření než mimo Svaz, ale zase včelaření nějakým způsobem mimo oficiální linii Svazu tam jde těžko. Jediný rozdíl je snad v tom, že Svaz má v základních organizacích mimořádný nedostatek funkcionářů, takže včelař vyžívající se vedle toho i v zájmovém funkcionaření může nyní ve Svazu snadno nastartovat dobrovolnickou funkcionářskou kariéru.

Členství není povinné ale stejně musíš svoje stanoviště nahlásit v ZO ČSV v jejímž působnosti se nacházíš. Přes ni získáváš dotovaná léčiv a jiné dotace. Musíš svoje včelstva registrovat v evidenci chovatelů a mít je nahlášená na místním OÚ.
Výhody ze členství:
1) dostáváš spolkový časopis včelařství, 2) múžeě čerpat ze svépomocného fondu na obnovu stanoviště. 3) je tam pojištění pro případ trvalých následků úrazu a smrti při včelařské činnosti.4)pocit, že někam patříš také není k zahození. 5) ZO také pořádají různou vzdělávací činnost a včelařské zájezdy

Pepan
-----------------------
Své stanoviště musíš nahlásit jen do registru chovatelů. Vše ostatní je na tvém uvážení.

Pokud budeš objednávat léčivo u ČSV, taky ti jej "musejí" dodat/prodat za normální nepřirážkovou cenu.

Jinak vše je o lidech. Když ti budou připadat "zajímaví", tak tam vstup. Tedy myslím, informace od nich, akce atd.

Všechny ostatní argumenty jsou mimo, časopis, pojištění atd - to vše dneska můžeš i za peníze pořídit. V případě pojištění je vůbec otázka plnění. Zda se to vyplatí.

Karel

P.S.
Napadá mě, je člen pojištěn za způsobenou šodu u Svépomocného fondu - třeba mu od včelína chytne obecní les?
A do jaké výše, pokud ano?

>>>ČSV měl až dosud docela
úspěšný lobbing, povedlo se mu vylobovat veškeré léčení varaózy vlastními
silami dobrovolných funcionářů <<<
Co plácáš za blbosti.
Těm jiným zvířatům také veterináři nepodávají léčiva ve chlévě, Ale majiteli dají recepis do do dobytu je musejí nacpat také sami. vyjma injekcí

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?lenstv? v ?SV
> Datum: 10.3.2010 16:02:31
> ----------------------------------------
> Na rozdíl od myslivosti, kde pokud nemá člověk souvislou rozlohu aspoň 500
> hektarů polí a lesů, tak musí bezpodmínečně k myslivcům vstoupit, aby se k
> myslivosti dostal, může včelař s jakýmkoliv počtem včelstev být klidně
> samostatný.
> Vedení Svazu Včelařů je jinak ještě jednou nohou v socialismu a tak je tomu
> podřízeno i vedení Svazu obecně. Týká se to tuhosti kurzu Svazu a pomalým
> zaváděním změn, kterými by měl Svaz reagovat na změněnou situaci, hlavně v
> prodeji produktů. Taky se to týká snahy zastřešit všechny včelaře a mít je
> pod poměrně tuhou kontrolou. Na druhé straně ČSV měl až dosud docela
> úspěšný lobbing, povedlo se mu vylobovat veškeré léčení varaózy vlastními
> silami dobrovolných funcionářů Svazu namísto léčení profesionálními
> veterináři a poskytování příspěvků na opylování na včelstvo plus k tomu
> jejich       distribuci. Plus k tomu na úrovní krajů skoro všude příspěvky na
> obnovu včelařského zařízení i různé příspěvky i na nižších úrovních.
> Jenže ono léčení dobrovolnými funkcionáři Svazu stejně tak jako distribuce
> příspěvků je dvojsečná věc. V případě, že včelař není členem Svazu,
> dobrovolní funkcionáři to včelaři stejně musí udělat a kvůli dobrovolnosti
> víceméně jen za formální poplatek, zatímco ten včelař mimo organizaci bude
> po nich chtít tu službu automaticky na profesionální úrovni. Protože co si
> musí nechat líbit včelař člen svazu od dobrovolného kolegy, kterého to
> třeba nebaví a napůl na to kašle, nemá žádný důvod si nechat líbit včelař
> mimo Svaz.
> Záleží potom na konkrétních jedincích v konkrétní ZO, kde bude nový člen
> včelařit, jestli budou pomáhat dobrou nezištnou radou i jinak nebo jestli
> tam budou nějací zakyslíci, pro které je jiný způsob než oni sami už 40 let
> včelaří nesmysl a nesprávný a začínající včelař konkurent, kterého je třeba
> deptat....
> Jinak to je jako i jinde v zájmových organizacích, ve Svazu se mnohem
> snadněji přijde k informacím kolem včelaření než mimo Svaz, ale zase
> včelaření nějakým způsobem mimo oficiální linii Svazu tam jde těžko. Jediný
> rozdíl je snad v tom, že Svaz má v základních organizacích mimořádný
> nedostatek funkcionářů, takže včelař vyžívající se vedle toho i v zájmovém
> funkcionaření může nyní ve Svazu snadno nastartovat dobrovolnickou
> funkcionářskou kariéru.
>
>
>

ZO ho musí vést jako nečlena a dokonce veterina u nás na OÚ kontrolovala loni nahlášená stanoviště včel

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?lenstv? v ?SV
> Datum: 10.3.2010 16:05:33
> ----------------------------------------
> Členství není povinné ale stejně musíš svoje stanoviště nahlásit v ZO ČSV v
> jejímž působnosti se nacházíš. Přes ni získáváš dotovaná léčiv a jiné
> dotace. Musíš svoje včelstva registrovat v evidenci chovatelů a mít je
> nahlášená na místním OÚ.
> Výhody ze členství:
> 1) dostáváš spolkový časopis včelařství, 2) múžeě čerpat ze svépomocného
> fondu na obnovu stanoviště. 3) je tam pojištění pro případ trvalých
> následků úrazu a smrti při včelařské činnosti.4)pocit, že někam patříš také
> není k zahození. 5) ZO také pořádají různou vzdělávací činnost a včelařské
> zájezdy
>
> Pepan
> -----------------------
> Své stanoviště musíš nahlásit jen do registru chovatelů. Vše ostatní je na
> tvém uvážení.
>
> Pokud budeš objednávat léčivo u ČSV, taky ti jej "musejí" dodat/prodat za
> normální nepřirážkovou cenu.
>
> Jinak vše je o lidech. Když ti budou připadat "zajímaví", tak tam vstup.
> Tedy myslím, informace od nich, akce atd.
>
> Všechny ostatní argumenty jsou mimo, časopis, pojištění atd - to vše dneska
> můžeš i za peníze pořídit. V případě pojištění je vůbec otázka plnění. Zda
> se to vyplatí.
>
> Karel
>
> P.S.
> Napadá mě, je člen pojištěn za způsobenou šodu u Svépomocného fondu - třeba
> mu od včelína chytne obecní les?
> A do jaké výše, pokud ano?
>
>
>

Zajíčku já nemyslel rezat plasty a vmněstnávat do nízkého ramku ja myslel 24ku ze spodu uříznout.Mužeš ale ani nemusíš přibíjet novou spodní loučku.Dají se použít i starší poškozené24ky které jsou určeny k vyřazení.Nenarušíš si plodiště a ušetříš čas.Předpokládám že to chceš řešit co nejdříve a to by tam nahoře nad mřížkou v chladných periodách ani matka nekladla- a to by pak chybělo v následující snušce.Aspon tak by to dopadlo u mně na horách.

Pane polášek tutově to bylo zvápenatění.Ty první dva roky včely vynášely bílé kukly a některé měly už narostlé výtrusy.Včelařím 50 let,tak o tom něco vím.

To co píše MíraH to je prostě realita a skušenost.Tehdá bylo zvápenatění tak rozšířeno že se o tom psalo i ve včelařství.Nyní zvápenatění velmi ustoupilo,ale není to naše zásluha ani výtěztví-prostě ustoupilo samo.Nyní napadá jen neaktyvní oslabená včelstva. Škoda jen, že tehdá ještě nevčelařil přítel Streit.Třikrát behem pěti let by si včelstva spálil a byl by od něj pokoj.

"Tehdá bylo zvápenatění tak rozšířeno že se o tom psalo i ve včelařství.Nyní zvápenatění velmi ustoupilo,ale není to naše zásluha ani výtěztví-prostě ustoupilo samo."
------------------
Nemůže na to mít vliv počasí. V deštivějším roce se plísním daří mnohem lépe než v horku občas vystřídaném přívalovým deštěm. Vybavujete si nějakou takovou souvislost?
Plísním obecně, se totiž v posledních 2 desetiletích daří lépe v důsledku vymizení kyselých dešťů.

Nejlepší je dát starou pilu do cirkulárky a rámek i s plástem zaříznout a přiklepnout starou laťku. Je to sice humus, ale na med jsou potřeba plásty. Nejsem však přesvědčen, že kombinace 2 x 24 a pak polonástavky je to pravé ořechové, spíš mi to připadá jako pěkná zmršenina. Když už kombi systém, tak bych raději zvolil plodiště jedno a alespoň 30 na výšku. Pak by vznikla nějaká varianta Dadantu se svými výhodami a nevýhodami, přičemž o nevýhodách přesvědčivě mluví zvl. ti, kteří ho nikdy neměli a nebo se to v něm nebyli schopni naučit, byť je to velmi jednoduché. Nouzově na zkoušku bych plodiště 24 podložil styrodurem, ale spíš bych úl na zkoušku vyfikl nový. Ono zkoušet něco v nějakém hnusu a provizoriích, to je snad lepší s tím ani nezačínat. Jinak naše řady se začínají dost slibně rozrůstat a stále další včelaři přicházejí na chuť výhodám, které poskytuje vysoké plodiště. Teď na pražských včelařích oznámil př. Sedláček, že na ně postupně bude také přecházet. Zajímavé bylo i to, že má zajištěnu výrobu nástavků z koplenu a to by mohlo být víc než zajímavé! Takže hodně úspěchů! Zdraví R. Stonjek

Již jsem to tady nedávno psal . O povodních v roce 97 toho bylo hodně.To mi utkvělo v pamněti.URČITĚ SE TO VŠAK NEDÁ SVÁDĚT JEN NA VLHKO.I na vyprahlém stanovišti muže být zvápenatění.Spory v přírodě mohou být vyschlé na prach ale v plodišti je konstantní vysoká vlhkost a tam mohou vyklíčit.

proč zmršenina, už pár let mám včely na 39/24, zimuji na 2 nástavcích a v sezoně přidávám 1-2nástavky na med, bez mřížky. Matka ploduje v dolních 2 prostorech. polonástavky si představuji jako menší dřinu - píšu představuji, protože sám je nemám. v čem vidíte nevýhody takové sestavy?

Tak ještě přidám hystorku.Kdysi ve Slovenském časopise Včelár popisoval tuším že přítel Hájek že mněl ve včelstvech zvápenatění.A stalo se mu že mu včelnici i okolní lány letecky povápnili.Byl s toho vyděšenej, včelám se nic nestalo ale zvápenatění ustoupilo tak rychle že to dával do přímé souvislosti s tím vápněním-usudek si udělejte sami.

Přítel Stojek by radši vyděl čistý dadant-sistem.Ja bych to nenazval zmršenina ale kočko pes.Ale do začátku na pokusy a zkušenosti určitě dobrý

Zdravím vás kolego,

Členství ve ČSV přináší daleko více kladů, jak záporů. Jak to řekl Petr Kovář, záleží jen na lidech v dané ZO. Pokud narazíš na dobré lidi, dobrou ZO, je to super, pokud narazíš na ZO, kde je neochota, nebo malý aktiv k věcem všedním a lidi ......... je to na nic. Já jsem byl nejdříve v jedné ZO rok a půl, zjistil jsem, že to stojí v té ZO jako celku za......., ( pár lidí tam sice bylo dobrých ), tak jsem to tam zabalil a přešel jsem do jiné ZO, ikdyž mám včely v té bývalé. Musím také s tou starou ZO spolupracovat po zdravotní stránce. Převážet je nebudu. Tak to také učinit lze. V nové stávající ZO jsem nesmírně spokojen, jednání, přednášky, kolektiv jako celek i jednotlivci, kvalita rozpravy na výjimečné úrovni. Je tam parta správných chlapů a dam. Tak to má být. Zdraví P.S

ZO ho musí vést jako nečlena a dokonce veterina u nás na OÚ kontrolovala loni nahlášená stanoviště včel

Pepan
------------------
Vyhláška, zákon?

Bez toho je to o ničem, já pamatuji, že chodili paní z Městského úřadu kontrolovat manželce do krámu účetnictví, protože ty daně co by šidila, prý jdou do městkého rozpočtu.
:-)
Než jsem se tam s nimi potkal já, tak si myslely , že na to mají právo:-)

Karel

Takové úly jsem kdysi získal. Tedy 2x plodiště 39x24 a 2x medník 39x17. Kdysi ve včelařství vyšla i metodika ošetřování kombinovaných úlech. Něco je i v článcích př. Boháče na stránkách PNSV, tak se zkuste podívat. Myslím že se 2 nástavky se dá vydržet až do doby, kdy by bylo možné polonástavek mezistěn vložit mezi nástavky 39x24.

