78273

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


HI (193.179.186.98) --- 11. 3. 2010
Mikroklima v úle

Četl jsem třídílný článek P. Holuba v MV o mikroklimatu v úlu a musím říct, že toho mám plnou hlavu, článek je super. Jedno z nejlepších počteníček, co se mi dostalo v poslední době pod ruku. Jak říkává Libor, píšu 1* :)

Všechno to do sebe krásně zapadá, ale jak to tak trávím (musel jsem si to dát 3x, aby to si to ten můj hardware jakž takž přebral :)), pořád se ještě objevují otazníky. S čím se pořád nemůžu srovnat, jsou některé praktické závěry, některé z nich jsem nečekal a popravdě úplně nechápu jejich zdůvodnění. Prosím, pokud by mi to byl někdo schopný objasnit, třeba i pan Holub sám, hodně by mě to pomohlo si to celé srovnat. A protože hodně z nás se těch zásad (zatím?) úplně nedrží, třeba bych nebyl sám, komu to pomůže hledat cestu jak dělat včelám efektivnější úly.

V první řadě je to způsob cirkulace vzduchu. Proč je nutné, aby vzduch klesal podél stěn a voda kondenzovala na okrajových plástech? Chápu, že tam nesmí být průvan, aby těch asi 77 % vody a teplo se stihlo natáhnout do včel a medných zásob nad chumáčem a tím se rekuperovat namísto rychlého odfičení pryč z úlu (už to je pro mě výborný poznatek a úplně nový pohled, oproti těm různým výpočtům jak velký problém je zbavit se obrovského objemu vody). Proč by ale nefungoval tak akorátně průdyšný strůpek, který tu zbývající vlhkost a „vydýchaný vzduch“ propustí pěkně pomalu ven, kde se odvětrá? Rekuperace vody a tepla nad chumáčem by pořád fungovala, ale bez té vlhkosti v perifériích úlu, tam už je zbývající voda asi opravdu víceméně odpad a jen zhoršuje vlastnosti stěn a plástů. V zimě si pro ní včely na okraj stejně neodskočí a do toho vzduchu o 0°C dole se už nerozpustí (jde mi o ty asi 3g/kg navíc, které včely předají do vzduchu a už je nevytáhnou zpátky).

Stejná otázka je kolem zasíťovaného dna - proč ne? Možná se s tím těžko smiřuju, protože jsem si vloni nadělal zasíťovaná dna :), která mají nad podložkou ještě asi 2-3 cm mezeru, takže větrají i při zaražené podložce – mám je v úlech pořád a čtu z nich. Rád to ale předělám, pokud budu vědět proč to dělám ;). Samotným zasíťovaným dnem přece nevzniká průvan skrz chomáč, naopak bych řekl že bude docházet k rovnoměrnějšímu rozložení přívodu čerstvého vzduchu. A pokud by ještě zůstával pod včelstvem „polštář“ z prázdných souší? Že by síto v zimě vadilo kvůli únikům tepla z úlu, to už po přečtení článku považuji za úplnou blbost (i když teď zjara, až začnou tepelně ovládat úl, asi tu mezeru zacpu).

Jak si mám všechny ty fakty z článku dát dohromady s často opakovaným tvrzením, že je potřeba mít dlouhé rámky, které vytvářejí dobrou izolaci včel od stěn úlu. Nějak mi to do celého toho konceptu vůbec nepasuje a naopak široké nástavky s uložením části zásob vedle nebo šikmo vedle nad chomáčem mi připadají z pohledu zimování hodně nevýhodné?!?

Díky za každou odezvu a zdůvodněný názor. Jestli je můj výklad úlet a utopie, tak proč?

Honza Indra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42100


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 11. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle

- zasítované dno
to není nikdy špatně, pokud je zasunutá podložka, vysunutá podložka v zimě znamená za větrného počasí průvan. Udělal jsem jim příčné provětrání podmetu (vzadu 3 otvory 15 mm se sítkem) a otvory zatmelily, nechtěly průvan, jen konstatuji (to je celé mé povídání) co včely preferují, k tomu mne inspirovala hlavně práce S. Nicholsonové (vlhostní mikroklima).