Těm jiným zvířatům také veterináři nepodávají léčiva ve chlévě, Ale majiteli dají recepis do do dobytu je musejí nacpat také sami. vyjma injekcí

Pepan
----------
Přesně tak sami, nikoli komisionélně pod dohledem kravského důvěrníka.

Dnes s ena mě obrátil o radu jeden schopný mladý včelař. Dostal nabídku, aby dělal předsedu ZO. A co a jak.

Tak jsem mu doporučil přečíst naší vyhlášku o tlumení varroozy a jakou by převzal zodpovědnost a jaké úkoly by musel zajišťovat. A vystavil se coby předseda právnické osoby sankcím za její neplnění, dle téže vyhlášky.

Žádný spolek honáků krav /kovbojů/ nezodpovídá za to, že krávy na jejich území jsou všechny očkovány proti mouše TSE TSE. Oni se prostě sdružují, aby si uspořádali rodeo.
A nikoho nenapadne, aby po nich chtěl v jejich volném, čase, aby jezdili očkovat krávy sousedům.

Karel

Jediný lék, který platí na zvápenatění je výměna matky a formidol opakovaně po 14 dnech. Vyzkousejte a uvidíte. J.P.

Ijá doporučuji členství v ZO ČSV je to pro všechny jednodušší stejně musíte být v kontaktu.Jako předseda naší ZO vím jaké jsou s nečleny problémy-a stejně jsme povinni podle vyhlášky jim poskytovat komopletní servis jako je léčení, dotace,vzorky.Oni si své povinnsti a termíny neplní proto že o nich ani nevědí.Proto je nemáme rádi-ale uhánět je a vycházet s nima musíme.Potřebovali by chom na ně nějaký bič.

Zdravím Karle, opravdu dobří zaměstnanci Radnice. Zajímalo by mě, co jste jim řekl a jak na to reagovali, poroučeli se vklidu, nebo se musela vzít na úřední šiml lopata a koště? P.S

proč zmršenina, už pár let mám včely na 39/24, zimuji na 2 nástavcích a v
sezoně přidávám 1-2nástavky na med, bez mřížky. Matka ploduje v dolních 2
prostorech. polonástavky si představuji jako menší dřinu - píšu
představuji, protože sám je nemám. v čem vidíte nevýhody takové sestavy?
-------------------------------------
S dovolením se připojím, u nás tak dlouhá léta včelařil přítel Smílek, ve své době jeden z nejpokrokovějších včelařů v naší organizaci a chovatel matek.
A polonástavek mezi dva vysoké bych už nikdy nevložil. Udělal jsem to jednou a jen v jednom včelstvu matka nakladla malé kolečko a zbytek, i v ostatních včelstvech byl zanesen medem a vlastně se tím rozdělilo plodiště...
Tehdy jsem to tak zkusil udělat, protože jsem myslel, že si usnadním tvorbu oddělků, ale včely o mém záměru bohužel nevěděly. :-)
P. Kovář

Nejlepší je dát starou pilu do cirkulárky a rámek i s plástem zaříznout a přiklepnout starou laťku. Je to sice humus, ale na med jsou potřeba plásty. Nejsem však přesvědčen, že kombinace 2 x 24 a pak polonástavky je to pravé ořechové, spíš mi to připadá jako pěkná zmršenina....

-------------------------------------------------------------

Proč zmršenina? Mám Lang 2x24 - 17+17+17+ .... Lang 17 plásty ztluštělé,bez mřížky.Nevidím v tom problém.Plodiště 2x24
je to určitě dost prostoru na včelstva ,která občas vídávám u kolegů včelařů.

"A polonástavek mezi dva vysoké bych už nikdy nevložil. Udělal jsem to jednou a jen v jednom včelstvu matka nakladla malé kolečko a zbytek, i v ostatních včelstvech byl zanesen medem a vlastně se tím rozdělilo plodiště..."
-----------------------
holky s radostí objevily prostor pro zásoby okolo plodu. Věřím, že to s chutí zanesly. To se ale hezky hodnotí s odstupem. Po bitvě je každý generál.

Já včelaří na r.m 39/24 a jsem s nimi spokojen. Vím, že by na včelnicich měla být jedna r.m. Protože chci mít ale více včelnic o minimálně 30 čelstvech na stanoviště, rozhodl jsem se na každé stanoviště používat jinou r.m, aby se to nepletlo. Na dalším stanovišti bych rád vyzkoušel r.m 39/30, kterou propaguje náš předseda učitel včelařství př. Vydra a na dalším opět vyzkoušet včelaření jen na polonástavkách u mě 39/17, které zase propaguje kamarád farmář Michal Říha. Nemůže si to vynachválit. CHci to ale zkusit, abych viděl rozdíly v rozvoji, síle...
Myslím si, že včely se dokážou přizpůsobyt jakékoliv míře, ikdyž některé jsou pro ně výhodné méně, jiné více. Na systém dadant jsem na chuť nepřišel, třeba mě pohltí v budoucnu. Zdraví P.S

Pane Zdeňku dovolím si takovou malou technickou radu, také mám s tím
zde občas problém. Všiml jsem si, že reagujete novým příspěvkem místo
odpovědi. Tady se to řadí tak, že každá odpověď na kterou reagujete se
klikne na pravé straně "Odpovědět do diskuze na příspěvek č. ....".
Nebo mailem jestli Vám chodí odpovědi tlačítkem "Reply" nebo
"Odpovědět". Vždy se potom zařadíte mezi reakce správně do archivu a
bude to trochu jasnější. Vím že to tu je takové jak pokec neboli chat,
ale dost se to tu potom zpřehlední.

Jinak k tématu a Vaší reakci pro zamyšlení.

Z pohledu nečlena. Asi bych si místní ZO nejprve coby zájemce oťukal
jak se vlastně věci mají.

Z pohledu ZO. Pokud chce ZO nové člena nějak náborovat, určitě není
marné mít jako organizace nějaký plán, že se bude o své abonenty
starat, jakoby již byly jejími členy. Samozřejmě to neznamená
doplácet na ně finančně. Určitě po nějaké době takto zájemce
přesvědčíte dříve než nějakým bičem. Tlačit na vstup potom můžete
časem. Je to lepší postup než jsem prožil já. Já jsem po navýšení
stavu a kvůli jistým lidem stratil důvěru v jejich vedení, což nemělo
zpočátku z místní ZO odezvu. Odezva přišla když jsem fakticky
vystoupil a z přílete, jak mi bylo na poslední členské schůzi sděleno
žertem u stolu a kávy, že jsem se vlastně z přítele stal nepřítel.

Zkrátka si myslím, že je lepší zvážit členství. Určitě má své pro, ale
může mít i proti.

Dále ...Problém takový, že nečleni neznají termíny je přeci chybou
hlasatelny ZO (zaúkolovaného důvěrníka) Chybu bych hledat v organizaci
a ne u nečlena.

Jsem nějakou dobu nečlen a osobně mi ZO předsedové volají když je
nějaký požadavek, a také volám někdy dál již i já, když se ozve první.
Na hovorné samozřejmě klidně při nějaké příležitosti přispěji. Přeci
vím, že to dělají často ze svého a nejsem (snažím se nebýt při
komunikaci) necitlivý vypočítavý blb.

_gp_


10.3.10, Z Včelař <vcelyzdenek/=/seznam.cz>:
> Ijá doporučuji členství v ZO ČSV je to pro všechny jednodušší stejně musíte
> být v kontaktu.Jako předseda naší ZO vím jaké jsou s nečleny problémy-a
> stejně jsme povinni podle vyhlášky jim poskytovat komopletní servis jako je
> léčení, dotace,vzorky.Oni si své povinnsti a termíny neplní proto že o nich
> ani nevědí.Proto je nemáme rádi-ale uhánět je a vycházet s nima
> musíme.Potřebovali by chom na ně nějaký bič.
>


--

10.3.10, Josef.Mensik/=/seznam.cz <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> Členství není povinné ale stejně musíš svoje stanoviště nahlásit v ZO ČSV v
> jejímž působnosti se nacházíš. Přes ni získáváš dotovaná léčiv a jiné
> dotace. Musíš svoje včelstva registrovat v evidenci chovatelů a mít je
> nahlášená na místním OÚ.
> Výhody ze členství:
> 1) dostáváš spolkový časopis včelařství, 2) múžeě čerpat ze svépomocného
> fondu na obnovu stanoviště. 3) je tam pojištění pro případ trvalých následků
> úrazu a smrti při včelařské činnosti.4)pocit, že někam patříš také není k
> zahození. 5) ZO také pořádají různou vzdělávací činnost a včelařské zájezdy
>
> Pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
>> Předmět: ?lenstv? v ?SV
>> Datum: 10.3.2010 15:09:33
>> ----------------------------------------
>> Dobrý den.
>> Začínám letos včelařit a původně jsem chtěl vstoupit do ČSV. Z počátku
>> jsem
>> si myslel , že členství je povinnost. /asi jsem zblblej ze starých , ne
>> vždy špatných časů :-)/
>> Chtěl bych Vás poprosit o názory a zkušenosti, jestli to má nějaký smysl.
>> Jsem již organisovaný u ČMMJ /myslivecký spolek/, kde představitelé nic
>> nepředvádí, jen se platí a "SKUTEK UTEK".
>> Určitě jsou názory protikladné, ale rád bych si vyslechl obě strany :-)
>> Díky všem !!!
>>
>>
>>
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

No ve finále to účel splnilo. Šlo přece o to včely do toho polonástavku dostat a přinutit stavět. Nakonec stačí aby začali stavět, či spíše aby matka 1-2 plásty zakladla. Pak se dá polonástavek předndat nahoru a plodště opět spojit. Je to práce navíc, ale možná menší než řezat rámky, nebo vyřezávat dílo.

"Ve svém okolí vidím, že členové se k včelařům nečlenům chovají dost nevraživě."

Pěkná parta :-)

"Sečteno a podtrženo, vstupte, a možná narazíte na partu včelařských nadšenců, kteří vám rádi poradí nebo pomohou."

Ano je to pohodlnější..

Jak píše pan Polášek, jednou nohou v socialismu. Bohužel velká organizace s velkým počtem členů nikdy nedovede na podněty zvenku reagovat pružně jako malá organizace. Změny k lepšímu se prosazují těžko, protože Ti co si změny nepřejí argumentují slovy: "Svaz si rozbíjet nenecháme". Také organisační složky ÚV, KV, OV zavánějí starými časy. Být členem ČSV je z několika pohledů pohodlnější (léčiva - jedy pro hubení roztočů, dotace D1, apod.).

Jsou ale organizace (ZO, OV), kde to funguje dobře a to hlavně díky ochotě a nasazení dobrovolných funkcionářů. A třeba tam najdete i partu mímumilovnějších včelařů s méně nevraživými sklony.

Na závěr nemůžu nezmínit jinou organizaci - PSNV-CZ. Ta dotace a léčiva nezajišťuje, ale nabízí jiné aktivity. Vydává m.j. velmi kvalitní časopis Moderní včelař, pořádá pro začínající i pokročilé včelaře Letní školy nástavkového včelaření, pravidelná Pražská včelařská setkávání, zájezdy, atd.

holky s radostí objevily prostor pro zásoby okolo plodu. Věřím, že to s
chutí zanesly.
-----------------------------------------------
Zkoušet už to nebudu, ale tehdy jsem se díval a v obou nástavcích měly zásob dost. Ve spodním po krajích (trošku), v horním někde i do třetiny zvrchu hlavně krajní plásty a ještě 1 až 2 nástavky na med nahoře. Spíš myslím, že to potřebovaly jako překladiště :-), ale bylo špatně umístěno.
Ale to je fuk, špatně se to popisuje.Na tuto zimu jsem u některých včelstev dal polonástavky úplně dolů jako polštář a později jako to "překladiště"...
P. Kovář

zajímavý experiment, ale budete muset najít 3 stejná stanoviště, jinak vám nic neřekne. Tím stejná myslím oslunění, vlhkost, vítr, přístup k vodě, snůškové podmínky, zdroje pylu, ....
Já se snažím podobný experiment páchat na jedné včelnici, abych v případě dalšího rozšiřování chovu měl trochu jasno, do jakých krabic holky nasypat.

No ve finále to účel splnilo
----------------------------------
No právě že nesplnilo, akorát ta práce zůstala. Zapomněl jsem říct, že to nebyly mezistěny, ale vystavěné souše, které jsem chtěl využít na ty oddělky. Ale teď zpětně už nic nevymyslím, protože jsem si zrovna moc poznámek nedělal tak už si nepamatuji spoustu důležitých detailů.
P.Kovář

"No ve finále to účel splnilo. Šlo přece o to včely do toho polonástavku dostat a přinutit stavět. Nakonec stačí aby začali stavět, či spíše aby matka 1-2 plásty zakladla. Pak se dá polonástavek předndat nahoru a plodště opět spojit. Je to práce navíc, ale možná menší než řezat rámky, nebo vyřezávat dílo."
-------------------
Ano, pro přítele Zajíčka to řešení je. Jediným rizikem je právě to rozdělení plodiště brzy zjara.
Přítel Kovarpe měl ale jiný záměr, který mu včelky "rozmluvily".

Ano to je velké riziko, ale ve dvou nástavcích 39x24 se dá v pohodě vyčkat až bude včelstvo dost silné na to, aby mu rozdělení plodiště neuškodilo. Ostatně v literatuře se píše, že optimální čas na rozšíření včelstva je tehdy, když

To mě zajímá. Jaké míry máte, kolik r.m, kolik včelstev máte na každé r.m, aby to mělo nějaký efekt.
Moje 3 stanoviště

První - řepka, akát, javor, lípa, jíva, líska, maliny, ostružiny, ovocné stromy, větrná hůrka, hodně osluněno směr jih 380 m.n.m

Druhé - řepka, akát, lípa, javor, jíva, líska, maliny ostružiny, ovocné stromy, větrná hůrka, hodně osluněno, směr jih 400 m.n.m

Třetí - řepka, svazenka, les, maliny, ostružiny, v doletu ovocné stromy, větrná hůrka, hodně osluněno, směr jih
500 m.n.m

Jak to tedy vypadá? Zdraví P.S

Zdravim pana Stonjeka,

do nynejska jsem pouzival 39x24 dva nastavky jako plodiste a na horu jako treti 39x24 mednik, mezi plodiste a mednik materi mrizka. Plne mi tento typ vyhovoval.
Jak se nam pocet vcelstev rozrusta, tak mi pomaha zena.

Vyhody, ktere si slibuji:

1, tahat 25-28 kg nastavek po zene nemuzu chtit. A i me casem budou uz jen sily ubyvat.

2, stalo se mi ze jedna bedna 39x24 pri vydatne snusce je malo a dve zase moc, med nezavickovany, muselo se dlouho cekat na zavickovani.

3, nebudu muset pouzivat materskou mrizku.

4, med bude ukladan jen do panenskych sousi.

5, panenske souse nejsou nachylne na napadeni zavijecem. Snadne uskladneni

6, nastavky 39x24 vyska 15,9 pro ramek 39x15 si vyrabim sam, vyrobni cena 65-70 CZK/ks, na kazde pile sezenete II. jakost a kratsi zbytky za facku, neni treba nic klizit.

Nevyhody :

1,pouzivani dvou velikosti ramku - je to opravdu nevyhoda, me to tak neprijde, nemam s tim problem.

2, problem s obmenou dila - neni prece problem nechat stavet mezisteny v plodisti, z jara vytahnu 3 ramky neobsedle prazdne, ktere si na podzim nachystam do spodniho nastavku na kraje, pri dalsim zasahu do vcel pri tvorbe oddelku vlozim dalsi tri mezisteny. A tim je tretina obmenena.

Kdyz jsem si dal pro a proti tak jsem se rozhodl, tak jak jsem se rozhodl. Nikomu nic nenutim.

PZ

S tím včelařením bez mřízky to až tak 100% není. Obvykle matka v prvním medníkovém nástavku také něco zaklade a pokud se na delší dobu ochladí, tak se proploduje medníky v polonástavcích až ke stůpku. Pokud nepoužíváte rámky v polonástavcích se širšími loučkami.

Chce to velkou ZO a ne s 20 členy Tam nemohou dát dohromady ani zájezd někam na včelnici. A musí se počítat s tím ,že každé se nade nějaký tem mudrlant nebo rejpal. To ale k tomu patří.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: ?lenstv? v ?SV
> Datum: 10.3.2010 20:53:10
> ----------------------------------------
> Zdravím vás kolego,
>
> Členství ve ČSV přináší daleko více kladů, jak záporů. Jak to řekl Petr
> Kovář, záleží jen na lidech v dané ZO. Pokud narazíš na dobré lidi, dobrou
> ZO, je to super, pokud narazíš na ZO, kde je neochota, nebo malý aktiv k
> věcem všedním a lidi ......... je to na nic. Já jsem byl nejdříve v jedné
> ZO rok a půl, zjistil jsem, že to stojí v té ZO jako celku za......., ( pár
> lidí tam sice bylo dobrých ), tak jsem to tam zabalil a přešel jsem do jiné
> ZO, ikdyž mám včely v té bývalé. Musím také s tou starou ZO spolupracovat
> po zdravotní stránce. Převážet je nebudu. Tak to také učinit lze. V nové
> stávající ZO jsem nesmírně spokojen, jednání, přednášky, kolektiv jako
> celek i jednotlivci, kvalita rozpravy na výjimečné úrovni. Je tam parta
> správných chlapů a dam. Tak to má být. Zdraví P.S
>
>
>

Taky by to šlo udělat tak, že ještě letso použijete jako medník nást. 39x24 a až bude téměř plný medu, mezi tento medník a plodište vložíte polonástavek mezistěn. Tím nebudete trhat plodiště a letos u každého včelstav jeden polonástavek včely vystatví.

"S tím včelařením bez mřízky to až tak 100% není. Obvykle matka v prvním medníkovém nástavku také něco zaklade a pokud se na delší dobu ochladí, tak se proploduje medníky v polonástavcích až ke stůpku. Pokud nepoužíváte rámky v polonástavcích se širšími loučkami"
---------------
takovou zkušenost nemám, mám obyč rámky 39/24 a matka má svoje dva nástavky, do třetího se mi nemontuje.

To nahlášení na OÚ je hlavně ve tvém zájmu. Zemědělci totiž mají za povinnost se před každým použitím postřiků se tam ptát jestli tam nejsou v blízkosti umístěna včelstva nebo tam právě nemají včely letecký koridor za pastvou. U nás to pak funguje tak , že starosta zavolá mě a já mu sdělím jakým směrem právě létají.
Pokud by následně došlo k úhynu včel a ty je neměl nahlášeny nedostaneš náhradu. To zas si pohlídá pojišťovna.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?lenstv? v ?SV
> Datum: 10.3.2010 21:05:56
> ----------------------------------------
> ZO ho musí vést jako nečlena a dokonce veterina u nás na OÚ kontrolovala
> loni nahlášená stanoviště včel
>
> Pepan
> ------------------
> Vyhláška, zákon?
>
> Bez toho je to o ničem, já pamatuji, že chodili paní z Městského úřadu
> kontrolovat manželce do krámu účetnictví, protože ty daně co by šidila, prý
> jdou do městkého rozpočtu.
> :-)
> Než jsem se tam s nimi potkal já, tak si myslely , že na to mají právo:-)
>
> Karel
>
>
>

Tato kombinace právě dobře vyhovuje velikost hnízda a ještě tam pak při medobraní zůstává dostatek zásob aniž by jste se o to museli nějak starat pak stačí jen dát výkluzy a druhý den medníky odvést k medometu.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 10.3.2010 21:07:34
> ----------------------------------------
> Takové úly jsem kdysi získal. Tedy 2x plodiště 39x24 a 2x medník 39x17.
> Kdysi ve včelařství vyšla i metodika ošetřování kombinovaných úlech. Něco
> je i v článcích př. Boháče na stránkách PNSV, tak se zkuste podívat. Myslím
> že se 2 nástavky se dá vydržet až do doby, kdy by bylo možné polonástavek
> mezistěn vložit mezi nástavky 39x24.
>
>
>

"To mě zajímá. Jaké míry máte, kolik r.m, kolik včelstev máte na každé r.m, aby to mělo nějaký efekt.
Moje 3 stanoviště

První - řepka, akát, javor, lípa, jíva, líska, maliny, ostružiny, ovocné stromy, větrná hůrka, hodně osluněno směr jih 380 m.n.m

Druhé - řepka, akát, lípa, javor, jíva, líska, maliny ostružiny, ovocné stromy, větrná hůrka, hodně osluněno, směr jih 400 m.n.m

Třetí - řepka, svazenka, les, maliny, ostružiny, v doletu ovocné stromy, větrná hůrka, hodně osluněno, směr jih
500 m.n.m

Jak to tedy vypadá? Zdraví P.S"
------------------
mám 39/24, do loňska mor. univerzál od letoška tenkostěnný nástavkový - 6 kusů, a loni jsem přešel s dalšími 4 včelstvy na 159 lang., ty budu dále rozšiřovat. Není to moc, ale pro menší pokus to myslím stačí.

stanoviště mám 200mnm, řepka, akát, lípa, ovocné stromy, trocha hořčice a co místní "les" dá. o vítr a slunce není nouze, rovina.

srovnání vašich 3 stanovišť budete muset udělat sám, protože hodně záleží na tom, jak daleko a v jakém množství jsou zdroje snůšky. proto si myslím, že k experimentování je vhodné použít jednu včelnici. odpadá tak důkladné mapování zdrojů snůšky. Můžu to kázat na příkladu řepky, která je v okolí každý rok, někdy je 500 m od včelnice a někdy vidím nejbližší pole až po 4-5 km. Rozdíl ve snůšce je vidět, ale všechna včelstva mají stejné podmínky, takže lze srovnávat.

O to rozdělení vlastně jde nad plodem v tom nízkém včely mají dostatek zásob který jim při medobraní necháváte a nemusíte se o to nijak zvlášť starat A osobně si myslím ,že je to lepší jak ta vysoká plodiště.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: kovarpe <kovarpe/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 10.3.2010 21:32:39
> ----------------------------------------
> proč zmršenina, už pár let mám včely na 39/24, zimuji na 2 nástavcích a v
> sezoně přidávám 1-2nástavky na med, bez mřížky. Matka ploduje v dolních 2
> prostorech. polonástavky si představuji jako menší dřinu - píšu
> představuji, protože sám je nemám. v čem vidíte nevýhody takové sestavy?
> -------------------------------------
> S dovolením se připojím, u nás tak dlouhá léta včelařil přítel Smílek, ve své
> době jeden z nejpokrokovějších včelařů v naší organizaci a chovatel matek.
> A polonástavek mezi dva vysoké bych už nikdy nevložil. Udělal jsem to jednou a
> jen v jednom včelstvu matka nakladla malé kolečko a zbytek, i v ostatních
> včelstvech byl zanesen medem a vlastně se tím rozdělilo plodiště...
> Tehdy jsem to tak zkusil udělat, protože jsem myslel, že si usnadním tvorbu
> oddělků, ale včely o mém záměru bohužel nevěděly. :-)
> P. Kovář
>
>
>

aby se tam matka snáze zbydlela stačí tam vložit stvební rámek

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 10.3.2010 22:09:07
> ----------------------------------------
> No ve finále to účel splnilo. Šlo přece o to včely do toho polonástavku
> dostat a přinutit stavět. Nakonec stačí aby začali stavět, či spíše aby
> matka 1-2 plásty zakladla. Pak se dá polonástavek předndat nahoru a plodště
> opět spojit. Je to práce navíc, ale možná menší než řezat rámky, nebo
> vyřezávat dílo.
>
>
>

Právě na zimu se dává vysoký dole a nízký na něj ve spodním na větším plodují a nahoru dají zásoby.
Ale je to jak s dadantem jen obměnu díla máte snadnější, protože taková sestava obvykle má oproti dadant systému 2 vysoké a 2 nízké nástavky

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: kovarpe <kovarpe/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 10.3.2010 22:11:15
> ----------------------------------------
> holky s radostí objevily prostor pro zásoby okolo plodu. Věřím, že to s
> chutí zanesly.
> -----------------------------------------------
> Zkoušet už to nebudu, ale tehdy jsem se díval a v obou nástavcích měly zásob
> dost. Ve spodním po krajích (trošku), v horním někde i do třetiny zvrchu hlavně
> krajní plásty a ještě 1 až 2 nástavky na med nahoře. Spíš myslím, že to
> potřebovaly jako překladiště :-), ale bylo špatně umístěno.
> Ale to je fuk, špatně se to popisuje.Na tuto zimu jsem u některých včelstev dal
> polonástavky úplně dolů jako polštář a později jako to "překladiště"...
> P. Kovář
>
>
>

Co se týká hlášení stanovišť včelstev na OÚ, tak tato povinnost vyplívá
včelař z §6 vyhlášky 327/2004 sb. Při nenahlášní mohou orgány státní
správy udělit i pokutu chovateli včelstev. Tak nám to bylo prezentováno
na školení prohlížitelů včelstev.