- cirkulace v úlu
to není něco, co si včelař usmyslí a vytváří tomu podmínky. Takový je prostě stav ve včelstvu, pokud se mu nečiní překážky a nevymýšlí větrací "zlepšováky".
Kondenzace s postupným ochlazováním souvisí a pokud ta kondenzace proběhne na medu (je ho dostatek) je to ideální případ. Další zkondenzuje na nejstudenějších površích uvnitř úlu a zbytek se odvětrá. Včely, pokud dostanou šanci mají možnost regulovat cirkulaci vzduchu stavbou díla a propolisem. My jsme jim to zkomplikovali rámky striktně orientovanými k česnu. Myslím si, že tato komplikace stačí a další bych si nevymýšlel. Proto preferuji to, aby se s dílem a strůpkem od zakrmování nehýbalo.

- pozice medu
je vždy s výhodou nad chomáčem. Mimo to popisuji stav, kdy je vedle a že to není (z pohledu ztráty vlhkosti a tepla) zatracená pozice. Včely láká naředěný med, jdou si pro něj (najdou si ho, najdou si zásoby), je zdrojem i volné vody.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42131


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 12. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle

Pavel Holub :
Včely láká naředěný med, jdou si pro něj (najdou si ho, najdou si zásoby), je zdrojem i volné vody.
J.B.:
byl jsem asi 15.2 v některých včelách a mel jsem v ruce nejaké plásty a z jednoho plastu s nezavíčkovaným cukrem při pohybu tekla stříkala voda= řidky roztok který nabral vodu z ovzuší.(pozde jsem dokrmoval a včely neco nezavíčkovaly)asi u 2 včelstev jsem našel malou loužičku řidkych zasob na podložce a již druhý rok se mi špatně smetávala mel z podložky protože byla trochu lepkavá od cukru.
Slyšel jsem že takovéto nezavíčkované zásoby ztekuti nasátím vody, velmi se okyselí a probehne v nich alkoholové kvašení tak že je pro včely neupotřebitelný.
Nezažil jsem nikdy kvašení v ůle protože v zime je v ůle nizka teplota a to kvasinka nekvasi a když se oteplí tak zásoby včely zpracují.
Máte podobné zkušenosti?
J:B:

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42147


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
R. Polášek (85.71.180.241) --- 12. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle

"Nezažil jsem nikdy kvašení v ůle protože v zime je v ůle nizka teplota a to kvasinka nekvasi a když se oteplí tak zásoby včely zpracují. "

Co se s tím občas setkávám, včely sice kvašený cukr zpracují, ale moc jim nejede. Problém vzniká podle mně tím, že se krmí příliš pozdě a zároveň příliš velkými dávkami. Zatímco v srpnu jsou včely schopné bez problémů zpracovat několik litrů roztoku za den, v říjnu a listopadu za běžného počasí je to 0,2 - 0,5 - 0,8 litru roztoku jednou za 2 - 4 - 7 dnů.... Pokud se dává víc, včely zásoby rozpracují a roztahají po buňkách, ale už je nestihnou dát dohromady. Taky samotné včely se hodně vyčerpají, včelstvo potom přes zimu hodně ubude na síle a slabé včelstvo na jaře potom nemá dostatek včel na likvidaci ředěných a kvasících cukerných zásob.
Dokud jen čistě kvasí, není zas tak velký problém, problém nastane, když se do rozvašené tekutiny dostanou plísně a kdovíco ještě. Tomu je třeba předejít, slabším včelstvům je třeba nechat jen tolik rozkvašených zásob, kolik by mohly v rozumné době, řekněme do týdne, 14 dnů teplého předjaří zpracovat, zbylé potom hodit k silným včelstvům. Pomůže taky uteplení.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42152


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 12. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle

Ano, mám podobné zkušenosti a věřím, že nás je tu více. Někteří tento jev vnímají jako problém a "řeší" jej.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42154


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
M. Václavek (93.99.204.43) --- 12. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle vs. Včelaření s komíny

Ve srovnání s množstvím vody, které se uvolňuje jak při metabolickém, tak při fyzickém dýchání, a množstvím vody, která rekuperuje v obalu chumáče, jsou zimní úniky vodních par povrchem chumáče naprosto NEPODSTANÉ. V zimě nadměrné větrání nemůže ani včelám, ani včelaři uškodit. Naopak spíše může oběma „výrobním partnerům“ prospět.