Milan Čáp

Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> To nahlášení na OÚ je hlavně ve tvém zájmu. Zemědělci totiž mají za povinnost se před každým použitím postřiků se tam ptát jestli tam nejsou v blízkosti umístěna včelstva nebo tam právě nemají včely letecký koridor za pastvou. U nás to pak funguje tak , že starosta zavolá mě a já mu sdělím jakým směrem právě létají.
> Pokud by následně došlo k úhynu včel a ty je neměl nahlášeny nedostaneš náhradu. To zas si pohlídá pojišťovna.
>
>
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
>> Předmět: Re: ?lenstv? v ?SV
>> Datum: 10.3.2010 21:05:56
>> ----------------------------------------
>> ZO ho musí vést jako nečlena a dokonce veterina u nás na OÚ kontrolovala
>> loni nahlášená stanoviště včel
>>
>> Pepan
>> ------------------
>> Vyhláška, zákon?
>>
>> Bez toho je to o ničem, já pamatuji, že chodili paní z Městského úřadu
>> kontrolovat manželce do krámu účetnictví, protože ty daně co by šidila, prý
>> jdou do městkého rozpočtu.
>> :-)
>> Než jsem se tam s nimi potkal já, tak si myslely , že na to mají právo:-)
>>
>> Karel
>>
>>
>>
>>
>
>
>

> Chtěl bych Vás poprosit o názory a zkušenosti, jestli to má nějaký smysl.
> Jsem již organisovaný u ČMMJ /myslivecký spolek/, kde představitelé nic
> nepředvádí, jen se platí a "SKUTEK UTEK".

Z pohledu aktivniho vcelare ochotneho pro vcelare a vcely pracovat se csv muze zdat jako peklo. Videt jak nektere veci a lide funguji. Samozrejme je to jen o lidech v ZO a v celem svazu.

Z pohledu drzitele vcel, ktery chce mit klid je csv raj za skvelou cenu. S casopisem, dotacemi, servisem par "aktivnich hlupaku".

Jsem jeden z aktivnich hlupaku u nas v ZO.

Nyni na Vasem miste bych se zasel podivat na schuzi k Vam do ZO, seznamil se s kolegy, chvili se nezavazne zucastnoval akci (akci muze byt treba jen dve az tri do roka :-)) ) a sledoval cvrkot a pak bych se rozhodl ano ci ne, pripadne hledal jinou ZO. Jako clen bude platit prispevky a odvadet desatky ze vcelstev, a proto je fer vedet co se Vam z csv vrati za servis.

T.H.

Naprostý souhlas.Ale i nečlenové ČSV mohou vyvíjet bohatou aktivitu.Vše je jen a jen o lidech.

> ---------------
> takovou zkušenost nemám, mám obyč rámky 39/24 a matka má svoje dva
> nástavky, do třetího se mi nemontuje.

Jste stastny vcelar :-))

myslim ze vcelareni bez mrizky je krom umu take o snuskovych podminkach, mozna genetice. Uz jsem se take spalil

T.H.

Protože chci mít ale více včelnic o minimálně 30
> čelstvech na stanoviště, rozhodl jsem se na každé stanoviště používat jinou
> r.m, aby se to nepletlo. Na dalším stanovišti bych rád vyzkoušel r.m 39/30,
> kterou propaguje náš předseda učitel včelařství př. Vydra a na dalším opět
> vyzkoušet včelaření jen na polonástavkách u mě 39/17, které zase propaguje
> kamarád farmář Michal Říha. Nemůže si to vynachválit. CHci to ale zkusit,
> abych viděl rozdíly v rozvoji, síle...

njn, jenze kazde stanoviste je jine tak na to pri hodnoceni vzpomen.

T.H.

Já jsem se také pokorně vrátil k mřížce. Jednak proto, že většinu včelstev mám 39x30+39x15 a do medníku dávám 1- 2 rámkly na pláustečkový med (v postatě se jedná o divokou stavbu) a do těch jde matka bez mřížky vždy a i v kombinovaných úlech 2x39x24+2x39x17 bez mřížky matka často vesele ploduje ve všech nástavcích. Navíc jsem pořídil vysavač listí, tak ho letos chvi využít k vyfukování včel z medníhových polonástavků a nechci riskovat ztrátu matky.

Po sezone dam vedet,

je to trochu teorie, ze to bez mrizky pujde, nekdo ma i zkusenosti, ze mu to funguje, nekomu zase nefunguje. Uvidime, jsem zvedav.

PZ

Zdravím vás, zřejmě budu muset provést rozbor tak, jak říká PaveN, 15 včelstev na 39/24, to stejné na 39/17 a na 39/30 vše na jednom stanovišti. Myslím si že s r.m 39/30 potíže nebudou, spíše v provozu v r.m 39/17, tato míra mě zajímá. Ikdyž pro plodiště není zrovna nejlepší. Více jak jednu míru ale na každé včelnici nechci. Nebude se mi to plést a zmenším si riziko přenosu nákaz mezi včelnicemi. P.S

Navíc jsem pořídil vysavač listí, tak ho letos chvi
> využít k vyfukování včel z medníhových polonástavků a nechci riskovat
> ztrátu matky.

Jsem zvedav na vysledek, predem diky za info.

T.H.-

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 11. 3. 2010
Re: ?lenstv? v ?SV (42018)

> Chtěl bych Vás poprosit o názory a zkušenosti, jestli to má nějaký smysl.
> Jsem již organisovaný u ČMMJ /myslivecký spolek/, kde představitelé nic
> nepředvádí, jen se platí a "SKUTEK UTEK".

Z pohledu aktivniho vcelare ochotneho pro vcelare a vcely pracovat se csv muze zdat jako peklo. Videt jak nektere veci a lide funguji. Samozrejme je to jen o lidech v ZO a v celem svazu.

Z pohledu drzitele vcel, ktery chce mit klid je csv raj za skvelou cenu. S casopisem, dotacemi, servisem par "aktivnich hlupaku".

Jsem jeden z aktivnich hlupaku u nas v ZO.

Nyni na Vasem miste bych se zasel podivat na schuzi k Vam do ZO, seznamil se s kolegy, chvili se nezavazne zucastnoval akci (akci muze byt treba jen dve az tri do roka :-)) ) a sledoval cvrkot a pak bych se rozhodl ano ci ne, pripadne hledal jinou ZO. Jako clen bude platit prispevky a odvadet desatky ze vcelstev, a proto je fer vedet co se Vam z csv vrati za servis.

T.H.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Je to zajímavé téma! Včelaři se sdružovali do spolků už za Rakouska a za 1. republiky a vždy a měli pro to jistě důvody (nemyslím teď na cukerné zlatokopy dob dotovaného cukru a pod.). Ale vždycky tam bylo ono "něco", co je spojovalo. Včely, příroda, povídání o tom, řekněme debata s výměnou zkušeností, metod. A něco jako "pobejt spolu, s lidmi podobného ražení. I když - jasně, "lidi nemůžou dělat víc, než čeho jsou schopní, protože lidi jsou lidi", jak kdysi krásně "nakladl" JW. Včelařské nicméně spolky jsou jedněmi z mála spolků, které dodnes fungují (kromě snad hasičů, myslivců, baráčníků, Sokolů, ekologů, okrašlovatelů a maminek na mateřské). Ten problém ale také visí tak trochu i v tom, že se nečeká na to, co představitelé spolku "předvedou", ale vezme se také v úvahu, co sám mohu či chci nabídnout. Jsou to spojené nádoby. A je dobré spolu mluvit ... A vždycky je to o lidech, jak trefně výše napsal Tomáš Heřman ... Má recht, rozhlédnout se, nasát atmosféru a vážit nejen to, co dostanu, nýbrž i co mohu či chci dát. Keine Hektik, doba není zase až tak dynamická ...
Klidný den! Jiří

Co se týká hlášení stanovišť včelstev na OÚ, tak tato povinnost vyplívá
včelař z §6 vyhlášky 327/2004 sb. Při nenahlášní mohou orgány státní
správy udělit i pokutu chovateli včelstev. Tak nám to bylo prezentováno
na školení prohlížitelů včelstev.

Milan Čáp
---------------------------
no sranda je, že na těch OÚ (já se při minulém přísp. přehlédl, myslel jsem že se jedná o OV) nevědí co s tím.

Jendou jsem na životním prostředí MÚ (tam je na to aspoň agenda, na rozdíl od malého OÚ) narazil na referenta, který se nad tím seznamem ze ZO zamýšlel co s ním, kdyby mu někdo přišel nahlásit, že někde bude stříkat pole.
To už je dávno, to ještě nebyly ani mapy.cz na internetu.

Ale ten seznam dostávají "mimo zákon". Prakticky by to byla smršť papírů a dopisů a mailů každé jaro. Kam to dají a co s tím, i kdyby to včelaři plnili.

Ono je to ze zákona o "postřicích" a to hlášení je tam nutné abych měl šanci (mizivou) na náhradu při otravě.
O žádnné sankci tam není snad řeč, a protže nehodlám uplatňovat nárok při otravě, tak už to dávno nedělám.

Ono je to postavené tak, že se náhrady není možné dovolat, pokud zemědělec neudělá sám tu fatální chybu, že se přizná před svědky a už to neodvolá :-)

Karel

Chtěl bych požádat praktiky kteří používají výkluz před vytáčením medu zda by mi neporadili.

Ometám včely při medobraní do bedýnky a pak včely sypu zpět do medníku.
Točím tak 35 až 70 kg denně abych mohl plnou nebo plné konve odvézt

Používám příležitostně výkluz na vnější očko při tvorbě oddělků, když chci aby létavky opustily oddelek a nemohly zpět slídilky a zlodějky. ( například při přidávání inseminované matky)
Jak se používá výkluz?
Vkládá se mezi horní a spodní nástavek síť •( kvůli teplotě)nebo foliová přepážka
je více druhů výkluzů?

nevím ani na jakém principu pracuje ten mezi nástavky, je stejný jako mám se dvěmi srpkovými cestičkami,bludištěm.

kdy se vkládá kolik hodin před vytáčením.
kolik tam zústane včel je nutno ještě doomést?
Jaká je teplota plástů jestliže jej včely opustí?
Vyplati se vkládat výkluz když chladnější plásty budu pak déle vytáčet.
Velko včelaři složí nástavky do temperované medárny a mají výkonnější medomety.
Prosím o odpověd jen krátce
děkujiJ:B:

výkluzů existuje několik drůhů, stačí se podívat na stránky včelařských obchodů. Používal jsem ty paprskovité v mezidně.
Asi zásadní problém je to, že výkluz musíte vložit den předem, tedy dvojí návštěva stanoviště a také dvojí zdvihání plných nástavků. S odvčelením jsem neměl problém, ani s vytáčením, ale je to o i počasí.

No, trochu jestli můžu přihodím do tohoto tématu. Jde o moji vizi
kterou budu určitě zavádět. První otázkou je, proč dělat nějaký
kombinace? Druhou. Není jiné řešení? Jak to dělá jiný chovatel?

Pokud JDE O VÁHU tak přeci je možné mít manipulační bedny. Stačí tak
na 5-6 rámků a hned máme polovic výšky. Viděl jsem manipulační bedny
ze sololitu a také z polaminované podlahy. Pokud jde o zvedání, tak
zvedá jen mladý a schopný, pokud dojdou léta dochází často na řadu i
rozum a snad lze odebírat medné plásty i po rámcích. I při mém počtu
to lze a pomalu to tak dělám. Další je kolik beden a kolik nástavků.
Rozhodně manipulačních beden bude cca dvojnásobek nákladového prostoru
vozidla s kterým vozím nyní celé nástavky. Manipulaci zajišťuje jeden
prázdný a přeskládávám postupným vyprazdňování. Takže to nejsou stovky
až tisíce ks navíc ale řádově desítky ks nového velmi vytíženého
zařízení a prvku.

Pro: Malá váha, nemusím být závislý na nějakých nových postupech.

Proti. Nový prvek, který stejnak ale s postupem času zavede i ten s kombinacemi.


Manipulační uzavřené bedny nejsou špatná volba.

_gp_


11.3.10, Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>:
> Zdravim pana Stonjeka,
>
> do nynejska jsem pouzival 39x24 dva nastavky jako plodiste a na horu jako
> treti 39x24 mednik, mezi plodiste a mednik materi mrizka. Plne mi tento typ
> vyhovoval.
> Jak se nam pocet vcelstev rozrusta, tak mi pomaha zena.
>
> Vyhody, ktere si slibuji:
>
> 1, tahat 25-28 kg nastavek po zene nemuzu chtit. A i me casem budou uz jen
> sily ubyvat.
>
> 2, stalo se mi ze jedna bedna 39x24 pri vydatne snusce je malo a dve zase
> moc, med nezavickovany, muselo se dlouho cekat na zavickovani.
>
> 3, nebudu muset pouzivat materskou mrizku.
>
> 4, med bude ukladan jen do panenskych sousi.
>
> 5, panenske souse nejsou nachylne na napadeni zavijecem. Snadne uskladneni
>
> 6, nastavky 39x24 vyska 15,9 pro ramek 39x15 si vyrabim sam, vyrobni cena
> 65-70 CZK/ks, na kazde pile sezenete II. jakost a kratsi zbytky za facku,
> neni treba nic klizit.
>
> Nevyhody :
>
> 1,pouzivani dvou velikosti ramku - je to opravdu nevyhoda, me to tak
> neprijde, nemam s tim problem.
>
> 2, problem s obmenou dila - neni prece problem nechat stavet mezisteny v
> plodisti, z jara vytahnu 3 ramky neobsedle prazdne, ktere si na podzim
> nachystam do spodniho nastavku na kraje, pri dalsim zasahu do vcel pri
> tvorbe oddelku vlozim dalsi tri mezisteny. A tim je tretina obmenena.
>
> Kdyz jsem si dal pro a proti tak jsem se rozhodl, tak jak jsem se rozhodl.
> Nikomu nic nenutim.
>
> PZ
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Používám stejný typ výkluzu. Mezidno (deska s otvorem ve kterém volně položen výkluz) vsunu večer před vytáčením pod nejhornější nástavek(ky). Druhý den dopoledne bez včel. Vyjímkou jsou případy, kdy se matka "zatoulala" až do horních nástavků a trochu je zakladla (zůstane pak určité množství včel, které zahřívá plod)a trochu úsměvně nefunguje (vyjímečně), kdy trubci svou hřmotnou postavou ucpou výkluz...
Celkově: dobré zkušenosti s výkluzem
M. Futera

Ne vždy s panem GuPa souhlasím, ale teď mi mluví z duše. Mám relativně velké plochy rámků (37x30) a pracuji "po rámcích". Holt léta přibývají, síly ubývají, a bude hůř...
M. Futera

"Pane polášek tutově to bylo zvápenatění.Ty první dva roky včely vynášely bílé kukly a některé měly už narostlé výtrusy.Včelařím 50 let,tak o tom něco vím."
Já si právě pamatuji ze zvápenatění, že ty kukly ztvrdly a zůstaly stále tvrdé, nerozpadly se na dně úlu na prášek. No, hlavní je, že to je relativně snadno zlikvidovatelné.

"Těm jiným zvířatům také veterináři nepodávají léčiva ve chlévě, Ale majiteli dají recepis do do dobytu je musejí nacpat také sami. vyjma injekcí"
Ale majitelé třeba krav nejsou nuceni si kupovat speciální přístroj na léčení v ceně 10 - 20 tisíc. Pokud by takový přístroj byl na léčení krav nutný, kupoval by ho veterinář a jezdil k chovatelům. Stejně tak chovatelé krav se nezdružují dohromady a nekupují si léčiva sami úplně mimo veterináře. A néléčí si krávy sami podle postupu vydaného někde na chovatelském ústředí chovatelů krav.
Když je potřeba léčení krav, zavolá se veterinář a ten po prohlídce buď podává léčivo a léčí sám nebo dodá recept a majitel léčivo aplikuje podle předpisu - návodu toho veterináře.
Když zavoláte dnes veterináře k léčení včelstev na varaózu, tak vás nejspíš odkáže na ZO, kde máte včelstva. Protože on ty léčiva nemá, musel by je vyfasovat a už v žádném případě nemá aerosolovací přístroj.
Pokud jste včelař, který se s místní ZO rozhádal, k čemuž v minulé době jsem směřoval já, asi vám nezbude nic jiného než žebrat u sousedních ZO, jestli by náhodou nezajeli k vám a neodléčili, aspoň formálně, včely, aby vám je veterina jako neléčené nezlikvidovala.....

" Viděl jsem manipulační bedny
ze sololitu a také z polaminované podlahy."
Používám zděděné manipulační bedny z sololitu kombinované s dřevěnými latičkami. Na hranách jsou plechové úhelníky, sololit je k plechu přidělaný sedlářskými nýty a destičky k plechu malými vruty a hřebíky. Bedna na 15 - 20 rámků 39x 24 je lehká a pevná.

Nestačí jen žehrat na to , že OÚ neví co s tím ale je nutné se právě se starostou domluvit co pak s tím. Je to zase jen o komunikaci z obou stran v našem případě tří. (včelalař +zemědělec+OÚ)

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?lenstv? v ?SV
> Datum: 11.3.2010 10:10:13
> ----------------------------------------
> Co se týká hlášení stanovišť včelstev na OÚ, tak tato povinnost vyplívá
> včelař z §6 vyhlášky 327/2004 sb. Při nenahlášní mohou orgány státní
> správy udělit i pokutu chovateli včelstev. Tak nám to bylo prezentováno
> na školení prohlížitelů včelstev.
>
> Milan Čáp
> ---------------------------
> no sranda je, že na těch OÚ (já se při minulém přísp. přehlédl, myslel jsem
> že se jedná o OV) nevědí co s tím.
>
> Jendou jsem na životním prostředí MÚ (tam je na to aspoň agenda, na rozdíl
> od malého OÚ) narazil na referenta, který se nad tím seznamem ze ZO
> zamýšlel co s ním, kdyby mu někdo přišel nahlásit, že někde bude stříkat
> pole.
> To už je dávno, to ještě nebyly ani mapy.cz na internetu.
>
> Ale ten seznam dostávají "mimo zákon". Prakticky by to byla smršť papírů a
> dopisů a mailů každé jaro. Kam to dají a co s tím, i kdyby to včelaři
> plnili.
>
> Ono je to ze zákona o "postřicích" a to hlášení je tam nutné abych měl
> šanci (mizivou) na náhradu při otravě.
> O žádnné sankci tam není snad řeč, a protže nehodlám uplatňovat nárok při
> otravě, tak už to dávno nedělám.
>
> Ono je to postavené tak, že se náhrady není možné dovolat, pokud zemědělec
> neudělá sám tu fatální chybu, že se přizná před svědky a už to neodvolá :-)
>
> Karel
>
>
>

> No, trochu jestli můžu přihodím do tohoto tématu. Jde o moji vizi
> kterou budu určitě zavádět. První otázkou je, proč dělat nějaký
> kombinace? Druhou. Není jiné řešení? Jak to dělá jiný chovatel?
>
> Pokud JDE O VÁHU tak přeci je možné mít manipulační bedny. Stačí tak
> na 5-6 rámků a hned máme polovic výšky. Viděl jsem manipulační bedny
> ze sololitu a také z polaminované podlahy.

Anologicky dle fotek p. Cermaka jsem si vyrobil 4 sololitove nastavky na 39*24. Puvodne jsem je planoval i pouzit na vcely ale nedoslo k tomu (byly myslene pro pripad nouze o nastavky). Nakonec se mi jako manipulacni nastavky velmi osvedcily, rozdil vahy je i v tomto pripade znat. No a takoveto lehoucke bedynky na 5-6 budou jiste paradni.

Komu se opravdu dari pracovat pouze s celymi nastavky a nebere ramky do ruky ? :-))

T.H.

Pod plánovaný medník se prostě večer vloží výkluz a uzavře očko, ráno se prázdný medník bez včel odebere Ty kulaté vákluzy je dobré v mezidnu mít alespoň dva Někdy je ucpou trubci Lepší jsou ty osmicestné nebo vyrobené z laťěk ve tvaru trojúhelníku s dalším trojúhelníkem uvnitř. jejich nevýhodou je vychladnutí medu a pomalejší následné vytáčení dá se to ale eliminovat jejich opětovném ohřátí nebo posunou odběr do teplejší části dne.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: ot?zky okolo v?kluzu
> Datum: 11.3.2010 10:20:19
> ----------------------------------------
> Chtěl bych požádat praktiky kteří používají výkluz před vytáčením medu zda
> by mi neporadili.
>
> Ometám včely při medobraní do bedýnky a pak včely sypu zpět do medníku.
> Točím tak 35 až 70 kg denně abych mohl plnou nebo plné konve odvézt
>
> Používám příležitostně výkluz na vnější očko při tvorbě oddělků, když chci
> aby létavky opustily oddelek a nemohly zpět slídilky a zlodějky. (
> například při přidávání inseminované matky)
> Jak se používá výkluz?
> Vkládá se mezi horní a spodní nástavek síť ?( kvůli teplotě)nebo foliová
> přepážka
> je více druhů výkluzů?
>
> nevím ani na jakém principu pracuje ten mezi nástavky, je stejný jako mám
> se dvěmi srpkovými cestičkami,bludištěm.
>
> kdy se vkládá kolik hodin před vytáčením.
> kolik tam zústane včel je nutno ještě doomést?
> Jaká je teplota plástů jestliže jej včely opustí?
> Vyplati se vkládat výkluz když chladnější plásty budu pak déle vytáčet.
> Velko včelaři složí nástavky do temperované medárny a mají výkonnější
> medomety.
> Prosím o odpověd jen krátce
> děkujiJ:B:
>
>
>

Nikdo tě nenutí drahý přistroj kupovat je přece vypracovaná levná metoda. Stačí jen nenadávat na lobing Dolu a používat ji.(fumigace) Já osobně jsem si ho sice pořídil , k němu jsem pak za další 2000 koupil sadu různých vzduchových adaptérů a kompresor doma běhá i 3x do měsíce. od postřiků v zahradě přes foukání pneumatik až po nastříkání fasády . Jen mě mrzí že pro ten vyvíječ nemám ještě jiné využití.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?lenstv? v ?SV
> Datum: 11.3.2010 11:43:48
> ----------------------------------------
> "Těm jiným zvířatům také veterináři nepodávají léčiva ve chlévě, Ale
> majiteli dají recepis do do dobytu je musejí nacpat také sami. vyjma
> injekcí"
> Ale majitelé třeba krav nejsou nuceni si kupovat speciální přístroj na
> léčení v ceně 10 - 20 tisíc. Pokud by takový přístroj byl na léčení krav
> nutný, kupoval by ho veterinář a jezdil k chovatelům. Stejně tak chovatelé
> krav se nezdružují dohromady a nekupují si léčiva sami úplně mimo
> veterináře. A néléčí si krávy sami podle postupu vydaného někde na
> chovatelském ústředí chovatelů krav.
> Když je potřeba léčení krav, zavolá se veterinář a ten po prohlídce buď
> podává léčivo a léčí sám nebo dodá recept a majitel léčivo aplikuje podle
> předpisu - návodu toho veterináře.
> Když zavoláte dnes veterináře k léčení včelstev na varaózu, tak vás nejspíš
> odkáže na ZO, kde máte včelstva. Protože on ty léčiva nemá, musel by je
> vyfasovat a už v žádném případě nemá aerosolovací přístroj.
> Pokud jste včelař, který se s místní ZO rozhádal, k čemuž v minulé době
> jsem směřoval já, asi vám nezbude nic jiného než žebrat u sousedních ZO,
> jestli by náhodou nezajeli k vám a neodléčili, aspoň formálně, včely, aby
> vám je veterina jako neléčené nezlikvidovala.....
>
>
>

Loni jsem zacal pouzivat vykluzy, takze manipuluji s celymi nastavky. Rentabilita vykluzu je vcelnice s minim. 15 vcelstvy do 8 km. To je takovy muj predbezny odhad. U domu jsem si to loni odzkousel, pak je produktivita jako hrom. Pouzival jsem ( pouzivam i ted) materi mrizky. Sundat nastavek s medem dat mezidno s vykluzem a pak zpet nastavek, netrva vice jak minutu. Provadim na vecer, rano uz jen sbiram nastavky k vytaceni. Muze na druhy den prset, cokoliv a vytaceni neni ohrozeno. Za 15-20 minut mate v medarne medniky z 15-20 vcelstev. To je nejakych 100-140 ramku s medem. Maipulace s jednotlivymi ramky jde urcite pomaleji. Pri odvcelovani u posledni snusky je vubec problem se slidenim. To mi loni uplne odpadlo.
Jinak mensi prepravky, jeste k tomu vcelotesne jsou perfektni, take nad nimi uvazuji, protoze jedno stanoviste mame 30 km, tam vykluzy vypadvaji ze hry. Vidim to na el. ometac vcel a manipulaci s jednotlivymi ramky.

PZ

""Těm jiným zvířatům také veterináři nepodávají léčiva ve chlévě, Ale majiteli dají recepis do do dobytu je musejí nacpat také sami. vyjma injekcí"
Ale majitelé třeba krav nejsou nuceni si kupovat speciální přístroj na léčení v ceně 10 - 20 tisíc. Pokud by takový přístroj byl na léčení krav nutný, kupoval by ho veterinář a jezdil k chovatelům. Stejně tak chovatelé krav se nezdružují dohromady a nekupují si léčiva sami úplně mimo veterináře. A néléčí si krávy sami podle postupu vydaného někde na chovatelském ústředí chovatelů krav.
Když je potřeba léčení krav, zavolá se veterinář a ten po prohlídce buď podává léčivo a léčí sám nebo dodá recept a majitel léčivo aplikuje podle předpisu - návodu toho veterináře.
Když zavoláte dnes veterináře k léčení včelstev na varaózu, tak vás nejspíš odkáže na ZO, kde máte včelstva. Protože on ty léčiva nemá, musel by je vyfasovat a už v žádném případě nemá aerosolovací přístroj.
Pokud jste včelař, který se s místní ZO rozhádal, k čemuž v minulé době jsem směřoval já, asi vám nezbude nic jiného než žebrat u sousedních ZO, jestli by náhodou nezajeli k vám a neodléčili, aspoň formálně, včely, aby vám je veterina jako neléčené nezlikvidovala....."
----------------------
to je právě ta těžká situace, že chov včel se vymyká všem jiným chovům. Chovatel čehokoli má mít zvířata řádně ustájena a v podstatě se nemůže stát, že se potkají s jinými, aby se mohla nějak nakazit (pominu-li nákazy šířené jinak než na krátkou vzdálenost), do opuštěného chléva jen těžko sama přijde nová kravka, nebo prase. každý má svoji zodpovědnost a nemůže brblat, že jeho kráva má zánět, protože ho má i sousedova. povinnosti chovatele lze krásně ukázat právě na chovu krav. Každý hovězí kus musí mít registraci a má předepsánu nějakou veterinární péči. Dokonce je vyloučena domácí porážka, leda snad nelegálně jako za protektorátu. Za nedodržení podmínek jsou sankce pro chovatele.
V chovu včel je ta odpovědnost nejasná. Svaz má něco zajišťovat, ale má na to jen dobrovolníky a včelaři očekávají nejlépe bezplatné léčení. Dobrovolníci ale leckde docházejí a není je kým nahradit, protože veterináři logicky na léčení včel nic nemají- léčení přece zajišťuje svaz. Tím jsme se zacylkili. Říká se tomu deadlock.

Nestačí jen žehrat na to , že OÚ neví co s tím ale je nutné se právě se starostou domluvit co pak s tím. Je to zase jen o komunikaci z obou stran v našem případě tří. (včelalař +zemědělec+OÚ)

pepan
--------------------
prvně byla diskuze o tom, jestli je to povinné a s jakou sankcí za neplnění.

No a k čemu taková evidence na OU je?

Prakticky - tedy v případě, že by došlo k otravě.

Kničemu, nikod není schopen dokázat ani to, že jde o otravu a prokázat viníka, to už je za současného stavu SCIFI.

Karel

"Nikdo tě nenutí drahý přistroj kupovat je přece vypracovaná levná metoda."
No, já to teda napíšu ještě jednou a blbuvzdorně.
Chybí mi tady možnost vzít třeba telefonní seznam, najít si v něm několik veterinářů léčicích včely a vybrat si z nich jednoho, který mi vyhovuje. Cenou, metodou nebo jinak.
Místo toho je situace taková, že díky monopolu Svazu musím na léčení vzít toho, koho ZO na mé včely určí. A když mi ten někdo z nějakého důvodu nevyhovuje, mám prostě smůlu a velký problém.
Tím neříkám, že ten problém mám, jenom to dříve k tomu problému směřovalo a tak jsem tímto směrem uvažoval. Ovšem připouštím, že někdo, před kým se takový problém neobjevil, nemusí mít ani ponětí, že ten systém by mohl fungovat jinak než funguje.

Taktiež používam osemcestný hviezdicový výklz. Výška medzidna sa odporúča aspoň 4 cm - včely pociťujú osirotenosť intenzívnejšie a ochotnejšie sa sťahujú do plodiska. Medníkový nástavok je čiastočne vyhrievaný cez vetranie výklzu. Zvyšky medu aj tak vraciam svojim včelám.
Žiadny ometač, alebo vyfukovač sa jednoduchosťou a šetrnosťou manipulácie so včelami výklzom nevyrovná.

Zdravim pane Bürgle,

na vcelnici jsem porovnaval ty osmicestne vykluzy s temi jednoduchymi dvoucestnymi ( asi 15 vcelstev). Mezidno s latek o tloustce do 10 mm s otvorem pro vykluz se vsune v podvecer mezi plodiste a mednik. Rano nasledujiciho dne pokud pouzivate materi mrizku, mate nastavek bez vcel. Zustava tak 10-15 vcel, vice jsem jich tam nemel.
Co se tyce vysky mezidna- u me je to pouhych 15-18 mm, vcely osirelost pociti. Zajimave u me bylo, ze podstatne lepsi odvceleni bylo u tech levnejsich mensich dvojcestnych vykluzu. Teplota plastu neni podle me problem, vcelstvo je vyhriva i pres 10 mm mezidno, teplo stoupa nahoru. Na vykluzy nedam dopustit.

PZ

Zmršenina je to z velmi ujednoduchých důvodů. Včelaření na dvou rámkových mírách v úlech je komplikace ať jsme si to ochotni přiznat nebo ne. Je však převážena velkou výhodou, jak se včelkám na velkém neděleném a hlavně vysokém rámku dobře daří a to se samozřejmě promítá i do výnosů. Mám li tedy plodiště složené ze dvou nižších rámků 39x24 tak jsem se jednoduše o tuto výhodu připravil, a komlikace s dvěma mírama v úle mě zůstaly. Nic proti zajímavým vynálezům ve včelařství nemám, naopak, ale tenhle způsob včelaření k nim asi patřit nebude. Zdraví R. Stonjek

Sundat nastavek s
> medem dat mezidno s vykluzem a pak zpet nastavek, netrva vice jak minutu.
> Provadim na vecer, rano uz jen sbiram nastavky k vytaceni. Muze na druhy
> den prset, cokoliv a vytaceni neni ohrozeno. Za 15-20 minut mate v medarne
> medniky z 15-20 vcelstev. To je nejakych 100-140 ramku s medem.

Zaujala me ta zminka o desti a vytaceni. Ja jsem loni udelal pro me prekvapivou zkusenost. Pocasi nadraka, prehanky, bylo chladneji a presto bylo odebirani medu tak pohodove az jsem se divil. Popravde jsem byl pripraveny na velky srumec ale opak byl pravdou.
Pak jsem na to narazil ve clanku tusim p. Volejnika na netu u Emana.

T.H.

"Ometám včely při medobraní do bedýnky a pak včely sypu zpět do medníku.
Točím tak 35 "
Chtěl bych se při této příležitosti zeptat na takový detail, jak to kdo při medobraní prostým ometáním a otřepáním děláte.
Já vezmu přidávané rámky a společně s těmi rámky, které nevybírám, ale vracím, sestavím znova nástavky a celý úl.
Plásty určené k vybrání teprve potom otřepávám a ometám až nakonec, přímo do sestaveného úlu, takže včely jdou do úlu přímo, bez nějakého přechodného uložení v nějaké bedýnce.
Někdy vyberu plást i pod mřížkou, ty potom otřepávám ještě před uložením mřížky, kdyby tam byla náhodou matka.
A někdy mám nedostatek prostoru ve volných nástavcích a pracovních bednách, takže pár plástů musím otřepat a omést předem do rozebraného úlu, abych je bez včel mohl uklidit do přepravní bedny. Ale ostatní plásty k vybrání potom stejně nechám se včelami, dokud nesložím úl a otřepu je až potom, jako poslední operaci před uložením strůpku na úl.

Tak blbuvzdorně; proč bych někohohledal v telefonním seznamu když ten je díky mobilům a O2 čím dále tenčí . Stejně je k ničemu.
Není záhodno pořád svoje úvahy rozvádět až do absordnustí abys ses cítil neporažený.
Moje úvahy jsou více méně účelové , jak co nejlevněji a účelně použít svoje zařízení a možnosti.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?lenstv? v ?SV
> Datum: 11.3.2010 12:47:17
> ----------------------------------------
> "Nikdo tě nenutí drahý přistroj kupovat je přece vypracovaná levná metoda."
> No, já to teda napíšu ještě jednou a blbuvzdorně.
> Chybí mi tady možnost vzít třeba telefonní seznam, najít si v něm několik
> veterinářů léčicích včely a vybrat si z nich jednoho, který mi vyhovuje.
> Cenou, metodou nebo jinak.
> Místo toho je situace taková, že díky monopolu Svazu musím na léčení vzít
> toho, koho ZO na mé včely určí. A když mi ten někdo z nějakého důvodu
> nevyhovuje, mám prostě smůlu a velký problém.
> Tím neříkám, že ten problém mám, jenom to dříve k tomu problému směřovalo a
> tak jsem tímto směrem uvažoval. Ovšem připouštím, že někdo, před kým se
> takový problém neobjevil, nemusí mít ani ponětí, že ten systém by mohl
> fungovat jinak než funguje.
>
>
>

Četl jsem třídílný článek P. Holuba v MV o mikroklimatu v úlu a musím říct, že toho mám plnou hlavu, článek je super. Jedno z nejlepších počteníček, co se mi dostalo v poslední době pod ruku. Jak říkává Libor, píšu 1* :)

Všechno to do sebe krásně zapadá, ale jak to tak trávím (musel jsem si to dát 3x, aby to si to ten můj hardware jakž takž přebral :)), pořád se ještě objevují otazníky. S čím se pořád nemůžu srovnat, jsou některé praktické závěry, některé z nich jsem nečekal a popravdě úplně nechápu jejich zdůvodnění. Prosím, pokud by mi to byl někdo schopný objasnit, třeba i pan Holub sám, hodně by mě to pomohlo si to celé srovnat. A protože hodně z nás se těch zásad (zatím?) úplně nedrží, třeba bych nebyl sám, komu to pomůže hledat cestu jak dělat včelám efektivnější úly.

V první řadě je to způsob cirkulace vzduchu. Proč je nutné, aby vzduch klesal podél stěn a voda kondenzovala na okrajových plástech? Chápu, že tam nesmí být průvan, aby těch asi 77 % vody a teplo se stihlo natáhnout do včel a medných zásob nad chumáčem a tím se rekuperovat namísto rychlého odfičení pryč z úlu (už to je pro mě výborný poznatek a úplně nový pohled, oproti těm různým výpočtům jak velký problém je zbavit se obrovského objemu vody). Proč by ale nefungoval tak akorátně průdyšný strůpek, který tu zbývající vlhkost a „vydýchaný vzduch“ propustí pěkně pomalu ven, kde se odvětrá? Rekuperace vody a tepla nad chumáčem by pořád fungovala, ale bez té vlhkosti v perifériích úlu, tam už je zbývající voda asi opravdu víceméně odpad a jen zhoršuje vlastnosti stěn a plástů. V zimě si pro ní včely na okraj stejně neodskočí a do toho vzduchu o 0°C dole se už nerozpustí (jde mi o ty asi 3g/kg navíc, které včely předají do vzduchu a už je nevytáhnou zpátky).

Stejná otázka je kolem zasíťovaného dna - proč ne? Možná se s tím těžko smiřuju, protože jsem si vloni nadělal zasíťovaná dna :), která mají nad podložkou ještě asi 2-3 cm mezeru, takže větrají i při zaražené podložce – mám je v úlech pořád a čtu z nich. Rád to ale předělám, pokud budu vědět proč to dělám ;). Samotným zasíťovaným dnem přece nevzniká průvan skrz chomáč, naopak bych řekl že bude docházet k rovnoměrnějšímu rozložení přívodu čerstvého vzduchu. A pokud by ještě zůstával pod včelstvem „polštář“ z prázdných souší? Že by síto v zimě vadilo kvůli únikům tepla z úlu, to už po přečtení článku považuji za úplnou blbost (i když teď zjara, až začnou tepelně ovládat úl, asi tu mezeru zacpu).

Jak si mám všechny ty fakty z článku dát dohromady s často opakovaným tvrzením, že je potřeba mít dlouhé rámky, které vytvářejí dobrou izolaci včel od stěn úlu. Nějak mi to do celého toho konceptu vůbec nepasuje a naopak široké nástavky s uložením části zásob vedle nebo šikmo vedle nad chomáčem mi připadají z pohledu zimování hodně nevýhodné?!?

Díky za každou odezvu a zdůvodněný názor. Jestli je můj výklad úlet a utopie, tak proč?

Honza Indra

Jednou k tomu třeba dojde. Léčení vám ale veterinář neudělá za 8 Kč/lahvičku. Budete ho muset dobře zaplatit, aby si tím na sebe vydělal tak jako ten chovatel krav, nebo králíků. Pak tam takoví veterináři budou. U králíků to dnes vyjde minimálně na 10 Kč/kus. (Nevím to přesně, už je nechovám, ale platil jsem pěkné pálky). To pak tady jezdí dva veterináři a nabízejí se. Někteří chovatelé se ale zase snaží očkovat sami, aby to měli levnější.
Nečlenovi si ZO může za léčení naúčtovat kolik chce. Buďte rádi, že to děláme levně.
Tonda

>No, já to teda napíšu ještě jednou a blbuvzdorně.
Chybí mi tady možnost vzít třeba telefonní seznam, najít si v něm několik veterinářů léčicích včely a vybrat si z nich jednoho, který mi vyhovuje. Cenou, metodou nebo jinak.
Místo toho je situace taková, že díky monopolu Svazu musím na léčení vzít toho, koho ZO na mé včely určí. A když mi ten někdo z nějakého důvodu nevyhovuje, mám prostě smůlu a velký problém.
Tím neříkám, že ten problém mám, jenom to dříve k tomu problému směřovalo a tak jsem tímto směrem uvažoval. Ovšem připouštím, že někdo, před kým se takový problém neobjevil, nemusí mít ani ponětí, že ten systém by mohl fungovat jinak než funguje.

S výkluzy nemám zkušenost a loni jsem si koupil jeden na zkoušku a pak přemýšlel, jestli jsem jej "namontoval dobře". Ten osmicestný výkluz - umisťuje se na horní, nebo na spodní stranu mezidna. Dotaz banální, omlouvám se za něj, ale já jen, jestli jsem to udělal vůbec dobře. Teoreticky by ty včely měly nabíhat do těch jednotlivých paprsků a vybýhat ústím výkluzu do plodiště, když jsem ale chtěl takto využít v podletí funkci výkluzu a zabránit v přístupu včel do medníku, a to v době slídivosti, tak se mi jich tam přeci jen dost dostalo (tedy z plodiště do medníku. Včely jsou ale jak známo v této době obzvláště dravé :o). Druhý dotaz bych měl, jestli je dobrá zkušenost s výkluzem i v případě, kdy včely mají přeběhnout z horního medníku do spodního medníku, tedy ještě ne přímo do plodiště (poprvé meduji nadvakrát, kvůli řepce), a jestli ani v tomto čtvrtém nástavku (r.m. 39x24) med přespříliš nevychladne. Předem díky, pokud někdo bude ochoten odpovědět.

"Nečlenovi si ZO může za léčení naúčtovat kolik chce. Buďte rádi, že to děláme levně. "
To je mi jasné, že kdyby léčení včelstev zajišťovali na profesionální bázi veterináři, tak by to bylo vcelku dráž.
Jenomže za jaké peníze je "levné" léčení ZO třeba aerosolem, když například borci ze ZO přijedou a v sklenici přístroje mají hladinku pár posledních milimetrů roztoku. A když se člověk ozve, tak mu řeknou "co po nás chceš, dyť my to děláme ZADARMO!" a stejně to do těch včel pustí, kvedlají aparátem, aby vůbec nějaká "pára" do těch včel šla a je odléčeno a hotovo......

.... oprava: když nabíhat, tak samozřejmě i vybÍhat.

Zdravim,

ted jen ciste teoreticky, v praxi jsem to jeste nezkousel, ikdyz bude vykluz mezi 3 a 4 nastavkem. vcely ve 4. nastavku budou razem izolovany od matky a ostatnich vcel, takze budou mit tendenci hledat, jak se k matce dostat, takze si myslim, ze fungovat bude. Co se tyce montaze toho osmicestneho vykluzu, doufam, ze se mi to podarit popsat, at se to da pochopit. Ten vykluz se montuje na mezidno dospodu, cili na tu stranu, kde je plodiste. V mezidnu je dira a vcely prostupuji dirou v mezidne do stredu te ruzice toho vykluzu. Pak z toho stredu putuji temi kanalky na okraj, kde vylezou ven a jsou v plodisti, zpet se jim jen tak jednoduse dostat nepujde.
A jestli plasty nebudou studene ? Teplo stoupa nahoru, takze bych vyzkousel a videl bych, myslim, ze by nemel byt problem.

PZ

Také Vás zdravím a děkuji moc za odpověď. Tak jsem tedy princip pochopil správně a povedl se mi ten můj první kousek namotovat dobře. Letos jich zkusím ještě několik koupit a vyzkouším je pořádně, protože myslím, že výhody asi převažují nad nevýhodami.

Obráceně tím zúženým paprskem odcházejí do plodiště a je to umístěno vespod mezidna
Také jsem viděl mezidno ve kterém se jen ze zadku měnila mřížka za výkluz a obráceně jako šoupátko jen si říkám jestli to nezalepí.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ot?zky okolo v?kluzu
> Datum: 11.3.2010 14:23:46
> ----------------------------------------
> S výkluzy nemám zkušenost a loni jsem si koupil jeden na zkoušku a pak
> přemýšlel, jestli jsem jej "namontoval dobře". Ten osmicestný výkluz -
> umisťuje se na horní, nebo na spodní stranu mezidna. Dotaz banální,
> omlouvám se za něj, ale já jen, jestli jsem to udělal vůbec dobře.
> Teoreticky by ty včely měly nabíhat do těch jednotlivých paprsků a vybýhat
> ústím výkluzu do plodiště, když jsem ale chtěl takto využít v podletí
> funkci výkluzu a zabránit v přístupu včel do medníku, a to v době
> slídivosti, tak se mi jich tam přeci jen dost dostalo (tedy z plodiště do
> medníku. Včely jsou ale jak známo v této době obzvláště dravé :o). Druhý
> dotaz bych měl, jestli je dobrá zkušenost s výkluzem i v případě, kdy včely
> mají přeběhnout z horního medníku do spodního medníku, tedy ještě ne přímo
> do plodiště (poprvé meduji nadvakrát, kvůli řepce), a jestli ani v tomto
> čtvrtém nástavku (r.m. 39x24) med přespříliš nevychladne. Předem díky,
> pokud někdo bude ochoten odpovědět.
>
>
>

Co ti brání abys měl svoji lahvičku a namíchal si novou dávku . Trvá to 2 minuty a stojí to pár korun. Nehledej argumenty ale udělej nápravu.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?lenstv? v ?SV
> Datum: 11.3.2010 14:25:57
> ----------------------------------------
> "Nečlenovi si ZO může za léčení naúčtovat kolik chce. Buďte rádi, že to
> děláme levně. "
> To je mi jasné, že kdyby léčení včelstev zajišťovali na profesionální bázi
> veterináři, tak by to bylo vcelku dráž.
> Jenomže za jaké peníze je "levné" léčení ZO třeba aerosolem, když například
> borci ze ZO přijedou a v sklenici přístroje mají hladinku pár posledních
> milimetrů roztoku. A když se člověk ozve, tak mu řeknou "co po nás chceš,
> dyť my to děláme ZADARMO!" a stejně to do těch včel pustí, kvedlají
> aparátem, aby vůbec nějaká "pára" do těch včel šla a je odléčeno a
> hotovo......
>
>
>

Brání v tom nemožnost získání léčiva (teoreticky to možné je, ale ve chvíli kdy je problém to nelze jednoduše řešit). Zjednání nápravy je tedy dost problematické. Stejně tak je potřeba provést léčení komisionálně takže vhodnost termínu člověk neovlivní.

Pane Bože kde na to komisionální léčení chodíte, nic takového neexistuje
Každho takového komisaře můžeš s naprostým klidem vyhodit.
Za léčení včel je zodpovědný sám chovatel a ne žádný komisař.
Léčiva je povina ti ZO zajistit v požadovaném množství každému chovateli.
Pokud ti veterinář vystaví recepis tak můžeš si je zajistit sám ale bude to bez dotace.
Všechno ostatní jsou jen bláboly rádoby důležitých.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vlasta <vnetusil/=/email.cz>
> Předmět: 42018
> Datum: 11.3.2010 15:23:54
> ----------------------------------------
> Brání v tom nemožnost získání léčiva (teoreticky to možné je, ale ve chvíli
> kdy je problém to nelze jednoduše řešit). Zjednání nápravy je tedy dost
> problematické. Stejně tak je potřeba provést léčení komisionálně takže
> vhodnost termínu člověk neovlivní.
>
>
>

"Každho takového komisaře můžeš s naprostým klidem vyhodit."
Hm, loni jsem se domluvil s důvěrníkem, protože mi do úlu vnikly myši a měl bych vzorek, který nejde vyhodnotit, že vzorek neodevzdám a na jaře budu automaticky léčit včely nátěrem. Nechci hodnotit, co se odehrálo v ZO, protože to ani nevím, ale za takových cca 14 dní mi u prahu přešlapoval okresní veterinář s tím, že jsem odmítl odevzdat vzorek a byl připraven mi udělit příslušnou pokutu. Takže možnost komisaře od svých včel vyhodit, pokud léčí špatně, považuji za radu dost naivní a hloupou, tito lidé získali monopolem na léčení značnou moc a mohou takovým způsobem včelaři způsobit dost problémů. Naštěstí později došlo k nějaké personální výměně, takže letos to zatím vypadá dobře.
O sehnání léčiva mimo ZO a vlastním léčení vedle léčení ZO budu přirozeně uvažovat a budu to zkoušet, podle toho, jak se změny v ZO projeví.

Pane Bože kde na to komisionální léčení chodíte, nic takového neexistuje
Každho takového komisaře můžeš s naprostým klidem vyhodit.
Za léčení včel je zodpovědný sám chovatel a ne žádný komisař.
Léčiva je povina ti ZO zajistit v požadovaném množství každému chovateli.
Pokud ti veterinář vystaví recepis tak můžeš si je zajistit sám ale bude to bez dotace.
Všechno ostatní jsou jen bláboly rádoby důležitých.

pepan
------------------------
Jo jo bejvávalo, teď se to bohužel objevilo ve vyhlášce.
Asi tak poslední dva roky.
třeba u nás:
http://www.svscr.cz/download.php?idx=3527
je slovo komis 5x

a hlavně bez komise nesmí nikdo léčit:

"Léčebné ošetřování včelstev chemickými
přípravky (kromě odparných desek s
FORMIDOLEM) se provádí vždy komisionelně a
pod dohledem důvěrníků základních organizací
Českého svazu včelařů, o.s. (dále jen ZO ČSV) ve
stejném termínu a na celém katastrálním území
obce a v jejich místních částech, případně i na
celém území působnosti příslušné ZO ČSV. "

Takže by mě zajímalo co s takovou vyhláškou - když je prakticky nerealizovatelná.
Kdyby měl důvěrník všechny stanoviště 3x objíždět a konrolovat jak kapeme varidol na pásky a hodinu čekat zda máme správně zavřené úly:-)))

A Pepane u vás platí jaká vyhláška? Který kraj?
Karel

Karel

Na to komisionální léčení jsem přišel v dokumentu : VARROÁZA: PŘÍLOHA K METODICKÉMU NÁVODU Č. 3/2001 K PREVENCI A TLUMENÍ VARROÁZY PRO OBDOBÍ LÉTO 2009 AŽ JARO 2010, který je na stánkách ČSV. Vysloveně se tam píše :"Podzim a zima 2009
       V období od 10. října do 31. prosince 2009 se nařídí trojí ošetření všech včelstev přípravkem VARIDOL (FUM, AER). Ošetření se provede komisionálně fumigací nebo aerosolem. Ve včelstvech nesmí být při druhém a třetím ošetření zavíčkovaný včelí plod. " z toho by mohlo vyplynout, že mám před komisí prokáza t i to jestli je v úlu plod.




> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: 42018
> Datum: 11.3.2010 15:36:00
> ----------------------------------------
> Pane Bože kde na to komisionální léčení chodíte, nic takového neexistuje
> Každho takového komisaře můžeš s naprostým klidem vyhodit.
> Za léčení včel je zodpovědný sám chovatel a ne žádný komisař.
> Léčiva je povina ti ZO zajistit v požadovaném množství každému chovateli.
> Pokud ti veterinář vystaví recepis tak můžeš si je zajistit sám ale bude to bez
> dotace.
> Všechno ostatní jsou jen bláboly rádoby důležitých.
>
> pepan
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Vlasta <vnetusil/=/email.cz>
> > Předmět: 42018
> > Datum: 11.3.2010 15:23:54
> > ----------------------------------------
> > Brání v tom nemožnost získání léčiva (teoreticky to možné je, ale ve chvíli
> > kdy je problém to nelze jednoduše řešit). Zjednání nápravy je tedy dost
> > problematické. Stejně tak je potřeba provést léčení komisionálně takže
> > vhodnost termínu člověk neovlivní.
> >
> >
> >
>
>
>

Zdravím vás, jak zde nastínil tuším G.P, u nás je to tak, že ZO vydává léčivo na vyžádání. Nikdo z komisařů mi na včelnici nikdy nešel a pokud náš zdravoták, tak jedině s krabicou na vyvíjení aerosolu, to ještě přijel na mé požádání. Ten vyvíječ jsem mu jej musel nést já, je už ve vyšším věku a ten krám neunese. Zaplatil jsem 20 kč za zimní ošetření na včelstvo a bylo hotovo. Nedovedu si představit, že by takoví člověk v pokročilém věku měl oblítávat několikrát všechny včelaře ZO při podzimní a zimní fumigaci. To by projel čas a peníze. Navíc je to technicky nerealizovatelné. Za léčení je odpovědný majitel provozu, na něm je co chce za provoz mít. Vemte si, že i ten zdravoták má také vlastní včely, i on musí fumigovat. To by mezi včelaři nedělalo dobrotu. Já, pokud mi to vyjde, budu letos kupovat tičkový vyvíječ aerosolu s butanem. Stojí to 4500 korun a je to lehčí, méně pracné, efektivnější, za chvilku je člověk hotov. Byl jsem již na včelnici, kde to včelař má a je to dobrá věc. Ušetřím čas, peníze, namáhání... Ten těžký krám, co dělá randál nemá cenu kupovat, je navíc zbytečně drahý. Zdraví P.S

Stejně tak je potřeba provést léčení komisionálně, takže vhodnost termínu člověk neovlivní
............................................................................................................................................................................................................................................
Komisionální léčení, termín, že se nedá ovlivnit? Na rovinu. Podzimní plošná fumigace je 10.10. Kdo ze včelařů se trefil přesně tento den a za 14 dnů druhou dávku dával. Málokdo. Protože je třeba špatné počasí, někdo je mimo obec na dovolené, někdo přijede pozdě z práce domů, udělá to třeba za dva dny, ale udělá. Někdo to udělá i za špatného deštivého počasí, jiný počká, než blýskanice přestanou. CHtěl bych vidět nějakého zdravoťáka, který by byl ještě s někým z ZO tak otrlý, že by šel bez přítomnosti majitele léčit cizí včely. Bez majitele na včelnici na pozemek nesmí vstoupit. Já mám dohodu s myslivcama. Řekli mi, že mě za kilo medu budou hlídat včely tak, že jim nikdo nezkřiví ani křidýlko, za nějaký med. Flinty už použili dvakrát, stálo mě to 10 kilo medu navíc, ale včely stojí na svém místě, dnes je to žádaný artikl. Pokud to nebudu mít nařízeno SVS, tak mě rádoby odborníci mohou vlést na záda. Kromě majitele včelnice na stanovišti nemá co nikdo hledat. Bez písemného vyrozumění, hovoru ani předseda ZO nebo šéf ČSV. Nebo se jen opřít o plot. Rád bych viděl tu vyhlášku. Zdraví P.S

No možností je mnoho, ale asi je to různé podle ZO. Každopádně tady http://www.beekeeping.cz/cz/doc/CSV-METODICKE_POKYNY_SVS_Varroaza_Klikanec_Tlumen%C3%AD.doc je nějaká metodika na ČSV, která vypadá ja ko nařízení SVS. To je podle mě závazné. Nikde se nepíše, že to musí začít přesně 10.10, ale je tam dáno rozmezí a metodika použití přípravků. Tam je určena třeba teplota atd. A tomto dodžení podmínek mluvím. Takže pokud není člověk oblíben, má problém, který je v podstatě neřešitelný.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: 42018
> Datum: 11.3.2010 17:13:40
> ----------------------------------------
> Stejně tak je potřeba provést léčení komisionálně, takže vhodnost termínu
> člověk neovlivní
> ..........................................................................
> ..........................................................................
> ..........................................................................
> ..........
> Komisionální léčení, termín, že se nedá ovlivnit? Na rovinu. Podzimní
> plošná fumigace je 10.10. Kdo ze včelařů se trefil přesně tento den a za 14
> dnů druhou dávku dával. Málokdo. Protože je třeba špatné počasí, někdo je
> mimo obec na dovolené, někdo přijede pozdě z práce domů, udělá to třeba za
> dva dny, ale udělá. Někdo to udělá i za špatného deštivého počasí, jiný
> počká, než blýskanice přestanou. CHtěl bych vidět nějakého zdravoťáka,
> který by byl ještě s někým z ZO tak otrlý, že by šel bez přítomnosti
> majitele léčit cizí včely. Bez majitele na včelnici na pozemek nesmí
> vstoupit. Já mám dohodu s myslivcama. Řekli mi, že mě za kilo medu budou
> hlídat včely tak, že jim nikdo nezkřiví ani křidýlko, za nějaký med. Flinty
> už použili dvakrát, stálo mě to 10 kilo medu navíc, ale včely stojí na svém
> místě, dnes je to žádaný artikl. Pokud to nebudu mít nařízeno SVS, tak mě
> rádoby odborníci mohou vlést na záda. Kromě majitele včelnice na stanovišti
> nemá co nikdo hledat. Bez písemného vyrozumění, hovoru ani předseda ZO nebo
> šéf ČSV. Nebo se jen opřít o plot. Rád bych viděl tu vyhlášku. Zdraví P.S
>
>
>

Je to přesně obráceně. Výkluz se dává pod mezidno. Včely vběhnou do otvoru a vybíhají paprskama. Je to proto, aby netrefily zpátky. Jenom z horního medníku vyběhnou ještě rychleji.
Tonda
>S výkluzy nemám zkušenost a loni jsem si koupil jeden na zkoušku a pak přemýšlel, jestli jsem jej "namontoval dobře". Ten osmicestný výkluz - umisťuje se na horní, nebo na spodní stranu mezidna. Dotaz banální, omlouvám se za něj, ale já jen, jestli jsem to udělal vůbec dobře. Teoreticky by ty včely měly nabíhat do těch jednotlivých paprsků a vybýhat ústím výkluzu do plodiště, když jsem ale chtěl takto využít v podletí funkci výkluzu a zabránit v přístupu včel do medníku, a to v době slídivosti, tak se mi jich tam přeci jen dost dostalo (tedy z plodiště do medníku. Včely jsou ale jak známo v této době obzvláště dravé :o). Druhý dotaz bych měl, jestli je dobrá zkušenost s výkluzem i v případě, kdy včely mají přeběhnout z horního medníku do spodního medníku, tedy ještě ne přímo do plodiště (poprvé meduji nadvakrát, kvůli řepce), a jestli ani v tomto čtvrtém nástavku (r.m. 39x24) med přespříliš nevychladne. Předem díky, pokud někdo bude ochoten odpovědět.

Pokud není člověk oblíben...čeká závist, jo, to je prevít. Ten problém vyřeším odchodem, přestupem do jiné ZO, bylo to níže popsáno. Je klid. Já ve zdravotní otázce spoluracuju s místní ZO, i budoucím odběrem léčiva, kvůli přehledu a podávání vzorků z měli, ale aby mě nějaký politruk lítal a pokukoval po včelnici, pokud mám vše v pořádku? Pokud nemám vyvíječ aerosolu, tak mi v prosinci dojede zdravoták, pokud chce přijet veterinář, ohlásí se předem, pak ano. Jinak bez povolení na mé včelnici pro nikoho není místo.
Př: To je to samé, jako když by přišla komise politruků za vámi domů, že vám jdou komisionálně zkontrolovat gynekologicky manželku, jestli je ještě kus ženské, nebo větev obrůstající mechem. Také by se to nikomu nelíbilo. Jenom to nikdo neberte osobně, je to jen příklad, jiný mě v tu chvíli nenapadl. Zdraví P.S

Vím, že jste to tady kdysi psal. Je to všecho v těch lidech. Já jezdím sám s aerosolem po celé ZO a snažím se to dělat poctivě. Lahviček beru dost, abych měl navíc. Oni se to taky naučí. Protože jste se s nima nepohodl, jak jste psal, tak mají trochu horší přístup. Prakticky ale pokud ještě roztok odkapává, tak je to dobré.
Tonda
>To je mi jasné, že kdyby léčení včelstev zajišťovali na profesionální bázi veterináři, tak by to bylo vcelku dráž.
Jenomže za jaké peníze je "levné" léčení ZO třeba aerosolem, když například borci ze ZO přijedou a v sklenici přístroje mají hladinku pár posledních milimetrů roztoku. A když se člověk ozve, tak mu řeknou "co po nás chceš, dyť my to děláme ZADARMO!" a stejně to do těch včel pustí, kvedlají aparátem, aby vůbec nějaká "pára" do těch včel šla a je odléčeno a hotovo......

Milý příteli Tomáši!
Tak takovouto odpověď neodpověď si nechte pro nějakou jinou konferenci.Nic
jsem se nedozvěděl.Jak se mám poučit,jsa vybaven zkušenostmi z
roku raz dva,(jsou z budečáků, a to jak se všichni schodneme je
dnes absolutně
k ničemu.Začínám-li od nuly.)když vy zkušení odpovídáte tak,že
nic neřeknete?Jedině snad,a to se projevuje moje optimistická povaha,že
jste chtěl těmi usměvavými smailíky na konci vět nám všem vylepšit
náladu!V tom případě se omlouvám.
S vírou,že se i nadále budu dovídat potřebné informace od zkušenějších
se loučím a zdravím.
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: Vyet?en? zimn? m?li
Datum: 3.3.2010 - 14:08:36

> Da :-))
>
> A verim ze odpoved vite nebo alespon tusite :-)
>
> T.H.
>
> > Nějaké limity u tohoto vyšetření považuji za
> > naprosto iracionální a tohle
> > > vyšetření zimní měli za takovou malou buzeraci
> > včelařů,která je k ničemu.
> > > Již několik let při poctivém odběru(podložky
> > pro spad ponechány dva měsíce
> > > prosinec-leden) mám nulové spady ve vyšetření
> > a každoročně po první
> > > fumigaci v každém úle se sesype řádově mnoho
> > set roztočů.Dá se to nějak
> > > vysvětlit?
> > Děkuji.
>

Pokud pamatuju, vždy se muselo léčit komisionelně. Na seznamech musely být tři podpisy komise. To, že se knoty a léčivo rozdá je jiná věc. Podpisy se doplnily dodatečně. Vyhodit je můžete. Na pozemek je pustit nemusíte, ale pak se o to bude starat veterina a bude to drahé. ZO je povinná zajistit dotaci, pokud o ni včelař včas požádá. Ne léčení. Je to ale v jejich zájmu, proto léčí vše na svém území a proto se musí každý včelař u ZO nahlásit. Léčí ta ZO, kde jsou včely. Ne kde je členem. Jinak se léčí od 10.10. Ne přesně desátého, ale to je snad skoro každému jasné. U nás to funguje dobře a problémy s nikým nejsou. Trochu byly s jedním, trochu lajdákem. Má jedny včela a léčení u něho bylo skoro nejproblémovější. Pak na něm byla veterina a teď běhá důvěrníkovi i mně při aerosolu naproti.
Tonda
>Pane Bože kde na to komisionální léčení chodíte, nic takového neexistuje
Každho takového komisaře můžeš s naprostým klidem vyhodit.
Za léčení včel je zodpovědný sám chovatel a ne žádný komisař.
Léčiva je povina ti ZO zajistit v požadovaném množství každému chovateli.
Pokud ti veterinář vystaví recepis tak můžeš si je zajistit sám ale bude to bez dotace.
Všechno ostatní jsou jen bláboly rádoby důležitých.

P.Sedláček z Bučovic mi říkal, že na něj chodí občas na KVS udání, že neléčí, že to, že ono, závist, nic jiného. KVS klidně může přijet, zjistí, že má včelař mladé dílo, včely v síle, čisto na včelnici, mrkne a odjede, žádná pokuta, penále za nic nehrozí. Je to jen podnět, kterým se musí zabývat. Takhle to správa udělá vícekrát a už ta udání bude později ignorovat. Pokud odebírám léčivo, léčím a odevzdávám měl na vyšetření, tak se nemám čeho obávat. Udávání a závist, to je část našeho češství, když páni lumpové ze ZO zjistí, že už je nikdo neposlouchá, nechají toho, mají svých starostí dost. Zdraví P.S

Gabon je jistě dobrý prostředek na ochranu včelstev , ale bez správné aplikace a hlavně použití dalších dostupných prostředků pro léčení nemá cenu. Jenom kompletnost léčení a její správná aplikace v stanoveném čase pomůže znížit varroázu.

"P.Sedláček z Bučovic mi říkal, že na něj chodí občas na KVS udání, že neléčí, že to, že ono, závist, nic jiného"
----------------------------
Ono není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu, jak říká lidová moudrost. Poměrně nedávno tady přítel Zpěvák ventiloval vlastní zkušenost. Našel jsem ji a nakopíroval níže. Pokud se pan Sedláček takto opravdu chová, nedivím se, že to občas někdo nahlásí. S takovouto zkušeností bych to nejspíš udělal také.
------------------------
Petr (94.125.216.34) --- 24. 2. 2010
Re: Farmáři? (41352) (41355)
Kupoval jsem od Sedláčka z Bučovic oddělky.Nástavky ode mne dodány v květnu s tím ,že oddělky odeberu následujícího roku na jaro.
Vše(odběr) proběhlo zdárně,ale realita byl víc než deprimující.
Matky dvouleté až tříleté.
Černé plásty,až doslova zuhelnatělé.
O oddělcích se snad ani nedalo mluvit,jelikož se zubožená včelstvíčka nacházela ve dvou uličkách.(Což je dle mně na roční včelstvo ubohost).
Při prohlídce u mě doma bylo možno pozorovat pouhým okem na každé včele i dva roztoče.Tohle se mě potvrdilo záhy,kdy denní přirozený spad mrtvých roztočů na podložkách dosahoval až 10ks.
Po písemném upozornění jsem p.Sedláčka upozornil na stav a zamoření jeho včelstev a žádal,co s nastalou situací provedeme a jak budeme věc řešit.Následně jsem byl velmi hrubě osočen a p.Sedláček ze mně udělal blbce,jakého snad nikdo nikdy předtím.Osočil mně a naši organizaci z nedostatečného a špatného léčení,zanedbávání včel a tak jsem se od něho velmi nevybíravým až hrubým způsobem dozvěděl,že si za celou věc můžu vlastně sám.
Tak tihle lidé,jestli se mají dostat do vedení nás včelařů,prohlašuji při plném vědomí a svědomí nepokrytecky,že nás čeká brzký trpký konec.
Petr Zpěvák
Uh.Hradiště 956