Důkaz:
Průměrná spotřeba zásob v zimních měsících se udává od 1 do 2 kg za měsíc na včelstvo. To znamená, že každý den včely spotřebují zhruba 50 g medu a metabolicky vyprodukují 30 g vody. Pokud bychom toto zahrnuli do modelové situace v článku p. Holuba (MV 1/2010 str. 20), muselo by včelstvo kvůli dosažení vodního deficitu vydýchat určitě více jak 12,5 kg vzduchu každý den, což je naprosto nesmyslné číslo. Při dalších reálných teplotně-vlhkostně-spotřebních variantách by to bylo obdobné (mimo jiné viz Mollierův diagram na str. 19). Pro představu: takové množství vzduchu (12,5 kg) za celý den skoro nevydýchá ani člověk, natožpak poklidně zimující včelstvo, které během zimy vyprodukuje jen pár % energie odpovídající teplu vyprodukovaného člověkem za stejný čas.
Závěr:
V průběhu evoluce si včely vytvořily velmi mocnou taktiku, jak i bez hibernace čelit relativně dost nepříznivým podmínkám: včelí chumáč (hrozen). V této sestavě dovedou dokonale efektivně hospodařit jak s teplem, tak se vzdušnou vlhkostí. Teplo a vodu si včely vytvářejí trávením medu. Jak tepelné, tak vlhkostní ztráty trvale udržují na minimální úrovni, na takové, kterou jsou schopny s přehledem vykompenzovat vlastní produkcí, čímž docilují stabilního mikroklimatu uvnitř chumáče. Pokud mají zásob dostatek, jsou zcela nezávislé na vnějších podmínkách. Je jim prakticky jedno, zda v okolí je teplota 10°C, nebo -25°C, je jim prakticky jedno, zda v okolí je 100% RH, nebo 10% RH. Pokud je včelám dopřáno klidné zimování, jediné dva faktory, které limitují jejich brilantní strategii přežití, představuje množství zásob a obsah výkalových vaků. Přeplnění výkalových vaků a následné kálení značí chybu ze strany včelaře (příliš slabé včelstvo, při příliš dlouhé zimě, nemoc, neklid při zimování).

Prostě ať počítám, co počítám, při všech možných zimních situací mi vždy vychází neustálé přibývaní, nikoliv ubývání vody ve včelstvu. Svým způsobem lze unikající vodní pary brát jako pouhopouhou odpadní vlhkost. Nemůže-li tato voda odejít z úlu, hromadí se v něm, kondenzuje na pro včely nedostižných místech a způsobuje neplechu (plísně). Proto na intenzivním větrání v zimě nevidím nic špatného.

Než skončím, ještě vypíchnu důležitou věc:
Předjaří je zvláštním období, co se otázky provětrávání úlu týče. S rostoucími plodovými plochami se narušuje kompaktnost chumáče a ztráty vlhkosti spolu s nároky na vodu rostou. V tomto období je pro včely velmi výhodné, když bude provětrávání minimalizováno, protože to podpoří rozvoj plodování, jenž se bez nadbytků vody neobejde. Z tohoto důvodu, který už začátkem včelařského jara v souvislosti se stabilnějším počasí pomíjí (včely si již mohou bez problému dle potřeby donést vodu zvenčí), v předjaří omezuji větrání (otevřené jen dno úlu a spodní očka (u 6 NN tři spodní), nahoře krabicové víko a neprodyšná stropní fólie). Dokonce letos vážně uvažuji o tom, že budu v předjaří včelám podávat vodu očky přímo do úlu (děkuji Karlovi za inspiraci).

...

Toto je předběžná obrana mého článku „Včelaření s komíny“, který vyjde v Moderním včelaři.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42188


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 12. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle vs. Včelaření s komíny

Už se bráníte?, to je brzy.

""""""Pro představu: takové množství vzduchu (12,5 kg) za celý den skoro nevydýchá ani člověk, natožpak poklidně zimující včelstvo,..""""""""""

To bych vám přál, takový příděl na den, to je 10 kubických metrů vzduchu, po hodině se vám bude dělat mdlo a po dvou hodinách se budete dusit.

"""""""""uvolňuje jak při metabolickém, tak při fyzickém dýchání, """""""""

abyste se nemusel pak tolik bránit, ujasněte si pojmy, co je to fyzika, fyziologie a metabolismus

Přeji Vám úspěch,
Pavel Holub

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42195


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
M. Václavek (93.99.204.43) --- 12. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle vs. Včelaření s komíny

Pavel Holub:
Už se bráníte?, to je brzy.
___________________________________________________________
Ano, hodně brzy. Jsem dost nedočkavý člověk :-)

___________________________________________________________
Pavel Holub:
""""""Pro představu: takové množství vzduchu (12,5 kg) za celý den skoro nevydýchá ani člověk, natožpak poklidně zimující včelstvo,..""""""""""

To bych vám přál, takový příděl na den, to je 10 kubických metrů vzduchu, po hodině se vám bude dělat mdlo a po dvou hodinách se budete dusit.
___________________________________________________________
Opravdu? Našel jsem na internetu, že dospělý člověk se v klidu při dechovém objemu cca 1/2 l vzduchu nadechne v průměru 16x za minutu. Teoreticky by těch 10 kubických metrů mohlo vystačit na necelých 21 hodin. Prakticky (v uzavřeném prostoru) by to asi nešlo.

Udělal jsem chybu při výpočtu: hranice vzniku vodního deficitu za spotřeby 50 g monosacharidů/den a za předpokladu přívodu vzduchu o teplotě 0°C a entalpii 9 kj/kg se pohybuje kolem 9,7 kg vydýchaného vzduchu/den (nikoliv 12,5 kg). Můj závěr to ale nemění.

________________________________________________________
Pavel Holub:
"""""""""uvolňuje jak při metabolickém, tak při fyzickém dýchání, """""""""

abyste se nemusel pak tolik bránit, ujasněte si pojmy, co je to fyzika, fyziologie a metabolismus
________________________________________________________
Metabolické dýchání probíhá v buňce. Zjednodušeně řečeno jde o rozklad monosacharidů na oxid uhličitý a vodu.
Fyziologické dýchání (respirace) probíhá v případě včel ve vzdušnicích (přesněji řečeno v tracheolách). Jde o výměnu plynů mezi prostředím a tělem jedince.

Ještě jednou Vám musím poděkovat za výborný článek. Dal jsem na Vaši radu a znovu jsem si Váš článek přečetl(tentokrát už v celku). Opravdu to stálo za to, protože zprvu, popravdě řečeno, jsem tu fyzikální podstatu moc nebral v potaz a zaměřoval jsem se na to, jaká praktická východiska z toho vyvodíte. To byla chyba. Po fyzikální stránce jde o velmi zdařilý výtvor. Publicistickou formou jste nastínil princip udržování mikroklimatu v úle. Akorát závěry, jaké jste z toho učinil, se mi moc nezdají.

Ještě jednu poznámku bych si dovolil: Za normálních okolností včely konzumují med (to, co z medného váčku přechází do žaludku) o koncentraci cca 35%.

Také Vám přeji hodně zdaru

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42205


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 12. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle vs. Včelaření s komíny

kdybyste ten vzduch dýchal z tlakové lahve dýchacím přístrojem, tak ano
uvědomte si, že ten vzduch kontaminujete vydýchaným vzduchem, po hodině bude vaše dechová frekvence dvojnásobná, atd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42209


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu